#1
alto_textblock
#1
17. prosinče 1904.
#2
alto_textblock
#2
Číslo 348.
#3
alto_textblock
#3
NÁRODNÍ LISTY
#4
alto_textblock
#4
Strana 3.
#5
alto_textblock
#5
+ Jaroslav Kocián na Rusi. Z Moskvy. (Zvl
týrm) Kocián v koncertu Carské společnosti zdejší
pod řízením Safonova docílil velikého úspěchu
Na třicelkráte byl vyvolán! Po koncertu uspořádána
na jeho počest hostina u Safonova, jenž Kociánaa
české umění oslavil delší úvahou. Kocián vydal se
odtud na další uměleckou pouť po RRusi.
+ Oskar Nedbal, ředitel „České Filharmonie“ a
proslulý člen „Českého kvartetta“ obdržel velice licho-
tivé vyzvání z Turina od „Societa del Concerto“, aby
v měsíci květnu budoucího roku řídil jeden ze spolko-
vých koncertů, k nimž také letos zváni jsou toliko
největší světoví dirigenti. Oskar Nedbal pozvání přijal
a na paměti maje cíl, který si vytknul, vymínil si
říditi koncert, sestávající výhradně z českých skladeb.
Mezi jmény Dvořáka, Smetany a Fibicha bude též
nové dílo Jos. Suka, symfonická báseň „Praga“
+ Hudební slavnosti v Plzni. Prvé zprávy v hu-
Vebních pěveckých slavnostech zpěváckého spolku
„Smetana“ za vynikající účasti České Filharmonie,
byly v Plzni v příčině finančního úspěchu nedůvěrou
provázeny; zdála se jejich doba, Vánocům tak blízká.
málo vhodná. Lze však oznámiti, že i přes příval
pohostínských předslavení v divadle a koncertů, jež
vystoupení České Filharmonie zejmena v tomto mě-
síci předcházely, a ač na 17. t. m. také zpěvácký
spolek „Hlahol“ svůj dobročinný koncert ohlásil, který
pak na 15. t. m. přeložen byl, poněvadž sál Waldekův
již dávno před tím pro hudební slavnosti byl zadán,
jsou veškera místa pro oba dny slavnostní léměř již
vyprodána. O finanění úspěch slavnosti jest tedy po-
staráno, o morálním pak není příčiny pochybovati.
+„Lumír“ na Menším městě pražském má dnes
generální zkoušku v Malostranské besedě. Dámy račte
se dostaviti v 7 hodin, páni ve 148. hod. večer
+ Pěvecká jadnota »Záboj« v Pelhřimově pořádá
v neděli dne 18. prosince v Národním domě za
účasti členů budebníků pěvecko hudební koncert.
Začštek o půl osmé hod. večer. Předprodej vstupenek
v knihkupectví Rud. Ruppa.
+ „Zora“. Sbírka zpěvů pro ženské hlasy ben
průvodu, sešit XI., právě vydaný (nakladatel F. A
Urbánek v Praze), obsahuje „Čtverlístek ženských
sborů čtyřhlasých“ od Aloisa Rubliče: jsou to písně:
„Sletují se tažní pláci...“ (Jan Rokyta), „Hlubička“
GJan Loriš), „Divce!“ (Ot. Mokrý) a „Marnivá“ (Fr.S
Prochá zka).
#6
alto_textblock
#6
Z literatury
#7
alto_textblock
#7
EExten e.
2 — Ještě před několika léty veřejné
přednášky v samé Praze, měly-li býti aspoň
trochu organisovány, závisely na dobrovolné
práci soukromých spolků odborných, a pravi-
delně nezasahovaly do širších společenských
vrstev. Na venkově pak přednáška, zvláště trochu
jen odborná, byla bílou vranou. Umění řečnické,
přednášení, omezovalo se čistě na pole politické.
Ještě dnes, kdy ruch přednáškový počíná slib-
něji se rozvíjeti, je mnoho těch, kdo si nedo-
vedou uvědomit, že řečnictví je právě tak svů;
umělecký, osobitý genre, jako herectví, básni-
ctví, romanopisectví, a že ne bez příčiny v ci-
zině byly slavné periody, kdy umění řečnické
závodilo s literaturou a leckdy ji předstihovalo.
Bylo tu ovšem vždy potřebí mnoho přípravy
mnoho předchozích pokusů, než nadešla doba
skvělých řečníků a řečí.
Naše extense počíná v tom směru připravo-
vati do budouenosti příznivou půdu. Nejen že
má vliv na šíření vědomostí a zvyšování intel-
lektuální úrovně mezi lidem, ale nutí též před-
nášející přemýšlet o formě přednášky, o volbě
výrazu, o rythmu řeči — o řečnickém stylu
o způsobu, jak určitě a jasně sdělovati různo-
rodému posluchačstvu svoje poznatky, právě tak
jako dává obecenstvu příležitost, častějí posu-
zovat řečníka, přednášejícího, a tímr přispívá
k výchově většího počtu lidí, zvyklých veřejně
mluviti, připravuje půdu dalšímu rozkvětu na-
šeho řečnictví.
Není to jen extense universitní. Univer
sitní extense je dobrým počátkem tohoto hnutí.
vzbudila v intelligenci, zvláště mimopražské, zá-
libu v přednáškách, v debatách, v rozhovorech
o thematech vědeckých, uměleckých, učmnila
z poučné přednášky běžný prostředek k osvě-
žení společenského a duševního života. Jejího
příkladu následovalo nyní professorstvo středo-
školské, a organisovalo extensi svoji, která má
připojiti se k činnosti extense universitní, a pořá-
dati přednášky po českém venkově, šířit a popu-
larisovat vzdělání i zájem pro ně tam, kam
extense universitní dosud noproniká — a kde
ani nemá v programu působit.
Bude vše míti dobrý jistě vliv nejen na náš
lid, ale též na přednášející. Pro intelligenta je
poučno, pokusit se mluvit k lidem jiných vrstev
společenských, navázat myšlenkový styk s lidmi
jiných, zvláště praktických oborů, hledat vhod-
nou formu styku, jejž navázat není tak lehko
jak se na první pohled zdá. Je dosud velmi málo
společného duševního života mezi našimi spole-
čenskými vrstvami, je velmi málo společných
duševních zájmů, které by pomáhaly ke vzájem-
nému respektu práce vykonávané a smiřovaly
protivy, tak často a snadno vzbuzované prakti-
ckými, osobními i podružnými zájmy.. Extense
středoškolská, bude-li vedena soustavně a
účelně, může nejen vydatně pomáhati, aby
se vzdělání šířilo, ale může se státi i počátkem
a podkladem živějších společenských i dušev-
ních styků všech pokročilých vrstev našeho ven-
#8
alto_textblock
#8
kova.
#9
alto_textblock
#9
České spisy-
* Pod stromeček. Bohatá jest i letos vánoční
literatura pro mládež, od drobotiny nejmenší až po
mladce naše i »žabky« dospivající. Sloupce by ne-
stačily vypočísti veškeru literaturu, hledíme ludíž
zde učiniti výběr, při němž ovšem nesmí býti mě-
řílkem jediným umělecká dokonalost knihy, nýbrž
také míra, s jakouž skutečně dovede působiti na
mysl dítěte. Tři knihy — do třetice všeho dobrého
— klademe v serii dlouhé na prvé místo. »O bráz ky
Marie Gebauerové pro nejmenší, illustrovanou »Fi
losofskou historil« Jiráskovu pro nejvělší
z naší havěti a Procházkova »Slunéčka« pre
malinkaté i pro velikáše. Prvou proto, že »učí sku-
tečně děti mravní a vnitřní vážnosti« a že roztomile
liči historky vlastního jejich života a třeba někde
i s humorem znamenitým, nechá hodně vnitřníh
tepla v dušičce i hodně snahy po dobrém a roz-
umném zároveň. Zrovna tak verše »Sluneček«.
v nichž najdeme řadu čísel, jež i veliké nadchnou
vzpruží; v zdařilém vystižení tonu koled našich
básník ukazuje ke všem jímavým stránkám života
dětského, pěje dětem do duší i z duší i tam, kde
rozzvučí se ať trpce (Český Vašek před Bohem)
sť nadějně (»Přijď sv. Biskupe«) struna citu národ
ního. Kolorované obrazy Kašparovy činí knihu umě-
lecky pozoruhodnou i dospělým, rámcové kresb
Urbanovy — originální úprava: sloky jsou jim
vroubeny kolkolem — učiní zvláště dětem nezvykle
polěšeni. (»Unie.« Knihou s pravým vkusem umě
leckým a velmi originálně vypravenou jest »Filo-
sofská historie« Jiráskova (Otto). Vydána
jest v úpravě tisků z doby rokokové i na papíře
rázu dob těch s dekoracemi stránek dle léže doby
do níž spadá, jak známo, i děj románku studentského
rozkošné to líčení sludentského života v Litomyšli.
s celým koloritem doby. O literárních kvalitách
knihy Jiráskovy, jež již v 6. vydání tuto vytištěna,
bylo by věru zbytečno mluviti. Zrovna tak o rázo-
vilých obrazech Kašpara, jež ji provázejí a jež také
z illustrovaného vydání »Babičky« (Unie) byly uči-
nily uměleckou událost. Budiž však další přehle
#10
alto_textblock
#10
náš vánoční literatury roztříděu dle rázu a obsahu
od pohádek pro nejmenší ke spisům nejtěžšíma
nejvážnějším. Prvé místo tu letos náleží »Sloven-
ským pohádkám« od Boženy Němcové (Šole
v Telči), jež upravil Fr. Bartoš. Prvé místo nejen.
díky zlatému péru Němeové, ale i obrazům kolorova-
ným St. Hudečka. Neobyčejně bohatá, pravá to záplava
pohádková jest Procházkových »Sto pohádek
všech původů, rázů a barev (Bačkovský) neméně nežli
se 103 obrazy a přílohami, kniha nad to přes spoustu
pohádek zvláště levná. Nádherně vypraveny a oká-
zale illustrovány jsou knihy A. Slukové a Elišky
Krásnohorské, jež tak měkce a přece vážně
poučně dovede mluviti k srdéčkám »Z pohádky
do pohádkye (již třetí vydání), jež rozdělena jes
zároveň ve dvě menší knihy samostatně obdržitelné
»Pohádky naší babičky« a »Pohádk
zimního večera« (Vilímek). Sem řaditi dlužno
ješté »Ráj«, postrou to illustrovanou směsíci po-
věstí, bajek a pohádek a Hrašovy české »N a še
bajky« (Lorenz v Třebičí), Kiplingovy rázo-
vilé, ale druhu zcela nového »Pohádky« (Hejda
a Tuček) a Hanfovy hodně fantastické »Z kou-
zelné říše« (Šalc v Telči).
Zvláštní svět pro sebe, svět ne-li dějištěm, tedy
podáním a nazíráním antorovým ryze český podává
Rezničkův »Mandel šelmovství a kousků
Krakonošových« i vedle 8 barev. příloh hojně
illustrovaný (II. vyd.), kterýž jistě do hlasita roze-
směje drobná ústka. (Vilímek.) Z povídek, hledícíeh
seznámili malé čtenáře s životem skutečným, na-
vyknouti je potřebám, trpkostem jeho a varovati
je před jeho propastmi a pokušeními — o histor.
povidkách níže se zmiňujeme — klademe ovšem co
do literární ceny na první místo levné vydání (70 kr.)
Němcové »Babičky« (Šolc v Telči) v kritické
úpravě Kabelikově, téže »Babičky«, jež bude se u nás
stále a stále číst a jež tak hezky učí, za jakých pod-
mínek i život chodých lidí může býti rájem. Analogii
v některých aspoň směrech skýtá právě vydaná
»Patnáctiletá« Boženy Kvapilové (se 7 obrazy
Böltingrovými, Hynek), českým vzduchem dýšící kniha
pro větší dívky, zušlechtující románek divčí s na
pínavým dějem: Mařenka, jež přichází do Prahy n
rok na zkušenou, egoistická a s předsudky, zbavuje
se jich tu stykem se společností ušlechtilou, nabývá
porozumění pro vyšší snahy, pro krásu ducha. Po-
vahy společenského života pražského p'asticky jsou
podány a úprava knihy, jako reflex obsahu: elegantní.
Jaksí dětskou »Babičkou« nazvati lze Mellanové rozto-
milou a hezoučkou »Všudybylku« (Vilímek)
rovněž pro dívky psaný Franayův »Zámek v le-
sích. (Vilímek), jenž pro velký vliv na výchovu
dívek ve Francii vyznamenán byl cenou. Jak uměla
Podlipská dívkám mladým psát, až se srdce jich chvěla
a jásala i — očisťovala, dokazuje i kniha, které z po-
zůstalosti nezapomenutelné autorky A. Storch vydala
»Na prahu života«, dvě povídky, jemné, hluboké
zároveň, jako vše od této hlasatelky citového ži-
vota. Do serie povídkové řadíme ještě Zemanovy
»Štědrovečerní povídky« — spis zřejmě
příležitostný — téhož orientálsky oslňující »Po-
vídky z Východu«, ač nikoli nové (Storch), do-
jemné a velmi zušlec fující, dětské charaktery utu-
žující »Nerozlučné« od známého spisovatele mlá-
deže, učitele Andrlíka (Bačkovský) a dobrodružné.
ale zcela origináln! Kiplingovy »Statečné kapi-
tány« (Hejda a Tuček).
Z četných už románů verneovského způsobu
přiznali bychom tentokráte první cenu Lasvitzově
fanlastické výpravě: »Na zemi a na Marsu-
(Šole v Telči), poněvadž i při napínavém ději převy-
šuje poučná stránka zábavnou: maličký pozemšťan
pozná tu nejen z dáli řádně vlastní planetu svou, ale
velezajímavou přírodu a útvary Marsa, jak dle dohado
vědeckých lze na ně souditi. Úvodem k historickým
věcem mohli bychom voliti knihu, literární historie
se dotýkající: Karoliny Světlé: »Z literár-
ního soukromí a drobné práce« (namnoze
poprvé zde v knihu sebrané). Kniha co nejcennější
i pro dospělě. Jinak soubor spisů K. Světlé, jak
právě ve vydání Ottově byl dokončen, jest ve svých
30 svazeích nejužitečnějším ovšem dárkem pro mlá-
dež, ač v úplnosti své přístupný ovšem jen měšcům
zámožnějším. Co tu ale reflexí hlubokých, co veli-
kých rozhledů duševních, co apostrof nadšenýcha
ušlechtilých! Však i ona poslední kniha Kar. Švětlé
jest také jednotlivými statěmi svými (Naší mládeži
— Epištola českému studentstvu) pro mládež přímo
»dělána«. Blízkou předmětem svým jest jí i velmi
zajímavá a plná nových detailů kniha Bílého
»Od kolébky našeho obrozen!« (Olto, dě
jiny jazyka i písma. Velmi živý jest tu podán zvláště
vedle předmětů jiných i obraz lilerárních sporů v době
obrození. Z líčení počátků divadla našeho zajímá
nás zvláště vypravování o prvním divadelním před-
stavení českém v našem smyslu, provedeném — 12.
října 1567. Velmi karakteristické a místy vzrušující
vzpominky na literáty a herce české podává nám
Kronbauerova kniha vzpomínek (Otto), jež
plynně se čte se živým, ano dramatickým zájmem.
až i místy slzy v loudí (vzpomínka na Pštrossa a
Riegra). Kniha věřící a citící — náležející proto tím
spíše v ruce mládeže. Více nazpět již do dějin uvádějí
nás Hruškovy črty »V zábleseích stare
chodské slávy« (Otto), provázené několika foto-
grafiemi a obrazy Špillarovými Hodně tu i po Jirás
kových »Psohlavcích« látky nové, zvlášť zajímavá
stať »Mezi písmáky chodskými«,
Zvláště v četných rukou mladých přáli bychom
si ale — proč netřeba vykládati — Flajšhansova
»Husa«, jejž vydal vedle velkého jeho životopisu
u Vilímka v míře náležitě pro mládež zůžené u Bač-
kovského i v ceně mládeži všeobecně dostupné (65 kr. )
a kterýž doplnil i vybranými ukázkami ze spisův
jeho. Zcela jinou dobu dějin českých odhaluje nám
historický, svěže a niklerak zpátečnicky vyprávěný
románek z dějin českých, »Oldřich, Božena
Prokop«, od Žofie Podlipské, jež tuto osvědčila
samostatné pojetí historické látky, zbavujíc ji pří-
chuti otřepané snad již jen legendy. Kniha učíci lásce
k rodině, vlasti a k ráznému vystupování, provázena
jest obrazy a přílohami Šnajberkovými. Celkový obraz
dějin českých velmi detailně a důkladný skýtají »De-
jiny české« profestora Nováka, právě dokončeně
a doložené velikým počtem obrazů, dilem i dle obrazův
nejproslulejších autorův českých. Vysoce si ceníme
u ních, že na rozdíl od několika podobných děl, pro
líčení krvavých bitev nezapomínají kulturních
dějin našich, ano kladou na ně stejnou váhu, jak
na dějiny čistě politické (Kober). Úprava vnější
skvostná a přes to cena levná.
Vedle historického oboru mají zajisté přírod -
pisné vědomosti pro mládež cenu největší. Bez
znalosti přírody není znalosti i vlastní bytosti. Lá-
kavý vstup do vědomostí těch skytají mládeži, zvláště
studentstvu, svou bohatosti obrázkovou i svou úpra
vou skvostnou atlasy Kobrovy od malých pro začá-
tečníky až do velikých děl pro »zapracované« už
sběratele. Pro studentíky D,louhého »Brouci«,
Exlerovi »Motýlové«, Jandovo »Užitečné
ptactvo«, rozsáhlá pak díla »Atlasy brouk
— motýlů — rostlin« uspokojí a potěší i samy
učitele. Žvířata a rostliny věrně zobrazeny a přesné
vystibují skulečnou přírodu. Doplňkem k nim vhod-
ným jest pak letos ve II vydání, rozmnoženém na
textu i illustracích (i kolorovaných) »Malý Brehme
— tak říkaje románová četba o pravdách přírodních
o životě živočichů i rostlin (Kober)-
Rovněž tak slohem rozmarným seznamují nás
nejzajímavějšími zjevy přírody K Starého »Zá-
bavy přírodopisné«, rozdělené na IX. zábav
neb rozhovorů o přírodě a neméně než 62 obrazy
opatřené. (Bačkovský.) Podobného rázu jsou rovněž
hojně illustrované výklady »Z přírody« od učitel
Vognera (Storch Al.). Jakésí novelky přírodopisné
podává dokonce Evald ve svých »Deseti povídkác
ze života v přírodě« (Šolc v Telčij. Aby také nej-
menší poznali taje a kuriosity přírody, na to pama
toval slohem i formou náležitou, lákavou a dostup-
nou učitel Andrlík v rozpravách svých »Dětia
zvířata« (Bačkovský). Jeden jen speciální odbor
»Moře a jeho tvorstvo« vyvolil si nejobrat-
nější náš popularisator věd přírodních Bauše, co ale
v silné jeho knize, hojnými obrazy i kolorovanými
přílohami doplněné, co tu zjevů a tvorů zvlášť našl
mládeži nových, nezvyklých, překvapujících, až
úžasnýchl
Jaký to život, zcela netušený a rozdllný zůplna
od toho, co nás obklopuje! S jakým zájmem živým
četli jsme tu »Cesty obyvatelů moře« a »Barvilost
živočichů mořských« i jiné. Hojně už i dětí našich
zapadá rok za rokem na břehy mořské, po přečtení
této knihy se zcela jiným rozumem a porozuměním
#11
alto_textblock
#11
budou hleděti k jeho zjevům. Úprava knihy náležt
k tak zv. okázalým. — Knihou svého druhu jest
»Moderní kouzelnictví« (u Rud. Storcha).
bezpočet to přikladů a návodů k překvapujícím
a místy až sen ačním kouskům predistigaterským
i s prostředky docela jednoduchými. Kniha netoliko
pro zábavu: ukazujeť, jak mnohé, co dosud leckte-
rým šarlatánem bylo vydáváno za výplod tajných
jakýchsi sil přírodních, neb dokonce nadpřirozených.
jest jen výsledkem důvtipu, cviku a mrštnosti veliké.
Z básní nemnoho, mimo knihu dříve již vzpomenutou.
zbývá uvésti. Čechovy a Heydukovy sebrané spsy
básnické bezmála měly by ovšem býti v rukou každého
studenta českého, leč jistě mohou při své láci (1 K)
a mají býti v rukou každého mládce českého verše
Bezručovy, pod nadpisem »Slezské čísloe
vydané. Ty i duší sebe blazeovanější a národně olrlou
zatřesou a probudí ji. Ke knihám nádherně vypra-
veným a ovšem tudíž poměrně dražším náležejí »Ve-
černí písně« Hálkovy s náladovými, krásnými
obrazy Engelmůllerovými (Heyda a Tuček) —
pro dospělejší hochy naše — a ovšem již i svrchu
vzpomenutá »Slunečka«. Hojně čísti by se měla
právě v mláleži též Procházkova »Píseň o Činue
s rázovitými obrazy Klusáčkovými, aby i mladé mysli
nezabřídaly do choroby nás starých, do věcného theo-
retisování bez energie — a činů (Otto). Z časopisů
»Malé No-viny« (Bačkovského) pro mládež nej
útlejší a »Malý Čtenář« (Vilímkův) pro všechny
dětské věky skýtají i v letošníeh ročnících svých bez-
počet povídek, pohádek, článků poučných, románů.
hádanek a pravou záplavu obrazů všeho druhu.
Z velikých, čistě obrazových děl pro mládež
těžko bývá něco voliti, by nemátl se někdy vrozený.
zdravý její vkus rafinovaností některých forem mo-
derních, přílišnou umělostí odchylující se od krásna
přirozeného, a aby i dostupny byly nevyvinutému
ještě uměleckému nazírání jejich a konečně aby
předmětem neodpuzovaly očí a nevzněcovaly před
časné smyslnosti. S klidným svědomím lze tu ale
doporučiti i při všech zřetelech oněch především
právě souborně vydaný cyklus kreseb Alšovýcb
»Praha« (Šimáček), líčící monumentálními rysy slavné
děje města a dostupný cenou téměř každé rodině,
Hippmannovu přebohatou sbírku pohledův z ciztny.
souviaících s ději národa českého »Za če skou
slávou« Kočího levný a výtečný všestranný
výběr barvotisků dle obrazů malířů veškerých
škol a národů »Obrazárnu rodinnou« a zvláště
také ovšem již pro rodiny zámožnější Ottovo Album
Brožíkovo, soubor přes 100 obrazův, reprodukce
nejdokonalejší... A tak nechť cokoliv vyvolí si
starostlivé hlavy oteův z knih a děl těchto, jsme
jisti, že i při neúplnosti črty této dobře tím opatřeny
budou očí dětské i duše mladé. A zvláště tyto máme
na mysli, pamětliví jsouce, aby četba špatná nezdu-
sila v nich, co v nich klíčí přirozeně dobréhoa
zdravého, aby neudusila i ten poslední ještě v bídě
a depressi naší duševní a národní zdroj příštího
mravního našeho rozvoje, vzpružení a vzrůstul
—ay—
* Ignát Herrmann: Mezi dětmi. Črty ze
života malých a drahých. Nakl. »Máj«. Deset po-
vídek nikoli šprýmovných neb rozmarných. Převládá
spíše teskný, elegický tón starostlivého otce, jenž
plnou měrou zakusil strasti opatrování maličkých.
Autor dokázal už jinde svůj bystrý smysl pro psycho-
logii dítěte. I zde se obráží smysl na každé stránce
knihy, již neodložíte bez hlubokého dojmutí.
*Emi! Tréval: Silnější než milování. No-
vela. Nakl. »Máje. Kniha zabývající se smělým
problemem. Přes vážnost úkolu autor osnuje dě
napínavý, pro nějž dovede vzbudit sympatii čtená
řovu. Prudké konflikty osob líčeny jsou velmi obratně
I vedlejší figurky mají charakteristiku ostrou a pla
stickou.
* Gabriela Prelssova: Sebmělé oíle. Po
vídky. Salonní bibliotéka sv. CXI. Nakl, J. O tto
Čtyři povídky z vesnického života se všemi před
nostmi autorina věrného líčení vzduchu i půdy
pěkné kresby povah i zajímavého vnitřně pravdivého
děje. Autorka ať už ličí poměry na Slovenskuč
v Korulanech, všude zachycuje význačné rysy ži
votnou barvou.
* Václav Vlček: Samola. Román z letníei
prázdnin. Laciná knihovna národní, serie XXVII-
sv. 211. Nakl J. Otto. Román ze současného ži
vota, odehrávaný zpola v kruzích divadelních, jež
autor dukonale zná. Poznámkou »z lelních prázdnin
naznačeno, že tu nejde o vzrušující konflisty, nýbrž
že děj se odelirává v atmosféře příjemně sousedské.
rozmarně upoutávající.
* Eugen Kumičič (Sirolský): Theodora.
Povídka. Přeložil J. Hudec. Přítel domoviny, ročník
XXI. Nakl. Ed Beaufort. Autor je z nejlepšíe
románopisců chorvalských i u nás již oblibený.
V povídce zachycena rodinná historie, dramaticky
pohnutá, z neutěšeného života společenského na
chorvatském pobřeží. Autor ostře kreslí a obratne
#12
alto_textblock
#12
osnuje.
#13
alto_textblock
#13
Z českých listů.
#14
alto_textblock
#14
* Zvon registruje neúspěch nové divadelní
hry Maxima Gorkého »Dačníci« a usuzuje na po-
všechný úpadek rychle rozkvetlé slá y oblíbeného
ruského spisovatele. »Sláva literární Gorkého upadá
se stejnou téměř rychlostí, jak rychle před několika
léty vzrostla Vnesl do literatury nové a silné typy.
avšak sevšedněl je sám stálým opakováním, příliš-
ným vyčerpáváním jednoho a téhož thematu.« Snad
i namnoze přiliš horlivou a tendenční reklamou
Prozatím i přes neúspěch nějaké hry zvuk a vý
znam jména zůstává neumenšen
* Ve Květech otiskla B. Stržínkova cenné
pozorování: »Matčiny zápisky«. Vzala si z Tainov
essave »O vývoji dětské řeči« příklad a sledovala
pečlivě duševní rozvoj malého děvčátka, počínajíe
v roce 1903 narozeného. Článek má váhu i jako du-
kument, svědčíci, že nám přibývá matek rozumně
vychovaných a rozumně vychovávajících.
* V Moderní Revui je překlad pozoru-
hodné studie Kassnerovy »Básník a platonik«, jedna-
jící o kritikovi. Kniha smystika, umělci a život«
vyšlá před čtyřmi léty, zasluhovala by pozornosti
překladu. Její studie o praerafaelistech jsou směro-
datné.
Ve Slovanském Přehledu je od
Adolfa Černého studie o životě a práci E. Jeifnka;
vřelá vzpomínka, přednesená před nedávnem na
slavnostním večeru »Ohniska polského«.
* VČeském časoplse historickém
rozvinula se debata mezi V. Duškem a J. Bidlemo
způsobu, jak přepisovat kyrilici latinskou. Thema
zasluhuje pozornosti, ač zdánlivě podružného rázu,
nedá se stručně odbyti. Krátký a jasný návod def
nitivně stanovené transkripce byl by jistě, vítán.
Čtenák.
#15
alto_textblock
#15
Ze slovanckých listů.
* Filantrop a nadšený slavjanofil polský A
Wolodkiewicz začne vydávati v Krakově slo-
vanskou revui »Šwiat slowiaňski«, jež bude
zároveň i orgánem krakovského »Slovanského klubue
Redakci povede spisovatel dr. Kone zny.
* Dle úřadní statistiky je letos 375 polskýc
časopisů (o 53 více, než loni). Ve Lvově vychází
110 (o 17 víc než loni). Rusínských časopisů je
v celku 69, z toho 45 ve Lvově (o 20 více než loni.,
Kromě toho ve Lvově vycházejí 3 časopisy židovské,
tištěné hebrejským písmem. Německý časopis ani ve
Lvově ani v Haliči nevychází ani jeden. V celku při
padá skoro na 1000 obyv. Ivovských jeden časopis.
* »Lidová universita jména Adama
Mickiewicze«, velká universitní extense pro
Halič měla dle výroční zprávy v loni 65 přednášek
na 7069 posluchačů. Finanční stav byl smutný. Výbor
získal docenty universitní za roční plat 300 K, 6 K
denní diety a nábradu jízdného. Za to každý docení
musil do roka 40krát přednášet (12 původních před-
nášek, 28 opakovaných.)
* Polský geolog A. Michalski zemřel v Kra-
kově. Byl členem geologického ústavu v Petrohradě
Je tvůrcem geologické mapy království polského. Jeh
prací vědeckých — psaných polsky a rusky — je
řada. Zemřel ve věku 51 let.
Umění polské ztratilo mladého malíře Václav
Tracewského, jenž zemřel ve věku 39 let. Jebo
uměleckou specialitou byly bitvy, vojenské a mysli
vecké výjevy. Byl i populárním illustrátorem humori
stických listů.
* Zajímavé Chopinovské číslo uspořádaly
»Nasze Ktosy«: sebraly, co na Chopina bylo kdy
napsáno. Svého druhu poetická bibliografie, její
předmětem stal se g-niální skladatet mazurků
#16
alto_textblock
#16
* Zasloužilý nakladatel polský M Orgel-
brand zemřel ve věku 78 let. Jeho zásluhou vyše
»Slovník jazyka polského«, »Životy Sratých«, »Eney
klopedie zeměpisná« a mnoho velkých a nál ladných
Slavianin.
* V česko-ruských »Zvěstech« velmi lichotivé
ocenění osobnosti pí. Hořicové-Laudové jako uměl-
kyně i uvědomělé Slovanky z péra prof. dr
A. V. Lebedova konstatuje při naší umělkyni ne
všední znalost všech slovanských jazyků a vzácné
u ženy porozumění životu veřejnému a národ
nímu. Jest vzorem ženy slovanské.
#17
alto_textblock
#17
děl.
#18
alto_textblock
#18
Z cizích revul.
#19
alto_textblock
#19
* Přední americká universita „Columb!a Un
versity“ v Nov. Yorku slavila 150leté jubileum
svého trvání. Roku 1754 jměnem „Kings College“
otevřena, měla první rok 1 professora a 8 posluchačů
Ve válce za svobodu zavřena sloužila za nemocnici.
až roku 1784 opět jako „Columbia College“ znovu
zahájena, měla už 6 professorů a 39 studentů! Prvni
stolice právnická zřízena teprve r. 1823. Roku 1843
odkázal F. Gebhar universitě osmdesát tisíc marek-
na zřízení professury německé řeči. Roku 1883 uči-
něna universita i ženám přistupnou. Dnes čítá pro-
fessorský sbor učiliště přes 600 členů a studento
přes 55001
* V „Le Tour du Monde“ popisuje J. Arma gnac
svůj výstup na Olymp. Báječné sídlo bohů řeckých
jak je Homer předvádí, jinak vypadá v líčení francouz-
ského cestovatele. Smutný dojem zanechává skalnata
hora se spálenými zbytky lesů.
„Mlčící armádou“ nazval Japonce anglický
dopisovatel z bojiště. V japonské armádě netluče tam-
bor na buben, nehraje hudba, není slyšeti zpěv. Mlčky
jdou vojáci na pochodě, mlčky chovají se v táboře
Jediný luxus japonského vojáka je cigareta, číška
čaje, noviny a rybolov. Tomuto čtverému požitku
oddávaj se, kdykoliv se jim možnost naskytne
Ilavní štáb řídí bitvu z velké vzdálenosti, telefonicky.
dle mapy. Opačně v ruském táboře. Tam zní zpěv
i hudba, tancuje se, pije vodka, ale i nejvyšší důstoj-
níci jdou v prvních řadách a neskrývají se za linií
nýbrž jsou příkladem statečnosti.
* Ostrý relief „romanopisce, proroka a reformá-
tora“ anglického H. G. Wellsa kreshi v „Revue des
Deux Mondes“ autor známých i u nás dějin anglické
literatury A Filon.
„Chinese Missionary Journal“ poučuje o pra-
obyvatelích Japanu, o Ainech. Ženy Ainů jsou
v celku hezké, skromné a cudné. Děti musí bez ohledů
býti poslušny. Muži jsou věrní a zdvořilí k ženám.
Mají po jedině ženě. Muž nesmí se před 21., děvěe
před 17 rokem vdávati. Chce-li se muž ženil, musl
míti dovolení pohlavára. Zasnoubení a svatba hnedle
následují
Italský belletr'sta Salvatore Farina odmlčel
se před několika léty zůplna. Tvrdilo se, že ze závisti
na slávu d'Annunziovu. Zatím byl Farina nucen od-
mlčeti se chorobou duševní. Pozoroval pojednou, že
mu slábne pamět, že vyslovuje jiná slova, než která
má na mysli. Odešel dobrovolně do sanatoria, odkudž
jej po šesti létech vyléčeného propustili. Napsal ted
historii své duševní choroby ve formě románu „Ne-
mocná Psyche“. Hrdina Aristofanes Larva je sám
Farina.
* E. Wolzogen Mčí návštěvu Kristianie
a osobní dojmy u Ibsena, Björnsona, Griega a j. Ibsen
je prý živá mrtvola. Poznává známé, mluví souvisle.
pojednou však padne na utkvělou svoji myšlenku.
že je strategem a nesejde už s pole vojenského. Bjčrn-
son podnes je duševně čilý, cholerický debatér, bydlí
v Kristianii v pensionátě s Griegem. Co Grieg žije
tiše a samotářsky, netrhnou se od rána do noci
Björnsonů hosté.
Číslice o rychlosti. Americký fysik Jackson
sděluje: Lidský nehet uroste za sekundu o 0.000.002
millimetru, příliv mořský za sekundu uběhne 0.00. 111
metru, hlemýžď postoupí 0.0.015 metru;za rychlého
čtení obejme člověk tištěný text v šířce 38 millimetrů
za sekundu; sup uletí za sekundu 15.65 metru, kře-
pelka 17.8 m, poštovní holub 27 m, orel 31, vlašťovka
67, albatros 89 m. Jiskra elektrická v podmořském
kabelu uběhne za sekundu 4000 km, v pozemním
telegrafu 36.000 km, za výboje leydenské láhve
463.000 kml
* Poláci ve Spojených státech uveřejňují protes
proti stavbě pomníku Bedřicha Velkého na svobodno
půdě americké. Protest podaly i jiné národností, leč
president Roosevelt nedbaje, dal dar císaře Viléma Il.
postaviti ve Washingtonu.
* Literární cena Nobelova připadla
letos na polovičku provencalskému básníku Fěderique
Mistralovi a španělskému dramatiku José Echega-
rayovi. Mistral je 75letý, čilý stařeček, předseda lite-
rární společnosti Felibrů; jeho národní epos „Mirelo“
v nářečí provencalském dostalo r. 1861 cenu Akademie
francouzské, mimo to dostal Mistral r. 1890 cenu
10.000 franků. Největší zásluhy má o vzkříšení nářeč
provencalského jako jazyka spisovného. Echegaray je
69letý, byl professorem fysíky na technice v Murcii,
pak poslancem, ministrem vyučování a v 42. roce
začal psáti dramata. U nás známa jsou „Světec či
blázen“, „Velký Galeotto“, „Mariana“ aj.
* Výstava v St Louisu dne 1. prosince byla
uzavřena. Po dobu 6 měsíců navštivilo ji 18,750.000
osob. Za vstupenky získáno 51/2 mill. dollarů, v celku
přijato 131/2 mill. doll. Výdeje obnášely přes 50 mill
doll. Schodek tedy více než značný.
#20
alto_textblock
#20
Mr. Penn.
#21
alto_textblock
#21
Bibliografie.
#22
alto_textblock
#22
* Vážný hlas o nulných reformách v českém
školství přináší právě vydané 2. číslo Topičova mě
síčníku »Nové České Revue«. Na článek ten
činíme veškeré kruhy učitelstva i professorsíva zvláště
pozorny. Neméně cenný jest článek prof. dra. Fr
Fiedlera »Státoprávní episoda haličská z let 1868/73-
v němž autor líčí počátky politického a národnost
ního kvasu v Rakousku (od r. 1860); rovněž prot
dra. Z. Wintra studie »Zemské cechy« vzbudí zvláště
v řadách příslušníků různých dnešních společenste
milě vzpomínky »ze zlatých zašlých časů«: »Listy
Henrika Ibsena« od Jar. Hilberta, jakož i politická
úvaha J. Švihovského »Waldeck Rousseau« právě
nyní nejsou nezajímavy a jak prvý svět literární
tak druhý politický budou nemálo zajímati; dra.
D. Panýrka v obor vědy lékařské spadající vzpo
mínka na slavného učence dánského N. R. Finsena.
vynálezce léčení lupusu světlem a jeho díla budou
zvláště v odborných kruzích s povděkem přijata -
s nemenší účastí pak selká se úvaha Vymětalova
»O Čertově stěně«, stať rakouskému budgetu na rok
1905 věnovaná, jakož i »Rozhledy po anglické lite-
ratuře« od D. A. — Pestrý, bohatý a zároveň časově
poutavý obsah i tohoto druhého sešitu »Nové Česk
Revue« prozrazuje pevnou a šťastnou ruku nynějšího
redaktora dra. B. Franty, jehož péčí — nepochybu-
jeme — stane se »Nová Česká Revue« skutečným
orgánem české intelligence. Předplácí se K 3.—
čtvrletně.
* Alois Dostál: Z těžkých a blahých chvi
české minulosti. Dějepisné povídky pro mládež do
spělejší se 7 illustracemi akad. malíře Fr. Klimeše
Nákladem cyrillomethodějského knihkupectví G. Franei
v Praze.
Růžena Jesenská: Rudé západy. (Básně.
Nák adem vlastním.
* Camille Flammarion: Lumen, rozhovory
o nekonečnu. Přeložil. Jos. Pachmayer. Nakladatelé
Hejda a Tuček v Praze.
* J. F. Karas: Pohádka duše. Román. Ná
kladem vydavatelství »Lidové čílárny « v Turnově.
* Jos. K. Havlovský: Kališníci. Dvě histo
rické povídky. II. vydání. Lidová čítárna č. III. v Tur
nově. Nákladem vlastním
* Vánoční literární tzh dětského světa zpestřen
a výběr jeho zvýšen dvěma roztomilými publikacemi
vydanými nakladateli Grosmanem a Svobo-
dou v Praze. Jedna z těchto půvabných knih »Pří
roda a děti«, v níž obrázky k národním poře
kadlům a příslovím kreslila H. Emingrová, mí
něna jest pro nejmladší občanstvo řečeného světa
nejenom průzračností a jasnolou rozumu znamení
tých malovánek, ale i bytelnou »incassable« úpra
vou, která vydrží bez úhony i sebe prudší útok ma
lého kazisvěta Obrázky nalepeny jsou po obou stra-
nách silných desek, jež možno na stole postavíti
kolem maličkého pozorovatele jako hradbu. Druhá
dětská kniha z téhož nakladatelství pod titulen
»Řada pohádek a pověstí«, nasbíranýchv
Lišní . Brna na Moravě. Napsal MUDr. Fr. E lpl
vyzdol na rovněž rukou malířky, neméně povolanou.
čtyři obrázky do této sbírky zcela nových a neslý
chaných pohádek aneb rozkošných variantů m
#23
alto_textblock
#23
lovala paní UrbanováZabradnická. Knížka
věnována dětskému věku, jehož fantasie snese za-
městnání poněkud složitější. Obrázky jsou rozkošné
a samy sebou vzorem illustrace
* Moderna kolonizacija i Slaveni Napisao Stje-
pan Radi6. Sa 4 zemljopisne karte. Zagreb 1904
Izdala »Malica Hrvalska«.
* Naže domácnost. Rodinný list s přílohou »Do-
mácí krb«. Rubriku »Kuchyně« rediguje spisovatelka
»Kuchařské školy« pí. M. B. Svobodová. Administrace
v Přešticích.
* Poděbradsko. Obraz minulosti i přítomnost
okresů králověměsteckého, nymburského a poděbrad-
ského, národní školství Poděbradska. Za združené
učitelstvo vydávají K. Kožíšek, F. Brzák a
J. Čečetka jako pořadatel textu. V textu karto-
nový ohraz Král. Městce.
* Ladislav Mattuš: Stará paní. Veselobra
o jednom dějství. Repertoir českých divadel sv. 122
Nakl. F. Šimá ček.
#24
alto_textblock
#24
Hovorna.
#25
alto_textblock
#25
Už loňského roku upozornil jsem, s jakou leda-
bylostí redigovány jsou seznamy výstav
v Rudollinu. Letos nemohu než svojí stížnost
na trapné nesprávnosti v seznamu se vyskytujíeí
opakovati: U čísla 46. stojí »Cikáni« a ježto to jsou
samé ženské, mělo by stát Cikánky. Ostatně se
mi to zdají býti »Gitanase, což není zcela totožné
s Cikánkami. U čísla 51. stojí »Odjezd kui lovu«,
místo po česku na tov. U čís. 59. stojí »TuiIlerie ,
píší se s jedním 1: Tuilerie. U čísla 66 stojí
»Brügge« (forma německá), nám přece by spíše slu-
šelo zachovati franc. Bruges. Bernard Brutet de
M uvel se nazýva B. B de Monvel. U čísla 99.
stojí »Čápi« a jsou to »Plameňáci«, což není
jedno. U č. 120. stojí »Žabka« ale ž abek je v íce.
Čísla 122 a 123 mají označení přehozeno. U č. 141
místo »Měsíčný svit« znělo by češtěji »Při mě-
síci. U č. 142 stojí »Trosečník«, není sám, je tu
ješte druhá osoba, tedy Trosečníci. U č. 145
stojí »Neznámý«, spíše Neznámo nebo Věci ne-
známé. U čís. 172 místo Ouimperle má státi
Ouimperlé. U č. 182 »Cantiene« se mi zdá pode-
zřelé. Ma bezpochyby býti Banlieue = nejbližší
okolí Paříže. U čís. 191 místo »Q aessant« má státi
Ouessantu. U čís. 193 »Společenská komedie-
má jiný význam, spíše Ochotnické divadlo
nebo Salonní divadlo. Jak vidět, zhotovují se
»Seznamy« bez věcné znalosti, jen aby byl y. M.
#26
alto_textblock
#26
Ze soudní síně.
#27
alto_textblock
#27
Ze soudu odvolaciho
Na nepravou adresu. Telefonní šotek vyvedl před
nedávnem na místní síti pražské čertovinu, pro niž
měl obchodník ve Spálené ulici a majitel filiálky
pan J. ze Žižkova nemilé opletačky, ač — upřímně
řečeno — přišel do afféry jako Pilát de krede Bylo
to asi takhle: Pražská filiálka chtěla sobě něco ob-
jednati a poněvadž obchodník nebyl v krámě, nýbrž
v žižkovském svém bytě, jenž má s filiálkou telef onní
spojení, dala se s dotyčným číslem spojiti. Manipu-
lantka v telefonní centrále, slečna M., vyhověla přání
volajcí strany, přivolala obchodníka k telefonua
za okamžik byl již rozhovor v proudu. Strany po-
věděly si, čeho bylo třeba, načež ozvalo se dvojná-
sobné „evrnk“, jímž ooč strany daly na jevo, že jsou
hotovy. Toho dne však bylo právě počasí telefonick ým
rozmluvám nepříznivé — kdo Bellova vynálezu po-
užívá, tomu netřeba vykládati pojem indukce či do-
tyku — a tím snad stalo se, že slečně manipulanice
nezbylo, než tázati se pro jistotu, jsou-li strany spo-
jeny. Zeptala se také přívětivým sopranem, ale ztrnula
nad tím, co na svůj dotaz slyšela. Hněvivý bas jakýs
dal odpověď a to víc než negalantní odpověď: „V téhle
centrálce jsou ale strašní v.....!“ tak zněla „po-
klona“, nad jejímž obsahem slečna div že neupadla
do mdlob. Vzpamatovala se však a požádala slečnu
kollegyni, aby intervenovala v zájmu zdvořilostiu
přislušné strany, jíž — po jejím náhledu — nemohi
býti nikdo jiný než číslo žižkovské, s nímž právě
mluvila. Kollegyně učinila uražené družce po vůli
a přivolala obviněnou stranu, která ohlásíla se hned,
a tázala se, co má být. „Dovolte, pane,“ — kárala
telefonistka — „takovéhle poznámky přece není do-
voleno pronášet.“ Ale dostala hned „repliku“. „Jaké
pak poznámky?“ Co pak jsem vám řek'? Jestli vám
slečna něco povídala, lže!“... a prudké zazvonění
zalehlo překvapené slečně do oušek, neboť také ká-
raná a zcela nevinná strana měla všeho dosl .. . Kon-
troversa měla dohru u okresního soudu v Žizkově.
na který obrátila se telefonní centrálka jako úřad se
žádoslí za satisfakci pro uraženou svoji vážnost, dle
známého článku V. a § 496. ti. z. Obžalovaný obchod-
ník dušoval se, že je naprosto nevinen, již proto, že
na telefon neměl příčiny si stěžovati. Rozhovor jeho
s filiálkou, jak tvrdil, nevyžadoval ani půl minuty
a minul zcela bladce, aby tudíž slavný úřad hojii se
na někom jiném, klerý snad se dopálil v kritickém
okamžiku nahodilým dotykem... Soudce dai obchod-
níkovi za pravdu, zprostil jej obžaloby a rozsudku
tomuto dala včera sankci také stolice druhá: odvolací
senát zemského soudu za předsednictví p. vrch.r.
Luksche, vyslechnuv návrhy jak nám. st. z. p.
Berga tak obhájce p. dra. S. Řeinera. Odesílatele
negalantního „vzkazu“ nezjistil nikdo a dle všeho se
asi sotva přihlásí. Z pochopitelného asi důvodu: znělo
by mu v uších po případě mnohem víc, než slečně
manipulantce.
#28
alto_textblock
#28
Ze soudu civilního.
Spory sv.-václavské záložny. Včera byl u zem-
ského soudu v Praze vyřízen spor, jejž sv.- václavská
záložna zahájila proti p. J. R. v H. na zaplacení re-
partice 1500 korun za 5 záloženských podílů. Ža o-
vaný p. R. popíral, že jest ještě členem záložny. Vy-
právěl, že převzal domek v Říčanech, na němž vázla
pohledávka sv.-václavské záložny v obnosu 4000 K
a tak se dostal do styku se záložnou. Dne 28. čer-
vence 1902 vypověděl prý v záložně svých 5 podilů.
okolnost tu však popíral zástupce záložny, poněvadž
výpověď nikde v kninách záložny nebyla pozname-
nána. Aby se zjistila pravdivost tvrzení žalovaného.
byli vyslechnuti bývasí funkcionáři záložny, toho
času v trestnici na Pankráci uvěznění, jakož i nynější
funkcionáři a úřadníci záložny. Všichni shodovali se
v názorech, že byla by výpověď pana R. jistě někde
poznamenána, a sice buď v jeho členské knižce anebo
ve hlavní knize — kdyby výpověď tu skutečně byl
dal. Když pak při opětném výslechu uvedl žalovaný
opět změněné okolnosti, učinil soudní senát za před-
sednictví p. vrch. rady Ungra rozhodnutí, že se ža-
lobě vyhovuje a žalovaný R. že je povinen zaplatili
na repartici sv.-václavské záložně 1500 korun. V dů-
vodech uvedeno, že soud dospěl k úsudku, že není
pravdivé tvrzení žalovaného, že v záložně vypověděl
svých 5 podílů. Záložnu zastupova. p. dr. Jan Zavadil,
žalovaného p. dr. Navráti
#29
alto_textblock
#29
Sokolský věstník.
Ze Sokola v Praze, na Starém městě. Ve středu
dne 21. t. m. o 9. hod. več po cvičení, koná se před
šikem volba dvou důvěrníků členstva cvičícího i při-
spívajícího k sestavení kandidátní listiny pro příští
valnou hromadu. Členové, zejmena přispívající,
zúčastnětež se v počtu nejhojnějším.
Tělocvičný spolek paní a dívek praž-
ských vykazuje v měsíci listopadu velice značnou
návštěvu cvičení. Cvíčeno 11krát s 1852 cvičenkami.
průmě, cvičení I. oddělení 81, v II. oddělení 87 cvi-
čenek. Ve spolku počaly přípravy k veřejnému cvi-
čení, které se oude konati v březnu. Upozorňují se
slečny a dílky, které by se ho chtěly zúčastniti, aby
se pokud možno nejdříve přihlásily v pisárně „So-
kola“ pražského ve dnech cvičebních mezi 5.—7. hod-
večerní, aby ještě zařaděny býti mohly. V únoru bude
se cvičiti nepřetržitě, jelikož prázdniny šibřinkové
odpadnou. Členstvo i žákyně se na to zvlášť upozor-
ňují. Obvyklá dětská zábava bude dne 14. února s roz-
marným programem, tombolou a buffettem.
XI. šibřinky „Sokola“ v Podolí-Dvor-
cích konají se dne 4. března v místnostech tělo-
cvičny. Ráz šibřinek stanoven „Ke všem čertům!“
Zábavní odbor se vynasnaží, by i tentokráte předstihl
vkus i průběh šibřinek v minulých létech pořádaných.
Se supskripcí již započato, reklamace se přijímají vždy
v neděli od 3—5 hod. odpol. v místnostech tělocvičny.
Jelikož čistý výtěžek připadá ve prospěch postavení
vlastní tělocvičny, veškeré místní občanstvo zajisté
neopomene upisováním a účastí na šibřinkách, které
se staly representací v místní obci.