ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 d94da3f0-75a5-11dc-802d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 28
#1 alto_textblock #1
Strana 2.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY
#3 alto_textblock #3
28. července 1908. Číslo 206.
#4 alto_textblock #4
lého, ale nezapomenutelného, dovolte, abych dnes vzpomněla. Byl to Eduard Jelínek, duch jasný, spravedlnosti ctitel, pokoje a svornosti milovník. Miloval Čechy a Polsku. Byl jeden z prvých, kleří mezi Čechami a Polskou odhalo- vali, obnovovali, posilovali svazky přátelství bratrského. Jako lampy, které před oltářem hoří příliš horoucí září, zhasl předčasně. Leč přece všichni vstupujeme dnes na tu svítivou dráhu, kterou on svým velkým duchem vytýčil. A proto všechny vás prosím, ktoří slova tato budete sly- šeti, abyste spolu se mnou zvolali: Česťa vděčná paměť jménu Eduarda Jelínka! Česta vděčná paměť duchu, ktorý z temností nočních zdvihal slunce spravedlnosti a remena vztahoval, uby z ponuré klece vypustil do světa ty ptáky boží, jimiž jsou pokoj a shoda! Pokoj a shoda, moudrost, síla a štěstí buďtež s vámi, bratří Če- chové; nechť paprsky jich sestoupí k nám, aby- chom se po nich mohli vzepnouti k jasnému dni a podle vás mohli stanouti v řadě národů rovných sobě, volných a — šťastných. Elisa Orzeszkowa.
#5 alto_textblock #5
Předseda Vývozního spolku p. Votruba po- zdravuje shromáždění jménem této organisace a připíjí obchodním stykům Čechů a Poláků. Pan náměstek starosty Jirousek vyprošuje si dovoleni, aby jménem shromáždění a jménem král. hlav. měsla Prahy mohl zaslati pozdravné telegramy p. Miekiewiczovi, pl. Orze- szkowé a Henryku Sienkiewiczov (nadšená pochvala). Pan inž. Matyjewicz připil zdaru výslavy a výstavnímu výboru. Pan ks. Hipolyt Skimbo- rowicz, redaktor „Dziennika powszech- nego“, ocenil význam žurnalistiky pro život a rozvoj každého národa a zejména vroucně se zmínil o významu, jaký měl český tisk v době probuzení a dalšího vývoje českého národa. Při- pil pak české žurnalistice, přeje ji hojných úspě- chů na další klopotné dráze. Pan dr. Karchowski připil dr. Vrat. Černé- mu jako uznanému pěstiteli styků slovanských a generálním seketáři nedávných slovanských konferencí. Nakladatel p. Hovorka začiná česky a po- kračuje polsky, vzdávaje díky za bratrský po- zdrav polský. Vzpomíná začátků, kdy sbližoval se tisk polský a český a vzpomíná jednotliveů s obou stran, kteři se o toto sblížení obzláště zasloužili. Ujišťuje, že novináři čeští budou vždy psáti tak, aby pomáhali Polsce (pochvala) Řečník vzpomíná také kolegů ruských, kteří zde dali záruku, že budou psáti spravedlivě, a Poláei až dosud jistě nemají proti nim stížnosti (Živý souhlas). Výsledkem této vzájemné šetrnostia úcty bohdá bude, že Poláci obdrží práva, která jim náležejí a že dočkáme se toužené shody rusko-polské. Řečník připijí všem žurnalistům slovanským, kteří o otázce slovanské píší spra- vedlivě, připíjí lepší budoucnosti národa pol- ského. (Bouřlivá pochvala, Poláci za potlesku zdvihají řečníka na ramena.) Hrabě A. Plater děkuje p. red. Hovorkovi za jeho činnost ve prospěch sblížení česko- polského, děkuje mu za pokračování na dráze Eduardem Jelínkem zahájené a pronáši mu srdeční přípitek. Pan kom, rada Macháček přípil slovanským ženám. Kníže Zdislav Lubomirski, přivítán potle- skem, pronáší srdečná slova díků královské Praze i výboru výstavnímu za nezasloužené vřelé uvítání a pohostinství. Jmenovitě připíjí sekre- táři výstavnímu p. Hlaváčkovi jako vzoru práce a snah pro sblížení česko-polské. (Bouřlivá pochvala, Poláci vyzdvihují p. sekr. Hlaváčka na ramena.) Pan Chrzanowski, bratr generála téhož jmé- na, vzpomíná na malé rolníky polské, kteří byli v Čechách, vrátili se domů plni nadšení a vy- pravují, čemu se naučili. Nepřišli sem, učiti se lásce k vlasti, neboť lid polský miluje svou zemi. Přišli naučit se nejen jak se kraj miluje, nýbrž, jak se také obdělává. Ti, kteří viděli Prahu a vaši výstavu, jsou plni nadšení. U nás žijí nyní z toho, co oněch třicet šťastných vy- pravuje. Rečník zmiňuje se o organisaci pol- ského rolnictva, které není tak šťastno, jako rol- nictvo české, alo aspoň všichní rolníci, malíi velcí i se šlechtici, eítí se jako rolnici. Rolníc polští budou povzbuzeni, ahy se organisovali na základě toho, co v Čechách viděli. Řečník děkuje Čechům jménem těch, kteřo zde byli, kteří zde jsou a kteří v hojném počtu ještě přijdou (potlesk). Jménem mladé generace technické mluv kol. Brauman. Přináší hold práei a vytrvalosti české, která na poli techniky a průmyslu uka- zuje takové resultáty. Letošní výstava pražsk jest ovocem úsilovné práce a důkazem, že ná- rod český zaujal v průmyslu světovém zdatné postavení. Během několika krátkých desetileto vyspěl tak vysoko, že stojí zcela v popředí všech národů slovanských. Mladý průmysl polský na- lézá tady krásný vzor, jak úsilovná práce a dů- mysl přinášejí skvělé resultáty. Na výstavě le- tošní pražské musíme se učiti a přáti si jenom, abychem se hodně naučili od bratrského národa českého na prospěch hospodářské zdatnost vlastní a na prospěch pevného ekonomického svazku všech národů slovanských. Pan Kuczyňski, předseda průmyslového spolku v Lublině, vzpomíná dělného lidu če- ského, který pracuje od rána do noci a jehož dilo to je hlavně, jež na výstav dlužno obdivovati. Nechť žije české dělnietvo! (Bouřlivá pochvala a potlesk.) President pan Řivnáč na konoc ještě jed- nou děkuje z plna srdce všem přitomným a jest neobyčejně potěšen, že se zástupcové obou ná- rodů sblížili, poznali a vzájemně zamilovali. (Potlesk.) Pí. Kuczalská z Varšavy oznamuje posléze. že dnes o 9. hod. dopol. bude v chrámu před Týnem sloužena pro účastníky polské výpravy mše na paměť Pavla Jos. Šafaříka, Frant. Palackého, Fr. Lad. Riegra a Eduarda Jelínka. Poselstvo polské položí na jejich hroby věnce, uetívajíc tak památku velkých Slo- vanů a vřelých přátel Poláků. Tím byla hostina ukončena a účastníci roze- šli se, aby opět ve skupinách prohlédli si vý stavu, jejiž prohlídce věnovali před tím již val nou část dopoledne.
#6 alto_textblock #6
Zajímavý hlas francouzský o slo- vanské solidaritě. Paa Emile Ollivier, bývalý ministerský předseda francouzský za Napoleona III. v roce 1870, zaslal hraběti Skarzynskému, jed- nomu z vůdců výpravy polské, meškající právě v Praze, následující vřelý dopis:
#7 alto_textblock #7
však byli bouřlivě pozdraveni voláním: »Na zdar bratřím Polákům! Czolem!« Hosté pak odpovídali z vlaku: »Ať žijí Češi !«, když pak spatřili četu našich Sokolů, volali k těmto: »Na zdar, Sokolové!« Za bouřlivého provolávání hnul se vlak po lgminutové zastávce k Českému
#8 alto_textblock #8
Brodu.
#9 alto_textblock #9
V Paříži, 25. červenec 1908.
#10 alto_textblock #10
Politické zprávy domáci. V Praze, 27. července. (Politikov o slovanské konferenci.) Člen ruské dumy ze strany mirné obnovy, Nikolaj Nikolaje- vič Lvov, odnáší si z Prahy nejlepší dojmya nejlepší naděje. Udalosti pražské neposuzuje pouze se stránky eitové. Prosím — pravil zpra- vodaji „Czasu“ — abyste měl na paměti, že v Praze nemluvili a nepracovali soukrome osoby, nějací „milovníci sjezdů“, nýbrž po- litikové, za nimiž stojí určité stra- ny, jež nás sem vyslaly. Za některými stojí i kruhy vládnoucí. Proto nebylo by správno, názory v Praze vyslovené redukovati jedině k osobám zde přítomným a neuvažovati o nich se stanoviska zvláštního. Mluví a činí se zde závazky jménem širšíeř společenských sku- pin, jichž povimostí bude vštípiti je celé ruské společnosti i směrodatným kruhům. Věci fak zásadní nemohou ovšem vnilmnouti do společ- nosti za den; o tom netřeba teprve mluviti. Týž deputát v rozmluvě s redaktorem „Russk. Slova“ pravil: „Nemohu vám slovy vyjádřili své city a své radostné nadšení. Řekněte: V politice city neplati. Alo nezapomeňte, že se v Praze sešli lidé, naplnění k sobě nenávistí, a tito lidé podali si ruce. To nejsou sentimentální city, t je něco mnohem většího. Zde jsme pochopili, že uklizení rusko-polského sporu je nevyhnutelno, že bez toho není možno slovanské sblížení. A my opouštíme Prahu s pev- nou vůlí pokračovati v Rusku v tom, co jsme v Praze započali. Starosta lublaňský, posl. Ivan Hribar původce většiny konkretních návrhů, jež byly schválony v pražské konferenci, opustil Prahu také s nejlopším dojmem a nejlepšími nadějemi. Největší vábu klade na sbratření Rusů s Poláky a je přesvědčen, že Rusové doma, zvláště v du- mě nezapomenou, co slíbili v Praze. Tak smírné nálady a tolika ochoty k ústupkům nebylo do- sud na žádném kongrese. Z přijatých resoluei největší význam přikládá založení slovanského banku. Německý kapitál opanoval všechny slo- vanské kraje; vymanění z jeho vlivu má tedy největší význam. Za ním půjde emancipace prů- myslu a obchodu, který dnes je také ještě v ru- kou německýcho Bulharský delegát, univ. prof. S. S. Blob- čev je potěšen, že idea slovanská se počíná ukládati v nové formy. V té podobě, v jaké vystupuje nyní na podkladě rovnosti a volnosti všech národů, neposkytuje místa proudům nacionalistickým, za to však opravdový patriotism každého národa má v ní místa dosti. Dáti každému národu, co mu patří, vy- tvořiti z různých individuálných proudů spojitou celost, v níž individualita neutone, toť jediný zdravý podklad všeslovanského ruchu. Proti takto pojatému slovanskému ruchu nebude ani Rakousko, ani Rusko. Silné Rakousko, silné Rusko a silné Slovanstvo si nepřekážejl. Jsou to proudy rovnoběžné a pochopí-li vlády oněch států svůj úkol, nebudou překážeti ruchu stovanskému. I prof. Bobčev příznává, že jel na konferenci s pochybnostmi, ale sblížení rusko-polské zbavilo ho obav, takže opoušti Prahu s nejlepší nadějí, že dílo sbratření, v Praze zahájené, v Rusku se dokoná. Nejméně spokojený s výsledky slovanské konference opustil Prahu, jak se zdá dle zprávy »Ruského Slova«, tajemník petrohradského slo- vanského spolku, V. N. Korablev. Pražské porady připadaly mu jako pěvecká zkouška lidí, kteří se poprvé sešli, Každý drží noty, dle nichž má zpívati, ale není harmonie. Má za to, že sbormistr nebyl dosti zkušený ředitel sboru. Co se týče slibů, jež si vyměnili Rusové a Poláci, jsou prý jako moucha v sevřené dlani. Až s dlaň rozevře, moucha uletí. V. N. Korablev je ovšem stoupenec krajní ruské pravice.
#11 alto_textblock #11
Milý hrabě! Ve svém mládí měl jsem za učitele Poláka. jenž se musil vystěhovati následkem hrdinného boje r. 1830. Nasytil moji obraznost vyprávě ním Vašich krásných a starých legend. Proto také moje srdce, aspoň stejně jako můj rozum, schvaluje velký smír, jejž Váš sjezd zpečelí. Slovan jest přirozeným spojencem Francie neboť stejně jako my nade všechny efemerní sporné zájmy hmotné, ba i nad myšlenku vlasti, která je mu přece drahou, postavil kult ideální Spravedlnosti. Kdyby Francouz a Slovan zmizel se světa. odnosli by s sebou vědomí Práva a svět by upadl nazpět v barbarství. Ani ten, ani onen nebyl by měl smutné odvahy k oné nespravedlnosti v Po znaňsku Tedy naději a důvěru, milí bratří! Milujt se, milujte se a bůh vám požehná. Emile Ollivicr.
#12 alto_textblock #12
Ze vzpomínek česko-polských. Nedávno ukončený sjezd slovanský v Praze nynější hromadný výlet z království polského do Prahy obnovují mimoděk různé vzpomínky ze vzá- jemných návšlěv dvou těchto bratrských ná rodů Památnou událostí byla účast Poláků (zvláště rakouských) na slavnostech pražských, na počes Mistra Jana Husa r. 1869 pořádaných. Tehdejší Riegrovo osvědčení Ivovské deputaci při žofínském banketu ulkvělo hluboko v srdcícl našich a připomíná se opět dnešními přátelským styky. Neméně vznešeným dojmem působilo na účasiníky otevření Národního divadla v Prage. Ale později, bohužel, návštěvy a sjezdy Polák a Čechů byly již méně časté, též číselně slabší Výjimkou tu byla pouze velká návštěva Čechů v Krakově v srpnu r. 1884. Podněl k tomuto sjezdu dal kolínský „Sokol“ v osobě svého starosty p. Tumliče a též poslane za město Kolín p. V. Hevera. 36 českých spolkůa korporací se zúčastnilo onoho výletu. Jenom kolin- ských Sokolů bylo as 360 mužů, hudbu sokolskou vyjímaje, jež sama čítala asi 42 osob. Celkový počet českých hostů páčil se tu na 1450 osob a mezi těm bylo několik dam. Všechny stavy měly tu své zástup- ce a zvláště imposantním počtem se dostavilo uči- telstvo; mládeže akademické však bylo velmi málo V srpnu 1884 byl jsem náhodou v Praze. Tam jsem potkal známého našeho spisovatele B. Grabov- ského, velikého přítele Čechů, a ten mi podal zprávu o chyslaném výletu Čechů do Krakova. Jelikož výlei ten co do početnosli byl velmi slibný, rozhodl jsem se, že se ho takké zúčastním. Úmysl svůj jsem sku- tečně provedl a zaznamenal jsem si také své dojmy. Bylo jich hojně, poněvadž mimo slavnosti samy měl jsem přiležitost — díky Grabovskému a známěmu spisovateli Jelinkovi — seznati mnohé vynikující osobnosti. Zdá ee mi, že tylo vzpomínky právě nyní v době výletu polského do Prahy mohou míti jistý prakktický význam, neboť jest zřejmo, že podobné hromadné výlety objasňují smýšlení, nálady a povahy jedno- tlivých se navštěvujících národů a vysvětlují, jek dalece na základě znalosti společných dějín, života a kultury jsou účaslníci a národové sami připraveni k navázání užších vzájemných bratrských styků. Program sjezdu r. 1884 nevzdaloval se příliš od tehoto druhu slavností. Sokolský průvod z krakov- ského nádraží už s ohledem 11/4 tisíce čítající zá- stup hostů vypadal mohutně. Uvštání hostů na radnici slaroslou měsla Kra kova Weiglem a odpověď říšského poslance českého Tonnera působily mocně a vznešeně. Dny 16., 17., 18., 19. srpna věnovány byly pro hlédnutí památností a zvláštnosti města Krakova Hosté projevovali tu vždy příležitostně velkou zna- lost našich dějin. Výbornou pomůckou jim tu byl „Průvodce po Krakově. Věličce a okolí“ od F. A Hory a plánem a vyobrazeními Krakova a též příle- žitostné vydání pražské „Výletní Noviny“ Spalečné obědy, v nichž se zúčastnilo několik tisic osob, uvilání v Umělecko-literárním kroužku předvedení „Nového dvoru“ v krakovském divadle do- plnily tehdejší české dni krakovská. Mezi českými hosty byli tehdy vynikající osob- nosti v oboru literatury, vědy a též slavného jméno poživající volní pracovníci, jako advokáti, lékaři at. Pamaluji poslance Tonnera, tehdejšího řoditele pražské Obchodní akademie, dra. Trojana, poslance Hoveru, Jelinka, přispívatele do „Národních Lístů“ „Pokroku“ a „Politiky“, aulora knihy „Polské pan a dívky“, dobře nám Polákům známého a námi vše- obecně milovaného, dále Fr. Kvapila, překladalele našeho Z. Krasiňského, Fr. Hovorku, Fr. Heritesa, Švába-Polabského, překladatele Daluckého, Haračiče, známého chorvulského básníka, Schiebla, redaktora „Reformy“ plzeňské, Langa, redaktora „Pozoru“ olo- mouckého a mnoho jiných Velmi významná a charakteristická byla pro- slovení vynikajících českých předáků. Na radnie první řečnil ředitel Em. Tonner, jenž krásně polsk mluvil, ježto navštěvoval haličské školy. Tonner pra- vil mimo jiné: „Přišli jsme složiti hold posvátným zdem vašim. blahopřáti k vaši práci a duševně se vespolek s vám posilniti k dalším životním bojům. Pod zdmi staro- slavného vašeho Vavelu provolávám slávu této zemi a jejímu národu!“ Poslanec Hevera nazval návštěvu Polska Čechy — poutí, jež přispěli má ke vzrůstu slovanské jednuty a dále s mohulností někdejších Táboritů pronesi talo slova: „Chceme býti šťastni a spokojeni; nechceme rušiti práv cizích, ale nedáme táž sáhnouti na práva svoje a každou drzou dlan jež by se na ně vztáhla, silnou odrazíme pěstí!“ Starosta „Sokola“ turnovského mezi jiným pra- vil: „Sblížení se slovanských národů českého a pol- ského potrvejž věčně, jako hrozba proti rozpínavost živlu germánského! Na zdar voláme Polákům. — Na zdar!“ V jiném opět proslovení řed. a poslanec Tonnen lekl: „Přišli jsme holdovati Skargům, Voroňcům, kní- žatům Josefům, Tadeášům atd,, abychom se naučili od vás vytrvalé práci pro blaho veřejné.“ Velmi úchvatnou chvslí bylo, když Čechové na- vštivili mohyly polského Žižky, Košciuška, a položili na ni věnec, přivezený až z Prahy. Při této pělležitosl pronesl poslanec Hevera dojemnou řeč. Za všeobec- ného ticha pravil ke komci této řeči česky: „Přísa- háme vám věrnost a přátelství věčně!“ — Čechov zvolali jednohlasně: „Přísaháme!“ Slova tato způso- bila rozpoložení svrchovaně slavnostní. Dno 19. srpna 1884 hosté češlí opouštěli Krako a rozloučení s nimi na nádraží mělo již ráz ro- dinný . Mám pak důvodnou naději, pa jsem přesvědčen že z nynějších polských dnů v Praze doznáme týcha radostných a slavnosiních dojmů.
#13 alto_textblock #13
Politické zprávy zahraničně.
#14 alto_textblock #14
V Praze, 27. července.
#15 alto_textblock #15
Tittoni a Aehrenthal v Kravsku. »Piceolo« terstský oznamuje z Říma Schůzka obou ministrů konati se bude v Kravsku u Znojma ve vile knižete Frassa-Dentice, ač-li nezmaří to nemoc kněžny Schöabornové. — Knlže má vilu tu od matky své, hr. Chotkové rodem, a jest důvěrným přítelem Tittona. Ten dal též podnět ke schůzce s rakouským mini- strem na tomto zámku, aby na venek lépe by! zastřen politický ráz jejl.
#16 alto_textblock #16
Anglo-německý konflikt k vůli — Portugalsku Podle zprávy »Journalu« vypukl v ážný konflikt mezi Porlugalskem a Německem k vůli úpravě hranic mezi Kamerunem i Angolou. Německo dožaduje se všl moci portugalského území cuanhanského, jehož náčelníci dovolali se ochrany Německa proti kmenům cunenským, protože Portugalako ochrany té nemohlo jim poskytnouti, Anglie slíbila prý Portugalsku v každém případě ochranu proti německým nárokům. Té chvíle vyjednává se živě mezi Anglil, Německem a Portugalskem. Kdo vzpo- mene, že r. 1867 byly by se málem Francie Německo utkaly válečně k vůli pouhému Luxem- burku a že se roku 1870 srazily na bojišti k vůli Španělsku, musí při nynějším napjetí anglo-německém přijmouti zprávu i o konfliktu na pohled tak nepatrném jen s nepokojem.
#17 alto_textblock #17
Sháňka po Eduardovi VII. Osamocení Německa zdá se Viléma II. pře chlubné řeči jeho přece jen poněkud tížiti. Jest zjevno, že hledí anglickému králi, tichému, ale mocnému odpůrci svému, všemožně nadbíhati. Změnil tyto dny úplně cestovní disposice své, jen aby v projezdu krále Německem setkal se s ním 11. srpna v Cronbergu. Vyslal dokonee minulý týden vévodu Bedřicha Karla Hessen- ského do Londýna prostředkovati. Po celý týden pak se číle mezi Londýnem a Berlinem telegra- fovalo.
#18 alto_textblock #18
MUDr. Josež Jaworskl, přeložil inž. K. J. Pošepný ve Varšavě.
#19 alto_textblock #19
Z Peček na dráze se nám sděluje Zvláštní rychlovlak s polskými hosty přijel do Peček v 9.15 hodin. Na perroně shromáždilose hojně obecenstva, obecní zastupitelstvo se staro- stou p. Brožem v čele a silná čela Sokolů v krojí. Jelikož rychlík má zde pouze krátkou zastávku, nemohli býti hosté přivítáni, za to.
#20 alto_textblock #20
Veliké boje v Tavrizu. — Pobouření v Teheranu. Lid v Tavrizu jest zachvácen přímou roz- kaceností proti šachovi, i vojsko Rachimovo z hladu loupí. Ukázalo se, že vojsko šachovo postrádá střeliva. Tím jest převaha revolu cionář opět zajištěna a jak tito doufají, na dlouho. Události v Tavrizu způsobily velké pohouření, zvláště když i vojsko, jež jest bez žoldu, před sídlem šachovým demonsírovalo. Na rozkaz šachův mobilisováno vojsko v okolí šachova letního sídla Feriabadu. Dva pluky pěchoty s horskými děly a se stany vytrhnou co neviděl proti Tavrizu; z Německa dodány pro ně dva kulomety. Protože jest obava, že vzbouřenci přitrhnou od Tavrizu na Teheran, zřídí se mezi Bagša a Kasuinem veliký vojenský tábor.
#21 alto_textblock #21
Události v Marokku. Mulej Hafid odložil na neurčito svůj odjezd z Fezu, ačkoli byly učiněny již všechny při- pravy k cestě. Veškeré obyvatelstvo je tím velmi překvapeno. Tvrdí se, že Mulej Hafid obdržel po zvláštním poslu dopis od vynikající osobnosti z Tangeru, kterou prý je El Mnebbi, bývalý ministr války Abdul Azize, jenž důtklivě vybídl Muleje Haſida, aby neopouštěl Fez. Zá- stupci Evropy prý ho přijdou tam navštívit. Svým odjezdem by dal možnost prohlášení Abdul Azize. Velvezír Giani rozhlásil, že vojsko Abdul Azize bylo poraženo Zaesy a že tedy cesta je leď zbytečná, ale nikdo tomu nevěří. Německý komitét marocký odevzdal stát- nímu sekretáři v ministerstvu zahraničních věcí, Sehönovi, adresu, v níž se žádá německá vláda, aby si vyžádala od mocností zúčastně- ných na úmluvě algecirasské výměnu náhledů, zda by nebylo v zájmu Marokka a cizinců tam usedlých uznati Mu leje Hafida za legál ního suveréna země.
#22 alto_textblock #22
Jubilejní výstava pražské obchodní a živnostenské komory.
#23 alto_textblock #23
Jeden ze zdařilých pondělků. Příznivé počasí, pěkná návštěva a v ní celá družina milých a vzácných hostí polských. A jak pilně prohlíželi, jaký zájem jevili o všechno. Všude, kamkoli člověk vešel, červeno- bilé kokardy prozrazovaly členy polské výpravy. jímž se všude dostávalo přívětivé pozornosti. K banketu, který v poledne na počest hosti pořádal výslavní výbor, vzpomenuto Sienkiewicze, Vladislava Mickiewicze v Paříži pí. Elišky Orzeszkové, kterým zaslán telegram tohoto znění: »Poláci z království a Čechové, shromáždění na výstavě ve slavnostní dny polské návštěvy v Praze, posílají Vám srdečné pozdravy volají »Nechť žije Polska !« Krásný den měl důstojný závěr v polsko- českém koncertě v koncertní síni večer pořáda- ném, při němž srdečná nalada vyvrcholila př výborných pěveckých výkonech pl. Doliny Dobrowolské, jež odměněny bouřlivou pochvalou od čísla k číslu se stupůující
#24 alto_textblock #24
a
#25 alto_textblock #25
. Dnešek na výstavě. (Výstava otevřena denně do 12. hod. noční) Pořad: Promenádní koncerty od 4 hodin do 10 hodin večer před průmyslovým pal- cem kapely pěšího pluku čís. 73, v dolejším hudeb- ním pavilonu kapely žižkovského »Sokola« p. Her- mana. V 7 hodin populární koncert výstavního or- chestru. Řídí p. Elsnic. Pořad: 1. Hřímaly: Ouvertura k op. »Zakletý princ«. 2. Nedbal: a) Valse triste, b) Pas de cinq, e) Krakowisk. 3. M as senet: »Scenes pittoresques« suita. 4. Aletter »Zlaté sny«, valčík. 5. Čajkovskij: Fantasie n operu »Eugen Oněgin«. 6. Bayer: Valčík z baletu »Královna loutek«. V 9 hodin umělecký kabaret pi. Mařenky Zleglerové. Od 9 do půl 10 hod. večerní slavnosiní osvětlení. . Arcikniže Leopold Salvator pokračoval včer dopoledne v prohlídee výstavních pavilonů. Přibyv krátce po 10. hodině dopol., proše! po uvítání oběma náměstky pražskými a činovníky výstavy exposlc textilního průmyslu, oděvniciví, výroby obuvi a pro- hlédl si zejména zevrubně výrobu bavlněné příze. Potom odebral se do levého křídla průmyslového paláce, kdež prohlědl výstavu zemědělské rady pro král. české a zajímal se o práce regulační a meli- orační; stejnou měrou zajímaly jej práce kanalisační v exposici král. hlav. města Prahy, kterou proveden byl oběma náměstky. Konkurenční plán na přístavbu radnice staroměstské upoutal pozornost arciknížete který pak odebral se do exposice vodních staveb, v nichž upozorněn byl zejména na veliký projekl nádraží u Krausovy boudy a regulační práce na Vitavě a Labi. Po prohlídce exposice Lloydu, zem- ského výboru a státních drahi, kdež mu podal po- drobné vysvětlení vládní rada dr. Brejeha, navštívil arcikníže panorama »Bitva u Lipan«, u jehož vchodu byl uvítán p. vrch. inženýrem Šantrůčkem. Úchvatný obraz zaujal arciknížete tak, že dal si podrobné celou situaci bitevních šiků vysvětliti, vyptávaje se na jména vůdců jednotlivých vojsk. Neobyčejně se líbila arciknížeti krajinářská scenerie panoramatu i projevil podiv, že tak mistrovské dílo mohilo byti vytvořeno v králké době 5 měsíců. Potom navštívil arcivévoda grafický pavilon, v jehož jednotlivých exposicích mu představení byli pp.: Häusler, Wiesner, Hugo Urban, dr. Gölzel, Karel Fucha, Otto ml., Leschinger, J. Fuchs a Batovee. V exposici nakladatelství J. Otty se živým zájmem se dotazoval na české publikace, zejména na velkou eneyklopedii Ottova »Slovníku naučného« a nádberné obrázkové dílo »Čechy«. Před Liebscherovým obra- zem »Kde domov můj« zastavil se arcikníže delš dobu, pozoruje se zálibou malebnou skupinu v ná- rodních krojích. V pavilonu zlatnictví, jehož exposices rovněž důkladně prohlédl, byli mu představení pp. vicepresident obchodní komory posl. Němec, M. Schober, V. Šmakal, prof. J. Němec, Kreippel, Pollak a Jäger. V pavilonu požívatin představení byli pp. B. Kafka, Wurm, Vantoch, M. Langer, c. r. Vendulák Siřiště, Pokorný, Kratochvíl, Sonnenschein, Stára, K Werfel a E. Tauber. Největší pozornost pana arcikní žete upoutal model cukrovaru. Za vedení p. Maxe Bondyho prošel pak pan arcikníže pavilon železa a hutnictví, pro- hlédnuv zde exposici komárovských železáren a ex posici přibramských dolů. Před pavilonem výrobků z kůže předsta veni byli skoro všichni vystavovatelé této skupiny. načež skončil p. arcikníže svoji procházku výstavou v pavilonu chemie, v němž mu byli představení pp. prof. dr. Malínský, Rademacher, Úrbach a Procházka Když arcikníže opouštěl pavilon, poděkoval mu vicepresident výkonného výboru p. Redl z Rieden- steinu za návštěvu výslavy, o kteréž arcivévoda pravil, že ho velice zajímala pro svou krásu a boha- lost. Arcivévoda želel jen toho, že pro krátkost času neměl příležitost k důkladné prohlídce všech exposie. »Blahopřeji vám,« končil, »k výsledku, jakého vaše výstava docílila...« Krátce před 1. hod. odpol. odjel arcikníže z výstavy na Františkovo nádraží a odtud pak drahou do Karlova Týna, odkud se po 6. hod. večer vrátil. K večeři v hotelu »U saského dvorae byli včera pozváni také vicepresident Riedel z Riden- steinu a vl. rada dr. Hotowetz. „. Porada ředitelů rakouských a uherských dral v Praze. Výkonný výbor pozval presidium ředitelo
#26 alto_textblock #26
rak.-uher. drah, aby konalo svou příští poradu v čase jubilejní výstavy v Praze. Pozvání toto bylo přijato a stanovena porada tato, která se v Praze posud ni- kdy nekonala, na 15. říjen t. r. .. Na milion dvouhaléřů Národní jednotě po- šumavské (uprostřed levého křídla průmyslového pa- láce) sebráno bylo dne 25. července 3176, dne 26. července 13.082 a dne 27. července 10.397 dvouha- léřů. Úhrnem tedy dosud 495.354 dvouhaléřů. Celé sloupce v krychli zajistili dále: Techničtí a admini- strační úřadnící u Mladé Boleslavi v Čejticích (10 K). maxláři »u Padovců« v Táboře při výletě na Šumavu (10 K), hosté od »Holečků« v Praze-II, Klimentská ul. (10 K), denní společnost »Myška« ve vinárně Otakara Eijberta v Benešově u Prahy (10 K), nedělní kuželkáři v hostinci p. Strejčka ve Staré besedě na Král, Vinohradech (10 K), děti z výčepénku pí. Mar- jánkové v Praze-II., Táborská ul. (čtvrtý slou- pec, 10 K), virtuosové i packáři, písaří a kibicové v kavárně »Hotel Paříž« v Praze (10 K). Sirotci z »Ric-Nice v besedě českobudějovické (10 K), sbír- kou, již podnikly v Týnici n. Sáz. - Podělusích pí. Marie Neomannová, vdova po c. k. okr. soudci, a sl. M. Klatovská, učitelka, a k níž přispěli. p. inž. Ra- kušan 10 K, deset výletníků arciv. holelu. 10 K. ostatní obce 22 K, úhrnem 42 K, (čtyři sloupce). p. stavitel J. Kovář v Praze-VIl. (10 K). „. Z koncertní síně. V zejtřejším populárním symfonickém koncertu dostoupí cyklus Beathovenův k páté synfonii C-moll. Před tímto dílem hrána bude od Saint-Saěnsa »Alžírská suita« a scherzo »Učeň č- roděj« od Panla Dukase. . Výstava uměleckého zařízení bytu nalézá so firmy A. Eichler, Praha, palác Generali, Václavské náměstí, v mezipatrn. Vstup volný. „ Panu arcivévodovi Leopoldu Salvatorovi byl při včerejší jeho návštěvě pavilonu požívatin, v od- dělení pro likérový průmysl, panem vládním radou drem. Hotovcem jako první představen p. František Kafka, spoluchef známé továrny na likérové specia- lity Bedřich Kafka, c. a k. dvorní dodavatel v Pří- brami. Pan arcivévoda podal p. Kafkovi ruku, při čemž. s patrným zájmem se tázal na poměry výrobya exportu. Pan arcivévoda poznamenal, že výrobky firmy jsou mu již známy a vzal na vědomí, že firma má také v Klosterneuburku u Vídně poboční závod — pro velkoobchod s vínem. Když po dalších dula- zech mu podána byla bližší vysvětlení o stavu per- sonálu, prohlédí pan arcivévoda vitrinu firmy s vy- loženými zde specialitami Novella Amarantino a odcházel se slovy: »Vskutku, velmi pěkné !- . Dnes na výstavě v koncertní síni v umě- leckém kabaretu bude provedena řada oblíbených atrakčních čísel, jejichž hlavním bodem bude Lebá- rova »Veselá vdovička« s M. Zieglerovou. Zejtra Straussovo »Kouzlo valčíku«. Lístky lze obůržetí v předprodeji u p. Strnada na Příkopě, u p. F. A. Urbánka (vedle Nár. divadla) a u hlavních pokladen výstavních. Lístky tyto opravňují k volnému vstupu na výstavu v době večerní. Začátek vědy v. 1/29. hod. večer. . Včera navštívilo výstavu 11.146 plalicích osob; celková návštěva činí 1,164.927 osob.
#27 alto_textblock #27
Sjezd zahraničních Čechů v Praze.
#28 alto_textblock #28
V těchto dnech prodlévají v Praze čelní záslupe cové spolků, sdružených ve Švazu zahraničních spol- ků československých v Berlíně. Sešli se v matičce Praze, aby porokovali o četných záležilostechi spol- kových, posslili se k další práci a zároveň aby oslavií čtvristoleté působení Svazu. V neděli dopoledne shro- máždili se zahraniční Čechové v zahradě Měšťanská besedy pražské, kam se dostavili také četní příbuzní a známí. Jměnem pražského spolku zahraničních Čechů „Frič“ uvítal a pozdravil drahé rodné bratry p. ředitel Niederle. Uvedl, že Praha stává se Mekkou Slovastva, jež shromažďuje rozptýlené své syny v cizině. Touha po vlasti přivedla je do maličky českých měst, aby zde porokovali o svých tužbách. Přeje rokování plného zdaru a účastníkům přeje. aby se jim zde líbilo. Jménem České Národní rady uvílal účastníky p. K. St. Sokol, chválil jejich zářící lásku k vlasti a rodné řeči a přeje zdar další jejich činnosti. (Po- chvala.) Jménem Svazu k povznesení návštěvy cizinců uvítal rodné bratry p. Boh. Lantner. Redaktor berlínské „Vlasti“ p. V. Hrubý tlumočit vřelé díky jménem účastníků za projevy příchylnosti a ujistil, že zahraniční Čechové i na dále budou se zálibou a nadšením pěstovati lásku k vlasti a českému ná- rodu. Pan dr. Auerhahn pronesl srdečné uvítán jménem zahraničního odboru Národní rady a chvábl Svaz, že mnoho vykonal pro naše krajany v cizině a zachránil je českému národu Pan Hrůša jménem berlínského spolku podě- koval za uvítání a žádal, aby časopisectvo podpo- rovalo snahy zahraničních Čechů. Za hlučnéha sou- hlasu provolává slávu Praze. Po srdečné zábavě odebrali se zahraniční Če- chové do výslavy Včera dopoledne konal se v Měštanské besedě sjezd Svazu českých spolků zabrani- čních. Sjezd konal se za přečelného účastenství delegátů 20 českých spolků v zahraničí i jich přátol česk. ých. Sjezd zahájil po 10. hod. dopolední několika úvodními vřelými slovy předseda Svazu pan Ennanuel Kreps z Fůssen, který v řeči své zvláště poukázal na historický vývoj českých spolků zahraničních, zvlášť na důležitý rok 1861, kdy založen byl první český spolek v Berlíně, po němž pak následovaly ostatní, a pak jmenovitů na rok 1833, kdy zažožen Svaz, jehož jubileum blahodárného čtvrtstoletého působení tímto pracovním sjezdem právě se oslavuje. Předsedající uvítal pak upřímnými, nehledanými slo- vy vedle záslupců spolků zahraničních i přilomné hosty, z nichž ujal se slova za městskou radu praž- skou pan dr. Pík, který přitomné delegáty srdečně pozdravil jménem matičky Prahy a poukázal i na význam národně-výchovný, jaký podobné poutě na- šich českých emigrantů v sobě chovají. Po řeči zástupce král. hlav. města Prahiy, kteri byla bouřlivým potleskem přijata, pozdravili dále sjezd zástupci Měšťanské besedy pan obecní starší Weiss a pan Matěj Novák, za Ústfední Matici školskou pan ředitel Fr. Zeman, za Kruh přátel Čechů zahraničních „Frič“ pan red. Nýderle, za Národní jednotu pošumavskou pan dr. Pík. Jménem Národní rady české, jejíž zahraniční odbor k veškerému snažení Čechů zahraničních i jich organisaci stálou a plnou pozornost obrací, promluvil a na kulturně osvětovou práci mezi Čechy zahra- ničními a důležitost její pro veškerý náš národní celek poukázal pan red. Jan Hejret, po němž rov- něž za Národní radu českou připojil ještě několik srdečných slov pozdravných pan prof. Schmidt- Beauchez. Po projevech těchto, které všechny hluč- ným souhlasem byly provázeny, vyslovil sjezd k ná- vrhu zástupce českého spolku drážďanského „Vlasti- mila“ pana Bernarda za bouřlivého potlesku projev uznání neúnavné, obětavé a veleplodné práci re- daktora českého časopisu „Vlasti“ v Derlíně, pana V. Hrubého. Pan rod. V. Hrubý podal na tu obšímou, pilně seslavenou zprávu o 25leté činnosti Svazu, tak plode- nosné pro naše bratry v cizině. Zpráva, která byla s napjatou pozorností ode všech sledována, odmě- něna byla bouřlivým polleskem. Předčftány byly na to pozdravy a přání ziáru sjezdu od přátel z vlasti i od zahraničních spolků a jednotlivců, jež rovněž s pochvalou byly přijímány. Přistoupeno konečnů k volbě předsednictva sjezdu a tu jednomyslně zvo- leni byli za předsedu opětně pan Kreps, delegšt spolku „Vladimír ve Füssen, za místopředsedu p. Bernard, delegát „Vlastimila“ v Drážďan a za zapi- sovatele p. Froman, delegát Českoalov. vzděl. besedy v Karisruhe, a p. Fürst, delegál českoslov, benedy „Hus“ z Kasselu. Po volbách odročeno bylo pro pokročilou dobu další jednání sjezdové na odpoledne. Ke sjezdu vydáno zvláštní slavnostní číslo „Vlasti“, věstníku českoslovanských spolků zahraničních (vy- chází 1. každého měsíce v Berlíně), které vedle jiného cenného obsuhu přináší zvlášť zajímavý historický přehled činnosti českých spolků zahraničních. Večírek na rozloučenou se zahraničními Čechy koná se dnes večer o 8. hodině v restauraci n. Koneckého (Václavské nám. 22.