ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 d8ade180-75a5-11dc-8d20-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
ALTO TextBloky — 26
#1 alto_textblock #1
n
#2 alto_textblock #2
s vr
#3 alto_textblock #3
Národní hospodář.
#4 alto_textblock #4
Zemědělstvá
#5 alto_textblock #5
Obchod
#6 alto_textblock #6
Prmysl
#7 alto_textblock #7
Finančnictví
#8 alto_textblock #8
Příloha „Národních Listů“ k číslu 201. ze dne 23. července 1908.
#9 alto_textblock #9
Telegrafické zprávy.
#10 alto_textblock #10
pde
#11 alto_textblock #11
Dementi. Z Vídně, 22. července. (K. k.) Bezpod- statnou je zpráva, již uveřejnily v posledníeh dnech některé noviny, že k otázce vydání zákazu mísení kvasnic s bramborovým škrobem zaujaly zúčastněné ústředny určité již stanovisko.
#12 alto_textblock #12
Bursovní úskoky. Z Berlína, 22. července. (K. k.) Na burse se proslýchato, že včera byl dán odtud do Lon- dýna firmě Edinger a Asch příkaz ke koup tisíce kusů Kanady pro dnešní bursu, podepsaný německou bankou a stejný vzkaz firmě Stern berg Brothers, podepsaný bankou darmštalskou. Teprve když dnes z Londýna bylo oznámeno pro- vedení příkazů, bylo zjištěno, že tyto příkazy byly fingovány.
#13 alto_textblock #13
Nové vyšetřování Standard Oil Gomp. Z Chicaga, 22. července. (K. k.) Spolkový soud zrušil rozhodnutí soudce ze dne 3. srpna m. r., kterým odsouzena byla Standard Oil Comp. k pokutě 29 mil. dol. pro porušení prohibičního zákona přijímáním rabatu od železničních apo- lečností. Soud nařídil dále nové vyšetřování celého případu.
#14 alto_textblock #14
Voda na dolním Labi Z Hamburku, 22. července. (K. k.) Po- sledními dešti v labském povodi vystoupila poněkud voda na dolním Labi, tak že překážky dopravy jsou odstraněny. Značné zvýšení stavu vody nelze asi dosud očekávati, protože deště v prameništích nebyly dost vydatny.
#15 alto_textblock #15
*
#16 alto_textblock #16
. .
#17 alto_textblock #17
st. Z Pešti, 22. července. (Zvl. telgr. »Nár. Listů«.) Na trhu prodalo se 35 000 q o 10 až 15 h dráž. Platila za 50 kg: pšenice tisská 81 kg K 12 35, 80 kg K 12 2214, 79 kg K 12.—, peštská 80 kg K 12.30, 79 kg K 12.—, biharská 79 kg K 12.121, zemunská 78 kp K 11.60, bačská 79.5 kg K 12.15, 78 kg K 11.70 snětivá, banátská 82 kg K 12.30, 81 kg K 12 35, 79 kg K 11.90 na srpen, 79 k K 11.50 snětivá, 78 kg K 12.15, horňácká 80 kg K 12 22%. 77 kg K 11.75; žito (+ 10—15 b) K 9 45—9 65; kukuřice K 7.80; oves K 8.30—8.45. Terminový obchod byl pevný n deště v Čechách. K večeru znamenala: pšenice na říjen K 11.38; žito na říjen K 9.63, oves n říjen 8.37; kukuřice na červenec K 7.29, na srpen K 7.56, na květen 1909 K 7.56 řepka na srpen K 16 30. Plodinový trh byl bez odbytu změny. o Chladno. Z Liverpoolu. 22. července. 4 hod. 10 m. (K. k.) Obrat 6000 žoků. Dodávky na červenec 5.67, na červenec-srpen 5.66, na srpen září 5.36, na záři- říjen 5.18, na říjen listopad 5.12, na listopad-pro- sinec 5.07, na prosinec-leden 5.04, na leden únot 5.03, na únor-březen 5.04, na březen duben 5.05, na duben-květen 5.05, na květen-červen 0.—. Smýšlení sotva stálé Z Paříže, 22. července. Závěr. (K. k.) Řepkový olej stálý, na červenec 79.75, na srpen 80.25, září- prosinec 81.—, na leden- duben 79.25. Z Hamburku, 22. července. (K. k.) Lih klidný na červenec 26.—, na červenec-srpen 26.—, na srpen-září 26.—, na září-říjen —.— Z Hamburku, 22. července. (K. k.) Repkový olej pevný, 71.. 85 Z Pařiže, 22. července. (K. k.) Závěrek. Ove na červenec —.—, —.—, na srpen —.—, na září prosinec —.—, na listopad únor —.—, žito klidné na červenec 16.40, na srpen 16.65, na září-prosinec 17.40, na listopad únor 17.40, pšenice stálá, na červenec 22.65, na srpen 22.70, na září-prosinec 22.95, na listopad únor 23.05, mouka stálá na čer venec 29 45, na srpen 29.65, na záři-prosinec 30.05 na listopad únor 30 15. Počasí: krásně.
#18 alto_textblock #18
Americké kabelově telegramy. (Závěrečné kursy z dnešního dne-) Z Nového Yorku, 22. července. (Peněžní bursa) věrečné smýšlení peněžní bursy pevné. Obrat akelí 830.000 (870.000). Union Paeille 154.— (1521/2). Kanada Paellle 168.50 (168.25). United States Steel Corporman 453/2 (447/2) Baltimore and Ohlo 921/, (923/2). Káva. 22. července 21. červene Rlo fatr čis. 7 . . . . . 6.25. 6.— 6.05 na červenec . . . . . . na září . . . . . . . 5.80 5.90 Cukr. 22. července 21. červenee Cukr (Fatr Muse.) . . . 3.77 3.77 Tuky Westeru Steam . . 9.65 9. 65. Tuky známka Wileox . . 9.90 9.90 Z Nového Yorku, 22. července. (Obilní burse. Smýšlení obllní bursy pevné. Pšenice. 22. července 21. červenc 100 pohotová nová sklizeň. . 1001/4 na červenec . . . . . . 100.50 101.23 na září . . . . . . . . 981/2 98 140 Kukuřice 22. července 21. červene na červenec. . . . . . 87.— 87.— na září. . . . . . . . 83.50 83.50 na prosinec . . . . . . 71.— 71.— Petrolej 22. července 21. červenc raflnovaný, kesonový . . 10.90 10.90 zafinovaný Staudard White 8.75 8.75 Kovy. 22. července 21. července 12.75 13.— 12.75 13.— 29.45 29.95 29.87 30.25 15.75 16 25 15.75 16 25 Bavlna. Z Nov. Yorku, 22. července. (Barlnářská burs Bavlnový obchod byl z počátku nepravídelný přechodně se vzpružil na wallstreetskou inter venel, naposledy však byl opětně oslaben prodej a závěrek byl stálý. 22. července 21. července 20. červene 10.90 11.— 10.85 pohotová . . . . 9.18 na srpen . . . . 9.30 9.36 9.18 na říjen . . . na prosinee . . . 9.22 9.24 9.02 Závěrečné smýšlení stálé. Z Nového Orleanu, 22. července. Na červene 10.78 (10.85) na říjen 9.37 (9. 38).
#19 alto_textblock #19
zá
#20 alto_textblock #20
Měď. . . . . n . . Železo čís. 2..
#21 alto_textblock #21
Úvahy o železničním dopravnicfví Slovo v čas k chystané reorganisaci státních drah Napsal V. Trenčanský. V poslední době pomýšlí správa st. drah administraci svou zreorganisovati. Jednotliva ředitelství st. drah najmě v Praze a Plzni, jakož i ředitelství haličská nabyla tokem času pří- stavbou nových tratí a přičleněním jich k jodno- tlivým ředitelstvům tak rozsáhlého rozměru, že obsáhlost a rozlehlost spravovaného objektu jest účelnému dozoru na úkor. K posavadním 11 ředitelstvům státních drah přistoupilo rozložité těleso severní dráhy. co nevidět přiřazena bude česká severní dráha a vyjednává se vážně o sestátnění společnosti státní dráhy, jejíž osud sdíleti bude i severo- západní se severoněmockou spojovací drahou. Zvláště provedení vykoupení státem posledně jmenovaných drah nutně k tomu povede, že po- savadní rozělenění správy státních drah na Mo- ravě a v Čechách na jiných základech složení postaveno bude. Především bude třeba, nová ředitelstva v těchto korunních zemích založitia posavadním ředitelstvům okruh přidělenýeh tratí přibráním tratí ze sestátněných drah, jinak zase odděloním jiných trati z trvajících ředitel- stev a přičleněním jich k novým ředitelstvům účelně zaokrouhliti. K vypracování nové organisační soustav správy státních drah do ministerstva povolán byl z Černoveů ředitel tamější výkonné správy. Ovšem nebude se moci tato chystaná organisaeo obmezovati jen na rozházení posavadních hra- nic jednotlivých řoditolstev a nové jich sesku- pení. Nedostatky a vady nynějšího zařízení lež mnohem hlouběji, to všeobecně v hospodářském světě se vyciťuje. Jest to vnitřní choroba centra- lismu, jež nedovoluje státním drahám vyšinouti se na vrchol vykýžené prospěšnosti a všeobecné zdatnosti. Proto přistoupiti se chce po vzoru, z ně- mecké říše vzatém, k docentralisaci ústrojí stát- ních drah. V Německu provedená decentralisace u drah, rozdělení kompetencí do menších správních tělisk, osvědčila se znamenitě, při- nesla s sebou hybnost a přizpůsobivost správy k místním obchodním a hospodářským náležito- stes jednotlivých krajin, setřela s prvotní sou- stavy zkostnatělý byrokratismus a přiklonilaj k rázu obchodního podniku. S touto decentrali- sací v Německu šlo krok za krokem organickým vývojem zjednodušení úřadování v každé příčině až osvojilo si i formy rázovitě kratoučkého ku- peckého vyřizování aktů a zúčtování podávaných zásilek. Postup pokroku zhroutil i spletitě vy- umělkované soustavy tarifnictví, postaviv je na podstavec jednotnosti. Hlavně v tarifnictví jev se ředitelstvům u nás v zájmu kupeckých po- třeb zájemníků vyměřená kompetence nedosta- tečnou a hybnost drah v té příčině ochromující. Den co den vyskytují se případy, že by podnikatel mohl zjednati dráze veliké trans- porty, kdyby mu byly zajištěny přiměřené slovy co do dálky a množství podaného zboží. Poně- vadž jest veškerá svrchovanost státních drah shrnuta v ministerstvě železnic a ředitelstvům neponechána ani nejmenší míra disposice a vol- né ruky, musí návrhy ředitelstev putovati do ministerstva, kdež po několikaměséčním uvažo- vání slevy se povolí. Mezitím ale n. př. ofertní řízení uběhlo, na němž chtěl podnikatel na zá- kladě očekávaných slev se zúčastniti a proto z obchodu a transportu sešlo. A přece dalo by se snadno takovému protahování lehce přede- jíti, kdyby na základě prohlášeného meziželez- ničního sjednání, kdy transporty přecházejí o dráhy na dráhu, v tarifech se vyhlásilo, že dráhy se uvolily, když transporty dosahují takového a takového množství, jednou osobou na jednoho adresáta podané, při stupňovaném množství dálce přepravy z ofieiálních sazeb v určené stupnici percentuální slevy poskytnouti. V místní přepravě dalo by se totéž opatřiti. Tím odpadlo by jednou na vždy zdlouhavé vyjednávání mezi drahami a dopisování se zájemníky a zájemniei by mohli s pevným ciframi kalkulovati. Blahodárné výsledky této reformy v Něme- cku od hlavy až k patě provedené, nedaly dlouho na sebe čekati. Zúrodnily a podepřely prospěšnh styky obecenstva s drahami, kleré pochvaluje si brzké vyřizování svých žádostí podání, jak toho vyžnduje moderní dopravni podnik, ale reforma ta přivodila i značný přiliv příjmů do státní pokladny. Nelze se proto diviti, že i rakouská správa státních drah, která posud zkostnatěle lpěla na tradicích byrokratismu a tyto vočkovala i svým ředitelstvům, konečně po nesčíslných a naléha- vých výíkách, jí z obecenstva činěných, zmlsnou- ti si chce na ovoci v cizí zahradě visícím. S cby- staným rozdělením kompeteneí do menšícl správních skupin má nastati i reorganisnce stát- ní železniční rady, již po bok postaveny budou zemské anebo dokonce i krajské poradní sbory volitelné z členů jednotlivých skupin zájemníků. Avšak s decentralisací musí současně po- stupovati i vnitřní obroda, modernisování a zů- čelnění správy. Vynalezavým naše ministerstvo železnic posud nebylo a co provedlo, nedovedlo uplatniti. Co zavedlo do své správy nového zdánlivě originálního, pylo kopii a plagiátem ci- zích vzorů, ač rok k roku jednotlivé departe- menty jeho podivuhodnou rodivestí, až králičí, se rozmnožovaly, napřed pro komerční záleži- tosti, pak „speckální“ a na konec „konkretní“, Zkostnatělá utkvělost na trvajícím zařízení, ne- dostatek kupecké hybnosti a agilnosti a nepři- způsobilost k daným a novým poměrům, vzmá- hající se assesorismus, bující protekcionářství a strýčkovství, mnohopisáctví a s nim spojene hromadění aktů v registraturách přivodila s se- bou, že nejůčelnější opatření novotářská ne- uplatnila se posud u nás v životě. Poukáži jen k výhodnému zasílání drob ných kusů pomocí frankovacích známek želez- ničních. Kolébka této formy zasílací leží v Dán- sku a Australii, kdež se nad očekávání rychle v obecenstvu pro svou neformálnost ujala. Ma zvláště důležitost pro sebe v zaopatřování měe
#22 alto_textblock #22
hospodářskými potřebami z venkova, zasſláním přímo od výrobce životin konsumentu v městě. V nynějších dobách drahoty při rychlé přepravě a láci přepravních poplatků z nejvzdálenějších stanie Haliče, kdež životní poměry nedostoupily ještě té výše, jako v průmyslných krajích Čech a Moravy, hrála by tato přepravní forma dosti vážnou úlohu v zaopatřování velikých průmyslo- vých středisk a velikých měst. Avšak, ač zaři- zení toto jest na státních drahách řadu let za- vedeno a bylo i účelněji poslupem času vybudo- váno, nenalezlo krom honěných a obratných kupců v širokém světě patřičného povšimnutí. Tak dalo by se mluviti ještě o jiných, pro zasí- lací obecenstvo velmi užitečných opatřeních při státních drahách: o kvapivém zboží (Express- gut), o výplatě dopírek poštou, o různýeh posky- tovaných slevach poplatkových v přepravě osub a zboží, vázaných na konkretní podmínky smluv- ní, o přepravě zboží v předplatném atd., které ve všeobeeném svém upotřebování a uplatňování se strany obocenstva mohly by přivoditi úplný převrat ve formách nynějších dopravnictví. Je-li zasílání drobných kusů až po jistou váhu nejen pro obocenstvo, ale i pro dráhy po- mocí železničních frankovacích známek prospěš- ným uznáno, proč nepřistoupí se k zavedení nuceného takavého zasílání na stát- ních drahách v tom případě, kdy podmínkám se vyhovuje? Přípustnost toho vedle dopravního řádu jest vždyť dána. Prospěeh z této formy za sílací ale mizí, pakliže vedle ní odbavování zbože i nákladním listem, s formalitami a mnohopisá- etvím spojené, se podržuje a místo účtování pr jednu formu, dvojaké ve stanicích se zavádl Leč proč tak se neděje a proč potom i pro- spěchy z toho pro dráhy mizí, toho vinu hledati dlužno v tom, že ministerstvo železnic a jeho pobočky: ředitelstva státních drah raději při- odívají se zvučněji znějícím jménem „úřadu“, než vulgárním názvem „obchodu“, kterým dráhy celým svým rázem a povahou přoce ne- sporně jsou. Pronikavá náprava nastati může toprve tím okamžikem, kdy nahoře pravé ruz- poznání věci zjedná si platného průchodu, až na křeslech ministerských v železniční správě zasednou místo diletantů, bývalých protežova- ných urniversitních profesorů, gonerálů a advo- kátů, obchodnicky vzdělaní odborníci a aži v ředitelstvech ustoupí bývalí komisaři z c. k. hejtmanství a zkrachovaní advokáti do pozadí, aby žezlo vlády cdevzdali zkušeným a prakticky ostříleným odbornikům. S posavadními živly v čele obroda našeho veřejného dopravnictví není myslitelna, jsou olovem a nezdravým přílěžkem jeho kupeckého rozmachu. Jest to nejlěpe seznati na jejich ne způsobilosti a nedoslatečnosti, aby dobrá a uži- tečná zařízení v železnictví, jež jsem jen na mátkou zprvu vyjmenoval, uvedli ve všeobecnou známost a platnost. Jak jinak počíná si čil, a honěný obchodník a kupec, chtěje do obchodu zavésti nějaké nové zboží? V rukou jeho hraje reklama, prováděná ve výkladní skříni na ulici, v insertech časopis ných a ústním vychvalováním. Nechci naváděti, aby postavila se J. Excel. ministr železnie aneh dv. rada, ředitel státních drah, do prostřed ná městí a na kolemjdoueí po vzoru dryáčníků po- křikoval „kupte kudly, kupte kudly, dám jich 12 za šesták“, ale jest naproti tomu věc vyří- zena, pakli jednou v denních časopisech novoty se prohlašují, které tak vychle, jak časopis ten se odkládá, z paměti čtenářů mizí? Prohlašování děje se ovšem i ve stanicíeh nalepením dotyčných vyhlášek, avšak účinek takového opatření jest nejvýše problematickým. Kdo prohlédl si podrobněji ten pestrý kaleido- skop různých, do všelikých velikostí přikroje- ných vyhlášek, bez všeho ladu a skladu vedle sebe na sténě až ke stropu, jež oko dostihnouti nemůže, rozvěšených, ton mi dá za pravdu, že jest to mrháním času, místem a penězi. Hlavní vadou jest, že není tu účelného, podle projedná- vané látky roztřídění a umístění, hned visí tu vyhláška o jízdním řádu, v sousedství zákoz o týrání zvířat, u stropu v nečitelném drobném tisku pravidla o slovách na jízdném pro dělni- ctvo, vedle bezpečnostní pravidla, k tomu družt se reklamní plakáty alpských krajin, tam zase pravidla o zasílkách frankovacími známkami hned vedle zákaz plivání na podlahu vozůa čekáren atd. Má-li roklama potkati se s výsle kom, musí býti účelně opatřena, bíti do očí, tu ale přehlednost jest úplně zmařena, tak že co vyhláškami dosici se snaží, mijí se s účinkom Vyhlášky ty měly by tedy za prvé býti seskupeny vedle sebe co do látky: „vozební“, „komerční“ „policejní záležitosti“ atd. a aby přehlad dán byl, musily by orientačními případnými štítky opatřeny býti a pak jest je seskupiti v takové výši, aby oko dorostlého člověka je i přočisti mohlo. Avšak mnohem větší část hospodářského života dotýkajících se ustanovení a předpisů že- lezničních uložena a skryta jest před očima obe ceustva v tarifech. Jakmile byla ministerstvem železnic tato tarifní ustanovení sehválena a jich vydání ohlášeno v úřadním věstníku pro želez- nice a paroplavbu a v jistých, ku prohlašování určených časopisech ohlášena, nabývají pro nej- širší obecenstvo všeobecné závaznosti. Obsahu ustanovení těch dočísti se lze však jen v samýci tarifech. Zvláště tarif díl I., svazek A. a B.- všem drahám rakousko-uherským a bosensko- hercegovským společný, chová v sobě stěžejní a hospodářsky předůležitá a cenná ustanovení o přepravě osob a věcí, v něm jsou rovněž uložena dodatečná ustanovení k dopravnímu řádu železnie. Ale tarify ty, nehledě k tomu, že jsou dosti drahé, nelze ani dostati ve veřejných knihkupecivíeh, nýbrž jen prostřednictvím správ železných drah. Tím stává se, že v žádném oboru není rozšířena taková nevědomost v obe censtvu, jako o veřejném dopravnictví. Každý sodlák, řemeslník a dělník ví, jak se má chovati při vstupu de lesa, do kostela do továrny, ale jakých práv a povinností má ve styku a jednání s drahcu, to mu nepovědomo- Zvláštní povaha provozu a internacionálnost do
#23 alto_textblock #23
pravnictví na drahách přináší s sebou, že jsou právní zásady o záruce, o škodě atd. dle do- pravního práva, které přikloňuje se tu k mezi- národnímu právu, vzato jsouc skoro doslovně z mezinárodního sjednání o přepravě věcí na drahách, posuzovány a projednávány, které ne- málo liší se od našich, do lidu vžitých právních názorů. Ba i obratným právníkům, advokátům stává se tu nehoda, že jsou s těmito zásadami dopruvními na štíru. Tím méně lze se diviti, že obecný lid, přese vše to, že přes 70 let již drah užívá, ve věcech těch, odnikud nejsa poučován, tone v úplné nevědomosti. (Dokončení)
#24 alto_textblock #24
Z peněžních trhů. Rakcusko-uherská banka ne- brala skorem žádný podil na přítoku. zlata z výrob ních zemí a z Nového Yorku, jenž plyne do jiných evrorských kenk; ovšem cizozemské banky snaží se sesíliti své zásoby zlata, kdežlo pro nás není k tomu žádné příčiny Přes to stoupl zlatý poklad Rakousko- uherské banky od počátku t. r. o 28 mil. K a to jen následkem zpětného příloku zlata z vnitřního oběhu; zvláště zlaté dvacelikoruny neudržují sev oběhu a vracejí se bance zpět. V. cizině ovšem pa- nuje přebytek zlata, jež hledá umístění i u nása Rakousko-uherská banka byla již opětovně žádína, neposkytla-li by bezúročné zálohy na zlato, podobně jako německá říšská banka. K tomu však není žíd- ného důvodu, ježto devisová politika u nás vykoná tytéž služby. Banka použila příznivé siluace peněž- ního trhu k opětnému doplnění své zásoby dovis, jež se blíží již opět dosaženému nejvyššímu stavu. Následkem dostatečného sesílení zásob devis kupuje však Iiakousko uherská banka nyní jen váhavě nové devisy, čehož následkem jest klesání kursů, sesílené ještě vzrůstem nabídky cizozemských platebních prostředků, ježto poměrně vysoká sazba soukromého diskonta ve Vídni vede k opatřování peněz v cizině. Všecky dovisy, mimo pařížské, jsou pod pari; mož- nosti normálního importu zlata ovšem prozatím ne- ní, bude-li však klesání devis pokračovati, není vyloučeno, že k němu dojle a so nejdříve asi z An- glie. Vzhledem ku přítomné situaci ventiluje se otáz- ka snížení diskontu; otázka ta však nezdá se býti ještě aktuální. Sazba 4% odpovídá nejlépe rakou- ským poměrům a zvláštního motivu k dalšímu sní- žení, jaký zde byl při provádění valutové reformy. dnes není. Motivem pro podržení dosavadní výše dis- kontu jest také okolnost, že na podzim lze opět oče- kávati větší nároky na banky, třeba ža tyto vzhledem k oslabení obchodní činnosti a méně příznivé žni nebudou tak tísnivé, jako před rokem. Praha. Dnes oznámeno, že v nejbližších dnech dojde opět ke kotování našeho domácího pa- píru a sice zástavních listů »Pražské měst- ské spořitelny«, jinak minula bursa bez obchodu a podáváno pouze za 4% železniční úpisy české zemské banky korun 97.—, za akcie - První české továrny orlentálních cukrovinek K 250 —, »Merkuru«. směnární akciové spol. K 594.—, První pražské zastavárny K 465.—, První české akciové pojišťovny na život K 265.—, Kolínské továrny kávových ná- hražků K 680 —, pivovaru v Čes. Budějovicích K 860.—. České banky »Únion« K 245.50, České spol. pro prů mysl cukerní K 170.—, strojírny Daňkovy K 432.— Škodových závodů korun 278.—, Pražské úvěrni banky korun 526.—, Pražské železářské společnosti korun 2690. —, České průmyslové banky K 415.— Podolské cementárny K 200.—, Zajišťovací banky K 200.—, akc. továrny na vyrábění uměl. hnojiv v Kolíně K 400.—, První českomoravské strojírny K 850.—, Králohradeckého úvěrního ústavu K 447.— Pražské paroplavební společnosti po Vitavě a Labl K 600—, První české rafinerie v Modřanech K 360.— peníze. Vídeň. Reč lorda Cromera, která již včera působila nepříznivě, působila také dnes silným vli vem na bursu a to tím spíše, že z cizozemských burs rovněž oznamováno bylo, že tam měla také vliv na tendenci. Spekulace byla velmi zdrželivá. Alpinky klesly o 3 K, stejně akcie slátní dráhy a politické rozladění projeveno také poklesnutím ruské půjčky o 1/4%. Také 3% priority jižní dráhy se ne- upevnily. Na polední burse smýšlení se zlepšilo a cizozemské kursy měly také lepší tendenci, nežli se čekalo. V Pešti byly kupovány kreditky a akcie státní dráhy. Také na zdejším trhu nastala lepší ná- lada a bursa končila dobrým obchodem a pevnýmí kursy. Kreditky, uberské bankovní papíry měly kursy vyšší, akcie slátní dráhy se zvedly. Naproti tom priority jižní dráhy byly slabšl. Alpinky se rolavily. pražské železářské a hirtenberské měly poptávku. Na eskomptním tihu peníze nezměněny 31/14 %. Berlín. Dnešní burse scházela opěra, kterouji včera poskytovaly pevné záznamy trhu novoyorského a proto byly již zahajovací kursy více méně nižší To plati v prvé řadě o akciích amerických drah v nichž převládaly realisace drobných spekulantů. Jinak z hodnot železářských prodávány bochumské Phönix i dostmundské, zatím co pro akcie Lauřin buti objevil se zájem při mírně zlepšených kursech Akcie podniků uhelnodolných byly celkem mále změněny. Domácí hodnoty bankovní byly opět sli- ženy drobením kursů. Z cizích titrů podnikány v ra- kouských kredilkách, v akcilch státní i jižní dráhy zpětné koupě. Ruské renty a akcie bank slabší. Soukromý diskont selrval na 23/40. Denní peníze 21/2 proc- Zavedení strojní výroby lahví v Rakousku. Jak se dovídá „Vídeňská hosp. korespondence“, přechá- zejí nyní také rakouské továrny na láhve postupne od ruční ke strojové výrobě lahví. Počátek činí sklárna Arnošt Schultes ve Věsendorfu v Dol. R- kouvích. Pec se již slaví, první stroj zahájí v nej- bližší době svou činnost. Po vösendoríské továrni bude v brzku s novým strojem následovati sklám firmy Siemensovy. Jedná se o automatický stroj na foukání skla, jejž vynalezl Owens v Toledu a jehož patenty získala společnost Owens Bottie Machine Co. Tato spclečnost zřídila loni sklárnu s 2 řeč. stroji jakožto demonstrační objekt pro rakouské výrobee Zřejmě výhody tehoto stroje, klerý denně vyrohí 15.000 lahví, kdežlo dovedný dělník zmůže denně nejvýše 600—700, vedly evropské továrny lahví ke společné organisaci za účelem nabytí řečených pa- tentů. Byla založena Mezinárodní společnost s r. o. jež patenty produla za 12 mil. mk., kontingentovala výrobu lahví v jednollivých zemích a splacení a umoření kupní ceny upravila splátkami po 20 fen za 100 lahví. Celý evropský kontingent láhví byl stanoven na okrouhle 1500 mil. lahví, z čehož při- padí na Německo asi 530 mil., na Anglii a Francii po 300 mil., na Rakousko 165 mil. (tedy o něco ví- ce, než 10% veškeré výroby evropské). Se zřetelem k dělnicívu i vlastním zájmům skláren (neboť větší propcuštění dělnictva z práce vedlo by přírozeně k zakládání nových podiků konkurenčních) byl. usnesene zaváděti přechod ke strojní výrobě jen pozvolna. Před zěkolika týdny počalo se pracovati na řečeném stroji v největší německé lovárně na láhve, ve sklárnách gerresheimských, nyní dochází řada i na Rakousko. Toto bylo v Mezinárodním sva- zu lahvovém zastoupeno Českou bankou „Union která se pak dohodla s jednollivými továrnami rakou- skými. Mezinárodní kartel láhvový ve vlastním slova smyslu sice neexistuje, ale je přirozeno, že současně se společným zakoupením palenlu a kontingentaci výroby byly učiněny jisté úmluvy i o cenách. Pro Rakousko je tento organisační typ, daný nutneslí zakoupiti společně pžíliš nákladný patent, něčím zcela novým. Naproti tomu v Americe jsou již jině obdobné případy, zejm. celá tamní organisace cemen- tového průmyslu spočivá na podobné myšlénce. Ná- kludy 1 stroje činí kolem 40.000 K; roční výkonnos — pli denni výrobě 15.000 lahví — činí kolem míl, lahví. Pro celou rakouskou výrobu nebude ted.
#25 alto_textblock #25
třeba více než 40 lakových strojů. Bude-li patříční přihlíženo k zájmům nynějšího stavu dělnictva sklár- ského, dlužno zužitkování nového vynálezu i u nás rozhodně vřele vítati, ježto v daném případě velm nebezpečná a nezdravá práce lidská bude nahražena strojem, Zahraniční tržba Rakousko-Uherska v květnu. Z podrobností úřadního výkazu o zahraniční tržbé celního území rak.-uh. v květnu L. r. vyjímáme ještě, že dovoz v řečeném měsíci stoupl proti loňsku o 10.7 mil. K, vývoz poklesl o 2.5 mil. K. Pasivum obchodní bilance naší zhoršilo se tedy v květnua 132 mil. K. Hledíme-li k celému období letošnímu od ledna do května, vykazuje dovoz obnosem 1057.5 mil. K proti stejnému období loni vzrůsto 46.1 mil. K, vývoz celkovou výší 930.6 mil. K po- kles o 1.6 mil. K. Obchodní bilance naše je tedy za řečené období pasivní 126 9 mil. K proti 79.2 mil. K loni. Co do množství činil v prvých 5 měsících dovoz do mocnářství našeho letos 67.4 mil. q, vývoz 80.3 mil. g. bylo tudiž o 129 mil. q více vyvezeno než k nám dovezeno. — Co do hlavních druhu zhoží vykazuje pětiměsíční letošní tržba (v mil. K) u srovnání s loňskem tyto výsledky v dovozu: koloniální zboží 24.6 (—), tabák sur. 180 (+ 4.0), obilí 5.2 (+- 0.7), rýže 121 (+- 3), semena 23.9 (+ 114), dobytek 0.5 (— 0.5). vejce 18.6 ( 0.8), sur. kůže 29.0 (— 7.7), víno 27 (+ 0.'1), uhli a koks 80.0 (++ 11.5), bavlna 122.9 (— 17 3), len, konopi, juta, příze a zboží z nich 37.9 (— 4.4). očí vlna, česanee atd. 54.4 (— 20.1), vlněna příze 18.8 (— 5.1), vlněné zboží 16.0 (+ 1.4), hedvábí 24.4 (+ 2.3), hedvábné zboží 16.8 (— 6.8), papír a zboží papírové 11.9 (+ 0.9), kůže a kožené zboží 274 (— 1.5), železo 14.0 (+ 10.2), měď surová 35.1 (++ 5.7). stroje a přístroje 45.5 (+ 12.2), nástroje hodiny 20.8 (+ 2.4). Ve vývozu: cukr 105.9 (+ 21.8). obli 18.3 (— 1.1), slad 23.7 (— 03), luštěniny 5.8 (+ 2.7), semena 10.6 (+ 0.6), dobytek 18.6 (+ 1.1), koně 14.9 (+ 43), vejce 58.2 (+ 2.6), sur. kůže 27.8 (+ 32) nápoje 15.1 (+ U.9). dříví 102.9 (+. 7.1), uhlí a koks 49.8 (+ 6.1), ost. nerosty 177 (+- 0 5), bavlna, příze a zboží z ní 23.1 (— 12.4), len, ko- nopí, juta, příze a zboží z nich 19.6 (— 6.9), ovčí vlna a p. 5.8 (—- 5Y vlněná příze 2.6 (— 0.4), vlněné zboží 21.6 (— 4.6), hedvábí a hedvábné zboží 2 1.2 (+ 4.7), konfekční zboží 31.2 (— 7 0), papír a zboží papírové 27.9 (+ 0 1); kůže a kožené zboží 23.4 (— 3.4), sklo a sklenéné zboží 26.5 (— 1.8). železo 2.7 (— 3.6, kovy nědrahé a zboží z nich 29.1 (— 2.6), nástroje a hodiny 5.3 (+ 0. 2). V systematickém seskupení zboží s hledisk hospodářsko technických jeví se tržba v prvých pěti měsících takto: 1907 1908 1907 1908 Dovoz mil. 585.8 562.8 surovin . . . . . 54.3 61-1 175.8 2129 polotovarů 249.8 281 konečných výrobků . 2.1 2.4 Z toho připadá na výrobky zemědělské . . . . 8.7 91 hornické a hutnické . 46.3 53.8 průmyslové . . . . 3.5 4.5 1907 1903 Vývoz: mil surovin . . . . . 57.1 61.9 polotovarů . . . . 10.3 konečných výrobků . 6.6 Z toho připadá na výrobky: 262.9 2693 zemědělské . . . . 12.1 13.0 86 81. bornické a butnické. 45.6 49.3 590.7 579 průmyslové . . . . 16.3 18.0 Tržba s drahými kovy páčila se v květnu 1908 v dovozu na 2.6 mil. K (— 2.1 u srovnání s loňským květnem), ve vývozu na 13 mil. K (+ 9.4); od ledna do května 1908 v dovozu na 149 mil. K (— 3.7), ve vývozu na 40.5 mil. K (— 10 4). Akciové banky německé. Koncem června napo- čítáne v Německu celkem 187 akciových bank s ka- pitálem akciovým, přesahujícím 1 milion marek, ne- hledě ke 40 hypotečním bankám; mezi nimi jest cedulových bank, 53 banky s kapitálem pres 10 mnil. a 128 bank s kapitálem od 1—10 mil. marek. Cel- kem vládnou banky německé, vyjma cedulové, akcio- vým kapitálem 2718 mil. a reservami v obnosu 639 mil. marek. Deposila a věhitelé obnášejí 6905 mi- lionů. Průměrná dividenda u velkých bank byla 6.9%, u ostatních 7.09%, celkem 7.03%. U pět velkých berlínských bank se v posledních 30 letech zvýšil akciový kapitál a rese.vy na výši 4 1/4 násob- nou, cizí peníze na výši 20násobnou. V posledních 10 letech vzrosti u těchto bank vlastní kapitál o 60 , cizí peníze o 40020. Obchodní smlouvá se Srbskem. Ustavením se nového srbského ministerstva, jemuž náleží i dr. Popovič, přodsedá srbských zástupců při vyjednávání o obchodní smlouvu . Rakousko-Uherskem, jest tak- řka zajištěno přijeli této obchodní smlouvy. Přední útohou skupštiny, jež bude co nejdíve svolána, bude právě vedle projednání rozpočtu i schválení ob- chodní smlouvy s Rakousko-Uherskem. V Rakousku bylo by pak ovšem možno užili zmocňovacího zá- kona pro aktivování smlouvy provisorně do 31. pro- since t. r., vláda však nehodlá tohoto zmocnění po- uzíti, nýbrž předloží smlouvu na podzim parlamentu, takze smlouva vejde pravděpodobně v platnost te- prve dnem 1. ledna 1909. Vývoz rakouského petroleje. Dle slati. Jckých výkazů o zahraničném obchodu vyvezeno bylo z Ra- kouska v prvních 5 měsících .. r. 793000 q petroleje v hodnotě 6.26 mil. K. tedy o 366.000 q (2.89 mil. kor.) více, než před rokem. Vývoz benzinu stoupl ze 35.000 q (0.79 mil. K) na 101.000 q (2.27 mil. K) vývoz ostatních lehkých minerálních olejů z 0.11 n 0.47 mil. K a vývoz těžkých olejů z 2.02 na 4.49 mil. kor. Vývoz čezkého Hnědého uŘlí. Na saských stát- ních drahách bylo v posledním týdnu dopraveno 85 500 un českého hnědého uhlí, tedy o 951 tu méně, než před rokem. Kartel strojíren. Dle „Zeitu“ přistoupilo k rak. kartelu strojíren 14 strojíren, sdružených ve Svazu haličských průmyslníků strojních. Haličské to- várny jsou v kartelu representovány řečeným halič- ským svazem, který bude také obstarávati rozvrh do- šlých objednávek. — Továrna lokomotiv ve Víden- ském Nověm Městě postoupila svou kvótu kar- telní částečně Škodbvým závodům a zaslaví výrobu pamích strojů, pump a po, obmezujíc se od nynějška ve svém strojním oddělení na výrobu kotlů a vše- obocnou stavhu strojů. Insolvelice selingenské banky. Solingenská ban- ka, založená r. 1877 přetvořením solingenské Lidové banky, založené r. 1868, . akciovým kapitálem 300.000 marek, jenž byl zvýšen postupně až na 3 0 mil. marek, prohlásila se za insolventní. Akceply činí 3.3 mil., jiné závazky 3.2 mil., mezi nimi 1.3 mil. deposit. Původně se proslýchalo, že banka pře- jde fusí na Barmskou bankovní jednolu a proměn se ve filiálku tohoto ústavu. Zdá se však, že s toho sešlo a banka musila uzavříli své pokladny; zpráva. že podán byl již návrh na zahájení konkursu, stojí ovšem v odporu s pozdější zprávou, dle níž se dějí ještě pokusy o sanaci. Slav banky byl dlouho za- krývan a uměle udržován; mimo jiné přispívaly ke zlepšení bilance četně směnky na pochybné dluž- níky. Pravý stav propukl po náhlém úmrtí obou dlou- holelých ředitelů ústavu. Jak dalece se podaří uspo- kojiti věřitele, jest nejisto, akcionáři však ulrpí as značné ztráty; většina akcií jest umístěna v solin, genském okresu Trhy. Výreční lh na hovězí dobylek koná se v Kácově v pondělí dne 27. července 1908. Příští trh dobytčí v Golčovš Jeníkove budn konán dne 29, t. m.
#26 alto_textblock #26
495.8 4605 141.2 1866 374.4 410.4 1907 1908 mil.K 3241 334.2 164.5 163.5 4458 4329