#1
alto_textblock
#1
Strana 10.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
26. července 1908.
#4
alto_textblock
#4
Číslo 204.
#5
alto_textblock
#5
Lékařská hlídka.
#6
alto_textblock
#6
Pauperismus a veřejná péče o zdravi
Dr. M. Peroutka.
„Beatus ille, qui rerum potni
cognosceré caugas et strepi-
tum omnem subjecit podibui
Acherontis avari-
Horác, Kniha I. od-
#7
alto_textblock
#7
Bída, prolelariát, pauperisn — trpký úděl vy-
Běděuců, meře lidské bídy, černý list historie li
stva, pramen i kořen zdrcující tragiky života!
Bledé, průsvitné tváře, veliké, hranaté hlavy
s vypouklými hrboly čelními, bočitá páteř a hubené.
zkřiveně končentiny dílek v přeplněných, vlhkých.
svělla i vzduchu postrádajících bytech, plných ne-
čistoty a zápachu — předčasná zralost a demorali-
sace dospívajících — nedostatečná výživa všech;
esten závisti, nespokojenost se stávajicím řádem
doutnající záší k boháčům, tupá resignace: fouha p
zapomnění, alkohol s depravujícím účinkem svým—
vieklé nemoci — předčasný skon po bezradostném
životě, plném odřkání a strádání, prostém každého
vyššího vznětu a bez naděje v lepší, šťastnější bu
doucno! —
Jako spousty vod, jež prorvaly staleté hráze
dere se otázka pauperismu elementární, ničím ne-
zadržitelnou silou do popředí veřejného zájmu.
„Primum vivere, dein philosopharel
I my jsme lidé k obrazu božímu stvoření, i my
chiceme člověka důstojný život věst — ozývá se z
stále vzrůstajících zástupů proletářů jako ropot bl-
žící se Bouře, jako hukot vzdáloných vodopádů, jak
vlnobilí vzdouvajicího se moře. — —
„Sociální otázka, praví Masaryk — to dnes zna-
mená nekli a nespokojenost, touhu a strach, naděi
a zoufání tisíců a milionů .
u
#8
alto_textblock
#8
„Laseiate ogni speranza vol, ch'entrate.
Danto, Divina Comodia, C. III.
Otázka pauperismu není jen otázkou lidskosti
otázkou oné čisté lásky k blížnímu, již káže nábo
ženství Kristovo, o níž horují Ketleler a Moufang. La
mennais a Kingsley — oné lardente charité, jíž vě
nuje Victor Hugo jednu z nejskvostnějších svých
básní, adresovanou boháčům, těmto „heurex du mon-
de“ — není jen otázkou, budící zájem filosofů, ná-
rodních hospodářů a státníků, nýbrž jest, jak v ná-
sledujícím ukázati hodláme, léž eminentně důležitou
olázkou veřejného zdravolniciví.
Národostní moment, posuzujíce pauperismus
jako taký, zde zůmyslně pomíjíme v uvážení, že bída
a nedostsíck těch nejnutnějších prostředů sub-
stenčních každého bez rozdílu národnosti steině
prach deplá a stejně politování a bezpodmínečné sou-
strasti hodným činí.
Jak známo, spatřují čelní národohospodáři a so-
cialisté, vycházejíce ze stanoviska že společnost li-
ská řídí se přírozenými zákony, jimž nutno pone-
chati uplnou volnost, v pauperismu nutný, neo
vratný následek boje o život. Mezi živými bytostm
dovršuje se pokrok, neboť druhy, okolnostem nej
lépe přizpůsobené vílězí, vyhlazujíce druhy slabší.
Nic není pošetilejšího, než chuiti ze špatně chá-
paného milosrdenství zachránili ty, jež příroda k vy-
mizení odsoudila . ..
Ustupme mocným, neboť moc jest právo! Laissez
faire, laissez posserí
Národohospodáří a socialisty tak často cilovaný
„železný zákon“ Ricardův stanoví, že „mzda hledíse
neustále přibhžiti průměrně tomu, ce jest dělníkům
k jejich živobytí a k udržení jich počtu nevyhnutelně
potfebí. Jestliže mzdy klesnou pod tuto úroveň, děl-
níci nejméně příznivě situovaní umírají nedostatkem
a tehdy poplávka po pracovní sile způsobí stoupnut
mzdy na normální výši. Jestliže ji přestoupí, zvětšuje
se počet dělníků a větší nabídkou klesnou mzdy.“
Marx, rozvinuje theorii hodnoty Smitha, Ricarda,
Bastiata a Careye, hájí stanovisko, dle kterého „vý-
vin oekonomického utváření společnosti jest přiro-
zeným procesem historickým a dle něhož nemožno
činiti jednotlivce zodpovědna za poměry, jejichž stvo-
řením sociálním sám jest, jakkoliv by se subjektivně
nad ně vyšinul.“
Thoorie tylo kritisuje Emil de Laveleye“) doslovně
takto: „Kniha Das Kapital jest, jak velice správně
poznamenal Cliffe Leslie, výtečným příkladem zne-
užívání deduktivní methody, která jest prečaslo uži-
vána od mnoha oekonomistů. Vychází od jistých
aziomat a jistých formulek, které považuje za ne-
popíratelně pravdivé. Z těch vyvádí důsledky, které
se mu zdají v nich býli a tak přicházi k úsudlkům,
které pokláda za tak nepopíratelné, jako úsudky
exaktních věd... V morálních a politických vědách
výrazy nevystihují nikdy s přesností nekonečné od-
stiny skutečnosti... Preměna sociálm nepřipravuje
se poltěním vlasů dialektikou, byt i ostrou jako
břitva.“
Masaryk*) vyslovuje svůj konečný úsudek o ce-
konomice Marxově takto: „Není pochybnosti,ž
Marxova theorie hodnostní je jednostranná ... Marx
má mnoho z methody staré, aristokratické — na mí-
stě pracné empirie se konstruuje a slova se berou za
věe. Zejména v I. svazku Kapitalu je více schola-
stiky, než věc snese ...
Nemůže býti naší věcí, obírati se dále kritikou
svrchu dotčených theorií po stránce abstraktní socio-
logie, případně oekonomiky — přihlédneme raději
s hlediska, nadpisem této stati blíže označeného, po-
kud theorie tyto a rcálně existujícími poměry v sou-
hlas uvésti se dají, čili, jinými slovy řečeno, zdali
pokud ve skutečnosti svého potvrzení dochá zejí.
Die Rubnera“) požívato koncem let osmdesátých
minulého stoleti v celém Německu — v ostatních
státech jsou zajitté obdobné poměry — 1,592.386
osob chudinské podpory.
V těchlo případech zaviněna byla chudoba-
náslcdkem chudoby v . . . . . 30.3% případů
„ smrti živitele v . . . . 18.1% „
sešlosti věkem v . . . 14.8%% ;
tělesné vady v . . . . 12.4%
„ pijáctv v . . . . . . 3.4%
„ nezaměstnanosti v . . 6.0%
jiných příčin v . . . . 15.0% „
V daleko přovážné většině případů byla tudíž n
moc v širším smyslu slova příčinou chudoby, kdežto
nezaměstnanost sama o sobě pouze v nepatrném po-
měrně zlomku veškerých případů k chudobě vedla.
Vzliedem k tomuto faktu nutno, chceme-li do-
spěti k určitému závěru ve příčině nás tuto zajímající
předložiti si otázku, zdali choroba případně (před
časná) smrt živitele a různé tělesné vady jsou zlem
#11
alto_textblock
#11
*) Masaryk: Otázka sociální, p. 1.
*) Emil de Laveleye, Socialismus naší doby, pee
10, 49, 54, 57, 47, 62.
*) Masaryk: Otázka sociální, pag. 353, 356.
*) Rubner: Hygiena, p. 694.
#12
alto_textblock
#12
naprosto neodvratným, aneb zdali závislými jsou na
různých zevních poměrech, proti nimž člověku, pří-
padně společnosti lidské s vělším neb menším úspě
chem bojovati lzez
Že úmrtnost a tudíz I nemocnosl dle různých
poměrů, v nichž dnešní kulturní člověk žije, v ne-
malém stupni kolísá, illustrují následující data, jež
z Flüggeho“) citujeme. Dle téhož zemřelo v lelech
#13
alto_textblock
#13
*) Plügge: Grundrisa der Hygiene, pag. 3, 4, 5.
1849—1874 v Prusku z 1000 obyvatel:
v pěti velkoměstech . . 33.02
ve všoch městech , . , 30.76
na venkově . . . . . 28.37.
Na 1000 osob připadalo porodů ročně:
v městech . . . . . , 38.66
na venkově . . . . . 40.67,
Pribylo tudíž ročně na 1000 obyvatel:
ve městech . . . . . 7.91
na venkově . . . . . 12.30 osob.
Ještě značnější kontrasty vykazuje parallolní
srovnání úmrtnosti mezi 17 venkovskými okresy an-
glickými a mezi průmyslovými okresy liverpoolským
a manchestrovským:
V okresech venkovských zemřele ročně z 1000
osob: mužských 27.56, zenských 16.23; v okrese
ma nchestrovském zemřelo ročně z 1000 osob: muž-
ských 35.38, ženských 30.46; v okrese liverpoolském
zemřslo ročně z 1000 osob: mužských 40.97, žen-
ských 36.36.
Nejná padnější rozdily shledáváme, srovnáme-l
úmrtnost dle zámožnosti, případně dle poměrů obyt-
ných, jež lze zajisté za vříbližné měřííko téže pova-
žovati. Dle zmíněného autora zemřele v Lipsku
z 1000 osob v ulicích s průměrným počtem
osob
oso
0.1 v každ. pokoji do 1r. 110, do 5let 10, od 5 let výše11
1.1.5 . „ . .. 250, „ . . 11, . „ - „ 18
1.5.2 „ „ . „„ 280, „ . „ 11, „ . „ „ 20
2.2.5 „ „ „ „„ 340, „ „ „ 14, „ . „ „ 2
25 3 „ „ . „. 330, „ . - 13, „ „ . „ 27
více než3, „ „ „ „ 420, „ „ „ 18, . . . „ 34
Seznavše takto, že mortalita a morbidita různých
tříd společenských tak frappantně rozdílné poměry
jeví, hleďme se nyní orientovati o tom, jakým percen-
tem jednotlivé druhy nemocí na celkové úmrtnost
participují.
V ohledu tomlo lze na základě výsledků přisluš-
ných slatistických šetření slanoviti jako normu, že
veliká, ba převážná většina veškerých případů úmrií
připadá na různé nakažlivé choroby, mezi něž i tu-
berkulosu čítati nutno, jakož i na nemocí anomaliemi
výživy podmíněné a konečně na tak zvané „nemoci
z nachlazení“. Tomuto značnému percentu úmrtí prá-
vě zmíněnými a — jak známo — do jisté míry
uvarovatelnými chorobami odpovídá sa-
mozřejmě i průměrně veliké procento nemocnosti tč-
mitéž chorobomi.
Přehlédneme-li nyní svrchu předeslaná předvětí
a sice statisticky dokázaný fakt, že velká část paupe-
rismu podmíněna je prodčasnou smrtí, příp. vleklými
chorobami živitele, jakož i právě zmíněnou okolnost
že mnohému z dotčených úmrtí, resp. onomocnění
za jistých okolností účelnými prohibilivními opatfe-
ními předejíti lze, přichá zíme k jedině možnému
zajisté legicky správnému úsudku, že hygieni-
ckými opatřeními, předpokládaje ovšem
účinnou podporu se strany veškerých
povolaných činitelů, alespoň proti ji-
sté části pauperismu prephylakticky
zakročíti možno.
(Pokrač.)
#14
alto_textblock
#14
Z lázní. V Reichenhallu hledají pomoc a úlevu
zvláště ti nemocní, kteří se nacházejí v rekonvales-
cenci po onemocnění dýchacích ústrojů. V Reichen
ballu pro takuvé nemocné zařízeny jsou různé po-
můcky léčebné, které ostatně všady jinde zaří-
zeny býti mohou. Lékaři posílají skoro každébo
do pneumatických komor, do inhatíren a do různých
druhů vanových lázní a pak do lázní elektrických.
Uznáváme, že způsob tohoto léčení jest dobrý a že
mnohý nemocný zde úlevu i zdraví nalezne, ale jen
ten, kdo zde náhodou snad za lepšího počasí léčbu
podstoupt. Nemáme ale za to, že může takové po-
časí, jaké letos zde panuje, přemoci účinky lékaři
předepsaných prostředků při nemocech dýchacích
ústrojů. Čírnáct dní panuje zde již nesnesitelné po-
časí. Mlhy a nízké mraky válejí se jako roztrhané
hadry po špičkách alpských kopců, ba zahalují ně-
kdy celé kopce, že je ani nevidíme. K tomu pršl
skorem denně a teploměr ukazuje stále za zamrače-
ného nebe 11 až 13 stupňů R. V těchto 14 dnech bylo
jen několik dní lepších, ve kterých si nemocný oddech-
nouti chtěl. Každý zahalen v plášť, s deštníkema
gumové přezůvky maje na nohoe, netrpělivě přechází
a patří na tlakoměr, který stoupati nechce. Dne
20. července, kdy z domova dostáváme zprávy, že
je tam nesnesitelné horko a 34° R, ukazuje teploměr
městský v lázebných sadech 111/,° R. Se všech stran
ozývá se kašlání. Nám Čechům by lépe svědčilo,
kdyby se kdes doma takový druh léčení zavedl. Také
by nás naše strava více silila nežli ta zdejší, nám
nekonvenující a nevyhazovali bychom tolik peněz do
ciziny, kde nás to ani netěší a veselá mysl a spoko-
jenost jest přece půl zdraví, jak staré pořekadlo tvrds
U nás jsou pro nás klimalické poměry přízni-
vější, nežli ty zdejší deštěm, vlhkem a zimou v čer-
venci se vyznamenávající!
#15
alto_textblock
#15
Z literatury zaslané redakci »Lékařské hlídky«
»Časopis lékařů českých« přináší v 30). čísle
tento zajímavý obsah: I. Prace původní: 1. Doc. dr.
Chlumský v Krakově: O léčení kontraklur a ankylos.
— 2. Doc. dr. Jos. Císler: K pathologii poruch hla-
sových. Práce z kliniky prof. Thomayera. — 3. D .
R Vanýsek, primář interního oddělení zemské ne-
mocnice v Brně: Příspěvek k nauce o postpneumo-
nické neuritis. — II. Rozhledy: Přehled nejdůleži-
tějších porodnických a gynaekologických prací v r.
1908 do měs. června. Sestavili doc. dr. O strčila
asist. dr. Pruška. — III. Spolky a sjezdy: Iv.
sjezd čes. přírodozpylců a lékařů v Praze od 6. do
10. června 1908. — IV. Zprávy. — V. Fauilleton
Zpráva o poměrech a zařízeních zdravotních v král.
českém za léta 1902—1905. K číslu přiloženo jest 28.
číslo »Věstníku«, orgánu lékařské komory pro král.
české a lékařské komory moravské a 3. číslo »Lé-
kařského Sborniku«, jejž redigují prof. dr. For-
mánek a prof. dr. Pitha. »Věstník« přináší po-
zoruhodnou zprávu z Bakova. V místě působí MUD .
Satran, lékař výborný, charakter vzorný a člověk
milý, jemuž protivná strana pohtická chce nasaditi
konkurenta. Již tři za sebou byli do Bakova zlákání
— ale všichni, jeden po druhém resignovali. Zdravý
zjev. Na pole veřejného zdravotnictví politické stran-
nictví lékaři zatahovati nedovolil
Užilkové a pamětihodné rostliny cízích zemí. Se-
pnal František Polivka, ředitel české slatní realky v
Olomouci. Nakladatelství R. Prombergra v Olomouci.
Zajímavého a pěkně vypraveného tohoto díla (o němž
již jednou pochvalně jsme se zmínih a doporučili)
vyšlo dokončení sešitem 15.—20. Ohsahuje 615 vy-
obrazení a má 646 stran. Kniha důležitá pro lékaře,
lékarníky, učitele, hospodáře, droguisty a poučná pro
nejširší obecenstvo. Cena 10 K, váz. 12 K 50 h.
Zdraví, měsíčník poučující širší kruhy o pokro-
cích v lékařství, zvláště zdravotnictví; dále o otáz-
kách boje proti alkoholismu, tuberkulose, pohlavním
chorobám, fušerství atd. se zřetelem k heslu »Škola
a lékař«, sledujícím cíle zdravé výchovy a boj proti
chorobám mládeže. Zodpovědný redaktor dr. D. Pa-
nýrek. Ročník I., č. 7. Články: Rodiče a děti, napsal
Ant. Jandl, odborný učitel, O pohlaví ve škole ná-
rodní (Sál a dr. Panýrek), otravy kysličníkem uhliči-
#16
alto_textblock
#16
tým (Ant. Ryska, správce cukrovaru), Humanitní
ústavy a zřízení v Rakousku (MUDr. Peroutka, okr.
lékař), insertní pavouci, feuilleton, literatura, rozhledy.
sjezdy, úřadní zprávy a spolkové, drobnosti. Před-
platné pouze 8 K.
#17
alto_textblock
#17
Z odborných kruhů.
#18
alto_textblock
#18
Lidové hotely.
#19
alto_textblock
#19
(Rowton-Houses.)
#20
alto_textblock
#20
Tísnivé nedostatky v bytových poměrech
jak vytvořily se r poslední době najmě ve vel-
kých obchodních městech a průmyslových
okrsích, upozorňují stále naléhavěji na okol-
nost, že nové hospodářské a kulturní podmínky
vytvořily nejen nová prostředí třídní, nýbrž že
vymáhají v mnohé příčině i občnsnou reformu
seučasného způsobu života určitých stavů neb
širokých vrstev lidových, vedouce v důsledku
svém k novotvarům, jež po praktické stránce
lépe vyhovují trvajícím poměrům, nežli dosa-
vadní útvary, ač o nich před nedávnem nebylo
téměř potuchy.
Značné a trvalé přibývání dělnictva v továr-
ních čtvrtích městských mělo v zápětí, že pod-
nájem stal se ve středních vrstvách takměř pra-
vidlem. Ve velkých městech poměrně stále více
ubývá domácností, jež eítí potřebu nerušeně uží-
vati obydlí výhradně pro sebe, a přibývá rodin.
jež k uhájení, k zlepšení své existence prona-
jímají pokoje podnájemníkům aneb jednotlivé
postele pro spolubydlící.
Nevýhody tohoto stavu bývají pro obě stra-
ny citelné a jsou obecně známy. Pobyt v míst-
nostech nevalně čistých, vlhkých a málo vzduš-
ných jest jednou z předních příčin hromadného
churavění tuberkulosou, jež se stává stále větš
metlou velkých měst.
Proto takměř všeobecně uznává se již nut-
nest, zabývati se opravdově otázkou zdravých
a levných příbytků pro nemajetné třídy. Jedná
se zvláště o to, jak zameziti, aby v jedné a téže
místnosti, často ani hygienicky nevyhovujíeí, ne-
spalo mnoho lidí pohromadě, zvlášť pak, týče-li
se to bydlení nedospělých s dospělými obého
pohlaví, stojícími zcela mimo svazek rodinný.
V třídě dělnické dotírá potřeba ta ovšem nej-
naléhavěji. A tak otázka levného, avšak přece
zdravého bydlert došla praktického řešení z po-
čátku jen v místech s největšími závodními pod-
níky a teprve později, od založení prvého Row
ton-housu či hůtelu pro nemajetné, nazvaného
tak po svém tvůrci lordu Rowienovi, doznala
širšího rozluštění pro velká města vůbec.
Z prvu, v střediscích průmyslových, řešeno
byla bytová otázka dosti jednostranně tak zv.
dělnickými domy. V Essenách zřízena byla n
příklad již v roce 1856 od velkoprůmyslníka
Bedř. Kruppa vzorná menáž pro závodní děl-
nictvo a sice o 200 postelích, jež během času
rozšířena byla až na 1200 lůžek v r. 1900)
Od r. 1884 byli nuceni všichni svobodní děl
níci, jichž plat nepřesahoval jistou výši, závodem
stanovenou, a kteří nemohli vykázati se, že bydli
u nejbližších příbuzných, obývati dělnické do-
my Kruppovy. Jelikož se však v příbytcích těch
jednalo ponejvíce jen o přespání, nemohly dom-
ky ty nahraditi nájemníkům pobyt v kruzích r-
din, byť i cizích, a proto — nebýti příkazu po
vinného obývání — byly by noclehárny závodn
po většině asi prázdny; měly však oproti tomu
tu výhodu, že v každém pokojíku postaven
bylo jen jediné lůžko.
Jednou z nejrozsáhlejších noeleháren téhož
druhu jest od r. 1874 budova bochumského hor-
nického spolku v městě Bochumu. Obsahuje
sice 1200 lůžek, jež se pronajímají i s úplným
znopatřením (t. j. stravou a topivem) za pou-
hých 80 pfeniků čili úhrnně za jednu korunu
denně, opatřena jsouc vedle toho koupelnami.
společnou jídelnou i pivnicí, avšak oproti tomu
má tu nevýhodu, že v jedné světnici umístěn.
jest čtvero až osm lůžek. Podobné budovy znač
nějších rozměrů nalézají se tohoto času v Sel
becku u Saarnu, v Parušovicích (Silesia), v Ka-
tovicích, v Hohenlohenhütte, atd.
Všechny uvedené dělnické domy přístupny
však byly pouze dělníkům, zaměstnaným v zá
vodech, jež je zařídily. Ostatní dělnictvo a osta-
ni nemajetné kruhy neměly přístupu a tím stály
mimo dobrodiní levného a zdravého bydlení.
Tu pojal před patnácti lety lord Rowton
myšlenku, zříditi hotely, přístupné veškerému
dělnictvu, zřízencům, učedníkům a nemajetným
třídám vůbec, a sice takového rázu, že by z
nepatrný peníz pronajímati mohly čisté a vzduš-
né pokojiky o jednom lůžku na libovolný počet
dní, týdnů i měsíců, a jež by byly zařízeny
tak, že by skutečně nahraditi mohly obyvatelům
svým pobyt v kruhu rodinném. Lord Rowton
vyšel ze stanoviska, že zaměstnaný nemá zapo-
třebí platiti si pokoj po celý den, v němž by
mohl nejen spáti, nýbrž i pracovati, psáti, kou-
řiti, návštěvy přijimati atd., nezdržuje-li se
v něm ve dne skorem nikdy, většinou ani večer
nýbrž pouze přes noc. Na mysli tanul mu zpo-
sob životn na lodi: malé kabiny určeny jsou
výhradně ke spaní, velká společná jídelnaa
kuřárna, hovorna a čítárna slouží pro pobyt za
bílého dne i z večera, podporují vesměs vzá-
jemné poznání se všech cestujících a umožňujl
společenský život, takže cestující na lodi v brzko
cítí se jednou velkou nodinou. Dle tohoto lod-
ního systemu zřídil Rowton r. 1893 v Londýně.
ve čtvrti Vauxhall, prvý hotel lidový dle systému
malých kabin s jedním lůžkem, vyhražených
výhradně noční době, avšak s celou řadou vel-
kých místností pro společný pobyt za dne
k večeru.
Pokus Rowtonův s lidovým domem ve
Vauxhallu se zdařil, a tak v brzku následovaly
další hotely v londýnských čtvrtích King's Cross.
Newington Butts, Hammersmíth a Whitechapel.
Nejrozsáhlejším z nich jest Rowton-House v Ne-
wington Butis, a vzhledem k tomu budiž vnitřní
zařízení jeho poněkud podrobněji probráno, aby
zřejmě vynikly velké přednosti domů tohoto sy-
stému. Hötel sám týčí se v poblíží nádraží Ele-
phant Castle na náměstí, v němž sbíhají se hlav-
ní třídy jižní části londýnské, tepny to čtvrtí
pod Temží. Pro výšku a rozsáhlost jeho viděti
lze jej již z daleka. Zevnější fagadou svou čin
dojem veliké tvrze, vnitřní jeho místnosti jsou
však moderně a vkusně zařízeny. Podlahy vel-
kých místností hötelu sázeny jsou ponejvíce ze
chamotek, stěny obloženy jsou do jisté výše hla-
zenými cihlami; vedle vkusnosti padá při tomto
zařízení na váhu v prvé řadě přednost neoby-
čejné čistoty společných mistností vnitřních
jako jídelny, koupelen atd.
#21
alto_textblock
#21
Při vstupu do přízemí nalézá se Eancelář
v níž každý příchozí povinen jest koupiti si líste
na kabinu s lůžkem. Cena lístku obnáší pouhých
pence, t. j. asi 70 haléřů. Vstupenka tato
opravňuje majitele nejen ku přenocování v ur-
čité kabině, nýbrž i k okamžitému používání
všech společných místnosti, v hotelu se naléza-
jících, a sice od doby příchodu až do 8 hodin
večer příštího dne. Touž kabinu prona jmouti
však lze ihned na týden, měsíc, ano i na rok.
Má-li příchozí cenné věci, může je složiti v kan-
celáři v uschování, aniž by mu platiti bylo z
to nového příplatku. Společné místnosti, či míst-
nosti „denní“, otevřeny jsou denně do 121/4 ho-
diny večerní, ve sváteční dny do 111/4; nej-
prostrannější z nich jest jídelna (500 čtvereč-
ních metrů), v níž obědvati může současně 440
lidí. Znamenitá ventilace a jasné osvětlení činí
jídelnu tu zvláště příjemnou; i o vkusné obrazy
na stěnách jest postaráno. Obědy a večeře ob-
drží se za levný peníz. Kdo chce, může si však
své jídlo sám uvařiti z přinešených potravin,
jež si lze ostatně i u zvláštního bufetu, v ho-
telu se nalézajíeího, koupiti; potřebné k tomu
kuchyňské nářadi půjčí se mu v kuchyni. Ve
velkých nádržkách stále pohotově jest vařená
vřelá voda, by každý sám připraviti si mohl dle
libosti čaj. I kuřivo obdrží se tu za lidové ceny.
Z jídelny vede několik kroků do druhé velko
mistnosti, jíž jest kuřárna (150 čtv. m). V témž po-
schodí umístěna jest ještě čítárna (240 člv. m.), je
pojmouti může přes 200 osob; z nich 170 čtenář
pohodlně čísti může při stolech, pro ostatní místa
jest jen na židíích a lavicích při stěnách a u kamen.
Návštěvníkům k disposici jsou však nejen knihy
noviny, nýhrž i hry, jako šach, dáma at
V bezprostřední blízkosti čítárny umístěna jest
společná šatna, v níž postaveny jsou skříně, pro-
půjčcvané hostům hotelu k uschování šatstva, prádla
atd., poněvadž kabiny ke spaní žádných skříní neob-
sahují. Každá skříň nese číslo pokoje, jemuž je př-
řaděna.-
Všcchny dosud uvedené sály leží v přízemí
v souterrainu nalézá se místnost k mytí a sice s s0
umývadly, do nichž napustiti lze teplou i studenou
vodu. Dostatečný počet ručníků a stolic k odložen
šatstva vždy jest pohotově. Ve vedlejší koupelně un-
stěno jest v 10 menších odděleních 10 van modern
stavby z hlazených kachlí. Odtud vede několik kroko
k prádelně, v níž za nejmírnější poplatek čistí se
prádle hostů hotelu; kdo však chce, může si své
prádlo vyprati sám a v přiléhající elektrické sušárně
rychle vysušiti. Jedna větší světnice reservována jest
konečně pro obuvníka a krejčího, kteří rovněž za ne-
patrné poplatky spravují obuv a šatstvo příchozích
hostů.
V ostatních pěti poschodích umístěny jsou ka-
biny s lůžky, zařízenými vhodně pro letní i zimní
dobu. Rowton-llouse v Newington Butis obsahuje
jich 1015. Kromě postele nalézá se v kabině jen je-
ště židle, dále věšák a do stěny zasazené hlazené
prkénko k odložení hodinek a jiných drobnějších
věcí. Postele jsou kovové a opatřeny slamníkem, ží-
něnkami, přikrývkami a polštáři s bílým prádlem
Každá kabina má zvláštní podlouhlé, avšak značně
vysolé okénko a na stropě opatřena jest elektrickou
žárovkou se světlem tak stlumeným, aby se v ka-
bině nemohlo dobře čísti. Jsouť ložnice tyto určeny
výhradně odpočinku, spaní; o ostatní postaráno jest
uvedenými společnými mísinostmi. Kabiny odděleny
jsou ve skupinách po 12 neb 16 úplně od ostalních
tak aby při případném ohni, aneb při vypuknutí ne-
mocí možno bylo jednotlivou skupinu ode všech
ostatních zcela isolovati a tím předejíti požáru bu-
dovy, případně zameziti šíření nakažlivé nemoci cka-
mžiteu desiníekcí všech kabin jedné skupiny.
Budovou vedou dvoje široké, železné, ohnivzdar
né schody, třelí menší, rovněž železné schodiště vy-
nraženo jest personálu hotelu. Služebnictvo i s do-
zorci čítá 40 hlav a podléhá ve všem tak zv. supor-
intendantovi, jenž jest prvým úřadníkem a současně
reditelem hietelu
K zprvu uvedeným pěti Rowton-Ilousům londý
ským přibyl v r. 1904 nový lidový hotel, Carrigton-
douse, nazvaný tak po presidentu humanitní společ-
nosti londýnské. Obsahuje 800 lůžek a postaven jest
takmět úplně dle Rowtonova systému. Prvých p
hotelů náleží od smrti lorda Rowtona akciové spo
sečnosti, jejíž podíly se knždoročně přiměřen“ zúro
kují; domy ty obsahují celkem 3793 lůžka.
Z ostatních zemí byla to Italie, jež prvá posla-
víla dům kabinového systému londýnského. Dům
ten, pod jménem Albergo popolare nalézá se
v Miláně a sice ve středu města nedaleko proslule
galerie Vittorio Emanuele. Otevřen jest ve dne i v
noci a za kabinu vybírá se poplatek 60 cent. (t.j.
60 haléřů) denně, aneb 2 liry 90 cent, za týdon.
I v Rakousku učiněn byl již pokus s domy to-
hoto rázu. Z jubilejního fondu císaře Františka Jo-
sefa I. pro lidová obydlí zřízeny byly v r. 190
prvé dva lidové hotely ve Vídni, v Briziltenau a sice
pod jménem „Ledigenheim“ v Mariahilferstrass
(„Männerheim“ pro svobodné muže, „Frauenhelm
pro svobodné ženy). Oba domy obsahují sice nece-
lých sto lůžek dohromady, pomýšlí se však na jieh
rozšíření. Jsou v nich rovněž vhodné společné mís
nosu, jako čítárna, jídelna atd.: za lůžko platí se 21
až 3 koruny týduč.
Není pochybnosti, že město tak průmyslové, jak
je Praha, vykazuje všechny podminky, jichž potřebe
je k účelnému založení a zdárnému rozvoji lidových
domů systému Rowtonova. Upozorňujeme tu-
díž stavitelské kruhy pražské na ho-
tely tohoto druhy dříve, nežli se věe
uchopí podnikavčjší kapitál cizí
Praha s předměstími obsahuje několik značnýel
továrenských okrsků; i bylo by tu místa i příležilo-
sti ke stavbě několika lidových domů. Nemajelným
třídám zaopatřilo by se tím nejen levné bydlení, ný-
brž i mnchem zdravější pobyt ve vzdušných a či-
stých místnostech, jakožto náhrada za dosavadn
četné sklepní díry, o jichž existenci pronikne do n-
vin zpráva jen tehdy, jedná-li se přímo o nějakou
zahnívajíci lidomornu, jejíž tajemnosti přijdou n
světlo v soudních místnostech.
Sociálně-humanitní význam lidových domů jest
tak samozřejmý, že není třeba zvláště toho doka-
zovati. Poukázati stačí se stanoviska hygienickéh
na čistotu a vzdušnost Rowtonových domů, k kul-
turně-sociálního na jich soukromé čílárny, knihovny
a ostatní společná zařízení, jež schopna jsou podpo-
rovati mezi stálými nájemníky hotelu společenský
život a odvraceti tak členy od denního dlouhého se
zení večerního v hospodách a tím od vysloveného
alkoholismu.
Obec pražská, jež jest majitelkou čelnýchi roz
sáhlých pozemků uvnitr města i na cbvodu jeho
může vhodnou komunální politíkou stavební bez vel
#22
alto_textblock
#22
kých obtíží a Bez jakýchkolív obětí docllifi všeokia
né úlevy bytové nejen podporováním stavby ma
lých domků rodinných pro úřadnictvo, o niž se fíz
delší dobu vyjednává, nýbrž postarati se i o levné
příbytky jedné části nejpotřebnějšího ebyvatelstva
svého, totiž dělnictva. Humanítní záz podniku tako
vého zaručuje, že by uvítán byl s uspokojením ode
všech stran, jímž nejsou lhostejny živolní zájmy ši-
rokých vrstev lidových.
#23
alto_textblock
#23
J. V.
#24
alto_textblock
#24
Číslo 246.
#25
alto_textblock
#25
1921 /,08.
#26
alto_textblock
#26
Šaehy.
Pořádá J. Rašovs ký
Veškeré dopisy adresovány buďtež: J. Rašovský,
Uh. Ostroh, Morava.
#27
alto_textblock
#27
Úloha čís. 406. (Originál.)
P. Josef C umpe, Týn n. vl
#28
alto_textblock
#28
Mat v 5 tazích
#29
alto_textblock
#29
Končící hra č. 45.
V partii Teichmann—Mieses, hrané dne 8. červne
1908 v mistrovském turnaji v Praze, došlo po tazích
1. d2—d4 d7—d5, 2. e2—e3 c7—c5, 3. c2—c4 c5)e
d4, 4. e3xd4 Jg8—f6, 5. Jb1—c3 Jb8—c6, 6. Scí—
e3 g7—g6, 7. h2—h3! Sf8—g7, 8. Jg1—f3 Sc8—f5, 9.
Sf1—e2 0—0, 10. 0—0 Vas—c8, 11. Val—cí d5xíck,
12. Se2xc4 Jc6—b4, 13. Dd1—e2 Jf6—d5, 14. Je3x
d5 Jb4xd5, 15. Se3—d2 Jd5—b6, 16. Sc4—b3 e7—e5?.
17. Ve1Xc8 Jb6xc8, 18. Jí3xe5 Ddsxdí k násl.
postavení:
#31
alto_textblock
#31
Je5xcfvi
zakončil partii následovně: 19.
Dd4Xb2, 20. De2—c4! (hrozí „dušený“ mat) Sg7—dá,
21. Sd2—h6 Ví8—e8, 22. Jf7—g5- a černý se vzdal.
#32
alto_textblock
#32
Bílý
#33
alto_textblock
#33
Partie č. 344.
Hrána v mistr. turnaji ve Vídni 24. března 1908.
Španělská hra.
Černý: Důras
117. a2—a4? Ja5—ba
18. Val—a2 Jb3—c5
19. Dd3—dl
Jc5xK a4
20. b2—b3
Ja4—be
21. Sc1—e3
Se7—g5
22. Jb1—a3
Sg5xKe3
Je8 —f .
28. Ve1xe3
b5xc4
24. c3— c4
25. b3xc4 Jf6 —ur
Jd7— ch
26. Ve3—g3
Dds—e7
27. Dd1—h5
28. Va2— e2
Va8—fs
Vf7— f5
29. Jh2— f3
30. Dh5—li6 Ví5—fe
31. Jf3—d2 Vf8— fs.
a bílý se vzdal.
#34
alto_textblock
#34
Bílý: Suchting-
1. 62—e4
2. Jgl—fs
3. Sf1 —b5
4. Sb5—a4
5. 0—0
6. Vf1— eí
7. Sa4—ba
8. c2—c
9. d2—dá
10. d4—d5
11. Sb3 — c?
12. h2—hs
13. Jf3—h2
14. e4xf5
15. Sc2xf5
16. Dd1—ds
#35
alto_textblock
#35
e7—05
Jb8—c6
a7—a6
Jg8— fe
Si8—en
b7—b5
d7—d6
Sc8—g4
o—o
Jo6—a5
Jí6—es
Sg4—d7
17—f
Sd7x«f5
Vf8xKf5
Ví5—
#36
alto_textblock
#36
Zprávy šachové.
Praha. Partie pražských mezinárodních turnajů
vydány budou tiskem asi koncem srpna 1908. Sub-
skripění cena jednoho exempláře činí 6 K. Přihlášky
přijímá: V. Kautský, Žižkov 956 nebo H. Pollak,
Praha II., Smečky 7.
Brno. Pázdninového turnaje, pořádaného „Spol-
kem českých šachistů“ a „Kroužkem mladých šachistů“
súčastní se: Brach, dr. Nachtikal, Gargulák, Mikuika,
Havlíček, Porč, Krbůček a Pokorný. Výsledek přino-
seme příště.
#37
alto_textblock
#37
Řešení úloh-
Úloha čís. 377. J. Cumpe. Bílý: Ke7, Dg8, Sa5,
b5, Pb2, d2, fl; černý: Kc5, Sh8, Ja3, g7, Pa6, de.
(5. Mat ve 3 tazích. 1. d2—d3 t. KXb5, 2. Dd5-
etc. 1..aXb5, 2. b4+ atd. 1..Jg7 jak 2. bá-
Úloha čís. 378. Fr. Matoušek. Bílý: Kdl, Dhe
Sc4, f8, Pc5, d3, g3; černý: Kd4, Sb7, Je8, P'í3, f5
Mat ve 3 tazích 1. c5—c6 SXc6, 2. De3-, 1.. Ke5,
2. Dd6+, 1. — Kc3, 2. Dh8 + atd.
Úloha čís. 379. A. Uršič. Bílý: Kg5, Vh4, Sb4.
e8. Pc2; černý: Ke6, Pí5. Mat ve 4 tazich. 1. Kg5—
f4 Kd5, 2. Sd7 Kd4, 3. Sc6 atd., 1. — Kf6, 2. Sf8 jak
3. c4 atd.
Úloha čís. 380. W. A. Shinkmann. Bílý: Kf5, Dís,
Vb6, h2, Sc6, d2, Jg5, h5, Pg4: černý: Kh6, Dbt,
Ví1, he, Sc8, f2, Pd7, e4, g7. h7. Samomat ve 4 t-
zích. 1. Jh6g7+ Šl4-, 2. Jf3++ e3+, 3. Se4-
d6+, 4. Je6- Vf8- mat.
Úloha čís. 381. K A. L. Kubbel. Bílý: Ka7, Des,
Vd4, Pb2, b4, c6, c2, g5, g7; černý: Ke5, Sh2, Pe7,
d5, e6, g6. Mat ve 3 tazích. 1. De3—f3 Kd6, 2. VX
d5+, 1..Sg3, 2. Dxg3-, 1.KxKd4, 2. Dee.
Úloha čis. 382. A. Klír. Bílý: Kc7, Db7, Ve4, e4.
Jg8, Pe3, h4; černý: Kr5. Vd2, f2, Ja4, h7, Pdv,
dš. Mat ve 3 tazich. 1. Ve4—c6 jak 2. Vf6-,
1..Ví3, 2. Jh6+, 1. Kxe4, 2. Ve4+.
Úloha čís. 383. L. Vetešník. Bílý: Kh!, Da7,
Vde, f8, Pb3, b5, d3, d5; černý: Ke5, Vh7, Jh4, Pev,
e4, g7, g6, h4. Mat ve 3 tazích. 1. Da7—f2 Kx«d6, 2.
Vds+, 1.cxd6, 2. Ve8+, 1.. J jak 2. Dcö, 1...c5,
2. Vf6, 1.. jak 2. Vdz (dsl.
Úloha čís. 384. Fr. Matoušek. Bílý: Ke8, Vd5,
Sa8, Jgl, h5, Pí2, f6, g2, h3; černý: Ke4, Jb1, g5,
Pr7, h4, h6. Mat ve 3 tazich. 1. Jg1—f3 JXfs, 2.
ís+, 1.JXh3, 2. gXch3, 1. Je6, 2. Vd4 -
1. Jh7, 2. Ve5-
Úloha čís. 385. V. Marin. Bílý: Kh1, Df6, Vba,
Jed, 1'b3, c2; černý: Kd5, Da5, Sb8, Ja4, Pb4, cv.
Mat ve 2 tazích. 1. Je4—c5 atd.
Úloha čís. 386. K. A. L. Kubbel. Bílý: Kci, Deh,
Sa3, h5, Pb5, b6, e4, g5. g7; černý: Ke6, Sdl, Vds,
Jg8, h8, Pb7, e5. Mat ve 2 tazích. 1. Dc5—Í8 atd.
Uloha čís. 387. A. Zeman. Bílý: Ka7, Dh7, Vde,
Se1, Pec, f3; černý: Kc5, Sa6, Je1, Pb5, d7. Mat ve
3 tazích. 1. Vd6—d4 jak (b4), 2. BXb4+- 1... d5,2.
De7+, 1. KXd4, 2. De4+, 1.. Jd3 Gjak) 2. Doxkcdv.
Úloha čís. 388. R. Teichmann. Bílý: Kf7, Da4,
Sg7, Je7, f6, Pd2; černý: Ke5, Ve7, g3, Sb4, Jaz,
Pa7, d6, f4, g4. Mat ve 3 taz ch. 1. Da4—a6 jak2.
Jf7, 1..18, 2. Jd5-. 1.8Xd2, 2. DXd6+, 1... Ve5
2. Dxd6+, 1. Vc4, 2. Dxc4.
Úloha čís. 389. K. A. L. Kubbel. Bílý: Ka8, Dfl,
Je5, g4, Ped, f2; černý: Kh4, Sd1, Jc6, g7, Pe3, ge,
h5. Mat ve 3 tazich. 1. Dft—g2 hXg4, 2. f4l, 1..
SXg4, 2. Jí3, 1.. Kg5, 2. Jf7+, 1.exf2, 2. DXÍ2—
1 Xe5 Gak) 2. Dg3++, 1. Jfo, 2 Dh2-
#38
alto_textblock
#38
Hlasy z obecenstva.
Borové a lithnatné léčební zřídlo
#39
alto_textblock
#39
SALVATOR
#40
alto_textblock
#40
osvědčuje se při ohorobách ledvinových
měchýřových, při dně, cukrovce, katar
rhalnich afekotch.
Přirodní železa prostá kyselka.
Hlavní sklad v Praze má: Robect End or,
11901
Frant. Kunerle.