#1
alto_textblock
#1
1908
#2
alto_textblock
#2
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou:
na měsíc 3 K 80h
#4
alto_textblock
#4
V Praze, ve středu dne 19. srpna.
#7
alto_textblock
#7
K číslu 228.
číslo v Praze za 2h
a na venkově za 4h
#8
alto_textblock
#8
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici
číslo 3.
am je též redakce
a expedice.
#9
alto_textblock
#9
Telefonické zprávy „Nár. Listů“
#10
alto_textblock
#10
Agrárníci a obchodní smlouva se Srbskem.
Z Vídně, 19. srpna. Včerejší ministen
ská rada trvala přes půlnoc. Po malé pře-
stávce pokračováno bylo v jednání do 1. ho-
diny. Souhlasně se sděluje, že schůze protáhla
se tak následkem odporu, je jž
kladli agrární ministři dr. Eben-
hoch a Prášek proti tomu, aby o bch o dn
slmlouva se Srbskem neprodleně
nastoupila v platnost. Agrárníci vystu-
pují nyní proti tomu, ačkoli v prosinci minuléh
roku odhlasovali vládě zmocň -
vací zákon a tím dali vládě plnou moc,
aby smlouva se Srbskem nastoupila ihned
v platnost. Co bylo na ministerské radě usne-
seno, není známo. Kdežto »N. F. Pr.« ozna-
muje, že sotva bude možno násled-
kem tohoto agrárního odporu, aby
obchodní smlouva od 1. září měla platnost,
oznamují listy jiné, že bar. Beckovi (známému
specialistovi pro obchodní smlouvy) podařil
se vyvrátiti jejich námitky a že
smlouva bude vyřízena na základě
zmocňovacího zákona, aniž by prošla ještě jed-
nou parlamentem.
Odpor ministrů proti vyřízení obchodní
smlouvy na základě zmocňovacího zákona jest
následkem předcházejících porad,
které se včera konaly mezi če-
skými a německými agrárníkya
kterých se zúčastnili poslanci Udržal, Bukvaj,
Staněk a Zázvorka s české strany, s německé
poslanci dr. Damm, hr. Kolowrat a dr. Schrei-
ner. Tito agrární poslanci byli také před mini
sterskou radou přijati bar. Beckem a žádali, aby
obchodní smlouva se Srbskem byla aktivována
jenom cestou parlamentní. Také jim vyvracel
bar. Beck jejich názory. Dosud se neví, ne-
bude-li v poradách členů kabinetu dnes pokra-
čováno. Také jest možno, že ministerský před-
seda bar. Beck odebéře se před svým odjezdem
na další dovolenou k císaři, aby mu o těchto
záležitoslech referoval.
#11
alto_textblock
#11
Srbsko a Rakousko.
Z Vídně, 19. srpna. »N. F. Pr.« ozna-
muje, že srbský ministr zahranič-
ních záležitostí dr. Milovano vič
na své zpáteční cestě z lázní, kterou v nejbliž-
ších dnech nastoupí, navštíví zahraničního mi-
nistra rakouského bar. Aehrenthaliaj n
Semmeringu.
Jihoslovanské ministerstvo.
Z Vídně, 19. srpna. »Zeit« oznamuje, že
také otázka zřízení jihoslovanského ministerstva
krajanského, která dosud jenom příležitostně
byla přetřásána, nabyla pevnější formy
Podivné události v Chorvatsku
Bosně vyžadují nejvážnější pozornosti a bude
třeba počítati s tím, že starým požadavkům ra-
kouských Jihoslovanů musí se nyní přikládati
z pochopitelných příčin zvýšený význam.
Co se týče porad, jež měl ministerský
předseda bar. Beck se členy parlamentu za
účelem rekonstrukce svého kabinetu, možno
říci, že v dohledné době se ve složení kabi-
netu nezmění pranic. Co se stane na podzim,
není dosud jisto.
Jmenování soudních úřadníků.
Z Vídně, 19. srpna. Zdejší listy nepřiná
šejí k provedenému jmenování soudního úřad-
nictva žádných poznámek. Jenom »Zeit« praví,
že v německo-českých kruzích neuspokojilo,
jelikož příliš mnoho oprávněných přání zůstalo
nesplněno. V blízké době bude provedeno jme-
nování soudního úřadnictva v VIII. a IX. hod-
nostní třídě.
Tak zvaná velezrádná aféra srhská.)
Ze Záhřeba, 19. srpna. V procesu proti
tak zvaným srbským velezrádcům vede se vy-
šetřování také krajským soudem v Sarajevě.
Srbský »Rigec« oznamuje, že státní zastupitel-
stvo dalo pod policejní dohlídku vy-
nikající Srby, mezí nimi také známého
milionáře Jeftanoviče, jakož i jiné známé
občany spolu s redaktorem jmenovaného listu
Alexandrem Ončikušem. Jmenovaný list
k tomu podotýká, že se tak stalo na pří mý
rozkaz ze Záhřeba.
#12
alto_textblock
#12
Telegrafické zprávy.
#13
alto_textblock
#13
Císažovy narozeniny.
z Vídně, 19. srpna. (K. k.) Nesčetné množství
lidu oslavovalo v Prateru císařské narozeniny. Spolek
„Deutsche Heimat“ uspořádal historický slavnostní
průvod, po němž následovala slavnostní hra. Potom
uspořádána byla v Prateru lidová slavnost, ktera
trvala až do půlnoci. Zábavné podniky v Pratéru byly
nádherně ozdobeny.
Z Vídně, 19. srpna. (K. k) Časopisy sděluj
z Išlu: Odpoledne konala se v císařské vile hostina.
Princ Leopold Bavorský připil císaři. Císař poděko-
val a pozvedl pohár na zdar všech přítomných. Dítky
paní arcivévedkyn Marie Valerie sehrály o 5. hodině
slavnostní hru. Císař sledoval hru svých vnuků u ži-
vou pochvalou. Odpoledne byla v lázeňském parku
uspořádána císařská slavnost, jež měla skvělý prů-
běh. Večer byla dávána jako slavnostní představení
veselohra „Renaissance“, v níž vystoupil Baumeister
pohostinsku.
Z Petrohradu, 18. srpna. (K. k.) Na počest císaře
a krále Františka Josefa byla dnes uspořádána v car-
ském stanu v Krásném Selu slavnostní hostina, při
kteréž seděl rakousko-uherský velevyslanec hr. Berch-
told po pravici cara Mikuláše. Car připil na zdar
císaře a krále Františka Josefa. Vojenská hudba hrála
rakouskou hymnu
z Vidně, 19. srpna. (K. k) Ze všech evropských
hlavnícn měst oznamují se oslavy narozenin císaře
a krále Františka Josefa. Císař obdržel včera nesčet-
né blahopřejné telegramy, mezi nimi ode všech pa-
#14
alto_textblock
#14
novníků.
#15
alto_textblock
#15
Lihový kontingent.
Z Vídně; 19. srpna. (K. k.) „Wiener Zeitung
uveřejňuje zákon ze dne 8. srpna t. r. ve příčině s ta-
novení lihového kontingentu pro výrobní
období 1908-9 a jeho individuálního rozdělení.
Postátněná Česká severní dráha.
Z Vídně, 19. srpna. (K. k.) „Wiener Zeitung““
uveřejňuje zákon ve příčině zakoupení České
severní dráhy státem.
#16
alto_textblock
#16
Studentky na německých universitácli.
Z Kolína n. R., 18. srpna. (K. k) „Kölnische
Zeitung“ sděluje z Berlína, že o tázka přípou-
#17
alto_textblock
#17
FEUILLETON.
#18
alto_textblock
#18
Královna Spojených států.
#19
alto_textblock
#19
V malém oznamovateli jistého londýnského listu
objevil se v těchto dnech následující tajemný inserát:
„Royalisté Spojených států amerických organisovali
se za tím účelem, aby dosáhli pravé svobody a ko-
runovali Helenu z Nového Yorku na královnu. Pre-
síme o podporu royalistů celého světa, kteří mohou
naši věc u svých suverénů zastávati a zjednati nám
jejich účinnou podporu. Louis A. Gourdain, pokoj
704, hotel Savov.
Muž, podepsaný na této záhadné vyhlášce, je
velký, tmavovlasý, hladce oholený Američan s čer-
nýma, svítícíma očima, plný energie a odhodlá ní.
O svých plánech sdělil ochotně zajímavé podrebnosti:
„Jisto jest, že si všichni přejeme v Severní Americe
radikálního převratu. Myslíte, že jsme svobadným
národem, ale nejsme. Ani Rusové, kteří myslí, že
jsou tyranisováni, nesnesli by poměrů ve Spojených
státech severoamerických čtyřiadvacet hodin, Angli-
čané pak ani šedesát minut. Chcete pádný důkaz?
Tu jest: Byl jsem včera v Hydeparku a slyšel jsem
tam mluviti nějakého muže o nezaměstnanosti a
socialismu. Myslíte, že by v t. zv. svobodné Americe
bylo tomuto muži dovoleno mluviti o tomto před-
mětu jen hodinu?
Pohlédněte na naše soudnictví! Tu se vleče na
příklad ještě případ Thawův! V Anglii byl by Thaw
po několika nedělích buď osvobozen nebo oběšen.
Naše finanční poměry jsou otřeseny následkem vše-
obecného pocitu nejistoty, jaký způsobuje stálá změ-
na vlády. Neovládáme se ani sami, ani nemáme pa-
novníka, jenž by nám vládl. Kolísáme neklidně mezi
obojím.
Roku 1903 poznali někteří mužové tohoto smy-
šlení, že nám vlastně chybí monarchie a sestoupili
se dohromady. Ve vší tichosti šířili jsme posud své
myšlenky a sice s tím výsledkem, že se k nim hlásí
nyní skoro 3 mil. Američanů, roztroušených po všech
státech Severní Ameriky. Cítíme, že přišla doba, aby-
chom nyní přešli také k činu. Šest příslušníků strany
#20
alto_textblock
#20
připlulo se mnou na „Lusitanii“ do Evropy. Moj
kolegové nalézají se v různých zemích na pevnině
a mým úkolem jest zpracovati veřejné mínění Velké
Britanie ve prospěch monarchismu ve Spojených stá-
stech. Nemohu vám ovšem říci, jaké kroky podniknu,
abych získal sympatie krále Eduarda, ale rozhodně se
o to pokusím.
Chcete slyšeti něco o Heleně z Nového Yorku?
Well, poněvadž jsme soudíli, že se proti naší my-
šlence zvedne jakýsi odpor, rozhodli jsme se, posaditi
na trůn Spojených států dámu. Nemohu vám sdéliti
její plné jméno, ale pravím vám, že je to krásná,
mladá, inteligentní svobodná dáma, v pravdě králov-
ský zjev. Pokud se týče jejího sňatku, jenž bude jed-
nou nutný, aby dostala dědice trůnu a zachovala dy-
nastii, hodláme jí ponechati úplnou volnost, ale bylo
by nám zajisté milejší, kdyby se provdala za někte-
rého evropského prince, než aby ji dostal nějaký
americký metař.
Královna Helena bude ve vládě podporována
horní a dolní sněmovnou, zcela dle vzoru anglického
parlamentu. Bude také šlechta, neboť „bosses“, pře-
dáci stran v jednotlvých státech, kteří již dnes ve
skutečnosti volí guvernéry a purkmistry, mají se státi
vévody a hrabaty. Helena sama odvozuje svůj původ
z evropského královského rodu a dostojí zajisté své-
mu vysokému postavení ve všech směrech. Jen za
monarchie mehou různé rasy, z nichž skládá te ame-
rický lid, splynouti v jediný národ.
Hnutí, jemuž se věnuji, jest řízeno praktickými
muži — já sám jsem dobrým organisátorem —
poněvadž nejsme žádní vitionáři a fantasté, nemyslí-
me, že dosáhneme svého cíle bez krveprolití. Do tř
let doufáme určitě, že Helena bude ve Washingteně
korunována.“
Tak pravil mr. Louis A. Gourdain z Nového
Yorku s klidem a důstojností, jak sluší na Američana,
směřujícího k tak ideálním cílům.
#22
alto_textblock
#22
= Novinářské kachny. Ke zprávě o původu názvu
»novinářská kachna«, kterou jsme převzali z »Gil
Blas«, sděluje nám jistý přítel našeho listu jiný vý-
klad, který pokládá za jedině správný: Za dob
Lutherových upírala se pravdivost a vážnost katoli-
ckým legendám, jež Luther sám nazýval (místo Le-
gende) »Lügende«, »Lügenta«. Z toho prý posměškem
#23
alto_textblock
#23
vznikla pouhá »kachna«, německá i česká, jíž nelze
věřiti. Věc však není tak jednoduchá, jak se pan pi-
satel domnívá. »Hamburger Nachr.« na příklad
k tomu poznamenávají: Odvozuje-li se slovo »novi-
nářská kachna« často z Legende, Lugende, Lügende.
nebo Lüg-Ente, je to přece jen hříčka slov nebo
písmen a toto vysvětlení jest nejlépe vyvráceno tím.
že také ve frančině užívá se »canard« a ve španěl-
štině »anade« k označení novinářské lži. Jisto jest,
že se v němčině užívalo výrazu »eine blaue Ente«
a ve frančině úsloví »vendre la moitié d'un canards
již ode dávna pro něco smyšleného, ale označení
»novinářská kachna« jest poměrně mladé a lze je
sledovati sotva déle než 70 let nazpět. Přes to jest
původ jeho nyní již zahalen jakousi temnotoua
zavdal často podnět ku pochybnostem a sporům.
Francouzský »Annuaire de l'Acaděmie« z roku 1856
prokázal tedy, jak se »Frankf. Ztg.« sděluje, zvěda-
vému lidstvu službu, zjistiv již tehdy vznik názvu
novinářská kachna. Dle »Annuairu« vznikl název
skutečně ze zprávy spisovatele Cornelissena o žra-
vých kachnách, kterou napálil noviny.
= Vivizekce člověka. Vivisekce zdá se mnohým
býti barbarstvím, nehodným naší pokročilé civilisace,
ale co říci o patnáctém století, kdy byla v nejednom
případě provedena na lidech? Rukopis francouzské
Bibliothěque natione, citovaný v „Intermédi-
aire des Chercheurs et Curieux“ podává zprá-
vu o jistém lučištníku z Meudonu, odsouzeném k obě-
šení na šibenici v Montfauconu pro krádež v kostele.
Měl již býti popraven, když pařížští chirurgové ode-
brali se ke králi a poukázali, že mnozí lidé bývají
trápeni kamenem, kolikou a jinými nemocemi, kte-
rými, jak se zdá, trpí také zmíněný lučištník a že
by bylo velmi žádoucí viděti ona místa, kde se tyto
nemoci tvoří v lidském těle, což lze nejlépe provésti
rozříznutím těla živého člověka a mohlo by se tak
učiniti na těle onoho lučištníka, jenž jest stejně při-
praven na smrt. Král uznal tyto důvody a v přítom-
nosti celé fakulty byl onen lučištník „otevřen“. Křičel
hrozně, ale když lékaři prohlédli nemocná místa,
bylo mu tělo opět zašito. Vivisektoři patnáctého sto-
letí nebyli ostatně o nic neobratnější než dnes a za
týden na to mohl se lučištník, jemuž za službu, vědě
prokázanou, byla králem udělena milost, procházeti
po Paříži. Byl půk zajisté rozhodným přívržencem
vivisskce.