ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 dc2a6220-7726-11dc-bb69-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 8
#1 alto_textblock #1
stění ženEe sťudiu universitnimu Byla u pravena v tom smy slu, že předpisy pro stu- dující na universitách v podstatě platí pro přísluš- nice říšské, kdežto cizinky potřebují ve všech případech k imatrikulaci svole- ní ministrova.
#2 alto_textblock #2
Přepracované poštovní zňámky. Z Moskvy. 18, srpna. (P. t. a) Tajná policie ob- jevila zločinnou tlupu, jež zabývala se prodejem listovních známek, již odkolkovaných, které byly ve Varšavě u pravovány tak, a by mohly býti prodány.
#3 alto_textblock #3
Mor.
#4 alto_textblock #4
Z Astrachanu, 18. srpna. (K, k.) Na Kirgizské stepi bylo zjištěno 9 případů moru, až do 16. srpna udály se v jediné části stepi tři nové případy. Od 6. do 15. srpna zemřelo morem 6 osop.
#5 alto_textblock #5
Denní zprávy.
#6 alto_textblock #6
— V přetřesu otázky zadání rour pro pražský vodovod bylo jméno našeho listu uve- deno v některých listech, zvláště moravských s poznámkami, proti nimž hájiti se neuznáváme za potřebno u vědomí naprosto korektně vyko- nané publicistické povinnosti v této záležitosti. Naší zásadou vůči každému předmětu veřejného zájmu jest všemožná objektivnost, zvláště jedná-li se o zájmy hospodářské, jako právě při zadávce tří milionů pro společnou vodárnu. Dotknouti se této stránky a diference mezi dodávkou kartelu a francouzské továrny, je vlastně tak samo- zřejmo, že zbytečno o tom ztráceti slov, je přece tento rozdíl v ofertách jedinou příčinou, pro kterou rozhodnutí pro Francii je dosud na vahách, je-li ještě vůbec na vahách. Slyšeti dů- vody strany, klonící se k železářskému kartelu, bylo přece nutno. Co však se týče našich vlastních sympatií, myslíme, že ne- může býti ani okamžik pochybnosti o tom, že náleží stykům frankočeským bezvýhradně a že od srdce přejeme každému jich reálnímu utvr- zení. »Nár. Listy« mají přece o propagandu přátelství českofrancouzského zásluhy při nej- menším nepopíratelné, a nikdy by nepodporovaly směr anebo čin, od něhož očekávati možno úhonu dílu frankočeskému, neboť na něm jsme sami po tak dlouhá leta budovali. Zmarem nabídky francouzské je konsolidace styků česko-francouzských do opravdy ohrožena, to jen slepý může neviděti. Nedojde-li k usku- tečnění pont a moussonské dodávky bude do dána jenom potrava proudům nepříznivým, ny- nější oficiální politice francouzské vlády, roz- hodně příznivé stykům česko-francouzským, če- hož dokladem jest i společenské vystupován nynějšího konsula. Padlo slovo o možnosti zru- šení pražského konsulátu v Praze a právě my. na něž se v ostravském tisku útočí, prvn jsme na tuto možnost upozornili. Není vylou- čena. Neboť konsuláty nejsou jenom úřady re- presentativní za účelem projevu pouhých plato- nických příjemností mezi dvěma národy a jedině znalci poměrů mohou uvážiti, jaké obtíže bylo nutno překonati, aby těmto stykům dodána byla jistá oficiální opora a pozadí. Úřad konsulátní jest především instancí obchodní a prospívá před očima své vlády a parlamentu jen tehdy, může-li vykázati jisté obchodní úspěchy. Tyto úspěchy nebudou však pouze jednostranné a po veliké francouzské dodávce pro Prahu i na druhé straně vzniknou závazky k českému ná- rodnímu průmyslu a k posílení čilejší vzájemno- sti obchodní mezi oběma národy. Jest tedy patrno, že pro francouzský železářský průmysl v této při mluví nejenom impondera- bilia, ale i zájmy, kteréž bude lze vyjádřiti ko- nečně i čísly a sumami, vůči nimž diference francouzské nabídky snad zmizí úplně. Dojem rozhodnutí společné vodárny bude tím větší. čím větší jest napjetí mu předcházející a na- pjetí to jest zřejmé celému světu obchodnímu. zvláště z úvah německého, kartelářského tisku, o jehož hlasy zajímají se přírozeně nejen od- borné kruhy francouzské... Nálada je složitá právě svým národním motivem. Vítkovická že- lezárna jest společností nejen německou, nejen vyděračskou, nejen germanisující, ale přímo po- prušťující, to vědí Francouzi velmi dobře, neboť jim to sami při každé příležitosti říkáme. Zadá-li se potrubí Vítkovicům, lze si předsta- viti, jaký dojem učiní v kruzích francouz- ských přátel našich zvěst, že za jistých okolností obchodujeme raději i s Prušáky než s Francouzy a že poměr frankočeský, takovými skvělými manifestacemi a návštěvami mezi rad- nicemi pražskou a pařížskou upevněný, nemá pro Prahu cenu — půl milionu franků. Stali bychom se předmětem oprávněné gallské vese-
#7 alto_textblock #7
losti, spojené se ztrátou úcty před českým slovem, které má cenu jenom do určité výše — peněz. Když mělo býti české slovo vyzkou- šeno zlatem, zkoušku nevydrželo . . . Takové jest naše mínění o věci a to jsme nezapřeli ani na minutu a doufáme, že naše klidné vy- ložení důvodů a protidůvodů prospěje věci více než rozlícený způsob psaní, jakým mínil se za- lesknouti včerejší ústřední orgán strany stát. pokrokové. Útoky jeho odmítáme s veškerou rozhodností i opovržením, k němuž nás oprav- ňuje naše naprosto korektní stanovisko. „Počeštěný císařský orel. Češi nabyli zase úspěchu, na který budou nemálo hrdia který jich národní marnivosti nemálo zalichotí. Dostalo se jim českého císařského orla a vymo- ženost tato stkví se na budově c. k. finančního ředitelství v Praze. Od několika dnů zdobí bu- dovu tuto veliký císařský orel s korunou, žezlem, mečem a řetězem zlatého rouna. Prostředek zaujat jest štítem, obsahujícím velkého českého. vzpřímeného lva se dvěma ohony. Takovým způ- sobem byl beze všech okolků starý historický znak tohoto císařského státu a tento orel, který bude míti v brzku zajisté podobné následovníky má tedy ve svém nitru českého lva. Mnozí do- mnívají se, že je to orel, lvem sežíraný: s nitrem už je hotov a zbytek patrně také brzy pohltí Jest snadno možno, že bude učiněn pokus, ne- stvůru tuto také v německých krajích země za- vésti, a proto buď již nyní upozorněno, že si německý lid naprosto nedá takovou náhradu za starého historického císařského lva líbiti; ne- chceme u nás žádného českého lva, který pro nás představuje jen zvíře českého (tschechische) znaku, a kdyby nám někde nějaký byl podvržen, musí heslo zníti: „Pryč s tím dobytkem, my ho u sebe nestrpíme!“ Z ryze germansky kulturního tónu předeslaného článku poznal čtenář, že nen odnikud jinud přeložen, než z orgánu německého pana ministra krajana, liberecké „Reichenb. deutsche Volksztg.“, která co do nízkosti má jen jednoho soupeře — pražský „Montagsbl. a. B.“ Také v naprostém nedostatku inteligence jest zpráva naprosto nepřekonatelná a má v té pří- čině zjevnou ochrannou známku liberecké novi- nářské práce duševní. Od úrovně krajansko- ministerského německého orgánu ovšem nelze očekávati, aby věděl, že nejedná se o žádnou novou vymoženost českou. Znak, který potřeštil slavného libereckého kšeftlajtra, nachází se na budově finančního ředitelství tak dlouho, co budova stojí, totiž od roku 1811. Dvojhlavý císařský orel se zemským českým znakem na šíji, jest však vymožeností ještě mno- hem starší a dáván již za časů Marie Terezie až do Františka I. na všechny budovy, kteréž k účelům státním postaveny na náklad zemský, Když zemské finanční ředitelství zažádalo o po- volení k obnově své budovy, rozhodla komise, jejímž členem byl také c. k. konservator pan Herain, že zevnějšek budovy má být obnovou nezměněn a tu se stalo, že císařský orel s če- ským lvem novými barvami píchly do očí, kteréž se nemohou dočkati na státních bucovách orla pruského. Sprostou urážku zemského znaku li- bereckým listem nelze jinak vysvětliti, než tím, že považuje českého lva za mrtvého, jinak by po něm nekopal, až do štítu na zemském finan- čním ředitelství. Tím se ovšem nedostane ze spárů českého lva, tohoto symbolu nedělitelnosti a celistvosti království českého. — Kněžna Alžběta Marie Windischgrätzová vnučka císaře, dnes ráno přijela z Išlu do Prahya automobilem odjela do Ploškovic. — Osobní z Moravy. Ve schůzi zemského výboru jmenováni byli: prof. na stát. gymnasiu v Prostějově Josef Franc ředitelem zemské reálky v Jevičku; Vladimír Drbal skutečným učitelem na zemské re- álce v Kroměříži; MUDři. Rudolf Katholický a Karel Varner sekundárními lékaři v Brně a Kroměříži. — Z kruhů lékařských. Městský lékař dr. Bohuš Stretti na Král. Vinohradech, vrátiv se z dovo- lené, ordinuje opět v obvyklých hodinách — Úmtí V Rychnově n. K. zemřel pan Ja Rašek, pokladník obč. záložny, jednatel ochotnického spolku »Tyl« atd. po dlouhém, těžkém utrpení dne 18. srpna v 40. roce věku svého. Pohřeb konati se bude dne 20. srpna o 4. hod. odpolední. — K úmrtí spisovatele Václava Vlčka. Z Vla- šimi, 19. srpna. Čtenářský spolek ve Vlašimi pro- jevuje hluboký žal nad těžkou ztrátou, již utrpěl úmriím svého čestného člena, zasloužilého spiso- vatele Václava Vlčka. — Žurnalistické jubileum. Tyto dni dovršil re- daktor v Čáslavi vycházejícího politického týdenníku „Pravda“ p. Jan Kalvas čtvrtstoletí své no- vinářské činnosti a zároveň oslavila také „Pravda“ sama jubileum svého 25letého trvání vydáním mimo- řádně velkého a obsažného slavnostního čísla s pří- ležitostnými články a přípisy všech svých bývalých i nynějších spolupracovníků a nejbližších přátel. Ve všech vzpomíná se s povděkem a s nepokrytým uznáním, co „Pravda“ a její redaktor pro národní věc a rozkvět celého Čáslavska za minulých 25 let vykonali. Nyněiší majitel, vydavatel a zodpovědný
#8 alto_textblock #8
redaktor „Pravdy“, pan Jan Kalvas vstoupil do re- dakce tohoto časopisu, který se tehda jmenoval „Čá- slavské Listy“, dne 15. srpna 1883, byv dříve redak- torem „Kutnohorské „Vesny“. Z veliké žady přátel- ských čsvědčení, jež ctěného oslavence došly budiž zde uveden přípis býv. ministra dra. Pacáka, jenž zní: „Milý pane Kalvase! Dovídám se, že slavíte 25letí svého žurnalistického působení. Byl jsem sou- časně s Vámi v té doby v Kutné Hoře veřejně čin- ným a viděl jsem Vás tedy po tu celou dobu pracovat a mohu doložit: úspěšně. Pět a dvacet let novinářem to už něco znamená! Mnoho práce a málo vděku. To si může každý novinář — a také politik — neb v tom jsme za jedno — napsati na konci své veřejné činnosti. — Ale jenom když svědomí praví: „Dobře jsi jednal.“ Tím se Vám poroučím a přeji dalších 25 let — ale lepších! Se srdečným pozdravem Vám oddaný dr. Bedřich Pacák, Misdroy, 8. srpna 1908.“ Jakožto další příklad veřejného uznání, jehož se- jubilantovi dostalo, vyjímáme ještě několik řádků z osvědčení purkmistra města Pelhřimova, jenž re- daktoru Kalvasovi mimo jiné píše: v. . . Jest tomu letos právě 25 roků, co Tvým nastoupením dráhy novináře v Čáslavi směry života našeho se rozešly. Jaký je život novináře, dovede i laik posoudit, který měl příležitost někdy namočit pérc, aby pohovořil o poměrech veřejných, aneb kritisoval události míst- ní. A Ty's v tomto rušném víru po celé čtvrtstoletí na témž místě — v Čáslavi — bez všech subvencí a podpor, jedině sám na sebe odkázán, působil! V tom věru nejlépe se zračí Tvá odborná dovednost, poctivost v každém ohledu a osobní energie. Za tato léta vykonal jsi bez odporu zdatný kus práce na národu roli dědičné. Tisknu Ti ruku a volám: Bud zdráv, starý brachu a působ v témž směru aspoň ještě druhé čtvrtstoletí k dobru naší vlasti, Čáslavi i rodného svého města Pelhřimova, na jehož běh udá- lostí také často vlivným jsi býval. Na zdar! František Fára, starosta král. města Pelhřimova. Pelhřímov, 11, srpna 1908.“ — Jest přípustno užívati ku přepravě zboží je- nom v jazyku českém tisknutých nákladních listů? K otázce této třeba odpověděti kladně. Úřadní for- muláře vydávají se sice státní tiskárnou buď jenom v německém jazyku, anebo v jazyku německém av druhém zemském jazyku tisknuté. Němčině dává se tu nepříslušná výsada, že je na každém formuláři za- stoupena a to na prvním místě. Tato privilej jest však nemístná, zákonem nijak neodůvodněná a proto dluž- no ji potírati. K tomu jsou povolány české firmy, které, majíce s drahami často jednání, nechť dávají své vlastní nákladní listy si tisknouti. Kromě toho jest třeba, aby obchodní a živnostenské komory v Čechách, spolčíce se s komorami slovenskými, halič- skými a po případě vlašskými, opřely se této nepří- stojnosti a vynutily obchodnictvu za součinnosti po- slanců formuláře jednojazyčné. Právních důvodů jest k tomu s dostatek. Nákladní listina není nic jiného, než smluvní blanket o smlouvě, ve kterou vcházíme v příčině přepravy zboží svého s dráhou. Jako sepi- sujeme s dráhou smlouvy o všelikých jiných záleži- tostech bez závady ve svém českém jazyku, tak není žádné právní zásady, abychom sepsali přepravní smlouvu na čistě česky předtisknutém blanketu čili formuláři. V tomto nazírání na věc podporuje nás dopravní řád pro železnice rakousko-uherské, který stanoví ve svém dodatečném ustanovení XXI. k § 51, že Čech, pokud jeho zboží v přepravě nevybočuje z hranice korunních zemí Čech, Moravy a Slezska, jest práv, podávati zboží na nákladní list, jenom českým jazykem vyhotovený. K vyhotovení patří arci i předtisk. Že sama státní správa toto stanovl- sko v slabé hodince spravedlnosti uznala za správné, vidno z faktu, že v úřadním českém vydání doprav- ního řádu připojený formulář nákladního listu jest vytisknut jen a jenom v jazyku českém. Jest tedy pouze na nás, abychom svého práva využívali! — Zarylý Němec — poštovním správcem v ryze českém městě! V době „počešťování“ státních úřadů dochází nás neuvěřitelná zpráva z Písku, že na . uprázdněné tam místo poštovního správce (po p. No- vákovi, jenž stal se ředitelem pošty v Č. Budějovi- cích), dosazen byl kontrolor J. Znaminka, zarytý to Germán a německý fanatik, působící toho času v Karlových Varech. Před nemnohými lety působil tento pán v Č. Budějovicích a tamější české listy mohly tehdy směle otevříti zvláštní rubriku, kdyby byly chtěly mařit čas a místo k posuzování nacio- nální i úřadní činnosti p. Znaminkovy. Byl dosta- tečně znám jako člověk úlisný a šplhavý, ale Němec fanatický, jenž v úřadě sváděl o každé české slovo s českými úřadníky hotové bitky. Při tom vyzname- nával se hrubiánstvím a se sluhy nakládal jako se psy, nadávaje jim oslů, pitomců, mezků a pod. Často při těchto výlevech jeho „inteligentní“ duše zůstávalo obecenstvo státi před okny pošt. budovy a sám ředitel pošty Lang, povolaný k zakročení, dal se na útěk před tímto „řízným“ pánem. A takového úřadníka dostane ryze české město Pisek za správce pošty! Nedivíme se, že tam jest v obecen- stvu velké rozčilení a správa města že poslala mini- stru Fiedlerovi telegraficky ostrý protest, ale divíme se, že toto jmenování mohlo se státi za českého ministra, když přece jest na výběr dosti schopných uchazečů českých. Německá města zuří, je-li tam dosazen poslední sluha české národnosti, kdežto do ryze českých měst na přední místa dosazují se prononcovaní, zarytí Němci! Nemůžeme věřit, že jmenování toto stalo se, jinak než omylem, pročež doufáme, že také toto jmenování, které by bylo ho- tovou národní ostudou, bude neprodleně od- voláno. — Pašijové divadlo Bölimerwaldbundu v Hořicích na Šumavě jest podnikem ryze německým, je- hož čistý zisk připadá výhradně poněmčovacím účelům, jaké sleduje Taschkův „Böhmer- waldbund“, jehož podnikem také jmenované pa- šijové divadlo jest. Tato okolnost jest na reklamních návěštích hořovického divadla opatrně zamlčována, čímž i četní Čechové se mýlí a návštěvou hořického divadla přispivají úhlavním nepřátelům českého ná-