ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 d889aa10-78fa-11dc-ad01-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 25
#1 alto_textblock #1
1907
#2 alto_textblock #2
Na »Národní Listy« ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h
#3 alto_textblock #3
NARUDNÍ
#4 alto_textblock #4
V Praze, v úterý dne 13. srpna.
#5 alto_textblock #5
RSTY
#6 alto_textblock #6
K číslu 222. čislo v Praze za 2h a na venkově za 4h
#7 alto_textblock #7
Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.
#8 alto_textblock #8
Telefonické zprávy „Nár. Listů.“ »N. Fr. Presse« o sněmu král. Českého a jeho volební reformě. Z Vídně, 13. srpna. »N. F. P.« uveřejňuje dnes jeden ze svých stálých úvodníků, ve kterém zabývá se českým požadavkem po svolání sněmu, naznačuje, že sněm svolán nebude a že také naděje české, ohledně reformy volebního řádu budou sklamány. Píše: Na českém sněmu jest otázka volební reformy v nerozlučném svazku s otázkou národ- nostní a s důkladným vyrovnáním obou národů. Bez takového vyrovnání není žádné volební re- formy. Od Němců nelze žádati, aby dobrovolně se uchýlili na věčné časy do minority, aniž by se jim dostalo ústavní ochrany, na kterou mají jako minorita právo. Němci maji nejen právo, nýbrž také mo dožadovati se smírného vyrovnání s Čechy, prve nežli připustí reformu zemského volebního řádu, neboť k takovému usnesení jest třeba dvoutřeti- nové většiny a přítomnosti tři čtvrtiny poslanců. Ačkoli tedy mají veslo v ruce, omezujíse Němci na minimum toho, co k svému vývoji jakožto minorita potřebují. Kdyby z české po- litiky nevymizela veškerá stopa velkomyslnosti, Čechové by Němcům žádanou garancii dobro- volně dali. Jak jest tomu dávno, co Čechové byli nebezpečenství ztratiti většinu na základě ny- nějšího zemského řádu? Jestliže nyní Něme tak daleko dospěli, že nežádají nic jiného, než to, co s životním pudem menšiny žadati musí pak by bylo ušlechtilé a rytiřské nesmlouvati a neobchodovati již. Co chtějí Němci? Chtějí, aby ve svém úze- mí nebyli souzeni a spravováni českými úřad- níky, nýbrž úřadníky německými. To jest nej- jednodušší formule pro pojem národnostního
#9 alto_textblock #9
ohraničení, a provedení tohoto požadavku bylo by tím snazší, že statistika v Čechách ukazuje. na jak malé území omezují se smíšené okresy. Němci žádají dále, aby bylo vyvarováno po- dobných událostí, jaké se odehrávají u českých sirotčích pokladen. Chtějí, aby v zemi, které po- skytují tak velkou část — skoro polovinu — jeji prostředků, mohli spolupůsobiti v na požíván těchto prostředků a nebyli při tom odkázáni na milost Čechů. Proto v zemském výboru, komi- sích a zemských ústavech má jim býti přiznáno právo na přiměřené zastoupení. Nechtějí býti na příště v národnostních otázkách na sněmu ohro- ženi českými útoky. To jest tím správnější a dů- ležitější z té příčiny, že sněm v jedné věci se podstatně liší od říšské rady. Říšská rada m systém dvou komor, zemský sněm systém jedno- komorový. Proč by neměla býti ve sněmu možna podobná instituce, ovšem na poli nikoli politi- ckém, nýbrž národnostním. Jestliže sněm roz- dělí se na dvě kurie, a nebude-li o národnost- ních předlohách rozhodovati pouze česká větši- na, nýbrž také německá menšina, pak systém komor bude v jistém smyslu přenešen na sněm a němectví bude uchráněno před znásilněním. Češi stojí dnes před skutečností dvou ná- rodnostních nesnášelivostí. Jest znemožněna ne- jen volební reforma zemská, nýbrž zemský sněm sám. Nenastane-li v poslední hodině obrat, pak nebude sněm svolán, volby se budou, konati na základě starého řádu a Čechům bude odňata možnost, provozovat na Pětikostelním náměstí volební agitaci. Jenom trochu ochoty a Čechové mohli míti všechno: sněm, volební reformu, ja- kož i platformu pro nové volby. Nechtěli tomu a ponesou důsledky. aval e Konečný termin porad vyrovnacích. Z Vídně, 13. srpna. Proslýchá se, že roz- hodné vyrovnací porady připadnou na dobu od 20. do 25. září.
#10 alto_textblock #10
Křesťanští zociálové na Slovensku. Z Pešti, 13. srpna. V Trenčíně konala se včera ustavující schůze křesťansko sociální organisace. Nejhorlivějším agitátorem strany, která se rekrutuje většinou z příslušníků dosavadní strany katolicko-lidové, jest poslanec kanovník Dr. Gisweil n.
#11 alto_textblock #11
Italské školství z pod jařma klerikálního. Z Terstu, 13. srpna. Asi před měsícem nařídily následkem agitace chorvatských klerikálů školní úřady v diecési Veglia, aby vyučování náboženství bylo duchovním odňato a svěřeno kvalifikovaným učitelům světským. Chorvatské duchovenstvo chtělo totiž vyučo- vati náboženství také v italských školách někte- rých měst a vesnic v Chorvatsku. Biskup tehdáž vyslovil v pastýřském listě exkomunikaci oněch učitelů a ostře útočil proti tomuto rozhodnute na vládu. Nyní nařídil všem farářům a duchov- ním ve své diecési, aby školním úřadům ode- přeli jakoukoli součinnost při školních matrikách.
#12 alto_textblock #12
Telegrafické zprávy.
#13 alto_textblock #13
Z úřadního věstníku. Z Vídně, 13. srpna. (K. k.) »Wiener Zei- tung« sděluje: Jeho Veličenstvo císař dovolil, aby dvornímu radovy a řediteli tereziánské aka- demie dru. Michalu svob. pánu Pidollov z Quintenbachu, který má titul a cha- rakter odborového přednosty, bylo u příležitosti vyžádaného jím odchodu na trvalý odpočinek vysloveno zvláštní Nejvyšší uznání. Jeho Velíčenstvo císař svolil, aby ředitel. gymnasia tereziánské akademie vládní rada Karel Živsa až na další byl pověřen správou tereziánské akademie a udělil mu bez poplatků titul a charakter dvorního rady. Jeho Velíčenstvo císař udělil Karlu Šli mo- novi, adjunktu řiditelstva pomocných úřadůu
#14 alto_textblock #14
FEUILLETON.
#15 alto_textblock #15
Slzavý pozdrav Indiánů.
#16 alto_textblock #16
Zvláštní mrav Indiánů, jehož smysl mnozí cesto- vatelé si nedovedli vysvětliti, poněvadž se naprosto příčí zvykům civilisovaných národů, líčí ve své bro- žuře dr. Friederici. Vypravuje, že mnohé indiánské kmeny vítají milé hosty nikoli radostným zvoláním nýbrž vypuknou v hrozný pláč. jakmile je spatří. Vkročí-li host do některé chatrče kmene Tupi vzdávají mu poctu tím, že jej oplakávají. Uvedou hosta dovnitř, posadí jej na visutou síť nepromluvivše k němu slova a když usedl, přijde domácí paní, dcer a přítelkyně a sednou kolem něho s rozpuštěnými vlasy. Dotýkají se ho rukama a počnou všechny hla- sitě plakati, prolévajíce hojné slzy. Vypravují jakousi vázanou řečí, co vše se u nich přihodilo od té doby, co se neviděli a mluví o mnohých jiných věcech, jež jim právě přijdou na mysl, o námahách cesty, jež host musil překonati a o všem, co může vzbuditi sou- strast a pláč. Host zatím nepromluví ani slova, ale když hodnou chvíli plakaly, setrou si slzy a jsou náhle klidny, veselé a čilé, jako by byly nikdy ne- plakaly. Pozdraví se nyní, předloží hostu jídlo a baví se přirozeným a nenuceným způsobem. Poznamenati sluší, že tón tohoto slzavého pozdravu jest jiný než při pohřebním oplakávání mrtvých. Průběhem doby, následkem styků s Evropany pronikáním křesťanství a vymíráním přírodních kmenů tento mrav, jenž dříve byl rozšířen po celé Americe, namnoze vymizel. Že je c něm tak málo zpráv, vysvětluje se tím, že Evropané, kteří se prvně s takovým slzavým pozdravem setkali, vůbec ne- chápali jeho smyslu. Pokládali tyto plačtivé výjevy za uznání viny se strany Indiánů, za následek bázně před bělochy nebo také za projev soustrasti, nalé- zali-li se tito Evropané v krušném postavení jako trosečníci nebo zbloudilí a vysílení cestovatelé. Pravý smysl tohoto mravu, jenž odporuje všem našim po- citům a názorům, lze poznati teprve při delšía bližší známosti s dětmi pralesa. Podobný zvyk pozoroval Hernando de Solo v dnešním státě Arkansasu. „Jednoho dne,“ tak vy- pravuje, „přišel ke mně Indián se svazkem bůvolích koží, jakožto darem náčelníka; plakal hořce a vrhl se mi k nohám, sotva ke mně došel. Zvedl jsem jej a muž pronesl řeč, které však nikdo nerozuměl. Po třech dnech přišel náčelník sám v průvodu osmde- sáti Indiánů. Když vkročili do našeho tábora, pla-
#17 alto_textblock #17
kali —
#18 alto_textblock #18
na znamení poslušnosti dle obyčeje oné
#19 alto_textblock #19
země.
#20 alto_textblock #20
U Natchezů žádal mrav, aby každý, kdo navštíví vrchního náčelníka „Velké Slunce“ nebo jého choť, vkročil do chatrče se „vzdechem vyjícíh. vlka“ a toto vytí za návštěvy při předepsaných příležitostech obřadně opakoval. Byl-li návštěvník váženým mu- žem, poděkovalo mu „Velké Slunce“ lehkým vzde- chem. U kmene Taensa panoval patrně týž anebo velmi podobný mrav. Když Francis Drake přistál v Kalifornii, dle všeho severně od nynějšího San Franciska, byl pozdraven ženami a starci obřadem pláče a vytí, při čemž plačicí hrozně zohavovali svoje tělo. Později, při pozdravech a sblížení opakovaly ženy pláč a zraňování vlastního těla, když se se- znamovaly s některým námořníkem. Že při všech těchto plačtivých výjevech nemohlo býti řečí. o skutečném smutku, viděti nejlépe z toho, že si ženy, jak Fletcher pozoroval, obyčejně k těmto projevům vybíraly nejmladší členy výpravy.
#21 alto_textblock #21
a
#22 alto_textblock #22
a
#23 alto_textblock #23
= Sluha Páně, Republikánský poslanec a so- ciolog Napoleone Colajanis ze Sicilie líčí často jme- novaného kněze Cira Vittozzia, jenž jest zapleten do procesu proti camorře, následovně: „Don Ciro jest dítětem z neapolského lidu, synem pronajímatele slaměných židlí v kostele. Má bratra, který provozuje stejnou živnost a několik sester, které jsou hostin- skými. Jednu z nich, vdovu po drožkářském kočím, vzal k sobě do domu, kdež musí konati nejnižší služ- by pro ženštinu, která s ním žije. Vlastnosti sluhy božího don Ciro naprosto nemá, za to však má různé vlastnosti, které sluší dokonalému níčemovi a pod- vodníku. Silný a plnokrevný neobrací se zálibou oči k nebi v mystickém zanícení, nýbiz pohlíží ra- ději na mladé dívky, které místo katechismu učí ne- mravnosti. Sotva oblékl talár, musil se zodpovídati před arcibiskupskou kurií, poněvadž měl souložnici, jež byla od něho svedena. Hájil se tím, že prý by ona ženština bez něho byla úplně propadla teřesti, pokládá tudí. za křesťanskou povinnost, aby ji u sebe podržel, načež ho kurie nechala na pokoji. K tomu dlužno poznamenati, že don Ciro, když přišel před církevní představené, pečoval o to, aby se pod suta- nou zřetelně rýsoval revolver, který stále nosil u sebe místo brevíře. Nebyl mužem, který by se dal klid.ě připraviti o chléb. Mnohem raději než s chudými ob- coval s násilníky a lupiči, a před odříkáním a kajíc- nosti dával rozhodně přednost pitkám a orgiím. V je- ho domě scházeli se camorristé, přechovávači, nevěst- ky a volební kandidáti. Jeho nápadný zjev bylo vi- děti všude; v kostelích, na lidových schůzích, v ho- spodách, v soudní síni, na policii a ve vykřičených
#24 alto_textblock #24
široká.
#25 alto_textblock #25
domech. Prohnaný, obratný, zkušený pletichár a žva- nil zabýval se všemi a vším, odtud jeho popularita v onom bahnitém moři neapolské bídy, jež vyvrhuje své trosečníky u zdí castelu Capuana (velké věznice). Tak připojili se k němu všichni bojovníci zločinné armády a bylo nutno obraceti se na něj, měly-li býti uzavřeny voiební kompromisy, nebo bylo-li třeba zmobilisovati neapolskou luzu, aby se ukojila špi- navá ješitnost neapolského maloměšťáka. Don Ciro dovedl této ješitnosti využiti a magistrát musil je r. 1889, kdy byl starostou Nicola Amore, jmenovati kaplanem na cholerovém hřbitově. Povinnosti, slou- žiti denně smuteční mši, brzy se zbavil a magistrát přimhouřil obě oči. Teprve r. 1896 trval ředitel hřbi- tova na konání oné povinnosti, ale marně. Magistrát nemohl učiniti nic jiného, než zrušiti místo kaplana a zastaviti mu plat. Don Ciro nedal se však zastra- šiti. Pomstil se tím, že se při následujících obecních volbách vší mocí zasadil o vítězství strany Casale- Summonta která později v korupčním procesu pod lehla). Nová obecní rada anulovala hned zrušení ka- planského místa, dala nu vyplatiti celý zadržený plat a jmenovala jej r. 1899 kaplanem hřbitovů v Pog- gioreale a Piet. Zde byl zlosyn absolutním pánem, dal si od věřících platiti za mše a ošetřování hrobů, kradl ze soukromých kaplí kalichy, ciboria a kříže. Poskytoval útulku darebům a měl schůzky s prodej- nými ženštinami. Zkrátka, hfbitov se stal jevištěm hanebností a špíny. Ale nikdo se neodvážil odporo- vati, ani arcibiskupská kurie. Také u tohoto džbánu, s nímž se tak dlouho chodilo pro vodu, se však ucho utrhlo. Don Ciro, jehož popularita nikterak nezmi- zela, sedí v castelu Capuano, obžalován, že v zále- žitosti vraždy Guacola oklamal spravedlnost a jest podezřelý, že má účast nebo spoluvinu na zločinu. = Řeka odplavila města. Řeka Missouri zvítě- zila v třicetiletém boji proti městu Barney v Nebrasce, když pozřela poslední dům kvetoucího dříve města. Dům ten byl už před nějakým časem opuštěn, o- něvadž řeka drala se blíže a blíže k jeho základům. Před třiceti roky Barney bylo uznaným obchodním střediskem. Ležele na dráze burlingtonské a vyhlídky jeho byly dobré; tehdy bylo právě tak veliké, jako Nebraska City. Pak ale počala se řeka Missouri k němu dráti. Domy byly stěhovány zpět k vrchům, dokud bylo místo ke stěhováni. Později však jeden po druhém odplaven dolů po proudu. Dráha činila vše možné, aby zabránila proudu cestu, než nic ne- mohle řeku Missouri zastaviti, když jednou dala se na pochod. Tam, kde město Barney kdysi stálo, jest nyní řečiště Missouri, která jest v místech těch míli