#1
alto_textblock
#1
Románová přiloha
#2
alto_textblock
#2
„Národních Listů“ k číslu 137. ze dne 18. května 1904.
#3
alto_textblock
#3
Různé zprávy.
= Zápasy s býky v Pešti. Myšlénka k tomuto
podniku vznikla ze snahy, poříditi pro hlavní město
uherské novou attrakci ke zvýšení návštěvy cizinců.
Pomýšlí se na pořízení zápasů s býky podle vzoru
španělského. Jest zcela pěkné, hledí-li panstvo v Pešti
seč jest zvýšiti návštěvu cizinců a přilákati do města
co možná mnoho těch, kdož mohou a dovedou utrá-
cet. Ale lákati cizince zápasy s býky, zdá se nám
prostředkem dosti pochybeným. Kdokoli viděl zápasy
s býky jediněkráte ve Španělsku, nikdy již po nich
nezatouží a jest tudíž při nejmenším velmi pochybno,
zdali by tyto zápasy dovedly přilákati cizince do
Pešti. Směšné jest ovšem, připomínají-li vídeňské li-
sty Pešti stanovisko civilisace a kultury. Kulturaa
civilis.ce v Pešti jsou tytéž jako ve Vídni a mohou-li
si ve Vídni dopřát i štvanice na slovanské studenty
(patrně také ku povznesení návštěvy cizinců), proč by
si panstvo v Pešti nepořádalo štvanice na býky? Zde
jde toliko o stanovisko výdělkové a to jest právě
v tomto případě velmi pochybné. Proto se očekává
v Pešti, že na konec zvítězí zdravý lidský rozuma
že myšlénka zápasů s býky upadne v zasloužené za-
pomenutí.
= Kočky v Port Arturu. Jakás dáma, jež se
vrátila z Port Arturu do Petrohradu, vypravovala
tam ve společnosti, jak podivné účinky mělo bom-
bardování města na kočky. »Stála jsem při každém
bombardování u okna,« vypravovala, »ovšem jen ve
dne, neboť v noci jsem se neodvážila z lůžka. Přede
mnou byla nízká stříška, na níž se scházelo pět až
šest koček ze sousedství. Jakmile počalo bombardo-
vání, objevily se kočky, tak že jsem byla na ně
upozorněna a pozorovala je oknem. Při každém vý-
střelu z děla kočky se vzpřímily a zdály se méně
poděšeny, jako spíš rozlíceny. Když pak puma za-
svištěla vzduchem, počala mezi kočkami zuřivá
bitva. Vrhaly se na sebe, skákaly, prskajíce a vrčíce,
sem tam jako malí tygři a zdálo se, že se navzájem
činí zodpovědny za tu střelbu. Vše to bylo tak pi-
tvorné, že jsme se musili smát, ačkoli takto nebylo
nijakých příčin k veselosti. Když se popraly, rozešly
se na chvíli jako omámené, avšak jakmile střelba
opět počala, daly se znovu do rvačky.
= Zemětřesení a vulkanické zjevy v Argolidě.
Dle zpráv přednostů různých obcí panuje již čtrnácte
dnů v celé eparchii Argolidě zemětřesení, provázené
různými přírodními zjevy. Dne 27. m. m. byli po-
plašeni obyvatelé okresu Alea podzemním rachotem
a hučením. Zděšeni utekli ze svých bytů a mnozí
z nich z pověry hledali spásu v kostelich. V noc
staly se dunění a rachot silnějšími a země se třásla.
tak že se zdála pod nohama se kolíbati. To trvalo
nebo lépe řečeno, opakovalo se několikráte celý
druhý den. Rozumnějším lidem podařilo se přiměti
ostatní, kteří se utekli do kostelů, kde popové lita-
niemi zaříkávali zemětřesení, opustiti je, neboť stěny
počaly pukati. Na štěstí není želeti ztráty životů, ale
mnoho domů bylo značně poškozeno, tak že je nelze
obyvati. — V okresu Nemea provázely zemětřesení
silné výbuchy podzemní, podobající se výstřelůmz
těžkých děl. U hory Kandila pak téhož okršku promě-
nil se po několika silných otřeseních tamější stu-
dený pramen pitné vody v horký, sirovodíkem nasy-
cený, z něhož občas plameny šlehají. V okolí pra-
mene toho jest podzemní rachocení a dunění nejsil-
#4
alto_textblock
#4
nější a opakuje se nejčastěji. Obyvatelé obávají se
vrátiti se do svých domů a žijí pod širým nebem.
což jest velmi nepříjemné, neboť v celém Řecku pa-
nuje již několik dnů taková zima, že se nejstarší
lidé nemohou na podobnou v tomto období upama-
tovati. V některých krajinách zničila zima ta celé
vinohrady. Připomenouti sluší, že, ač půda Argo-
lidy jest vulkanická, zřídka kdy se tam přiházejí
zemětřesení a že bezpochyby tamější vulkanické
ohnisko není ve spojení s velkým ohniskem jiho-
západního pobřeží, jež každoročně více nebo méně
půdu otřásá a pravidelně se probuzuje, když jího-
italské sopky vstoupí v činnost. Maje příležitost
mnoho let sledovati vulkanické zjevy v Řecku a je-
jich souvislost nebo současnost se zjevy v jiných
zemích shledal jsem, že argolidské ohnisko jest
osamotnělé a že proto nezpůsobuje také zhoubné
katastrofy jako výše vzpomenuté.
= Výnosná »soustrasť«. Z Paříže se oznamuje
Zvláštní sport velmi výnosný provozovala po delší
dobu Anais Chirchova. Každodenně od časných ho-
din odpoledních stávala oděna v hluboký smutek u
vchodu hřbitova Pre Lachaise na číhané. Blížil-li se
pohřební průvod, jehož vnější okázalosť prozrazovala
příznivé hmotné poměry pozůstalých, připojila se ku
průvodu a ubírala se s namáhavě tlumeným štká-
ním až ke hrobu, kdež bývala jata křečovitými zá-
chvaty zoufalství. Účastníci, upozornění na dámu ve
smutku, domnívali se, že to přítelkyně zesnulého
neb zesnulé, jali se ji těšiti a jak při takových pří-
ležitostech není nijakou vzácností, také ji objímali.
Ale na to právě milá Anais Chirchova čekala, nebot
tak velké nikdy nebylo její zoufalství, aby nedovedla
pokaždé využitkovati takovéhoto objetí a ulehčit objí-
majícímu o hodinky, tobolku nebo peněženku. Byla-li
při smuteční hostině, k níž ovšem také byla pozvána,
objevena ztráta, nebyl tím nikdo tolik pohoršen jako
milá Anais. Byla by snad mohla ještě po nějakou
dobu provozovati svůj výnosný sport, kdyby se byla
spokojila výtěžkem těchto »projevů soustrasti«. Jed-
noho dne však vzbudila pozornost zarmouceného
vdovce, bohatého průmyslníka, jemuž se představila
jako nejdůvěrnější přítelkyně nebožčina z ústavu.
Vdovec nabídl se, že doveze dámu bolestí zoufalou
ve svém kočáře do jejího bytu. Ale na cestě stavěli
se v jednom hotelu na Montmartru a když se vdovec
ráno probudil, byla ta tam i jeho těšitelka i jeho to-
bolka. Oznámil věc policii a té se záhy podařilo.
nalézt zajímavou dámu ve smutku.
= Patnáct oběti tornada. Ze St. Louis se ozna-
muje: Podrobnější zprávy o následcích tornada, které
smetlo části států Missouri, Arkansasu, Texásu, Kan-
sasu a Indianského území, nasvědčují, že ztráty jsou
mnohem větší, než jak na počátku udáváno. Celkem
počítá se, že 15 osob přišlo o život a nejméně 40
jich bylo poraněno. Největší ztráty na lidských ži-
votech hlášeny jsou z indianského území; počítá se,
že tam bylo 13 osob zabito a 16 vážně poraněno.
Arkansas pak dodal zbývající dvě oběti. Po tornadu
snesly se na postižené kraje silné deště a následkem
toho mnohé řeky ohrožují své okolí zavodněním
Nebraska a Iowa nacházely se na okraji dráhy vě-
trné bouře a v mnoho částech jejich zavládly po-
měry, od povodně ničím se nelišící. Na mnoha mí-
stech byly domy odneseny; tisíce akrů farmářské
půdy, zvláště pak v nížinách jsou pod vodou a velké
škody způsobeny na vrůstajícícím osení. Ve Fair
#5
alto_textblock
#5
landu, ind. úz., zabito bylo rázem 7 osob tornadem
a 10 jich utrpělo těžká poranění; asi půl tuctu ob-
chodních stavení srovnáno bylo se zemi. Čtyři míle
od Fairlandu krajina byla načisto smetena a vše, co
tornadu v cestě stálo, rozváleno a ze základů vyvrá-
ceno. Podrobnosti dosud scházejí.
#6
alto_textblock
#6
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
Ve středu 18. května.
Odpol. o 3/43. hod.
Děti kapitána Granta.
Výpravná hra o 8 obrazech. Napsali Jules Vernea
B. d'Ennery. Dle zpracování R. Schelchera přeložil
B. Brus. Hudbu složil Moric Anger. Režisér Karel
Mušek. Dirigent Moric Anger.
#7
alto_textblock
#7
Ve středu 18. května.
#8
alto_textblock
#8
184. hra v předpl.
(4. čtvrtka.)
Médocké vinice.
Veselohra o jednom dějství. Francouzsky napsa! Tri-
stan Bernard. Přeložila Vilemína Nováková. Režisér
Florentin Steinsberg.
Dceruška hostinského.
Hradčanská povídka o jednom dějství. Napsal Karel
Mašek. Režisér Jaroslav Kvapil.
Oheň v dívčím ústavě.
Veselohra o jednom dějství. Francouzsky napstl
Theodor Barriére. Přeložil Bohdan Kaminský. Řežisěr
Alois Sedláček.
Po první hře přestávka.
#9
alto_textblock
#9
Začátek o 7. hod.
#10
alto_textblock
#10
Konec před 10. hod.
#11
alto_textblock
#11
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
Ve středu 18. května.
Začátek o 7. hod.
45. hra v předplacení.
Svatojanská slavnost.
Veselohra o 4 jednaních. Napsal R. Benedix. Přelo-
žila E. Pešková. Režisér J. Hlavatý.
#12
alto_textblock
#12
(blíže Palackého
mostu).
Začátek o 7. hod.
#13
alto_textblock
#13
Aréna na Smíchově
#14
alto_textblock
#14
Ve středu 18. května.
#15
alto_textblock
#15
Cyklus frašky. (IV.)
Novinka
Dítě za 10 mill. franků.
(L'enfant du Miracle h
Fraška o 3 odděleních. Napsali P. Gavanlt a R.
Charvey. Přeložil V. Táborský. Režisér Jan Kubík.
Denní prodej lístků u knihkupce pana Urbánka
vedle Národního divadla v Praze a v trafice proti
zimnímu divadlu na Smíchově.
11327
#16
alto_textblock
#16
na Krát
Pištěkovo lidové divadlo vakrateo.
Ve středu 18. května.
Začátek o 7. hod.
Lidové představení za poloviční ceny.
Po třetí: Velkostatkář.
11322
Drama o 3 jednáních. Napsal F. A. Šubert.
#17
alto_textblock
#17
Zejtra ve prospěch p. Jar. Tišnova.
oprvé
Král se baví.
#18
alto_textblock
#18
416
#20
alto_textblock
#20
413 —
#21
alto_textblock
#21
Zatknouti se dát aneb ... vyhodit se s tvrzí
do povětří?
#22
alto_textblock
#22
Julius Soler, dělostřelec i ohňostrůjce zároveň, jemuž
svěren byl dozor na tvrzi číslo 19, jež byla zřízena
zvláště za tím účelem, aby sloužila za arsenál pro vnější
pevnostní čáru, určenou k obraně Toulu, byl z těch, jež
bylo lze nazvati poddůstojníkem-krasavcem.
Tělo jeho bylo pěkně vyvinuté, sílné a přece ele-
gantně štíhlé, takže ženy ohlížely se po něm, když pře-
cházel ulicí ve svém tmavém kroji dělostřelce, zdoben
oběma vyznamenáními oněmi, jež jsou symbolem vojenské
cti: křížem i medaillí vojenskou.
Obličej sám nebyl by se však jevil pozorovatelům
bystřejším příliš sympatickým: výraz jeho byl tvrdým a
poněkud i potutelným.
Oči Solerovy zakryty byly binoklem, nos byl lehce
zahnut, rty byly tenké, obyčejně pevně semknuté a nad
nimi zvedal se ryšavý knír.
Avšak Soler byl vysoké postavy a dovedl hezky
nastupovati i vystupovati.
Krásnou službu vojenskou měl za sebou.
#23
alto_textblock
#23
třeba že až po dvou neb třech měsících — kašlajea
plvaje krev. Neviděla jsem nikdy případ takového zahy-
nutí, ale bylo mi to bezpečně vyloženo. Myslím, že způ-
sobuje se touto dávkou choroba plicní . . .«
»Jest to také rostlina ve vaší vlasti rostoucí?«
»Ano. Zovou ji Zuco. Viděla jsem podobné rostliny
v zahradách evropských. Ale v Evropě myslím neznají
účinku jejího.«
Hrabě vzal do ruky klobouk svůj.
Zároveň pravil:
»Jest mi, jakoby mne tu něco dusilo. Potřebuji
trochu vzduchu.«
I odešel, dodav
»Vrátím se za okamžik !«
Obě ženy osaměvše, hovořily dále.
Carlona tázala se:
»Proti komu chceš užíti jedu toho, velitelko moje ?«
»Jest to věc velice povážlivá, Carlono. Běží o bez-
pečnost nás všech, rozumíš ?«
»Poslouchám. Mluv! Víš, že jsem při tobě v životě
v smrti !«
»Renéovi určena jest tato láhvička !«
»Tušila jsem to!«
»Pomůžeš mi! Mám tebe zapotřebí!... Pronásle-
doval mne až do Berlína. Setkala jsem se dnes s ním
* krámě jistém, kam vešel schválně, aby se setkal se
mnou. Tyto poměry nemohou déle trvati.«
A hraběnka Boccinellová svěřila se důvěrnici svojí
a plánem svým.
Uvyklá jsouc od nejútlejšího mládí svého poslou-
chati bez námitky a co více ještě, oddána jsouc zúplna
paní svojí, Carlona neodporovala jí ani tentokráte.
Zaprodání nopřitel.
104