ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 dc34b110-71f1-11dc-afbd-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
ALTO TextBloky — 37
#1 alto_textblock #1
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 246. ze dne 6. září 1904.
#2 alto_textblock #2
Různé zprávy. = Proč Mistral nechtěl viděti Daudetovu „Arlé- senku“. Z Paříže se oznamuje: Všeobecně bylo ná- padno, že slavný provencálský básník Mistral nebyl přítomen provedení Daudetovy „Arlésanky“ s hudbou Delibesovou v římském divadle v Orange. Oba básníci byli upřímnými přáteli a Daudet svému tehdaž ještě neznámému příteli věnoval ve svých „Listech ze mlý- na“ nadšená slova láskyplné úcty. Látka kusu jest ze života provencalského, jemuž posvěcena veškerá básnická díla mistrova. Přes to nemohl se básník „Mireia“ dosud odhodlat býti přítomen provedení Daudetovy „Arlésanky“. Praví, že by tento kus vzbudil v něm příliš bolestné vzpomínky, neboť byl ve svých mladých létech svědkem tragické historie, kterou Daudet uvedl na jeviště. Byl to mladý krajan Mistra- lův, jejž něžně miloval a jenž zhynul ve svůdných osidlech koketní krasavice z Arles. Mistral vypravoval Daudetovi smutnou tuto historii a autor „Naboba“ podle jeho vypravování vytvořil svoje dojemné dílo. = Sebevražda náměsíčného. Z Říma se oznamuje: Bývalý četník Pietro Bianchini, jenž značnou měrou trpěl náměsíčností, a byl těchto dnů z nemocnice pro- puštěn jako nevyléčitelný, byl jat takým zoufalstvím nad svou chorobou, že se odhodlal učinit životu svému konec. Za svítání spěchal k řece Albero a počal se svlékat, chtěje se utopit. Pojednou spatřiv přijížděti vlak změnil úmysl. V košili běžel vlaku vstříc a vrhi se na koleje před parostrojem. Stroj jej uchopila vlekl více než 200 metrů daleko, při čemž nešťastník utržil těžká zranění na celém těle a mimo to poškozena mu páteř. Pak jej stroj odhodil. Několik přikvapivších osob — ležel před jakous villou — dopravilo jej ještě živého do nemocnice, avšak pochybuje se, že ce uzdraví. = Sicilské pověry. Z Palerma se oznamuje: Man- želé Bartolomeo a Lucretia Fouteriovi, rolníci v Teras- sině, ztratili před nedávnem svoji dceru. Dle názoru lékaře zemřela dívka žaludeční chorobou, ale rodi- čové věděli to lépe. Vypravovaliť známým, že sou- sedka Antonia Scolová dívku očarovala a tím zavinila její smrt. Scolová dověděvši se o tom, odebrala se ke strážmistru četníků a žádala ho, aby ji chránil, po- něvadž manželé Fouteriovi zajisté budou se jí chtít pomstit. Strážmistr a farář pokusili se vysvětlit Foute- riovým že není čardějnic a že jejich dcera zemřela smrtí přirozenou, ale nadarmo. Těchto dnů nalezeni Antonie Scolová a její manžel ve své ložnici mrtvi Mrtvola Scolové byla zuhelnatělá. Vrahové zabili nej- prvé jejího manžela a pak nešťastnici spoutali, polil petrolejem a zapálili. Hned rozneslo se po celé obci že to spáchali Fouteriovi, kteří vskutku také byl zmizeli. Avšak v sousední obci byli poznáni a za- tčeni. Zatčení se již přiznali. = Zahynul při požáru. Onehdy po 1. hodině od- polední byl v domě na Howard streetu v New-Yorku zjištěn požár, k němuž byli přivoláni hasiči dvěma alarmy. Požár vypukl ve III. poschodí v dílně na pa- pírové krabice H. Marksohna a plameny rozšířily se na IV. poschodí, kde má sklad per a různého zboží C. H. Buschmann. Hasiči, kteří se domnívali, že všichni lidé v budově zaměstnaní se zachránili, náhle zaslechli volání o pomoc a ve IV. poschodí spatřili muže. Podnáčelník Kruger volal na něho, aby se ode- bral na ochrannou pavláčku, kam rychle spěchalo muž- stvo od stříkačky č. 55. Hasič Driscoli nalézal se jiz
#3 alto_textblock #3
nedaleko ohroženého muže, když pod ním vyrazily plameny a on byl kouřem tak přemožen, že padl zpět na plošinu III. poschodí, odkud byl po provaze vy- tažen na střechu. Mezitím muž ve IV. poschodí zmizei v plamenech. Teprve po uhašení požáru byla mrtvola nebožáka nalezena. Byl to hlídač u Buschmanna, jehož jméno není známo. Škoda požárem způsobená páčí se na 15.000 dol. = Hrozné neštěstí. Ve velké tovární budově na newyorské Broadway přihodilo se onehdy odpoledne hrozné neštěstí. Závaží nákladního elevatoru ve váze as 2500 liber sřítilo se na tak zvanou „klec“, ve které se nalezalo několik osob, při čemž byli 2 muži usmr- ceni a 16 jiných více méně těžce poraněno. Neštěstí způsobila dvě protizávaží, která se na 10. poschodí nějakým způsobem uvolnila a padla na střechu klece nákladního elevatoru, která se právě nalezala na 1. poschodí. Klec byla právě přeplněna dělníky, v bu- dově zaměstnanými, kteří byli většinou poraněni. Ři- dič elevatoru Leonard Schmidt, 27 roků stár, a Francis Ward, agent a správce dotyčné budovy, byli zatčeni. Tato nehoda způsobila v celém okolí ohromný poplach a na místo neštěstí sbíhali se lidé se všecn stran. Též i policisté přichvátali na místo a v celé budově panovala nevylíčitelná panika. Ranění byli nejdříve dopraveni na policejní stanici a později převeženi do hospitálu sv. Vincence. Budova, ve které se toto ne- štěstí přihodilo, jest jednou z největších svého druhu v městě a rozprostírá se od Broadway až k Mercer streetu; tamtéž jest zaměstnáno několik set dělníků a účetních, kteří během odpočinku v poledne používají velkého elevatoru. K polednímu se zjistilo, že jest tento elevator porouchán a bylo tudíž nařízeno, aby se použilo k dopravě zřízenců elevatoru, kterého se jinak používá k dopravě zboží. Řidič elevatoru Schmidt pozoroval již na 4. poschodí, že není elevator v po- řádku a proto měl v úmyslu, že dole necná dělníky vystoupiti a že se přesvědčí, kde chyba vězí. Sotva že však dvéře otevřel a nežli se mohli lidé v „kleci“ se nalezající zachrániti, sřítilo se těžké závaží na stře- chu elevatoru, kterou rozbilo. Nářek lidí v „kleci“ uza- vřených byl srdcervoucí a ranění byli jen za značných obtíží ze své trapné situace vyproštěni. Řidič motoru Schmidt vyvázl beze všeho úrazu. Někteří z dělníků v budově zaměstnaných vypravovali, že usmrcený muž, který nebví zjištěn, byl krejčí a do budovy přišel žádati o práci. Jmenoval prý se Miller. — Uprchlý balon. Z Paříže se oznamuje: Létací stroj pana Lebaudya, jenž pro svou žlutou barvu nazván „La Janne“, podnikl minulé neděle malý výlet na vlastní vrub, jenž však minul beze zlých ná- sledků. Větroplavec Juchféz podnikl svůj obvyklý vziet a poněvadž byl prudký vítr, snesl se nad lesem. Létací stroj byl zakotven a připevněn na jedli a větroplavec sestoupil. Avšak následkem. prudkého větru so strom zlomil a balon vznesl se přímo do výšky, nečež se s velkou rychlostí dal směrem k severozápadu. Po- něvadž se směr větru změnil, dostal se později na západ, zatím co p. Juchféz se svými soudruhy násle- doval jej v motorovém povoze. Střeštěná jízda šla až do Evrex, v jehož okolí se balon klidně snesl, takže mohl býti neporušený dopraven nazpět do Moissonu.
#4 alto_textblock #4
Zemřeli v Praze.
#5 alto_textblock #5
Dne 30. srpna 1904: Liškova Růžena, dcera obchodníka, 12 roků, 431—I. Stejskalová Marie, vdova po rolníku, 63 roky, 667—I. Klika František, syn sluhy.
#6 alto_textblock #6
11 neděl, 197—III. P. Babický Vilém, zpovědník, 82 r. 33—IV. — Vevšeobecné nemocnici: Kostková Marie, manželka nádenníka, 29 r. Vacek Josef, lokaj, 50 roků. — U Milosrdných sester: Ketzenber- gová Barbora, vdova po šafáři, 86 roků. Mlünichová Františka, vdova po obchodníku, 75 roků. Růžička Jan, čeledín, 43 roky. Tumpachová Marie, pradlena, 79 roků. Dne 31. srpna 1904: Hochmann Josef, sluha, 59 roků, 285—II. Hašek Ludvík, stravovatel, 46 roků, 286—II. Novák Jan, soukromník, 73 roky, 571—II. Vránová Barbora, choť slévače, 51 rok, 218—VII. Renssova Eleonora, dcera soukromníka, 13 r.; 193—III. — Ve všeob. nemocnici: Očenášková Marie, manželka horníka, 47 roků. — U Milosrdných sester: Kareš František, kočí 39 roků.
#7 alto_textblock #7
Král. české zem. divadio v Praze. Národní divadlo.
#8 alto_textblock #8
V úterý 6. září.
#9 alto_textblock #9
254. hra v předpl. (2. čtvrtka.) Cyklus dvaceti původních oper českých.
#10 alto_textblock #10
XI.
#11 alto_textblock #11
Po šedesáté páté: Dvě vdov y. Komická zpěvohra o třech dějstvích. Složil Bedřich Smetana. S textem dle Mallefilla od Em. Züngla a V. J. Novotného. Dirigent Karel Kovařovic. Režisér Robert Polák. Po prvním a druhém dějství přestávka. Začátek o 7. hod. Konec po 1/210. hod.
#12 alto_textblock #12
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
#13 alto_textblock #13
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
#14 alto_textblock #14
V úterý 6. září.
#15 alto_textblock #15
Začátek o 7. hod.
#16 alto_textblock #16
Velká výpravná bra. Po 31.: Na pomoc Rusům. Velká výpravná lidová hra se zpěvy a tanci o 5 jednáních. Napsali Fořt a Hráška. Hudba od H. Starého. Režisér B. Kovář. Dirigent E. Starý. Ba- letní vložky tančí pí. Stará.
#17 alto_textblock #17
(blíže Palackého mostu). Začátek o 7. hod.
#18 alto_textblock #18
Aréna na Smíchově
#19 alto_textblock #19
V úterý 6. září.
#20 alto_textblock #20
Nově studováno.
#21 alto_textblock #21
Kráska z New-Yorku. Americká výpravná operetta o 2 jednáních a 4 obra- zech. Dle anglického originálu H. Mortona upravili Leopold Krenn a Karel Lindau. Přel. V. Táborský. Hudbu složil Gustav Kerker. Režisér slovní části Karel Lier. Tance a choreografickou čásť uspořádala Mary Groszova.
#22 alto_textblock #22
na Krá Pištěkovo lidové divadlo vnetradcck Začátek o 7. hod. Lidové představení za poloviční cenv. Chytrák nad chytráky aneb Šest havranů. Komedie o 3 jednáních. Napsal Viktor J. Krylov.
#23 alto_textblock #23
V úterý 6. září.
#24 alto_textblock #24
18915
#25 alto_textblock #25
720
#26 alto_textblock #26
717
#27 alto_textblock #27
chem
#28 alto_textblock #28
—
#29 alto_textblock #29
—
#30 alto_textblock #30
—
#31 alto_textblock #31
—
#32 alto_textblock #32
—
#33 alto_textblock #33
Uzavřel oči . Váhal však .. Celé jeho mládí šťastné vyvstalo nyní před du- jeho. Nejmenší podrobnosti jeho dětství, jeho radost ze života, příhody dávno zapomenuté, vše to zjevilo se oka- mžitě před zrakem jeho duševním s naprostou určitostí . .. Viděl v duchu zvláště matku svoji, skloněnou nad ložem jeho, líbající jej, jak líbávala jej každý večer . .. Jeho odvaha ochabla na ráz. Ale svraštiv obrví, v silném náhlém vůle vzepjetí roztáhl prsty pravé ruky a jedním z nich stiskl na ráz kohoutek zbraně smrtonosné !
#34 alto_textblock #34
— — — — — Kule silného kalibru pronikla naskrz celým mozkem nešťastníkovým. René de Riverolles se skácel. Byl usmrcen na ráz! V pádu hlava jeho narazila o přístroj lampy elektri- cké, mědí pobitý, kterýž kabinu osvětloval a krev stříkající zbarvila rudě sklo kol plamene. Krev ostatní řinula se z rány dlouhým praménkem na podlahu. Tělo spočívalo poněkud na zad obrácené a přehnuté tak, že hořejší část zachytla se o lůžko, kdežto nohy vlá- čely se po podlaze. Revolver svůj sebevrah svíral i po smrti své v ruce křečovitě stisknuté.
#35 alto_textblock #35
Velitel dodal »Připojíte nyní na dopis svůj datum až z pozej třejšího dne !« René de Riverolles váhal však po několik okamžiků. Komandant se ozval: »Máte ovšem ještě čas. Dáváte-li přednost tomu, abyste postaven byl před soudce, můžete ovšem tento do- pis roztrhati.« Neodpověděv ni slova, René de Riverolles datum ku podpisu připojil. Komandant Tardin vzal dopis a přečetl si ho nyní sám. Děl pak prostě »Dobrá !« I vyňal tobolku svou z kapsy a vložil dopis ten do ní. Potom se tázal »Co zanechal jste ve svých vacích, kteréž jste Petrohradě byl zanechal?« »Nic než prádlo, několik kusů oděvu a také peníze.« »Žádných dokumentů ?« »Žádných!« »Napišle nyní depeši, aby zavazadla ta zaslána byla komandantu Tardinovi do ministerstva vojenství v Paříži při zaplacení účtu, kterýž v hotelu dluhujete.« A Tardin dodal: »Podepište depeši však jménem: Morel.« René poslechl. Napsal nyní bez váhání již depeši tohoto obsahu:
#36 alto_textblock #36
Zaprodání nopřítol.
#37 alto_textblock #37
180