Ročník XXXVII.

V Chrudimi, dne 1. října 1911.

číslo 1.

1

la

II

S

(.

Týdenník věnovaný rolnictví, hospodářskému průmyslu, národnímu hospodářství

S přílohou „Česká hospoduně

a samosprávě.

S přílohou „Česká hospoduně“.

Vychází každý pátek večer (v případě svátku v den následujíci) nejméně o 1 archu. — Předplatné obnáší celoročně 10 K, půlletně 5 K a jest splatno a vymahatelno řílohu „Česká hospodyně“ předpláci se celoročně 6 K. — Předplatné do cizozemska K 12.50, s přílohou K 17.50. — Účet poštovní spořit. číslo v Chrudimi. 50.036. — Telefon na redakci i administraci „Hospodářského listu“ Chrudim čís. 13. řím. VI. — Rukopisy se nevracejí. — Správa insertní části „Hosp. Listů“ při redakci v Chrudimi.

Majitel a zodpovědný redaktor Adolf Eckert, nakladatel hospodářské literatury v Chrudimi. Výkonný redaktor Antonín Čekal, odborný zemědělský učitel, em. hosp. správce. Hlavní spolupracovníci: K. Adámek, přísedící zemského výboru v Hlinsku. — V. Teklý, ředitel střední hospodář. školy v. v. na Král Vinohradech. - V. Bílý, zahradník střed. hospodářské školy v Chrudimi. — E. Černý, hosp. správce v Pašince u Kolína. — V. Černý, tech. úředník fy. J. Pracner v Roudnici. — Jan Červinka, továrník hosp. strojů v Praze. — F. Dvořáček, zvěrolékař města Prahy. — M. Florián, učitel kubánské, vojenské školy hospodářské v Jekatěrinodaru, Rusko. — F. Halla, odborný učitel zimní hospod. školy v Čes. Brodě. — V. Ježek, ředitel úřadu okr. zastup v Chrudimi. — F. Jirsík, statkář v Červené Rečici. — L. Jozek, řiditel z. hospodář. školy v Čes. Brodě. — JUDr. J. Kožaný, prof. hospod. akademie v. v. v Táboře. — Inž. Jindřich Křivánek, ředitel lukařské a rol. školy ve Vys. Mýtě. — F. Lukáš, učitel z. hospod. školy v Nov. Bydžově. — F. Milner, náj. dvora v Dobropůli u Černého Kostelce. — Dr. J. Munzar, profesor král. české hospodářské akademie v Táboře. — B. Procházka, prof. střed. hospodář. školy v Chrudimi. — J. A. Prokůpek, statkář na Král. Vinohradech. — B. Ruml, inženýr v Plátěricích. — Staroštík, předseda Selské jednoty, statkář v Hunčovicích na Moravě. — J. Stříteský, profesor střední hospodářské školy v Chrudimi. — Josef Svozil, redaktor v Litovli. — Inž. chem. Zd. Šíma, ve Vys. Mýtě. — F. Udržal, říšský poslanec a statkář v Dolní Rovni. — Fr. Úher, J. Vincent, řiditel v Kopřivnici. — F. Vysloužil, řiditel hosp. školy v Prostějově. - statkář v Chotuticích u Peček.

Obsah: Ve vážné době. — Nový nouzový tarií na krmiva a steliva. — Když se píce nedostává (Jan Čekal). — Nové směry dobytkářství v Ně- mecku (Jan Čekal). — Skot herefordský. Zpráva o stavu řepy v okrsku „Středočeského cukrovarnického spolku (K. Eger). — Novinka při řezačkách. — Drobné zprávy. — Literatura. - Drobnosti hospodářské. — Drobnosti národo- hospodářské. — Zvědy a odpovědi. — Reklama. Tržní zprávy. — Uprázdněná místa. — Inserty.

Ve vážné době.

deň si zademonstrovala proti té „agrární lichvě“ masem a chle- bovinami. A poštvaný lid kráčel proti bodákům a kropil dlažbu měst svojí krví. Roztřištěná okna, strhaná dlažba, pokácené, zapálené vagony elek- trických drah, demolované školy a velko- restaurace, vylupované obchody, pouliční kravaly jsou tou zbraní, jež má čelit dra- hotě!! Takto má se luštit hluboký a vážný problém národohospodářský! Každý naříká na drahotu a nemá na- říkat rolník? Je-li neúrodou bit nepřímo konsument, čím víc utrpěl cele a přímo zúčastněný zemědělec? Má snad on na růžích ustláno? Vždyť rok loňský i před- loňský byl rovněž rokem pohrom, i v těchto letech strádal zemědělec stejně jako letos. Žádný podnik zemědělský v celém krá- lovství, nevykáže 50% zúrokování, jako vykazují letos přemnohé průmyslové zá- vody. A že rolnický lid nevolá, nekřičí, ne- bouří se, když za poloviční ceny nucen je vyprodávat svůj dobytek, když násled- kem živelních pohrom nesklidí, vzdor zvý- šené režii, ani normální žeň a prodělává. nebéře se na něj vůbec ohledu. Ale ani tomu lidu nevede se dobře, z daleka ne tak dobře jako lidu při výnosném prů- myslu zaměstnanému. Ale že lid rolnický hlučně nevolá, ale za to města bouří, hned ochotné vlády jsou pohotově na úkor domácího dobytka importovat vzdor nízkým cenám dobytka na trzích domácích

maso až ze zámoří, to maso, které ne- dávno městský konsument pro špatnou jeho jakost vůbec ani nechtěl, které ne- prodané muselo se vyvézt do Švýcar. Není to komedie, bohopustá zvrácenost? Místo, co by se po příkladu Německa mělo přikročit k nejráznější, jedině zdravéa rozumné celní politice ochranářské, která jest jedinou správnou cestou k trvalému ozdravění domácí prvoprodukce a k za- bezpečení výrobní intensity a tím i vý- nosnosti a zvýšené produktivnosti prvo- výroby tuzemské, volá se po novém ubí- jení intensivnosti, volá se po snížení výnosností tuzemského dobytkaření i po- laření! Německý rolník chráněn vyššími cly, dovede produkovat více masa, více obilí i na horších svých půdách, za hor- ších klimatických poměrů než my. A proč? Poněvadž za vysokých cen plodin vyplácí se mu intensivné hnojení plodin, vyplácí se mu intensivné krmení dobytka lépe než nám. Jinak u nás; zde vládne povyk ulice vídeňské více než celý venkov, lůza měst terrorisuje, rozvrací vše. Lidé naříkají na velkou drahotu, ale nikde nepozorujeme nějaké obmezování se. Divadla denně jsou nabitá, také jiné místnosti zábavné, lázně, výletní místa jsou přeplněna ... Hody sou- kromé i veřejné jsou hojné, drahé, nikdež nevidíme spořivost ani v zábavě, ani ve výživě, ani v obývání, ani v oděvech. Statistika spotřeby nejen živin nutných, ale i artiklů přepychových vykazuje rapidní vzrůst... To vše přispívá k drahotě ne- méně, nežli daně, trusty, dreadnoughty, vojsko, kartely atd. — všecko dohromady. Nikotinem, alkoholem, masem — dle přírodní léčby — zničeno tělo moderního člověka a mnohé choroby požitkářského těla nedají se ani vyléčit, právě vlivem nepřiměřené zvrácené životosprávy a po- žitkářstvím. Vrstvy průmyslové mají nejméně příčin naříkat na drahotní poměry: vždyť dnešní platy průmyslového dělníka jsou přímo kavalírské. Kdyby nebylo marnotratnosti

a hýřivosti mezi dělnictvem, necítily by rodiny dělnické nejmenší tísně za příznivé konjunktury průmyslové a mohly by uko- jit všecky nezbytné potřeby životní do- cela snadno. Při hýřivém životě mnohého dělníka městského arci pak nezbude často rodině na nejnutnější potřeby životní. Ale není to rolník, který by mohl býti viněn z drahoty bytů, z drahoty uhlí, petroleje, cukru, kávy, obilí a masa. Rolník pod cenou se zbavuje svého dobytka, řezník ale maso prodává za starých cen. A pakli rolník za obilí více strží, však jest to jeho příjem jediný a při podprostřední úrodě ani valně nemá, co by prodával. Dostal-li rolník o 25% více za mléko, může ale letos při poloviční úrodě pícní držeti a vyživiti o 50% méně dojnic a jest to právě on, který jest vždy při tom nejvíc poškozen. Štvaní mas dělnických na bodáky pro nic za nic, loupení krámů, plané revolu- cionářství, vybíjení oken odpůrců i lidí nevinných, vytloukání škol a terrorisování jest zločinem nepříčetných lidí, proti ně- muž v zájmu pořádku by výkonná moc státní měla vystoupiti co nejpřísněji. Města ne z hladu, ale z bujnosti a pýchy de- monstrují, ne aby byla odstraněna dra- hota, ale ze záliby pro kravaly pouliční. Či lupičstvím a paličstvím má čeleno býti drahotě, anebo krví? Ostatně svět půjde svým chodem a stou- pající drahotu masa — v průběhu let arci — nezastaví nic, stejně jako nezastaví žádný zákon množení lidstva. A zvíře musí ustou- piti člověku! Toť neparagrafovaný zákon kultury železně se uplatňující. Chcete zvrátit chod času? Chcete trvalou láci po- travin ve světě? Chcete-li hlavou zed prorazit a provést svou, nuže, pak mu- síte přijmout zákon, aby novorozeňata matky topily hned po narození Jinak trvalá lá- ce potravin bez zvýšení intensity prvopro- dukce (resp. bez účinných pronikavých cel obranných) jest nemožná. Naříkají na stoupající drahotu potravin v Anglii, v Spo- jených státech, ba i v Australii. Million