dělník může tuto hodnotu vyrobiti za 6 hodin. Čím je tudíž větší výrobní síla práce, která stou- pá vzděláním, vynálezy, hustotou obyvatelstva atd., tím menší je hodnota pracovní síly, ježto prostředky k jejímu zachování nutné mohou býti vyrobeny v kratší době, a tím tudíž je větší nadhodnota.

Minulá práce, která jest obsažena v pra- covní síle, a živá práce, kterou tato může vy- konati, jsou dvě zcela rozdílné veličiny. Ona ur- čuje její hodnotu směnnou, a tato tvoří její hodnotu upotřebitelnou. Je-li potřebí půldenní práce, aby byl dělník celých čtyřiadvacet hodin zachován na živu, není to dělníku překážkou, aby pracoval déle. Ježto tudíž má pracovní síla schopnost (vykonati více práce, než jest v ní obsaženo práce minulé, může dělník vykonati „nadpráci“. Hodnota této nadpráce jest „nad- hodnota“ V pracovním pochodu přenáší se hodnota spotřebovaných prostředků a mzdového výrob- ku na výrobek pracovní. Nad to pak přřidává hodnoty dělník. Kdyby dělník přestal pracovati. přidav tolik hodnoty, kolik činí hodnota jeho pracovní síly, nebyla by vytvořena žádná nad- hodnota. Ježto však dělník pracuje déle, při- dává výrobku nadhodnotu. Ve své odtažité, všeobecné vlastnosti jako vydaj lidské síly pracovní přidává přadlákova práce novou hodnotu k hodnotám bavlnya vřetena, a ve své srostité, zvláštní a užitečné činnosti jako předení přenáší hodnotu těchto výrobních prostředků na výrobek a zachovává tak jejich hodnotu ve výrobku. Přidáním pouze určitého množství práce přidává se nová hod- nota, jakostí přičiněné práce zachovávají se sta- ré hodnoty výrobních prostředků ve výrobku. V hodnotě výrobku pracovního objevuje se tudíž znova hodnota spotřebovaných podstatno- stí výroby, totiž výrobních prostředků (pracov- ních prostředků a suroviny) a pracovní síly,a nad to přidána jest mu nadhodnota. Marx jmenuje nadhodnotu, docílenou pro- dloužením pracovního dne, absolutní čili na- prostá nadhodnota, naproti tomu nadhodnotou, vyplývající ze zkrácení nutného pracovního ča- su, ve kterém se uhradí hodnota pracovní síly. a z odpovídající tomu změny velikostného po- měru obou částí pracovního dne t. j. části vlast- ní práce a nadpráce, zove relativní čili plo- měrná nadhodnota. Jestliže zákonodárce nebo dělnická orga- nisace vynutili nejvyšší délku pracovního dne, může nadhodnota stoupati jen tím, že se zvět- šuje nadhodnota relativní. Je-li ku př. stano- vena nejvyšší délka pracovního dne na 11 ho- din a dělník vyrobí hodnotu své pracovní síly za 7 hodin, obnáší nadpráce 4 hodiny. Zvět- šení její je tu pak přirozeně možno jen zmen- šením hodnoty pracovní síly, čímž se docílí, ž Nakladatel a zodpovědný redaktor Alois Kříž. — Tiskne knihtiskárna Edmund Janda v Strakonicích.

Pokračování příště

hovězí polévkové kostk

.. Liebi

jsou v jakosti nedostižitelné.

Jemná a nepronikavá chuť jejich, jaké docílí se upotřebením nejlepšího VYTAŽKUZ MASA, vyznamenává je přede všemi ostat- ními výrobky.

Cena h za kus.

LITERATUR.

Pohlavní výchova jest dnes naléhavou povin- ností školy i rodičů. V Pelclových Chvílkách otázce jté věnován pilný zřetel. Vyšlo již ně- kolik čísel z různých stanovisk osvětlujících o- tázku tuto. Posledně vydány návody, jak říci dívkám to, co za daných okolností říci se musí Jest to knížka Allais: Co jsem řekla dceři o ma- teřství. (40 h.) Nyní vydán spisek Ethelmerové: Odkud přišel bratříček. (20 h.) Matka či otec

odpovídá na otázky hošíkovy způsobem, který uchrání dítě vlivu cinyckých a rozpustilých spo- lužáků. Knížku lze také dát dítěti přečíst. této důležité otázce co nejdůtklivěji doporuču- jeme rodičům chopiti se příležitosti. M. Grot: Nitzsche a Tolstoj. Pelclovy Chvíl- ky 79. za 20 hal. Studie ruského filosofa vychá- zí nyní již ve čtvrtém vydání překladem a nákla- dem Pelclovým. Osvětluje na obou pro součas- nou dobu sympatických osobnostech klad i zá- por, souhlas i nesouhlas. Jeho výklad jest jasný. prostý všeho učeného aparátu a zasluhuje, jak přirozeno, každého z nás v tom, co nejhlouběji zmítá naším nitrem, co nás mučí, čím se těší- me a k čemu naděje upíráme. Upozorňujeme na Pelclovy Chvilky jako na sborník, který lehce se- znamuje s otázkami doby. Bez znalosti jich nikdo se neobejde a tu se naskytá knihovnička laciná a přístupná a v knihovnách chyběti nemá.

„abastrii

nejlepší prací prášek. skg balíček 10 hal.

493

v

Všude k dostäní!

— 42 —

43 -

NEZAPOMENTE, že

se ho zachytila veškerou bytostí svou. Ba nebylo třeba než ještě několik podobných dní a večerův a Málka se odvracela od Poldíka jako od čehosi škaredého, jakoby utíkala z polosesutého sklepení, ověšeného pavučinami; i obracela se k Frantíkovi jako k světlému místu, které z tohoto šera ji chtělo vyvésti. Netajím se tím, že poměr Málčin k Fran- tíkovi byl velmi nebezpečný a že bych tu mohl upadnouti v pokušení, zaplésti ro- mantickou historii. Neboť nitky, které tak lehce se svážou, jako náklonost Málčina a Frantíkova, obyčejně zrovna tak lehce se rozvážou, jen že následuje na jedné straně k tomu omrzelost, na druhé dokonce skla- mání, ne-li úplně roztříštění všech nadějí, jimiž děvče zachytá se za život. Avšak takového romantiky není nám třeba, a v případě tomto nebyla by prav- diva. Frantík stokrát opakoval již Málce, že budou spolu párkem, mužem a ženou, a Málka stokrát při tom tiskla mu ruku jako na znamení souhlasu. A pak si to říkali pohledem a políbením, a pak už ani pohled a políbení nemusily to říkat: bylo

to mezi nimi již tak pevné, že to viděli, jako tu cestu, po níž společně kráčejí. Tak se tedy stalo, že v Podskalí chy- stali se pískaři a loďkaři k Málčině a Fran- tíkově svatbě. Po celý týden u Náplavky o tom se mluvilo, po celý týden se umlou- vali, kterak svatbu tu oslavit. Neboť byl Frantík vždy jako jejich duší — v letě na loďce a na lodi, v zimě na ledě, kde vy- hledával, upravoval a opatroval klužiště, na nichž pak sám jezdil jako ten vítr po poli a po rybníku. K tomu Frantíkovi po léta prorokovali, že se neožení jaktěživ, že jest k tomu přiliš lehkomyslný, do větrua mnoho nestálý, s ním že by žena prodělala pravou křížovou cestu. A Frantík se nyní ženil! Tedy shlukli se všichni pískaři a lod- kaři a umlouvali se, jaký mu ustrojí svatební večer. O přípravách k tomuto večeru bylo slyšeti na břehu, na vodě, kde vůbec lidé byli zaměstnáni; jen když Frantík přišel na břeh, umlkli vykládáním o přípravách. Ale Poldík přece to slyšel, co vše se chystá. Bylo mu to ovšem již jako cizí věc, tak se tvářil; ale škubalo ho to do

LEDNA 1913

jest tah „České Loterie“ ve prospěch stavby sana- toria na Pleši. Zakupte včas a doporučte svým známým losy tyto po l koruně kdekoli v trafice, obchodě neb přímo v kan- celáři „České Loterie“ Praha, Karlovo náměsti.