ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 d8c03a80-7675-11dc-a4a1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 24
#1 alto_textblock #1
Ročník XXXXVI.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v pondělí 9. záři 1907.
#3 alto_textblock #3
zisío 249.
#4 alto_textblock #4
Ne rouní a odpat. HIsuy předl, Bacs ne v Praze v adejnislrari p sa měníe sa čotleta . . a 6 k — s dreli denárho g ze sa vzs řtrt its. .7 k o9a ve sliskh aK po na lnš ke . Toštoní na er s drojí sisilke .. Ka
#5 alto_textblock #5
v
#6 alto_textblock #6
V drobném prodejit rauni čtile o zobě . . . za S odpoledue . . . . za 2k Ve flialkách za venkově- ranní čislo. . . . . . . . 10h odpolední . . . . . . . . 4- Insernty platí se hotově napřei. Přečplocení a inserty přijímá sdmíai strace v Marianské nlini č.a Tam nacházejí se též rrdskce Uskirna a eapidica „ Národnich Listě“ Eukopisy se nevraceji-
#7 alto_textblock #7
Ministr dr. Pacák v Hořicích a Bělohradě. (Od zvl. zpravodaje »Nár. Listůe.) Čilost, s jakou ministr dr. Pacák na svých návštěvách českých měst koná obchůzky význačných míst a objektů, zračila se zejměna včerejšího dopoledne, kdy od časného rána mi nistr krajan v průvodu městské rady hořické zástupců úřadů vykonal řadu problidek. První platila Dienzenhofferovu chrámu, kde ministra uvital děkan P. Kousal s ducho venstvem, načež k delší a zevrubně návštěvě odebral se ministr do Odborné sochařské a kamennické školy, Na prahu jejím uvítán byl ministr ředite lem V. Weinzettlem, jenž vyslovil potě- šení nad návštěvou a zval ministra k prohlidce V průvodu profesorského sboru uveden byl mi nistr do dílen, kde rozpracovány jsou díla pro metereologický sloup v Táboře, konkurenční práce pro Videň, návrh pomníku Hachlova, studi božího hrobu, žulové schody oltáře pro Na- zaret atd. V galerii plaštik budila ministrovu pozor nost rozpracovaná dila Dvořákova pomníku. Madone del Vare, oltář do kostela králodvor ského, portál hřbitova do Ranné, busty hr. Ha racha, dra. Vl. Srba, dále hotová díla pro Quidona Kociána, Suchomela, Ša louna, Kafky, Černila, Kofránka Jar. Maixnera, Vávry, atd. Dále prohlédl si ministr strojní zařízen ústavu, soustruhy a pily, osvětlení elektrické slň pro vzdělávání živnostnictva zřízenou a opa třenou skioplikonem, načež odebral se do učeben a ředitelny, kde zapsal se do pamětní knihy úslavu, vysloviv se velmi pochvalně o prosperitě školy a uměleckých jejl snahách. Potom odebral se ministr v průvodu ostat ních do místností družstva
#8 alto_textblock #8
u podkrkonošského perlařství. Zde očekáván byl členy družstva, jmenovitě jednatelem, učitelem p. Kverkou, jenž po dal ministrovi informaci o dosavadní výrobě, předložil mu velice pěkné ukázky a žádal mi- nistra o blahovolnou podporu, poukazuje k okol nosti, že státní subvenci mohla by býti upra- vena řádně celá výroba a zdvižen blahobyt kraje. Ministr dr. Pacák přislíbil svoji podporu načež odebral se na náměstí ku prohlídee budovy
#9 alto_textblock #9
městské spořitelny, kde uvítal ho předseda správní rady p. Pou a představil mu úřadnictvo městské spořitelny Ministr informoval se o prosperitě ústavu a za- psal se opětně do pamětní knihy. Delší návštěv ministrova platila
#10 alto_textblock #10
Okresnímu výboru hořickému, který shromážděn korporativně v zasedací sín radnice, byl okresním starostou p. Janem Ja nákem ministrovi předslaven. Starosta okresní uvítal ministra jménem okresu a děkuje z návštěvu přál ministrovi, aby pobyt na půdě okresu hořického zůslal mu ve vlídné upomince. Ministr dr. Pacák poděkoval za přá- telské uvltání a ubezpečil, že jemu prospěch okresu hořického právě stak jako všech okresů českých leží na srdci. Něboť jest jeho povinno- sti, aby se staral o Čechy celé, bez ohledu na strany a bez ohledu na stavy. Proto také s ra dosti přišel, aby dnešní slavnosti se súčaslnil při tom hlavní činitele okresu poznal. Pan mi- nistr pak poukázal na význam dne na krásnou oslavu památky muže, jejž všichni clime a v úclě chováme. V době, kdy my byli ješté hoši, pra- coval on už na prospěchu národa celou svou silou, celou svou ušlechtilou dušl. A každý z nás musí etíti muže, kteří pracovali s chutíe silou tak úsilovnou ve prospěch národa, a tím více musíme cllti muže takového, jakým byl zesnulý velký Rieger, který plného půl stoleti n prospěch a blaho národa byl pracoval. »A proto s upřímnou radosti jsem vítal, že mohl jsem se s vámi zůčastniti dnešní oslavy našeho veli- kána!« (Výborně, sláva. !) Zatím přibyl zvláštní vlak od Prahy asi se šesti sty účastníky, mezi nimiž nacházel se starosta měst pražských dr. Groš, dv. r. Brá s vnuky Riegrovými, vicepresident místodržitel- ství Vojáček, člen panské sněmovny dr. K. Mattuš, členově městské rady pražské osobnosti v referátu o odhalení Riegrova obe lisku uvedené. Tilo zavitali na radnici, kde ministr pozdravil se a drem. Grošem, vicepres Vojáčkem atd.
#11 alto_textblock #11
ar
#12 alto_textblock #12
Přijetí deputací.
#13 alto_textblock #13
Potom představeny byly ministru četné depulace, jmenovitě učitelstva bořického, vede ného řed. Černým a členy vzdělávacího sboru Minisir děkuje za projev mu učiněný, pozname- nal, že je upřimným přitelem školství a učitel- stva a že jím byl i jako poslanec a zůstal jim i jako ministr. Jest si dobře vědo m, že v učitelstvu je základ národa neboť ono jest vlastním šlřitelem osvěty a vtéto je opět naše cel budoucnost. (Výborně!) Proto srdečně zástupce učitelstva vítá děkuje za jejich pozdrav. Na to okresní hejtman novopacký dr Pecka jakožto čestný předseda a p. učitel Jíra jako jednatel loňské zahradnické a od- borně průmyslové výstavy v Nové Pace, podal střibrnou pamětní Suchardovu plaquetu výstavy kterou ministr s díky přijal. Posl. Maštálka představil pak ministru delegátky damského hořického spolku »Vesna«
#14 alto_textblock #14
pl. Zd. Párovou a sl. Hykšovu, které hodlají založiti průmyslovou divčí školu, Ministi dr. Pacák na žádost delegátek přislíbil svoj pomoc této myšlence. Posléz slyšeny byly de- putace damského odboru »Červeného kříže«. starosta obce židovské Müller, deputace sou- kromých úřadníků v příčině pojišťování starob- ního, zásťupeové ober Rožďalovice, Králov Dvora, Kostelce nad Orlicí, Nové Paky, Jičína Bělohradu, Ostroměře atd. Zúčastniv se pak slavnosti odhalen Riegrova obelisku, přítomen byl ministr dr Pacák bankefu, načež odpoledne, rozloučiv se srdečně a provázen hlučnými ovacemi, zavíta k návštěvě svého rodiště, do
#15 alto_textblock #15
Slavnost odhalení Riegrova obelisku v Hořicích. (Od zvl. zpravodaje »Nár. Listů«.) Hořice, 8. zářl. ... Nepředstavovali si ani pořadatelé oslavy Riegrovy, že odhalení obelisku vzroste na udá lost rázu tak rozsáhlého. Účastenství nezůslale místním ani vůkolním, ale rozšiřilo se po ce lých Čechách a vzbudilo také ozvuk z Moravy a Slezska. Praha, jako působiště Riegrovo, pre sentovala se velmi silným zastoupením korporae a spolků, a nejinak i přední města česká okresy Řáno v Hořicích prozradilo se již neoby čejným ruchem a oživením celého města přili vem okoli. Podlouhlé náměstí, skvěle vyzdoben prapory, černalo se zástupy lidu, jenž vyčkáva z objížděk ministra dra. Pacáka (Viz o nich zvláštní zprávu) a příjezdu vlaků od Prahy Králové Dvora, Jičína a jinud. Krátce po 9. hodině přibyl zvláštní vl k z Prahy asi se 600 účastníky, kteří uvítán slavnostním komitétem, v čele s drem. Ková řem, uvedeni byli do radnice k zápisu do knihy pamětní. O 10. hodině bylo náměstí zcela pře plněno, tvoříc jediné moře hlav, v němž pe střily se národní kroje a červené garibaldovky
#16 alto_textblock #16
Lázní Bělohradu, kde snad nikdy nepanovalo tak radostné vzru šení, jako ve včerejší den. Všude bylo plno praporů, všude po ulicích plno lidí, kteří s ra- dostí vitali svého milého rodáka. Ministr vyjel automobilem z Hořic o tp4. hod. odpol. a zajel v Bělohradě nejprve na hrbitov ke hrobu pl. Anny Pacákové. O 4. hod. pak dostavil se, provázen posl. Maštálkou, k lá- zeňskému domu, kde dříve stál rodný dům dra. Pacáka. Byl hluboce dojat, když zastavi na místě, kde stávala jeho kolébka. Za hlučného provolávání slávy vystoupi pan ministr z automobilu a přijal uvítání pana starosty Vlacha. V lázeňském sále zatím shromáždila se celá městská rada s obecním zastupitelstvem, hr. Merveld, výbor záložny majitelky to lázeň, domu, s předsedou p. viká řem Schnalem a členy výboru, sbor učitel- ský s ředitelem p. Aloisem Hochem, nájemee velkostatku Führt, továrníci JIna a Krem lička, starostové okolních obcí a sice pp. Malý z Prostřední Nové Vsi, Jenček z Hor Nové Vsi, Vonka z Dolejší Nové Vsi, Pa- řizek z Újezda Svatojanského, Měšťa n ze Lhoty Sárové, Fojt z Brtve, učitelstvo z okoli, vodní družstvo s p. předsedou Mohrem, řed. a spisovatel K. V. Rais, zástupeové místních spolků a všichni, kdož jsou v Bělohradě n léčení, Pan ministr uveden byl do krásně a bo- hatě vyzdobené dvorany lázeňského domu, kde mu starosta Vlach představil všechny při- tomné, ukázav, že všichni s pocitem vděčnosti ho vítají v jeho rodném místě a prosí, aby pan ministr Bélohrad vždy měl v paměti. Ministr byl tak vroucím uvítáním vzpomínkami na první leta svého života, v těchto místech ztrávená, tak dojat, že sotva moh poděkovat. Zapsal se na žádost páně starosto u do pamětní knihy, načež uveden byl do sou- sední místnosti, kde bylo přichystáno občer- stvení. Zde ujal se ministr slova, aby ukázal, jak spěchal do svěho rodného města, k němuž myšlenky a vzpomínky jeho vždy tíhly. Doufá že zavítá se svou chotí do Bělohradu na dels dobu. »A nyní mi dovolte, milí rodáci, abych. když jsem ve svém rodněm místě a takořka v své rodné chatě dnes jako ministr, čehož se ani můj otec aniž já nadál, uchopil se číše a pro- nesl přípitek všem přitomným rodákům svěho rodného města, jemuž přeji rozkvět a stálé mo hutněhí.« (Výborně ! Výborně) Vřelý přípitek na pana ministra pronesl na to pan děkan Sehnal, přeje mu dlouhého zdraví, aby na dále ještě mohl pracovati n prospěch svého národa. Pan ministr ve své odpovědi tklivě vzpomínal svého mládí, svých začátků, mno hých trpkých chvil svého mládí a se slzam v očích pamsloval se, jak vždy toužíval zpěo do Bělohradu; ale osud rozhodl jinak. » Nemohl-l jsem však u vás diiti tělem, zůstával jsem zde aspoň vždy srdcem a tím zůstanu u vás i n Když bouřlivé projevy, jež tato slova vzbu- dila, ulichly, ujal se slova pan dr. Mindl aby pana ministra pozdravil jménem místní orga- nisace národní strany svobodomyslné. I na tento připitek pan ministr vřele odpověděl a prohlásil že, ač jako ministr musí býti objektivní a z- stupovati všechny strany, přece vždy z hloub srdce jest upřímným Mladočechem a doufá, že zásady strany prorazl a tato že znovu se zastkvi v dřivější své sile, na kleroužto lepší budoucnost zvedá svou číši. (Výborně! Výborně!) Pak ještě pozdravil ministra ředitel měst školy p. Hoch za učitelstvo a místní spolky načež vítal vřelými slovy p. dr. Mtindl pana poslance Maštalku, jako politika skutečně posi livního, děkuje mu při té příležitosti za všechno co pro severovýchod Čech byl učinil. Posl. Maštalka v odpovědi žertovn poukázal, že strana jeho nyní řidí se heslem jež stkví se také na lázeňské budově a sice že se léči tim, čím si ubližila. Rozhovořil s pak o nutnosti positivní práce v politice, ukáza pak na ty jimavé důkazy důvěry, které mini- strovi na celé cestě byly přinášeny a byly do- kladem, jaké lásce a úctě se ministr dr. P'acák po celém království těší a také těšiti se musí. má-li býti onim mocným činitelem, jakého pře- jeme si míti v radě koruny. A prolo připíjí n další zdar všech podniků ministrových a na neochvějnou jeho důvěru v lidu českém. (Opětné hlučné projevy souhlasu a ovace.) Zalím však přiblížila se již doba, určen k odjezdu. Ministr zřejmě nerad loučil se se svým rodným místem a svými rodáky. A za opětných hlučných a srdečných ovací a stálého provolávání slávy opustil po 5. hod. odpol. sv rodné město a nastoupil zpáteční cestu do Veltrus
#17 alto_textblock #17
sokolské.
#18 alto_textblock #18
Účastníci slavnosti. Z kruhů poslaneckých do Hořic za- vítali: říšský posl. dr. Josef Herold (za kluk svob. posl. na radě říšské a za Národní radu). Jindř. Maštálka, Ladislav Čech, agr. posl Zázvorka a Rychtera, V. Šabata hr. V. Šternber g. členové panské sněmovny dr. K. Mattuš a O. Mettal, zemštl po slanci dr. A. Schauer, dr. Ullrych, J Macháček, dvorní rada prof. dr. Brá s Riegrovými vnuky, vicepres. místodržitel. p Vojáček. Za královské hl. město Prahu starosla dr. K. Groš, náměsíkové dr. Štych a posl Jirousek, členové rady městské a sboru ob. starších pp. Voitl, Hubáček, dra Š u pich Šeyd, Hodek, dr. Vlček, Skrčený Koubek, Červený, Náhlovský, Sy- řiště, dři. Holubovský, Baštýř a Pík, Jar. Mattuš, za úřadnictvo praesidia mag. rada Boháček, dr. Sobotka, dr- Dvořák, Groh, Smetana, Šmídek atd., za Národní divadlo předseda Společnost arch. Alf. Šimáček a dr. Škarda,z Spojené družstvo spis. řed. F. A. Šubert dr. Krištof, za Král. Vinohrady nám star. arch. Bureš, dr. B. Jahn, slav. Ho- lečie k. za Karlín posl. c. r. Ronz a arch. Sakař, za Žižkov pp. Týbl a Čeřovský, z Smlchov okr. star. Eberle a měst. stav. rada inž. Srb, za město Košíře starosta Lamač, za Vršovice pp. Holeček Kutina, Huterer, Lukeš a Jirásel za Bubeneč p. Šťastný a JUC.L Tůma, za okr. výbor žižkovský p. Winter, za Vysočany p. Volek, za Břevno starosta p. Kolátor. za Podol1- D vore p. Nešvera, Douba a Jahoda, školní rada V. Slavík, za Ústřední Matici školskou nám. dr. Přemysl Šámal, F. A. Zem an ryt. Lhoták, red. J. Pichl, za »Svato- bora« M. A. Šimáček a K. V. Rais, z Měšťanskou besedu v Praze dr. Fuhrich. dr. Vlček, M. Novák, ryt. Pštro s s Mayerhoffer, za »Sokol« pražský dr. A. Novotný a V. Klecanda, za mu- seum král. českého dr. Wolf, za Český klub dr.J. Šolc a dr. Šupich, za Jednotu občanů praž JUC. Sedlák, cís. rada Tichý, v Pfeifťer a J. Braun, za Nár. jednolu severočeskou p. Jan Havlena, za Národni jednotu pošumavskou ob. st. dr. Plí k, z Pražský klub dr. Beneš, J. Mattuš a dr- M. Brabec, za »Hlahol« pražský pp. Böhm a Židlický, za Ústř. jednotu zpěváckých spolků p. Tureček, za Zem. jednotu ha- sičskou předseda Macháče k, za Spolek zemských úřadníků pp. Bárta a Husl ák za Jednotu samosprávných úřadníků JUC. D v řák a Vančura, za žižkovský »Sokol« Fr Polák, za obč. klub v Libni V. Hampej za soukromé úřadnictvo p. Maixner, z Zemskou jednotu řem. spol. v Čecháchp Huml, za zpěv. spolek »Slavoj« pp. Černý Haríl a Maršálek, za spolek » Radostslave (čtyřělenná deputace), za Občanskou besedu Praha—VII. p. Nedbal, za Živnostenskou be- sedu na Letné p. Houza, za »Sokol« v Stre- šovicích p. Kropáček, za Akad. čtenářský spolek pp. Dmmer a Ryšánek. Dále d legáti za města: Pardubice p. Jukl ap Novotný, Král. Hradec: star. Ullrých, nám star. dv. tov. J. Pilnáček, měst. r. K. Halouzek Náchod: p. Luncar, Jaroměř: star. Pácal Jo s efov: p. Kostelecký, Něm. Brod:p R. Gönner, p. Pavliček, Rožďalovice: Svoboda, Semily: star. p. Spidlen, nám. Hu- sák, Smidary: p. Fr. Vavřinek, Kutn Hora: star. Macháček, p. Tuček a Zavodil řed. školy, Mlázovice: p. Klitel, Jičín star. Jírů, nám. Matějovský, Fejk, Kvapil, Palee Hajný, Žďárský, Reif a Malinský, Králo ve Dvůr: nám. star. Jeřábek se čl. měst. rady. Bydžov: star. Fr. Seidl, nám. p. Peřina, R Kohout, Bukovský, Miletín: p. Hlavatý, Ú pice p. Pitaš, Vysočany: p. Válek, L. Bélo- hrad: starosta Vlach s obecn. zastupitelstvem za obec Opatovice: p. Morávek, Česko Skalici: dr. Jadrný, Kukleny: J. Černý Kladno: dr. J. Frič, Chrudim: dr. Vag ner, K. Svoboda, řed. odb. průmyslové školy Kostelec n. Orl.: Sv. Netyk, nám. star Moravec, Vamberk: K. Zeman. Okr. zastu pitelstva: okr. star. p ar d ubický Markalou
#19 alto_textblock #19
dále.«
#20 alto_textblock #20
t
#21 alto_textblock #21
se 3 členy okr. výboru, okr. star. nechan cký p. Bednář, za okres králové-měste cklý p. Sodoma, za okres českobrodsk p. Axamit, za okres vysocký p. Hnyk,čl okr. výb., za okr. výb. v Kostelei n. O r p. star. Šie, p. okr. taj. Sehnoutka a za okres výb. jičinský p. Vejlupek, p. Fejfar a dr Volf, za Úpice star. Nykliček, okresní výbor mladboleslavský Č. Papoušek, starosta okr. a čl. okr. zastupilelstva pp. Bobek a Jin za obec Hořeňoves star. Řehák, za okre Jaroměř čl. okr. výboru Kratochvil a taj. Egr. Dále deputace vzděl. spolku pro Hořice okoli, zpěv. spolku »Hlasoň« v Jičíně, Občan- ské besedy v Jeřicích, hasičskě jednoty v Milo- vicích, klubu cyklistů v Hořicích, zpěv. spolku z Nechanic, Kuklen a Semil, hasičské jednoty v Jičíně, sokol. jednot z Jičina a Železnice. klubu čes. turistů z Král. Dvora atd., deputace jičínského gymnasia s p. řed. Sommerem čele, obchod. paedagogia v Hradci Králové průmyslové školy pp. řed. Pazourek a Haně atd. atd. Seřadění průvodu a proslov s radnice. Když korporace a účaslníci do pamětn knihy se zapsali, sešli se na náměstí, aby zaujal místo v průvodu a vyslechli řeč náměstka sta roslova JUDra. Sommra, jenž s balkonu radnice oslovil a uvítal obrovské shromáždění na náměstl, zejména ministra dra. Pacáka, měst skou radu pražskou se starostou a náměstky jakož i Riegrovo příbuzenstvo, zastoupené dv.n Bráfem a třemi syny dra. Boh. Riegra. Připad- nou paralelou charakterisoval povahu Riegrovu. zobrazenou obeliskem, kvádrem kamene. Mravenči píle a práce, jichž bylo zapotřeb k vytesání a dopravě obelisku, jakož i důmyslné jeho vztyčení nejlépe vyjadřuji heslo, jež na pomníku je vytesáno: »V práci a vědění je naše spasení«. (Výborně !) Další heslo na po mníku: »Veškera moc pochází z lidu« připo- míná, že Rieger byl pravým demokratem a lido- vým politikem, jenž s lidem vždy myslil poctive a spravedlivě. (Výborně !) Třeba že nedopřálo mu štěstí, aby lid svůj uvedl do země zaslíbené, přece mohl zemřit s vědomím, že pro svůj národ pracoval v čistol srdce a vždy také své ruce čisty zachoval. (Tal jest) Vznešená mohutnost obelisku nechť při pomíná nám stále nejen Riegrovu velikost, ale i jeho heslo »Nedejme se !« jakož i jeho nadšení pro národ, bez něhož nelze ničeho svésti. T budiž naším heslem a s tou pobídkou volám Riegrově památce »Sláva !« (Dourlivé provolání slávy.) V čele průvodu, jenž stál hotov k odchodu bylo především Sokolstvo, nesoucí na dvacet věnců a palem, jež pozdějí položeny k obelisku Dále bylo Sokolstvo, jež s rapíry později utvo- řilo kol obelisku čestnou stráž, Sokolové z Praby Hořic, Jičína, Králové Dvora, Ostroměře, Nove Paky, Chlumce atd. s prapory, dále městská rada pražská, městská rada a okr. zastupitelstvo hořické, hudebníci, banderium okresu hořického spolek »Svornost« s praporem, zpěvácký spolei »Ratibor« s praporem, damský odbor Národn jednoty severočeské, damský spolek »Vesna«, hasičské sbory, skupina praporů živnostenskýeh spolků, žactvo hospodyňské a hospodářské školy deputace, hosté a obyvatelstvo z města i dál- ného okoll. Z náměstí k obelisku. Za zvuků hudby hnul se průvod o po 12 hod. v před. Solva vyšel ze zdí města zjevil se jeho účastníkům v půvabné štíhlé forme Riegrův obelisk na Svatogothardském vrchu, od- rážejici se bělosli proti modré obloze. Kolen ného kupila se již černá hradba lidí, se stožárů vlály mohutně prapory příchozím vstříc na pozdrav Vzhůru po stráni, ošacené pozdní zelení jeseně řadami ovocných stromů, ubíral se průvod at na místo slavnosti. Sokolové a spolky rozesta vili se špalírem v širokém kruhu, za nimi záhy se černaly tisíce obecenstva. Sokolové, nesoue věnce, utvořili kolem obelisku zcelený věncový oblouk, na širokém schodovém podstavci sta- nula nehybně čestná sokolská stráž se šavlemi Pohled na toto seskupení byl malebný. Hoste zaujali místa na okrášlené estrádě před obe liskem, na jejíž průčelní straně byla pořízen rečnická tribuna. Když byl místní pěvecký sbor zapěl pro- cítěně »Svoji k svému« od K. Bendla, ujals na estrádě slova ředitel komitétu pan Josek Fejfar a představil panu ministru dru. Pa cákovi, panu místodržitelskému vicepresidentu Vojáčkovi, panu starostovi pražskému dr. G ro- šovi o ostatním hodnostům pana Františka Vondráčka, učitele na odborné škole jak původce vystavení balvanu na výstavě r. 190 a jeho věnování památce Riegrově, pana J Kvasničku, předsedu kamennického družstv v Újezdě Podhorním, jež darovalo balvan k to muto účelu, p. Václava Weinzet!la, ředitele školy kamennické jako projektanta Riegrova obe lisku p. stavitele K. Šťastného, který obelisl vztýčil a postavil. V další řeči podal pan Fejfar dějiny Riegrova obelisku. Navázal na sloku příležitostn básně: peisk tu Riegrův hlásá Staví čelo, hrdě pne se lhu Právo chceme ! Nedejme se Na to připomenul, kterak Družstvo ka- menníků v Újezdě Podhorním vystavilo r. 1903 obrovský balvan pískovcový a darovalo jej komi- tétu, aby zbudoval z něho Riegrův obelisk. P 4leté práci komitét skončil své dílo a odevzdává je veřejnosti. Tím jest teprve hořická výstav uzavřena. Řečník odevzdává pomník okresnímu výboru jako prolektoru. Okresní starosta p. Jan Janák jej přijímá, nadšenými slovy vzdává
#22 alto_textblock #22
hold památce Riegrově a žádá dra. Mattuše, aby ujal se slova.
#23 alto_textblock #23
Dr. Karel Mattuš promluvil v podstatě asi tak Sešli jsme se dnes ze širých krajů naš milé vlasti, abychom byli svědky toho, jak ob- čanstvo hořické, stavíe se tím v popředí všech českých měst, dovede se odvděčiti muži, jenž o vlast a národ zjednal si zásluh neocenitel- ných. Přisvěděíte mi, velectění občané, že tém. kdo svobodě a právu, osvětě a pokroku, míru a blahobytu svého lidu zasvětili život svůj, náro nemůže vděčnost svou projeviti krásněji, nez zasvěti-li jim každý jednotlivec oltář ve vlastním srdci svém. Avšak od šedé dávnověkosti je krásným zvykem, že vedle toho mužům velikým stavi se pomníky z kovu a kamene, aby svě- dectví podaly pokolením budoucím a kladly je tak zjevně za zářivý příklad obětovného vlasto- nectvl. Muž, jehož památku oslavujeme, Fr. Lad Rieger, v plné míře je hoden nejvyšší pocty kterou vůbec prokázati dovede lid některému vrstevníku svému, třeba by jej již dávno byl pojal ve vděčnou, nehynoucí paměť a třeba dě- jiny národa našeho byly mu zřidily památník jenž přelrvá kov a kámen. XIX. století zrodilo řadu mužů, kteří slo- vem a pérem, šlělcem a rádlem, důmyslem obětovnosti zlskali si o národ zásluh nezkona- lých; žádný ale nestál po celý život tak ve středu všeho ruchu vlasteneckého jako Rieger. Vidíme jej v mládí zápalem ducha nadšeného horliti pro jazyk od oteů zděděný a jako muže zříme jej při každém téměř díle, které v šesti desítiletích minulého věku sloužiti mělo národu v kterěmkoli oboru. Vedlo by mne přilis daleko, chtěl-li byeh do jednotlivosti rozvésti plodnou činnost Ri- grovu na poli osvětovém a hospodářském, ale několika slovy ukáži zvláště k Riegrovi-poli- úikovi. Jako otci Palackému tak Riegrovi šlo o to, aby nepomijitelná a nepromlčitelná práva státu a národu českému byla znovu uznána a v živo uvedena. Řečník ličí převrat r. 1848, svolání říšského snému a události potomní, v nichž Rieger osvědčil činnost svoji v národním vý- boru, vystoupiv rázně proti vměšování se říse německé do záležitostí českých. Jakmile však na politickém obzoru objevily se červánky nové doby ve způsobě císařského diplomu ze dne 20. října 1860, spatřujeme Riegra v plné činnosti politické, nejprvé při za- kládání denníků politických, které tlumočiti měly přání a nároky českého lidu. Na sněmě domácím v boji za spravedliv volební řád stál Rieger vždy v čele a nepře- konatelným darem řečnickým, jejž podporoval mohutný a lahodou okouzlující hlas, dovolával se spravedlivé nápravy a vrácení starých práv zemských. A kdo by chtěl podceňovati Riegrovu čin- nost na radě řišské, když okolnostmi donuceni poslanci češti opustili stanovisko pasivní politiky a se státoprávním ohražením v říjnu 1879 vstoupili do zastupitelstva řišského? Bylo t mohutné jádro, které tvořila delegace česká z vedení Riegrova v novém útvaru pravice, nazvané »železným kruhem«, kruhem, který po- nejprve za platnosti ústavy zatlačil na mnoh leta německou levici v menšinu. V boji za nezbytnosti národní, za právo a spravedlnost platilo i proti mocnějšímu proli- vníku heslo jeho »Nedejme se!«, ale jako opatrný vojevůdce nehodlal dáti v sázku nejdražší statky národa, kde válčení by vedlo k zjevné záhubě- A stále maje na zřeteli, že u porovnání s jinými jsme národem malým, nepřestával volati po svor- nosti v zápasech politických a bolestně nesl štěpení se národa ve frakce nepatrné. A proto v dojemné závěli své napsal zlatá slova, jež stále třeba opakovati a hlásati všemu lidu, z nichž uvádím jen toto: »Národu svému přeji z té duše, aby sebe sama nikdy neopouštěl v malomyslnosti. ani nezpýchal v domýšlivosti, radím jemu, aby sice trval na svěm právu jasně a nestranně po znaném, ale aby se nikdy nedal vášní svésti k křivdění komu jinému. Přeji mu, aby dbaje vždy jen rady mužů ve všem čestných a skutky vla- steneckými osvědčených, nedbal na slova zvučná a hesla jalová, jeho samolibosti licholici; radím mu, aby důvěřoval hlavně vlastní sile, ovšem správně oceněně, aby nepřeceňoval sil svých a ne- pouštěl se do podniků pošetilých, samobyti jeh ohrožujících.« Konče pak přesvědčením, že zachovávaje tyto zásady povznese se národ náš osvětové a hmotně a dojde také té politické platnosti, která mu náleži Nebylo nikdy a nebude ve světě osobností, byť i nejzasloužilejších, o kterých by se — aspoň co jednotlivých názorů a výkonů se týče — úsudek jednotlivců neb stran nelišil; avšak směle mohu tvrditi, že v celém českém národě panuje jednomyslné přesvědčení, že František Ladislav Rieger patří k největším, o jeho bu- doucnost nejzasloužilejším mužům, jemuž bez rozdílu politického přesvědčení od každého, kdo se cití Čechem, náleží nejvyšší čest a nebynoucí sláva ! (Výborně! Dlouhotrvajíel potlesk.) Na to za značných ovací vstoupil na tri- bunu předseda Národní rady, říšský poslanee
#24 alto_textblock #24
dr. Josef Herold. jenž v úvodu řeči, vytknuv účel táboru lidu, vy- líčil osudy národa českého v minulosti a ze doby vzkříšení, vliv roku 1848 o oné éry, kdy počala probouzeti se touha po neznámém a lep- ším životě politickém. V okamžiku tak vážném a kritickém z středu národa a lidu vyšel muž, jenž vyzbrojen všemi vlastnostmi ducha, byl způsobilý, aby po