#1
alto_textblock
#1
Strana 4.
#2
alto_textblock
#2
Číslo 144.
#3
alto_textblock
#3
KATOLICKÉ
#4
alto_textblock
#4
LISTY.
#5
alto_textblock
#5
Dne 27. května 1900.
#6
alto_textblock
#6
řících, aby získali odpustky vypsané svatým Otcem
Lvem XIII., jest pozorovati též u nás. Vracejíce se
z věčného města, přišli navštívit náš ústav ně-
kteří kněží, paní a slečny z Prahy, vědouce, že zde
naleznou své zázračné Jesulátko, a s upřímnou žá-
dostí pozdravit našich hluchoněmých, nesouce jim po-
zdrav od soudruhů v neštěstí, kteří jsou shromážděni
ve velkolepém ústavě v Praze. Nám není dáno vy-
jádřiti krásná slova chvály procítěné a povzbuzení,
které všichni nám na jevo dali, jak napsali vlastní
rukou v knize návštěvníků. A když byli prohlédli
celý dům, byli přítomni malé zkoušce z katechismu,
čtení a psaní hluchoněmých, která vypadla nade vše
očekávání. A my, vděčni za tuto poctu, vzdáváme
jim těmito řádky díky velmi upřímné a vzpomínáme
si některých jmen zdvořilých návštěvníků, kteří od
nás odešli velmi spokojeni. Jsou to msgre.: Josef
Doubrava, kanovník katedrální kapituly z Prahy,
který u nás zůstal tři dni, jsa naším velmi milým
společníkem. A dále kněz František Hanuš Žun-
dálek, redaktor »Katolických Listů«, kněz Severin
Trachta, kněz Václav Příbek, paní Anastasie
Marková, paní Marie Kohnová, slečna Leon-
tina Kohnova a mnozí jiní.« Tento projev bratr-
ské lásky katolických kněží italských nám utkví za-
jisté v milé paměti, poněvadž svědčí o šlechetné po-
vaze pohostinského národa vlaského.
Veřejný skandál spůsobilo po celé Praze
a ve všech vrstvách obyvatelstva včerejší soudní lí-
čení těch kterých pražských otců. Na nejživějších
ulicích známí se zastavují a vyslovují své opovržení
nad věcmi, kteréž neměly nikdy před forum soudu
býti zavlékány. Každý vyslovuje své uznání soudci,
radícímu před líčením ke smíru. Pražské německé
orgány neopomíjejí tuto veřejnou ostudu města Prahy
po svém způsobu vykořisťovati. — Pryč s tímto Au-
giášovým chlévem! — slyšíme z úst nejváženějších
občanů volati! Praobyčejný ohled na veřejnost měl
pány »otce města Prahy« pohnouti, neobtěžovati soudce
věcmi, jež stávají se obyčejně jen pozdě v noci ve
společnostech pitím nad potřebu animovaných. Kle-
sati na úroveň dam z trhu a vyčítati si před soudem
věci, při nichž soudce častěji pány napomíná, aby se
do jednání nezavlékaly, k tomu věru patří již pra-
zvláštní chuť. Po Praze se všeobecně volá: Necht
se ti kteří páni co nejdříve poděkují
a kdyby se jim poděkovati nechtělo,
nechť k tomu jsou celým ostatním
sborem obecních starších vyzváni.
Důvěru obyvatelstva rázem ztratili všecku. Tohle již
není obyčejný Kocourkov, to již zapáchá něčím, co
nese jméno starého krále, jehož bohatství pozůstávalo
v četných stádech — —.
Ubohá matičko Praho, ty
hlavo všech českých měst, jaké to máš hlavy.
* Vídeňské volby a židovský tisk. Volby
v druhém volebním sboru dopadly tak, že ze 46 man-
dátů připadlo 37 straně Luegrově, 4 mandáty libe-
rálům a o pět mandátů byla v sobotu užší volba.
Židovský tisk zuří. »Neue Fr. Presse« má celý úvodní
článek, který od počátku až do konce je samá na-
dávka. Nejhůře se vede klerikálům. Židovský tisk do
světa roztrubuje, že vídeňští kaplani a i žebraví mniši
konají Luegrově straně agitátory. Člověk by ani ne-
věřil, jakou moc mají ti nenávidění kaplani a kapu-
cíni dle názoru židovských »šornalistů«.
Blahobyt duchovenstva. S tímto názvem
dostali jsme opět více přípisů od vážených kněží, kde
líčí nedostatek, ano bídu na jednotlivých farách,
zvláště v horách. Uznáváme úplně stesky a také na
příslušných místech se staráme o rázné zakročení, aby
těmto nesnesitelným poměrům byl učiněn již jednou
konec. Také na postup jsou oprávněné stížnosti.
Proto jest potřebí, aby duchovenstvo se sorgani-
sovalo, neboť v jednotě jest síla. Zvláště na
volných konferencích duchovenských
třeba tyto záležitosti duchovenské přetřásati a hledati
prostředků k nápravě. Volati třeba neustále, poně-
vadž ten, kdo mlčí, zdá se býti spokojen s dosavad-
ním stavem, ač při tom trpí bídu. Stesků nám l-
skavě zaslaných peužijeme k dalším pracem v tomto
oboru.
* Balamucení lidu. Pan prof. Masařík
v po sledním čísle »Naší Doby« (str. 629) tvrdí, že
»uskutečněním návrhu subkomitétu (rozpočtové komise
sněmu zemského) vyrovná se učitelstvo platem svým
stěží státním sluhům.« Státní sluhové mají na konci
40. roku služby své v nejvyšší kategorii plat 700 zl.
(nejvýše 800 zl.), učitel v nejvyšší kategorii (totiž ří-
dící měšťanské školy má míti dle téhož návrhu v téže
době na venkově 1500 zl. v Praze 1600 zl. a funkční
přídavek 200—300 zl. To je balamucení veřejnosti,
ned ůstojné c. k. universitního profesora a způsobilé
jen k tomu, aby stav učitelský proti ostatním třídám
obč anským štvalo a nespokojenost jeho rozdmycho-
valo. Jest dosti jiných, závažných důvodů, pro které
učite lstvo zaslubuje zlepšení svých poměrů, i netřeba,
aby p. profesor útočiště bral k balamucení.
*Přednáška o Moravě. V poslední den
„pozorňujeme ještě svoje stovpence, aby se účastnil
#7
alto_textblock
#7
přednášky mons. Ignáta Wurma, kons. rady v Olo-
mouci, jenž rozvine před svými posluchači obraz
o moravském lidu. To jest zajisté vděčnou
látkou, která najde porozumění. Přednáška se koná
dnes v Měšťanské Besedě o 11. hodině
dopolední. Vstup jest volný. Nechť při této po-
slední přednášce, již Moravsko-slezská Beseda v Praze
pořádá pro své bratry české, dokáže nejčetnějším
účastenstvím, že rozumíme shodě česko-moravskéa
že ji chceme prakticky prováděti.
* K úmrtí řiditele kůru p. Molitora
v Litoměřicích se nám oznamuje, že jak jeho
život, tak i smrt byla příkladná. V nemoci své
dával na jevo křesťanskou trpělivost. Při jeho po-
slední chvíli těšil jej vdp. spiritual mona. Kovář,
který mu udělil svátosti umírajících. Pan Molitor po-
zvedl chorální hudbu v kněžském semináři v Lito-
měřících a tím i v celé diecési. Cyrillská jednota
kvetla za jeho řízení. Pořádal též kursy chorální
hudby každoročně s dobrým úspěchem. Měl úmysl
založiti ve zmíněném městě chorální hudbu. Jeho
dva synové, rovněž dobří hudebníci, jsou kněžími
řádu Benediktinů Beuronských.
Při akademii hraběte Straky v Praze
obsadí se počátkem školního roku 1900—1901 více
míst prefektů. K těmto požaduje se způsobilost uči-
telská pro střední školy, neb doktorát filosofie, pokud
možno praxe vychovatelská, jakož i úplná znalost
obou jazyků zemských. První služně obnáší 1800 K
s celým zaopatřením v ústavě. Žadatelům stavu svo-
bodného dává se přednost. Bližší sdělení lze ústně
neb písemně obdržeti u ředitelství akademie.
Hlasme se za členy Ústřední Matice
školské. Téměř všechny české listy i školské listy
odborné s důvodem poukázaly na to, že výbojný ně-
mecký Šulfrajn do nového správního období vstoupil
s přebytkem 50.000 zl., kdežto naše Ústřední Matice
školská zápasí stále s nedostatkem hotovosti. Také je
známo, že činnost Šulfrajnu vyžaduje daleko méně
nákladu, nežli obsáhlá obranná činnost Ústřední
Matice školské, která nejen musí oslabovati vliv po-
němčovacích ústavů v zemích našich, ale také vydr-
žovati přečetné školy v těch místech, kde by podle
zákona a počtu dětí již dávno měla býti zřízena
škola veřejná. Známy jsou případy, kde do školy
matiční chodí na sta českých dítek a přece pořád
hledá se 40 dětí českých, jakých průměrně v pěti
letech je potřebí, aby se zřídila škola veřejná. Také
činnost matiční na Moravě a ve Slezsku není ještě
u svého cíle, avšak již nyní práce její nese požehnání.
Má-li Matice, jejíž rozvoj velmi bedlivě stopují od-
půrcové veškerého českého národa, dostáti úkolu,
jaký jí národ svěřil, jest potřebí, aby každý, kdo
chce slouti Čechém, přihlásil se k praporu matič-
nímu. Roční příspěvek jest dosti nepatrný, a je
tudíž neodpustitelnou lhostejností k životním potřebám
našeho národa, jestliže na Ústřední Matici školskou
zapomínají ti, kdo by v první řadě na ni měli pa-
matovati. Denní výdej Ústřední Matice školské
činí průměrně téměř 1600 K a jsou dny,
kdy příjme pokladna matiční ani ne 15 K.
* Osobní. Ministr spravedlnosti jmenoval kancel ář-
ského oficiála v Boru Jana Konhäusera kancelář-
ským přednostou v České Lípě. — Ministr financí potvr-
dil pražskou obchodní komorou vykonanou volbu Antonína
P avce, řiditele továrny na umělé hrojivo v Kolině, za
náhradníka zralecké rady pro zdanění minerálních olejů.
— Ministr orby ve srozuméní s mipistrem pro kultus a
vyučování jmenoval správce hospozínského panství Josefa
Bezdíčka členem pražské zkušební komise pro kandi-
dáty učitelství na nižších a středních hospodářských ško-
lech s vyučovacím jazykem českým. — JUDr. Jos. So-
bička, zemský advokát a konsistorní rada, jmenován
byl J. Švatostí papežem Lvem XIII. rytířem řádu sv.
Řehoře.
* Sňatek. Slečna Milada Mattušova, dcera
p. dra. Mattuše, vrchního řiditele zemské banky, komthura
řádu sv. Josefa a rytíře řádu železné koruny, a p. J o sef
Cuřín, řiditel cukrovaru v Radonicích u Kadaně. budou
v úterý, dne 29. května 190 0 o 5. hodině odpolední slaviti
sňatek svůj v pražském hlavním chrámu Páně u sv. Jin-
dřicha.
Vyznamenání. Pan Karel Nissel, mistr
obuvnický v Praze 1. v Jilské ulici provozuje v tomtéž
domě, ve kterém téměř před 100 lety byla živnost obuv-
nická, jeho předchůdci založená, v téže místnosti, co jeho
předchůdcové, jakožto nástupce jich živnost obuvnickou,
a dostalo se mu právě vyznamenání jmenováním komor-
ním dodavatelem Její císařské a královské Výsosti nej-
jašnější paní arcikr ěžny Marie Anunciaty.
Úmrtí. Včera o 8. hodině ranní zemřel zde pan
Václav Hübsch, dlouholetý hotelier v Platýzu, po delší ne-
moci v stáří 52 roků. Pohřeb koná se v pondělí.
Volba výboru do Městské spořitelny
pražské. Včera ve 4 hodiny odpoledne konala se schůze
výboru Městské spořitelny pražské, při níž byly též vy-
konány doplňovací volby 2 členů řiditelstva do 1. května
r. 1902. Když skrutátoři ohlásili výsledek voleb a kon-
statováno, že je zvolen do výboru Městské spořitelny
pražské — pan dr. Černohorský, resignovali ihned čtyři
pánové, a sice: Józa Papež, Josef Šulc, František
Drda a Alexandr Storch. Všichni tito pá-
nové prohlásili, že činí tak násled-
kem novinářských zpráv, které v posledních
dnech o obecních záležitostech, a zejména o panu dru.
Černohorském uveřejněny byly.
Volby do okresního zastupitelstva v Ne-
veklově vypsány jeou: 1. pro skupinu obcí venkovských
#8
alto_textblock
#8
na den 2. července, pro skupinu měst a městysů na den 3.
a 4. a 3. pro skupinu velkých statků na den 5. července
1900. Okresní zastupitelstvo neveklovské záleží z 18 členů,
z nichž připadá: 4 na skupinu velkých statků, 4 na skupinu
měst a městysů a 10 zástupců na skupinu obcí venkovských.
* Útulek sv. Josefa na Král. Vinohradech vzdává
tímto díky oné neznámé šlechetné dámě, která ve prospěch
spustlých a opuštěných dítek doručila skrytým způsobem
k ruce dp. Antonína Hoffmanna značný dar 100 korun.
Upřímné „Zaplať Bůh!“
* Technologické průmyslové museum ob-
chodní a živnostenské komory v Praze otevřeno
jest mimo pondělí od 9—3 hodin odpoledne, v nedělia
ve svátek od 9—12 dopoledne. V pondělí započne na lu-
čebním oddělení týdenní kurs barviřský pro soukeníky.
Kurs kloboučnický konati se bude ve dnech od 6.—10.
června, kurs o barvení a úpravě různých druhů pér, ze-
jména pštrosích, pak od 11.—13. červne, Přihlášky k oběma
kursům přijímá řiditelství musea do konce tohoto měsíce.
* České společné výpravy na světovou v-
stavu v Paříži. Výprava sokolská vyjede z Prahy dne
31. t. m. a přihlášky (telegrafické) přijímají se do 27. t. m.
do večera. — Čtvrtá výprava společná vyjede z Prahy dne
5. června t. r. a lhůta přihlašovací minula již včera. Pátá
výprava uskuteční se dne 12. června t. r. a přihlášky nutno
zaslati nejpozději do 1. června t. r. administraci spol. výprav
(knihkupectví F. Topiče v Praze). Prospekty o společných
výpravách, jakož i o libovolných jízdách jednotlivých roze-
sílají se zdarma a franko.
* O »výšení cla z plzeňského piva v Ně-
mecku. Z Berlína dochází zpráva, že rakousko-uherské
vyslanectví vyjednávalo ústně s říšským kancléřským úřadem
německým ohledně jmenované záležitosti, s jakým výsledkem
ovšem neznámo. Má se za to, že v plenum poslanecké ně-
mecké sněmovny návrh neprojde.
* Nové dráhy nižšího řádu. Ministerstvo že-
leznic udělilo akciové elektrářské společnosti dříve Kol-
ben a spol. v Praze povolení k předběžným technickým
pracím pro stavbu malodráhy s pohonem elektrickým ze
skladiště buštěhradské dráhy Kladno po
okresní, po případě erární silnici do král. horního města
Kladna a odtud přes Dubí do Rapic na dobu šesti
měsíců, a velkoprůmyslníku Arnoštu Porákovi v Kien-
bergu u Vyššího Brodu pro normálně kolejnou dráhu níž-
šího řádu ze stanice Zartlesdorf zastávky Vyšší Brod-
Rožmberk c. k. železniční trati České Budějovice-Malý
Reifling k překladišti dřeva v Lipí na dobu je-
dnoho roku.
* Účetní závěrka za měsíc květen 1900 usta-
novena na den 29. května t. r. Za tou příčinou budou se
tohoto dne peníze toliko od 8 do 10 hodin přijímati a vydá-
vati v městské berní správě pražské.
* Sproštěn z obžaloby. Okresní soud v Mostu
sprostil dp. P. Smolíka z obžaloby, že by byl školačku
ztrýznil, jelikož průběhem vyšetřování vyšlo na jevo, že rána,
kterou děvče na uchu mělo, byla způsobena mi mo
školu. Otec žačky přišel do bytu P. Smolíka a přijal od
něho 20 zl. se slibem, že o celé záležitostosti bude mlčeti.
Přišel pak za krátko opět a žádal na P. Smolíkovi 100 zl.
což tento učiniti odepřel. Na to druhý den ocitla se zpráva
o domnělém trýznění školačky v socialistickém listu moste-
ckém a teplickém a odtud v pražském, který si nedal ujíti
příležitosti, štváti proti duchovenstvu.
* Hrozná smrt mezi Germány. V Labuticích
na Konicku poblíž Německého Brodku germanisuje »Bund«
a pruští agenti pitkami, k nimž docházejí bro dečtí. Kdo se
zřekne českého národa, pije zdarma u Poláka, hostinskéhoa
germanisatora. V pondělí večer přišel tam slabomyslný Ant.
Žatloukal z Jednova pro tabák. Toho »Němci« hned nu-
tili, aby odpadl od národa českého a když z obavy přikývl,
počali do něj zdarma líti kořalku, do které prý cosi bylo
přimícháno. Zatloukal za příznaků otravy klesl k zemi, byl
stižen křečmi a průjmem a upadl v bezvědomí. V hrozném
tom stavu chopili se ho dva opilí Němci a vlékli ho za
nohy k Jednovu. Po cestě se na něho několikráte vrhli,
zlámali mu žebra a rozmačkali hrudník. U prvních domků
v Jednově nechali ho ležeti. V hostinci byl vedle Poláka
přítomen též renegát — starosta Fiedler. Četnictvo jest
o tom zpraveno. Tento život mají na svědomí štváči velko-
němečtí z Něm. Brodku a »Bundu«. Tam zavádí labutické
přátelství s těmi zuřivci!
* Šachta se propadla. Jako na jaře jiných let,
tak i letos propadají se starohorské půdy šachetní. Ve čtvr-
tek propadla se vzdušnice štoly sv. Kateřiny na Kaňkov-
ských vrších. Jáma tím učiněná byla zasy pána, aby se
předešlo neštěstí.
Postřeleni při vojenské střelbě. V Lansdorfu
u Falkenberga cvičili se vojáci na cvičišti v ostré střelbě,
při čemž místní představený se svými dvěma dítkami byli
koulemi zasaženi a usmrceni; jedna děvečka byla po-
střelena.
* Smrt pod koly vlaku. Příšerným způsobem
ukončil včera po poledni svůj život 49letý obuvnický pomoc-
ník Antonín Hübschmann, příslušný do Malé Vožice. Bliže
vozatajských kasáren ve Vršovicích vrhl se přímo pod při-
jíždějící rychlík dráhy cís. Františka Josefa, který odjíždí
z Prahy v 1 hod. 35 m. a přejet byl lokomotivou přes
břicho, takže na místě zůstal mrtev ležeti. Mrtvola sebevraha
byla prohlédnuta nádražním lékařem p. drem. Braunerem
odnesena pak do něm. pathol. ústavu. Že se jedná o sebe-
vraždu, jest ne pochybno, neboť školák Rudolf Vršecký pozo-
roval Hübschmanna, když si na trati svlékl kabát a vrhl se
na koleje. Příčina, proč si zovfal, není známa.
Sebevražda. Ve středu spáchal sebevraždu zastře-
lením závodčí 13. pěšího pluku zeměbraneckého Kuběna, jak
se tvrdí, v návalu šílenství.
* Násilí a vražda. Čeledínové Hladík a Peterka
kteří byli zatčeni pro podezření na vraždě Eleonory Hudeč-
kové z Laviček, se přiznali. Když ji potkali na cestě z Vel-
kého Meziříčí, šli s ní k lesíku, kde Peterka jí činil nesty-
daté návrhy. Poněvadž odpírala, porazili ji a znásilnili, načež
dívka skonala. Mrtvola její dopravili do lesíka. To jsou
následky surových véšní. Zasloužený trest vrahy dojista
neujde.
* Povětrnost. (Zpráva meteorologické vídeňské sta-
nice.) Nestálé počasí, později potrvá pohoda.
#9
alto_textblock
#9
* Pro farní a obecní úřady. Pro pořádek jsou
v každé obci důležité dobré věžní hodiny, zřízené budto
na věži chrámu, na radnici aneb školní budově. Důleží-
tost dobrých věžních hodin se všeobecně uznává a přece
máme doposud 85 proc. věží bez hodin; v cizině není ani
jedna věž, ani jedna školní neb veřejná budova bez hodin.