#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
23. července 1908.
#4
alto_textblock
#4
Číslo 201.
#5
alto_textblock
#5
Ruský učenec prof. V. HI. Bechtěrev,
člen ruské delegace na poradách slovanských
ppustil včera Prahu a před svým odjezdem po-
žádal nás o sdělení tohoto projevu: »Hluboce
dojat a přímo okouzlen neobyčejným množstvím
pozdravů se strany českých i jiných učenců, uči-
něných mi za pobytu pražského, nemaje nijaké
možnosti, abych se osobně poděkoval všem, kdož
mně prokázali pozornost tak vysokou a lichoti-
vou, dovoluji si prostřednictvím Vašeho ctěného
časopisu vysloviti jim všem svoje upřímné a srde-
čné díky. Dnové, jež jsme prožil
v Praze, budou na vždy památný m
všem Slovanům jako historicke
dni a zároveň jeví se nejšťastněj
šími dny také v měm životě. Dovolte
mi při odjezdu jako zástupci vědy v ruské dele-
gaci prostřednictvím Vašeho ctěného listu vyslo-
viti také slavné české universitě, která jest hrdost
Slovanstva na západní jeho přední síráži a zá
roveň veškerému českému národu, který nás
všecky s největší vlidností a srdečnosti příja
a tak upřímnou zahrnul pohostinností, od nepa
měti vrozenou veškerému slovanskému plemeni
nejsrdečnější pozdrav.«
Clen akademis V. M. Bechtěrev.
#6
alto_textblock
#6
Říšská rada.
#7
alto_textblock
#7
Panská sněmovna.
Ve Vídni, 22. července.
(Původní tolet. zpráva »Nár. Listů«.)
Černožluté prapory nebyly sňaty dnes s mo-
butných žerdí, vztýčených před parlamentním
palácem, jako dělo se druhdy, když ke konci
kampaně vídeňského parlamentu za posledním
členem panské sněmovny, opouštějícím budovu
říšské rady, zavřela se veliká vrata hlavního
vehodu. Říšská rada nebyla totiž odročena
stejně, jako nebyla loni odročena přes lelní
prázdeň a jako nebyla odročena v posledních
létech. Proto vláti budou černožluté prapory
s rudých žerdí před parlamentním palácem
také v červenci, srpou a září dále. Ale práce
obou sněmoven říšské rady jsou fakticky
dnes skončeny, leč ne tak, jak se čekalo.
Panská sněmovna neudělala všechno, co se o
ní žádalo. Postavila si hlavu a řekla si vzdoro-
vitě: „Nejsem, jaká jsem bývala. Nejsem hlase-
vací stroj, nejsem kabinet voskových figur,
nejsem automat, za jaký jsem byla považována
za hr. Taaffa. Také do měho středu dostal se
nový duch, jako do sněmovny poslanecké.“ Ne-
dosti toho: v panské sněmovně jeví se čím dái
tím rozhodněji patrný odboj, namířený jedním
hrotem proti bar. Beckovi, druhým proti zastu-
pitelstvu, vyšlému ze všeobecného a rovného
práva hlasovacího. Kromě toho viděti jakýsi od-
por i proti způsobu, jakým se dělají zákony ve
sněmovně poslanecké. Panská sněmovna prohla-
šuje ústy svých předáků z pravice i z levice, že
nechce nadále trpěti, aby uváděna byla v tíseň,
ve které prostě musí přitskati ke všemu, co
udělá sněmovna poslanecká, v níž přes noc musí
projednati a v několika minutách odhlasovati
osnovy, které se vyřízují ve sněmovně poslane-
cké celé týdny, ba celé měslce.
Změna, která se stala v panské snětniovně,
je vysvětlifelna a pochopitelna. Bar. Beck není
br. Taaffem. Panská sněmovna zvykla si, že
chefové vlády byli brání z jejího středu, z rodů
šlechtických. Jí bylkníže Alfred Windisehgrätz
mnohem bližším, nežli nynější ministerský před-
seda. Základy, na kterých spočívá panská sně-
movna, nebyly nikterak zvráceny, ale po zave-
dení všeobecného a rovného práva hlasovacího
pro sněmovnu poslaneckou také panská sně-
movna chce míti svou vůli a tuto vůli svou skut-
ky osvědčovati. Chce po každé ukazovati a de-
monstrovati, že jakkoliv záleží z mužstva dědič-
ného, nebo císařem jmenovaného, je přece
rovnoprávným činitelem zákonodárným. Odtud
vznikají konflikty, o kterých důvodně soudíme.
že budou stupňovány a že povedou k roztržce
která se stane osudnou pro celý některý kabinet
Hrabě František Thun, který dnes dva-
kráte ujal se slova, všechnu vinu, že meliorační
zákon nebyl souhlasně sdělán oběma sněmo-
vnami, svalil se sněmovny panské na poslane-
ckou a litoval, že mezi oběma sněmovnami je
nesboda. Hr. František Thun minil však, že
není žádné překážky, by poslanecká sněmovna,
poněvadž není Míšská rada odročena, sešla se
ještě a přijala meliornční zákon bez známého
dodatku Panzova. Hr. František Thun dvakráte
velmi špičatě vyložil poměr, ve kterém nalézají
se obě sněmovny. Není to poměr nejlepší vzá-
jemnosti. Dr. Plener pak žádal, aby baron
Beck pracovní program neustanovoval pouzo
v konferenci se zástupci sněmovny poslanecké
nýbrž aby k tomu také přibral zástupce jedno
tlivých stran sněmovny panské. Na vše to nebylo
z lavice ministerské reagováno. Situace je tak
vážnou, že čelný funkeionář poslanecké sněmo-
vny se dnes pronesl: „Mám dojem, že nejbližšt
krise nepřijde ze sněmovny naší, nýbrž ze sně-
movny panské.“ Je nám záhadou, proč projed-
náváno bylo zamítavé usnesení rozpočtové ko-
mise panské sněmovny a usnesení poslanecké
sněmovny, kterým snížena eukerní daň o 8 K
Sociální demokraté považovali a vyhlašovali sní-
žení to, které stalo se přičiněním poslanců če-
ských, za svoji vymoženost. Motivovali tímto
snížením cukerní daně své votum, pro pilnost
vyrovnacích předloh. Pro sociální demokraty
znamenalo tedy usnesení rozpočtové komise pan-
ské sněmovny veliké zklamání. Prote jejich trp-
kost a nevole proti ministru financí dru. Kory
towskému, kterému vyčítali, že jeho nátla-
kem se stalo, že panská sněmovna nepřistupuje
na usnesení sněmovny poslanecké. Toto usne
sení rozpočtové komise panské sněmovny mohlo
zůstati neschváleno plenem sněmovny panské
Nebylo žádné naléhavé potřeby, ještě méně pal
nezbytnosti návrh budžetní komise položiti na
jednací pořad dnes, kdy poslanecká sněmovna
je již na prázdninách. Hr. Thun, který zastu-
poval zpravodaje komise té svob. p. Niebauera.
odůvodňoval usnesení komise rozpočtové mo-
menty finaněními, dr. Madevski momenty
právnickými, které bývalý předseda centráln
statistické komise tajný rada Inama-Sternegg po
tíral. Všichni pairové, kteří byli v zasedncí síni.
hlasovali proti snížení cukerní daně. Před hla-
sováním vyšti pouze president Wohanka, dr.
Křižík a prof. dr. Hlava.
Zákon meliorační schválen bez dodatku
Panzova. Je pozoruhodno, že hlavním řečníkem
také v této věci byl zase hr. František Thun.
#8
alto_textblock
#8
V jeho výkladech bylo několik špiček, zaobale-
ných sice de bavlnky, ale přece dosti ostrých
Čekal se ovšem útok prudší. Hr. Thun ukládal
si patrně velkou reservu.
Zákon, kterým postátňuje se česká dráha
severní 1. lednem t. r., jest schválen
také sněmovnou panskou. Stalo se tak
přičiněním českých jejích členů a posl. Ma-
štálky, který zůstal ve Vídni a působil ve
smyslu přisvědčivém na některé ústavověrn
pairy, kteří zdráhali se položiti své votum pro
předlohu, nikoli protože by byli odpůrci této
přodlohy a postátňovací akce vůbcc, nýbrž aby
protestovali proti snaze, donucovati panskou
sněmovnu, by také důležité železniční osnovy
spolykala na první ráz. Proti této taktice ozval
se také velice břitce president nejvyšší společné
účtárny dr. P lener.
Včera do pozdní noci rokovala železniční
komise panské sněmovny o této záležitosti. C. k.
komoří hr. Rudolf Czernin z Vrchlahí na-
vrhl, aby se celá věc odložila. Žádal, aby se
opatřila data o četných stránkách této věci.
Předložil celý dotazník, obsahující nekonečnou
řadu poptávek. K velikému překwapení hr. Czer-
nina dr. Derschatta v řeči půl druhé ho
diny trvající všechny zodpověděl. Čekalo se tod
že hr. Czernin bude upokojen a v plenu již ne
promluví. Než hr. Czernin promluvil. Baurvu ne-
přiznal. Posuzoval celou osnovu jedině se stano-
viska železničního. To nebyla příčina, pro kte-
rou zasáhl do debuty. Ta je zcela jiná. Hrabě
Rudolf Czernin náleží k lidem, kteří myslí, že
železnice je prostředkem ke germanisaci Čechů
v zemích koruny svatováclavské stejně, jako jsou
prostředkem germanisačním soudy a úřady. Ne-
přiznal se k tomu sice, ale kdo znají jej a sku-
tečnost, vědí, proč jodině rušil usnesení, vedle
kterého také v panské sněmovně stejně jako
v poslanecké tato postátňovací předloha měla
býti schválena bez debaty.
Také historie ustanovení zpravodaje pro
tuto předlohu je zajímavá. Pro funkci byl určen
napřod dr. Russ. Chtěl ji převzíti. Dr.
Eppinger a Brass chtěli ve sněmovně pro-
mluviti pro pilně projednání přodlohy. Když
však ozval se proti němu dr. Plener, resigno-
val dr. Russ na hodnost zpravodaje a Brassa
Eppinger na slovo. Referentenu stal se pak pn
Wohanka, který již před deseti lely, jsa po-
slancem za Obchodní komoru pražskou, opětni
mluvil pro sestátňování velkých soukromýcl
drah, projiždějících zeměmi českými, pro reor-
ganisaci státních železnic vůbec a pro jejich de
centralisaci. Dnes jako pair dožil se, že stalo
se částečně skutkom, čeho se domáhal jako po-
slancc. Zhostil se úkolu svého co nejčestněji
Bylo mu se všech stran gratulováno.
Ministr železniční dr. Derschatta pro
mluvil velikou řeč, ve které neomezil se na před
mět rokování zvláště, nýbrž přešel na postát-
nění vůboc. Jeho výklady, velice pozorně sledo-
vané, provázeny byly naposled hlučným potle-
skem, který dosvědčoval, že zákon o postátněn
dráhy severozápadní, jiho-sovero-němocké spo-
jovací dráhy a tratí společnosti státní dráhy
projdou panskou sněmovnou hladčeji, nežli zá-
kon, postátňující českou dráhu severní.
Nebylo nejlepším smýšlení, za ktorého se
panská sněmovna rozešla na letní prázdeň. N
nedalekém obzoru vystupují mraky, věštící bou-
ři. Obecné bylo přesvědčení pairů všech stran
že podzimní kampaň říšské rady počne krisí
ne-li krisemi.
#10
alto_textblock
#10
Z Vídně, 22. července. (K. k.)
Předoda kn. Windisch-Graetz zaháj
schůzi v 1.50 hod.
Předseda rozpočtového výboru hr. Fr. Thun
navrhl, aby na jedhací pořad byly dány zprávy
o státních zřízencích, o zákoně melloračním a pre
limináři melioračního fondu, což schváleno.
Opat Helmer navrhl pilné projednání výbo-
rové zprávy o postátnění české severní dráhy
Sv. p. Plener prohlásil k navrhované pilnostia
V zájmu důstojnosti snčmovny zastávala levice o
prvního okamžiku, kdy tato předloha tak ukvapeno
měla býti vyřízena, slanovisko, že vyřízení může se
státi jen po zralém věcném a náležitém projednání
Vláda a poslanecká sněmovna mají dbáti do jisté mí-
ty na čas a poměry, v nichž panská sněmovna může
pracovati. Nesprávno je, dějí-li se před skončením za-
sední mezi vládou a vůdki jednotlivých stran po-
slanecké sněmovny porady o zbývajícím pracovním
programu, k nimž zástupci panské sněmovny zváni
nejsou. Uznává, že výborovým projednáním přodlohy
o severní dráze odpadla možnost většího ukvapení
levice nemůže však podobný způsob schvalovati
při hlasování o pilnosli osvědčí svě původní sta-
novisko.
Pilnost Helmerova návrhu byla potom schvá
Předloha o zmocnění k uzavření mezinárodníc
smluv v oboru dělnického úrazového pojíšťován
přikázána 15člennému zvláštnímu výboru pro děl-
nické pojišťování, jenž bude dnes zvolen, předloh
o náhradě nákladů při ustanovení obhájce svazku
manželského a ručení zástupců stran za poplatky
stálému právnímu výboru, předloha o zrušení ústavu
stálých agentů stalému politickému výboru a zákon
o obchodních pomocnících spojenému výboru národo-
hospodářskému a politickému.
Za nemocného bar. Niebauera referoval hr. Fr
Thun o snížení spolřební daně cukerní
Na všech stranách tvrdilo se — praví — že sní-
žení spollební daně cukerní bylo by velice žádou-
cím. Avšak skoro všichní členové výboru odporovali
ominesnímu § 2. (trestní ustanovení). Vláda zakro-
čila pro nezměněné schválení přodlohy; naproti to-
m výbor uznal, že zákon musí být merit. změněn
Přediožil si také otázku stran snížení cukerní daně.
zdali případné finanční námitky nesvědčí, aby sní-
žení provedeno nebylo v nynějším okamžiku. Pan-
ská sněmovna je povinna posuzovati s neobvyklou
přísností a věeností každou jednollivou otázkua
bez obledu na populární hesla a nynější proudy ne-
pouštěti nikdy se zřetele vážný směr, jejž vyžaduje
péče o zájmy státu. Jsme-li — k našemu politování
— nuceni odporovati svým votem druhé sněmovně
je to jen výronem živého vědomí povinnosti a vě-
domí úkolů, jež má panská sněmovna plniti.
Jsou doby, kde nezbytně Uřeba, aby finanční síly
byly udrženy pohromadě. Před několika dny pronesl
anglirký státník podobný výrok. Zpravodaj žádá z
schválení výborového návrhu, by sněmovna přešla
přes předlohu k jednacímu pořadu. (Hilučná pochvala
a pollesk)
Ryt. Madeyski souhlasí s výborovou zprá-
vou. Spotřebitelé by sotva pocitili snížení daně
na druhé straně musilo by býti toto snížení vydat-
nější, mělo-li by se jednat o podporu cukerního prů-
myslu. Prostředky, navrhované v § 2. na ochranu
konsumentů, nejsou vypracovány v duchu ústav-
pím Panská sněmovna nedá se získati pro tento ry
budoucího zákonodárství. (Souhlas)
§ 2. porušuje také zásadu rovnosti práva a od-
poruje zásadě svobodného tvoření cen. Je pravým
opskem stanoviska, jež panská sněmovna chce há-
jiti a proto řečník soudí, že tento článek panskou
sněmovnou přijat býti nemůže. (Hlučná pochvala.)
Šl. Inama Sternegg tvrdil, že maatterieln
obsah § 2. neodporuje nynější úslavě, je však lak ne-
šťastně koncipován, že s ním absolutně souhlasit
nelze.
Ryt. Madeyski litoval, že předešlý řečník m
nerozuměl, načež výborový návrh byl schválen.
#11
alto_textblock
#11
lena.
#12
alto_textblock
#12
Preliminář milioračního fondu přija
bez debaty a rokovalo se o melioračním zá-
koně.
Šl. Skone prohlásil vložku § 4., dle níž mi-
nistr orby ve srozumění s ministrem financí pr
naléhavé práce může poskytnouti zálohy před zákon-
nou úpravou, za pochybení. Parlament musí opříti
se, aby vláda vydávala penize bez zákonitého po-
volení. Bude-li zmocnění odstraněno, nezpozdi se
zákon, poněvadž na základě ostatních ustanovení
§ 4. zemské sněmy, které se mají sejíti v září, bu-
dou s to usněsti se o příslušných zemských záko-
nech a zmocniti zemské výbory, aby předložily tyto
zemské zákony vládě k sankci hned, jak říšský zákon
bude sankcionován
Hr. Fr. Thun je pro předlohu a její brzké uzá-
konění, ale vložku do § 4. prohlašuje za nepřípust-
nou. Sama o sobě je nejasna, obsalujíc možnost kon-
fliktu mezi zemským zákonodárstvím a vládou.
Avšak ještě jiný moment vnucuje se. Připra-
vuje se náprava parlamentních poměrů, ale úplná
dosud není. Bude snadno možno, že vládn, která
považuje za svou povinnost, dosíci jistých věcí, bud
mnohdy ochotna hověti jistým přáním více, než b
snad jindy byla ochotna. Vše, co se kdykoli povolí.
bude proto považováno za zisk nějaké skupiny a ka-
ždé zamítnutí bude vykládáno jake strannické stano-
visko. Prosí naléhavě, aby byl schválen výborový
návrh. Oprávněné zájmy nebudou tím zkráceny. Zá-
kon nabude platnosti v době, kdy jeho výhody mají
být obyvatelsívu poskylnuty
Předloha přijata ve 2. a 3. čtení dle výborovéh
návrhu.
Předloha o povolení dodtečného úvěru ka stá.
rozpočtu na zlepšení hmotného posta-
vení jednotlivých kategorií stál zří-
zenců (ref. Skene) schválena v 2. a 3. čtení.
Ref. Wohanka podal výborovou zprávu o zl-
skání české severní dráhy státem. Ve
výboru — pravil — projeveno bylo politování, ž
tak důležilý zákon přijat byl v poslední chvíli. Pře-
vzelí české severní dráhy státem je účelným a žádou-
cím rozšířením sílě státních drah, jehož třeba v zá-
jmu národohospodářství. Hmotná ustanovení smlouvy
jsou přijatelna.
Poslátněním české severní dráhy rozšíří se
značně sazkový a dopravně politický vliv státnícl
drah, pročež zpravedaj doporučuje, aby zákon by
přijat.
Hr. Rud. Czernin dovozoval, že získání tělc
dráhy neobyčejně prospěje velké dopravní a tarifn
politice státní. V meritorním ohledu vyslovil prol
smlouvě závažné obavy. Avšak přes to bude hlaso
vati pro schválení smlouvy. Apeluje na ministra že-
leznic, aby budoucně poskytl úplně jasný pohled do
směrodatných poměrů velkých soukromých drah a
ulehčil rozhodnutí o obětech, jichž hude třeba v zá-
jmu politiky velkého slohu.
Ministr železnic šl. Derschatta děkuje sně
movně, že usnesla se zahájiti rokování; pravil, že
schválením zákona získá ai pro všechna vyjedná-
vání, jaž třebu připraviti, přece dobu asi pěti mě-
síců. Úváží-li se, že stojíme ještě před dalším postát-
hováním a že rok 1909 má býti věnován převzet
jiných drah, je zvláštní věenou výhodou, jestliže če-
ská severní dráha již před tím úplně bude ve státním
vlastnictví.
Předloha znamená pro stát oproti výkupu dle
koncesní listiny zisk 4.329.000 K.
Ministr vyvracel různé obavy, vyslovené br.
Czerninem a končil: Význam české severní dráhy.
kdybychom ji postátníli, zdvojnásobil by se, protože
pozlátňovací akce zahájena jí byla jednak pro její
dopravně politickou důležitost, jednak také proto, že
kdyby se nezdařilo postátnění ostatních drah, měli
Bychom v české severní dráze konkurenční prostře-
dek proti nepostátněným drahám. Podařilo se vy-
hnouti této eventualitě a vládě bude možno předlo-
žiti již v listopadu smlouvu o sdvero-západní, jiho-
severo-německé spojovací dráze a společnosti stát
dráhy. Těmito dráhami, schválí-li obě sněmovnyv
budouenosti jejich postátnění, bude řetěz ukončen
a správa stálních dah bude moci sazebně v každěm
směru úplně ovládati veškerou dopravu v Čechácha
se sousedními zahraničnímní státy Prosím proto, by
sněmovna nejenom zahájila rokování o předleze, ný-
brž ni také dobrolivě přijala,
ln
Po zpravodujském doslovu příjata předloha v 2
a 3. čtení
Rovněž schválena státní smlouva mezi Ra-
kousko-Uherskem a Rumunskem o vzá-
jemné ochraně děl literárních, uměleckých a foto-
grafil; po referátu šl. Madejského v 2. a 3. čten
předloha o rozmnožení počtu členů a zá
stupců notářské komory v Praze schvá-
Volbou 15ělenného výboru pro dělnické pojištěn
byla schůze o 5.30 hod. skončena
Příští schůze bude ohlášena písemně.
#13
alto_textblock
#13
lena
#14
alto_textblock
#14
Politické zprávy domáci.
V Praze, 22. července. (Zákon o pod
poře rodin reservistů.) Dnešní úřadn
noviny vyhlašují dva nové zákony, schválené
panovníkem dne 21. t. m. Prvý se týká zvý-
šení zeměbraneckého kontingentu
o 4740 branců a dalších 180 pro Tyrolsko
Vorarlberk, tody celkem o 4920 mužů.
Druhý zákon, jenž má býti obyvatelstvu ná-
hradou za povolené zvýšení daně z krve, týká
se podpor rodinám nezámožných
záložníků, povolaných na vojenské cvičení. Dle
nového zákona má nárok na státní podporu jen
mužstvo neaktivného vojska; kadeti a jim
na roveň postavené osoby jsou z podpory vylou-
čeny. Nárok má jen ten záložník, který svou
prací živí rodinu, t. j. ženu, děti, bratry, sestry
a rodiče. Právo na podporu mizi, dostává-li zá-
ložník v době cvičení svůj obvyklý plat a netrp
nijaké újmy v příjmoch tím, že musí konati cvi-
čení; mimo to nemají práva na podporu ty ro-
diny záložníků, o jichž existenci jest jinak po-
staráno. Podpora má obnášeti 50% denní mzdy
obvyklé pro obyčejného pracovníka v tom kte-
rém okrese. Nejmenší příspěvek obnáší 1 K
denně. Doba, za kterou se bude platiti podpora,
počítá se ode dne, kdy záložník vyšel z domova
až do návratu domů. To platí i v tom případě,
kdyby se záložník roznemohl a jeho návrat zo
cvičení se zpozdil. Náhrada v případě nemoci
odpadá však, když záložník dostává podporu
z nemocenské pokladny. Přihlášku, že činí ná-
rok na podporu, záložník je povinen podati ústně
nebo písemně tomu hejtmanství, které mu za-
slalo rozkaz, aby se dostavil ke evičení. Sou-
časně má oznámiti, které osobě se podpora má
vypláceti. Odmitne-li hejtmanství žádost za pod-
poru, jest možno odvolati se k zemské politi-
cké správě (místodržitelství). Podpory budou se
vypláceti týdně napřed a nemohou býti zaba-
veny. Zákon nabývá platnosti dnem 1. srpna t.r.
V Praze, 22. července. (Nedostatek
německých úřadníků.) Němci v Če-
chách se stále bouří, že se všechna úřadnická
místa ve zněmčeném území neobsazují kovaný-
mi Němci, ač dobře vědí, že není dostatečného
počtu německých úřadníků. Sami to přiznávají
tím, že právě nyní některá německá města v Če-
chách zakládají zvláštní nadace pro studující,
kteří se chtějí věnovati státní službě. Poněvadž
však ani nadace nestačí na přilákání dostateč-
ného počtu kandidátů, vypracoval dr. Titta plán,
dlo něhož Němci mají platiti zvláštní národní
daň, z jejihož výtěžku se budou udíleti podpory
německým praktikantům ve státní službě. Tako-
vým způsobem německá národní rada doufá, že
v brzku vyplní mezery v německém úřad-
nictvu v Čechách,
#15
alto_textblock
#15
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 22. července.
Vojenská úmluva mezi Rakouskem a Tureckem
Dle informací „Halia all'estero“ byla tyt
dni ve Vídni smluvena dohoda mezi rakousko
uherskou společnou vládou a tureckým vyslan
cem. Základem dohody jsou prý tyto tři body
Rakousko zaručuje Turecku celistvost územ
a slibuje mu vojenské zakročení pro případ.
kdyby byl učiněn s některé strany útok na jeho
nynější status quo. 2. V důsledku toho Tureck
připouští po případě obsazení sandžaku novo
pazárského za tím účelem, aby tam Rakousk
potlačilo agitaci balkánských států. 3. Turecko
zaručuje Rakousku v makedonských vilajetech
podobné hospodářské výsady, jakým se už těš
Rusko v Turecku.
#16
alto_textblock
#16
Eulenburgovo poslání a Vilém II.
Eulenburg tvrdí, jak známo, že v Mni
chově měl jako pruský vyslanec již úkol půso-
biti proti katolictví a pro šíření protestantismu.
Vílém II. zaslal nyní bavorskému princi-vladaři
list, v němž prohlašuje tvrzení to za lež a vyslo-
vuje »upřímné« politování císaře nad nepravdou
tou i nad její konfesionální tendenei.
#17
alto_textblock
#17
Kongres míru.
Od 26. července do 1. srpna bude za
sedati v Londýně sedmnáctý mezinárodní
kongres míru. Jak se sděluje, setkává se v nej-
vyšších kruzích s pozorností, jaká nebyla dosun
prokázána žádnému z jeho předehůdců. Když
kongres zasedal r. 1890 v Londýně, byli účast-
níci sice pozváni do Windsoru, ale jinak nebyl
učiněn nijaký ofieiální projev. Na nynějším kon-
gresu vystoupí někteří členové kabinetu jako
řečníci. Ministerský předseda A squith bude
mluvit na banketu 31. t. m. a ministr Llovd
George ve veřejné schůzi v Gveens Hallu.
Král slíbil, že 27. t. m. v Buckingham-Palace
přijme adresu deputace kongresu a královn
projevila přání býti přitomna při tomto aktu.
#18
alto_textblock
#18
Anglické námořní manévry
Dle londýnských zpráv nenalezlo dosud
obranné loďstvo nepřátelské loďstvo, jemuž vel
lord Beresford a vrátilo se s nepořízenou do
East Sothianu. Po krátkém odpočinku vyplulo
opět na širé moře, zanechavši v přístavu jen
dva torpédové čluny. Nedwayská flotila obran-
ného loďstva, skládající se z 15 podmořskýeh
torpádových člunů, ležela 20. t. m. pře
Grimabym, aby se zásobila. Následujícího rána
vyplula. O cíli její plavby se zachovává nej
hlubší mlčení. Skupina torpédoborců, ležící před
ústím Týnu, vyplula ráno ještě za šera. Od-
poledne došla zpráva, že Beresford pokusís
o útok. Několik podmořských člunů objevilo se
v Dealu. Zpráva vznikla patrně tím, že Beres-
fordova telegrafní loď kotví v Doveru v plné
páře.
#19
alto_textblock
#19
Nasiův triumi.
Na své ceslě z Říma do Sicilie přibyl Nasi
do Neapole. Na nádraží očekávalo jej asi 100
lidí, volajíce mu slávu. Chtěli mu dokonce koně
vypřáhnouti. Lid sledoval, stále slávu volaje,
Nasia až k hotelu, s jehož balkonu promluvel
on pak, velebě »duch jihu nespolského a duši
Sicilie«, končil: »Jsem vždy s vámi a vys
mnou!« Da Neapole přibylo 800 občanů
z Traponi s měsíským praporem a 2 hudebními
sbory vstříc. Na palubé lodi, jež tam Nasia
z Neapole doveze, uvilá ho i 100 traponských
dam. Do Traponi, kdež jej uvítá většina
triumfem, ale socialisté asi nepřátelskými demon-
stracemi, přibude Nasí asi dnes o 5. hod. odpol.
Triumf jeho obmezuje se ovšem jen na jih
Italie, sever soudí o jeho činnosti zcela jinak.
Také socialisté viní jeho stranu v Traponi, že
při jeho zvolení dopustila se volebních podvodů.
Volba Nasiova bude ovšem zrušena, jelikož do
r. 1912 postrádá občanských práv. Jelikož ale
sněmovna teprve v listopadu bude moci vysloviti
zrušení jeho volby, požívá Nasi do té doby
všech výhod jako poslanec, i jízdy zdarma po
drahách. Jest tedy triumfální cesta jeho dosti —
*
#20
alto_textblock
#20
levná.
#21
alto_textblock
#21
eo
#22
alto_textblock
#22
Nový útok na Tavriz.
Přes smírné rady guvernérovy poslal šach
do Tavrizu k potlačení vzpoury nové vojsko
ale jízda v úzkých uličkách, zahruženýci
barikádami, stěží něco zmůže. Rachím chan
chystá se ale rovnéž k nové výpravě na Tavriz
kterýž chce přiměti ke vzdání vyhladověním
V provineiích jest dosud klid, poněvadž neví
se tam ještě o úspěších revoluce v Tavrizu,
ale v Teheranu na zvěsť o nich jeví se nové
jitření. Šach se do města nevraci, nejsa s
ještě jeho smýšlením jist,
#23
alto_textblock
#23
Jubilejní výstava
pražské obchodní a živnostenské
komory.
#24
alto_textblock
#24
Hromadné návštěvy oživují teď denně vý
stavu. Nejsou to již pouhé výpravy školníeh
dítek, nýbrž exkurse různých stavů, spolků
celých krajů.
Zejména z kruhů živnostnických, obchod
ních a řemeslných rekrutují se pilní návštěv-
níci. Předevčírem byla to výprava jindřichohradeo-
kých živnostníků, včera pak velká výprava ob-
chodnictva a živnostnictva z Mělníka.
A řada jiných návštěv je ohlášena. Je
opravdu potěšitelno, jak bedlivě náš lid ven-
kovský výstavu prohlíží, s jakou zbožnou úctou
kráčí výstavními budovami, jakou pozornos
věnuje i podrobnostem, které normálnímu na-
vštévovateli z pravidla ujdou. A nedá se po-
příti, že tyto návštěvy právě dodávají výstavě
zvláštního rázu, kterým se valně liší od jiných.
Všechny jiné výstavy maji své specifické publi
kum: jedno, jež tam jde jen pro plaisir, druhé
aby mohlo říci: byl jsem tam také.
U nás zůstává druh za zábavou jdoucí
návštěvníků v menšině, prohližejících ve většmě.
A to je radostnél
#26
alto_textblock
#26
. Dnešek na výstavě. Výslava otevřene
jest denně do 12. hod. noční.
Progrím dnešního dne: Promenádní koncerty
od 4 hodin do 10 hodin před průmyslovým palácen
#27
alto_textblock
#27
kapely p. Konopáska a před bývalou fontánou ka
pely „Sokola“ žižkovského p. Hermanna.
V 7 hod. večer populární koncert výstavního
orchestru. Řídí p. Jan Elsnic. Pořad: 1. Wallace:
Ouvertura k op. „Maritana“. 2. Dvořák: Legendy
č. 6 a 9. 3. Blon: Šepot květin. 4. Anděl: „Příchod
jara“, koncertní ouvertura. 5. Mascagní: Fantasie
na op. „Sedlák kavelír“. 6. Strauss: Povídky z víden-
ského lesa“, valčík
V 9 hod. umělecký kabarot pí. Mařenky Ziglerově
v koncertní slni
Od 9 do 10 hod. slavnostní osvěllení
.. Den Aninek na výstavě. Ruch svaloanen-
ských zábav soustředí se letos na výstavišti. Bude
totiž v neděli pořádána na výslavišti velká anenská
slavnost a lidová pouť, které poskytnou návštěvníkůmí
hojné příležitosti k -tanci a upřímnému veselí. Pre
tanec určena jsou prostranství na dolejším náměstí
před „Starou rychlou“ a před keramickým pavilonem.
Před zahájením tance předvedeny budou na těchto
místech členy baletního sboru Národního divadla pa-
rodiatické scény z Leoncavalovy opery „Komedianti“.
Družina tato přibude na výstavu v průvodu smíchov-
ských trhovců, kteří shromáždí se o 2. hodině odpol.
na Jakubském nám., a půjdou hlavními třídami praž-
skými. Před „Starou rychtou“ koná se v neděli velká
lidová pouť, při níž m. j. předvede taneční mistr p.
Linhart i některé starodávné národní tance. Nedělní
program celým svým sestavením odpovidá rázu lido-
vých slavností a přiváhí zajisté celou Prahu k ruš-
nému veselí. Již o 10. hod. dopol. koncertovati budou
na výstavíšti dvě hudby, od 4——11 hod. večer konají
se 4 promenádní koncerty. V 9 hod. vypálen bude na
pergole skvělý ohňostroj, po němž bude výstaviště
až do 11. hod. noční slavnostně osvětleno.
Vzácného hudebního požitku poskytne návštěva
níkům výstavy koncert „Sdružení moravských uči-
telů“, který konati se bude o 4. hod. odpol. v kon-
certní síni. Na produkci tuto upozorňujeme naše
hudby milovné kruhy již nyní, které proslulým našim
pěvcům, dobyvším v Paříži tak skvělých úspěchů
ke slávě české hudby, osvědčí zajisté v míře nejhoj-
nější svoji přízen
. Sobotní program vykazuje tenfokráte zvlášt-
ní hojnost zábav, poněvadž lze očekávati siinou
návštěvu venkovských hostí. Odpoledne a večer ko-
nají se na výstavišti tři promenádní koncer-
ty až do 11 hod. v neci. Za soumraku bude i v so-
bolu na pergole vypálen skvělý ohňostroj.
.. Výprava z Mělníka na výslavu. Obchodní-
ctvo a živnostnictvo z Mělníka navšUvilo výslavu
včera dopoledne korporativně. Výprava čítala na 450
osob a vedli ji pp.: K. Doležal, předseda společen-
stva krejčí, učitel Solnař, společenstevní komisař,
Živný, předed gremis Svoboda místopředseda
společenstva stavebního, Santín, předseda společen-
stva obuvníků, Jonák, předseda společenstva řezníků
a uzenářů, Martinec, předsoda společenstva hostin-
ských a j. Výpravu uvítal v průmyslovém palácí jmé-
nem výkonného výboru komorní rada p. Vaníček.
. Výpravy dítek z matičních škol na výsla-
viště zúčastnila se dále škola ve Frýdku, v Rejdicíc
a Podsedicích. Dítky školy frýdecké za vedení učilele
Rubíka a slečen učitelek Endrsových pozdravily
Ústřední Matici školskou v úlerý v 8 hodin ráno, dit-
ky školy rejdické a podsedické přišly společně z
vedení svých řádících učitelů p. Hrbka a p. Ehlicha
v úterý odpoledne. Mohutným dojmem působile, když
dítky obou spojených škol zapěly dvojhlasně českou
národní hymnu. Dítky všech škol s patrným radost-
ným pohnutím opouštěly síně Ústřední Matice škol-
ské, která tak pečlivě o jejich vzdělání se stará.
. Žákovské a hromadné výpravy na jubilejní
výstavu v Praza. Ubytovací kancelář výstavní upo-
zorňuje, že ubytování hromadných výprav k ná-
vštěvě jubilejní výstavy v Praze pouze do konce
měsíce srpna t. r. může provésti, poněvadž počátkem
září počíná v pražských školách obvyklé čištěnía
úprava školních místností pro příští školní rok.
Ubytování hromadných výprav k návštěvě výstavy
provádí ubytovací kancelář výstavní na vlastní ná-
klad, pouze proti náhradě režijních výloh, která sta-
novena byla obnosem 10 hal. za den a osobu pro
školní děti a žactvo a obnosem 20 hal. za osobu a
den pro dospělě. Přihlášky hromadných výprav
škofního žactva, učednických besídek, dorostu sokol-
ského, spolků a korporací živnostenských a obchod-
ních, hromadných výprav dělnických atd. zaslati
diužno alespoň týden napřed výstavní ubytovací
kanceláři v Praze—I., Josefské náměstí č. 5.
. Obchodní gremium v Slaném pořádá ve
čtvrtek dne 23. července společnou návštěvu výstavy
za vedení místopředsedy p. Viléma Michla, továr-
níka a předsedy místního výboru. Jede se ze Sla-
nébo rychlíkem v 7 hod. 40 min. a po příjezdu do
Prahy jde se bned do výstavy,
.. Hromadné návštěvy na výstavišti. Včera na
vštívilo výstavu žactvo škol moravsko-slezskýcha
sice: z Frýdku ve Slezsku 16, z Kateřinek 5. Kyle-
šovic 4, Malých Kunčic 8, Laz 5, Michálkovic 7, Mu-
glinova 8, Neplochovic 5, Opavy 4, Orlové 8, Vel.
Polomu 8, Studánky 6, Životic 5, Polské Ostravy 3.
Litultovic 8, Šprochovic 7, Chaličova Háje 3. Zlalník
7, Ratímova 8, Pelřvakdu 4, Poremly 6. Ze Slezska
Ostravska 170 děti a 30 učitelů. Dále 19 hochů z Nou-
tonic, 22 žáků měš tanské školy z Hlinska
. Spolek hostinských a lezníků z Ml. Boleslavi
navštívil včera dopoledne korporativně výstavu v po-
čtu asi 80 osob. Výpravu, která doprovázena bya
hudbou „Sokola“ mladoboleslavského za řízení kapel-
níka p. Rom. Nejedlého, uvítal v prům. paláci člen
zábavního výboru kom. rada p. Vaníček, jměnem
výkonného výboru výstavního, načež z výpravu od-
pověděl předseda spolku p. Hoš ek.
*. Výstava uměleckého zařizení bylu nalézá se
u firmy A. Eichler, Praha, palác Generali,
Václavské náméstí, v mezipatru. Vstup volný.
. Dnes v koncertní síni na výstavě sehrána
bude komická scéna se zpěvy a tanci: »Božská
Yvetta« s Mař. Zieglerovou v úloze titulní. Listky
lze dostati u p. Strnada na Příkopě, u p. F. A. Ur-
bánka (vedle Nár. divadla) a u hlavních pokladen
výslavních. Do kabarelu zakoupené listky opravňn
k volnému vstupu na výstavu. Počálkem „rpna bude
míti benefici oblíbený člen činohry p. Svoboda.
Hráti se bude výpravná hra v 9 obrazech, kterou
dle sujetu Juhia Vernea pro české jeviště volně zpra-
coval V. V. Habada. Melodramatickou nudbu od l
F. Büsernsteina řídi J. Wilkonski, Režii má bene-
ficiant.
Včera navštívilo výstavu 11.720 platících
osob; celková návštěva činí 1,068 684 osob.
#28
alto_textblock
#28
Denní zprávy.
#29
alto_textblock
#29
— Caveant consnles! »Lidový list svobo-
domyslný« zaznamenal včera poplašně, . ak
Němci již obsazují svými lidmi reditelstva drah,
o jichž postátnění se právě jedná, i teditetste
České dráhy severní, jejíž postátnění je vécí,
v obou sněmovnách řišské rady již hotavou.
Ofieiální orgán »Českého klubu« zvlástě je
rozhořčen německou zprávou, že ředitetem čto
dráhy zůstati má ředitel dosavadní, dr. Alex
Baudis, horlivý vykonavatel germanisačních užeb
a pokynů německého kasina pražského, ačkoli
i mezi německým úřadnictvem jsou mužové pro
funkcí ředitele České severní dráhy schop-
nější nežli dr. Baudis. »Den« volá, že bude
na naší delegaci, aby vší silou opřela se jedno-
stranným choutkám německo-nacionálním i ve
věci, o kterou nyní se jedná; na konec pak
dodává: »váha českých hlasů při sestátnění
musí v této otázce bezohledně byti využitkována.«
— Respektujeme každou snahu a každé usil
o prospéch a úspěch české věci, leč obáváme
se tentokráte, že pozdě přichází výzva lidového
listu svobodomyslného, aby coská delegace opřela
se germanisačním choutkám a aby využitkovat
svého hlasování pro postátňovací předloh a. Si
tuace e totiž jeví nejinak, nežli tak, že o bsa
zení ředitelství postátnéné právě Č
ské se verní dráhy přislušníkem prat