#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NARODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
18. prosince 1904. Číslo 349.
#4
alto_textblock
#4
může se ještě chlubiti důvěrou koruny, ale ně-
jaké rozhodné odvety parlamentu odvážiti se
nesmí. Na rozpuštění sněmovny není pomyšlení,
poněvadž z nových voleb lepší parlament by ne-
vyšel. Jak se věci nyní mají — vykládá pisatel
— parlament nemůže nyní zmoci vládu a vláda
nezmůže parlament; v slabosti jednoho spočívá
síla druhého. A proto obě strany budou nuceny
hledati dorozumění. To se také stane. Nebude
se jednati, ale bude se vyjednávati. Němci ne-
jsou prý už tak neústupni, jako byli do ne-
dávna; bojí se možností, které by mohly na-
stati. Také na české straně zápal pro obstrukei
prý ochladl, poněvadž právě návrat k normálné
oppostci způsobil vládě v rozpočtovém výboru
rozhodnou porážku. Dr. Körber bude tedy nucer
obrátiti se nyní k oběma sporným stranám.
k Němcům i Čechům. Předpověď pro nejbližš
budouenost zní tedy: vyjednávatl
Ale v úspěch nového vyjednávání může z
nynějších poměrů věřiti jen největší optimista.
neboť jen ten může tvrditi, že Němci se v po-
slední době stali přistupnějšími poctivému smíru
Sám „Dzten. Pol.“, jenž horlivě podporuje poli-
tiku vlády Körbrovy, píše o Němcích v jednom
z posledních čísel: „Německé strany v roz-
počtovém výboru ukázaly opětně, co jest jedi-
nou pružinou každé jich parlamentní akce. Jen
taková vláda, která slepě hoví jich požadavkům.
třebas za cenu největší bezohlednosti k ostat-
ním národům, může spolehati na jich pomoc.
Ale ani taková vláda nebude vždycky jista
jejich podporou, kdykoli půjde o nějakou ne-
populární státní nezbytnost. S cynismem, který
je známkou hrdosti a bezohlednosti německých
hegemonů, jsou každý okamžik připraveni opu-
stiti svého přitele a spojence, jakmile u nich
vznikne podezření, že vláda jest ochotna vyho-
věti též některé, sebe nepatrnější potřebě jie
politiekých odpůrců. Tyto vlastnosti rakouských
Němeů nutno míti na paměti, kdykoli se mluv
o nových pokusech o dorozumění česko-německé
V Praze, 17. prosince. (Parlamentn
krise v Uhrách.) Hr. Tisza byl včera před
svým odjezdem do Vídně v liberálním klubě,
kdež opětně ubezpečil svě stoupence, že díle
započaté provede až do konce. Hr. Tisza jes
přesvědčen, že voličové při nových volbách dají
za pravdu jemu a svými hlasy schválí násilnou
změnu jednacího řádu. V pondělí bude uherská
sněmovna odročena do počátku ledna. Počátkem
ledna hr. Tisza požádá sněmovnu ještě jednou,
aby mu povolila zatímný rozpečet. Jestliže oppo-
sice opět zmaři projednání indemnity, bude sně-
mevna rozpuštěna a nové volby se provedouv
posledních dnech ledna.
V téže schůzi liberálního klubu hr. Tisza
předložil opis pamětního listu, o němž se zmíni
ve včerejší schůzi sněmovní a jímž už dne
4. února 1899 varoval bar. Banffa, aby si ne-
troufal parlament odročiti a bez svolení parla-
mentu provésti věci, jichž svolení mu sněmovna
odpírá. Šlo tehde také o provedení odvodu bez
pariamentního svolení. Důvěrný přitel Banffův,
jenž tehda posl. Rosenberga zpravil o úmyslech
ministerského předsedy, byl pověstný Alexandr
Jeszenszký, odrodilý Slevák, jenž z kance-
láře ministerského předsedy stíhal nemaďarské
národnosti, zejmena Slováky. Za Kol. Szella byl
Jeszenszký z presidiální kanceláře přeložen do
jiněho úřadu.
Z liberální strany vystoupil opět posl. F
Bolgár, hlavní redaktor „Budap. Tagbl.
druhdy člen strany národní. Belgár nepřistupuje
k žádné opposiční straně.
Ze Zadru, 15. prosince. (B ar. Hande
zůstane.) V dobře zpravených kruzích se
pokládá za jisté, že baron Handel zůstane dal-
matským místodržitelem. Cesta Nardelliova do
Vídně nesouvisela nikterak s možnou demissí
Handlovou. Nardelli jel poděkovat císaři z
Leopoldův řád a dru. Körbrovi referoval o kro-
cích, učiněných za účelem utišení bouře proti
Handlovi. Ve Vídni nechtějí o propuštění
Handlově slyšeti, poněvadž se obávají, že by se
i jinde žádalo za propuštění zemských presi-
dentů, hlavně pak nechtějí připustiti, že by
místodržitel mohl býti vinen tím, z čeho jest
obviňován.
Z Dubrovníka, 14. prosince. (Srbský
výkonný výbor) měl tyto dni schůzi, v níž
ustanoveno, že oba dosavadní orgány srbsk
strany v Dalmacii, totiž zaderský „Srbski Glas“
a „Dubrovnik“, přestanou od Nového roku vy-
cházeti a na místo nich bude se vydávati dva-
krát týdně v Dubrovníce nový orgán „Srbsk
List“. — Poněvadž příštím rokem budou se
v Dalmacii konati nové volby obecní, ustano-
veno uzavříti kompromis s oběma stranami chor-
vatskými, aby všechny obce dalmatské dostaly
zastupitelstva srbsko-chorvatská.
Z Rěky, 15. prosince. (Ruská hym n
zapovězena.) V Sušaku u Rěky byl kon-
cert ruského pěveckého sboru Nadeždy Slav-
janské. Obecenstvo, nadšené ruskými zpěvy, žá
dalo, aby sbor zazpíval též rüskou národní
hymnu. Slavjanská však nesměla žádosti té vy-
hověti, poněvadž okres. přednosta bar. Z maj
zapověděl jí zpívati netoliko hymnu ru
skou, nýbrž i slovinskou a chorvat-
skou, ačkoli Sušak leží na území království
chorvatského. „Novi List“ otiskuje otevřený list
k přednostovi vnitra, dru. Sumanoviči, v němž
se ho táže, jednal-li bar. Zmaič s jeho vědomím
neb svolením.
Ze Záhřeba, 16. prosince. (Obecn
volby.) Vláda schválila již volby do obecního
zastupitelstva záhřebského, také volby ve třetím
sboru, v němž zvítězila čistá strana právaa
proti nimž podán protest. Volba starosly bude
se konati 20. t. m. Vládní rada Josef Tomič by
jmenován komisařem, který má nově zvoleného
starostu vzíti do přísahy.
#5
alto_textblock
#5
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 17. prosince.
#6
alto_textblock
#6
Mezi spojenci.
V Benátkách konala se včera schůze pořa
datelského výboru prolirakouského táboru, kterát
usnesla se podati protest proti zákazu táboru
Mnoho policie bylo pohotově, protože se dělaly
demonstrace. Jako odveta bylo nyní zakázáno
v Benátkách provozování německých kusův.
#7
alto_textblock
#7
Ještě k pohřbu Krügerově.
Při pohřbu Krügerově v Prelorii mluvil
po kněžích, o jichž projevu jsme se jíž v od-
poledníku zmínili, ještě i Schalk-Burgher, Dew
a Botha. Za pohřbu vypáleno bylo na příkaz
krále angliekého — 21 ran z děl, jako poslední
#8
alto_textblock
#8
pozdrav zesnulému. Pohřbu zúčastnili se dele-
gáti ze všech částí jižní Afriky
i delegáti vlád a osad. Špalír tvořilo nanejméně
30.000 občanův a občanek.
#9
alto_textblock
#9
Nový zase ráz affery Syvelonovy.
Affera Svvetonova jeví se zase již v no
vém částečně světle. Správně, nekonstatujeme
lak bez úmyslu, učinili jsme tudiž, když jsme
po zkušenoslech učiněných s přepínáním drey
fusovských listů varovali před tím, aby všechna
jich sdělení brána byla za pevnou minci. Včer
Menard sám, ač stojí dnes v táboře jejich, po-
přel zvěst s velikou určitostí před tím opakova-
nou, že Syveton dopustil se i zločinu prol
kličíeímu životu a že tím ohrozil i život ne-
vlastní dcery svojí. Dnes dokonce vyskytla se
osobnost, jež popírá i ostatní obvinění Syveto-
novi za vinu kladená. Jest to doktor
Bornay, jenž prohlašuje, že pan
Menardová už jako mladičká dív-
ka jednou tvrdila, že ji Syveton
znásilnil a že její tvrzení, jak se
dokázalo, tehdážbylo lživým! S na-
cionalistické strany dnes dokonce tvrdí se
opětně, že Syveton byl zavražděn. Při tom uka-
zují lísty ty i na zmíněné prohlášení takově
Bornaye, jenž dodává ještě, že choť advokáta
Menarda jest vůbec ženou nervosní, hallu
einacemi trpící.
Mimo to prohlašuje také vdova Syvelonova
— úplně v odporu s dosavadní mi
»zaručenými« zprávami listů vládních — že
jakživa manželi svému nehrozila
rozvodem a že sama přičítá smrt
jeho nikoli sebevraždě, nýbrž náhodě.
Zrovna tak ale daleko zdá se z druhé strany
zacházeli »Libre Parole«, kteráž naznačuje dnes
že Syveton byl otráven z podnětu svobodných
zednářů. Rochefortův »Intransigeant« pak tvrdí,
že byl Syveton omámem narkolickými prostředky
a že vypuštění plynu mělo jen pravou příčinu
smrti zakrýti. Rochefort ovšem v polemikách
nebývá vždy úzkostlivě bedliv pravdy. Vedle
toho ale seriósní, ač jinak royalistický » Soleil«
mluví o »zednářské vraždě«. Naproti tomu
radikální a socialistické listy vyzývají ministra
spravedlnosti Vallea, aby celý výsledek vyšetřo-
vání o smrti Syvelonově bezohledně uveřejnil
Vzhledem prý na pikle nacionalistův, kteří po-
znovu pronášejí nejškaredější podezření proti
svobodným zednářům, vládě a vládním stra-
nám, nelze prý nyní bráti žádného ohledu na
rodinu Syvetonovu Clémenceau píše ve své »Au-
rore«: »Pro rodinu Syvetonovu má se věc nyní
takto: Buď byl Syveton zločincem, jenž chtě
sebevraždou uniknouti trestu, aneb byl svobod-
nými zednáři za pomoci vlády zavraždén. Ne-
zbývá tudíž nie jiného, nežli — dí radikální se-
nátor — objasniti veškeré okolnosti Syvetonovy
smrti. Rovněž my, ať již k nelibosti těch nebo
oněch, varujeme před tím, by vynášen byl def-
nitivní soud v záhadné afféře této na základě
»sdělení«, pronesených jen ve strannické a váš-
nivě této kampaní pařížské, ať pronesených z té
neb oné strany. Bude zapotřebí daleko důklad-
nějšího vyšetřování, nežli jako bylo dosavadní
ledabylé zkoumäní příčin smrti Syvetonovy, než
bude afféra úplně a nestranně objasněna. A ta-
kovou reservu o jeho výsledku sdíleti budou
zajisté s námi všichni, kdož nejsou v určitých
službách.
#10
alto_textblock
#10
Prof. dr. Jiři Guth:
„Cestou na světovou výstavu
do St. Louis“.
Nemohl věru šťastněji v život býli uveden zají
mavý podnik „Česká Uranie“, vytknuvší si z
účel popularisování vědy a. umění přednáškami
svělelnými obrazy, nežli včerejší causeristickou před-
náškou prof. dra. Jiřiho G utha. Slovutný překladatel
Lotia, Zoly, Theuriela, Tinseaua, Bourgela a auto
četných půvabných novell, jež podepsal pseudonymem
Jarkovský, jest i pilným cestovatelem, pokud arci
dovolí mu středoškolské prázdniny. Dvě třetiny všeho
světa zbrousil náš Guth dozajista; v kraje některé
pak zavital i několikráte, jak ve svých cestopisných
studiích vzácné ceny nejedenkrát napověděl. Sta
vzpomenouti jeho „Causerií z cest“, „Silhouett léman-
ských“, „Na pokraji Sahary“, „Kanadských epištol“
„Obrazů z Tunisu“ — a čtenáři dojista vynoří se sym-
patický zjev autora těchto děl, (řebaže ve skromnosu
své ustupoval vždy do pozadí.
O prázdninách letošních, neznámo po kolikáté
vydal se dr. Guth do Ameriky, tentokráte na výstavu
v St. Louisu. A tato cesta byla předmětem včerejš
interessantní přednášky, ke které se benevolentně byl
uvolil. Konviktský sál velice pěkně byl obsazen, třeb
že doba předvánoční nebyla právě nejpříznivější pro
přednáškový večer. Jméno Guthovo slákalo však ve-
liký okruh posluchačů, kleří znamenitou přednáškou
jeho nejen se pobavilí, ale i poučilí,
Pan dr. Guth přistoupil bez dlouhého prologu
hnod in medias res; ani netušíce oeili jsme se, uneseni
jeho liení na palubě nádherného parníku severo-
německého Lloydu „Korunního prince Viléma“, který
vyplul z Brém, aby na rozdíl od dlívější cesty do
Nového Světa, kterou ještě zvěčnělý Náprstek vy-
kenal za 40 dnů, dorazil do Nového Yorku za sedm
dní. Sotva že parník odrazil od břehů a plavčík na-
posledy dal s bohem pevnině, když zmizel maják
brémský i mys Bisard (vše zvětšeno v kolorovaných
obrazech skioplikonem), seznámil nás pan přednáše-
jící s životem na lodi. Ohromnost jeji překvapuje: tu
jsou salony a jídelny s luxusním přepychem zařízené
pro několik set osob, nebo nedozírné promenády na
palubě, knihovna, lodní tiskárna, coiffeurova officina
— vše úpravné a vzhledné jako v zámožném domě.
Také několik pohledů na moře pro variaci přelétne
bílou stěnou, než objeví se na ní obrázek spiše zen-
revý — plavčík, vítající mávajícím šátkem břehy No-
vého světa. Připluje lodka lodivoda a nedlouho polom
zjeví se pasažerům světoznámá socha „Svobody“ ...
Jen tak letmo upozorní cestou pan přednášející
novoyorský prátr — Coney Island (vráti se k němu
obšírněji pozdějí) a už vystavuje na odiv velkolepou
stavhu brooklynský most, kolos mezi mosty světo-
vými. A již zavádí nás do Nového Yorku a ukazuje
závratné, dvacetiposchoďové jeho budovy, význačné
a umělecky cenné stavby. Provádí nás ulicemi pátou,
sedmou, stopětadvacálou, ukazuje paláce žurnálů novo-
yorských, budovu pošty, ulici finanční („„Ualstreed“).
nádhernou kathedrálu sv. Patrika, ohromné hotely
divadla počtem asi 100 a všeho druhu, bohaté obsa-
hem svým museum městské v Central parku, lajíc
skvosty umění fénického a řeckého, a řadu jiných pa-
mátností. Roztomilým způsobem oživuje svůj popis
čelnými reminiscencemi a vlastním pozorováním, jee
#11
alto_textblock
#11
vrcholí v bystré a případné charakterislice živola Ame-
ričanů. Snad k vůli oddlechu uvedl pan dr. Gulh po-
sluchače do centrálního parku, uprostřed Nov. Yorku.
znamenitých to a nezbytně nutných plic tohoto lid-
ného mraveniště. „Den cesty ku projilí sotva by
stačil,“ uvádí a proto as spatřujemé na hlavní pro-
menádě, takřka dvacet metrů široké, dámy, projíž-
dějící se na způsobných koleskách, v aulomobilech
a pod. Do znamenitostí parku také nás pan před-
nášející zasvětil, upozorniv na jehlu Kleopatřinu, na
nádherně fontainy, hudební pavillony, hrobku gene-
rála Granta a podobně. Jak byl dříve již napověděl
uvedl posluchače i do práteru novoyorského — Coney
ísland, mořských to lázní, k nimž druží se snad cele
město zábavných a originálních místností bizzarn
architektury. Zejmena rázovitým v tom směru jes
Luna Park a Kraj Snů, jež jsou i charakteristickým
pro ráz zábav a výši umění, možno-li tak nazvati
dosti výstřední nápady Američanů.
Po krátkém oddechu v poutavé svě přednášce
pokračoval p. dr. Guth v cestč své na výstavu do
St Louis, zabočiv malou exkursí na pohádkovitý kra
lisíci ostrovů na řece sv. Vavřince, do Filadelfie a od-
tud pak cestou po dráze do St. Louis. Zdle dospě
k cíli cesty. Nemohl arci než v nejnutnějších rysech
načrtnouti skizzu světové výslavy, předveda před
zraky posluchačstva ohromné ony paláce, o jichž di-
vech a zázracích četli jsme v časopisech hotové le-
gendy. Zmíniv se o oblíbeném svém koníčku — olym-
pických hrách na výstavě pořádaných — skončil za
bouřlivého a neutuchajícího potlesku. Třebaže před-
náška jeho vyžádala si plných dvou hodin, interess
byl takový, že jen nerado sc posluchačstvo rozchá-
zelo. Škoda, že slovutný cestovatel obzoru tak širo-
kého a intelligence veliké, tak zřídka kdy ze svých
bohatých zásob vědomostí a zkušenosti podá několik
přehoušlí posluchačstvu. Jeho roztomilé podání, po-
pulární styl přednášky a sonorní přednes jsou hleda-
nými vlastnostmi při přednáškových večerech. A pan
dr. Guth, jak v rozmluvě své s námi doznal, na-
posledy, vyjma arci včerejška, přednášel — přen
šestnácti léty. Príliš dlouhá pausa, kterou bohdá l-
skavě nyní napraví, přesvědčiv se, že najde legie žá-
dostivého posluchačstva.
Podotkli jsme v úvodu, že „Česká Uranie“ učinil
šťastný počátek přednáškou prof, dra. Gutha. Proro-
kujeme jí, slihnou budoucnost a přízeň obecenstva
Řada obrazů skioplikonem promítaných (tušíme 110)
velice pěkně provedených, reprodukována byla bez
vadně a čistě.
#12
alto_textblock
#12
Denní zprávy.
#13
alto_textblock
#13
—
Výkonný výbor národní strany svobo-
domyslné konal včera svoji schůzi. Předseda
říšského klubu poslaneckého dr. B. Pacák po-
dal zprávu o minulém zasedání říšské rady. Po
zevrubné debatě byla zpráva dra. B. Pacáka
s jednomyslným souhlasem vzata na vědomí.
— Německo-liberální vítězství. Listy něme-
ckého kasina jsou u vytržení nad úspěchem, jejž
podařilo se jim dociliti sněmovní volbou v měst-
ské skupině karlovarské. Všeněmecký kandidát
dr. Schreiter tam propadl, i zvolen většinou asi
390 hlasů obecní starosta v Karlových Varech
Ludvík Schäffler. Němečtí liberálové vy-
vozují z toho, že nastal obrat ve smýšlení ně-
meckého voličstva, jež od Všeněmců se opět od-
vrací a opělně počíná se kloniti ke straně, jejíž
pevný hrad od čtyřiceti let již německý dům na
pražském Přikopě. Liberální vítězství karlovarské
nedá se podceňovati, neboť v minulé volbě byl
tam zvolen kandidát všeněmecký učitel Hofmann
1407 hlasy, kdežto liberální protikandidát jeho,
známý professor dr. Fournier, obdržel pouze
406 hlasů. Však dovozovati z toho na obrat ve
smýšlení německého voličstva vůbec, zdál se nám
býti jednáním poněkud předčásným. Je pravda,
že Všeněmci v minulé právě době seč mohlise
namahali, aby se v očich slušných lidí učinili
nemožnými. Skandály Wolfovské, rozbroj mezi
frakci »Alldeutschů« a »Ostdeutschů« a vůbee
více než pochybná osobní kvalita parlament-
ních zástupcův této strany sympatie k nim sotva
rozmnožila a posilnila, však že by bylo utrpělo
valně politické učení jejich, o tom zjevy
z poslední doby nenasvědčují. Naopak, páni
Všeněmci, i kdyby třeba v zápasu volebním
všickni padli, těšiti se mohou v každém případě
z toho, že podařilo se jim přiměti ostatní frakce
německé pokořiti se myšlence, kterouž bychom
bez pochybení v nomenklatuře nazvali prostě —
pruskou. Němečti nacionálové — abychom
užili slov Schönererových — krvavými metlami
donutili chaboduché liberální a pseudonacionální
takové německé kreatury s měkkou páteří po-
kořiti se myšlence všeněmecké. Dnes neni
valného rozdilu mezi jednotlivými německými
stranami, pokud jde o politiku nacionální a pro
nás Čechy nad míru lhostejno, kdo z kterého
německého tábora urve mandát. Německé sou-
ručenstvo naproti nám bez rozdílu stejně »ušlech-
tilými« je naplněno pocity a jestli antisemité
a potom někteří velkostatkáři se starorakou-
ským cejehem v tomto sdružení nepovznesli se
ještě k názorům bývalého rytíře světelského,
liší se za to všickni ostatní od zjevných Vše-
němců jedině tím, že pravé své smýšlení z opa-
trnosti před světem té doby ještě tají. V srd-
eích těchto spojenců v ohledu politicko-nacio-
nálním je plná harmonie. Sehreiter nebo Schäffler
— to nám Čechům Hekubou. Leda, že jsme
ze zápasu, jenž sveden mezi oběma kandidáty,
z autentického pramene zvěděli, co jsou pražšt
Němci Němcům v Rakousku vůbec a Němcům
v Čechách zvlášť, jaký veliký význam na zá-
pasech, jež se odehrávají v této zemi, má zml-
něné již — německé kasino v Praze. Vykládal
o tom velmi obšírně a důkladně pražský exportén
rukavic a německý vůdce a poslanec pan So-
bitschka, jenž, aby pomohl panu Schäfflerovi
k vítězství, s drem. Eppingrem zajel si do Kar-
lových Varů a do Jáchymova. Pan Sobitschka
snažil se dokázali, že bez Němců pražských
pozbylo by Němectvo v Čechách nejpevnějšía
nejspolehlivější opory. Všechny snahy německo-
národní že v německém kasině nalezly vždy
nejochotnější a nejobětavější podpory. Bez hou-
ževnatého národního odporu Němců pražských,
bez nadšení jejich pro věc německo-národní po-
zbyli by Němci v Čechách nejdůležitějších ústavů
a institucí kulturních, pozbyli by university, jež
by se neudržela, pozbyli by divadla, pozbyli by
celé řady zařízení bojovných, jež ne snad
pouze za sebe, nýbrž za všechny Němce v Če-
chách vrhají se v zápas s bezohledným ne-
přítelem. A Všeněmci prý všechno to zničiti
se snaží. Potvrzujeme panu Sobitsehkovi, že
měl pravdu, když v Karlových Varech takto
mluvil. Co by bylo z Němců, kdyby nebyla
#14
alto_textblock
#14
v jejich rukách na přiklad Česká spořitelnaa
kdyby nenalezali opory právě v těch, jimž Vše-
němci vypověděli »boj na nůž« — kdyby ne-
měli po svém boku židův, jejichž hlavním tá
borem je jak známo — německý dům. Že
připomenul pan Sobitschka též příkladné oběta-
vosti německých jednotliveův i německých ústavů
v době chabrusu, je pouze dokladem k tomu,
že liberálové tak rychle nezapominají na dobré
služby kapitalistův německých, proti nimž ted
Všeněmci nesvědomitě štvou malé německé lidi.
Patrně že všechno to bodří občané a volič
v Karlových Varech a v Jáchymově uznalia
hlasy své dali kandidálu liberálnímu.
— »Ústřední sbor« rakouských zeměděloů
pokračuje ve své agitaci pro dra. Körbra a jeho
vládu a snaží se využitkovati agrárního hnut
mezi rolníky na podporu politiky, jejímž zá-
stupcem je v nynějším kabinetě hrabě Buquoy.
A žel, že nalezl poměrně dost hejlů, kteří mu
ředli na lep. Mezi jinými přihlásil se též s pe-
tičním šimlem zmíněného sboru hospodářský
spolek v Kamenici n. L. Je to smutné, že agitace
tohoto druhu vůbec je možna mezi lidem naším
a že podobnými, ovšem pořád ještě jen
ojedinělými připady vládě a národním od-
půrcům našim nadhání se voda na mlýn
a zavdává příčina ke klamné domněnce, že
skutečně lidu českému již páteř měkne.
Příčinu toho, že našli se lidé, kteří svésti se
dali vídeňskými přáteli rolnictva, vysvětliti možno
ovšem stavovskou agitací, jež na ujmu věci
všemu národu společné neminula se účinkem
ve velké části našeho rolnictva. Ne bez příčiny
varovali jsme před stavovským rozbíjením ná-
rodního celku, jenž u porovnání s mocným ne-
přítelem drobení nesnese. Předpovídali jsme také,
kam povede agrární ruch, jenž vybočil z mezi
zdravých a pozbyv ekonomického podkladu,
nabyl rázu politického, dnes patrno, že mez
českým rolnictvem počíná se da-
řiti tomu, oč své doby marně p -
koušela se vláda v rolnictvu ně-
meckém. Vždyť přece je známo, že my-
šlenka rozbit a zničit národní vzdor pěsto-
váním zájmů hospodářských, není nová. Po-
kus v tomto směru učiněn byl nejdříve mezi
Němci. Minulo od té doby sice již mnoho let, však
čtenářstvo naše připomene si dojista snahu, zří-
diti mezi německými rolníky zvláštní stranu sel-
skou, připoutati k ní později rolníky české
ubít tim agitaci národní zde i tam. Němcům
při tom ovšem nebylo by se stalo nic, oni by
byli na svých národních právech škody neutrpěli,
neboť tonuli tehdy a tonou dosud v přebytku
těchto práv. Bylo ale namiřeno na opposici naši
a ta měla býti zároveň s německou učiněna
nemožnou; zápas měl býti — jak tehdy euphe-
misticky říkali — převeden z pole národního
na pole hospodářské. U Němců ale agenti této
politiky, jak známo, špatně pochodili. Marně se
namahal v tom směru »německý sedlák« hrabě
Hans Ledebour, marně se namáhali jeho pravá
ruka pan Watzka i ředítel hospodářské
školy kadaňské pan Schneider. Němečtí rolníci
sami udusili ve svém středu tuto agitaci, jejíž
jednatelem v českých kruzích byl již tehdy
známý pan Alfons Šťastný z Padařova. Po
dvaceti letech tatáž osudná poli-
tika vzkřísena v rolnictvu českém,
a hle, dnes již nalezají se lidé, kteří
na lep jdou nastrčeným vídeňským
pomáhačům nynější vlády. Jsou t
ovšem — jak jsme již z předu řekli — pro-
zatím jen zjevy sporadické, jichž se vůdcové
agrárničtí snad sami lekají, však nechť se nemýl,
rozpoutané proudy stavovskou agilací zadrželi
se nedají autoritou páně Práškovou a Ratajovou-
Co dnes je případem ojedinělým, stane se z
nedlouho věcí obecnou a zvrácené učení, jež
ztotožňuje zájem všeho národa s jednou jeho
vrstvou, neodvratně zlé poneee ovoce, nezmou-
dří-li v čas ještě rolnietvo naše a výhost nedá
směru, jenž prospěchů hmotných mu nikdy ne-
přinese, za to ale velice poškodí věc všeho
národa.
— Německý »Volksrat« a návštěva škol.
Publikace německé národní rady z poslední
doby jsou nemálo zajímavé. Jedna z nej-
zajímavějších obírá se také návštěvou školn
v německých školách na jazykovém pomezi
kdež prý velice polevila a sice, jak p. dr. Titta
ujišťuje, z té příčiny, že nedbalá prý návštěva
na českých školách buď zcela promijena aneb
jen velmi málo trestána bývá. Této okolnost
používají prý lehkomyslní rodičové německých,
aneb německé školy navštěvuji
cšch dětí (tak doslovně píše třebenická cen-
trála »Volksralu« !) k tomu, aby pro své děti do-
dosáhli týchž výhod tím, že je posílají do české
školy. Projevuje tudíž německý »Volksrat« úmysl
učiniti v té příčině podání k zemské školní radě
i vyzývá »interessované strany«, aby všecky
známé jim případy s uvedením příslušných jmen
a číselů »Volksratu« oznámily, mimo to však
u příslušné okres. školní rady je udaly. Není
pochyby, že každá úleva, zvláště pak zanedbání
návštěvy školní jest úlevou aneb zanedbáním
školní výchovy a tudiž zhoubné. Proti snahám
ke zvýšení návštěvy školní čelícím, jako hnutí
zásadně šlechetnému, nebylo by tudíž lze ničeho
namítati. Avšak právě pohnutky německého
»Volksratu« jsou co do šlechetnosti velice cha-
trné, nehledě ani k tomu, že návštěva českých
škol by mohla německému školství zrovna v Če-
chách sloužiti za vzor, jak nasvědčují známé školní
výsledky českého školství, německému stále jestě
nedostižné. Vzhledem k tomu, že německé oby-
vatelstvo v Čechách vykazuje dvakrát vyšší pro-
cento psaní a čtení neznalých, než obyvatelstvo
české, bude asi poměr návštěvy školní i na
české straně nutně a značně příznivější než na
německé. »Volksratu«, jako strážci návštěvy
školní nejde také o návštěvu uvnitř »uza-
vřeného«, nýbrž jen o to, »kleté« pomezí jazy-
kové. A tu při jeho chystaném zakročení u zem
školní rady neměla by zemská vyučovaci správa
přehlédnouti jeho výslovné doznání, že vedle
německých dětí ve školách německých jsou ještě
také jiné »děti německé školy navštěvující«, totiž
české. Je známo, že těchto děti v přemno-
hých, ba v největší části německých škol na ja-
zykovém pomezi jest většina. Němcům ovšem
nemilý zjev, přestupování těchto dětí do škol
přirozeného jich jazyka českého, jest skutečnou
pohnutkou nejnovější školní akce »Volksratu«, jenž
při tom prozrazuje skutačný stav národnost-
ního poměru návštěvy německých škol, z nichž
na jazykovém pomezi málo která by měla práv
#15
alto_textblock
#15
existence, kdyby svrchovaný pedagogický zákon
»české dítě do české školy« byl také zákonem
v skutečnosti platným.
— Odpovědi na úvahu prof. dra. bar.
Wiesera o německé berní poplatnosti v Čechách
vyšel právě ve »Sborníku spisů politi-
ckých a národohospodářských« ná-
kladem J. Otty sešit prvý. Odpověď jest nadepsána:
»Národnostní poplatnost a zem-
ské hospodářství v král. českéme.
V úvodě praví za redakci »Sborníku« dr. Lad.
Dvořák: »Když německá veřejnost z práce
prof. dra. bar. Wiesera činila dle úmyslu a pří-
mého podnětu autorova vážné a smělé důsledky
politické, objevila se potřeba podrobiti soustavu
a výsledky šetření prof. Wiesera přesné kritice
věcné a řetězem dat, pokud tato v oboru po-
platnosti dle národnosti lišené vůbec jsou do-
stupna, dojíti k závěru, plynoucímu ze střízlivé
pravdy. Ústřední výbor Národní rady požádal
brzy potom, když práce Wieserova vyšla ve
zvláštním otisku, kruh znalců, aby podjali se
tohoto, věru oblížného úkolu; podnět odpověděti
v době nedlouhě zvláštní prací na knihu Wiese-
rovu byl umožněn jen obětavostí pánů autorů«.
Odpověď obsahuje na počátku všeobecnou úvahu,
zda oceňování břemen dle národnosti vůbec jest
možno a proveditelno, dále uvádí stručný obsah
pojednání Wieserova, načež promlouvá pan dr.
Theodor Živanský o otázce berní poplat-
nosti dle národnosti a p. dr. D. Krejč! zajíma-
vou mluvou čislic a fakt vyvrací nepravdu Wiese-
rovu o domnělém zkracování Němců v hospo-
dářství zemském. Tento významný spis, vydaný
ku podnětu Národní rady, jistě dojde rozšiření
ve všech vrstvách národních.
— Slovanské umění. Dilo několikaleté práce,
svoji studii o dilech ruského »sochaře mudrce«,
nedávno zesnulého Marka Matvějeviče Antc-
kolského, dokončil právě a odevzdal veřej-
nosti professor dr. Ant. Šnajdauf. Čtenáři »Nár.
Listů« z několika ukázek, jež svého času při-
neseny v ranním feuilletonu, poznali vzácný
způsob, jakým si vede český vykladač a cenitel
velkého ruského mistra. O Marku Matvějíči nebylo
dosud mnoho hluku na současné veřejnosti, jak
světově, tak i ruské. Filosof »ukládající svoje my-
šlenky ve mramor a bronzi«, myslel mnoho o veli-
kosti Slovanstva a Ruska. A to je nota, která tou
dobou netuze »leží« vyvolavačům hodnot na
trhu idejí a práce. »Jestli dnešní lidé nedo-
vedli pochopiti, že Antokolskij jest z největších
umělcův, kteří se mezi námi zrodili, pak nutno,
aby všechen materiál jeho děl (galerie Antokol-
ského) zabezpečen byl v čas pro ty, kdož bohdá
lépe budou viděti, cítiti a pojí-
mati«, napsal ruský kritik Vladimír Vasiljevič
Starov. Česká kniha o Antokolském bude svého
druhu první, (v komisi Fr. Řivnáče), přibližujíe
duchu a obrazotvornosti své doby dílo ne-
pochopeného dosud mistra. Antokolskij »podává
v kameni a kovu tragedie, dramata, epopeje,
hymny, dumy« a vykladatel jeho tlumoči
tu velkou poesii výtvorů plastických prostřed-
kem svého výstižného slova. Zobraziti slovem
zákmity života, vnitřního lidskéhoa
slovanského života vyjádřené v těch
plochách, čarách, světlech, stínech a formách,
je úkol, který si autor postavil, jež mistr my-
slitel dovedl vdechnouti odporu »nejtvrdšího
prostředku!« Kniha Šnajdaufova, o jejíž hod-
notě zůstavujeme soud péru povolanému, pro-
vázena je 24 názornými obrazy plastik. Autor
je svému dílu sám nakladatelem.
— Národní rada česká. Ústřední výbor
Národní rady konal řádnou schůzi dne 16. t. m.
za předsednictví dra. Herolda a přítomností no-
vých členů pp. dra. Vaníčka, dra. Podlipného
a měst. radního V. Brože. Předseda uvitav
přítomné sděluje, že z pozůstalosti p. stav. rady
Tereby odevzdáno Národní radě 150 K, začež
usneseno vzdáti rodině zesnulého dík. Na to
sděleny došlé dopisy. Přijati byli delegáti ústřed-
ního sboru spolků vojen. vysloužilců pp. Em.
Neuman a F. E. König, sekce obvodních a obec-
ních lékařů bude pozvána na sjezd samosprávný,
rovněž tak i spolek zemských úřadníků. Dále
přijati delegáti Svazu českosl. studentstva pp.
L. Müiler, V. Kyjovský, J. Hoffman a N. Prell
za členy valného sboru, rovněž přijati delegáti
Zemské jednoty českého katolického duchoven-
stva pp. Jan Pauly a A. Svojsík a delegáti
České obce sokolské pp. JUDr. J. Scbeiner
JUC. Fr. Mašek, E. Waraus a Karel Pokorný.
Vzhledem k vánočnímu nákupu prohlašuje
ústřední výbor, že jest třeba, aby naše
česká veřejnost obstarávala své
potřeby u našich českých řemesl-
niků, živnostníků a obchodníků.
Vyhověno bylo žádosti tělocvičné jednoty » Sokol«
v Lounech a usneseno obeslati přednášku o Ná-
rodním kolku. Potom projednány návrhy kol-
kovního výboru a sehváleno bylo opatření, ne-
dávati kolek na úvěr, v náhradu za to zvýšena
provise na 3 proc. Dále usneseno požádati
samosprávné sbory, aby příslušným způsobem
pečovaly o rosšíření kolku, schválena byla sazba
kolku a usneseno vydati znovu doplněné po-
učení. Potom přednesen zápis o valném sboru
moravského odboru, který byl sehválen. Přípis
okresního výboru ve Velvarech, který upustil od
svého sjezdu, vzat byl na vědomi. Když pro-
jednány ještě některé záležitosti, z nichž mnohé
odkázány výboru kolkovnímu a odboru jazyko-
vému, byla schůze skončena.
— Starostenský sbor v Přiboře měl dne 1b.
t. m. v Národním domě příborském druhou svou
schůzi na níž zastoupeno bylo 23 obef. Průběh
i výsledek schůze této znovu dosvědčil výhod-
nost této organisace. Když byl tajemník města
Příbora, p. Bohuš Lepař schůzi zahájil, pří-
tomné uvítal a novým pánům účastníkům k důle-
žitosti starostenských sborů ukázal, předal ad
hec zvolenému panu předsedovi, starostovi Fr.
Neusserovi z Klokočova, předsednictví.
Tento ihned přikročil k vyřízení programu. Po
čilé debatě, k předneseným referátům se pojícl,
usneseno jednosvorně: 1. za zástupce příborského
starostenského sboru pro valnou schůzi všech
starostenských sborů zvolen p. MUDr. A. Hrstka
ze Stramberka. 2. Přijata resoluce ostatních
sborů starostenských, která zní praesidiu posla-
necké sněmovny ve Vídni i předsedovi minister-
stva v příčině šetření zákonů a rovnoprávnosti.
3. Schválena akce politického spolku „Lípa“a
50 českých měst čelných na Moravě v příčině
vynucení českých výnosů od místodržitelství mo-
ravského. 4. Veškeré obce okresu vracejí ně-
meckému zemskému výboru v Brně rozeslané,