#1
alto_textblock
#1
Pasluha vyhověl a odevzdal obviněnému půjčku
40 K. Jakmile však Trejbal oněch 40 K v ruce měl,
žádal Smetanu, aby mu prodal někde zástavní
lístek na ono kolo za 30 K. To se také stalo, jenže
obchodník Josef Denk koupil lístek pouze za 22 K.
Když číšník do večera kola nedostal, sháněl se
po Trejbalovi, který zatím koruny vesele pro-
píjel, až dostavil se u něho spleen a výčitky svě-
domí nad tím, co provedl. Nevěděl v té chvíli. nic
moudřejšího, než koupiti si revolver a spáchati sebe-
vraždu. To také dne 12. července provedl, ale jen
částečně, zraniv se tak lehce, že z nemocnice byl
za několik dní propuštěn.
Revolver ovšem mu byl odňat a kromě deliktu
podvodu vznesena na něj ještě žaloba pro přestupel
zbrojního patentu.
Trejbal přiznal se úplně ke spáchanému zlo-
činu, ale nemohl nikterak uvésti příčiny, jež ho k
provedení podvodu přiměly. Byl odsouzen do ža
láře na osm měsíců a k náhradě 64 K poško-
#2
alto_textblock
#2
zenému.
#3
alto_textblock
#3
mysli, že úplně zapomněl své falešné iméno. To bylo
vrátnému i hotelierovi velice nápadno a žádali na
něm legitimačních listm, z nichž vyšlo na ševo, že
sluje Jan Mayer a že falešně se přihlásil.
V domněnce, že jedná se o nějakého podvodníka,
dal hotelier přivolati detektivy a pana M ayera dal
zatknout.
Předveden byv k okresnímu soudu, vymlouval
se pan Mayer, že dával si cizí jméno proto, že prý
toto jméno (Mayer) budí všeobecný posměch?
Soudce ovšem uvedl hned, že nevidí pranic směš-
ného na tom jméně a že tento motiv falešného hlá-
šení nezdá se mu přiměřeným, načež teprve přizna
pan Mayer barvu, prohlásív, že chtěl incognit
užíti ve Vídni několik veselých dnů a měl důvody
vydávati se za p. Waltra
Vzhledem k tomu, že žádný jiný úmysl nemoh
býti saskému učiteli dokázán, byl odsouzen k mir
né pokutě 5 K, jež ochotně zaplatil a prohlásil
že okamžitě Vídeň opuslí
#4
alto_textblock
#4
Věstník živnostenský a dělnický.
#5
alto_textblock
#5
514—II. Bárta Gustav, mag, úřadník, 381/2 r., 31—VI.
Vaňha Václav, býv. zahradník, 74 roky. 263—VII. —
V městském chorobinci! Větrovcová Anna,
ošetřovanka, 62 roky. — Ve všeobecné nemoc-
nici: Hlaváčková Marie, almužnice, 68 roků.
#6
alto_textblock
#6
Král. české zem. divadlo v Praze.
#7
alto_textblock
#7
Národní divadlo.
#8
alto_textblock
#8
Ve čtvrtek 8. srpna.
#9
alto_textblock
#9
243. hra v předpl.
(3. čtvrtka.)
#10
alto_textblock
#10
Čertova stěna.
Romanticko-komická opera o 3 dějstvích. Text od
Elišky Krásnohorské. Hudbu složil Bedř. Smetana.
Dirigent Frant. Picka. Režisér Robert Polák.
OSOBY: Vok Vítkovic, pán z Růže, nejvyšší maršálek
království českého, Emil Burian. Záviš, jeho strýc,
Gabriela Horvátova. Jarek, rytíř ve službě Vokově,
Otakar Mařák. Hedvika, hraběnka ze Šauenburka,
Marie Kubátova. Michälek, hradní na Rožmberce,
Adolf Krössing. Katuška, jeho dcera, Amalie Bobkova.
Beneš, poustevník, Robert Polák. Rarach, Václav
Kliment. Posel královský, Josef Karásek.
Poslové krále. Rytíři a ženská družina hraběnčina.
Lid bradní a selský. Pekelné příšery.
Po prvním i druhém dějství přestávka.
Začátek o 7. hod.
Konec před 10. hod.
#11
alto_textblock
#11
Výstřel v zastavárně.
Jedna soudní anekdota vypravuje: »Sotvaže
soudní znalec zbraní vzal revolver do ruky, aby
zjistil, zdali tato zbraň jest způsobilou k zastřelení
člověka, ozval se výstřel a státní návladní vzkřikl
»Jsem raněn ! e
Anekdota tato doslovně, vyjma onoho poranění
odehrála se v jedné vídeňské zastavárně 22. června
kde odhadce, jemuž podán byl k zastavení revolver.
počínal si tak obratně, že vyšla rána. Zbraň zasta
vovala modistka J., která měla z toho velice nepří
jemné následky, byvši pohnána před soud pro pře
stupek zbrojního patentu a přečin proti bezpeč-
nosti těla.
Obžalovaná, hezká dáma, prohlásila, že revolver
dostala darem od jednoho důstojníka, jemuž proká-
zala jakousi laskavost. Zbraň prý chovala dloubo
v milé upomínce a teprve, když měla zaplatiti
dlužnou květnovou činži, odhodlala se dáti revolver
do zastavárny. Neměla prý ani tušení, že jest nabit.
Soudce propustil ji z obžaloby pro přečin
proti bezpečnosti těla, uváděje v rozsudku,
že věří úplně tvrzení obžalované, že nevěděla o na-
bití revolveru, něboť nepoznal to ani znalec a od-
hadce v zastavárně. Odsoudilji však pro pře-
stupek zbrojního patentu k trestu vězení na dobu
12 hodin, kterýžto trest změněn v pokutu
10 korun. Podivný dárek od důstojníka propadl
konfiskaci a slečna J. má o jednu upomínku za pro-
kázanou laskavost méně.
#12
alto_textblock
#12
Nezapřeš jména svého?
(Před okresním soudem vídeňským.)
#13
alto_textblock
#13
Tragikomická historka měla dozvuky před okres-
ním soudem ve vídeňském Josefově.
Učitel obecné školy Jan Mayer v Saských
Hartmanicích přijel před třemi dny do hotelu
„Bavorský dvůr“ ve Vídni a tam podepsal se do
knihy cizinců jako kupec Arnošt Walter z Lip-
ska. Proč tak učinil, známo není a také není věcí
novin pátrati po příčinách, ale vzešla mu z toho hi-
storka velice nemilá.
Pan Mayer, vraceje se předevčírem o půlnoci
z Prateru, nemohl se upamatovati na číslo svého
pokoje a také naléžal se v tak divném rozpoložení
#14
alto_textblock
#14
* Odborná přednáška o novém řádu živnosten
ském koná se v pátek 9. srpna o 8. hod. večerní
v zimní zahradě Národního domu na Král. Vino-
hradech. Přednáší pan JUDr. K. Polák, c. k. in-
struktor živnostenských společenstev. Po přednášce
následovati bude rozhovor. Přednáška tato má do-
jista velkou časovou důležitost, vzhledem k tomu, že
nový živnostenský řád vejde v platnost již dnem
16. t. m. Jest tedy nejvýše žádoucno, aby veškeré
živnostnictvo a obchodnictvo tento zákon podrobně
znalo, zejména pokud se týče stavovské organisace
a rozšířené právomoci společenstev. Lze proto oče-
kávati, že živnostnictvo v nejhojnější míře použije
této vhodné příležitosti k získání cenných a bezpeč-
ných informací.
#15
alto_textblock
#15
Z úřadních zpráv.
Místa snplentů pro modern. filologii (dvě) pro
zeměpis a dějepis, pro pírodopis s vedlejšími před-
měty mathematikou a fysikou a pro kreslení obsadí
se na české reálce státm v Olomouci. Žádosti do 25.
m.
Místo notára ohsadí se v Úpici. Žádosti do 27. t.
m. komoře notárů v Králové Hradci.
Místa zatímných nčitelů obsadí se na realce
v Mladě Boleslavi pro dějepis a zeměpis a na gymna-
siu v Král. Vinohradech pro klasickou filologii s ve-
dlejším předmětem češtinou. Žádosti do 19. srpna.
Dědictví. V Davli 27. června t. r. zemřevší Václav
Masner, syn manželů Anny (rozené Plavcovy)
a Františka Masnerových z Davle čís. 39, ustanovil
v poslední své vůli též, aby vyplaceno bylo všem
»sestřenicím a bratrancům« po 2000 K, aniž by je
byl vyjmenoval; kdož tedy by měl na odkaz řečené
právo příbuzenské, nechť přiblásí se do 31. srpna
1908 u soudu na Zbraslaví.
Zapsaně firmy na Moravě. U roudu v Brně
„K. Máca“, mlynář v Ivančicích. „Jan Smutný“, uze-
nář ve Vyškově. „Jindřich Světlík“, bednář v Rosi-
cích. — U soudu v Uherském Hradišti: „Jo-
sefa Medková“ v Kroměříži, kruhová cihelna.
#16
alto_textblock
#16
Zemřelí v Praze,
Dne 1. srpna 1907: Jeřábek Karel, mistr
klempířský, 89 roků, 429—I. Jindřich Jaroslav, dítě.
3 týdny, 2001—II. Pracné Anna, soukromnice, 50 r.,
#17
alto_textblock
#17
244. bra v předpl.
(4. čtvrtka.)
#18
alto_textblock
#18
V pátek 9. Brpna.
#19
alto_textblock
#19
Nově studováno:
#21
alto_textblock
#21
vš ka
#22
alto_textblock
#22
a.
#23
alto_textblock
#23
Lidové divadlo „Urania“ v VIl.části Prahy:
#24
alto_textblock
#24
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
Začátek o 7. hod.
Ve čtvrtek 8. srpna.
Ve prospěch sl. Boženy Durasovy:
Poprvé: Bílá vvrána.
Velká fraška se zpěvy o 3 jedn. a 5 odděl. od Ja-
cobsona a O. Girndta. Přeložil B. Lachman. Hudbu
složil u řídí E. Starý. Režisér V. Spurný.
#25
alto_textblock
#25
Arona na Smichovň (huiže Palaekeho
Začátek o 7. hod.
Ve čtvrtek 8. srpna.
Novinka: Slepý pasažér.
Veselohra o 3 jedn. Napsali Oskar Blumenthal a Gu-
stav Kadelburg. Přeložil Hugo Urban. Režisér Josef
Kubík.
15038
#26
alto_textblock
#26
na Krai
Pištěkovo lidové divadlo vaerenn
Začátek o 7. hod-
Ve čtvrtek 8. srpna.
Ve prospěch tecbnického personálu:
Blázinec na cestách.
151)40
Fraška o 3 jedn. od Laufsa. Režisér Marek st.
#27
alto_textblock
#27
1030
#28
alto_textblock
#28
Káva pražená
#29
alto_textblock
#29
Pařížská směs „Louvre“ . . . 1/2 kg. K 2.40
Vídeňšká původní směs . . . . 1/2 „ „ 2.—
Vídeňská kavárenská směs . 1/2 „ „ 1.60
Terstská rodinná směs... . 1/. „ „ 1.40
#30
alto_textblock
#30
ALOISPEL,
—Praha, Platýz.
#31
alto_textblock
#31
— 346 —
#33
alto_textblock
#33
347
#34
alto_textblock
#34
»Pozdrav Pánbůh, matko,« zahuhňala, zkoumavě po-
hlížejíc na Kateřinu a podepírajíc si stále boky. » A co ty,
troubo, tady zevluješ? nemáš co dělat? Jdi chléb mísit !«
dodala, obrátivši se ku Pjašce, která nespouštěla zraku
s jejích očí a úst zároveň. »Odkud přicházíš, matko —
co, odkud?.
S těmito slovy Anisja Petrovna obrátila se k ne-
známé ženštině. Kateřina se poklonila, řekla odkud přijela
a podala jí dopis.
»Co to je?.. od koho, pajmámo — od koho
že? . . .«
»Náš statkář Sergěj Vasiljevič poručil, abych ho
odevzdala . . .«
»Ale já ho neznám, matko ... vůbec ho neznám . ..
K čemu mně jeho dopis? Pověz mně zkrátka, proč jsi
přijela ? . . .«
»Tam je jistě, jemnostpaní, napsáno o louce . . .«
»O jaké louce? co? jaká louka ?« zlostně tázala se
statkářka: »jaká louka, matko?... co za louku ?1 . . . co
chceš? ... Mluv srozumitelně, jaká louka?«
»Tam je to, jemnostpaní, všecko napsáno . . .«
»A co mně po tom, že je to napsáno! Ty mluv !«
zahuhňala Anisja Petrovna, smykajíc po podlaze okrajem
kartounového županu, jenž už od jara nebyl prán; Kate-
řina se ani dost málo nezalekla a vypověděla krátkými
slovy, oč jde.
»Můj ty Kriste Ježíši ! to jsou darebáci !« zvolala
Anisja Petrovna, sprásknuvši ruce a zčervenavši jako kro-
can, »tatíčku nebeský! která že je to louka? snad ne
kudlaškinská? Ach, to jsou darebáci, to jsou zpropadení
dříči! ach můj boža!« dodala, sprásknuvši opět své mo-
hutné ruce a koulejíc očima na vše strany. »Feodore Ivá-
#35
alto_textblock
#35
nyči,« pojednou zvolala, obracejíc se k třetím dveřím, jež
vedly do vedlejší komnaty: »Feodore Iványči, přestaňí už
brnkat na kytaru ! brnky — brnky — brnky, dyť to bez-
tak k ničemu nevede; pojď sem, musím s tebou promlu-
vit... Ach, tatíčku můj l«
Hned po příchodu statkářčině ozývalo se ze sousední
komnaty brnkání na kytarů, provázené šeptem. Ba i dva-
kráte zanotoval kdosi tenorovým hlasem první verš ci-
kánské písně:
#36
alto_textblock
#36
Sejmi čapku, sejmi čapku
učiň pěknou poklonu
#37
alto_textblock
#37
Při prvním výkřiku Anisje Petrovny vše utichlo. Ze
dveří vyběhl, házeje hlavou, asi dvacetiosmiletý mladý
muž, v modrém, elegantním kabátci, zapnutém na háčky,
v nankynových, děsně širokých šaravarech.
Jeho černé, kučeravé vlasy vlnily se po obou stra-
nách pečlivě provedené pěšinky a byly zčesány za uši;
leskovlasů a pravidelných hnědých knírků svědčil o tom,
že byly často mazány, ba může i být, že pomádou z kraj-
ského města. Mladý Karjakin z úcty ke své kráse vše-
možně si jich hleděl. Jeho krása byla ostatně z těch, jež
slouží vzorem umělcům třetího stupně, malujícím vývěsní
tabule pro holiče a krejčí; lépe by však bylo, kdyby Fe-
odor Iványč z úcty ke své kráse vedl spořádaný život.
Život šedých očí, vroubených hnědými kruhy, čilost a tě-
kavost výrazu poněkud vyzáblé tváře svědčily o tom, že
je to jeden z pověstných venkovských hýřilů, kteří na-
vštěvují všecky trhy, tráví celé dni a noci mezi cikány;
vypijí asi tucet sklenic šampaňského, načež vrátivše se
domů, zahánějí si nudu tím, že běhají s chrty za za-
jici nebo plaší se po holkách.