Str.2.

HOSPODÁŘSKÝ LIS

Ročník XXXVII.

jedlíků každoročně jen v 6 předních vel- mocích nad úmrtími přirůstajících ne- úprosně žádá svého nasycení: ejhle, tot jsou ti praví vinníci drahoty! Ani samo- jediná Francie se svou hyperkulturou ve světě rychle se zalidňujícím nemůže uči- niti výjimku; tlak světový je mocnější než nadkultura jedné velmoci: i tam zavládají bouře protidrahotní, ale i bouře agrární (vinařské). Nezapomeňte na Rumunsko! A nezahrávejte ani u nás s ohněm I agrární příslovečná trpělivost má své meze. Strádají-li vrstvy městské neúrodou světovou jediného roku, jest to náš rolník, jehož pohromy stíhají celou řadu let. Jednostranně nelze řešiti drahotu jen n účet tuzemského zemědělce! Dnešní mzdy dělnictva jsou o 50C% vyšší než mzdy dělnictva před 40 roky, dnešní ceny obilní však ani nedosahují namnoze výše teh- dejších cen obilních.*) Když nemá dělník na maso, může zcela dobře maso nahra- dit výživnými luštěninami, nechť omezí vydaje své luxusní a vystačí při slušných mzdách bohatnoucího průmyslu. Máš-li krátkou postel, skrč se a neskrčíš-li se, tvá to vina; pak ale nenařikej na zimu, pak po tom, že tě zebe, není zhola nic tvému sousedi. *) V r. 1872 byla průměrná cena 1 hl pšenic K 20.64, r. 1873 K 23.38, r. 1874 K 21.94. rod

Nový nouzový tarif na krmivaa steliva povolila vláda na svých železnicích a pro paroplavbu. Snížené tarify byly rozšířeny na celou řadu nových krmiv, mají plat- nost od 14. září do konce března 1912 do konce června 1912 platí pak jen tarií snížený, který se ale na všecka steliva a krmiva již vztahovati nebude. Slevy nového nouzového tarifu na krmiva a steliva činí vesměs 50% ze s az eb normálních, stanovených dle lokálních tarifů c. k. státních drah event. tarifů staničních a poskytují se na tyto druhy krmiv a steliv: Čerstvé pícniny; krmnou řepu; krmné boby a krmnou vikev; řezanku; seno a slámu, též jiné pícniny jako sušenou trávu a jetel; jetel čerstvý otruby, sladový květ; melasová krmiva, pokrutiny a pokrutinovou mou- čku; výtlačky z brambor neb z ře- py; rýžové odpadky; řepové řízkya odpadky řízků řepových; škrabky (struž- ky); plevy; rašelinu a rašelinnou měl; mláto. (Krmiva a steliva proloženě vytištěná byla nově do nouzov. tarifu pojata.) Slevy poskytují se vesměs cestou do- datečnou a to na žádosti, jež musí býti podány nejpozději do tří měsíců ode dne obdržení zásilky u správy oné dráhy, v jejíž oblasti leží stanice ur- čovací, event. ona stanice, v níž zásilka přechází ze státní dráhy na jinou dráhu soukromou (ne tedy, jak dříve bylo sta- noveno, že žádosti podány býti mohou do 30. září 1912). Podmínky, jež za účelem dosažení slevy splniti dlužno, jsou oproti dřívějším značně zmírněny a to- 1. Odstraněna podmínka, že projetá tra činiti musí nejméně 51 km.

2. Zásilky nemusejí býti adresovány vý- hradně na hospodářské korporace, nýbrž i na rolníky jako jednotlivce, anebo i na osoby stavu jiného než rolnického. a) Je-li zásilka adresována na rolníka, musí býti na nákladním listě styrzeno obecním úřadem a politickým úřadem neb zemědělskou radou, že příjemce jest sku- tečně rolníkem a že zásilku skrmil vý- hradně v obvodu svého hospodářství. b) Je-li zásilka adresována na obchod- níka neb jinou, stavu rolnickému nepři- náležející osobu, musí býti předloženo po- tvrzení o tom, že zásilka byla jako krmivo neb stelivo prodána rolníku neb hospo- dářské korporaci, a že spotřebována byla jako krmivo neb stelivo výhradně v ob- vodu hospodářství rolníkova, event. členů hospodářské korporace. c) Je-li zásilka adresována na hospo- dářskou korporaci, nutno připojiti potvr- zení této korporace o tom, že zásilka roz- dělena byla mezi členstvo, a že tito vý- hradně ve svém hospodářství použili jí jako krmiva neb steliva. 3. Pro otruby plati ustanovení a slevy tyto jen tehdy, jestliže dopravně plati pří- jemce, není-li tedy zásilka frankována. 4. Výslovně upozorňuje se na to, že za účelem dosažení slevy musí býti ná- kladní listy hned při podání v rubrice „obsah“ opatřeny poznámkou: „Použito bude jako krmiva nebo steliva v Rakousku“. Na podmínku tuto se zvlášť upozorňuje, jelikož jest úplně nová a jelikož by dráhy bez splnění její jistě povolení slevy odpíraly. Nezměněny zůstávají slevy týkající se drah úzkokolejných Jindřichův Hradec— Nová Bystřice a Jindřichův Hradec—Obra- tany. Čstanoveními těmito umožněn jest tedy každému jednotlivci přímý nákup krmiv a přímý užitek refakci poskytovany

PUMPY VODOVODY studnič.,, močůvkové ai. obecni, hospodářské a i. Pekař a Vačkář, Praha-Karlín — továrna čerpadel. Karlova 34.

Když se píce nedostává, vázne chov dobytka, tato mocná páka v ho- spodářství, tento mocný pramen, jenž druhdy hospodáře obohacoval, povážlivě vysychá. Nemáme-li dobytek čím krmit, musíme do- bytek buď na zabití prodat aneb jej nechat hladovětu prázdných žlabů. A který roz- umný, moudrý hospodář by tak učinil?A co tedy dělat, když se píce nám nedostává? Musíme hledět píci co nejlépe využit- kovat, aby se s ní co nejvíce dobytka vy- živiti dalo. Nařežem-li slámu a přidáme-li krmiv jadrných, nahradí nám sláma v mno- hém případě drahé seno a vystačí vyživit právě pro jakostnější svůj obsah- značně větší počet dobytka. Ale bez přiku- pování krmiv jadrných se neobejdeme a ta jsou zvlášť letos značně drahá. Jistý hospodář německý referuje o svém boji proti nouzi o píci ve „W. B.“ násle- dovně: „V r. 1893 byl u nás také nedo- statek píce, tehdy prodáván houfně dobytek za poloviční ceny zrovna jako letos. Na

jaře pak dobytek daleko horší jakosti musel se dráže kupovat. Nemohu při této příležitosti nezmínit se o tom, jak jsem tehdáž s nouzí pícní zá- polil a jak jsem nejen veškeren svůj do- bytek neztenčený uchoval, ale i pěkné pe- níze na dobytku přihospodařil. Začal jsem šetřit již ve žních. Obilí dobře se sklidilo a sláma byla výborné jakosti, právě jako letos. Vymlátil jsem již ve žních něco ja- rého obilí a krmil jsem tuto slámu místo sena. Svým koním nedal jsem ani štipce sena, pouze řezanku, kterou jsem poléval šlichtou z pokrutin lněných a podzemnico- vých, k tomu přidal jsem 5—6 kg ovsa; stlal jsem pilinami. Dobytku hovězímu uště- dřil jsem ze 3/2 slámy, 1/2 sena, řezanku zase poléval jsem šlichtou z olejnicových pokrutin, v zimě pak přidal jsem i ouhrabků a plev, za to ale ubral jsem sena, pokud jsem měl dost ouhrabků a plev. Všecku slámu, co jsem měl, jsem zkrmil. Stelivo získal jsem si tím, že jsem všecka strniska důkladně zvlekl, strnisko vyhrabal; čím více země zůstalo na kořínkách, tím lépe. A vše jsem svezl — a bylo toho několik set for — pod kůlny a kam se dalo; a s tím jsem musel vystačiti až do jara, na jaře pak zvlekl jsem i jetelišťata a hráběma dal jsem strnisko na nich důkladně vyhrabat, které ostatně lehce pouštělo. Hned z podzimu po- ručil jsem svézt i zem ze souvratí a od dol- ních stran polí, kde obilí jinak pravidelně lehá a stlal jsem i tou, k čemuž vyvláčené strnisko jsem znenáhla přimíchával. A ne- bylo čistšího dobytka a zkrmenějšího, než jsem měl tehdáž. Sláma ta tehdy rozhodně byla lepší než naše loňské seno a stejně jako sláma letošní jest jakosti výtečné. Ste- livo vyvláčením strnisk tak se mi tehdáž zalíbilo, že vždy od doby té před podmítkou veškera strnišťata vyvlékám: máť podobná manipulace i své přednosti; plevel vzejde ještě lépe než v podmítce.“ Podobnou manipulací jde tedy nahradit stelivo, použije-li náš rolník i veškery natě bramborové k stelivu, může-li vypomocisi hrabankou lesní atd., obejde se bez stlaní slamou, již může výhodněji skrmit, čímž též o nějaký kus může více přezimovat. V dalším bude nutno obrátit zřetel ke stáji samé, k nejúčelnější přípravě krmiva. Nejdokonalejší způsob úpravy slámy ke krmení jest chemický způsob úpravy píce dle professora Lehmanna; tím způsobem se i hrubá sláma pod tlakem 4—6 atmosfér vlivem vysokého tepla a vlivem žíravin do- konale rozruší v svých součástkách, tím se stane ztravitelnější, chutnější a výživnější. Lze tedy tímto způsobem menším množ- stvím slámy vyživiti větší počet dobytka, poněvadž se tak sláma daleko lépe využit- kuje. Způsob tento zaveden je v Německu na některých doménách. Při úpravě píce dle toho způsobu postupuje se následovně: Asi 7 q řezanky vpraví se do pařáku, kdež se dobře upěchuje. Mezi plněním pa- řáku připouští se sprcha 3—4% natrono- vého louhu. (Možno použíti i ammoniaku.) První 4 hod. udržuje se tlak v pařáku při 4 atm., následujících 6 hod. při 6 atm. Tím vzniknou z uhlohydrátů organické kyseliny, které se slučují s přítomným louhem na org. soli, jež dávají pařené slámě přirozenou