ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 15 d9331710-75a5-11dc-948d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 15
ALTO TextBloky — 47
#1 alto_textblock #1
26. července 1908. Císlo 204.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY.
#3 alto_textblock #3
Strana 15.
#4 alto_textblock #4
Výtvarné uměnl.
#5 alto_textblock #5
Retrospektiva krajinářství. = Chci ještě napsati několik slov o kra- Jinách v retrospektivě. Neobsahují žádných pře- kvapení, zrovna jako ostatní části tohoto oddě leni, žádné nové a znalcům neznámé jmeno nevynořilo se zde neočekávaně na povrch a také díla se známými a někdy také ještě běžnými jmeny spojená nejsou a nemohou býti nějakým zjevením, z neznámých tajů pojednou zářícím. Kdo něco takového v retrospektivě v Rudolfinu hledal neb očekával, mluví za úplné neznalosti toho, co bylo a žádá věci, jež nemožno usku- tečnit dříve, dokud nebude vykonána veliká všestranná práce studijní a průpravná. Jinak je známo, že k dějinovému přehledu a vývoji no- vodobého našeho umění nejsou ještě ani nej- nutnější kameny sneseny, natož deflnitivně ote- sány. Dějiny literatury novodobé, jakkoli stále ještě v počáteích, jsou jistě mnohem dále. Chci psáti o krajinách právě zde, mim výstavu, mimo Prahu, v rozkošném koutku če- ského kraje, kudy denně chodím, jeho půvabné panorama stále před očima. Rozvinuje se a svi- nuje — podle toho, jak kráčím, nebo kde usedám — své vysoké a přikré stěny šumných borů, do jejichž širokých zelených sluh vetkány jsou pně lehce se do výše rdící a jejíž houšt protlačují se těžká skaliska jako zafaté pěst v podzemí ukovaných obrů. S obou stran hll- dají hladinu hadité řeky, ležicí hluboko na dně údolí. Za jitra bělostně a oslnivě planou stěny kláštera, kostela, zámku a vil zvědavě až na samý okraj údolu přiběhlých a z večera prodí- rají se jejich měkkou šedí zlatové roušky ro- zestřeně tu onde na zdech budov a také zavě- šené na tlumech borovic nebo rozsochách skal. Kraj města na strmé stěně nahoře pod samým něbem nabízí oku romantický obraz a dole, údolí každou chvíli s obou stran zavřené, se svým tichým šumem, s odlehlými mlýny, se světlou silhuetou dívčí na lehké kocábce, po vodě se táhnoucí, rovněž tak. Vyhlížíme-li z dálky k těmto místům z našich procházeka zastávek, z tak daleka, že jen šeptanou symfonii borů ucho zachytává, proloženou tu onde krátkou aril ptačí, z večera klinkáním klášterního zvonce a v noci houkáním hlásného nad spícím městem, působí tyto obrazy jen tajemným místem sečleněním části, svými liniemi v nehlasném chodu, svými massami přírodními a cesuram lidských stavení v nich. Ani staré sídlo Rožm- berků a Štemberků, ani domov kazatelského řádu, ba ani veselé věžičky lázeňských budov nevymykají se z celku přírodního obrazu. Vrů- stají doň jako kterýkoliv tlum stromů. Hrad, zámek, klášter na skále; věžea arkýře; chory a kaple; tarasy a zbytky měst- ských zdí na skalních zdech stejně svislých, v toku řeky se shlížejících; černé lesy a rudá skaliska, vše zdánlivě nepřistupné, kus daleké minulosti, který zapomněl v čas ustoupiti při- tomnosti; sídla rytířů a mnichů, osady skutečné či jen domnělé heroičnosti, obruz spojujíeí zdánlivě včerejšek s dneškem, vybudovaný z pro- tilehlých polů pokojnosti a způrnosti — po kolik decennií vábil a živil fantasii a práci kra- jinářů romantiků! A dole v náladě podvečera v intimitě ticha — kolik romantických idyliků a sentimentalistů! Starý K. Portel měl obě zá- liby, ale na výstavu se nemohl dostati, ani jeho žák Ant. Mánes, ačkoliv na jejich ramenou stojí pokolení následujíeí. Nedožili se roku, kde dnešní retrospektiva v Rudolfinu počíná. Za t je tu Aug. Plepenhagen a Josef Navrátil. Dva romantičuí snilkové, jejichž bohaté a roztomilé sny o kráse strží, o velkolepých bouřích, o vo- dopádech a těžce ohnutých stromech, o duma- vých barvách, o parách a mlhách i v pracích drobných vyprávějí o dvou poetických dušícha prostoduchostí dojímavých uměleích. Navrátil, bohužel, dosud v dějinách našeho umění nestojí na svém místě. Současníci jej příliš pře- hlíželi a my k němu zase nedohledáme a přece stačí už i jen »Na vysokých horách« (č. 64), obrázek, jehož barvy jsou naplněny radostí, jehož tony mají hebkost ruky ženy, jehož ko- lorit skoro stydlivě vykládá své bohatství, aby poznán byl umělec až do dna duše, oka jas- ného a dobrého, ruky hravé dovednosti a srdeč- nosti, která dojímá svojí skromností. Byli to divní lidé. Žili takřka v komůrkách, jejich ateliery byly zastrčené světnice, jejich zevní život úzký a nepovšimnutý a Navrátil dokonce platil jen za lepšího malíře pokojů, ale v jejich představách rodily a rojily se obrazy a obrázky nasycené krásou básnické nálady, v duši roze- hrané kouzlem přírody, která se kořínků srdce umělcova dotýká. Krajinářů romantiků měli jsme mnoho. Co však značí E. Herold se svými hrady vedle Na- vrátila, na něhož pohlížel s vrchu jako na ma- liře malé inteligence? Co Havránkova akuratesa drobnovidné subtilnosti, jako v pohledu na Krumlov z r. 1882 se vším svým realismem Bylo mnoho malířů a málo poetů. M Hans- hofer vycvičil jich většinu. Měl cit krajinový velmi pěkný a rovněž smysl barevný, obojího však užíval přes příliš k efektům divadelních dekoraci. Vedle scenerie alpské hraje u něho osvětlení hlavní a dost samolibou úlohu. Chodí po tomto jevisti jako v uměle vřásněném plášti královské princezny. Dlouho před ním žilv Praze čiperný a teď už docela zapomenutý kra- jinář, soudruh velmi milý, mysl velmi veselá. ano bujná, který mnoho v průvodu svých šlech- tiekých mecenášů cestoval: Frant. Kučera. Maly obrázek (č. 102) odněkud z Podunají silhueta hradu do zlatého západu se vrývající — je pěknou ukázkou iluminačních efektů doby předbřeznové. Romantika jeho je upřímná, prostá sentimentalnosti a melancholie a bodrost malí- řova mluví z každého rysu této poctivé, svědo- mité a roztomile solidní malby. Ovšem že i tu je vše jaksi přehnáno. Vzduch je přílis čistý. osvětlení příliš jasné, kraj příliš hezký ve své křehkosti. Nebylo jinak tehdá. Obraz musil být hezký, musel být ušlechtilý. Nešlo o pouhou pravdu a malíř se cítil uměleem, dovedli-li miti básnický vzlet. Poetika jejich byla vlastně na- ukou o kráse, jakou potřebovali, jak jí roz- umáli. Jejich mysl byla sic jednoduchá, jejich cítení bylo rovné, obojí však se vzněcovalo na slozitých zjevech, nevšedních, svátečních. Adolf Kosárek, kterého souchotiny schvátily, nežli dospěl tricltky, souvisí ještě s timto poko- lením. 1 jeho základ byl romantický právě tak
#6 alto_textblock #6
jako jeho soudruha Jul. Mařáka. Vyšel z lesů a miloval les. Vlastně miloval strom smutnýa krásný. Borovici, jedli, smrk, jejich temný smutek, monumentální formu a půdu, ze které rostly, skálu, strž, kde žije poustevník a kudy chodí myslivec. A pak šero v hlubokém boru. První u nás vnesl do krajinového obrazu ši- roký, melancholicky zvučivý ton. Tesknota před tuchy mu jej vpouštěla do štětce, i když vyšel do širého kraje, když hleděl na daleké lánya vyhledával v nich suché, píačité cesty. Neruda jej zvláště chválil a měl také proč. Kosárek měi smutnou duši a tou objímal všechen kraj:I jako malíř byl znamenitý, široký, statečný a silně uchopující každý zjev. Co tu bylo prospektistů vedle něho. V Karlu Würbrovi ještě doznívaly ohlasy tradic osm- náctého věku, založených na Holanďanech; Ant. Liehm, postivý, ale suchý; L. Stephan diva- delní jako jeho učitel; V. Kroupa neméně a jenom Alois Bubák se od ních liší svým milým upřímným tónem, v němž prostota zápolí s po- zoruhodnými cily dekorativními. Jejich krajiny mají geografická jména. To značí úzké motivy. A jakkoli jsou úzké, přece tvoří zevní i vnitřní obsah obrazu. Jde jen o to opravit a upravit je v obrazovou uzavřenost a zaokrouhlenost. Malíř tlumočí, užívaje překladatelské volnosti. Urovnává, doplňuje, zsokrouhluje. To také činí do jisté míry ještě Jul. Mařák ale zase jako u Navrátila a mnohem výše, spíše však hlouběji u A. Kosárka, nechává duši, roz- položení mysli, karakter srdce, cit básníka vejít do kraje. Vnitro umělcovo je měkké a zamžené. Hlavně je dojaté, něžné rozechvělé. Toto svoje psychické já promitá v obraz krajiny. Ona s stává nositelem jeho načeřené dumavosti. Ne- hledá v ní víc vhodné motivy obrazové, nýbrž se uchyluje k ní jako k posluchačce svých vnitřních chvil. Zpovídá se jí z toho, jaké krásné a ušlechtilé city a nálady dovede v něm k ži- votu probuditi. V Mařákově díle, z něhož dva »Lesní karaklery« jsou na výstavě, obráží se velmi světle onen podivuhodný koloběh, který proudí mezi krajinářem a krajem, mezi umělcem a přírodou; mezi touto a uměleckým výtvorem Příroda, věčná inspiratorka, dotýká se teplou rukou srdce umělcova a tento, líče její obraz, vyznává jejími tvary, co v nitru jeho k hybua ohni přivedla. Maluje pro nás sebe v nl. Sem do lesů, jimiž z rána a večer cho- dím, jejichž rythmicky se vlnící vrcholky o svého stolku přehližím, teď právě zářivéa jiskřivé v lesku líbajícího slunce, právě sem vodil Mařák své žáky mezi šedavými, přirud- lými, omšenými pni, pod smaragdovým sítem, jímž bodaly paprsky až na drobný pokry půdy a zde jim hleděl otevříti nejen oči, také mysl a srdce. Nestačilo mu vychovati z nic jen maliře. Chtěl v nich probuditi člověka básníka — oba bystré pozorovatele a vřelé my slitele. Proto od něho počíná se nové obdob českého umění krajinářského- Bechyně, Libušiny lázně.
#7 alto_textblock #7
Karel B. Mádl.
#8 alto_textblock #8
Školská hlídka.
#9 alto_textblock #9
Postátnění nebo znárodnéní? Otázka nacionalisace školy a výchovy je právě velmí časovou — v Německu! Projednává se literárně, píše se o ní v listech, je předmě- tem studií paedagogiekých, rokují o ní praktictí učitelé, ba vydává se i časepis pro otázku ně- mecké výchovy, počíná se tvořiti organisace mužů a žen za účelem propagace německé vý- chovy atd. Známě i u nás Gurlittovy spisy, Můnchovy články o nacionální výchově, knihy Dahnovy, Lichtwarkovy, Cauerovy, Försterovy, Ohlertovy a mnohé jiné dokumentují, že reform školské výchovy a školského systemu na pro- spěch ideje národní, je potřebnou a nutnou na prospěch výchovy německého národa. Takový ruch v hlavách o budouenost svého národa a zvelebení jeho kultury myslících je — v Německu, v tom Němocku, které je národ- nostně zeeleno, kde zájmy státu a národa se kryjí, kde všechna školská organisace od nej- vyšší správy státní až do nejmenších školských obcí vedena a řízena jest vlastními, německý mí lidmi a kde nacionalismus německý je vodivou myšlenkou všech vrstev od eísaře a generality až do rozsáhlých řad sociální demokracie . . U nás naproti tomu stává se modním heslo — postátniti školství národní. Stačilo. že dvě generace prošly nynějším útvarem škol- ství, ovládaného systemem centralisticko-byro- kratickým, aby seslabeno bylo národní svědom naše, aby ochably naše národní city, aby zapo- menuty byly idealy Havličkovy, Tyršovy a jiných úplně našich propagatorův myšlenky nacio- nalní, a dnes stává se jakousi nejmodernějši modou ironisovati snahu nacionální v oboru vý- chovy školské. Co je úkolem škol ve smyslu národní kul- tury? Aby sloužily prospěchům národa. Má-l býti jim umožněno dostáti tomuto velikému své- mu kulturnímu poslání, jest nutno veškeru je- jich organisaci, jich zřízení, obsah i formu je- jich práce, jejich správu i jejich niterný život uvésti ve shodu s uznanými potřebami národa a působiti k tomu, aby školy veškery celým svým organismem, rozvrstvením i veškerou svou prací připinaly se životu národnímu, společným celonárodním idealům a snahám. Mají-li školy účinně a výhradně sloužiti národu, jest nutno, aby svou práci připinaly k dějinnému vývoji národa, aby mládež byla v uvědomělém duše- vním spojení se snahami svého národa v minu- losti, ale jest rovněž potřebnou, aby školy opa- třovaly dorostu našemu trvalé citové i snahové spojení s přítomnou kulturou národa, s jeho ny- nějšími vůdčími idealy národními. Má-li tak naše školství býti dílnou, v niž tvoří se český člověk, má-li vskutku býti pra- vým odleskem kultury celonárodní, musíse zúplna znárodniti, t. j. musí nejen vše- chno učivo naplniti obsahem národu vlastním. svérázným, ale tuké po stránce správní a orga- nisační je třeba upraviti školství tak, aby svo- bodně mohlo napomáhati k zachování a vy- pěstění individualně národního svérázu a ná- rodní samostatnosti. Toto potřebné znárodnění škol arci se ne- uskuteční a uskutečniti nemůže, bude-li školství naše nadále ovládáno škodlivým systemem cen- tralistickým. který ovšem i svou povahou, me
#10 alto_textblock #10
thodou i svým účelem je naprosto protinárodni neboť jeho cíle jsou jiné než cíle vý- chovy národní. Dosavadní system ceníralisticko-byrokra cký založen je na principu sestejnění, nivelli- sace několika národů pod stejnou správou sto- jících, kdežto znárodnění škol chce dbáti in dividuality národních kmenů. Centralismus snaží se postaviti školu do služeb svých zájmů politických v zájmy národa, ovšem málo sou- běžných, princip znárodnění škol chce postaviti školu do výhradných služeb národa. Nynější system přenáší šablonovitý mecha- nismus z byrokratického centra do živoucího on- ganismu našeho školství, kdežto system, zalo- žený na principu znárodnění chce školu z tohoto mechanismu osvoboditi, uvolniti a chce nahra- diti jej výchovou individualní, připinajíc se k živé kultuře a skutečným po třebám národa. Jsou-li školy nejdůležitějším a nejvlivnějším činitelem, zachovávajícím ráz a individualitu ná- roda, nemůže býti pochybnosti, že jen ten směr školské politiky je správný a národu prospěšný který směřuje k tomu, aby školství dáno byle národu do vlastní správy a samo statného řízení, neboť národu školství náleží, aby jím vládl a v něm a o něm si sám samostatně rozhodoval jako o nejpůsobivějším prostředku k pěstování národních sil, jako o nej- účinnější zbrani moderní v boji o získání a udížování národní svobody. Proto z nejupřímnějšího přesvědčení a ni koli z pouhého jakéhos eitového „vlastenectví musíme se opříti škodlivému systemu centrali stickému, který ovládá naše školství byrokraci po většině německou a našemu národu nepřátel skou, proto nemůžeme souhlasíti s principem postátnění škol, byť i proň mluvily některé dů- vody rázu finančního, pramenící v nynější pře tížeností zemí. Školství je instituce pro národ tak důle žitá a má proň takovou cenu životní, že by ve- doucí činitelé neměli nikdy dopustiti, aby někdo cizí z účasti na společném nákladu mohl pro sebe vyvozovati právo spolurozhodovati o for- maci a niterném životě a duchu našich škol. Žádá-li se, a to zajisté právem, aby stát přispíval na výdaje zemské, možno vždy nalézti příslušnou formuli a vhodný způsob, aby stát v jiných, pro individualitu národa méně roz- hodujících oborech poskytl zemi pomoci a tak umožnil, aby náklad na školství mohla si lépe hraditi. Avšak vyvolávati a připravovati situse v tom smyslu, aby odevzdán byl všechen vliv na školství do rukou státu tím, že by mu při- kázána byla všechna povinnest úhrady školskýeh výdajův, toť počínání, s nímž souhlasiti nemůže nikdo, kdo jest si vědom hrozných škod, jakých centralisticko-hyrokratický, převahou německý system napáchal již ve školské kultuře našeho národa. Proto stavíme se rozhodně proti snaze po- státňovací. Namitá-li se, že rostoucí a zmáhajíe se lidová vzdělanost a uvědomělost národní vy- nutila by jednoduše na státu, aby sice vešker výdaje školské sám hradil, ale svojí centraln správou do kulturních oblastí našich samovolně nezasahoval a ve školství vždy naším potřebán ochotně vyhovoval, pak možno zajisté s naděj aspoň rovně oprávněnou obrátiti se k naší ná- rodní samosprávě a věřiti, že totéž probuzení a uvědomění lidové vynuti si na ni, aby lépo než dosud o školství národní dbala. Nám brání zřetel k národní politice a samo- správným i státoprávním tradicím souhlasiti, aby stát svoji právomoc ve školství ještě více utužil a namitá-li se, že beztak již školství střední odborné v rukou nynějšího vládního systemu jest a že se nám v ústavech těch mládež ne- odnárodňuje, pak musíme jen litovati, že ochabl naše národní citlivost a připamatovati si, jak mnohem více než dosud by byly střední i od- borné školy s to vykonati na prospěch výchovy národní, kdyby právě nebyly svírány systemem nenárodním, který — a to teprv v nejposled- nější době trpí, ale nepodněcuje a nepovzbu- zuje — aby učitelé škol těch z vlastní vůle někdy i na úkor svých osobních prospěchů slou- žili ideám národním. Při rozhodování o tom, zdali postátniti nebo znárodniti naše školství, může nám býti rozhodu- jící jediné jen vodítko, zdali totiž ten nebo onen způsob lépe umožňuje, aby lid náš k zápasu za naši samostalnost a za dostižení našich národ- ních idealů více byl uschopněn. A tu nemožno ani okamžik býti v pochybnostech o tom, který system je našemu školství příznivější, zdali se- státňovací nebo znárodňovací. Tedy ne sostátniti školství naše, ale na opak zbaviti se nynějšího bědného systemu, kte- rým opředla centralní správa svoji mocí naše školství tak, že v něm dnes skoro výhradně sama za mičelivého souhlasu našeho autonom ního světa rozhoduje, toť náš úkol, toť naše de- visaí Vyprostiti i to školství, které až dosud v ru- kou centrální moci vládní se nachází a od- státniti veškero školství, to jest pří- kaz zdravé a rozumné a sebevědomé české politiky školské. Vzdávati se dobrovolně i té trošky práva, které dosud národ náš ve svém školství máa volati pro nápravu naši nejdůležitější instituce národní, jakou je škola, cizí pomoc, toť politika jistě zoufalá. Pravda-li, že školství je politicum, pak nutno nám si uvědomiti, že není jen politicum státu, ale že je politicum také nám, národu... A již proto, že školstvím možno nejúčinněji působiti na vůli národa a tudíž na utváření jeho budoucích osudů, nemůžeme se smí- řiti s novým heslem: postátnít školy.
#11 alto_textblock #11
Sportovní věstník.
#12 alto_textblock #12
p Olympioké hry. ** Marathonský běh přinesl faktické ví- tězství outsidera Vlacha Doranda. Favority pro ví- tězství byly Anglie a Kanada; na místa tipovány Australie a Švédsko. Dorando vyhrál Marathon (42 km. 263 m.) v čase 2 hodin 54 min. 46 vteř., za ním doběhl Američan Hayes, třetí Jihoafričan Heffe- ron. Hayes prolestoval proti vítězi, poněvadž mu při pádu v stadionu byla poskytnuta pomoc; Hefferon podal protest hned proti oběma rovněž pro poskyt- nutí jim pomoci. Protest Hayesův uznán a on pro- hlášen vítězem, Hefferon posunut na druhé a Ame- ričan Forsban na třeti místo.
#13 alto_textblock #13
n
#14 alto_textblock #14
MODNÍ ZÁVOD PRO DÁMY
#15 alto_textblock #15
NOLFE SCHLEI
#16 alto_textblock #16
120cs
#17 alto_textblock #17
**Cena měsla Prahy, věnovaná meziná- rodnímu výboru pro hry olympické, je po čas her olympických v Londýně vyslavena ve franko-britské výstavě v paviloně pro umění (Fine arts building) těší se všeobecné pozornosti tím spíše, jelikož umě- leckým svým provedením vyniká vedle cen ostatních. jež věnovali: zástupci Řecka (Umírající vojín mara- tbonský), britští šermíři (bronz. vása), paní de Mont gomery (socha diskovržce ze dřeva řezaná), Hurling ham Ant. (stříbrný pohár pro polo), franc. vlád (sevrěskou vázu), hrabě Brunstta d'Usseanx (socha Athény), Gold Silversmith Company (zlatý pohár) Lord Westbury (pohár pro zápas řecko-římský). Cena pražská připadne letos gymnastovi italskému, jak z minulých referátů o hrách olympických jest již
#18 alto_textblock #18
známo.
#19 alto_textblock #19
n
#20 alto_textblock #20
všeobecná ake společnost pro pojišťování aproti „Národnímu divadlu“ Pojlšťuje ve všech možných kombinacich za pevnou premll 12046 = Žádejte prospekt. =
#21 alto_textblock #21
PRV CES
#22 alto_textblock #22
z
#23 alto_textblock #23
Olympické hry v Londýňiě. (Původní zpráva našeho zvl. zpravodaje) Podáváme další podrobné výsledky v šermu mužstev v kordu i šavli. Zápasy počaly 21. t. m. Kord. První kolo: Čechy vítězi nad Uhry (walkover), Anglie nad Holandskem 9:7; v druhém kole: Italie nad Čechy 9:4, Belgie nad Švýcarskem 10: 6, Fruncie nad Dánskem 10: 6, Anglie nad Ně- meckem 12 14. Šavle. První kolo: Francie v. Belgie 10: 6. Dne 22. rozhodnuty pak další utkání následovně Šavle: První kolo: Čechy v. Holandsko 8:7 Italie v. Angiie 10: 6, Uhry v. Německo 90 (wal- kover); druhé kolo: Čechy vítězí nad Francií 9 :7 Uhry nad Italii 11: 5. Kord. Trelí kolo: Belgie poráží Italiř 10 6 Francie poráží Anglii 11: 5. Umistili se tedy do finalu mužstev v kordu Belgie a Francie, v šavli Čechy a Uhry. Do finále jednollivců v šermu šavlí, kleré vy- bojováno 23. t. m., umístili se v I. skupině: Werkner (Uhry). Notley (Anglie), Bertinetti (Italie), De Lesseps (Francie), Szantay (Uhry). De la Falaise (Francie) Fuchs (Uhrv), Földes (Uhry). V II. skupině: Cecche- rini (Italie), Gerde (Uhry). Voodt (Belgie). Toth (Uhry), Zulavsky (Uhry), Doormann (Holandsko Goppold z Loobsdorfů (Čechy) a Ostrup (Dánsko). Vylosování jednotlivců pro šerm kordem nebylo v době odeslání této zprávy dosud publikováno Úspěch Čechů v šermu mužstev šavlí byl těžce vybojován zvláště proti Holandanům, kde do posled- ního assautu byl výslodek nerozhodný Mužstvo české seslaveno proti Holanďanům bylo náslodovně: O. Lada (3 por., 1 vít.), V. Lada 2 por. 2 vít.), Goppold z Loobadorfu (1 por., 3 vít), Schejha (2 por., 2 víl.), celkem 8 porážek. Mužstvo Holanďanů: Doormann (2 vít., 2 por.) De Jong (3 vít., 1 por.), Van Rossem O víl., 4 por.) Van Loben (2 vil., 2 por), celkem tedy 9 porážek. Goppold s Doormannem překročilí stanovenou do- bu a proto přiznáno jim po 1 porážce. Mužstvo české proti Francii: O. Lada (3 por. 1 vit.), V. Lada (1 por., 3 vít.), šl. Goppold (1 por. 3 vít.), Schejbal (2 por., 2 vil.), celkem 7 porážek. Mužstvo francouzské: De la Falaise (2 por., 2 vít.), De Losseps (2 por., 2 vít.), Perrodon (2 por. 2 vít.), Renaud (3 por., 1 vít), colkem 9 porážek, —- Dle došlého nás telegramu umístil se ve finale v šermu šavli jednetlivcu Goppold z Loobsdorfu jako třelí. (4 por. 3 vItězství V běhu marathonském doběhl Ne- jedlý jako 18 za 3 hod. 26 m. 261/% v teř., c oz etí jeho stalečnost.
#24 alto_textblock #24
NÁBYTEK
#25 alto_textblock #25
nejlepší jakosti doporučuje firma 1204
#26 alto_textblock #26
B. ME, Praha-lI., Štěpánská ul. č. 629 Založeno 1847.
#27 alto_textblock #27
v
#28 alto_textblock #28
Automobilism. ** Návrh řádu franeouzského Gran prix. Mistopředseda technické komise francouzskéh automobilního klubu Arnoux navrhuje řád Gran prix, jenž vrcholi v úplné volnosti konstruktérům Vývody Arnouxovy jsou tak zajímavy, že zasluhují aspoň stručného uveřejnění. V roce 1908 dosáhl Ga briel na čtyřválcovém voze Mors o 65/70 k. s. vrtání 140 mm. v závodě Pařiž.—Madrid Gjenž přeru- šen v Bordeaux) průměrné rychlosti hodinové 105 km Letos průměrná rychlost vítěze v Grand prix voitu- ret (jednoválcový motor 100 mm. vrtání) byla 80 km posledního ještě umístěného velkého vozu v Granu prix pak 81.5 km. Arnouxovi jest patrno, že není vhodno zvyšovati ještě sílu motorů, neboť vozy jsou handikapovány pneumatikami. Dokazuje to zkušenost v letošním Grand prix, kde první čtyři závodníci mě nili pneumatiky: Lautenschlager (vítěz) 9krát, Henry (druhý) 17krát, Hanriot (třetí) 19krát, Rigal (čtvstý) 21král. Při tom třeba vzili v úvahu, že závodní vozy, pokud se motoru týče, všechny byly takořka stejne a že všechny, pokud se nestaly obětí nehody, po zá- vodě byly v bezvadném stavu. Závod letošní byl zá- vodem pneumatik. Nelze tomu odpomoci? Když v r. 1904 navrženo poskytnouti továrníkům úplnou volnost, odbyt návrh obavami, že by se vy- skytly vozy ve váze 2500 kg. a s motory o 300 k. s. Obava tato byla zbytečna. Arnoux očekává, že při- jetí jeho návrhu by způsobilo, že mezi závodními vozy a voituretami by se objevil nový typ, prostředník mezí oběma krajnostmi, kterému lze s velkou pravdě podobností prorokovati vítězství.
#29 alto_textblock #29
MERCEDES
#30 alto_textblock #30
F. V. Moravec.
#31 alto_textblock #31
Víčz Grand Prix 1908.
#32 alto_textblock #32
Mísla učitelská ve školním okresu smíchov- ském: říd, učitele s nábož. způsobilostí v Modřa- nech: učitelky pro III. odbor na divčí na Zbraslavi; učitelky 1. tř. ve Střešovicích a 2. tř. na Smíchově při I. dívčí; učitelů 1. tř. v Liboci, Štěchovicích Tuchoměřicích, 2 tř. v Davli, Horoměřicích, Slapech, Střešovicích a Zákolanech. Žádosti od 25. července. Konkurs na místa učitelská ve škol. okresu no- voměstském n. M. úřadně se opravuje, že uči- telské místo 1. tř. je jen ve Sněžném, ostatní jsou 2. třídy-
#33 alto_textblock #33
„A-ALA lphan k zpol., zpol. k r. o ve Vídni, I, Augastlnerstrasse 8, telefon č. 10625. Dilna pro správky: Vídeň, II., Engerthstrasse 202, telefon č. 12707. Garáž: Videň, IX., Schlickgasse 3, telefon č. 15337. 119
#34 alto_textblock #34
Vůz, který váží 700 kg. a má motor, jehož vrtání jest o málo vyšší než ono, které předpisuje letošní řád Grand prix voituret, mohl by dosíci hodinového průměru 120 km., aniž by mu hrozilo nebezpečenství, že »zahyne« na pneumatiky. Takový vůz mohl snadno vyhráti letošní Grand prix. Už před léty v jednom ze závodů Paříž—Bordeaux Charron mezi závodními vozy startoval na rychlém cestovním voze a dobře se umístil. Auto připojuje, že návrh Arnouxův by podporoval pokrok automobilové konstrukce a po- skyti chance i jiným typům motorů než jenom těm, které dnes jsou obvyklé.
#35 alto_textblock #35
14/16 HIP 4 e 10 HP 2 el. Sportovní vůr Laurin Klement 1289 akc. spol. MI. Boleslav. — Sklad: Praha, Josefské nám
#36 alto_textblock #36
Z oyklistského ruchu. ** Mistrovství zemí koruny čelské na 100 km pořádá Č. Ú. J. V. v neděli 6. září t. r. na trati Praha—Poděbrady—Kolín —Praha. Závod tento, jehož proposice vydány budou v nejbližších dnech, tvořiti bude první z podniků, na pamět pětadvacetilstého trvání Jednoty pořádaných. Ve dny svatováclavské (26. až 28. září) konati se budou v Praze velké jubilejní slavnosti (slavnostní valná bromada, bankel, návštěva jubilejní výstavy, spor- tovní akademie na výstavišti, pracovní sjezd a j.). Vše bližší v 1. čísle časopisu Jednoty »Cyklista« (redakce na Král. Vinohradech), jenž počne vychá- zeli v srpnu a bude vydáván 25. každého měsíce. **Česká Ústřední jednota velocipe- distů zve veškeré cykliststvo české, zejména členy klubů župy pražské k velké manifestační schůzi všesportovní, již pořádají veškeré ústřední české svazy sportovní ve středu 29. července t. r. v 8 hodin večer v sále obchodn. jednoty »Merkur« v Praze (Mikulášská tř). Schůze ta má pojednati o odmítavém stanovisku ciziny záležitosti samostalnosti českého sportu a vyzníti v mohutný projev za naprostou jeho neodvislost. K schůzi zvány jsou městské rady Prahy i předměstí, poslanecké kluby všech stran, veškerá žurnalistika jest tudíž povinností, zejména správních výborů našich klubů, postarati se o účast co největší.
#37 alto_textblock #37
Dalekostelne raenlce
#38 alto_textblock #38
lovecké a zbraně obranné dodává za ceny konlu
#39 alto_textblock #39
renční J. Nowotný, c. k. výs. továrna na střel- né zbraně v Praze, Ferdinandova tř., 38 n. Velký katalog 50 h. malý cenník zdarma. Na jub. výsta- vě bohatá exposice v pavilonu č. 109 před pravým vchodem do pavilonu obchodu. Zástupce firmy 11142 přítomen na výstavě v neděli i ve svátek.
#40 alto_textblock #40
Střelectví- ** Závody Českého svazu střele- ckého (Praha II., Ferdinandova tř, »u Choděrů«) budí živý zájem. Nejen ve svazu, nýbrž i v klubech a jedňotách se k nim horlivě činí přlpravy. Přibývá přihlášek jednot do svazu i přiblášek střelců k zá- vodům. Dnes jest poslední neděle zkušební střelby hostivařské, spojené ještě se staročeskou královskou střelbou pražského sboru střelců. Generální zkouška našich českých střelců bude 9. srpna u terčů, při- pravených již zcela k závodům. Pořadatelstvo ne- šetřilo nákladu, aby střelnice hostivařská byla dů- stojně připravena k I. mezinárodním závodům, ko- naným již 15.—16. srpna t. r., k nimž zvány slo- vanské známé spolky střelecké. Závody budou zahájeny slavne stním způsobem ráno 15. srpna střelbou do slavnostního terče, zvlášť k tomu účelu opatřeného br. J. Matouškem; předcházeti budou jen krátká oslovení starosty »Č. sv. stř.« a zástupce pří- tomných hosti. Potom nastupují závodníci v pořadu přihlášek. Užito bude přesných normálních tarců světových svazů: každý závodník střilí do svého terče. Vedle závodů nepodští Svaz se zřetele další svůj úkol, získati ke společné práci všechny české spolky střelecké zemí koruny české, v prvé řadě ovšem korporace až dosud osa- mocené. Činnost tato získala svazu již v prvém roce 1 klub, 4 spolky, 5 sborů a 6 jednot! I vše- národní úkoly, jako podpora Ústřední Matice školské, vedle matičního závodu v měsíci září, i přímé návrhy k jednotlivým spolkům, jsou předmětem cilevědomé práce »Č. sv. stř.«. Jest jen na našem obecenstvu. našich spolcích střeleckých, aby urychlili rozv českého střelectví v takové míře, jako u ostatních svobodných národů.
#41 alto_textblock #41
Ručnice lankasterky,
#42 alto_textblock #42
světoznámé výrobky prvého řádu, dalekostřelné na léta trvaulivé, ladného zevnějšku, v mírných cenách, doporučuje puškařská firma
#43 alto_textblock #43
Ladislav Švestka a spol., Praha Václavské nám. 53. Vlastní výroba. — Úvěruhodným osobám mírné platební podminky. — Obsáhlý i lustr. cenník za 80 h v pošt. známkach. Velký výběr FLOBERTEK a REVOLVERů moderních soustav. — Prodej c. k. střel- ného prachu, nábejnic a broků. 12908 Levné ceny-
#44 alto_textblock #44
** Jednota českých středců »Tyrše přesídlila do Pařížsé velkorestaurace p. Syrovátky v Ječné ulicu. Veškeré dopisy budlež řízeny na bra. star. Sokolo, Žilná ul. č. 31. Cvičení ve střelbě koná še ve jmenované místnosti každou neděli od 9—12 hod. dopol., cvičení pořadová, pochodová a šerm každé pondělí od 8—9 hod. večer v pondělí 27. l. m. schůze výborová, účastenství všech členů žadoucno. Athletika a sportovní hry. ** S. K. Slavia. (Of. zpráva.) Ve výborové schůzi, dne 23. t. m. konané, projednána žádost vý- boru Karlínského Memoralu a dáno k disposic hřiště na den 80. srpna za loňských podmínsk. S povděkem vzato na vědomí vítězství kolegy Třísiy v turnaji Sportu a Her na výslavě ve fleuretn. — Ú. M. Š. a Nár jednota pošumavská daly svůj souhlas k pořádání turnaje ve dnech 6., 7. a 8. zaří. — Členstvo se vybízí k hojnému účastenství na vše- sportovní schůzi ve středu v »Merkuru«
#45 alto_textblock #45
Hlasy z obecenstva.
#46 alto_textblock #46
Výtečný dietetický stolní nápoj- Otažte se o cennost Bilnské domáciho lékař
#47 alto_textblock #47
1194a