#1
alto_textblock
#1
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 241. ze dne I. září 1904.
#2
alto_textblock
#2
Různé zprávy.
#3
alto_textblock
#3
= Co všecko se v hotelech zapomene. O různých
neuvěřitelných zapomětlivostech vypravoval ředitel
detektivního odboru jednoho z největších hotelů spolu-
pracovníku „Daily News“ úžasné věci. V jihoafrické
válce dostal mladý důstojník rozkaz, aby se odebral
na bojiště a chtěl se dát před svým odjezdem oddat
se svou nevěstou. Musil si k tomu opatřit zvláštní po-
volení a sňatek, jenž měl být konán v bytě nevěsty,
ustanoven den před odjezdem. Záře štěstím, opustil
ráno hotel. Dvacet minut po jeho odchodu nalezena
v jeho pokoji tobolka, ve které se nacházelo povolení
k sňatku. Večer vrátil se v zuřivém vzteku, sňatek
nemohl býti konán. Později padl ve válce. — Nejčastěji
nalezají se prsteny v umyvadle a hodinky pod polštáři
Jednou v noci přijela jakás dáma velmi unavena. Po-
ložila svoje šperky pod podušku, načež ráno uložila
pečlivě prázdnou skříňku na šperky do vaku a odjela
do Paříže. Brzy po jejím odjezdu nalezla pokojská
pod poduškou šperky v ceně 20.000 I. št. — Velmi
veselé jest také, když se takovýto zapomětliví pasažéři
vracejí pro svoje věci. Avšak mužští z pravidla trop
větší rámus pro pár zapomenutých trepek, než ženské
pro jmění. Jakýsi starý pán, jenž si zapomenul kar-
táček na zuby, dal jeden shilling za telegram, aby mu
ho za ním poslali. — Mnozí lidé myslí, že některý kout
v pokoji jest bezpečnější než vaky a skříně. Jakés
dámě spadly všechny její šperky a cenné papíry do
ventilačního otvoru její ložnice. Měla svoje cenné
věci v kabelce, zavěsila ji na motouz a chtěla ji při-
pevnit v rouře, ale motouz vyklouzl jí z prstů a ka-
belka i s cenným obsahem spadla do roury. — Zcela
všední jest zapomětlivost, jež nechává ležet balíky
milostných dopisů a důležitých listin pod poduškou.
Antverpský obchodník s diamanty, jenž stále měl s se-
bou ostře nabitý revolver, aby chránil svoje draho-
cenné zboží, jež nosil zašité v pasu pod svými šaty,
zapomenul tento pas jednoho dne v koupelně. Služka,
jež nalezla starý neúhledný pas, hodila jej lhostejně
do koše, aby byl vyhozen spolu se smetím. A v tomto
starém pase bylo drahokamů za 100.000 lib. št. —
Ovšem, že v takovýchto případech bývají zapomenuté
věci jen velmi krátkou dobu pohřešovány, majitel se
záhy přihlásí. Ale úžasno jest, co všecko se v hotelu
zapomíná a nač nikdo ani nevzdechne. Po nějakou
dobu bylo zapomínáno v hotelích tolik bicyklů, o něž
se pak nikdo nehlásil, že zcela dobře mohl pýti zařízen
krám s velocipedy. Teď zase se zapomíná v hotelích
hojně fotografických přístojů
= Vražda v oděsském celním úřadě. Těžký zločin
udál se onehdy odpoledne ve hlavním celním úřadě.
Ranou finským nožem byl tam zavražděn státní rada
A. Serebranský. Příčina tohoto úžasného činu byla
tato: V jednom oddělení celního úřadu sloužil výpo-
mocný písař Rovynský, který svou služební povinnost
velice zanedbával, ale i k svým představeným byl tak
urputný a hrubý, že na takové jednání stěžoval si
státní rada Serebranský hlavnímu řediteli celního úřa-
du, jenž udělil Rovynskému přísnou důtku a pohrozil
mu propuštěním ze služby. Následkem toho Rovynský
zanevřel na Serebranského a poměr mezi nimi byl
velmi napjatý. Rovynský od těch dob ještě více za-
nedbával svoje povinnosti a před třemi dny, když míra
byla dovršena, byl ředitelem vyzván, aby se svého
úřadu vzdal. Rovynský, odcházeje z kanceláře, řekl
přítomným úradníkům, že se Serebranskému strašně
#4
alto_textblock
#4
pomstí. Onehdy ve 3 hodiny odpoledne státní rada
Serebranský seděl jako obyčejně ve své úřadovně.
V tu dobu přijel k tamožně (celní úřad) v kočáře ele-
gantně oblečený, v bílých rukavičkách a lakovaných
botkách Rovynský a tiše vešel do kanceláře Serebran-
ského, který stál zády ke dveřím a rozmlouval s ja-
kýmsi důstojníkem. Rovynský, v jehož ruce se zablýskl
dlouhý nůž, rychle se přiblížil k Serebranskémua
vší silou vrazil mu je, do předplecí. Všechno to se dělo
tak rychle a neočekávaně, že nalezající se v úřadě lidé
nemohli se ani vzpamatovat. Státní rada s výkřikem
se svalil na zem a za několik vteřin — strašně krvá-
ceje — vypustil ducha. Vrah cosi zabručel a utíkal
ke dveřím, avšak byl zadržen a odzbrojen. Tím drama
však nebylo ještě ukončeno. U zavražděného Se-
rebranského byla pod opatrovnictvím dcera starého
jeho přítele, mladá dívka Birukovičova, jež mu byla
nesmírně oddána. Když dívka se dověděla o tragické
smrti svého poručníka, padla do mdlob a měla časté
silné záchvaty a celou noc hystericky plakala. Ráno
bylo s ní ještě hůře a než povolali lékaře, dívka sko-
= Neštěstí na člunu. Velké neštěstí událo se mi-
nulého úterka večer na irském jezeře Lough Neagh.
Irská rodina, jež meškala přes léto v ckolí jezera, do-
stala návštěvu příbuzných. Pět mladíků a dvě mladé
dámy rozhodli se v úterý večer, že podniknou výlet
v plachetním člunu k ostrovu Coney, ležícímu v jezeře.
Na zpáteční cestě bylo jezero neklidné a člun, do
něhož se hrnuly vlny, se překotil. Šest z osob naje-
zajících se ve člunu utonulo při pokusu doplovati ke
břehu. Toliko jedna dáma držela se po několik hodin
kýlu člunu a byla s ním v noci zahnána na břeh,
kde se jí podařilo dostati se k farmě. Tam klesla vysí-
lením do mdlob, nemohouc pronésti jediného slova.
Teprve druhého dne dověděli se nešťastní rodičové
mladé dámy, že ztratili syna, dceru a čtyři synovce
Zachráněná dáma, 22letá miss Greenova, nalezá se
v povážlivém stavu. Pozoruhodno jest, že mezi za-
hynulými nalezali se znamenití plavci, kteří za jiné
příležitosti dovedli několik hodin plovat. Rodina Gree-
nova, jež byla stižena tak těžkou ztrátou, jest jednou
z nejvážnějších kupeckých rodin z Belfastu.
= Hořící studna. Podivný přírodní zjev se ozna-
muje z ostrova Kiato. Jak známo, trpí celý ostrov
nedostatkem vody a studně se musejí kopati velmi
hluboko, by voda jejich dostačila jen pro málo rodin.
Minulý týden při kopání jedné studny, když dospěli
asi do hloubky patnácti metrů, počaly vystupovati z ní
horké páry, pročež dělníci rychle utekli ze studny.
Byl však nejvyšší čas, by se spasili, neboť sotva do-
spěli na povrch, vyšlehly ze studny plameny pro-
vázené šedým dýmem. Dosud hoří celá studna a ne-
možno určiti původ ohně. Známo jest ovšem, že
ostrov jest vulkanický, ale nedalo se očckávati, že
by vulkanické nebo sopečné ohnisko leželo v tak ne-
patrné hloubce pod povrchem, aniž ho kdo byl dříve
zpozoroval. Na žádost přednosty odeslala tam vláda
znalce, by věc prozkoumali a příčinu tohoto zjevu,
který způsobil velký postrach, zjistili. Zdá se, že zde
jde jen o vzejmutí sirnatých plynů, jež jsou velmi
hojné na sousedních ostrovech, kde jest mnoho hor-
kých sirných lázní. Že by zjev ten stál ve spojení
se zemětřesením na ostrově Samosu, nelze předpo-
kládati, neboť nebyly na Kiato v poslední době pozoro-
vány žádné otřesv.
#5
alto_textblock
#5
nala.
#6
alto_textblock
#6
Zemřelí v Praze.
#7
alto_textblock
#7
Dne 26. srpna 1904: Řezníček Václav, insta-
latér, 50 roků, 722—II. Wagner Jan, kartograf, 70 r.,
1559—II. Klíma Antonín, soukromník, 68 r., 265—III.
Jelínek Jaroslav, syn jircháře, 21/2 roku, 793—VIII. —
Ve všeobecné nemocnici: Benisch Otakar,
c. k. officiál stát. dráh, 51 rok. Bělohradská Růžena,
dělnice, 24 roky. — U Milosrdaých bratří:
Kapitán Jan, krejčí, 70 roků. — U Milosrdných
sester: Jaroš Petr, kovář, 63 roky. Vejvodová Marie,
vdova po nádenníku, 81 rok.
#8
alto_textblock
#8
Král.české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
#9
alto_textblock
#9
Ve čtvrtek 1. září.
#10
alto_textblock
#10
249. hra v předpl.
(1. čtvrtka.)
PSOHLAVCI.
Zpěvohra o třech dějstvích s dohrou. Hudbu složil
Karel Kovařovic. Text dle stejnojmenného románu
Aloisa Jiráska napsal Karel Šípek.
Dirigent František Picka. Režisér Adolf Krössing.
Po druhém dějství přestávka.
Začátek o 7. hod.
Konec po 10. hod.
#11
alto_textblock
#11
V pátek 2. září.
#12
alto_textblock
#12
250. hra v předpl.
(2. čtvrtka.)
Pohostinsku vystoupí Anna Veverková-Kettnerova od
městského divadla v Norimberce.
CARMEN.
#13
alto_textblock
#13
Lidové divadlo ,Urania“ v VII. části Prahy.
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru,
Začátek o 7. hod.
#14
alto_textblock
#14
Ve čtvrtek 1. září.
Po třetí: Cizinka.
Činohra o 5 jednáních. Napsal Al. Dumas syn. Přel.
J. Ladecký. Režisér V. Spurný.
(bliže Palackého
Aréna na Smichově
mostu).
Ve čtvrtek 1. září.
Začátek o 7. hod.
Jako host vystoupí pí. Bož. Jeřábková-Kaclova.
Novinka. Vévodkyně Crevetta.
La Duchesse des Folies Bergre. Pokračování »Dámy
od Maxima«.
Fraška o 3 jedn. Napsal G. Faydeau. Přel. V. Tá-
borský. Režisér Jan Kubík.
Denní prodej lístků u knihkupce pana Urbánka
vedle Národního divadla v Praze a v trafice proti
zimnímu divadlu na Smíchově.
18306
#15
alto_textblock
#15
na Kráh
Pištěkovo lidové divadlo vnerttch.
Ve čtvrtek 1. záeí
Začátek o 7. hod.
Ve prospěch paní Marie Sandové.
Poprvé
Chytrák nad chytráky aneb Šest
havranů.
Komedie o 3 jednáních. Napsal Viktor J. Krylov.
Zejtra je lidové představení za poloviční ceny
18235
Sirotek lowoodský.
#16
alto_textblock
#16
708
#17
alto_textblock
#17
705
#18
alto_textblock
#18
i vážené, ctěné jméno plukovníka de Riverolles a ce-
#19
alto_textblock
#19
lého rodu.
Leč plukovník ujal se opět již slova:
»Učinili jste dobře, přátelé moji! A jste lidmi řád-
nými za to ... Neboť on sám sobě nenáleží již!. . . Ná-
leží justici ... Ač hanbou se rdíti budu nad tím, jak po-
káleno bude jmeno naše tímto mužem ničemným, snesu
to přece, obětuji vlasti své srdce vojáka, srdce rozervané
a krvácející hanbou tou ...«
Zmlkl.
Vzlykot zdusil další slova jeho-
Přemáhání, jež byl si uložil krajním napjetím vůle
svojí, nemohlo potrvati déle.
Slzy jeho vytryskly znovu.
Komandant Tardin, jenž hluboce pohnut přítomen
byl celé scéně této strašlivé, zakročil nyní.
Překonal vzrušení své; stal se opět mužem železných,
energických rozhodnutí, jak ho zná už čtenář náš.
Ve tváři jeho zračilo se nyní chladné rozhodnutí.
Děl vlídně, ale pevně-:
»Pane plukovníku, odejdětež se mnou odtud! Do-
volte, bych vás odtud odvedl bez meškání! Jest to příliš
kruté pro vás! Já sám učiním, co tu třeba učiniti. Prosím
vás, pojďte už se mnou !«
A láskyplně, ale rozhodně odvlekl plukovníka ke dve-
řím, zatím co oba agenti policejní posadili opět Renéa de
Riverolles do křesla.
Plukovník dal se bez slova odvésti, ale slzy řinuly
se mu napořád ještě po stařičké tváři.
#20
alto_textblock
#20
»Máte pravdu, že neodvažujete se mi pohleděti do
tváře. Zhanobený nemůže snésti pohled poctivý !«
Bídník zamumlal:
»0, strýčku můj!«
Ale na slova ta dva blesky hněvu šlehly dvěma
očima plukovníka de Riverolles.
Beryllon a Rochemond mezitím ale pochopivše oním
jedním slovem vězňovým celou podstatu a celé pozadí stra-
šlivého dramatu, jemuž byli přítomni a kteréž byli sami
— ovšem ničeho netušíce — uchystali za cenu tolikerých
únav a tolikerých nebezpečí, pohlédli jen na sebe smutně.
Zatím ale promluvil také již k vězni plukovník de
Riverolles.
Zvolal na něj
»Zticha! Mlěte! Mlčte, bídníku nízký!- Zakazuji
vám, abyste mne zval strýcem svým!«
A rozlítiv se ještě více, plukovník de Riverolles po-
kračoval:
»Zbabělče! Ano, zbabělec a podlec jste, jakémuž
není rovna. Všichni lidé rozšafní — nedím pouze všichni
lidé Francie — ale všichni rozšafní lidé celého světa na-
plili by vám ve tvář, vplili by vám tím ve tvář své po-
hrdání a svůj hnus. Jste mezi vyvrheli nejvíce hodným
zhrdání. Neboť proti vám jest okolnost zvláště přitěžující:
poctivé vychování, jehož se vám dostalo! Proti vám jsou
příklady poctivosti a lásky k vlasti, kteréž vám podávali
všichni, kdož vám byli nejbližší a jež jste mohl míti stále
na očích . . .«
Při slovech těch plukovník de Riverolles stěží jen
zdusil vzlykot svůj.
I pokračoval:
#21
alto_textblock
#21
Zaprodání nanřital
#22
alto_textblock
#22
177