#1
alto_textblock
#1
Ročník XXXXVI.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v pondělí 9. záři 1907.
#3
alto_textblock
#3
zisío 249.
#4
alto_textblock
#4
Ne rouní a odpat. HIsuy
předl, Bacs ne
v Praze v adejnislrari
p
sa měníe
sa čotleta . . a 6 k —
s dreli denárho g ze
sa vzs
řtrt its. .7 k o9a
ve sliskh aK po
na lnš ke .
Toštoní
na
er
s drojí sisilke
.. Ka
#6
alto_textblock
#6
V drobném prodejit
rauni čtile o zobě . . . za S
odpoledue
. . . . za 2k
Ve flialkách za venkově-
ranní čislo. . . . . . . . 10h
odpolední . . . . . . . . 4-
Insernty
platí se hotově napřei.
Přečplocení a inserty přijímá sdmíai
strace v Marianské nlini č.a
Tam nacházejí se též rrdskce
Uskirna a eapidica „ Národnich Listě“
Eukopisy se nevraceji-
#7
alto_textblock
#7
Ministr dr. Pacák v Hořicích
a Bělohradě.
(Od zvl. zpravodaje »Nár. Listůe.)
Čilost, s jakou ministr dr. Pacák na
svých návštěvách českých měst koná obchůzky
význačných míst a objektů, zračila se zejměna
včerejšího dopoledne, kdy od časného rána mi
nistr krajan v průvodu městské rady hořické
zástupců úřadů vykonal řadu problidek.
První platila Dienzenhofferovu chrámu, kde
ministra uvital děkan P. Kousal s ducho
venstvem, načež k delší a zevrubně návštěvě
odebral se ministr do
Odborné sochařské a kamennické
školy,
Na prahu jejím uvítán byl ministr ředite
lem V. Weinzettlem, jenž vyslovil potě-
šení nad návštěvou a zval ministra k prohlidce
V průvodu profesorského sboru uveden byl mi
nistr do dílen, kde rozpracovány jsou díla
pro metereologický sloup v Táboře, konkurenční
práce pro Videň, návrh pomníku Hachlova, studi
božího hrobu, žulové schody oltáře pro Na-
zaret atd.
V galerii plaštik budila ministrovu pozor
nost rozpracovaná dila Dvořákova pomníku.
Madone del Vare, oltář do kostela králodvor
ského, portál hřbitova do Ranné, busty hr. Ha
racha, dra. Vl. Srba, dále hotová díla pro
Quidona Kociána, Suchomela, Ša
louna, Kafky, Černila, Kofránka
Jar. Maixnera, Vávry, atd.
Dále prohlédl si ministr strojní zařízen
ústavu, soustruhy a pily, osvětlení elektrické
slň pro vzdělávání živnostnictva zřízenou a opa
třenou skioplikonem, načež odebral se do učeben
a ředitelny, kde zapsal se do pamětní knihy
úslavu, vysloviv se velmi pochvalně o prosperitě
školy a uměleckých jejl snahách.
Potom odebral se ministr v průvodu ostat
ních do místností družstva
#8
alto_textblock
#8
u podkrkonošského perlařství.
Zde očekáván byl členy družstva, jmenovitě
jednatelem, učitelem p. Kverkou, jenž po
dal ministrovi informaci o dosavadní výrobě,
předložil mu velice pěkné ukázky a žádal mi-
nistra o blahovolnou podporu, poukazuje k okol
nosti, že státní subvenci mohla by býti upra-
vena řádně celá výroba a zdvižen blahobyt
kraje.
Ministr dr. Pacák přislíbil svoji podporu
načež odebral se na náměstí ku prohlídee
budovy
#9
alto_textblock
#9
městské spořitelny,
kde uvítal ho předseda správní rady p. Pou
a představil mu úřadnictvo městské spořitelny
Ministr informoval se o prosperitě ústavu a za-
psal se opětně do pamětní knihy. Delší návštěv
ministrova platila
#10
alto_textblock
#10
Okresnímu výboru hořickému,
který shromážděn korporativně v zasedací sín
radnice, byl okresním starostou p. Janem Ja
nákem ministrovi předslaven. Starosta okresní
uvítal ministra jménem okresu a děkuje z
návštěvu přál ministrovi, aby pobyt na půdě
okresu hořického zůslal mu ve vlídné upomince.
Ministr dr. Pacák poděkoval za přá-
telské uvltání a ubezpečil, že jemu prospěch
okresu hořického právě stak jako všech okresů
českých leží na srdci. Něboť jest jeho povinno-
sti, aby se staral o Čechy celé, bez ohledu na
strany a bez ohledu na stavy. Proto také s ra
dosti přišel, aby dnešní slavnosti se súčaslnil
při tom hlavní činitele okresu poznal. Pan mi-
nistr pak poukázal na význam dne na krásnou
oslavu památky muže, jejž všichni clime a v úclě
chováme. V době, kdy my byli ješté hoši, pra-
coval on už na prospěchu národa celou svou
silou, celou svou ušlechtilou dušl. A každý
z nás musí etíti muže, kteří pracovali s chutíe
silou tak úsilovnou ve prospěch národa, a tím
více musíme cllti muže takového, jakým byl
zesnulý velký Rieger, který plného půl stoleti n
prospěch a blaho národa byl pracoval. »A proto
s upřímnou radosti jsem vítal, že mohl jsem se
s vámi zůčastniti dnešní oslavy našeho veli-
kána!« (Výborně, sláva. !)
Zatím přibyl zvláštní vlak od Prahy asi
se šesti sty účastníky, mezi nimiž nacházel se
starosta měst pražských dr. Groš, dv. r. Brá
s vnuky Riegrovými, vicepresident místodržitel-
ství Vojáček, člen panské sněmovny dr.
K. Mattuš, členově městské rady pražské
osobnosti v referátu o odhalení Riegrova obe
lisku uvedené. Tilo zavitali na radnici, kde
ministr pozdravil se a drem. Grošem, vicepres
Vojáčkem atd.
#11
alto_textblock
#11
ar
#12
alto_textblock
#12
Přijetí deputací.
#13
alto_textblock
#13
Potom představeny byly ministru četné
depulace, jmenovitě učitelstva bořického, vede
ného řed. Černým a členy vzdělávacího sboru
Minisir děkuje za projev mu učiněný, pozname-
nal, že je upřimným přitelem školství a učitel-
stva a že jím byl i jako poslanec a zůstal jim
i jako ministr. Jest si dobře vědo m, že
v učitelstvu je základ národa
neboť ono jest vlastním šlřitelem
osvěty a vtéto je opět naše cel
budoucnost. (Výborně!)
Proto srdečně zástupce učitelstva vítá
děkuje za jejich pozdrav.
Na to okresní hejtman novopacký dr
Pecka jakožto čestný předseda a p. učitel
Jíra jako jednatel loňské zahradnické a od-
borně průmyslové výstavy v Nové Pace, podal
střibrnou pamětní Suchardovu plaquetu výstavy
kterou ministr s díky přijal.
Posl. Maštálka představil pak ministru
delegátky damského hořického spolku »Vesna«
#14
alto_textblock
#14
pl. Zd. Párovou a sl. Hykšovu, které
hodlají založiti průmyslovou divčí školu, Ministi
dr. Pacák na žádost delegátek přislíbil svoj
pomoc této myšlence. Posléz slyšeny byly de-
putace damského odboru »Červeného kříže«.
starosta obce židovské Müller, deputace sou-
kromých úřadníků v příčině pojišťování starob-
ního, zásťupeové ober Rožďalovice, Králov
Dvora, Kostelce nad Orlicí, Nové Paky, Jičína
Bělohradu, Ostroměře atd.
Zúčastniv se pak slavnosti odhalen
Riegrova obelisku, přítomen byl ministr dr
Pacák bankefu, načež odpoledne, rozloučiv se
srdečně a provázen hlučnými ovacemi, zavíta
k návštěvě svého rodiště, do
#15
alto_textblock
#15
Slavnost odhalení Riegrova obelisku
v Hořicích.
(Od zvl. zpravodaje »Nár. Listů«.)
Hořice, 8. zářl.
... Nepředstavovali si ani pořadatelé oslavy
Riegrovy, že odhalení obelisku vzroste na udá
lost rázu tak rozsáhlého. Účastenství nezůslale
místním ani vůkolním, ale rozšiřilo se po ce
lých Čechách a vzbudilo také ozvuk z Moravy
a Slezska. Praha, jako působiště Riegrovo, pre
sentovala se velmi silným zastoupením korporae
a spolků, a nejinak i přední města česká
okresy
Řáno v Hořicích prozradilo se již neoby
čejným ruchem a oživením celého města přili
vem okoli. Podlouhlé náměstí, skvěle vyzdoben
prapory, černalo se zástupy lidu, jenž vyčkáva
z objížděk ministra dra. Pacáka (Viz o nich
zvláštní zprávu) a příjezdu vlaků od Prahy
Králové Dvora, Jičína a jinud.
Krátce po 9. hodině přibyl zvláštní vl k
z Prahy asi se 600 účastníky, kteří uvítán
slavnostním komitétem, v čele s drem. Ková
řem, uvedeni byli do radnice k zápisu do knihy
pamětní. O 10. hodině bylo náměstí zcela pře
plněno, tvoříc jediné moře hlav, v němž pe
střily se národní kroje a červené garibaldovky
#16
alto_textblock
#16
Lázní Bělohradu,
kde snad nikdy nepanovalo tak radostné vzru
šení, jako ve včerejší den. Všude bylo plno
praporů, všude po ulicích plno lidí, kteří s ra-
dostí vitali svého milého rodáka.
Ministr vyjel automobilem z Hořic o tp4.
hod. odpol. a zajel v Bělohradě nejprve na
hrbitov ke hrobu pl. Anny Pacákové. O 4. hod.
pak dostavil se, provázen posl. Maštálkou, k lá-
zeňskému domu, kde dříve stál rodný dům
dra. Pacáka. Byl hluboce dojat, když zastavi
na místě, kde stávala jeho kolébka.
Za hlučného provolávání slávy vystoupi
pan ministr z automobilu a přijal uvítání pana
starosty Vlacha. V lázeňském sále zatím
shromáždila se celá městská rada s obecním
zastupitelstvem, hr. Merveld, výbor záložny
majitelky to lázeň, domu, s předsedou p. viká
řem Schnalem a členy výboru, sbor učitel-
ský s ředitelem p. Aloisem Hochem, nájemee
velkostatku Führt, továrníci JIna a Krem
lička, starostové okolních obcí a sice pp.
Malý z Prostřední Nové Vsi, Jenček z Hor
Nové Vsi, Vonka z Dolejší Nové Vsi, Pa-
řizek z Újezda Svatojanského, Měšťa n ze
Lhoty Sárové, Fojt z Brtve, učitelstvo z okoli,
vodní družstvo s p. předsedou Mohrem, řed.
a spisovatel K. V. Rais, zástupeové místních
spolků a všichni, kdož jsou v Bělohradě n
léčení,
Pan ministr uveden byl do krásně a bo-
hatě vyzdobené dvorany lázeňského domu, kde
mu starosta Vlach představil všechny při-
tomné, ukázav, že všichni s pocitem vděčnosti
ho vítají v jeho rodném místě a prosí, aby pan
ministr Bélohrad vždy měl v paměti.
Ministr byl tak vroucím uvítáním
vzpomínkami na první leta svého života, v těchto
místech ztrávená, tak dojat, že sotva moh
poděkovat. Zapsal se na žádost páně starosto u
do pamětní knihy, načež uveden byl do sou-
sední místnosti, kde bylo přichystáno občer-
stvení.
Zde ujal se ministr slova, aby ukázal, jak
spěchal do svěho rodného města, k němuž
myšlenky a vzpomínky jeho vždy tíhly. Doufá
že zavítá se svou chotí do Bělohradu na dels
dobu. »A nyní mi dovolte, milí rodáci, abych.
když jsem ve svém rodněm místě a takořka v
své rodné chatě dnes jako ministr, čehož se ani
můj otec aniž já nadál, uchopil se číše a pro-
nesl přípitek všem přitomným rodákům svěho
rodného města, jemuž přeji rozkvět a stálé mo
hutněhí.« (Výborně ! Výborně)
Vřelý přípitek na pana ministra pronesl na
to pan děkan Sehnal, přeje mu dlouhého
zdraví, aby na dále ještě mohl pracovati n
prospěch svého národa.
Pan ministr ve své odpovědi tklivě
vzpomínal svého mládí, svých začátků, mno
hých trpkých chvil svého mládí a se slzam
v očích pamsloval se, jak vždy toužíval zpěo
do Bělohradu; ale osud rozhodl jinak. » Nemohl-l
jsem však u vás diiti tělem, zůstával jsem zde
aspoň vždy srdcem a tím zůstanu u vás i n
Když bouřlivé projevy, jež tato slova vzbu-
dila, ulichly, ujal se slova pan dr. Mindl
aby pana ministra pozdravil jménem místní orga-
nisace národní strany svobodomyslné. I na tento
připitek pan ministr vřele odpověděl a prohlásil
že, ač jako ministr musí býti objektivní a z-
stupovati všechny strany, přece vždy z hloub
srdce jest upřímným Mladočechem a doufá, že
zásady strany prorazl a tato že znovu se zastkvi
v dřivější své sile, na kleroužto lepší budoucnost
zvedá svou číši. (Výborně! Výborně!)
Pak ještě pozdravil ministra ředitel měst
školy p. Hoch za učitelstvo a místní spolky
načež vítal vřelými slovy p. dr. Mtindl pana
poslance Maštalku, jako politika skutečně posi
livního, děkuje mu při té příležitosti za všechno
co pro severovýchod Čech byl učinil.
Posl. Maštalka v odpovědi žertovn
poukázal, že strana jeho nyní řidí se heslem
jež stkví se také na lázeňské budově a sice
že se léči tim, čím si ubližila. Rozhovořil s
pak o nutnosti positivní práce v politice, ukáza
pak na ty jimavé důkazy důvěry, které mini-
strovi na celé cestě byly přinášeny a byly do-
kladem, jaké lásce a úctě se ministr dr. P'acák
po celém království těší a také těšiti se musí.
má-li býti onim mocným činitelem, jakého pře-
jeme si míti v radě koruny. A prolo připíjí n
další zdar všech podniků ministrových a na
neochvějnou jeho důvěru v lidu českém. (Opětné
hlučné projevy souhlasu a ovace.)
Zalím však přiblížila se již doba, určen
k odjezdu. Ministr zřejmě nerad loučil se se
svým rodným místem a svými rodáky. A za
opětných hlučných a srdečných ovací a stálého
provolávání slávy opustil po 5. hod. odpol. sv
rodné město a nastoupil zpáteční cestu do
Veltrus
#17
alto_textblock
#17
sokolské.
#18
alto_textblock
#18
Účastníci slavnosti.
Z kruhů poslaneckých do Hořic za-
vítali: říšský posl. dr. Josef Herold (za kluk
svob. posl. na radě říšské a za Národní radu).
Jindř. Maštálka, Ladislav Čech, agr. posl
Zázvorka a Rychtera, V. Šabata
hr. V. Šternber g. členové panské sněmovny
dr. K. Mattuš a O. Mettal, zemštl po
slanci dr. A. Schauer, dr. Ullrych, J
Macháček, dvorní rada prof. dr. Brá
s Riegrovými vnuky, vicepres. místodržitel. p
Vojáček.
Za královské hl. město Prahu starosla
dr. K. Groš, náměsíkové dr. Štych a posl
Jirousek, členové rady městské a sboru ob.
starších pp. Voitl, Hubáček, dra Š u pich
Šeyd, Hodek, dr. Vlček, Skrčený
Koubek, Červený, Náhlovský, Sy-
řiště, dři. Holubovský, Baštýř a
Pík, Jar. Mattuš, za úřadnictvo praesidia
mag. rada Boháček, dr. Sobotka, dr-
Dvořák, Groh, Smetana, Šmídek
atd., za Národní divadlo předseda Společnost
arch. Alf. Šimáček a dr. Škarda,z
Spojené družstvo spis. řed. F. A. Šubert
dr. Krištof, za Král. Vinohrady nám
star. arch. Bureš, dr. B. Jahn, slav. Ho-
lečie k.
za Karlín posl. c. r. Ronz a arch. Sakař,
za Žižkov pp. Týbl a Čeřovský, z
Smlchov okr. star. Eberle a měst. stav.
rada inž. Srb, za město Košíře starosta
Lamač, za Vršovice pp. Holeček
Kutina, Huterer, Lukeš a Jirásel
za Bubeneč p. Šťastný a JUC.L
Tůma, za okr. výbor žižkovský p. Winter,
za Vysočany p. Volek, za Břevno
starosta p. Kolátor. za Podol1- D vore
p. Nešvera, Douba a Jahoda, školní
rada V. Slavík, za Ústřední Matici školskou
nám. dr. Přemysl Šámal, F. A. Zem an
ryt. Lhoták, red. J. Pichl, za »Svato-
bora« M. A. Šimáček a K. V. Rais, z
Měšťanskou besedu v Praze dr. Fuhrich.
dr. Vlček, M. Novák, ryt. Pštro s s
Mayerhoffer, za »Sokol« pražský dr.
A. Novotný a V. Klecanda, za mu-
seum král. českého dr. Wolf, za Český klub
dr.J. Šolc a dr. Šupich, za Jednotu občanů praž
JUC. Sedlák, cís. rada Tichý, v
Pfeifťer a J. Braun, za Nár. jednolu
severočeskou p. Jan Havlena, za Národni
jednotu pošumavskou ob. st. dr. Plí k, z
Pražský klub dr. Beneš, J. Mattuš a dr-
M. Brabec, za »Hlahol« pražský pp. Böhm
a Židlický, za Ústř. jednotu zpěváckých
spolků p. Tureček, za Zem. jednotu ha-
sičskou předseda Macháče k, za Spolek
zemských úřadníků pp. Bárta a Husl ák
za Jednotu samosprávných úřadníků JUC. D v
řák a Vančura, za žižkovský »Sokol« Fr
Polák, za obč. klub v Libni V. Hampej
za soukromé úřadnictvo p. Maixner, z
Zemskou jednotu řem. spol. v Čecháchp
Huml, za zpěv. spolek »Slavoj« pp. Černý
Haríl a Maršálek, za spolek » Radostslave
(čtyřělenná deputace), za Občanskou besedu
Praha—VII. p. Nedbal, za Živnostenskou be-
sedu na Letné p. Houza, za »Sokol« v Stre-
šovicích p. Kropáček, za Akad. čtenářský
spolek pp. Dmmer a Ryšánek. Dále d
legáti za města: Pardubice p. Jukl ap
Novotný, Král. Hradec: star. Ullrých, nám
star. dv. tov. J. Pilnáček, měst. r. K. Halouzek
Náchod: p. Luncar, Jaroměř: star. Pácal
Jo s efov: p. Kostelecký, Něm. Brod:p
R. Gönner, p. Pavliček, Rožďalovice:
Svoboda, Semily: star. p. Spidlen, nám. Hu-
sák, Smidary: p. Fr. Vavřinek, Kutn
Hora: star. Macháček, p. Tuček a Zavodil
řed. školy, Mlázovice: p. Klitel, Jičín
star. Jírů, nám. Matějovský, Fejk, Kvapil, Palee
Hajný, Žďárský, Reif a Malinský, Králo ve
Dvůr: nám. star. Jeřábek se čl. měst. rady.
Bydžov: star. Fr. Seidl, nám. p. Peřina, R
Kohout, Bukovský, Miletín: p. Hlavatý, Ú pice
p. Pitaš, Vysočany: p. Válek, L. Bélo-
hrad: starosta Vlach s obecn. zastupitelstvem
za obec Opatovice: p. Morávek, Česko
Skalici: dr. Jadrný, Kukleny: J. Černý
Kladno: dr. J. Frič, Chrudim: dr. Vag
ner, K. Svoboda, řed. odb. průmyslové školy
Kostelec n. Orl.: Sv. Netyk, nám. star
Moravec, Vamberk: K. Zeman. Okr. zastu
pitelstva: okr. star. p ar d ubický Markalou
#19
alto_textblock
#19
dále.«
#21
alto_textblock
#21
se 3 členy okr. výboru, okr. star. nechan
cký p. Bednář, za okres králové-měste
cklý p. Sodoma, za okres českobrodsk
p. Axamit, za okres vysocký p. Hnyk,čl
okr. výb., za okr. výb. v Kostelei n. O r
p. star. Šie, p. okr. taj. Sehnoutka a za okres
výb. jičinský p. Vejlupek, p. Fejfar a dr
Volf, za Úpice star. Nykliček, okresní výbor
mladboleslavský Č. Papoušek, starosta
okr. a čl. okr. zastupilelstva pp. Bobek a Jin
za obec Hořeňoves star. Řehák, za okre
Jaroměř čl. okr. výboru Kratochvil a taj.
Egr. Dále deputace vzděl. spolku pro Hořice
okoli, zpěv. spolku »Hlasoň« v Jičíně, Občan-
ské besedy v Jeřicích, hasičskě jednoty v Milo-
vicích, klubu cyklistů v Hořicích, zpěv. spolku
z Nechanic, Kuklen a Semil, hasičské jednoty
v Jičíně, sokol. jednot z Jičina a Železnice.
klubu čes. turistů z Král. Dvora atd., deputace
jičínského gymnasia s p. řed. Sommerem
čele, obchod. paedagogia v Hradci Králové
průmyslové školy pp. řed. Pazourek a Haně
atd. atd.
Seřadění průvodu a proslov
s radnice.
Když korporace a účaslníci do pamětn
knihy se zapsali, sešli se na náměstí, aby zaujal
místo v průvodu a vyslechli řeč náměstka sta
roslova JUDra. Sommra, jenž s balkonu
radnice oslovil a uvítal obrovské shromáždění
na náměstl, zejména ministra dra. Pacáka, měst
skou radu pražskou se starostou a náměstky
jakož i Riegrovo příbuzenstvo, zastoupené dv.n
Bráfem a třemi syny dra. Boh. Riegra. Připad-
nou paralelou charakterisoval povahu Riegrovu.
zobrazenou obeliskem, kvádrem kamene.
Mravenči píle a práce, jichž bylo zapotřeb
k vytesání a dopravě obelisku, jakož i důmyslné
jeho vztyčení nejlépe vyjadřuji heslo, jež na
pomníku je vytesáno: »V práci a vědění je
naše spasení«. (Výborně !) Další heslo na po
mníku: »Veškera moc pochází z lidu« připo-
míná, že Rieger byl pravým demokratem a lido-
vým politikem, jenž s lidem vždy myslil poctive
a spravedlivě. (Výborně !)
Třeba že nedopřálo mu štěstí, aby lid svůj
uvedl do země zaslíbené, přece mohl zemřit
s vědomím, že pro svůj národ pracoval v čistol
srdce a vždy také své ruce čisty zachoval. (Tal
jest) Vznešená mohutnost obelisku nechť při
pomíná nám stále nejen Riegrovu velikost, ale
i jeho heslo »Nedejme se !« jakož i jeho nadšení
pro národ, bez něhož nelze ničeho svésti. T
budiž naším heslem a s tou pobídkou volám
Riegrově památce »Sláva !« (Dourlivé provolání
slávy.)
V čele průvodu, jenž stál hotov k odchodu
bylo především Sokolstvo, nesoucí na dvacet
věnců a palem, jež pozdějí položeny k obelisku
Dále bylo Sokolstvo, jež s rapíry později utvo-
řilo kol obelisku čestnou stráž, Sokolové z Praby
Hořic, Jičína, Králové Dvora, Ostroměře, Nove
Paky, Chlumce atd. s prapory, dále městská
rada pražská, městská rada a okr. zastupitelstvo
hořické, hudebníci, banderium okresu hořického
spolek »Svornost« s praporem, zpěvácký spolei
»Ratibor« s praporem, damský odbor Národn
jednoty severočeské, damský spolek »Vesna«,
hasičské sbory, skupina praporů živnostenskýeh
spolků, žactvo hospodyňské a hospodářské školy
deputace, hosté a obyvatelstvo z města i dál-
ného okoll.
Z náměstí k obelisku.
Za zvuků hudby hnul se průvod o po
12 hod. v před. Solva vyšel ze zdí města
zjevil se jeho účastníkům v půvabné štíhlé forme
Riegrův obelisk na Svatogothardském vrchu, od-
rážejici se bělosli proti modré obloze. Kolen
ného kupila se již černá hradba lidí, se stožárů
vlály mohutně prapory příchozím vstříc na pozdrav
Vzhůru po stráni, ošacené pozdní zelení jeseně
řadami ovocných stromů, ubíral se průvod at
na místo slavnosti. Sokolové a spolky rozesta
vili se špalírem v širokém kruhu, za nimi záhy
se černaly tisíce obecenstva. Sokolové, nesoue
věnce, utvořili kolem obelisku zcelený věncový
oblouk, na širokém schodovém podstavci sta-
nula nehybně čestná sokolská stráž se šavlemi
Pohled na toto seskupení byl malebný. Hoste
zaujali místa na okrášlené estrádě před obe
liskem, na jejíž průčelní straně byla pořízen
rečnická tribuna.
Když byl místní pěvecký sbor zapěl pro-
cítěně »Svoji k svému« od K. Bendla, ujals
na estrádě slova ředitel komitétu pan Josek
Fejfar a představil panu ministru dru. Pa
cákovi, panu místodržitelskému vicepresidentu
Vojáčkovi, panu starostovi pražskému dr. G ro-
šovi o ostatním hodnostům pana Františka
Vondráčka, učitele na odborné škole jak
původce vystavení balvanu na výstavě r. 190
a jeho věnování památce Riegrově, pana J
Kvasničku, předsedu kamennického družstv
v Újezdě Podhorním, jež darovalo balvan k to
muto účelu, p. Václava Weinzet!la, ředitele
školy kamennické jako projektanta Riegrova obe
lisku p. stavitele K. Šťastného, který obelisl
vztýčil a postavil.
V další řeči podal pan Fejfar dějiny
Riegrova obelisku. Navázal na sloku příležitostn
básně:
peisk tu Riegrův hlásá
Staví čelo, hrdě pne se
lhu Právo chceme ! Nedejme se
Na to připomenul, kterak Družstvo ka-
menníků v Újezdě Podhorním vystavilo r. 1903
obrovský balvan pískovcový a darovalo jej komi-
tétu, aby zbudoval z něho Riegrův obelisk. P
4leté práci komitét skončil své dílo a odevzdává
je veřejnosti. Tím jest teprve hořická výstav
uzavřena. Řečník odevzdává pomník okresnímu
výboru jako prolektoru. Okresní starosta p. Jan
Janák jej přijímá, nadšenými slovy vzdává
#22
alto_textblock
#22
hold památce Riegrově a žádá dra. Mattuše, aby
ujal se slova.
#23
alto_textblock
#23
Dr. Karel Mattuš
promluvil v podstatě asi tak
Sešli jsme se dnes ze širých krajů naš
milé vlasti, abychom byli svědky toho, jak ob-
čanstvo hořické, stavíe se tím v popředí všech
českých měst, dovede se odvděčiti muži, jenž
o vlast a národ zjednal si zásluh neocenitel-
ných.
Přisvěděíte mi, velectění občané, že tém.
kdo svobodě a právu, osvětě a pokroku, míru
a blahobytu svého lidu zasvětili život svůj, náro
nemůže vděčnost svou projeviti krásněji, nez
zasvěti-li jim každý jednotlivec oltář ve vlastním
srdci svém. Avšak od šedé dávnověkosti je
krásným zvykem, že vedle toho mužům velikým
stavi se pomníky z kovu a kamene, aby svě-
dectví podaly pokolením budoucím a kladly je
tak zjevně za zářivý příklad obětovného vlasto-
nectvl.
Muž, jehož památku oslavujeme, Fr. Lad
Rieger, v plné míře je hoden nejvyšší pocty
kterou vůbec prokázati dovede lid některému
vrstevníku svému, třeba by jej již dávno byl
pojal ve vděčnou, nehynoucí paměť a třeba dě-
jiny národa našeho byly mu zřidily památník
jenž přelrvá kov a kámen.
XIX. století zrodilo řadu mužů, kteří slo-
vem a pérem, šlělcem a rádlem, důmyslem
obětovnosti zlskali si o národ zásluh nezkona-
lých; žádný ale nestál po celý život tak ve
středu všeho ruchu vlasteneckého jako Rieger.
Vidíme jej v mládí zápalem ducha nadšeného
horliti pro jazyk od oteů zděděný a jako muže
zříme jej při každém téměř díle, které v šesti
desítiletích minulého věku sloužiti mělo národu
v kterěmkoli oboru.
Vedlo by mne přilis daleko, chtěl-li byeh
do jednotlivosti rozvésti plodnou činnost Ri-
grovu na poli osvětovém a hospodářském, ale
několika slovy ukáži zvláště k Riegrovi-poli-
úikovi.
Jako otci Palackému tak Riegrovi šlo o to,
aby nepomijitelná a nepromlčitelná práva státu
a národu českému byla znovu uznána a v živo
uvedena. Řečník ličí převrat r. 1848, svolání
říšského snému a události potomní, v nichž
Rieger osvědčil činnost svoji v národním vý-
boru, vystoupiv rázně proti vměšování se říse
německé do záležitostí českých.
Jakmile však na politickém obzoru objevily
se červánky nové doby ve způsobě císařského
diplomu ze dne 20. října 1860, spatřujeme
Riegra v plné činnosti politické, nejprvé při za-
kládání denníků politických, které tlumočiti měly
přání a nároky českého lidu.
Na sněmě domácím v boji za spravedliv
volební řád stál Rieger vždy v čele a nepře-
konatelným darem řečnickým, jejž podporoval
mohutný a lahodou okouzlující hlas, dovolával
se spravedlivé nápravy a vrácení starých práv
zemských.
A kdo by chtěl podceňovati Riegrovu čin-
nost na radě řišské, když okolnostmi donuceni
poslanci češti opustili stanovisko pasivní politiky
a se státoprávním ohražením v říjnu 1879
vstoupili do zastupitelstva řišského? Bylo t
mohutné jádro, které tvořila delegace česká z
vedení Riegrova v novém útvaru pravice,
nazvané »železným kruhem«, kruhem, který po-
nejprve za platnosti ústavy zatlačil na mnoh
leta německou levici v menšinu.
V boji za nezbytnosti národní, za právo
a spravedlnost platilo i proti mocnějšímu proli-
vníku heslo jeho »Nedejme se!«, ale jako opatrný
vojevůdce nehodlal dáti v sázku nejdražší statky
národa, kde válčení by vedlo k zjevné záhubě-
A stále maje na zřeteli, že u porovnání s jinými
jsme národem malým, nepřestával volati po svor-
nosti v zápasech politických a bolestně nesl
štěpení se národa ve frakce nepatrné. A proto
v dojemné závěli své napsal zlatá slova, jež stále
třeba opakovati a hlásati všemu lidu, z nichž
uvádím jen toto: »Národu svému přeji z té duše,
aby sebe sama nikdy neopouštěl v malomyslnosti.
ani nezpýchal v domýšlivosti, radím jemu, aby
sice trval na svěm právu jasně a nestranně po
znaném, ale aby se nikdy nedal vášní svésti k
křivdění komu jinému. Přeji mu, aby dbaje vždy
jen rady mužů ve všem čestných a skutky vla-
steneckými osvědčených, nedbal na slova zvučná
a hesla jalová, jeho samolibosti licholici; radím
mu, aby důvěřoval hlavně vlastní sile, ovšem
správně oceněně, aby nepřeceňoval sil svých a ne-
pouštěl se do podniků pošetilých, samobyti jeh
ohrožujících.«
Konče pak přesvědčením, že zachovávaje
tyto zásady povznese se národ náš osvětové
a hmotně a dojde také té politické platnosti,
která mu náleži
Nebylo nikdy a nebude ve světě osobností,
byť i nejzasloužilejších, o kterých by se —
aspoň co jednotlivých názorů a výkonů se týče
— úsudek jednotlivců neb stran nelišil; avšak
směle mohu tvrditi, že v celém českém národě
panuje jednomyslné přesvědčení, že František
Ladislav Rieger patří k největším, o jeho bu-
doucnost nejzasloužilejším mužům, jemuž bez
rozdílu politického přesvědčení od každého, kdo
se cití Čechem, náleží nejvyšší čest a nebynoucí
sláva ! (Výborně! Dlouhotrvajíel potlesk.)
Na to za značných ovací vstoupil na tri-
bunu předseda Národní rady, říšský poslanee
#24
alto_textblock
#24
dr. Josef Herold.
jenž v úvodu řeči, vytknuv účel táboru lidu, vy-
líčil osudy národa českého v minulosti a ze
doby vzkříšení, vliv roku 1848 o oné éry, kdy
počala probouzeti se touha po neznámém a lep-
ším životě politickém.
V okamžiku tak vážném a kritickém z
středu národa a lidu vyšel muž, jenž vyzbrojen
všemi vlastnostmi ducha, byl způsobilý, aby po