ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 d94873d0-75a5-11dc-b47f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 28
#1 alto_textblock #1
Ročník XXXXVIII.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v úterý 28. července 1908.
#3 alto_textblock #3
Číslo 206.
#4 alto_textblock #4
Na ranní n odpol. listy předplácí“ vol v Praze v administrani a měsín . . . . 2 r na čtvrt leta . . . . 6 K —h s drojí čonálkon na čtvt lata . . . . 7 K 50k va fillalkécht na mětíe . . . . . . 2 K 80h Poštou: . ei n čtvrt lota . . . . s dvejí zisilkou- měsíe . .: . k
#5 alto_textblock #5
.
#6 alto_textblock #6
v sje
#7 alto_textblock #7
I
#8 alto_textblock #8
o
#9 alto_textblock #9
enle
#10 alto_textblock #10
rnn
#11 alto_textblock #11
V drobném prodejít ranní čísle o sobě . odpolední . . . . . . . za 2 h Ve flialkách na veskověí ranní čísla. . . . . . odpolední . . . . . . . . 4h Inserátv platí se hotevě napřel. Předplacení a inssrty přijímá sdmini- strace v Marianské ulici č.3. Tam narházejí se též redakce Hiskárna a ogpedite „Národnich Listů“ Rukoplsy se nevracejí.
#12 alto_textblock #12
Před soudcovským jmenováním v království českém.
#13 alto_textblock #13
Soudcovské úřadnictvo v naší zemi žije už dlouho v napjetí opravdu velikém. Před lety způsobeno bylo v jeho sboru vzrušení neblahé — bezohledným převratem, který v oboru obsazování uprázdněných míst pro- vedl ministerský předseda dr. Körber, sle- duje protičeské cíle své hamižné politiky. Körber padi, ale jeho obsazovací soustava zůstala, trvale rušíc klidnou mysl a kazíc mravní i hmotné postavení soudcovského úřad- nictva českého, hýčkajíc však a tím znemrav ňujíc úřadnictvo německé. Na tom však ne- bylo dosti. Dr. Körber zasadil svou sousta- vou v oboru obsazování soudcovských míst v naší zemi nebezpečnou ránu celé národní věci české. Úhona z ní vzniklá českému právu a spravedlnosti, nebyla dosud odčiněna Do takového kruhu myšlenkového jes se postaviti každému, kdo svoji pozornost upoutává na ohlášeně nové jmenování soud- covského úřadnictva v království českém. Napjetí českých kruhů, jak úřadnických tak národně politických vůbec, je tudíž odůvod- něno především trudnými zkušenostmi pro- šlého šestiletí již a mimo to je zvýšeno ohláškami německých politiků, kteří pro věc německo-nacionální předpověděli při jmeno- vání právě nastávajícím úspěch mnohem větší nežli byl kterýkoli jejich strannický zisk dosavadní. Signál nebezpečí volá tedy všecky české lidi na národní stráž. »Národní Listy« častokráte již zpravily českou veřejnost o národních i postupových poměrech ve sboru soudcovského úřadnietva království českého. Leč podrobnosti jejich stále se mění; je tudíž nyní zase třeba, za chytiti a českému občanstvu předložiti obra- zec, jak se jeví pro nastávající jmenování úřadnictva soudcovského. Z 81 okresních soudců je 51 čili 63 procent Čechů a 30 čili 37 procent Němců uprázdněných míst této třídy je 15, a to pět t. zv. německých: v Rumburce (od září m. r.), v Teplicích (Weckelsdorfe), Stadě. Jesenici (od září m. r.) a Přimdě (od listo- padu m. r.) — a 10 českých: v Blovicích. Lomnici n. Pop. (od prosince m. r.), v Na chodě, Bechyní Jod února t. r.), v Chotě- boři, Týně n. Vlt., Veselí n. Luž. (od dubna t. r.), v Žamberku, v Berouně a v Ústí nad Orlicí (od června t. r.) V souboru soudců v království českém. Jichž status čítá 1338 hlav, první po řadě muž, president vrchního zemského soudu, je Němec. Z 8 presidentů sborových soudů (v V hodnostní třídě) jsou 4 Čechové, 4 Němci a 1 místo (v Plzni) není obsazeno; uprázdnilo se v černu t. r. Ze 16 presidentů a vicepresidentů u sbo- rových soudů (v VI. hodnostní třídě) je 8 Němců a 8 Čechů. Z 31 radů vrchního zemského soudu je 11 Němců a 20 Čechů; 3 místa jsou uprázd- něna, a to 1 po úřadníku německém a 2 po úřadnících českých — vesměs asi dva měsíco. Z 41 vrchních soudních radů u sboro vých soudů je 17 Němců a 23 Čechů; jedno místo jest uprázdněno (od června v Plzni) Z 302 radů zemského soudu je 106 čil 35 procent Němců a 296 čili 65 procení Čechů. Uprázdněna jsou místa: nově syste- misovaná v Litoměřicích a v Liberci, pak z dřívějších míst dvě v Praze (u obchodního soudu) a dvě v Chrudimi, pak po jednom v Plzni, v Písku a v Ml. Boleslavi; celkem tedy uprázdněno je 10 míst této třídy. Ze 197 soudních tajemníků je 162, čili 82 procent Čechů a 35, čili 18 procent Němců. Uprázdněno je 10 míst, a to šest t. zv. německých a čtyři česká. Z t. zv. ně- meckých uprázdněna jsou sekretářská místa; v Trutnově (od prosince roku 1906), v Žatci, v Karlových Varech, v Liberci (od října m. r.) a dvě v Mostě, pak z českých míst v Praze, Čes. Budějovicích, v Jičíně a v Plzni. Ze 496 adjunktů je 410, čili 82 proc. Čechů a 86 čili 18 procent Němců. Mist této třídy jest uprázdněno 56; mnohá z nich
#14 alto_textblock #14
zastávají soudní tajemníci, na místě ad per- sonam jmenovaní. Mnohá místa, jichž obsazení lze nyní očekávati, zvláště ve zněmčené části země jsou již dávno uprázdněna, tak adjunktské místo v Přimdě od března r. 1905, v Pracha- ticích (po Čechovi Krausovi) od března roku 1906, v Bilině od března r. 1906, ve Frýd- lantě od března r. 1906, v Kraslicích o července m. r., v Kadani od prosince m. r. druhé místo ve Frýdlantě (po Čechovi adj Vaškovi) od prosince m. r., v Bezdružicích od března t. r. atd. Mezi 159 auskultanty je 49 Němců a 110 Čechů, čili téměř 31 procent Němců a něco přes 69 procent Čechů. Taková je národnostní statistika a ta- kový je přehled uprázdněných míst soudcov ského úřadnictva v království českém- dle informací, počtů a záznamů, pečlivě ve- dených odbornými kruhy vysoce vážnýmia přísně dbalými pravdy a skutečnosti. Je známo, jakým způsobem se stalo. že každé obsazování soudcovských míst v království českém působí českému soud covstvu rozčilující starosti i trpké zklamání a politickým zástupcům českého národa kri- tické, mnohdy otřesné chvíle, oprávněné roz hořčení a přetěžké svízele. Až do r. 1900 a i ještě o něco déle provádělo se jmeno- vání soudního úřadnictva v naší zemi zcela pravidelně a normálně: místa se obsazovala tak, jak se uprazdňovala, z pravidla žadateli, kteří dle statusu byli na řadě na jmenování nebo povýšení. Poněvadž Němci zanedbával službu v soudnictví, bylo úřadníků českých hojně, i stávalo se přirozeně, že čeští žadatelé — většinou proti svému přání — dostávali místa v území, po většině obydleném Němci. Předáci německé národní politiky brojili proti poměrům těm, a ministerský předseda dr Körber pomohl jim k úspěchu: násilným nezákonným a nemravným převratem při ob- sazování volných soudcovských míst v uza- víraném území. Jsa správcem ministerstva spravedlnosti, dával německým žadatelům přednost při obsazování míst ve zněmčené části země, na pořad statusu nehledě; ně- mečtí úřadníci přeskakovali celé zástupy svých českých kolegů, ve statusu starších a před nosti se jim dostávalo i při závadách kvali fikace jazykové i odborné vůbec. Jak již řečeno, dr. Körber padl, ale zu stala nemravná jeho soustava, vymyšlená na podrážení politického postavení české ná rodní oposice ve vídeňském parlamentě Tato korupční soustava byla zmírněna jen potud, že vlády po dru. Körbrovi nastou pivší přestaly úřadnictvo české zkracovati na příjmech; aby neutrpělo újmu po této stránce. aby starší čeští úřadníci nebyli stavěni za mladší své kolegy německé, mimořádně po stupující, byli na př. v r. 1905 jmenováni všichni auskultanti, až do posledního Němce, vesměs adjunkty, jen aby povýšeni býti mohli Němci a v r. 1907 bylo 50 adjunktů pový šeno z obdobných důvodů na sekretáře. Ovšem při tom se hovělo do nejzazší mož- nosti německému diktátu, jenž si od vlády vydupával jmenování německých úřadníků do zněmčených krajů země, a který dovedl určitá jmenování na léta oddalovati, jestliže nebylo německých úřadníků pro území, jež Němci chtějí míti uzavřeno proti všemu če skému. Stejně pathologické jest ovzduší, do ně- hož zapadá jmenování nyní oznámené a oče- kávané. Vláda opět připustila, aby se nahro- madila celá spousta míst neobsazených, jež tudíž současně mají býti obsazena a němečtí poslanci již oznámili veřejně svým voličům, že jmenování to přinese Němcům úspěch mnohem větší nežli kterékoli hromadné jme- nování dřivější. Jestliže němečtí poslanci řekli pravdu, pak jmenování nemůže býti provedeno jinak nežli týmž nepravidelným, zcela mimořád ným způsobem, jímž se zněmčenému území směle dodávají úřadníci dle zájmů a povelů německo-nacionální politiky. To je zřejmo zvláště z té části statusu, která obsahuje soudcovské úřadnictvo VIII. a IX. hodnostní Jak již bylo vypočteno, je v VIII. třídě uprázdněno 5 míst okresních soudců a6
#15 alto_textblock #15
třídy.
#16 alto_textblock #16
míst soudních sekretářů při úřadech tal zv. německých, avšak ve statusu soudních adjunktů, jimž dle přirozeného postupu po výšení náleží, je 40 po sobě zapsaných ad- junktů vesměs národnosti české; první po řadě německý adjunkt je na čtyřicátěm prvém místě statusu; druhý adjunkt. Němec je na místě čtyřicátém osmém a jedenáctý adjunkt německé národnosti je na místě te- prve stém a čtrnáctém. Kdyby tedy dle ně meckého požadavku mělo všech jedenáct volných míst VIII. třídy a úřadů t. zv. ně- meckých býti obsazeno petenty německými, tu buď musilo by býti preterováno 89 če- ských adjunktů (ježto českých míst je 14 uprázdněno), nebo musí zase býti provedeno jmenování mimořádné. Při jmenování auskultantů adjunkty jsou poměry obdobné. Kdyby se dle německé zvůle mělo aspoň osm adjunktských míst t. zv. německých obsaditi Němci, pak bud by čeští auskultanti musili býti odstrčenia německými kolegy svými přeskákáni, nebo by musilo mimořádně býti jmenováno nej- měně 32 auskultantů Čechů, ježto první auskultant národnosti německé stojí ve sta- tusu auskultantů teprve na místě devatená- ctém, osmý auskultant Němec pak až na místě čtyřicátém prvém. Jak jmenování do padne ve skutečnosti, nikdo dnes říci nedo- vede, zvláště proto, poněvadž již minule bylo 128 auskultantů jmenováno adjunkty extra statum. Takový je přehled úvah o nastávajícín jmenování soudcovském po stránce přiroze ného, správného a spravedlivého postupu. Je chmurný a temný. Neméně je trudný po stránce jazykové kvalifikace. Kabinetní list z 8. dubna roku 1848, nejvyšším soudem znevu uznaný za platný zákon, předpisuje pro soudcovské úřadníky znalost obou jazyků; také Stre- mayrovo nařízení ji předpokládá. Faktický postup vlády však nečiní zadost předpisům zákonným. Čeští znalci jazykové kvalifikace soudcovského úřadnictva v království českém vypočetli, že ve vyšších kategoriích zná 74 úřadnictva oba jazyky, mezi soudními rady 56, mezi okresními soudci a sekretáři již jen 46%; avšak z 86 německých adjunktů zná jich češtinu pouze 403, kdežto ostatní tedy většina, ni slova českého neznají. Ze 49 auskultantů -Němců, v posledních dveu letech jmenovaných, umi jich česky pouze 14 čili toliko 28%. Jsou to synové státních úřadníků nebo úřadníci vyznání židovského Ostatní česky neumějí, nejsou tedy vlastně způsobilí pro státní službu v královstv českém. Kdyby zodpovědní činitelé řídili se duchem platných zákonů, nebyli by mohli přijmouti absolvované právníky do soudcov- ské služby se hlásící, ale česky neumějící. To se však nestalo. Naopak: od roku 1906 přijímají se če- ští a němečtí uchazeči o soudní službu dl národnostního klíče, dle procent poměrem 62: 38 vyjádřeného, uchazeči čeští jen př oboujazyčné kvalifikaci, ale němečtí naprosto beze zřetele na znalost češtiny. Existenci zaručuje jim Česká spořitelna a německý Volksrat stipendii, pro osobu a rok činícím po 1000 az 1200 K. Tak podkopává se soudnictví v králov ství českém, tak ničí se česká práva v jeho oboru, tak podlamuje se jakákoli česká víra ve správedlnost státu, tak deptá se v praah každý pojem rovnoprávnosti v naší vlasti. ve které národ český je nositelem celých dějin a nyní strážcem věrnosti země. To vše mocně a daleko přesabuje iši roký rámec otázky úřadnické, i jejího vý znamu národně-politického. To vše vhání do české hlavy zpěněnou krev a vyzývá k zá- pasu na celé čáře, to vše je způsobilé, vy- volati novou velikou krisi, jíž nyní vinen jest na prvém místě ministerský předseda baron Beck a která je způsobilá do víru svého strhnouti vše, co česky cití: i lid, i po- slance, i národně cítíci české úřadnictvo.
#17 alto_textblock #17
ýprava z král. polského v Praze
#18 alto_textblock #18
Slavnostní hostina na počest polských hostí na výstavišti. Veliké výpravě polské uspořádal dnes vý konný výbor výstavní společnou tabuli poledn v koncertní sini na výstavišti, na níž brali účas opětovně téměř všiehni účastníci výpravy z krá lovství polského a z Čechů zejména kruhy prů myslové, obchodní a finanční. V čele slavnostně vypravené tabule za ujali místa předáci polské výpravy se svými dá mami, se strany české president obch. a živn komory p. A. Řivnáč, členové výboru vý stavního a komorního pp. cís. rada Otto, nám Jirousek, cís. rada Batovec, řed. Pro- cházka a mn. j. Řadu přípitků zahájil p. president Řivnáč stručným, srdečným pozdravením hostů, uji- šťuje je, jak mile vítána jest veliká výprava je jich v Praze: „Každou chvilku, každou hodinu, kterou mezi námi strávíte, tím více si vás za milujeme.“ (Hlučný ouhlas a pochvala.) Jménem výpravy polské povstal pan Soko lowski, bankéř z Varšavy, a proslovil velikou řeč, v níž pozoruhodné uznání vzdal českému významu hospodářskému. Oceňuje podrobně če- skou práci a rozvoj českého průmyslu i obchodu, které se dodělaly tak slavného výsledku. Vzpo- menouti dlužno, praví řečník, vašeho cukrovar- atví, které zaujímá první místo v Evropě. Tí větší dlužno vzdáti vám dík, že velká část to- hoto cukrovarství nenalézá se v rukou kapita- listů, nýbrž v rukou rolníků, dětí vaší země. Vaše cukrovarnické stroje rozeházejí se nejen do celé Evropy, v niž jsou všude velmi ceněny nýbrž nesou slávu českébo jména i do zámoř ských krajin. Vývoj vašeho rolnictva poznal naši rolníci, kteří vás nedávno navštívili, a nym vypravují a rozepisují se o vašem pokroku. Velkolepý jest váš průmysl pivovarský se slav- ným plzeňským v čele, a spojené s ním chme- lařství v okoli Rakovníka. O vašich velkých sl dovnách a rozvoji průmyslu sklářského ví celý svět. Stejně ví o vašem průmyslu železářském o výrobě motorů, lokomotiv, automobilů, o vy soko rozvinutém průmyslu elektro-technickém Slovem, není jediného odboru průmyslu, který by se u vás nerozvíjel, ve kterém byste nezaují- mali čestné místo na evropských trzích. A mlu- vím-li o vašem průmyslu a obchodu, nemohu opomenouti činnosti vašich bank. Na prvním uvěsti dlužno Zemskou banku království če- ského, která jest prostřednicí mezi všemi insti- tucemi finančními. Řečník vyličuje stručně program a agendu Zemské banky a přechází k jiným finančním ústavům českým. Jeho znalost hospodářskéhoa zejména peněžního ruchu českého budí u če- ských účastníků hostiny opravdový obdiv. Při takovém rozvoji bank — pokračuje řečník — mohl se u vás rozvinouti a rozvinul se do takové míry český průmysl. Přišli jsme sem, abychom všechno to, eo víme z popisů a knih, poznal na vlastní oči a obdivovali se tomu; abychom ještě sesílili pouta, která nás víží, abychom utvrdili v sobě přesvědčení že se nesluší abychom předměty, které nám po- skytnouti může průmysl český kupovali u nejhorších nepřáte svých na západě, nýbrž naopak abychom s potřebami svými obra- celi se, bratří Češi, k vám. (Bouře sou- hlasu.) Zde v této vaší krásné Praze, v této zlaté Praze, pocítiti možno, co znamená stálá práce statečného a energického národa. Výsledky této práce měly by pro nás býti pobídkou pro dalst kulturní a hospodářskou práci v naší domovině. V posledních letech udály se těžké rozruchy v naší otčjně a finanční krise zadržela rozvoj našeho průmyslu. Prožili jsme těžké chvíle re voluce, ale přece nebyli jsme hospodářsky zni čeni. Dnes probouzí se i u nás duch lepší bu- doucnosti. Vám, bratří Češi, jsme vděčni tím více, že budeme směleji bráti se do práce, když vidíme příklad vaší vytrvalosti, energie, síly vaší povahy. Budete nám svítiti příkladem brzo, bohdá, nebudeme se styděti za výsledky svého vlastního průmyslu. Jdouce za vaším vzorem, snad i my budem moci za nedlouho doplniti vavřínový list do věnce, který vy třímáte nad velkým Slovanstvem. Sláva velkému a statečnému národu českému sláva lidu a ústavům, které organisovaly prů- mysl a přivedly jej na takový stupeň. Na prvním
#19 alto_textblock #19
místě stojí pražská obchodní komora. Jsem jist, že všichni přítomní souhlasí se mnou, když při- píjím pražské obchodní komoře, a na zdravi je- jího presidenia p. Řivnáče. Ať žije! (Bouřlivá pochvala.) Slova se ujímá spisovatel a publicista pan Žwan: „Přijeli jsme sem na třídenní výlet, ale není to pouze náš výlet, nýbrž celé naší země. Máme zde dopisy, které svědčí, že nejlepší naší lidé jsou v duchu s námi. Mám zde list od Wlad. Mickiewicze syna z Paříže. Při jeho čtení zdá se mi, jakoby se zde nad námi chvél duch našeho velkého Adama Mickie- wicze.“ Čtení dopisu, přednesené s velkou vroueností, bylo provázeno velkou pochvalou. Pan Žwan čte pak list Elišky-Orzeszko- wé, který rovněž vzbudil hluboké pohnutky. Ono místo, ve kterém slovutná spisovatelka vzpo- míná Eduarda Jelínka, vyslechli Poláci a Češi stojíce. Řečník dokládá pak, že i Henryk Sien- kiewicz lituje velice, že nemůže býti příto- men a nemůže sám osvědčiti všechnu svou lásku. českému národu. Shromáždění povslává a pro- volává Sienliewiczovi slávu! Oba krásné dopisy dal nám p. Žwan laskavě k disposici a při- nášíme je v doslovném překladu: List Vladislava Mickiewicze, syna proslulého básníka Adama Mickiewicze, znít Nemohu přibýti do Prahy ve lhůtě ozná- mené a lituji upřímně, že mně není dopřáno býti s vámi v tak vážném okamžíku a vysloviti spolu s vámi bratřím našim Čechům uznání za jich vytrvalou práci na poli vzkříšení a rozvoje ná- rodnosti, práci, kterou i všichni Poláci podni- kají. S kathedry v Collěge de France můj nebož- tík otec vydal Čechům svědectví, že zaujímajíce střední stanovisko mezi národy slovanskými. snaží sě sblížiti tyto národy ke vzájemnému sebepoznání a ke shodě. Kéž by Čechové uspíši příští dne, ve kterém hmotně nejsilnější z ná- rodů slovanských podá ruku nejnešťastnějšímn z nich. Věřím, že se splní předpověď kn. Petr v „Dziadach“: „On jeden poprawi sie i Bóg mu przebaczy. Teprve v tu dobu se sřítí moc Prušáka, ne napravitelného nepřítele, hrozícího celému Slo vanstvu vyhubením a ostatní Evropě otroctvím S výrazem úcty a vřelého přání celému sjezdu Vladislav Miekiewicz. Paříž, 22. července 1908. List proslulé spisovatelky, Elisy Orze sz kowé: „Blahoslaveni mirotvorcil“ Blahoslaveni buďte mužové národu če- ského, kteří v době rudých vášní světa vzná- šíte nad ním bílou korouhev míru a do jeho hroudy, železem nenávisti a zlosti zorané, sázíte olivu shody. Z Polsky daleké a přece krvr a nsu- dem tak vám blizké obrací se k vám srdce žen- ské, neštěstím otčiny své nešťastné, s voláním: Činíte dobře, bratří! Dílo veliké, dílo boží ko- náte! Spolu se srdcem obraci se k vám mysl ženská, neštěstím své otčiny poučená, volajíe k vám: Ať se stane dle spravedlnosti! Dřive než na zemi sletí dva boží ptáci: pokoj a svor- nost, musí nad ní vzejíti slunce spravedlnosti. Ať se v prach rozsypou provazy, které v pou- tech drží myšlenky a činy národů, ať zmizí ze světa pyšní i pokoření, šlapoucí i pošlapaní, ti, co tlači k zemi křidla, trhající sebou ke vzletu, ať slunce spravedlnosti vzejde a nad světem vstane den. Pak se na něm ukáží i boži ptácí: pokoj a svornost, kteří nemilují noci a v tem- nesti očím lidským se neukazují nikdy. Víte to, moudří mužové čeští; vy jste to hlasitě celému světu řekli a dílo vaše z toho čerpé svou mou- drost a účinnost, že o tom víte a že jste to řekli. Tedy z Polsky daleké a přece vám tak blízké nese se k vám hlas ženy: Vytrvejte! V práci nad přivedením slunce spravedlnosti trvejte mužně, vytrvale, snad dlouho. Snad dlou- ho, neboť dílo to je těžké; mnoho chmur na vaše hlavy spadne, mnoho kamení na vaše srdce se sesype, než je splnite. Leč až to se stane, až vašima rukama pozdvižena zapanuje nad svělem rovnost, volnost a jednota národů slo- vanských, jména vaše naleznou se mezi těmi, která na obloze lidské jsou zapsána zlatým hvězdami. Šťastnou a hrdou se cítím, že jsem přítelkyní národa českého byla vždy, že jsem vysoké jeho cnosti nejednou za vzor stavěla své- mu národu, že znám krásnou zemi vaši a ve zlaté jeho stolici měla jsem a mám přátele. Na jednoho z nejdávnějších, předčasně zvěčně-
#20 alto_textblock #20
FEUILLETON.
#21 alto_textblock #21
České národní písně a tance.9) Přál jsem si vždy posloužiti své milé vlasti sebráním neznámých, vzácných, vymírajících písní českého lidu. Po mnoholeté, klopotné práce dostane konečně písně ty naše veřejnost do rukou a bude je moci sama posouditi. Sběrateli budiž dovoleno raziti písním těm cestu k českým srdeím. Co představují národní písně v našem du- ehovním životě a literatuře? Jako umělecké plody pocházejí písně ty i slovem i nápěvem z duše českého, obecného, venkovského lidu, jenž měl nejmenší příležitost stýkati se s cizím jinorodým živlem. V starších dobách, v nichž tyto písně původ svůj vzaly. žil ještě náš lid samobytným svým typickým životem, s cizinou se nestýkal, mimo bibli kancionál knih téměř neznal. To, co ze sebe uměleckého, ať slovem, ať hudebně vytvořil, jest náš čistě český, duchovní umělecký maje- tek, česká duše. Tím již vyslovena pro každého upřímného
#22 alto_textblock #22
) Svazek I. Nákladem B. Kočího. Sbírka nov
#23 alto_textblock #23
Čecha vysoká cena našich národních písní, to jest ono vyšší umělecké stanoviště, na kterém nám musí záležeti, kde je český duch v umění svým pánem a mistrem, volbou slova, obrazu, citovým pochopením a vyjádřením. Máme-li na mysli vytvoření vlastní své české kultury, ne- může býti pro umělce naše češtější knihy národnějšího umění. Nám tane dále na mysli, že tvůrcem těchto písní jest prostý člověk, syn přirody, naivní. nerafinovaná mysl. Z písní těch mluví zdravý. prací vychovaný člověk, Ipící na zvyklostech obyčejích předků a chápající třeba všecko smyslně, ale člověk ten není tělesnými požitk a rozmařilosti, které moderní umění až příliš rádo užívá, přesycen. Z něho mluví život, ale i cit, který u tohoto prostého člověka svojí hloubkou překvapí. Chceme tím říci, že poesií lidu vracíme se více ku přírodě a k ži- votu, kterýmž cílům se umění nelidové stále víc a více odcizuje.
#24 alto_textblock #24
Kdyby naše národní písně jen tylo dvě stránky našeho domácího umění vyzdvihly, totiz českost duše a přirozenost umění, již tím veli- kou cenu jejich zlatem vyvážiti nemůžeme, ne- boť chceme ještě za starými českými ideály ži a něco vykonat
#25 alto_textblock #25
My všichni víme, co česká národní píseň nás již dokázala. Představme sobě, že jsme ne měli žádné Erbenovy, Susilovy, Bartošovy sbírky a sbírek slovenských? Jaká by to byla nevý slovná ztráta pro nás! Na nich stojí již ku našeho umění a toho nejlepšího. To, co pěkného o slovesné stránce umění lidového řečeno, platí snad ještě vyšší měrou o části hudební. Od jakživa byl Čech hudby a zpěvu mi- lovný. Zejména až přes míru byl oddán tanci tím také hudbu nástrojovou měrou zvýšenou pěstoval. To jest i dle našeho minění hlavní povaha hudební stránky české písně. Již roku 1819 »Společnost přátel hudby rakouského mocnářstvi«, majíc na mysli zachránění hudeb- ního pokladu hudebního, vymohla toho na vládě, že bylo nařízeno úřadní sbírání písní Z té doby jest první česká sbírka národníeh písnl, zvaná po hlavním pořadateli sbírkou Rittersberkovou a obsahující tři sla českýeh Na každém uměleckém díle žádáme, aby bylo původní, individuální, nenapodobovalo umění jiné. Na české národní písní žádáme aby vyjadřovala českou mysl a duši, zkrátka souhrn vlivů, jež příroda sama svým podnebím. způsobem života, k němuž nůtí, jež dějiny svým vlivem nesmazatelně vryly v duši lide
#26 alto_textblock #26
pisni
#27 alto_textblock #27
českého. Mysleme si k tomu náboženské zásady a výchovu, všechen politický tlak, který na náš národ působil a obdržime onu poslední výsled- nici, totiž názory českého lidu na život. Utrpení českého lidu bylo vždy více než dosti, což divu, že duše česká zahořkla, přioděna jes onou rouškou trpkosti, která jest nápadnou v každém jeho projevu a již bychom si skore méně přáli. Lid obecný však, vyškolený v tru- dech života, jest zvyklý klásti překážkám tužš odpor, nepodléhá tak snadno, nedá si svůj roz- mar kaziti, a humor a veselí, vyšším vrstvám skoro neznámý, drží vždy svůj vrch. Z toho plyne ono množství rozmarných, laškovných písní a popěvků, přioděných onou rouškou hořkosti, k nimž tak shodně laškovná a rozmarná hudební vloha přiléhá. To jest ons původnost české národní písně, poslední výslednice všech daných poměrů na českou duši a tuto původnost české písně mají a do umění jako nový dar přinášejí. Neruda svého času děl, že mělnickému českému vinu musí se přijíti na chuť, s tímtéž oprávněním opáčiti můžeme, že české písni porozuměti se musl. Na tomto místě důrazně podotýkáme, že nevidíme v životé našeho lidu všecko růžově, přáli bychom si mnohých a velkých náprav
#28 alto_textblock #28
Když jsme české písně sbírali, šli jsme za vyš- ším cílem, totiž za pravdou a za historickou přesností. Máme za to, že se tim vždy jen pa- slouží a proto jsme shledávali to, co se nám zdálo skutečně jako lidová známka charakteri- stickým a věrným, abychom měli dobrý obraz české duše, kterouž lid sám ve své pisni zje- vuje, a abychom měli ku posouzení a i k ná- pravě dosti předpokladů. Ke všem těm sbírkám, jež pracně shledali Kollár, Čelakovský, Erben, Sušil, Bartoš, slo- venšti sběratelé ve sbírce Spevy a jiní, připo- juje se nová sbírka, obsahující přibližně 1800 písní. Tu jsou tedy nové písně, jichž česká tvorba a český duch užiti může. Česká národní plseň nechť přijde opět ke své bývalé cti. Ona spojuje dobře spodní, zá- kladní vrstvy národa s třídami vyššími, kořen s korunou, aby jedna druhé se neodcizila. To, co umění splodilo v třídách spodních samo- rostlého, silného a nového, může se rozlévati jako zdravá míza po všem pni. Naši buditelé dovedli využiti národní písně v době obrozene- cké, dovedli ji nadehnouti mladé vratvy pro zájmy celku, snad by to vzáené kouzlo, které ve zvucích národní písně se skrývá, ani dnes neselhalo, kdyby národní píseň příšla k bývalé své cti. Č. Holas.