#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
28. července 1908. Číslo 206.
#4
alto_textblock
#4
lého, ale nezapomenutelného, dovolte, abych dnes
vzpomněla. Byl to Eduard Jelínek, duch
jasný, spravedlnosti ctitel, pokoje a svornosti
milovník. Miloval Čechy a Polsku. Byl jeden
z prvých, kleří mezi Čechami a Polskou odhalo-
vali, obnovovali, posilovali svazky přátelství
bratrského. Jako lampy, které před oltářem hoří
příliš horoucí září, zhasl předčasně. Leč přece
všichni vstupujeme dnes na tu svítivou dráhu,
kterou on svým velkým duchem vytýčil. A proto
všechny vás prosím, ktoří slova tato budete sly-
šeti, abyste spolu se mnou zvolali: Česťa
vděčná paměť jménu Eduarda Jelínka! Česta
vděčná paměť duchu, ktorý z temností nočních
zdvihal slunce spravedlnosti a remena vztahoval,
uby z ponuré klece vypustil do světa ty ptáky
boží, jimiž jsou pokoj a shoda! Pokoj a shoda,
moudrost, síla a štěstí buďtež s vámi, bratří Če-
chové; nechť paprsky jich sestoupí k nám, aby-
chom se po nich mohli vzepnouti k jasnému
dni a podle vás mohli stanouti v řadě národů
rovných sobě, volných a — šťastných.
Elisa Orzeszkowa.
#5
alto_textblock
#5
Předseda Vývozního spolku p. Votruba po-
zdravuje shromáždění jménem této organisace
a připíjí obchodním stykům Čechů a Poláků.
Pan náměstek starosty Jirousek vyprošuje
si dovoleni, aby jménem shromáždění a jménem
král. hlav. měsla Prahy mohl zaslati pozdravné
telegramy p. Miekiewiczovi, pl. Orze-
szkowé a Henryku Sienkiewiczov
(nadšená pochvala).
Pan inž. Matyjewicz připil zdaru výslavy
a výstavnímu výboru. Pan ks. Hipolyt Skimbo-
rowicz, redaktor „Dziennika powszech-
nego“, ocenil význam žurnalistiky pro život
a rozvoj každého národa a zejména vroucně se
zmínil o významu, jaký měl český tisk v době
probuzení a dalšího vývoje českého národa. Při-
pil pak české žurnalistice, přeje ji hojných úspě-
chů na další klopotné dráze.
Pan dr. Karchowski připil dr. Vrat. Černé-
mu jako uznanému pěstiteli styků slovanských
a generálním seketáři nedávných slovanských
konferencí.
Nakladatel p. Hovorka začiná česky a po-
kračuje polsky, vzdávaje díky za bratrský po-
zdrav polský. Vzpomíná začátků, kdy sbližoval
se tisk polský a český a vzpomíná jednotliveů
s obou stran, kteři se o toto sblížení obzláště
zasloužili. Ujišťuje, že novináři čeští budou
vždy psáti tak, aby pomáhali Polsce (pochvala)
Řečník vzpomíná také kolegů ruských, kteří zde
dali záruku, že budou psáti spravedlivě, a Poláei
až dosud jistě nemají proti nim stížnosti (Živý
souhlas). Výsledkem této vzájemné šetrnostia
úcty bohdá bude, že Poláci obdrží práva, která
jim náležejí a že dočkáme se toužené shody
rusko-polské. Řečník připijí všem žurnalistům
slovanským, kteří o otázce slovanské píší spra-
vedlivě, připíjí lepší budoucnosti národa pol-
ského. (Bouřlivá pochvala, Poláci za potlesku
zdvihají řečníka na ramena.)
Hrabě A. Plater děkuje p. red. Hovorkovi
za jeho činnost ve prospěch sblížení česko-
polského, děkuje mu za pokračování na dráze
Eduardem Jelínkem zahájené a pronáši mu
srdeční přípitek.
Pan kom, rada Macháček přípil slovanským
ženám.
Kníže Zdislav Lubomirski, přivítán potle-
skem, pronáší srdečná slova díků královské
Praze i výboru výstavnímu za nezasloužené vřelé
uvítání a pohostinství. Jmenovitě připíjí sekre-
táři výstavnímu p. Hlaváčkovi jako vzoru
práce a snah pro sblížení česko-polské. (Bouřlivá
pochvala, Poláci vyzdvihují p. sekr. Hlaváčka
na ramena.)
Pan Chrzanowski, bratr generála téhož jmé-
na, vzpomíná na malé rolníky polské, kteří byli
v Čechách, vrátili se domů plni nadšení a vy-
pravují, čemu se naučili. Nepřišli sem, učiti
se lásce k vlasti, neboť lid polský miluje svou
zemi. Přišli naučit se nejen jak se kraj miluje,
nýbrž, jak se také obdělává. Ti, kteří viděli
Prahu a vaši výstavu, jsou plni nadšení. U nás
žijí nyní z toho, co oněch třicet šťastných vy-
pravuje. Rečník zmiňuje se o organisaci pol-
ského rolnictva, které není tak šťastno, jako rol-
nictvo české, alo aspoň všichní rolníci, malíi
velcí i se šlechtici, eítí se jako rolnici. Rolníc
polští budou povzbuzeni, ahy se organisovali na
základě toho, co v Čechách viděli.
Řečník děkuje Čechům jménem těch, kteřo
zde byli, kteří zde jsou a kteří v hojném počtu
ještě přijdou (potlesk).
Jménem mladé generace technické mluv
kol. Brauman. Přináší hold práei a vytrvalosti
české, která na poli techniky a průmyslu uka-
zuje takové resultáty. Letošní výstava pražsk
jest ovocem úsilovné práce a důkazem, že ná-
rod český zaujal v průmyslu světovém zdatné
postavení. Během několika krátkých desetileto
vyspěl tak vysoko, že stojí zcela v popředí všech
národů slovanských. Mladý průmysl polský na-
lézá tady krásný vzor, jak úsilovná práce a dů-
mysl přinášejí skvělé resultáty. Na výstavě le-
tošní pražské musíme se učiti a přáti si jenom,
abychem se hodně naučili od bratrského národa
českého na prospěch hospodářské zdatnost
vlastní a na prospěch pevného ekonomického
svazku všech národů slovanských.
Pan Kuczyňski, předseda průmyslového
spolku v Lublině, vzpomíná dělného lidu če-
ského, který pracuje od rána do noci a jehož
dilo to je hlavně, jež na výstav
dlužno obdivovati. Nechť žije české
dělnietvo! (Bouřlivá pochvala a potlesk.)
President pan Řivnáč na konoc ještě jed-
nou děkuje z plna srdce všem přitomným a jest
neobyčejně potěšen, že se zástupcové obou ná-
rodů sblížili, poznali a vzájemně zamilovali.
(Potlesk.)
Pí. Kuczalská z Varšavy oznamuje posléze.
že dnes o 9. hod. dopol. bude v chrámu před
Týnem sloužena pro účastníky polské výpravy
mše na paměť Pavla Jos. Šafaříka, Frant.
Palackého, Fr. Lad. Riegra a Eduarda
Jelínka. Poselstvo polské položí na jejich
hroby věnce, uetívajíc tak památku velkých Slo-
vanů a vřelých přátel Poláků.
Tím byla hostina ukončena a účastníci roze-
šli se, aby opět ve skupinách prohlédli si vý
stavu, jejiž prohlídce věnovali před tím již val
nou část dopoledne.
#6
alto_textblock
#6
Zajímavý hlas francouzský o slo-
vanské solidaritě.
Paa Emile Ollivier, bývalý ministerský
předseda francouzský za Napoleona III. v roce
1870, zaslal hraběti Skarzynskému, jed-
nomu z vůdců výpravy polské, meškající právě
v Praze, následující vřelý dopis:
#7
alto_textblock
#7
však byli bouřlivě pozdraveni voláním: »Na
zdar bratřím Polákům! Czolem!« Hosté pak
odpovídali z vlaku: »Ať žijí Češi !«, když pak
spatřili četu našich Sokolů, volali k těmto: »Na
zdar, Sokolové!« Za bouřlivého provolávání
hnul se vlak po lgminutové zastávce k Českému
#8
alto_textblock
#8
Brodu.
#9
alto_textblock
#9
V Paříži, 25. červenec 1908.
#10
alto_textblock
#10
Politické zprávy domáci.
V Praze, 27. července. (Politikov
o slovanské konferenci.) Člen ruské
dumy ze strany mirné obnovy, Nikolaj Nikolaje-
vič Lvov, odnáší si z Prahy nejlepší dojmya
nejlepší naděje. Udalosti pražské neposuzuje
pouze se stránky eitové. Prosím — pravil zpra-
vodaji „Czasu“ — abyste měl na paměti, že
v Praze nemluvili a nepracovali soukrome
osoby, nějací „milovníci sjezdů“, nýbrž po-
litikové, za nimiž stojí určité stra-
ny, jež nás sem vyslaly. Za některými stojí
i kruhy vládnoucí. Proto nebylo by
správno, názory v Praze vyslovené redukovati
jedině k osobám zde přítomným a neuvažovati
o nich se stanoviska zvláštního. Mluví a činí se
zde závazky jménem širšíeř společenských sku-
pin, jichž povimostí bude vštípiti je celé ruské
společnosti i směrodatným kruhům. Věci fak
zásadní nemohou ovšem vnilmnouti do společ-
nosti za den; o tom netřeba teprve mluviti.
Týž deputát v rozmluvě s redaktorem „Russk.
Slova“ pravil: „Nemohu vám slovy vyjádřili své
city a své radostné nadšení. Řekněte: V politice
city neplati. Alo nezapomeňte, že se v Praze
sešli lidé, naplnění k sobě nenávistí, a tito lidé
podali si ruce. To nejsou sentimentální city, t
je něco mnohem většího. Zde jsme pochopili,
že uklizení rusko-polského sporu
je nevyhnutelno, že bez toho není možno
slovanské sblížení. A my opouštíme Prahu s pev-
nou vůlí pokračovati v Rusku v tom, co jsme
v Praze započali.
Starosta lublaňský, posl. Ivan Hribar
původce většiny konkretních návrhů, jež byly
schválony v pražské konferenci, opustil Prahu
také s nejlopším dojmem a nejlepšími nadějemi.
Největší vábu klade na sbratření Rusů s Poláky
a je přesvědčen, že Rusové doma, zvláště v du-
mě nezapomenou, co slíbili v Praze. Tak smírné
nálady a tolika ochoty k ústupkům nebylo do-
sud na žádném kongrese. Z přijatých resoluei
největší význam přikládá založení slovanského
banku. Německý kapitál opanoval všechny slo-
vanské kraje; vymanění z jeho vlivu má tedy
největší význam. Za ním půjde emancipace prů-
myslu a obchodu, který dnes je také ještě v ru-
kou německýcho
Bulharský delegát, univ. prof. S. S. Blob-
čev je potěšen, že idea slovanská se počíná
ukládati v nové formy. V té podobě, v jaké
vystupuje nyní na podkladě rovnosti a volnosti
všech národů, neposkytuje místa proudům
nacionalistickým, za to však opravdový
patriotism každého národa má v ní místa
dosti. Dáti každému národu, co mu patří, vy-
tvořiti z různých individuálných proudů spojitou
celost, v níž individualita neutone, toť jediný
zdravý podklad všeslovanského ruchu. Proti
takto pojatému slovanskému ruchu nebude ani
Rakousko, ani Rusko. Silné Rakousko, silné
Rusko a silné Slovanstvo si nepřekážejl. Jsou
to proudy rovnoběžné a pochopí-li vlády
oněch států svůj úkol, nebudou překážeti ruchu
stovanskému. I prof. Bobčev příznává, že jel
na konferenci s pochybnostmi, ale sblížení
rusko-polské zbavilo ho obav, takže opoušti
Prahu s nejlepší nadějí, že dílo sbratření,
v Praze zahájené, v Rusku se dokoná.
Nejméně spokojený s výsledky slovanské
konference opustil Prahu, jak se zdá dle zprávy
»Ruského Slova«, tajemník petrohradského slo-
vanského spolku, V. N. Korablev. Pražské
porady připadaly mu jako pěvecká zkouška lidí,
kteří se poprvé sešli, Každý drží noty, dle nichž
má zpívati, ale není harmonie. Má za to, že
sbormistr nebyl dosti zkušený ředitel sboru. Co
se týče slibů, jež si vyměnili Rusové a Poláci,
jsou prý jako moucha v sevřené dlani. Až s
dlaň rozevře, moucha uletí. V. N. Korablev je
ovšem stoupenec krajní ruské pravice.
#11
alto_textblock
#11
Milý hrabě!
Ve svém mládí měl jsem za učitele Poláka.
jenž se musil vystěhovati následkem hrdinného
boje r. 1830. Nasytil moji obraznost vyprávě
ním Vašich krásných a starých legend. Proto
také moje srdce, aspoň stejně jako můj rozum,
schvaluje velký smír, jejž Váš sjezd zpečelí.
Slovan jest přirozeným spojencem Francie
neboť stejně jako my nade všechny efemerní
sporné zájmy hmotné, ba i nad myšlenku vlasti,
která je mu přece drahou, postavil kult ideální
Spravedlnosti.
Kdyby Francouz a Slovan zmizel se světa.
odnosli by s sebou vědomí Práva a svět by upadl
nazpět v barbarství. Ani ten, ani onen nebyl by
měl smutné odvahy k oné nespravedlnosti v Po
znaňsku
Tedy naději a důvěru, milí bratří! Milujt
se, milujte se a bůh vám požehná.
Emile Ollivicr.
#12
alto_textblock
#12
Ze vzpomínek česko-polských.
Nedávno ukončený sjezd slovanský v Praze
nynější hromadný výlet z království polského do
Prahy obnovují mimoděk různé vzpomínky ze vzá-
jemných návšlěv dvou těchto bratrských ná rodů
Památnou událostí byla účast Poláků (zvláště
rakouských) na slavnostech pražských, na počes
Mistra Jana Husa r. 1869 pořádaných.
Tehdejší Riegrovo osvědčení Ivovské deputaci
při žofínském banketu ulkvělo hluboko v srdcícl
našich a připomíná se opět dnešními přátelským
styky. Neméně vznešeným dojmem působilo na
účasiníky otevření Národního divadla v Prage.
Ale později, bohužel, návštěvy a sjezdy Polák
a Čechů byly již méně časté, též číselně slabší
Výjimkou tu byla pouze velká návštěva Čechů
v Krakově v srpnu r. 1884.
Podněl k tomuto sjezdu dal kolínský „Sokol“
v osobě svého starosty p. Tumliče a též poslane
za město Kolín p. V. Hevera. 36 českých spolkůa
korporací se zúčastnilo onoho výletu. Jenom kolin-
ských Sokolů bylo as 360 mužů, hudbu sokolskou
vyjímaje, jež sama čítala asi 42 osob. Celkový počet
českých hostů páčil se tu na 1450 osob a mezi těm
bylo několik dam. Všechny stavy měly tu své zástup-
ce a zvláště imposantním počtem se dostavilo uči-
telstvo; mládeže akademické však bylo velmi málo
V srpnu 1884 byl jsem náhodou v Praze. Tam
jsem potkal známého našeho spisovatele B. Grabov-
ského, velikého přítele Čechů, a ten mi podal zprávu
o chyslaném výletu Čechů do Krakova. Jelikož výlei
ten co do početnosli byl velmi slibný, rozhodl jsem
se, že se ho takké zúčastním. Úmysl svůj jsem sku-
tečně provedl a zaznamenal jsem si také své dojmy.
Bylo jich hojně, poněvadž mimo slavnosti samy měl
jsem přiležitost — díky Grabovskému a známěmu
spisovateli Jelinkovi — seznati mnohé vynikující
osobnosti.
Zdá ee mi, že tylo vzpomínky právě nyní v době
výletu polského do Prahy mohou míti jistý prakktický
význam, neboť jest zřejmo, že podobné hromadné
výlety objasňují smýšlení, nálady a povahy jedno-
tlivých se navštěvujících národů a vysvětlují, jek
dalece na základě znalosti společných dějín, života
a kultury jsou účaslníci a národové sami připraveni
k navázání užších vzájemných bratrských styků.
Program sjezdu r. 1884 nevzdaloval se příliš od
tehoto druhu slavností. Sokolský průvod z krakov-
ského nádraží už s ohledem 11/4 tisíce čítající zá-
stup hostů vypadal mohutně.
Uvštání hostů na radnici slaroslou měsla Kra
kova Weiglem a odpověď říšského poslance českého
Tonnera působily mocně a vznešeně.
Dny 16., 17., 18., 19. srpna věnovány byly pro
hlédnutí památností a zvláštnosti města Krakova
Hosté projevovali tu vždy příležitostně velkou zna-
lost našich dějin. Výbornou pomůckou jim tu byl
„Průvodce po Krakově. Věličce a okolí“ od F. A
Hory a plánem a vyobrazeními Krakova a též příle-
žitostné vydání pražské „Výletní Noviny“
Spalečné obědy, v nichž se zúčastnilo několik
tisic osob, uvilání v Umělecko-literárním kroužku
předvedení „Nového dvoru“ v krakovském divadle do-
plnily tehdejší české dni krakovská.
Mezi českými hosty byli tehdy vynikající osob-
nosti v oboru literatury, vědy a též slavného jméno
poživající volní pracovníci, jako advokáti, lékaři at.
Pamaluji poslance Tonnera, tehdejšího řoditele
pražské Obchodní akademie, dra. Trojana, poslance
Hoveru, Jelinka, přispívatele do „Národních Lístů“
„Pokroku“ a „Politiky“, aulora knihy „Polské pan
a dívky“, dobře nám Polákům známého a námi vše-
obecně milovaného, dále Fr. Kvapila, překladalele
našeho Z. Krasiňského, Fr. Hovorku, Fr. Heritesa,
Švába-Polabského, překladatele Daluckého, Haračiče,
známého chorvulského básníka, Schiebla, redaktora
„Reformy“ plzeňské, Langa, redaktora „Pozoru“ olo-
mouckého a mnoho jiných
Velmi významná a charakteristická byla pro-
slovení vynikajících českých předáků. Na radnie
první řečnil ředitel Em. Tonner, jenž krásně polsk
mluvil, ježto navštěvoval haličské školy. Tonner pra-
vil mimo jiné:
„Přišli jsme složiti hold posvátným zdem vašim.
blahopřáti k vaši práci a duševně se vespolek s vám
posilniti k dalším životním bojům. Pod zdmi staro-
slavného vašeho Vavelu provolávám slávu této zemi
a jejímu národu!“ Poslanec Hevera nazval návštěvu
Polska Čechy — poutí, jež přispěli má ke vzrůstu
slovanské jednuty a dále s mohulností někdejších
Táboritů pronesi talo slova: „Chceme býti šťastni
a spokojeni; nechceme rušiti práv cizích, ale nedáme
táž sáhnouti na práva svoje a každou drzou dlan
jež by se na ně vztáhla, silnou odrazíme pěstí!“
Starosta „Sokola“ turnovského mezi jiným pra-
vil: „Sblížení se slovanských národů českého a pol-
ského potrvejž věčně, jako hrozba proti rozpínavost
živlu germánského! Na zdar voláme Polákům. — Na
zdar!“
V jiném opět proslovení řed. a poslanec Tonnen
lekl: „Přišli jsme holdovati Skargům, Voroňcům, kní-
žatům Josefům, Tadeášům atd,, abychom se naučili
od vás vytrvalé práci pro blaho veřejné.“
Velmi úchvatnou chvslí bylo, když Čechové na-
vštivili mohyly polského Žižky, Košciuška, a položili
na ni věnec, přivezený až z Prahy. Při této pělležitosl
pronesl poslanec Hevera dojemnou řeč. Za všeobec-
ného ticha pravil ke komci této řeči česky: „Přísa-
háme vám věrnost a přátelství věčně!“ — Čechov
zvolali jednohlasně: „Přísaháme!“ Slova tato způso-
bila rozpoložení svrchovaně slavnostní.
Dno 19. srpna 1884 hosté češlí opouštěli Krako
a rozloučení s nimi na nádraží mělo již ráz ro-
dinný .
Mám pak důvodnou naději, pa jsem přesvědčen
že z nynějších polských dnů v Praze doznáme týcha
radostných a slavnosiních dojmů.
#13
alto_textblock
#13
Politické zprávy zahraničně.
#14
alto_textblock
#14
V Praze, 27. července.
#15
alto_textblock
#15
Tittoni a Aehrenthal v Kravsku.
»Piceolo« terstský oznamuje z Říma
Schůzka obou ministrů konati se bude v Kravsku
u Znojma ve vile knižete Frassa-Dentice, ač-li
nezmaří to nemoc kněžny Schöabornové. —
Knlže má vilu tu od matky své, hr. Chotkové
rodem, a jest důvěrným přítelem Tittona. Ten
dal též podnět ke schůzce s rakouským mini-
strem na tomto zámku, aby na venek lépe by!
zastřen politický ráz jejl.
#16
alto_textblock
#16
Anglo-německý konflikt k vůli — Portugalsku
Podle zprávy »Journalu« vypukl v ážný
konflikt mezi Porlugalskem a Německem
k vůli úpravě hranic mezi Kamerunem i Angolou.
Německo dožaduje se všl moci
portugalského území cuanhanského,
jehož náčelníci dovolali se ochrany Německa
proti kmenům cunenským, protože Portugalako
ochrany té nemohlo jim poskytnouti, Anglie
slíbila prý Portugalsku v každém
případě ochranu proti německým
nárokům. Té chvíle vyjednává se živě mezi
Anglil, Německem a Portugalskem. Kdo vzpo-
mene, že r. 1867 byly by se málem Francie
Německo utkaly válečně k vůli pouhému Luxem-
burku a že se roku 1870 srazily na bojišti
k vůli Španělsku, musí při nynějším napjetí
anglo-německém přijmouti zprávu i o konfliktu
na pohled tak nepatrném jen s nepokojem.
#17
alto_textblock
#17
Sháňka po Eduardovi VII.
Osamocení Německa zdá se Viléma II. pře
chlubné řeči jeho přece jen poněkud tížiti. Jest
zjevno, že hledí anglickému králi, tichému, ale
mocnému odpůrci svému, všemožně nadbíhati.
Změnil tyto dny úplně cestovní disposice své,
jen aby v projezdu krále Německem setkal se
s ním 11. srpna v Cronbergu. Vyslal dokonee
minulý týden vévodu Bedřicha Karla Hessen-
ského do Londýna prostředkovati. Po celý týden
pak se číle mezi Londýnem a Berlinem telegra-
fovalo.
#18
alto_textblock
#18
MUDr. Josež Jaworskl,
přeložil inž. K. J. Pošepný ve Varšavě.
#19
alto_textblock
#19
Z Peček na dráze se nám sděluje
Zvláštní rychlovlak s polskými hosty přijel do
Peček v 9.15 hodin. Na perroně shromáždilose
hojně obecenstva, obecní zastupitelstvo se staro-
stou p. Brožem v čele a silná čela Sokolů
v krojí. Jelikož rychlík má zde pouze krátkou
zastávku, nemohli býti hosté přivítáni, za to.
#20
alto_textblock
#20
Veliké boje v Tavrizu. — Pobouření
v Teheranu.
Lid v Tavrizu jest zachvácen přímou roz-
kaceností proti šachovi, i vojsko Rachimovo
z hladu loupí. Ukázalo se, že vojsko šachovo
postrádá střeliva. Tím jest převaha revolu cionář
opět zajištěna a jak tito doufají, na dlouho.
Události v Tavrizu způsobily velké pohouření,
zvláště když i vojsko, jež jest bez žoldu, před
sídlem šachovým demonsírovalo. Na rozkaz
šachův mobilisováno vojsko v okolí šachova
letního sídla Feriabadu. Dva pluky pěchoty
s horskými děly a se stany vytrhnou co neviděl
proti Tavrizu; z Německa dodány pro ně dva
kulomety. Protože jest obava, že vzbouřenci
přitrhnou od Tavrizu na Teheran, zřídí se mezi
Bagša a Kasuinem veliký vojenský tábor.
#21
alto_textblock
#21
Události v Marokku.
Mulej Hafid odložil na neurčito svůj odjezd
z Fezu, ačkoli byly učiněny již všechny při-
pravy k cestě. Veškeré obyvatelstvo je tím
velmi překvapeno. Tvrdí se, že Mulej Hafid
obdržel po zvláštním poslu dopis od vynikající
osobnosti z Tangeru, kterou prý je El Mnebbi,
bývalý ministr války Abdul Azize, jenž důtklivě
vybídl Muleje Haſida, aby neopouštěl Fez. Zá-
stupci Evropy prý ho přijdou tam navštívit.
Svým odjezdem by dal možnost prohlášení
Abdul Azize. Velvezír Giani rozhlásil, že vojsko
Abdul Azize bylo poraženo Zaesy a že tedy
cesta je leď zbytečná, ale nikdo tomu nevěří.
Německý komitét marocký odevzdal stát-
nímu sekretáři v ministerstvu zahraničních věcí,
Sehönovi, adresu, v níž se žádá německá
vláda, aby si vyžádala od mocností zúčastně-
ných na úmluvě algecirasské výměnu náhledů,
zda by nebylo v zájmu Marokka a cizinců tam
usedlých uznati Mu leje Hafida za legál
ního suveréna země.
#22
alto_textblock
#22
Jubilejní výstava
pražské obchodní a živnostenské
komory.
#23
alto_textblock
#23
Jeden ze zdařilých pondělků. Příznivé
počasí, pěkná návštěva a v ní celá družina
milých a vzácných hostí polských.
A jak pilně prohlíželi, jaký zájem jevili
o všechno. Všude, kamkoli člověk vešel, červeno-
bilé kokardy prozrazovaly členy polské výpravy.
jímž se všude dostávalo přívětivé pozornosti.
K banketu, který v poledne na počest
hosti pořádal výslavní výbor, vzpomenuto
Sienkiewicze, Vladislava Mickiewicze v Paříži
pí. Elišky Orzeszkové, kterým zaslán telegram
tohoto znění:
»Poláci z království a Čechové, shromáždění
na výstavě ve slavnostní dny polské návštěvy
v Praze, posílají Vám srdečné pozdravy
volají »Nechť žije Polska !«
Krásný den měl důstojný závěr v polsko-
českém koncertě v koncertní síni večer pořáda-
ném, při němž srdečná nalada vyvrcholila př
výborných pěveckých výkonech pl. Doliny
Dobrowolské, jež odměněny bouřlivou pochvalou
od čísla k číslu se stupůující
#25
alto_textblock
#25
. Dnešek na výstavě. (Výstava otevřena denně
do 12. hod. noční) Pořad: Promenádní koncerty od
4 hodin do 10 hodin večer před průmyslovým pal-
cem kapely pěšího pluku čís. 73, v dolejším hudeb-
ním pavilonu kapely žižkovského »Sokola« p. Her-
mana. V 7 hodin populární koncert výstavního or-
chestru. Řídí p. Elsnic. Pořad: 1. Hřímaly:
Ouvertura k op. »Zakletý princ«. 2. Nedbal: a)
Valse triste, b) Pas de cinq, e) Krakowisk. 3. M as
senet: »Scenes pittoresques« suita. 4. Aletter
»Zlaté sny«, valčík. 5. Čajkovskij: Fantasie n
operu »Eugen Oněgin«. 6. Bayer: Valčík z baletu
»Královna loutek«. V 9 hodin umělecký kabaret pi.
Mařenky Zleglerové. Od 9 do půl 10 hod. večerní
slavnosiní osvětlení.
. Arcikniže Leopold Salvator pokračoval včer
dopoledne v prohlídee výstavních pavilonů. Přibyv
krátce po 10. hodině dopol., proše! po uvítání oběma
náměstky pražskými a činovníky výstavy exposlc
textilního průmyslu, oděvniciví, výroby obuvi a pro-
hlédl si zejména zevrubně výrobu bavlněné příze.
Potom odebral se do levého křídla průmyslového
paláce, kdež prohlědl výstavu zemědělské rady pro
král. české a zajímal se o práce regulační a meli-
orační; stejnou měrou zajímaly jej práce kanalisační
v exposici král. hlav. města Prahy, kterou proveden
byl oběma náměstky. Konkurenční plán na přístavbu
radnice staroměstské upoutal pozornost arciknížete
který pak odebral se do exposice vodních staveb,
v nichž upozorněn byl zejména na veliký projekl
nádraží u Krausovy boudy a regulační práce na
Vitavě a Labi. Po prohlídce exposice Lloydu, zem-
ského výboru a státních drahi, kdež mu podal po-
drobné vysvětlení vládní rada dr. Brejeha, navštívil
arcikníže panorama »Bitva u Lipan«, u jehož vchodu
byl uvítán p. vrch. inženýrem Šantrůčkem. Úchvatný
obraz zaujal arciknížete tak, že dal si podrobné
celou situaci bitevních šiků vysvětliti, vyptávaje se
na jména vůdců jednotlivých vojsk. Neobyčejně se
líbila arciknížeti krajinářská scenerie panoramatu
i projevil podiv, že tak mistrovské dílo mohilo byti
vytvořeno v králké době 5 měsíců.
Potom navštívil arcivévoda grafický pavilon,
v jehož jednotlivých exposicích mu představení byli
pp.: Häusler, Wiesner, Hugo Urban, dr. Gölzel, Karel
Fucha, Otto ml., Leschinger, J. Fuchs a Batovee.
V exposici nakladatelství J. Otty se živým zájmem
se dotazoval na české publikace, zejména na velkou
eneyklopedii Ottova »Slovníku naučného« a nádberné
obrázkové dílo »Čechy«. Před Liebscherovým obra-
zem »Kde domov můj« zastavil se arcikníže delš
dobu, pozoruje se zálibou malebnou skupinu v ná-
rodních krojích.
V pavilonu zlatnictví, jehož exposices
rovněž důkladně prohlédl, byli mu představení pp.
vicepresident obchodní komory posl. Němec, M.
Schober, V. Šmakal, prof. J. Němec, Kreippel, Pollak
a Jäger.
V pavilonu požívatin představení byli pp.
B. Kafka, Wurm, Vantoch, M. Langer, c. r. Vendulák
Siřiště, Pokorný, Kratochvíl, Sonnenschein, Stára, K
Werfel a E. Tauber. Největší pozornost pana arcikní
žete upoutal model cukrovaru.
Za vedení p. Maxe Bondyho prošel pak pan
arcikníže pavilon železa a hutnictví, pro-
hlédnuv zde exposici komárovských železáren a ex
posici přibramských dolů.
Před pavilonem výrobků z kůže předsta
veni byli skoro všichni vystavovatelé této skupiny.
načež skončil p. arcikníže svoji procházku výstavou
v pavilonu chemie, v němž mu byli představení pp.
prof. dr. Malínský, Rademacher, Úrbach a Procházka
Když arcikníže opouštěl pavilon, poděkoval mu
vicepresident výkonného výboru p. Redl z Rieden-
steinu za návštěvu výslavy, o kteréž arcivévoda
pravil, že ho velice zajímala pro svou krásu a boha-
lost. Arcivévoda želel jen toho, že pro krátkost času
neměl příležitost k důkladné prohlídce všech exposie.
»Blahopřeji vám,« končil, »k výsledku, jakého vaše
výstava docílila...« Krátce před 1. hod. odpol. odjel
arcikníže z výstavy na Františkovo nádraží a odtud
pak drahou do Karlova Týna, odkud se po 6. hod.
večer vrátil. K večeři v hotelu »U saského dvorae
byli včera pozváni také vicepresident Riedel z Riden-
steinu a vl. rada dr. Hotowetz.
„. Porada ředitelů rakouských a uherských dral
v Praze. Výkonný výbor pozval presidium ředitelo
#26
alto_textblock
#26
rak.-uher. drah, aby konalo svou příští poradu v čase
jubilejní výstavy v Praze. Pozvání toto bylo přijato
a stanovena porada tato, která se v Praze posud ni-
kdy nekonala, na 15. říjen t. r.
.. Na milion dvouhaléřů Národní jednotě po-
šumavské (uprostřed levého křídla průmyslového pa-
láce) sebráno bylo dne 25. července 3176, dne 26.
července 13.082 a dne 27. července 10.397 dvouha-
léřů. Úhrnem tedy dosud 495.354 dvouhaléřů. Celé
sloupce v krychli zajistili dále: Techničtí a admini-
strační úřadnící u Mladé Boleslavi v Čejticích (10 K).
maxláři »u Padovců« v Táboře při výletě na Šumavu
(10 K), hosté od »Holečků« v Praze-II, Klimentská
ul. (10 K), denní společnost »Myška« ve vinárně
Otakara Eijberta v Benešově u Prahy (10 K), nedělní
kuželkáři v hostinci p. Strejčka ve Staré besedě na
Král, Vinohradech (10 K), děti z výčepénku pí. Mar-
jánkové v Praze-II., Táborská ul. (čtvrtý slou-
pec, 10 K), virtuosové i packáři, písaří a kibicové
v kavárně »Hotel Paříž« v Praze (10 K). Sirotci
z »Ric-Nice v besedě českobudějovické (10 K), sbír-
kou, již podnikly v Týnici n. Sáz. - Podělusích pí.
Marie Neomannová, vdova po c. k. okr. soudci, a sl.
M. Klatovská, učitelka, a k níž přispěli. p. inž. Ra-
kušan 10 K, deset výletníků arciv. holelu. 10 K.
ostatní obce 22 K, úhrnem 42 K, (čtyři sloupce).
p. stavitel J. Kovář v Praze-VIl. (10 K).
„. Z koncertní síně. V zejtřejším populárním
symfonickém koncertu dostoupí cyklus Beathovenův
k páté synfonii C-moll. Před tímto dílem hrána bude
od Saint-Saěnsa »Alžírská suita« a scherzo »Učeň č-
roděj« od Panla Dukase.
. Výstava uměleckého zařízení bytu nalézá so
firmy A. Eichler, Praha, palác Generali,
Václavské náměstí, v mezipatrn. Vstup volný.
„ Panu arcivévodovi Leopoldu Salvatorovi byl
při včerejší jeho návštěvě pavilonu požívatin, v od-
dělení pro likérový průmysl, panem vládním radou
drem. Hotovcem jako první představen p. František
Kafka, spoluchef známé továrny na likérové specia-
lity Bedřich Kafka, c. a k. dvorní dodavatel v Pří-
brami. Pan arcivévoda podal p. Kafkovi ruku, při čemž.
s patrným zájmem se tázal na poměry výrobya
exportu. Pan arcivévoda poznamenal, že výrobky
firmy jsou mu již známy a vzal na vědomí, že firma
má také v Klosterneuburku u Vídně poboční závod
— pro velkoobchod s vínem. Když po dalších dula-
zech mu podána byla bližší vysvětlení o stavu per-
sonálu, prohlédí pan arcivévoda vitrinu firmy s vy-
loženými zde specialitami Novella Amarantino
a odcházel se slovy: »Vskutku, velmi pěkné !-
. Dnes na výstavě v koncertní síni v umě-
leckém kabaretu bude provedena řada oblíbených
atrakčních čísel, jejichž hlavním bodem bude Lebá-
rova »Veselá vdovička« s M. Zieglerovou. Zejtra
Straussovo »Kouzlo valčíku«. Lístky lze obůržetí
v předprodeji u p. Strnada na Příkopě, u p. F. A.
Urbánka (vedle Nár. divadla) a u hlavních pokladen
výstavních. Lístky tyto opravňují k volnému vstupu
na výstavu v době večerní. Začátek vědy v. 1/29.
hod. večer.
. Včera navštívilo výstavu 11.146 plalicích
osob; celková návštěva činí 1,164.927 osob.
#27
alto_textblock
#27
Sjezd zahraničních Čechů v Praze.
#28
alto_textblock
#28
V těchto dnech prodlévají v Praze čelní záslupe
cové spolků, sdružených ve Švazu zahraničních spol-
ků československých v Berlíně. Sešli se v matičce
Praze, aby porokovali o četných záležilostechi spol-
kových, posslili se k další práci a zároveň aby oslavií
čtvristoleté působení Svazu. V neděli dopoledne shro-
máždili se zahraniční Čechové v zahradě Měšťanská
besedy pražské, kam se dostavili také četní příbuzní
a známí. Jměnem pražského spolku zahraničních
Čechů „Frič“ uvítal a pozdravil drahé rodné bratry
p. ředitel Niederle. Uvedl, že Praha stává se
Mekkou Slovastva, jež shromažďuje rozptýlené své
syny v cizině. Touha po vlasti přivedla je do maličky
českých měst, aby zde porokovali o svých tužbách.
Přeje rokování plného zdaru a účastníkům přeje.
aby se jim zde líbilo.
Jménem České Národní rady uvílal účastníky
p. K. St. Sokol, chválil jejich zářící lásku k vlasti
a rodné řeči a přeje zdar další jejich činnosti. (Po-
chvala.)
Jménem Svazu k povznesení návštěvy cizinců
uvítal rodné bratry p. Boh. Lantner. Redaktor
berlínské „Vlasti“ p. V. Hrubý tlumočit vřelé díky
jménem účastníků za projevy příchylnosti a ujistil,
že zahraniční Čechové i na dále budou se zálibou
a nadšením pěstovati lásku k vlasti a českému ná-
rodu.
Pan dr. Auerhahn pronesl srdečné uvítán
jménem zahraničního odboru Národní rady a chvábl
Svaz, že mnoho vykonal pro naše krajany v cizině
a zachránil je českému národu
Pan Hrůša jménem berlínského spolku podě-
koval za uvítání a žádal, aby časopisectvo podpo-
rovalo snahy zahraničních Čechů. Za hlučnéha sou-
hlasu provolává slávu Praze.
Po srdečné zábavě odebrali se zahraniční Če-
chové do výslavy
Včera dopoledne konal se v Měštanské besedě
sjezd Svazu českých spolků zabrani-
čních. Sjezd konal se za přečelného účastenství
delegátů 20 českých spolků v zahraničí i jich přátol
česk. ých.
Sjezd zahájil po 10. hod. dopolední několika
úvodními vřelými slovy předseda Svazu pan Ennanuel
Kreps z Fůssen, který v řeči své zvláště poukázal
na historický vývoj českých spolků zahraničních,
zvlášť na důležitý rok 1861, kdy založen byl první
český spolek v Berlíně, po němž pak následovaly
ostatní, a pak jmenovitů na rok 1833, kdy zažožen
Svaz, jehož jubileum blahodárného čtvrtstoletého
působení tímto pracovním sjezdem právě se oslavuje.
Předsedající uvítal pak upřímnými, nehledanými slo-
vy vedle záslupců spolků zahraničních i přilomné
hosty, z nichž ujal se slova za městskou radu praž-
skou pan dr. Pík, který přitomné delegáty srdečně
pozdravil jménem matičky Prahy a poukázal i na
význam národně-výchovný, jaký podobné poutě na-
šich českých emigrantů v sobě chovají.
Po řeči zástupce král. hlav. města Prahiy, kteri
byla bouřlivým potleskem přijata, pozdravili dále
sjezd zástupci Měšťanské besedy pan obecní starší
Weiss a pan Matěj Novák, za Ústfední Matici
školskou pan ředitel Fr. Zeman, za Kruh přátel
Čechů zahraničních „Frič“ pan red. Nýderle, za
Národní jednotu pošumavskou pan dr. Pík.
Jménem Národní rady české, jejíž zahraniční
odbor k veškerému snažení Čechů zahraničních i jich
organisaci stálou a plnou pozornost obrací, promluvil
a na kulturně osvětovou práci mezi Čechy zahra-
ničními a důležitost její pro veškerý náš národní
celek poukázal pan red. Jan Hejret, po němž rov-
něž za Národní radu českou připojil ještě několik
srdečných slov pozdravných pan prof. Schmidt-
Beauchez. Po projevech těchto, které všechny hluč-
ným souhlasem byly provázeny, vyslovil sjezd k ná-
vrhu zástupce českého spolku drážďanského „Vlasti-
mila“ pana Bernarda za bouřlivého potlesku projev
uznání neúnavné, obětavé a veleplodné práci re-
daktora českého časopisu „Vlasti“ v Derlíně, pana
V. Hrubého.
Pan rod. V. Hrubý podal na tu obšímou, pilně
seslavenou zprávu o 25leté činnosti Svazu, tak plode-
nosné pro naše bratry v cizině. Zpráva, která byla
s napjatou pozorností ode všech sledována, odmě-
něna byla bouřlivým polleskem. Předčftány byly na
to pozdravy a přání ziáru sjezdu od přátel z vlasti
i od zahraničních spolků a jednotlivců, jež rovněž
s pochvalou byly přijímány. Přistoupeno konečnů
k volbě předsednictva sjezdu a tu jednomyslně zvo-
leni byli za předsedu opětně pan Kreps, delegšt
spolku „Vladimír ve Füssen, za místopředsedu p.
Bernard, delegát „Vlastimila“ v Drážďan a za zapi-
sovatele p. Froman, delegát Českoalov. vzděl. besedy
v Karisruhe, a p. Fürst, delegál českoslov, benedy
„Hus“ z Kasselu. Po volbách odročeno bylo pro
pokročilou dobu další jednání sjezdové na odpoledne.
Ke sjezdu vydáno zvláštní slavnostní číslo „Vlasti“,
věstníku českoslovanských spolků zahraničních (vy-
chází 1. každého měsíce v Berlíně), které vedle jiného
cenného obsuhu přináší zvlášť zajímavý historický
přehled činnosti českých spolků zahraničních.
Večírek na rozloučenou se zahraničními
Čechy koná se dnes večer o 8. hodině v restauraci
n. Koneckého (Václavské nám. 22.