#1
alto_textblock
#1
1907
#2
alto_textblock
#2
V Praze, ve čtvrtek dne 8. srpna.
#3
alto_textblock
#3
K číslu 217.
#4
alto_textblock
#4
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80 h
#5
alto_textblock
#5
NARUDNÍ
#7
alto_textblock
#7
Čislo v Praze za 2h
#8
alto_textblock
#8
a na venkově za 4h
#9
alto_textblock
#9
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
am je též redakce
a expedice.
#10
alto_textblock
#10
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
#11
alto_textblock
#11
Chystaný papežský protest.
Z Vídně, 8. srpna. Z Říma se sem ozna-
muje, že papež zamýšlí vydati prote s t n
projev proti antiklerikálním
hnutí, jež v Italii zavládlo. Zdali se
tak stane ve formě listu k italským biskupům.
nebo ve formě řeči, se dosud neví. Papež na-
řídil, aby byly zastaveny pouti, chy-
stané u příležítosti jeho biskupského jubilea.
Klerikální listy píší již několik dní o protestu,
který papež Pius X. chystá. Naproti tomu s
v kruzích vatikánských praví, že papež hled
s velikým klidem událostem vstříc
a jest přesvědčen, že celé hnutí záhy zmizí,
protože se ukáže bezpodstatnost skandálů.
#12
alto_textblock
#12
Planá legenda.
#13
alto_textblock
#13
Z Berlína, 8. srpna. »Nord. Allg. Ztg.«
sděluje: O návštěvě, kterou vykonal c í sar
Vilém u císařovny Eugenie, rozpředla
se celá legenda, dle níž stala se schůzka na
žádost císařovny prostřednictvím císaře Františka
Josefa. Císař při té příležitosti zasvětil prý císaře
Viléma do tajemství dalekosáhlého politického
významu. Můžeme zjistiti, že tato histor ka
jest úplně vymyšlena. Návštěva císaře
Viléma vůbec nebyla smluvena. Císař te-
prve den před tím náhodou se dověděl o pří-
tomnosti Eugenie.
#14
alto_textblock
#14
Události v Marokku.
#15
alto_textblock
#15
Z Kolína n. R., 8. srpna. »Köln. Ztg.«
eděluje z Berlína k událostem v Maro ki kut
Co se podařilo stu námořníků v Marokku, bylo
by se dle našeho zdání podařilo stejně tak
organisovanému mužstvu policej-
nímu. Proto opětovně můžeme vysloviti jenom
politování nad tím, že zřízení policejního
vojska nebylo rychle provedeno. Obsazením
Casablanky není marocká otá zka
ještě daleko rozřešena. Dlužno vyčkati,
jak hřmění děl u Casablanky bude půso-
biti na maurické obyvatelstvo za městem.
#16
alto_textblock
#16
Z Vídně, 8. srpna. »N. Fr. P.« sděluje:
Pro definitivní stanovení politiky v Marokku
má býti svolána nová marocká kon-
ference a sice do Paříže, protože Fran-
cie byla speciálně napadena. Ob sl a z en
vše ch důležitých přístavů maro-
ckých bude předmětem diploma-
tických jednánl. mž
Definitivní ujednání bude patrně odloženo
do návratu krále Eduarda z pevniny. Král
anglický Eduard bude za svého pobytu v Ma-
rianských Lázních jednati patrně s pre-
sidentem ministerským Clemenceauemo
marockých záležitostech.
Z Paříže, 7. srpna. (K. k.) Francouzský jednatei
v Tangeru výzval některé Francouze, usedlé v Elk-
saru, aby se z opatrnosti uchýlili do Larache.
Z Paříže, 7. srpna. (K.k) Listy uznávají
bombardování Casablanky za zeela
oprávněné a vyslovují přesvědčení, že toto mí-
nění bude sdíleti také cizina. „Temps“ píše: Bom-
bardování nesporně vykročilo z rám-
ce vytčeného smlouvou algecirasskou
Konference nemohla předvídati, že Evropané usedi
v Marokku stanou se předmětem tak častých útoků
se zřetelem však k nebezpečenství, které ohrožovalo
život a jmění všech Evropanů, bylo bombardo-
vání nevyhnutelným.
#17
alto_textblock
#17
Telegrafické zprávy.
#18
alto_textblock
#18
Z úřadníkio věstníku.
#19
alto_textblock
#19
Z Vídně, 8. srpna. (Kk) „Wiener Ztg.“ ozna-
muje: Císař udělil rozhodnutím ze dne 3. srpna in
ženýru státního stavebního úřadu v Čechách Juliu
Fiedlerovi zlatý záslužný kříž s korunou. —
Ministr vnitra schválil z měnu s tanov akc iov
společnosti „Teplické továrny pro vý-
robu lopat a nářadí ve Vídni“, usnesenou
na valné hromadě akcionářů 10. června 1907.
#20
alto_textblock
#20
Přípitek anglického krále.
#21
alto_textblock
#21
Z Londýna, 7. srpna. (K. k) Reuterova kancelái
oznamuje: Proslýchá se, že král Eduard připil př
včerejší hostině královského yachtového klubu na
#22
alto_textblock
#22
zdrav, německého císaře, jemuž Blahopřál
k vítězství, dobytému císařskou yachtou „Meteor““.
#23
alto_textblock
#23
Haagská konferencs.
Z Haagu, 7. srpna. (K. k) Ve čtvrté Komisi smírčí
konference, která konala se za předsednictví ruského
státního rady šl. Martense, přimlouval se Zočinikov
(z Ruska), aby válčící strany měly právo ničiti ko-
řisti, zejména jde-li o státy, nemající dosti přístavů,
aby tam mohly své kořisti zajistiti. Satow (z Anglie)
hájí stanovisko, že zrušení takové příčilo by se zása-
dám neutrality. Prozatím se o věci nehlasovalo. Bylo
pak rokováno o francouzském návrhu, aby odstra-
něno bylo kořistění, a aby se stanovila zásada
náhrady. Renault (z Francie) pozměňuje návrh v tom
smyslu, aby státy nebyly vyzývány učiniti opatření,
nýbrž pouze se vynasnažiti, aby našly prostředky
a způsoby k jeho provedení. Poněvadz bylo několik
výhrad, hlasovalo se o návrhu odděleně. Svob. pán
Marschall (z Německa) vyslovil se pro první část,
pokud jde o odstranění kořistí, učinil však výhrady,
pokud se týče zásady náhrady. Při hlasování o první
části návrhu bylo 16 hlasů kladných, 4 záporné; 14
delezátů nehlasovalo. O druhé části 7 kladných, 13
záporných; 14 nehlasovalo. Při hlasování nebylo pří-
tomno 12 zástupců. Anglie prohlásila, že se nechce
dáti zbaviti výhod dosavadního řízení, pokud jde
o odnímání kořist.
V dnešní odpolední schůzi užšího výboru druhě
komise byl projednáván belgický návrh na obnovení
konvence z r. 1899. Dle ní jest zakázáno vrhati
střely ze vzducholodí. Němečtí delegáti prohlásili, ž
budou hlasovati pro návrh s podmínkou, bude-li při
hlasování docíleno jednohlasnosti. Při hlasování však
se ukázalo, že bylo 27 hlasů odevzdáno pro návrh
bez výhrady, 3 s výhradou, že bude docíleno jedno-
hlasnosti, a 5 proti. Nebylo tudíž docíleno jedno-
hlasnosti. Po tom rokováno bylo o sprostředkovacím
návrhu Italie, v němž se žádá:
1. Budiž zakázáno stříleti ze vzducholodí na
města a vesnice, které nejsou hájeny.
2. Balon, používaný k válečným akcím, musí
býti řiditelným a řízen posádkou, sestávající z vojen-
ských osob.
O tomto návrhu bylo hlasováno po článcich. Pro
článek první hlasovalo 21 delegátů, proti 8, 6 jích ne-
#24
alto_textblock
#24
FEUILLETON.
#25
alto_textblock
#25
Ze života včel.
#26
alto_textblock
#26
Zajímavá pozorování ze života včel, jež jeví schop-
nost při nepředvídaných událostech činiti si úsudky
a dle nich společně jednati, sděluje Gaston Bonnier,
člen pařížského Institutu, v »Annales«.
»Jednoho krásného letního dne nakapl jsem trocbu
cukrového syrupu na list blízko medonosných květo.
Ačkoli sběratelky čile poletovaly kolem, nestarala se
žadná o kapku syrupu. Konečně udělal jsem od jedné
květiny jakousi cukrovou cestu ke kapce. Asi po de-
seti minutách zpozorovala jedna včela tuto stopu,
následovala ji a objevila kapku. Ihned počala ssáti
cukernatou tekutinu sosakem, až si naplnila torbua
tetěla pak k úlue
Bonnier použil té příležitosti, aby bílou pracov-
nici označil jemným bílým práškem. Po třech minu-
tách vrátila se označená pracovnice a dvě družky
přišly s ní. Označená včela letěla přímo k syrupu-
druhé dvě poletovaly, bzučíce kolem, patrně hledaly
a nalezly brzy jiné kapky. Zatím co ssály syrup,
označil je Bonnier jemným červeným práškem. Vra-
cely se do úlu a přílétaly opět, kdežto Bonnier v je-
jich nepřítomnosti kapky stále obnovoval. Počet včel
zvýšil se brzy na sedm a vracely se pravidelně. Co
se asi dělo v úlu? Cukrové kapky na listech byly
pokládány za přirozený produkt medonosné květiny.
Cukrový syrup obsahuje asi 65 dílů vody, odpovídal
tedy přibližně složení květinového medu a mohl
tudíž býti včelami pokládán za »nektar«. Na základě
objevu první včely vyslala kolonie dostatečný počet
pracovnic, aby žeň sklidíly.
Nyní však učinil Bonnier nanejvýš zajímavý
pokus. Následujícího jitra nakapal na listy místo sy-
rupu čerstvého tekntého medo, vzatého z jiného úlu.
Tento med má ovšem jiné složení než cukrový med
nebo »nektar«, obsahuje toliko 25 dílů vody a má
onen zvláštní, poněkud zvířecí zápach, který včely
velmi dobře poznají.
»První včela, jež na místě syrupu nalezla kapku
medu, váhá z počátku, oblézá zkoumavě kapku a
teprve po nějaké chvíli počíná tekutinu ssáti. Brzy
se opět vrací, ale tentokráte s mnobem větším počtem
#27
alto_textblock
#27
družek než minulého dne k syrupo. A pak, po dvaceti
minutách, roste hejno stale. Obnovuji medové kapky
a hustý roj vrhá se na místo, kde jest med. Pak po-
čínají včely v patrném rozčilení prohledávati celou
zahradu, zdi, střechu, ba snaží se vniknouti do po-
kojů mého domu. Musím rychle odběhnouti, abych
s kloboukem a závojem mohl pokračovati ve svýcn
pozorováních. Ale nic zvláštního se již neděje,
všechny včely opustily úl a prohledávají dale zuřivě
zahradu, nenalézajíce však, co hledaly. Po půl hodině
přešlo rozčilení a v úplném pořádku vracejí se tisíce
do svého úlu.
Co se stalo? Proč byl pokus, jenž se syrupem
mohl býti zcela klidně provenen, náhle zmařen, když
jsem místo syrupu použil medu? Znalci včel nebudou
váhati s odpovědí. První sběratelka ořinesla med do
úlu. Tam byla kořist zkoumana. Med? V přírodě není
žádného medu. Jak mohou tedy sběratelky nalézti
med? tázaly se včely v úlu. Může to býti jenom med
z některého jiného úlu. Někde musí býti vyloupen
slabý nebo osiřelý roj, totiž takový, jenž ztratil kra-
lovnu. A to znamena válku. Kolonie davá signál
k loupežné výpravě. Množství zuřivých, k bojí při-
pravených včel vybrne se k zápasu. Kde jest úl, jenž
má býti napaden? Poněvadž jsem kapky medu již
neobnovil, nenalezly ničeho. Ale někde na blízku
musí úl býti, poněvadž by sběratelky přece nemohly
přinésti med. Hledá se tedy dále, ale kde nic, tu nic
Po nějaké době ochabne prudká horlivost. Byl to za-
jisté jen planý poplach. A zklamány vracejí se bo-
jovné včely ke své práci ...«
#28
alto_textblock
#28
= Profesor Lomhroso o Soleillandovi. Pařížský
„Temps“ uveřejňuje dopis věhlasného profesora C-
sara Lombrosa o vrahu Soleillandovi, z kterého p.-
zoruhodno jest následující. Ruka Soleillandova má
úplně tvar, který se v neuropathologii jmenuje „ruka
opičí“. U palce netvoří okrouhlou křivku, nýbrž
přímočárné prodloužení předloktí. Dvě transversální
vrásky na dlani, sbíhají se v jednu, která není šikmá,
nýbrž norizontální, což Lombroso a Carussa pozoro-
vali u opic vyššího druhu, u epileptiků, idiotů a u tak
zvaných zločinců od narození. Malý prst odléhá da-
leko od druhých a střední a ukazováček mají tutéž
délku. Levá ruka jest úplně normální, ale značně delší
než pravá. Také iris vraha jest prý abnormální, z če-
hož učenec soudí na „knormalitu lebky a jiných částí
#29
alto_textblock
#29
těla, tudíž na atavismus, který jest vlastní zločincům
od narození a epileptikům, a který se jeví ve velké
abnormalitě některých částí těla. Následkem toho,
míní Lombroso, že třeba na také zjevy míti zřetel,
než bude zločinec definitivně odsouzen. Profesor Lom-
broso stal prý se však obětí klamu. Redaktor „Pétite
République“ tvrdí totiž, že Lombroso ruku Soleillan-
dovu nebo její fotografii nikdy neviděl. By věc zjistil,
odebral se redaktor k panu Bertillonovi, řediteli foto-
graficko-anthropometrického oddělení policejního ře-
ditelství, jenž mu sdělil, že žádná fotografie Soleil-
landovy ruky neexistuje a že ruce, vyobrazené v růz-
ných novinách, náležejí zcela jiným, jemu známým
zločincům. Jest to prý již po druhé, že byl Dombroso
takým způsobem oklamán. Před několika lety ode-
přel mu již Bertillon dáti fotografie některých po-
věstných zločinců, odkázav ho, by podal žádost o ně
diplomatickou cestou.
— Hubení žraloků dynamitem a oloktřinou. Ze-
Sv. Tomáše v Západní Indii se sděluje: Největším
nebezpečím jest ve zdejším přístavu množství žra-
loků takže není možno při panujícím vedru se v moři
koupati. Když v těchto dnech byl při koupání dva
černoši žravými obludami pohlceni, připadl inženýr
kotvící zde americké školní lodi na myšlenku, hubiti
bestie dynamitem, Na udici, ukované ze železa na
prst tiustého byl nabodnut pětiliberní kus slaniny.
Ve slanině byla ukryta dynamitová patrona, spojená
s drátem a doutnákom. Vnadidlo bylo na silném laně
spuštěno do vody a drul., konec drátu spojen s elek-
trickou baterií. Netrvalo dlouho a poblíže lodi vynořil
se dvanáct stop dlouhý žralok, položil se na hřbet
a spolkl lahůdku. Inženýr stiskl knollík baterie a se
sloupem vody lítaly hned kusy mořského dravce do
vzduchu. Takto bylo za deset dní zahubeno deset vel-
kých žraloků. Povzbuzen výsledkem, pokusil se inže-
nýr usmrtiti bestie elektřinou. Na tenký kabel, slou-
žící k vedení silného proudu, byla upevněna udi-
ce a s obvyklým vnadidlem spuštěna do moře. Druhý
konec kabelu byl spojen s dynamoelektrickým stro-
jem na palubě. Za nedlouho chňapl velký žralok po
udici. Tu byl puštěn kabelem proud 200 voltů, ale
jen s tím výsledkem, že zvíře jako vzteklé bičevalo
vodu. Teprve při 750 voltech vyletěl žralok skoro
kolmo z vody a spadl pak bez pohnutí. S radostí vy-
táhli černoši svého úhlavního nepřítele v rybářských
člunech na breh a připravili si z něho triumfálně ho-
#30
alto_textblock
#30
stinu.