#1
alto_textblock
#1
1904.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, ve čtvrtek úne 1. záři.
#3
alto_textblock
#3
K číslu 241
#4
alto_textblock
#4
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
#8
alto_textblock
#8
LSIY
#9
alto_textblock
#9
Čislo v Praze za 2h
a na venkově za 3
#10
alto_textblock
#10
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
#11
alto_textblock
#11
álka.
#12
alto_textblock
#12
Bitva u Ljaojanu.
Z Londýna telegrafuje se: Velká, věkopa-
mátná bitva u Ljaojanu včera ráno začala a ne-
klamou-li všechny známky, rozhodl se Kuropat-
kin, že zde Japoncům způsobí rozhodnou po-
rážku. Na obou stranách bojuje se
splnou důvěrou ve vítězství. De-
peše z Tokia hlásají vítězoslavně, že je
úplná porážka generála Kuropat-
kina se vším, ve východní Asii
rozloženým vojskem již neodvrat-
na. Petrohradské zprávy naproti tomu zvěstují
neméně určitě, že Kuropatkin nyní
všechny tři japonské armády na
několik měsíců k Ljaojanu při-
poutá, kdežto Rusko, čerpajíc ze svého obrov-
ského množství obyvatelstva, bez velkých obtíží
armádu za armádou u Charbina shromáždí a
těmito novými silami pak zdreu-
jící útočnou výpravu proti Japon-
sku zaháji.
#13
alto_textblock
#13
dráha na sever vedoucí je v moci
generála Kurokia. Kuroki vyslal dvě
divise, jež zabránit mají, aby ruské posily o
Mukdenu na jih pronikly
#14
alto_textblock
#14
Oblehání Port Arturu.
Z Kolína n. R., 1. září. »Kölnische
Zeitung« sděluje: Rusové zname nitě
použili volné doby k důkladnému
opevnění pevnůstek. Vzhledem k tomu
může se boj u Port Arturu velmi protáhnouti,
ale ani eventuální pád jeho nebude r oz
hodným pro konečný výsledek celého zá-
pasu ruskojaponského, jehož těžiště spočívá
spíše v armádě polní.
Z Petrohradu, 31. srpna. Z Čifu oznamují
sem, že Japonci na západní frontě port-
arturské obsadili karanténové baráky a ves-
nici Dažanu. Do 29. srpna byly všechny
japonské útoky úspěšhě odraženy, Žádná dů-
ležitější tvrz není dosud v moe
Japoneů.
Z Londýna, 1. září. V dobře zpravených
kruzích vysvětluje se odpověď, kterou dalo ja-
ponské vyslanectvo svého času na dotaz o pádu
Port Arturu, že totiž »jest jenom otázkou něko-
lika dní«, přílišným sanguinismem japonským.
I ve kruzích Japoncům příznivých jsou přesvěd-
čeni, že Japonci setkávají se v Port Arturus
obtížemi mnohem většími, než očekávali a nyní
doznati chtějí.
#15
alto_textblock
#15
českém stát. gymn. v Čes. Budějovicích pro stát.
gymn. v Domažlicích; dra. Ant. Kašika na
české státní reálce v Praze na Novém městě pro
českou stát. reálku v Čes. Budějovicích; Frant.
Kocourka na akad. gymn. v Praze pro stát.
gymn. v Třebíči; dra. Josefa Kreinera na
něm. stát. reálce v Čes. Budějovicích pro tento
ústav; Jindřicha Krognera na 1. něm. stát.
reálce v Praze pro něm. stát. gymn. v Čes. Bu-
dějovicích; Václava Kroulíka na stát. reálce
na Kladně pro stát. gymn. v Pelhřimově; dra.
Lubomíra Petra na stát. reálce v Praze na
Starém městě pro českou stát. reálku v Praze na
Malé straně; Františka Schicktanze na
obecném vyšším reálném gymnasiu v Děčíně n.
L. pro stát. gymnasium v Kadani; Engelberta
Taischera na něm. stát. gymn. v Praze, na
Malé straně, pro stát. gymnasium v Krumlově;
Ferdinanda Urbana na něm. státní reálcev
Karlíně pro stát. reálku v Plané; Jana Wag-
nera na stát. reálce v Jičíně pro stát. gymn.
v Něm. Brodě; Alexandra Marschicka na
stát. reálce v Trutnově pro stát. reálku v Solno-
hradě; dra. Jana Zítka na čes. stát. reálce
v Karlíně pro tento ústav.
Prozatímnými učiteli na středních státních
školách byli jmenováni supplenti: Ant. Dole-
žal na čes. stát. gymn. v Čes. Budějovicích pro
stát. gymn. v Čáslavi; Jiří Hufnagel na zem.
reálce v Rýmařově pro něm. stát. reálku v Čes.
Budějovicích; dr. Vilibald Kammel na něm.
stát. reálce v Plzni pro II. něm. stát. reálku
v Praze; Gustav K lein na zem. reálce v Jihlavě
pro něm. stát, reálku v Plzni; Jan Mühlstein,
kand. učitelství pro stát. gymnasium v Hostinném.
#16
alto_textblock
#16
Boj prvního dne.
Z Berlína, 1. září. »Local Anzeiger« sdě-
luje z Petrohradu: Telegram, doš!? včera z
Ljaojanu praví: V pondělí večer počala palb
dělostřelecká umlkat teprve v 8 hodin večer.
Průběh boje. tohoto lze nyní již
přehlédnouti. Ráno zahájil nepřítel prudkou
ofensivů proti 3. sboru armádnímu. Tam ne-
dosáhli Japonci ani nejmenší ho
úspěchu. Ačkoliv podnikány útoky s největší
živostí, byli z počátku 23. a pak 24. plukem
zahnáni pokaždé na úlěk bodákem. 224. pluk
odrazil je takto šestkráte. Dvě japonské
setniny byly od hlavního voje odříznuty a vra-
zily do staré reduty nedaleko ruských posic.
Japonská dělostřelba považovala
je za oddíl ruské armády a sou-
středila na ně svou palbu, až je po-
střílela.
O 4. hod. Japonci namířili nejprudčí palbu n
jižní oddělení, aby pod ochranou jej
obešli levé ruské křídlo. Bylo vidět
jak oddělení za oddělením táhne dále na vý-
chod. Rusové, chtějíce zameziti, aby je Ja-
ponci neobešli, vyslali pluk a batteri
a spojenou palbou Japonce donu-
tili, že se ve zmatku dali na útěk
a obsazené posice zase vyklidili
Zvláště silná palba později byla soustře-
děna na jižní frontu a 3. armádní sbor a ne-
spočetně střel šrapnelových i granátových létalo
vzduchem. Ruské ztráty nebyly ještě zji-
štěny, ale dle došlých zpráv nejsou po-
měrně zvláště veliké. Nejvíce trpěla
oddělení, jež útok Japonců odrážela bodákem.
V ruském vojsku je veliké nadšení.
Z Londýna, 1. září. Japonci vysvět-
lují svůj ústup a neočekávanou
změnu taktiky, kterou uvolnili čáru, po
kterěž by eventuálně Kuropatkin nyní zcela volně
mohl ustoupiti, takto: Příčinou toho je okolnost,
že vojsko, které mělo Kuropatkinovi vpadnouti
do týlu, nebylo by bývalo možno zásobovat,
ježto by bylo od hlavního voje příliš vzdáleno.
Taktika Japonců bude prý směřovati k tomu,
aby tlačili Rusy k čínským hrani-
cím, jichžto tito buď nepřekročí a pak jim
bude konečný boj vnucen anebo překročí a pak
se dostanou do mezinárodních zápletek.
#17
alto_textblock
#17
Zprávy z japonského hlavního
stanu.
Z Londýna. Z hlavního stanu generála
Kurokia se telegrafuje: Pravé křídlo japonské
armády proniklo směrem k Šilohu. Je-li dosti
silno, je Kuropatkinovi ústup na
Mukden nemožným učiněn. Jiná te-
legrafická zpráva z japonského tábora zvěstuje
Kuropatkin je se tří stran japon-
skými vojsky obstoupen. Železná
#18
alto_textblock
#18
Předpovédi o konci války.
Z Londýna, 1. září. Osoby, stojící ve spo-
jení s ruským vyslanectvem ve Washingtoně,
praví, že se u Charbina soustřeďuje
nová ruská armáda, aby s neochablou
silou pokračovala v boji proti znavené japonské
armádě. Rusofilové v Americe očekávají, že ja-
ponské finanční prameny se na konec vyčerpají
a že toto oslabení ve spolku s obrovskými
ztrátami na lidských životech Japonsko donutík
zastavení války.
#19
alto_textblock
#19
Baltické loďstvo.
Z Berlina, 1. září. Jak se sděluje, baltické
loďstvo na své cestě do Asie pojede kolem
Kielu a ruské námořní ministerstvo zamýšlí
podat pruskému ministerstvu dotaz, která doba
by mohla býti baltickému loďstvu ponechána
k proplutí průplavem císaře Vi-
lé ma.
Z Kodaně, 1. září. »Politiken« sdě-
luje, že dánští dodavatelé ruského baltického
loďstva dostali poken, aby dodávky odložili
aspoň o 3 měsíce.
(Ostatní zprávy viz na 3. straně).
#20
alto_textblock
#20
Telegrafické zprávy.
Změny ve stavu učitelstva střed-
ních škol.
#21
alto_textblock
#21
A. V Čechách:
Z Vídně, 1. září. (C.-B.) Ministr kultu a vy-
učování propůjčil uprázdněná učitelská místa
na státních středních školách: Professorovi na
německé státní reálce v Č. Budějovicích dru. Ru-
dolfu Dittesovi místo na státní deálce v X
okresu ve Vídni; prof. na státní reálce v Plané
dru. Janu Marii Polakovi místo na druhé něm.
st. reálce v Praze; skutečnému učiteli na ob.
gymn. v Mor. Ostravě Ludvíku Pschorov
místo na st. gymn. v Kadani; skutečnému učiteli
na 3. něm. st. reálce v Praze Richardu Sup-
pantschitschovi (čti Župančičovi) místo
na stát. reálce v XVIII. vídeňském okresu; prof.
na stát. gymn. v Přerově dru. Eman. Vebrov
místo na českém stát. gymn. v Plzni.
Ministr kultu a vyučování jmenoval dále sku-
tečnými učiteli na středních státních školách;
a) prozatímního učitele dra. Ant. Schie-
sera na něm. stát. reálce v Plzni pro stát. gymn.
v Linci;
b) supplenty: Arnošta Bláhu na státní
reálce v Žižkově pro stát. reálku v Novosedlu;
Tomáše Chvála, výpomocného katechetu n
#22
alto_textblock
#22
B. Na Moravě:
Z Vídně, 1. září. Ministr vyučování jmenoval
skutečného učitele zemské reálky v Telči dra.
Oldřicha Kramáře skutečným učitelem na
českém státním gymnasiu v Brně a skutečného
učitele státního gymnasia ve Vyškově Františka
Vaňka skutečným učitelem na státní reálcev
Boskovicích, professorem stát. gymnasia v Pře-
rově dra. Emanuela Webra, profesora na stát.
gymnasiu v Plzni.
Skutečnými učiteli jmenováni provisorní
učitelé: Fr. Bláha na stát. gymnasiu v Pře-
rově pro stát. gymnasium ve Strážnici; dra.
Josefa Sedláčka na stát. gymnasiu v Tře-
bíči pro týž ústav; Antonína Sládečka, výpo-
mocného katechetu na stát. gymnasium ve Valaš-
ském Meziříčí pro týž ústav a supplujícího učitele
náboženství dra. Karla Kyselého na státním
gymnasiu v Olomouci pro stát. gymnasium v Pro-
stějově.
#23
alto_textblock
#23
Dr. Körber v Haliči.
Ze Lvova, 31. srpna. (C.-B.) Při hosti-
něu zemského maršálka hraběte Sta-
nislava Badena zúčastnili se: místodržitel hrabě
Potocki, všichni tři arcibiskupové, hrabě Kazi-
mír Badeni, sborový velitel polní zbrojmistr
Fiedler, předseda polského klubu ryt. Jaworski,
místopředseda hrabě Dzieduszycki, hrabě Roman
Potocki, president vrchního zemského soudu
dr. ryt. Tehorznicki a několik poslanců. Zemský
maršálek hrabě Badeni pronesl ministerské-
mu předsedovi přípitek, ve kterémž pravil, že
má za svou povinnost ministerského předsedu
svým jménem i jménem celé země co nejsrdeč-
něji pozdraviti a jej v v Haliči z plna srdce
uvítati. »Nepodařilo-li se nám dosud« — pravil
mimo jiné — »povznésti naši zem navzdor úsi-
lovné práci a horlivému napjetí sil na výši kul-
turního a hospodářského rozvoje, na kteréž se
jiné země dávno již nalezají, jest hlavní příči-
nou toho okolnost, že za dřívějších dob v naší
zemi, jejíž hospodářský stav, jejíž rozvoj a ži-
votní podmínky ústřední vládě známy nebyly a
kterýmž se následkem toho také nerozumělo,
našim přáním a tužbám buď vůbec nebylo za-
dost činěno anebo příliš pozdě. Bylo vždy a
zůstává dosud vroucím přáním Haliče, aby mu-
žově, kteří státní loď rakouskou řídí, naši zem