ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 da2ffa30-70ae-11dc-8707-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 24
#1 alto_textblock #1
Strana 2.
#2 alto_textblock #2
NARODNÍ LISTY.
#3 alto_textblock #3
26. ledna 1903.
#4 alto_textblock #4
Číslo 28.
#5 alto_textblock #5
Nechci se o věci dále šířiti, aby nevzniklo domnění, že mám na zřeleli momenty osobní, podotýkám jen, že nvnější krajanské ministerstv v mnohém připomíná mi na funkci, kterou za- stával v přípravách k Obnovenému zřízení z r. 1627 tehdejší kaneléř český Popel z Lob- kovic. (Výborněl) Spěji ke konci. Meta, k níž nám především směřovati nutno, nebude dosažena bez obtíží nebezpečenství. Jsem si toho dobře vědom. Kdybychom se však útrap měli lekati, pak skloňme šíj a do zápasu raději se nepoustějme. Pak si to ale též otevřeně a upřímně řekněme! Dnes pustit se na dráhiu čist politiky opportunní, jak ji příkladně hlásá dr. Stránský, jest čirou abdikací. Pro polítiku tako- vou bude snad teprv polom místo, a ž odstra- níme balvany, které nám vítězná obstrukce německá do cesty na- kupila. Dříve se do ní pustit, značí bez boje eskontovat úplnou porážku. Jestliže nám sku- tečně nic jiného nezbývá — já tomu nevěřím — pak předstupme před voliče, řkouce: z de jsou naše mandáty; chce-li volič- stvo úplný obrat, nechť nás opětně pověří svou důvěrou, ne-li, ustupu- jeme ochotně jiným . .. Doufám však pevně, že cestu, která nás jedině k první oné naznačené metě vésti může, neopustíme a že, vytrváme-li, připne se ke vla- jicím praporům spravedlivé věci naší svěží zelen vítězství. A pak na půdě nově takto získané úsilovnou praci k metám dalším! Znáte v té příčině mé názory. Státoprávní nároky naše, jiehž se nikdy nevzdáme a vzdáti nemůžeme, nároky tyto po hrozných nezdarech v létech šedesátých a sedm- desátých nelze pro politické nynější pokolení ztělesniti jinak, než ve snaze po změně nynější ústavy, po rozdrcení pout centralismu, zlomení nadvlády byrokacie, jedním slovem po dosažení politické svéprávnosti národa v rámci Rakouska rovnoprávného a politickou skladbou svoji de- centralisovaného. Proces k této další metě ve- doucí zraje sice, však bude ještě třeba mnoho práce vykonati, snad i mnoho útrap snésti, než proces onen vykvasí z plna. Bude třeba přede- vším množiti naše síly politické, intellektuální i hospodářské, neboť každý národ má jen tolik svobody a moci politické, kolik dovede silami svými dobýti a udržeti. Vůči tomu žádné slepé rámusení, které ani cíle ani prostředků jasně není si vědomo, nýbrž úsilovná práce a odhodlaná obrana každé pídě národní půdy, každé kapky národní krve, houževnaté pěstění každé hospo- dářské a intellektuální potence v tělese národním, toť musí být pak nafrín eveageliem, ukazujícím cestu k dosažení cílů konečných. Bylo by arci chybou, přeceňo- vati síly a klamali se o nebezpečnosti našeho postavení. Však nemenší chybou bylo by oddai se choulivé sklíčenosti. Vídeňský lomoz ne- přátel našich jest předzvěstí bouře, za jejihož dunění zabřeskl se úsvit století dvacátého. Cel Evropa eítí tíhu blížíeího se pokusu po nastolení německé světovlády. Vídeň, jejiž zájmy jsou s našimi totožny. tuší nebezpečí to instinktivně, byť i dle zevněj- ších činů svých dosud byla poražena slepotou Vůči tomu nie by nebylo pro nás zhoubnějšího, než kdybychom v zárodeích velkoněmeckého rozmachu bez nejodhodlanějšího boje sklonili pod jho šíji a tím postup jeho ještě víc usnadnili. Ve svém zápasu jsme přední stráží celé Evropy před nebezpečím pangermanismu. Vy- trvejme na této přední stráži, dů- věřujme, drazí přátelé, v životní sílu, kterou nás Prozřetelnost ob- dařila, nemařme sílu tu svárya osobní vášnivostí, zůstaňme pro- ziravi a pevni, a pak dá snad bůh, že nás nestihne osud Lakedémon- ských, že národně mrtví nekles neme, nýbrž že v zájmu svém v zájmu sbratřených Slovanů ra kouských, ba v zájmu budoucnost řiše sobě i potomkům jakožto n- rod svéprávný výspu svoji uhá- jíme! (Výborně! Výborně! Hlučný souhlas dlouhotrvající potlesk.) Pan Velek tázal se pak, v jakém stadiu se nachází vládní předloha o pojišťování sou- kromého úřadnictva a jaké jsou asi naděje n brzké její uzákonění, po případě, jakých pro- středků je třeba, aby se uzákonění její co nej- dříve stalo. Poslanec dr. Fořt vylíčil, jak jedině zá- sluhou poslanců ceských nebyl zákon o pojišťo- vání pensí soukromého úřadnictva v samém zárodku svém zabit a vysvětlil, proč on (refe- rent) nepředložil dosud zprávu o něm výboru soeiálně-politickému. Ujistil, že má nejlepší snahu zaříditi svůj postup tak, aby referát zachráni před pádem a přivedl jej pod střechu zákona. (Výborně!) Purkmistr p. Křička vyslovil svůj povděk nad otevřenou a přímou mluvou posl. dra. Fořta, přimlouval se za ráznější posťup české delegace ve Vídni a ukázal na dvojí loket, kterým měří vláda nám a našim krajanům jazyka německého. Uvedl, že na př. město Kolín, které s okresem platí více daní než celé Tyrolsko s Vorarlber- skem, má jediný státní ústav, gymnasium, na něž musí ještě stále připláceti a žádal posl. dra. Fořta, aby učinil kroky ke zřízení státní reálky v Kolině a poukázal na nedostatečné místnosti budovy okresního hejtmanství a pošty. Posl. dr. Fořt prohlásil, že učiní zajisté svou povinnost, poněvadž má za to, že se srov- nává i s nejostřejším postupem hlásiti seo práva, Dovolávati se u státu, aby konal svou povinnosl, není zajisté žádným dožebráváním se a konáli vláda svou povinnost, neprokazuje tím nikomu milosti. Místopředseda klubu p. A. Preininger na- vrhl a odů vodnil pak tuto
#6 alto_textblock #6
resoluci: »My shromáždění voličové na schůzi Politického klubu, kona né dne 25. ledna 1903, po vyslechnut našeho říšského poslance p. dra. Fořta vyslovujeme jemu úplný souhlas s jednáním a postupem jeho v delegaci české na říšske radě. Žádáme jej naléhavě, aby ve směru rozebraných zde ná- zorů vytrvale pokračoval a zmoc- ňujeme jej, aby pro případ odbo- čeni klubovni politiky od směr
#7 alto_textblock #7
těchto zařídil své kroky tak, j ak toho prospěch věci české bude vyžadova ti.« Resoluce tato byla jednohlasně při- jata a schůze pak doslovem p. předsedy dra. Jelinka skončena.
#8 alto_textblock #8
Z říšské rady. Na ochranu živnostníků, jmeno- vitě hostinských v Mnichově Hra- dišti podal poslanec E. Špindler v sobotní schůzi poslanecké sněmovny k ministru zeměbrany předsedovi ministerstva, jakožto správci mini- sterstva vnitra následující
#9 alto_textblock #9
d ot a zt
#10 alto_textblock #10
Vaše Excellence! V měsících srpnu a září roku 1902 konána byla v okolí Mnich. Hradiště v království če ském větší vojenská evičení (manévry), k vůli nimž ubytován byl v Mnich. Hradišti z počátku pěší pluk čís. 74 a později pěší pluk čís. 92. Nežli vojsko do města přibylo, požádalo představenstvo společenstva řezníků, hostinských a j. v Mnich. Hradišti tamější městskou radu, aby po čas vojenského ubytování nebylo marky- tánům dovoleno v městě samém prodávati po- krmy a nápoje a připojilo spolu prohlášení, že v městě jako za let minulých při podobných vojenských evičeních také tentokráte vojákům nebudou prodávány pokrmy a nápoje za ceny vyšší než obyčejně. Na základě této žádosti podala městsk rada odůvodněnou žádost k e. k. okres. hejt- manství v Mnich. Hradišti, aby působilo na sbo- rové velitelství v uvedeném směru, poněvadž ve městě dostatečně jest postaráno o potraviny a nápoje a také po čas voj. ubytování zůstane při obyčejných cenách. Této žádosti c. k. okres. hejtmanství sku- tečně také vyhovělo, ježto bylo přesvědčeno úplné oprávněnosti její. Ale ačkoliv dotyčná žádost v pravý čas byla podána, přece nedostalo se městske radě vůbec ani písemného vyří- zení jejího. Za to však nalehalo velitelstv ubylovaného vojska na to, aby markytánům ne- bylo bráněno ve městě potraviny a nápoje vo- jákům prodávati, a když p. starosta JÚDr. Al. Šebor proti tomu námitky činil a markytánům všeliký prodej potravin a nápojů ve městě sa- mém zakázal, povolilo velitelství o své újmě markytánům další prodej samo. Tímto jednáním utrpěli živnostníci v Mnich. Hradišti, obzvláště však tamější hostinšti z n ač- nou škodu, ježto při takové konkurenci, která mimo to ještě s cenami šla pod míru cen obyčejných, velice málo odbyli ze svých zásob, vůči očekávanému obchodu velice zvětšených. Tato škoda, kterau utrpěli živnostníci v Mnichově Hradišti a jmenovitě tamější ho- stinští zeela neoprávněnou konku- rencí markytánů, byla tím citelnější, čím snáze markytáni mohli snížiti ceny pro- dejní pod míru obyčejnou, když platí mno- hem menší daně a mimo to také oproti hostinským ve městě usedlým při jeji ch výlohách režijních nalezají s ve znamenité výhodě. Za takových poměrů bylo hostinským Mnich. Hradisti vůbec znemožněno přizpůsobiti se cenám markytánů a to tím méně, čím více a čím oprávněněji bylo by obyvatelstvo městské a okolní spatřovalo v tom velikou bezohlednost, když by hostinšti vojákům byli potravinya jmenovitě pivo prodávali levněji nežli domácímu obyvatelstvu. Dle našeho mínění nebylo velitelství pluku v Mnich. Hradišti ubytovaného oprávněno způ- sobem výše naznačeným neoprávněnou konku- rencí markytánů značně poškoditi živnostnictvo v Mnich. Hradišti, kteří jakožlo větší poplatniei také nesou značnou část břemen vojenských. a tudíž při vojenských cvičeních jistých ohledů právem naditi se mohli, a podepsaní tudíž kladou následující dolazy: I. Jest Jeho Exc. p. ministn zeměbrany ochoten učiniti opa- tření, aby podobného poškozováni domácího usedlého živnostnictva konkurenci markytánů dotyčná voj. velitelství nikdy již se nedo- pouštěla, a aby každé velitelstv plukovní v daném případě výslovně markytánům všeliký prodej po- krmů a nápojů zakázalo, kdekoliv se strany domácího a usedlého živnostnictva o pokrmy a nápoj za obyčejné ceny dostatečně jest postaráno? II. Jest Jeho Excellence p. předseda mini- sterstva jakožto správce ministerstva vnitra ochoten, na ochranu daně platícího živnostnietva proti neoprávněné konkurenci markylánů rovně učiniti ve shodě s vojenskými úřady čeho třeba, aby vojenská břemena dvojnásobně netížila četné a vzhledem ke své poplatnosti také důležité kruhy obyvatelstva? Ve Vídni, 24. ledna 1903. Ervín Špindler a spolupodepsaní.
#11 alto_textblock #11
Politické zprávy domáci.
#12 alto_textblock #12
V Praze, 25. ledna. (Hrozby a licho- cení.) Jakýsi nejmenovaný politik, vážený prý v kruzích politických i vojenských, vyložil re- dakci „N. Fr. Pr.“ své názory o nynější situaci, a poněvadž situace je ovládána poslanci českými. mluvil skoro výhradně jen o české delegaci. Na prvém místě o jejím poměru k uherskému vy- rovnání. Otázka uherského vyrovnání stojí v po- předí všech ostatních politických otázek a pro svůj hospodářský význam má tolik síly, žesi vyřízení vynutí samo. Nejmenovaný politik ne- prozrazuje prý žádné tajemství, tvrdí-li, že vy- rovnáni stane se zcela bezpečně skutkem. Přeje si ho prý veškero obyvatelstvo a všichni významní činitelé ve státě: koruna, obě vlády, správa zahraniční politiky, armádaa hlavně veškeren průmysl. Bylo by prý tedy blá- hovo, stavěti se proti vyrovnání, když jeho pro- vedení jest už předem zcela nepochybno.A proto nejmenovaný politik očekává, že česká de- legace upustí od svého úmyslu, obstruovati vy- rovnání. Aby jí usnadnil změnu taktiky, před-
#13 alto_textblock #13
vádí jí před oči výhody, jichž může nabýti od- ložením obstrukce. Česká delegace nabude prý úetyhodného postavení v parlamentě. Stane se rázem rozhodující stranou, o kterou se bu- dou všichni ucházeti, kterou budou všichni hledati. A to není maličkost, neboť politika je moc. Takové postavení — vykládal mluvči dále — musí časem vésti k úspěchům a sice k trva- lým úspěchům, ke vlivu, vážnosti a platnosti, kdežto pokračování v obstrukci mělo by účinky opačné. Česká povolnost vedla by dále, jako před dvěma léty při investicích a vodnich stavbách ke kooperaci Mladočechů s Němci, která by za delší společné práce mohla nabýti pev- nějši formy. Při tom pak jest sama sebou dána odpověď na olázku, co jest pro Čechy vý- hodnější, zdali býti spoludržitelem moci aneb spolutrpitelem v malomoci. Jest ovšem jedna překážka oné kooporace Čechů s Němei, totiž jazyková otázka; ale v té věci mluvčí spoléhá na obratnost dra. Körbra a mimo to, čím po- zději se tato otázka vyřídí, tim lépe. Ostří hran se během času ubrousi a „společné hospodářské zájmy“ dokonají sblížení. Tedy žádné oktroi jazykových zákonů, nýbrž ponechat stranám, aby se dohodly samy. Jen pro dělnost parlamentu má nejmenovaný politik za vhodno, přiostřit jed- naci řádt řebas i cestou nařízení. Takové jsou názory nejmenovaného politikn. jenž na jednom místě pronáší naději, že jeho vý- vody nepoprou ani pisatelé manifestu v „Nár. Listech“. Porovnává totiž postavení českého ná- roda ve státě před dvaceti léty s jeho nynějším významem a s tím, jaké moci a sily nabyl od té doby v parlamentě a skrze parlament. Jest ovšem pravda, že národ český od dvaceti let na- byl značné moci v parlamentě, ale nenabyl moci a síly skrze parlament. Naše moc a síla spo- čívá v naší práci, v našem vědění a umění; touto svou prací a svým věděním nabyli jsme významu ve státě i v parlamentě navzdor vládám tohoto státu i tohoto parlamentu, od nichž jsme nedb- drželi nikdy ničeho, co jsme si na nich nevynu- tili. Jak málo jsme získali povolnosti v parla- mentě, ukazuje právě ona kooperace před dvěma léty, jež alpským Němcům vynesla nové železnice, Vídni zabezpečila levné vodní spojení s moravsko-ostravskými uhelnami a nám dala krásný slib vodního spojení s Dunajem, který snad zůstane na vždy pouhým slibem. Chtějí-li už pánové vnaditi, měli by býti aspon opatrnější při volbě vnadidla. Na tuto léčku nesedneme.
#14 alto_textblock #14
Politické zprávy zahraničné. Proti komu? Londýnský dopisovatel »Berl. Tagblatlu sděluje, že Angličané v poslední době dodal Číně podloudně dvě plné lodi zbraní, ač smlou- vou o mír, nedávno mezi Čínou a spojenci. mezi nimiž také Anglií podepsanou, dovoz zbran do Číny jest zakázán. Ale zisk jest John Bul lovi nad smlouvy a závazky. Při tom ani ne- táže se, proti komu Čina především zbran těch v době snad dost brzké použije?
#15 alto_textblock #15
Německé pikle všude? Sotva že zjistilo se, že Německo podporo- valo venezuelské povstalce penězi a zbraněmi, již zjistilo se zase, že zbraně, které byly nale- zeny nedávno, jak jsme již sdělili, v tajném karlistickém skladišti zbraní ve Valencii, jsou vesměs původu německého, a že to byla německá loď, která v květnu 1902, kdy se děly přípravy ke karlistickému povstání, ve- liké množství zbraní a střeliva podloudně na východním pobřeží španělském složila. Protože obecní úřadník valencijský, Corrion, u něhož zbraně byly nalezeny, byl i s rodinou zatčen, dovíme se, možná, o jich původu dalších po- drobnosti. Německo mělo by ovšem dost příčin, přáti si pádu nynějšího režimu ve Španělsku, kterýž — k mnohým jeho chybám nehledě — sblížil se s Francií, kdežto od karlistické vlády bylo by lze přímé nepřátelství proti republice čekati, a kterýž i v marocké zápletce spíše bere zřetel k tamním zájmům francouzským, vedle vlastních španělských, nežli k aěmeckým.
#16 alto_textblock #16
K demissi hr. Ballestrema. Německé listy některé rozepisují se neu- stále o demissi hr. Ballestrema co nejrozvláč- něji, jakoby běželo o událost bůh ví jak daleko- sáhlou, kdežto listy neodvislé upozorňují na to, že jde o prostou komediii, kterou se strany většiny hledí dostati do slepé uličky, ve které ocitly se příkrým vysloupením předsedy hr. Bal- lerstrema proti Vollmarovi, když tento chtél uvěsti na přetřes afféru Kruppovu, ač jednaei řád takové stranění předsedy císaři nijak nedo- voluje. Soudí se také, že většina, jak se roz- čilení poněkud uklidní, hr. Ballestrema znovu zvoli a tento hodnost předsedy opět přijme, nejkrajnějším případě ale že ho vystřídá jiný člen středu, Gröber neb Rosen. Orgán středu »Köln. Vollgszig.« ostatně nyní sám potvrzuje nedávné sdělení »Vorwärtsu«, že hr. Ballerstrem při svém vystoupení proti Vollmarovi řídil se pokynem z »mimoparlamentních« (rozuměj z dvorních) kruhů, jimž prý ale dobře neporoz- uměl. Při nové volbě předsedy sněmovního bude prý ostatně uvedena na přetřes otázka, jak na příště nastupovati při kritikách řečí císařových ve sněmu, a zdaž nemá býti změněn jednaci řád, jenž by přesedovi dovolil, kritiky ty ome- ziti neb zeela potlačiti. Že by se náhradou z toto zúžení práv parlamentních omezila dobro- volně aspoň — výmluvnost Vilému II., nedo- kládá se.
#17 alto_textblock #17
Defraudace ve svato-václavské záložně.
#18 alto_textblock #18
Akcie naděje na brzké ukončení sanační práce opět poněkud klesly přiznáním, že fingované vklady v knihách zálozny žádné nejsou, čímž rozvaha účetní uirpěla značný rozdil. Poněvadž tedy situace je čím dále tim horší a duchovenské kruhy nepomáhají, žádají se členové záložny i vkladatelé, aby pomáhali sami. Sanační sdružení důvěrníků členů vyzývá členstvo záložny, aby složením 300 K na jeden podíl splnilo závazek. Sdružení sděluje, že bude důrazně naléhati, aby účelu vytknutého dosáhlo. Předsednictvo sdružení od zejířka začne definitivně úřadovati v míst- nostech záložny od 9—12 hod. a od 5—7 hod. V úřa- dování a účtování došlých hotovostí a úpisů jest za- vedena nejpřísnější kontrola. Přehled církevního zboži v deskách zemských zapsaného v království českém.
#19 alto_textblock #19
Držitel beneficia:
#20 alto_textblock #20
Výměra v ha Alumnát arcibisk. v Praze 346.14 Arcibiskupství pražské. 23.879 21 Metropol. kapitola pražská- 10.934.59 Proboštství pražské 1.246 86 Biskupství v Král. Hradci 2.711.00 Kapitola v Král. Hradci 811.25 Biskupství v Litoměřicích 1.541. 50 Děkanství v Litoměřicích 240.72 Kapitola v Staré Boleslavi 770.00 Kapitola u Všech Svatých v Praze 284.38 Kapitola na Vyšehradě . 756.54 Proboštství na Vyšehradě 469..65 Praelatura v Krumlově 760.50 Děkanství karlátejnské . 287.10 Maltský řád rylířský 7.553.39 Křižovníci sčervenou hvěz- dou 5.448.46 Praemonstráti v Drkolně 1.069-00 na Strahově 8.992. 95 „ v Teplé. 9.099 33 „ v Želivě . 2.923 66 Cisterciáci v Oseku 3.696 09 ve Vyšším Brodě 5.552.79 Benediktini v Broumově 7.379.25 „ v Břevnově 1.846.67 „ v Emausích v Praze . . 1.126.17 Avgustiniání v České Lípě 151 00 v Ročově 276. 23 „ v Praze 1.505.26 „ v Bělé . . 271.01 Domínikáni v Praze. 156 17 Piaristé v Praze, Benešově, Ml. Boleslavi a Slaném 409.04 Kostel v Bohosudově .. 475.00 Kostel P. Marie v Zloni- cích 24535 Kostel sv. Václava v Krch- lebích 193.02 1.652 Náboženská Matice 212 55 3.778 Součet . . 102.221.79 901. 930 Z uvedeného přehledu vysvítá, že duchovenstvov Čechách drží zemskodeskových statků 102.221 ha čili 354.609 strychů či korců. Počítáme li průměrnou cenu 1 korce pouze 200 K činí cena těchto pozemků 70.921.800 K. Čistý katastrální výnos pozemků těch činí 901.930 zl. neboli 1,803.860 K, což pro soudní odhad dalo by cenu pozemků 45,096.500 K. Z obého počlu patrno, že by pouze zemskodeskové zboží církevní v Čechách dalo dostatečnou záruku hypo- tekární pro sanaci svatováclavské záložny; neboť při výpočtech těchto přihlíží se pouze k ceně a výnosu pozemků, nikoliv k výnosu z domů, průmyslových podníků a j. Nadto držitelé těchto pozemků v deskách zemských zapsaných mají důchody i z obročí farního a správy, k čemuž se zde nehledí, aniž béře se zře- tel k pozemkům farních obročí, kteréžto poslední činí v obcích farních as dvacetinu obeeních kalastrů.
#21 alto_textblock #21
Čistý kalastr. výnos v zl. 1.963 133.794 100.549 19.846 26 214 5.397 15.631 2.965 9.60 2.361 12.157 5.625 4.808 3.185 81.62 70.304 9. 566 76 729 52 467 19.311 58 553 25.644 71.021 25.528 11.867 1.237 5.126 16.131 1.165 3.478 3.567 5.252 3.830
#22 alto_textblock #22
Denní zprávy.
#23 alto_textblock #23
— »Neue Freie Presse« přináší ve vee- rejším čísle na prvním místě interview vynika- jícího generála rakouského, který prý se do po- litiky nevměšuje, jakkoli je prý postavení jeho excepcionální! Dle těchto přivlastků snad by mo- žno bylo jméno tohoto generála označiti. Týž vyslovuje se velmi pochvalně o nynější politice mladočeské a domnívá se, že prý nynější zá- stupcové národa českého neupadnou v touž chybu, které dopustil se Herbst a jeho stoupenci a jež Němcům tak smutně byla se v roce 1879 vyplatila. Naopak. Čechové budou prý dělati politiku, která jim zabezpečí nejen v parlamentě, nýbrž v celé říši postavení takového, že stanou se v ní činitelem rozhodujícím. Třeba jen poměry střízlivě uvážiti, abychom dospěli ku přesvědčení, že budou-li chtíti, bez Čechů v říši nebude se moci pranie podniknouti. Moe bude v rukou jejich a v poli- tice nic jiného nerozhoduje než moc. Záhy budou prý Němci donucení sblížiti se s Čechy a potom nadejde doba k vyřízení sporných otázek mezi oběma národy, potom vyřízena bude též otázka jazyková na základě pro Čechy mno- hem výhodnějším než dnes. Pak ale také vrátí se Rakousku mír a pokoj a nadejde šťastnější doba. V Rakousku nejdůležitějším problemem zůstane vždy: součinnost Čechů s Němci. Pan generál vyslovuje se též o tom, bude-li event. vláda nějaký jazykový zákon oktroyovati. Ma za to, že nikoliv, poněvadž to věc velmi nebezpečná, jež zanechala by v srdei snad obou národův hrot tak bolestný, že by tím nic nebylo vyko- náno. Dr. Körber snad prý nalezne jiných styků a snad se mu podaří přervanou pásku vyjedná- vání opět nějak navázati. — Děkujeme panu generálovi za jeho dobré mínění o nás o směru politiky nynější, však žel, že nemůžeme sdileti jeho optimismus. Jak možný je smí národa našeho s Němci, když na naše spravedlivé požadavky, jež neobsahují ani zbla něčeho, co by Němcům křivdilo, odpovídají nabíd- kami takovými, že by eivilisovaný svět proti tomu protestoval, kdyby se opovážil nějaký stát ve svých koloniích vnucovat je podmaně- ným divochům. Jen v territoriu moci zbraně dobytém, po vražedném odporu podmaněném, smí vítěz vnucovati podrobeným národnost svou a tuto povyšovati ve všem nad národnost dru- hou. Pan generál zapomíná též na to, že od té doby, co Herbst odepřel státu státní pomoc k obsazení Hercegoviny, Němei a jejich politicko-národní struktura se změ- nila, že zatím vznikla škola německo-nacio- nální a všeněmecká. A je-li s touto možná součinnost, snad i dobromyslný jinak pan gene- rál ví. Tolik je pravda v jeho výkladech: do- kud nebude rozřešena národní otázka česko-ně- mecká, potud v Rakousku nebude klid a štěstí. V ohledu tom měl by ale pan generál působit nahoře, neboť tam dosud živeny jsou ně- mecké státní tradice, které se nejvíce příčí šťastném vyřízení otázky té a nemožným je činí proto, poněvadž nadržováním nečiní se protivná strana ke smíru ochotnou, nýbrž zpupnou. — Jeden z nejduchaplnějších sionist pražských a sice autor »týdenní revue« v ně- meckém pondělníku páně Kuhově zmiňuje se také o plese Národní besedě i píše doslovně takto: »Dokonce i na plese Besedy roztahovala se němčina i byla vzdor tomu přijímána s mno- hými poklonami a velice vděčnými úsměvy. Cercle, konaný na tomto plese, konal se v ja- zyce německém. Což tu nebylo žádného starosty města, který by byl zvolal: »Až sem a ne dále!« Či snad se starosta sám bavil s vy- sokým hostem po německu?« ald. Velice deli- kátní causeur páně Kuhův nechtě vystavil tu české zdvořilosti vůči Němcům, jinak neustále popírané a na pravý opak vyli- čované, svědectví velice trefné. Neumí-li některý Němec, ať je to kdokoli, česky, doptá se v Praze také po německu, když je naprosto zjevno, že česky neumi. Není nejmenší pochyby, že onen vysoký host, jejž si „M.“ obral za feuil- letonní látku, by byl zcela jistě mluvil česky kdyby byl uměl; pokud víme, byl nejdřine
#24 alto_textblock #24
osloven česky. Těší-li tato episoda pražské Němce, tím lépe, ukazujeť se tak, že dovedou býti aspoň vděčnými. Onen vysoký host dlí prý v Praze z té příčiny, že se tak vyhovělo vřelému přání českého obyvatelstva. Jak viděti, dopadla věc poněkud nápodobně jako se zemskou galeril, jen že tentekráte výhradně podle přání něme- ekého. — Klerikální bezcilnost. Do Prostějova uchýlil se před nějakým časem bývalý redaktor olomouckého listu arcibiskupského P. Kráčmar, známý české veřejnosti hroznou persekucí, kte- rou musil vytrpěti od arcibiskupa dra. Kohna, když byl odepřel hověti choutkám arcipastýře tohoto. Pro milou povahu svoji a upřímné vlaste- nectví stal se P. Kráčmar v Prostějově všeobecně oblíbeným tak, že mimo vlastní jeho zaměstnání (duchovní službu v nemocnici a obřady pohřebni na novém, vzdáleném hřbitově) byly mu svě- řeny také jiné funkce, na př. exhorty na české reálce. Oblíbenost jeho a zajisté také nepatrný honorář za funkce tyto ovšem byly trnem v oku prostějovské frondě klerikální, sídlící na měst- ské faře, v níž hlavní slovo má mladý kaplan Pp. Odstrčil, jenž jsa pravým mužem dle srdce olo- mouckého arcipastýře, nejen faru, nýbrž vůbec veškeré duchovenstvo prostějovské (i muže vzdě- láním a postavením úřadním vysoko nad ním stojící) terrorisuje; v Olomouci ovšem nalézá tak ochotného sluchu, že duchovenstvo, nepatřící k této frondě, neodvažuje se ani volněji si vy- dychnouti. Také na P. Kráčmara takto došlo. Zavinil to ovšem sám tím, že za faru, která pro jiné starosti, neměla na to času, vykonal akt ochoty, ba dokonce akt duchovní povinnosti. Do prostějovské nemocnice dovezen byl muž, zápa- sící se smrtí, jenž přímluvami dal se pohnouti k tomu, aby na smrtelném loži dal se oddati s matkou dílka svého a tak mu dal své jméno. Vzkázáno na faru i na okresní hejtmanství, ž třeba bez odkladu vykonati potřebné řízení a ko- pulaci a lékař potvrdil ženě písemně, že smrt nastati může každou chvíli. Úřadník okresního hejtmanství dostavil se okamžitě, ale kněz ni- koliv, naopak oné ženě řekl přímo, že nemá času, že snad přijde zejtra. V katolickém kasině prý byla týž den nějaká důležitá porada agitační. — Když kněz z fary nešel, požádán za přílomnosti okr. komisaře zmíněný P. Kráčmar, aby v nutné nouzi umírajícího s ženou oddal, což on učinil, jsa k tomu dle předpisů cirkevních oprávněn, ano bylo nebezpečí v prodlení. Teprve druhý den dostavil se kněz z fary, když dělník onen už ztrácel vědomi a na to skutečně zemřel. Za to nyní má pykati P. Kráčmar; žaloba z fary pro- stějovské, že zasahuje jí v obor její působnosti, byla patrně v Olomouci vítána a ihned došel ferman, jímž se duchovní práva P. Kráčmara upravují způsobem pro něj ponižujícím; starý, zasloužilý a vzdělaný muž staví se pod dozer mladého ředitele fary a zakazují se mu vedlejší funkce, zejmena exhorty na reálce, aě k tomu byl ustanoven se svolením zemské školní rady. Neochota fary vzbudila v případě výše uvede- ném pohoršení u všeho občanstva; nový, bez- citný krok fary a Olomouce zajisté zavdá podnět na příslušných místech, aby se řádně posvítilo na čisté hospodářství obou těchto činitelů. — Z občanských klubů. Novomě st ský občanský klub konati bude dne 3. února o 8. hodině več. v sále Měšťanské besedy řádnou valnou hromadu s tímto po- řadem: Čtení protokolu, jednatel- ská zpráva, pokladniční zpráva, zpráva revisorů účtů, volba vý- boru a volné návrhy. — Úmrtí. V Opatii zemřel v neděli dne 18. t. m. pan Antonín Soukup, učitel hudby a moder- ních jazyků, ve 32. roce věku svého a byl na ta- mějším hřbitově pochován. — Rodinné zprávy. Slečna Emilie Havel- kova, dcera měšťana v Písku a pan Jaroslav Pacovský, soudní adjunkt v Lovosicích, slavili manželský sňatek dne 19. t. m. v děkanském chrámu v Písku. Dar. K uctění památky svého zesnulého otce, věnoval velkoobchodník p. Antonín Eichler zřizu- jící se Podpůrné jednotě obchodnictva K 20.—. — Přednáška v „Morkuru“. „O opatrnostech, jichž pedle obchodního zákona mezi kupci při koupi a do- dání zboží šetřiti třeba,“ bylo thema zajímavé před- nášky, kterou p. JUDr. Petr C. Nosý, zemský advokát zahájil v obchodnickém spolku „Merkur“ v Praze, dne 20. ledna 1903 cyklus přednášek, jež jednati mají o dů- ležitějších statích a podrobnostech obchodního zákona. Přednáška těšila se vzhledem k bohatosti látky své poučně, největší pozornosti vděčného posluchačstva, jež v čelném účastenství se bylo dostavilo. Členstvo i širší kruhy obchodnictva i průmyslnictva projevily hejnou návštěvou svoji, i četnými dotazy, největší zá- jem k přednáškám tohoto rázu a bude v nich i nadále pokračováno a výtahy z nich ve spolkovém měsíčním oznamovateli k žádosti členstva uveřejňovány. Zatýkání žebráků. V pražském policejním obvodu byly v minulém týdnu zatčeny 104 osoby pro žebrotu — ftídký případ poctivosti sdělují „Klafovské Listy“ z Domažlic. V hotelu Řeháčkově „U koruny v Domažlicích ztratil jeden z cestujících peněženku, v níž nalézaly se kromě značnějšího obnosu peněž- ního různé pro majitele důležitější listiny, jako legi- timace, obchodní objednávky a pod. Jal se tedy po pe- něžence pátrati, když tu pojednou přihlásil se podo- mek z hotelu, jmenem Petr, jenž peněženku neporu- šenou odvedl, aniž by ji byl otevřel, odepřev zároven přijetí nějaké odměny. Poctivost služebníka, který nejen u svého zaměstnavatele, ale i po celých Do- mažlicích znům jest jako muž řádný a svědomilý. došla svého ocenění a zaznamenání — Výlet ezskutora za erární peníze. Soudní sluh Slezáček, zastávající současně funkci exekutorau okresního soudu v Třebíči na Moravě, dostal před ně- kolika dny panské choutky. Slyšel toho tolik vyprávěti o vídeňských tingeltanglech a o veselém životu Víde- ňáků, tak si usmyslil podívati se do Babylona n Dunaji. Něco německy přiučil se ze soudních aktů, a šlo mu tedy jen o peníze, jichž soudní sluhové nikde nemají nazbyt. Ale ani to ho nepřivedlo do rozpaků. Vždyť cesta do Vídně tolik nestojí a tam nějaká pětk zábavu spraví. Zatím vypůjčí si tu maličkost z erár- ních peněz a až dostane svůj plat, zase to tam vloží. Dobře myslil, ale špatně vykonal. Místo desílky, vzaí s sebou několik set korun, poněvadž v poslední chvíli ho napadlo, že udělá na Vídeňáky větší dojem, když bude mít v portmonce balíček modravých a červena- vých papirů. Sáhl tedy do svěřených mu peněza odjel do Vídně, kde žil vesele a tahal jednu pětku za druhou ze své „erární pokladnice“. Ale i pětky mají konec. S poslední dostavilo se vystřízlivění a výčilky svědomí. Slezáček po delším uvažování poznal, že bude nejlépe, když se půjde udat. Skroušeně šel na policii vídeňskou, která kajícníka se ujala a pod do- brou ochranou, aby neupadl snad cestou opět do něja- kého pokušení, poslala jej do Jihlavy k soudu, kde si jej ponechali k další zpovědi a rozřešení. — Kupec z laciného kraje na sedičanském trhu. Venkovské výroční trhy bývají pro zloděje místem, na němž rádi dávají si randezvous. Takovou návštěvu kupce z laciného kraje měli dne 21. t. m. při výročním trhu v Sedlčanech. Byl to už mnohokráte trestaný. v Břišejově u Sedlčan bydlící Antonín Frbach. Měi v kapse sice jen jednu korunu a 16 haléřů, ale „na- koupil“ věcí, že nemohl je ani unésti. Byly to čtyři visací zámky, cihlička, šest pilníků, tucet lžic, nůžky, tři kusy látek na ženské sukně, dvě hotové sukně, ba-