ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 6 db963990-fd95-11e8-9984-005056825209
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 6
ALTO TextBloky — 10
#1 alto_textblock #1
Číslo 144.
#2 alto_textblock #2
Strana 6..
#3 alto_textblock #3
KATOLICR LIsTY.
#4 alto_textblock #4
Dnu 27. května 1900
#5 alto_textblock #5
avšak odvětil, že by přece pan čtvrtní měl poslati řádný objednací lístek. Mourek odvětil, že z kanceláře posýlají nejraději nádenníky, odešel však a za nějakou dobu vrátil se s lístkem, v němž jakýsi čtvrtní Bedřich Kaišl žádá A. Brumla, aby mu na účet městské vodárny zaslal po odevzda- teli lístku vodoměr, jež nutně potřebuje. Arnošt Bruml po- znal ihned dle slohu tohoto lístku, že jej nepsal žádný okresní dozorce, ježto nebyl také ani opatřen razítkem, a že onen člověk chce na něm vodoměr tímto způsobem vylákati. Starý Bruml k tomu se nahodivší pod nějakou záminkou Mourka zdržoval, mezi čímž Arnošt doběhl pro strážníka. Když strážník se dostavil, strčil Fr. Mourek do Karla Brumla a též nějakým způsobem do strážníka a dal se rychle na útěk, a teprve až u hradeb byl zadržen. Mourek vymlouvá se před soudem, že prý jej poslal skutečně jakýsi neznámý pán (čtvrtní) od De- mínovy kavárny pro vodoměr a když se byl s nepořízenou vrátil, že přinesl mu řečený lístek. Za cestu dostal prý na- před již 30 kr. a jest prý ve věci zcela nevinný. Soudní dvůr neuvěřil Mourkovi a odsoudil jej na 6 neděl do těžkého žaláře se 3 posty. Předsedal r. z. v. s. p. Stolla, veř. žalob- cem byl p. dr. Baukal.
#6 alto_textblock #6
Z delegací.
#7 alto_textblock #7
Z Pešti, 26. května. (T. k.)
#8 alto_textblock #8
Delegace říšské rady pokračovala dnes v povšechné debatě o rozpočtu ministerstva zahra- ničních záležitostí. Del. Mauthner polemisoval s českými dele- gáty, již prý se chovají nelogicky, neboť uváděním vnitřně politických otázek mají prý patrně za účel, vyvolati projev ministra zahraničních záležitostí, jemuž, jak řečník myslí, neprávem vytýkají, že se vměšuje do vnitřní politiky. Obrátiv se pak na pole obchodní politiky, vytknul řečník nutnost zavedení autonom- ního celního tarifu, kterýž usmířil by zájmy Rakouska a Uher. Ale k tomu právě naléhavě jest potřebí uskutečnění vyrovnání. Nepodaří-li se vyrovnání, ne- bude ministr zahraničních záležitostí míti závidění hodného postavení, kdyby cizí státy zahájily vyjedná- vání, týkající se obnovení obchodních smluv. Oproti zmatku, jenž panuje v Německu v otázkách celních tarifů, jest rakousko-uherský celní tarif pořád ještě příznivý. Řečník litoval pak, že rakouský průmysl za posledních let nevyvinul se tak značně jako v An- glicku a v Německu, následkem čehož nám vyplynul menší užitek z obchodních smluv. Řečník zmínil se s uznáním o zákonnosti, s jakou se chová rakouská vláda k průmyslu, litoval však, že ve větších kruzích obyvatelstva pořád ještě jeví se jisté nepřátelství k průmyslu. Vůči výčitce del. Kaftana, že mi- nistr zahraničních záležitostí přenechal stavbu malo- asijských drah Německu, položil řečník důraz na to, že jest nám ve vnitrozemí stavěti ještě dosti železnic, které značně by podporovaly průmysl, čemuž však Čechové zabraňují zdržováním porad o hospodářských otázkách. Německé expansivní politice děkujeme za rozkvět jistých odvětví průmyslových, poněvadž Ně- mecko samo nemůže uhraditi potřeby, jež mu otevřela se v nově otevřeném území odbytu. Řečník při- mlouval se za hospodářské sloučení se evropských států, při čemž poukázal na veliký vývoz Ameriky do Evropy, a konstatoval, že největší výhody dle zkušenosti příliš dobře se neosvědčily, poněvadž na př. Spojeným státům a Rusku poskytujeme nej- větších výhod, sami však od nich jich nedostávajíce. Řečník vyslovil naději, že ministr zahraničních záleži- tostí v tom ohledu zakročí, přál si, aby čestné kon- suláty byly ve větší míře proměňovány ve skutečné konsuláty, litoval, že doprava rakousko-uherského loďstva je skrovná, a vyslovil přání, aby obchodní loďstvo bylo rozmnoženo a zmodernisováno, a ko- nečně, aby věnována byla patřičná podpora Lloydu, kterýž nevládne dostatečnými prostředky k zámořské dopravě. Posléze děkoval řečník ministru války za úlevy, jichž poskytnuto bylo mladým, v cizině se nalézajícím kupcům v plnění a vykonávání jejich vo- jenských povinností. Loďstvo to není určeno jen k tomu, aby hájilo pobřeží, nýbrž jest ho potřebí také pro rozvoj zámoř- ského obchodu, neboť v zámořských zemích posuzo- vána bývá moc říše jen podle jeho válečných lodí Mohli bychom mnohým zbožím soutěžiti s cizími ze- měmi na zámořských obchodních místech, kdyby nám bylo možno, objeviti se tam v příhodnou dobu. Řeč- ník končil: »Ačkoliv naše vnitřní poměry nejsou příznivé, ačkoliv nám znemožňují všeliký hospodář- ský vývcj, můžeme přece jediný světlý paprsek v ny- nější situaci spatřovati v našich stycích s cizími moc- nostmi. Bylo sice řečeno, že trojspolek trvá jen podle zdání a že se dříve viklal, když bylo třeba posilniti jej schůzí v Berlíně, ale není to zcela správné. Proto že vláda musí býti připravena pro všecky eventuality, je zajisté nejen velmi opatrné, když občas všemu světu uvádí se na paměť upřímný poměr, aby všude byla poznána pevnost trojspolku. Také odpůrcové trojspolku jsou dnes přesvědčeni, že tento spolek Ra- kousko Uherska s Německem není žádným obehraným hlavírem. Na konec vyslovil řečník naději, že tento spolek bude trvati ještě dlouho. Del. dr. Pacák polemisoval nejprve s vývody del. Mauthnera a vyvracel námitky, jimiž tento za-
#9 alto_textblock #9
hrnul českou obstrukci. Nevynalezlí jsme — pravil řečník — tohoto druhu obstrukci my, nýbrž vy. Po- něvadž jsme viděli, že jste svcu taktikou zvítězili v nejvyšších kruzích, odhodlali jsme se k téže taktice. Proč pak mlčel del. Mauthner po tři leta a neřekl svým přátelům, že tímto hlasováním dle jmen ničí průmysl? (Del. Mauthner: Řekl jsem to.) Když však Čechové chápou se tohoto prostředku, jsou po- jednou rušiteli míru, ničiteli průmyslu, ničiteli živno- stí (Veselost.), i musejí býti v zájmu říše ujařmeni. Posl. Mauthner tázal se, kterak bylo by lze docíliti, aby věci měly se jinak. Uspokojte nás!. (Souhlas- u Čechů.) A pravím dále: »Uspokojte ná bez ublížení vám!« (Souhlas mezi Čechy.) Byli bychom blázny, kdybychom žádali, aby ně- mecký národ byl v Rakousku potlačován. Předně proto, že by žádný rakouský státník k tomu se ne- propůjčil a za druhé proto, že stojí za vámi veliká- říše, která vás kryje. Co my žádáme, není nic jiného, než rovnoprávnost v zemi, kde stojíme kulturně hmotně zrovna tak pevně, jako vy a kdež ostatně máme i většinu. Musíte konečně přestati se domý- šleti, že jako první národ od Boha jste povoláni k tomu, aby ostatní národové se kořili před vámi v prachu. Potom zabýval se řečník vývody del. Dem la. jenž bez ostychu projevil všecko své »přátelství« k českému národu. Vůči vyzvání del. Demla, aby Čechové uvedli své stížnosti na přetřes v parlamentě, poukázal řečník na to, jaké nedůsledky ve vystupo- vání Němců měla již jazyková nařízení hr. Badeniho, ačkoliv nebyla ničím jiným, nežli slabým provedením platných zákonů. Del. Demel řekl, že německo-české poměry zavinily, že Rakousko pozbylo svého významu na Východě. Úpadkem Rakouska — volal řečník — jsou vinni ti, kdož oproti historickému rozvoji národů vystupovali centralisačně a germanisačně. Také Uhry rozkvetly teprve potom, když tam přestala centrali- sační a germanisační soustava. (Del. Demel: Proto že Uhry jsou spravovány centralisticky.) Dejte nám naši svoboou; dopusťte, abychom se vyvíjeli jako Uhři a budeme nejen věrnými poddanými J. Veličenstva, nýbrž založíme také z naší vlasti k jeho cti a ke cti Rakouska mocnou říši. Němci sami uznají dobro- diní samostatné správy, my pak nepozbýváme naděje, že dojde mezi námi na takový rozhovor. Pakli se Čechové a Němci spojí v kulturníma hospodářském směru, dokáží obrovské věci. Řečník podotýká pak proti del. Demelovi: Nešli jsme k earovi nikdy prositi a neučiníme tak nikdy, neboť jsme dobří poddaní Jeho Veličenstva. Postaví-li se na stanovisko spravedlnosti, pak jest mezi námi možno narovnání. Vyčítáte-li nám mo- skevskou pouť, pak není tomu ještě tak dávno, co pánové šli do Německa a tam ve všeněmeckém sdru- žení mluvili ostré řeči proti trvání říše. Řečník na to mluví o vypovídání rakouských poddaných z Německa a uvádí řadu případů, vzpo- mínaje četných pruských dělníků v rakouském Slezsku, se kterými se zde nejedná tak jako s Čechy v Německu. Řečník prosí o vysvětlení, je-li pravda, že pruská vláda jedná tu vždy ve srozumění s vládou rakouskou a tato že vypo- vídání takové připouští, když ho po- važuje za odůvodněné. Jest to smutné, pakliže strach před Německem dovoluje v té věci vzniknouti náhledu, že nejsme více s to, jako velká samostatná říše hájiti vlastní svoje zájmy, poněvadž se musíme obávati, že u sousedních států vzbudíme pohoršení. Ministr zahraničních záležitostí řekl, že naše si- tuace na Východě a naše dohoda s Ruskem nena- lezly žádné změny. Naproti tomu sluší podotknouti, že mezi naší východní politikou a východní politikou Ruska panuje veliký rozdíl v tom smyslu, že slo- vanští národové na Východě k Rusku chovají sym- patie, k rakouské politice na Balkáně pak nenávist. Slovanští národové na Balkáně nenávidí nás jako protektory Milana. (Ministr Goluchowski: Ni- koli.) Lid zcela jistě, a jestli tam dojde k boji, musí se počítati se sympatiemi obyvatelstva. V Bulharsku a na Černé Hoře není jedné strany, která by s po- litikou Rakouska sympatisovala. Ovšem také ně- mecký vyslanec v Cařihradě jest rádcem Milanovým, ale ten drží se v pozadí. Užitek z toho má jen Ně- mecko, které dostává dodávky zbraní, kdežto ra- kouské banky musí platiti peníze. Na to mluví řečník o trojspolku, pak o konsu- látech a stížnostech obchodních komor v tom ohledu zejména v příčině správy konsulátů cizími příslušníky Na to táže se po výsledcích konference v Haagu a praví, že v jižní Africe byla krásná příležitost pro diplomacii přivésti k platnosti usnešení tam učiněná (Souhlas.) Řečník vyslovuje naději, že myšlénky přátel míru budou diplomaty přijaty s větší vřelostí. »My- slím,« praví dále, »že mluvím jménem celého če- ského národa, pravím-li, že k ministru zahraničních záležitostí chováme nedůvěru. Bolí nás to opravdu
#10 alto_textblock #10
že musíme svou nedůvěru vysloviti synu bratrského národa, ale nemůžeme si pomoci. Dejž Bůh, aby se to změnilo, a aby se ministr zahraničních záležitostí přesvědčil, že pomáhaje svrhnouti věrný, loyální lid, nejednal tím v zájmu říše. Nepravíme: Říše bud bude slovanskou, nebo nebude vůbec. Nikoli! My pravíme: Spravedlivá, na spokojenosti všech národů založená říše, bude mocnou baštou proti všem útokům z prava i leva.« (Souhlas u Čechů.) Del. Kozlowski poukazuje na touhu po míru, přeje si mezinárodní ochranu pro dělníky a vy- pěstování idejí v haagské konferenci projevených, kterých se Angličané bohužel nevšímají. Dále mluví o národohospodářských věcech, žádá vývoj severnía jižní dráhy, průplavní a říční plavby a konečně mluví o vnitřních poměrech, při čemž jako 18letý věrný přítel českého národa hluboce lituje české ná- zory o zahraniční politice a agresivní útoky na mi- nistra zahraničních záležitostí s české strany, čímž se prý dobrá věc kompromituje. Provedení spravedl- nosti se tím jen zdržuje, přátelé (!) pak odrážejí. Udá- losti ve Vídni přesahují meze parlamentně přípustné a se stanoviska českého národa účelné a mohou míti ve svém zvratném účinku na běh státního stroje ne- odvratné následky. Na to řečník žádá řečníky z levice, aby zane- chali každé dráždivosti. Proti pochybnostem del. Per- gelta ohledně upřímné vůle Poláků, způsobiti činem klid na říšské radě, poukazuje řečník k tomu, že výzva Poláků k levici, totiž použití ostřejších prostředů, zůstalo tam také bez výsledku, Roz- umí-li se však pod činem vyrovnání, pak toto nezá- visí nikterak od polského klubu, nýbrž od obou kompasciscentů. Rečník vítá s potěšením hlasy na prospěch míru v jazykovém sporu obsažené v řečích posl. Pergelta a Demela a očekává od těchto, že budou připravovati také splnění toho, co předpokládají. Budou-li obě strany povolnější a projeví-li onu míru povolnosti, která do- vede tahé oprávněné požadavky přispůsobiti, pakliže se neshodují se státním zájmem, pak bude rozluštění té otázky snazší. Na to řečník vysvětluje, proč otázku tuto projednává v říšské radě. Události posledních let nebyly dle toho, aby ministru zahraničních zále- žitostí usnadnily jeho úkol a dělaly v cizině nejhorší dojem. »My jsme pro příměří,« praví, »a pro vylou- čení takových věcí z obstrukce, které jsou pro běh státního stroje nezbytně nutny.« (Tím by ovšem ob- strukce se stala marnou. Red.) Řečník doufá pak, že umírněné strany účastní se s výsledkem pacifikačních snah, především pak členové všech stran panské sně- movny a končí vřelým uznáním zásluh ministra za- hraničních záležitostí. K návrhu del. bar. Czedika končí debata. K slovu jsou ještě přihlášeni: hr. Stürg kh, Popovici, Wachnianin, baron Parish, Gambini, Mauthner a Kotulinski. Proti nikdo. Del. dr. Pacák přihlásil se k věcné po- známce. Poněvadž se nepodařila shoda ohledně generál- ního řečníka, přijdou k slovu všichni zapsaní. Del. hr. Stürgkh nechce se míchati do če- ských záležitostí a popírá proti del. Vencajzovi, že by při delegačním cerklu byl dal císaři nesprávnou informaci, označením slovinského exodu jako neodů- vodněného. Na to mluví o trojspolku a berlínských slav- nostech a praví, že příčina mladočeských útoků na politiku zahraniční musí se asi hledati ve vnitřních poměrech říše. Čechové se svými útoky na zahra- niční politiku jsou úplně osamoceni. Čím mocnější bude útok protivníků trojspolku, tím živěji bude se cítiti potřeba, aby přátelé trojspolku se sloučili s ohledem na utváření vnitřní politiky a tak se souhlas v zásadách politiky zahraniční stane příčinou konferace v politice vnitřní. S přáním, aby jednání delegací působilo blaho- dárně na vnitřní poměry Rakouska, připojuje se řečník k převážné většině delegace a hlasuje pro rozpočet ministerstva zahraničních záležitostí. (Hlučný souhlas.) Del. Popovici lituje, že ministr zahranič- ních záležitostí přešel poměr Rumunska k ostatním národům na Balkáně prostě mlčením. Na to praví, že národům těm nehrozí sice žádné nebezpečí více se strany Turecka, ale za to že jim přes mírumi- lovnou politiku cara se strany Ruska následkem ex- pansivních snah ruského národa vzniknul nepřítel, proti němuž jest, jako v minulém století, Rakousko jedinou ochranou. Pud sebezachování a moudrost krále Karla chrání Rumuny před myšlénkou anexe území obývaného rakouskými Rumuny, jež by byla možna jenom při zkáze Řakouska, která by byla také zkázou Rumunska. Také v další řeči drží se del. Popovici směru zde vyjádřeného a praví, že až srbský živel pozvedne hlavu, poznají teprve Maďaři, jak bláhově jednali, po- tlačujíce živel neslovanský. (Řeč del. Popoviče a různé