ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 d82c1cf0-71f8-11dc-b07f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
ALTO TextBloky — 29
#1 alto_textblock #1
17. prosinče 1904.
#2 alto_textblock #2
Číslo 348.
#3 alto_textblock #3
NÁRODNÍ LISTY
#4 alto_textblock #4
Strana 3.
#5 alto_textblock #5
+ Jaroslav Kocián na Rusi. Z Moskvy. (Zvl týrm) Kocián v koncertu Carské společnosti zdejší pod řízením Safonova docílil velikého úspěchu Na třicelkráte byl vyvolán! Po koncertu uspořádána na jeho počest hostina u Safonova, jenž Kociánaa české umění oslavil delší úvahou. Kocián vydal se odtud na další uměleckou pouť po RRusi. + Oskar Nedbal, ředitel „České Filharmonie“ a proslulý člen „Českého kvartetta“ obdržel velice licho- tivé vyzvání z Turina od „Societa del Concerto“, aby v měsíci květnu budoucího roku řídil jeden ze spolko- vých koncertů, k nimž také letos zváni jsou toliko největší světoví dirigenti. Oskar Nedbal pozvání přijal a na paměti maje cíl, který si vytknul, vymínil si říditi koncert, sestávající výhradně z českých skladeb. Mezi jmény Dvořáka, Smetany a Fibicha bude též nové dílo Jos. Suka, symfonická báseň „Praga“ + Hudební slavnosti v Plzni. Prvé zprávy v hu- Vebních pěveckých slavnostech zpěváckého spolku „Smetana“ za vynikající účasti České Filharmonie, byly v Plzni v příčině finančního úspěchu nedůvěrou provázeny; zdála se jejich doba, Vánocům tak blízká. málo vhodná. Lze však oznámiti, že i přes příval pohostínských předslavení v divadle a koncertů, jež vystoupení České Filharmonie zejmena v tomto mě- síci předcházely, a ač na 17. t. m. také zpěvácký spolek „Hlahol“ svůj dobročinný koncert ohlásil, který pak na 15. t. m. přeložen byl, poněvadž sál Waldekův již dávno před tím pro hudební slavnosti byl zadán, jsou veškera místa pro oba dny slavnostní léměř již vyprodána. O finanění úspěch slavnosti jest tedy po- staráno, o morálním pak není příčiny pochybovati. +„Lumír“ na Menším městě pražském má dnes generální zkoušku v Malostranské besedě. Dámy račte se dostaviti v 7 hodin, páni ve 148. hod. večer + Pěvecká jadnota »Záboj« v Pelhřimově pořádá v neděli dne 18. prosince v Národním domě za účasti členů budebníků pěvecko hudební koncert. Začštek o půl osmé hod. večer. Předprodej vstupenek v knihkupectví Rud. Ruppa. + „Zora“. Sbírka zpěvů pro ženské hlasy ben průvodu, sešit XI., právě vydaný (nakladatel F. A Urbánek v Praze), obsahuje „Čtverlístek ženských sborů čtyřhlasých“ od Aloisa Rubliče: jsou to písně: „Sletují se tažní pláci...“ (Jan Rokyta), „Hlubička“ GJan Loriš), „Divce!“ (Ot. Mokrý) a „Marnivá“ (Fr.S Prochá zka).
#6 alto_textblock #6
Z literatury
#7 alto_textblock #7
EExten e. 2 — Ještě před několika léty veřejné přednášky v samé Praze, měly-li býti aspoň trochu organisovány, závisely na dobrovolné práci soukromých spolků odborných, a pravi- delně nezasahovaly do širších společenských vrstev. Na venkově pak přednáška, zvláště trochu jen odborná, byla bílou vranou. Umění řečnické, přednášení, omezovalo se čistě na pole politické. Ještě dnes, kdy ruch přednáškový počíná slib- něji se rozvíjeti, je mnoho těch, kdo si nedo- vedou uvědomit, že řečnictví je právě tak svů; umělecký, osobitý genre, jako herectví, básni- ctví, romanopisectví, a že ne bez příčiny v ci- zině byly slavné periody, kdy umění řečnické závodilo s literaturou a leckdy ji předstihovalo. Bylo tu ovšem vždy potřebí mnoho přípravy mnoho předchozích pokusů, než nadešla doba skvělých řečníků a řečí. Naše extense počíná v tom směru připravo- vati do budouenosti příznivou půdu. Nejen že má vliv na šíření vědomostí a zvyšování intel- lektuální úrovně mezi lidem, ale nutí též před- nášející přemýšlet o formě přednášky, o volbě výrazu, o rythmu řeči — o řečnickém stylu o způsobu, jak určitě a jasně sdělovati různo- rodému posluchačstvu svoje poznatky, právě tak jako dává obecenstvu příležitost, častějí posu- zovat řečníka, přednášejícího, a tímr přispívá k výchově většího počtu lidí, zvyklých veřejně mluviti, připravuje půdu dalšímu rozkvětu na- šeho řečnictví. Není to jen extense universitní. Univer sitní extense je dobrým počátkem tohoto hnutí. vzbudila v intelligenci, zvláště mimopražské, zá- libu v přednáškách, v debatách, v rozhovorech o thematech vědeckých, uměleckých, učmnila z poučné přednášky běžný prostředek k osvě- žení společenského a duševního života. Jejího příkladu následovalo nyní professorstvo středo- školské, a organisovalo extensi svoji, která má připojiti se k činnosti extense universitní, a pořá- dati přednášky po českém venkově, šířit a popu- larisovat vzdělání i zájem pro ně tam, kam extense universitní dosud noproniká — a kde ani nemá v programu působit. Bude vše míti dobrý jistě vliv nejen na náš lid, ale též na přednášející. Pro intelligenta je poučno, pokusit se mluvit k lidem jiných vrstev společenských, navázat myšlenkový styk s lidmi jiných, zvláště praktických oborů, hledat vhod- nou formu styku, jejž navázat není tak lehko jak se na první pohled zdá. Je dosud velmi málo společného duševního života mezi našimi spole- čenskými vrstvami, je velmi málo společných duševních zájmů, které by pomáhaly ke vzájem- nému respektu práce vykonávané a smiřovaly protivy, tak často a snadno vzbuzované prakti- ckými, osobními i podružnými zájmy.. Extense středoškolská, bude-li vedena soustavně a účelně, může nejen vydatně pomáhati, aby se vzdělání šířilo, ale může se státi i počátkem a podkladem živějších společenských i dušev- ních styků všech pokročilých vrstev našeho ven-
#8 alto_textblock #8
kova.
#9 alto_textblock #9
České spisy- * Pod stromeček. Bohatá jest i letos vánoční literatura pro mládež, od drobotiny nejmenší až po mladce naše i »žabky« dospivající. Sloupce by ne- stačily vypočísti veškeru literaturu, hledíme ludíž zde učiniti výběr, při němž ovšem nesmí býti mě- řílkem jediným umělecká dokonalost knihy, nýbrž také míra, s jakouž skutečně dovede působiti na mysl dítěte. Tři knihy — do třetice všeho dobrého — klademe v serii dlouhé na prvé místo. »O bráz ky Marie Gebauerové pro nejmenší, illustrovanou »Fi losofskou historil« Jiráskovu pro nejvělší z naší havěti a Procházkova »Slunéčka« pre malinkaté i pro velikáše. Prvou proto, že »učí sku- tečně děti mravní a vnitřní vážnosti« a že roztomile liči historky vlastního jejich života a třeba někde i s humorem znamenitým, nechá hodně vnitřníh tepla v dušičce i hodně snahy po dobrém a roz- umném zároveň. Zrovna tak verše »Sluneček«. v nichž najdeme řadu čísel, jež i veliké nadchnou vzpruží; v zdařilém vystižení tonu koled našich básník ukazuje ke všem jímavým stránkám života dětského, pěje dětem do duší i z duší i tam, kde rozzvučí se ať trpce (Český Vašek před Bohem) sť nadějně (»Přijď sv. Biskupe«) struna citu národ ního. Kolorované obrazy Kašparovy činí knihu umě- lecky pozoruhodnou i dospělým, rámcové kresb Urbanovy — originální úprava: sloky jsou jim vroubeny kolkolem — učiní zvláště dětem nezvykle polěšeni. (»Unie.« Knihou s pravým vkusem umě leckým a velmi originálně vypravenou jest »Filo- sofská historie« Jiráskova (Otto). Vydána jest v úpravě tisků z doby rokokové i na papíře rázu dob těch s dekoracemi stránek dle léže doby do níž spadá, jak známo, i děj románku studentského rozkošné to líčení sludentského života v Litomyšli. s celým koloritem doby. O literárních kvalitách knihy Jiráskovy, jež již v 6. vydání tuto vytištěna, bylo by věru zbytečno mluviti. Zrovna tak o rázo- vilých obrazech Kašpara, jež ji provázejí a jež také z illustrovaného vydání »Babičky« (Unie) byly uči- nily uměleckou událost. Budiž však další přehle
#10 alto_textblock #10
náš vánoční literatury roztříděu dle rázu a obsahu od pohádek pro nejmenší ke spisům nejtěžšíma nejvážnějším. Prvé místo tu letos náleží »Sloven- ským pohádkám« od Boženy Němcové (Šole v Telči), jež upravil Fr. Bartoš. Prvé místo nejen. díky zlatému péru Němeové, ale i obrazům kolorova- ným St. Hudečka. Neobyčejně bohatá, pravá to záplava pohádková jest Procházkových »Sto pohádek všech původů, rázů a barev (Bačkovský) neméně nežli se 103 obrazy a přílohami, kniha nad to přes spoustu pohádek zvláště levná. Nádherně vypraveny a oká- zale illustrovány jsou knihy A. Slukové a Elišky Krásnohorské, jež tak měkce a přece vážně poučně dovede mluviti k srdéčkám »Z pohádky do pohádkye (již třetí vydání), jež rozdělena jes zároveň ve dvě menší knihy samostatně obdržitelné »Pohádky naší babičky« a »Pohádk zimního večera« (Vilímek). Sem řaditi dlužno ješté »Ráj«, postrou to illustrovanou směsíci po- věstí, bajek a pohádek a Hrašovy české »N a še bajky« (Lorenz v Třebičí), Kiplingovy rázo- vilé, ale druhu zcela nového »Pohádky« (Hejda a Tuček) a Hanfovy hodně fantastické »Z kou- zelné říše« (Šalc v Telči). Zvláštní svět pro sebe, svět ne-li dějištěm, tedy podáním a nazíráním antorovým ryze český podává Rezničkův »Mandel šelmovství a kousků Krakonošových« i vedle 8 barev. příloh hojně illustrovaný (II. vyd.), kterýž jistě do hlasita roze- směje drobná ústka. (Vilímek.) Z povídek, hledícíeh seznámili malé čtenáře s životem skutečným, na- vyknouti je potřebám, trpkostem jeho a varovati je před jeho propastmi a pokušeními — o histor. povidkách níže se zmiňujeme — klademe ovšem co do literární ceny na první místo levné vydání (70 kr.) Němcové »Babičky« (Šolc v Telči) v kritické úpravě Kabelikově, téže »Babičky«, jež bude se u nás stále a stále číst a jež tak hezky učí, za jakých pod- mínek i život chodých lidí může býti rájem. Analogii v některých aspoň směrech skýtá právě vydaná »Patnáctiletá« Boženy Kvapilové (se 7 obrazy Böltingrovými, Hynek), českým vzduchem dýšící kniha pro větší dívky, zušlechtující románek divčí s na pínavým dějem: Mařenka, jež přichází do Prahy n rok na zkušenou, egoistická a s předsudky, zbavuje se jich tu stykem se společností ušlechtilou, nabývá porozumění pro vyšší snahy, pro krásu ducha. Po- vahy společenského života pražského p'asticky jsou podány a úprava knihy, jako reflex obsahu: elegantní. Jaksí dětskou »Babičkou« nazvati lze Mellanové rozto- milou a hezoučkou »Všudybylku« (Vilímek) rovněž pro dívky psaný Franayův »Zámek v le- sích. (Vilímek), jenž pro velký vliv na výchovu dívek ve Francii vyznamenán byl cenou. Jak uměla Podlipská dívkám mladým psát, až se srdce jich chvěla a jásala i — očisťovala, dokazuje i kniha, které z po- zůstalosti nezapomenutelné autorky A. Storch vydala »Na prahu života«, dvě povídky, jemné, hluboké zároveň, jako vše od této hlasatelky citového ži- vota. Do serie povídkové řadíme ještě Zemanovy »Štědrovečerní povídky« — spis zřejmě příležitostný — téhož orientálsky oslňující »Po- vídky z Východu«, ač nikoli nové (Storch), do- jemné a velmi zušlec fující, dětské charaktery utu- žující »Nerozlučné« od známého spisovatele mlá- deže, učitele Andrlíka (Bačkovský) a dobrodružné. ale zcela origináln! Kiplingovy »Statečné kapi- tány« (Hejda a Tuček). Z četných už románů verneovského způsobu přiznali bychom tentokráte první cenu Lasvitzově fanlastické výpravě: »Na zemi a na Marsu- (Šole v Telči), poněvadž i při napínavém ději převy- šuje poučná stránka zábavnou: maličký pozemšťan pozná tu nejen z dáli řádně vlastní planetu svou, ale velezajímavou přírodu a útvary Marsa, jak dle dohado vědeckých lze na ně souditi. Úvodem k historickým věcem mohli bychom voliti knihu, literární historie se dotýkající: Karoliny Světlé: »Z literár- ního soukromí a drobné práce« (namnoze poprvé zde v knihu sebrané). Kniha co nejcennější i pro dospělě. Jinak soubor spisů K. Světlé, jak právě ve vydání Ottově byl dokončen, jest ve svých 30 svazeích nejužitečnějším ovšem dárkem pro mlá- dež, ač v úplnosti své přístupný ovšem jen měšcům zámožnějším. Co tu ale reflexí hlubokých, co veli- kých rozhledů duševních, co apostrof nadšenýcha ušlechtilých! Však i ona poslední kniha Kar. Švětlé jest také jednotlivými statěmi svými (Naší mládeži — Epištola českému studentstvu) pro mládež přímo »dělána«. Blízkou předmětem svým jest jí i velmi zajímavá a plná nových detailů kniha Bílého »Od kolébky našeho obrozen!« (Olto, dě jiny jazyka i písma. Velmi živý jest tu podán zvláště vedle předmětů jiných i obraz lilerárních sporů v době obrození. Z líčení počátků divadla našeho zajímá nás zvláště vypravování o prvním divadelním před- stavení českém v našem smyslu, provedeném — 12. října 1567. Velmi karakteristické a místy vzrušující vzpominky na literáty a herce české podává nám Kronbauerova kniha vzpomínek (Otto), jež plynně se čte se živým, ano dramatickým zájmem. až i místy slzy v loudí (vzpomínka na Pštrossa a Riegra). Kniha věřící a citící — náležející proto tím spíše v ruce mládeže. Více nazpět již do dějin uvádějí nás Hruškovy črty »V zábleseích stare chodské slávy« (Otto), provázené několika foto- grafiemi a obrazy Špillarovými Hodně tu i po Jirás kových »Psohlavcích« látky nové, zvlášť zajímavá stať »Mezi písmáky chodskými«, Zvláště v četných rukou mladých přáli bychom si ale — proč netřeba vykládati — Flajšhansova »Husa«, jejž vydal vedle velkého jeho životopisu u Vilímka v míře náležitě pro mládež zůžené u Bač- kovského i v ceně mládeži všeobecně dostupné (65 kr. ) a kterýž doplnil i vybranými ukázkami ze spisův jeho. Zcela jinou dobu dějin českých odhaluje nám historický, svěže a niklerak zpátečnicky vyprávěný románek z dějin českých, »Oldřich, Božena Prokop«, od Žofie Podlipské, jež tuto osvědčila samostatné pojetí historické látky, zbavujíc ji pří- chuti otřepané snad již jen legendy. Kniha učíci lásce k rodině, vlasti a k ráznému vystupování, provázena jest obrazy a přílohami Šnajberkovými. Celkový obraz dějin českých velmi detailně a důkladný skýtají »De- jiny české« profestora Nováka, právě dokončeně a doložené velikým počtem obrazů, dilem i dle obrazův nejproslulejších autorův českých. Vysoce si ceníme u ních, že na rozdíl od několika podobných děl, pro líčení krvavých bitev nezapomínají kulturních dějin našich, ano kladou na ně stejnou váhu, jak na dějiny čistě politické (Kober). Úprava vnější skvostná a přes to cena levná. Vedle historického oboru mají zajisté přírod - pisné vědomosti pro mládež cenu největší. Bez znalosti přírody není znalosti i vlastní bytosti. Lá- kavý vstup do vědomostí těch skytají mládeži, zvláště studentstvu, svou bohatosti obrázkovou i svou úpra vou skvostnou atlasy Kobrovy od malých pro začá- tečníky až do velikých děl pro »zapracované« už sběratele. Pro studentíky D,louhého »Brouci«, Exlerovi »Motýlové«, Jandovo »Užitečné ptactvo«, rozsáhlá pak díla »Atlasy brouk — motýlů — rostlin« uspokojí a potěší i samy učitele. Žvířata a rostliny věrně zobrazeny a přesné vystibují skulečnou přírodu. Doplňkem k nim vhod- ným jest pak letos ve II vydání, rozmnoženém na textu i illustracích (i kolorovaných) »Malý Brehme — tak říkaje románová četba o pravdách přírodních o životě živočichů i rostlin (Kober)- Rovněž tak slohem rozmarným seznamují nás nejzajímavějšími zjevy přírody K Starého »Zá- bavy přírodopisné«, rozdělené na IX. zábav neb rozhovorů o přírodě a neméně než 62 obrazy opatřené. (Bačkovský.) Podobného rázu jsou rovněž hojně illustrované výklady »Z přírody« od učitel Vognera (Storch Al.). Jakésí novelky přírodopisné podává dokonce Evald ve svých »Deseti povídkác ze života v přírodě« (Šolc v Telčij. Aby také nej- menší poznali taje a kuriosity přírody, na to pama toval slohem i formou náležitou, lákavou a dostup- nou učitel Andrlík v rozpravách svých »Dětia zvířata« (Bačkovský). Jeden jen speciální odbor »Moře a jeho tvorstvo« vyvolil si nejobrat- nější náš popularisator věd přírodních Bauše, co ale v silné jeho knize, hojnými obrazy i kolorovanými přílohami doplněné, co tu zjevů a tvorů zvlášť našl mládeži nových, nezvyklých, překvapujících, až úžasnýchl Jaký to život, zcela netušený a rozdllný zůplna od toho, co nás obklopuje! S jakým zájmem živým četli jsme tu »Cesty obyvatelů moře« a »Barvilost živočichů mořských« i jiné. Hojně už i dětí našich zapadá rok za rokem na břehy mořské, po přečtení této knihy se zcela jiným rozumem a porozuměním
#11 alto_textblock #11
budou hleděti k jeho zjevům. Úprava knihy náležt k tak zv. okázalým. — Knihou svého druhu jest »Moderní kouzelnictví« (u Rud. Storcha). bezpočet to přikladů a návodů k překvapujícím a místy až sen ačním kouskům predistigaterským i s prostředky docela jednoduchými. Kniha netoliko pro zábavu: ukazujeť, jak mnohé, co dosud leckte- rým šarlatánem bylo vydáváno za výplod tajných jakýchsi sil přírodních, neb dokonce nadpřirozených. jest jen výsledkem důvtipu, cviku a mrštnosti veliké. Z básní nemnoho, mimo knihu dříve již vzpomenutou. zbývá uvésti. Čechovy a Heydukovy sebrané spsy básnické bezmála měly by ovšem býti v rukou každého studenta českého, leč jistě mohou při své láci (1 K) a mají býti v rukou každého mládce českého verše Bezručovy, pod nadpisem »Slezské čísloe vydané. Ty i duší sebe blazeovanější a národně olrlou zatřesou a probudí ji. Ke knihám nádherně vypra- veným a ovšem tudíž poměrně dražším náležejí »Ve- černí písně« Hálkovy s náladovými, krásnými obrazy Engelmůllerovými (Heyda a Tuček) — pro dospělejší hochy naše — a ovšem již i svrchu vzpomenutá »Slunečka«. Hojně čísti by se měla právě v mláleži též Procházkova »Píseň o Činue s rázovitými obrazy Klusáčkovými, aby i mladé mysli nezabřídaly do choroby nás starých, do věcného theo- retisování bez energie — a činů (Otto). Z časopisů »Malé No-viny« (Bačkovského) pro mládež nej útlejší a »Malý Čtenář« (Vilímkův) pro všechny dětské věky skýtají i v letošníeh ročnících svých bez- počet povídek, pohádek, článků poučných, románů. hádanek a pravou záplavu obrazů všeho druhu. Z velikých, čistě obrazových děl pro mládež těžko bývá něco voliti, by nemátl se někdy vrozený. zdravý její vkus rafinovaností některých forem mo- derních, přílišnou umělostí odchylující se od krásna přirozeného, a aby i dostupny byly nevyvinutému ještě uměleckému nazírání jejich a konečně aby předmětem neodpuzovaly očí a nevzněcovaly před časné smyslnosti. S klidným svědomím lze tu ale doporučiti i při všech zřetelech oněch především právě souborně vydaný cyklus kreseb Alšovýcb »Praha« (Šimáček), líčící monumentálními rysy slavné děje města a dostupný cenou téměř každé rodině, Hippmannovu přebohatou sbírku pohledův z ciztny. souviaících s ději národa českého »Za če skou slávou« Kočího levný a výtečný všestranný výběr barvotisků dle obrazů malířů veškerých škol a národů »Obrazárnu rodinnou« a zvláště také ovšem již pro rodiny zámožnější Ottovo Album Brožíkovo, soubor přes 100 obrazův, reprodukce nejdokonalejší... A tak nechť cokoliv vyvolí si starostlivé hlavy oteův z knih a děl těchto, jsme jisti, že i při neúplnosti črty této dobře tím opatřeny budou očí dětské i duše mladé. A zvláště tyto máme na mysli, pamětliví jsouce, aby četba špatná nezdu- sila v nich, co v nich klíčí přirozeně dobréhoa zdravého, aby neudusila i ten poslední ještě v bídě a depressi naší duševní a národní zdroj příštího mravního našeho rozvoje, vzpružení a vzrůstul —ay— * Ignát Herrmann: Mezi dětmi. Črty ze života malých a drahých. Nakl. »Máj«. Deset po- vídek nikoli šprýmovných neb rozmarných. Převládá spíše teskný, elegický tón starostlivého otce, jenž plnou měrou zakusil strasti opatrování maličkých. Autor dokázal už jinde svůj bystrý smysl pro psycho- logii dítěte. I zde se obráží smysl na každé stránce knihy, již neodložíte bez hlubokého dojmutí. *Emi! Tréval: Silnější než milování. No- vela. Nakl. »Máje. Kniha zabývající se smělým problemem. Přes vážnost úkolu autor osnuje dě napínavý, pro nějž dovede vzbudit sympatii čtená řovu. Prudké konflikty osob líčeny jsou velmi obratně I vedlejší figurky mají charakteristiku ostrou a pla stickou. * Gabriela Prelssova: Sebmělé oíle. Po vídky. Salonní bibliotéka sv. CXI. Nakl, J. O tto Čtyři povídky z vesnického života se všemi před nostmi autorina věrného líčení vzduchu i půdy pěkné kresby povah i zajímavého vnitřně pravdivého děje. Autorka ať už ličí poměry na Slovenskuč v Korulanech, všude zachycuje význačné rysy ži votnou barvou. * Václav Vlček: Samola. Román z letníei prázdnin. Laciná knihovna národní, serie XXVII- sv. 211. Nakl J. Otto. Román ze současného ži vota, odehrávaný zpola v kruzích divadelních, jež autor dukonale zná. Poznámkou »z lelních prázdnin naznačeno, že tu nejde o vzrušující konflisty, nýbrž že děj se odelirává v atmosféře příjemně sousedské. rozmarně upoutávající. * Eugen Kumičič (Sirolský): Theodora. Povídka. Přeložil J. Hudec. Přítel domoviny, ročník XXI. Nakl. Ed Beaufort. Autor je z nejlepšíe románopisců chorvalských i u nás již oblibený. V povídce zachycena rodinná historie, dramaticky pohnutá, z neutěšeného života společenského na chorvatském pobřeží. Autor ostře kreslí a obratne
#12 alto_textblock #12
osnuje.
#13 alto_textblock #13
Z českých listů.
#14 alto_textblock #14
* Zvon registruje neúspěch nové divadelní hry Maxima Gorkého »Dačníci« a usuzuje na po- všechný úpadek rychle rozkvetlé slá y oblíbeného ruského spisovatele. »Sláva literární Gorkého upadá se stejnou téměř rychlostí, jak rychle před několika léty vzrostla Vnesl do literatury nové a silné typy. avšak sevšedněl je sám stálým opakováním, příliš- ným vyčerpáváním jednoho a téhož thematu.« Snad i namnoze přiliš horlivou a tendenční reklamou Prozatím i přes neúspěch nějaké hry zvuk a vý znam jména zůstává neumenšen * Ve Květech otiskla B. Stržínkova cenné pozorování: »Matčiny zápisky«. Vzala si z Tainov essave »O vývoji dětské řeči« příklad a sledovala pečlivě duševní rozvoj malého děvčátka, počínajíe v roce 1903 narozeného. Článek má váhu i jako du- kument, svědčíci, že nám přibývá matek rozumně vychovaných a rozumně vychovávajících. * V Moderní Revui je překlad pozoru- hodné studie Kassnerovy »Básník a platonik«, jedna- jící o kritikovi. Kniha smystika, umělci a život« vyšlá před čtyřmi léty, zasluhovala by pozornosti překladu. Její studie o praerafaelistech jsou směro- datné. Ve Slovanském Přehledu je od Adolfa Černého studie o životě a práci E. Jeifnka; vřelá vzpomínka, přednesená před nedávnem na slavnostním večeru »Ohniska polského«. * VČeském časoplse historickém rozvinula se debata mezi V. Duškem a J. Bidlemo způsobu, jak přepisovat kyrilici latinskou. Thema zasluhuje pozornosti, ač zdánlivě podružného rázu, nedá se stručně odbyti. Krátký a jasný návod def nitivně stanovené transkripce byl by jistě, vítán. Čtenák.
#15 alto_textblock #15
Ze slovanckých listů. * Filantrop a nadšený slavjanofil polský A Wolodkiewicz začne vydávati v Krakově slo- vanskou revui »Šwiat slowiaňski«, jež bude zároveň i orgánem krakovského »Slovanského klubue Redakci povede spisovatel dr. Kone zny. * Dle úřadní statistiky je letos 375 polskýc časopisů (o 53 více, než loni). Ve Lvově vychází 110 (o 17 víc než loni). Rusínských časopisů je v celku 69, z toho 45 ve Lvově (o 20 více než loni., Kromě toho ve Lvově vycházejí 3 časopisy židovské, tištěné hebrejským písmem. Německý časopis ani ve Lvově ani v Haliči nevychází ani jeden. V celku při padá skoro na 1000 obyv. Ivovských jeden časopis. * »Lidová universita jména Adama Mickiewicze«, velká universitní extense pro Halič měla dle výroční zprávy v loni 65 přednášek na 7069 posluchačů. Finanční stav byl smutný. Výbor získal docenty universitní za roční plat 300 K, 6 K denní diety a nábradu jízdného. Za to každý docení musil do roka 40krát přednášet (12 původních před- nášek, 28 opakovaných.) * Polský geolog A. Michalski zemřel v Kra- kově. Byl členem geologického ústavu v Petrohradě Je tvůrcem geologické mapy království polského. Jeh prací vědeckých — psaných polsky a rusky — je řada. Zemřel ve věku 51 let. Umění polské ztratilo mladého malíře Václav Tracewského, jenž zemřel ve věku 39 let. Jebo uměleckou specialitou byly bitvy, vojenské a mysli vecké výjevy. Byl i populárním illustrátorem humori stických listů. * Zajímavé Chopinovské číslo uspořádaly »Nasze Ktosy«: sebraly, co na Chopina bylo kdy napsáno. Svého druhu poetická bibliografie, její předmětem stal se g-niální skladatet mazurků
#16 alto_textblock #16
* Zasloužilý nakladatel polský M Orgel- brand zemřel ve věku 78 let. Jeho zásluhou vyše »Slovník jazyka polského«, »Životy Sratých«, »Eney klopedie zeměpisná« a mnoho velkých a nál ladných Slavianin. * V česko-ruských »Zvěstech« velmi lichotivé ocenění osobnosti pí. Hořicové-Laudové jako uměl- kyně i uvědomělé Slovanky z péra prof. dr A. V. Lebedova konstatuje při naší umělkyni ne všední znalost všech slovanských jazyků a vzácné u ženy porozumění životu veřejnému a národ nímu. Jest vzorem ženy slovanské.
#17 alto_textblock #17
děl.
#18 alto_textblock #18
Z cizích revul.
#19 alto_textblock #19
* Přední americká universita „Columb!a Un versity“ v Nov. Yorku slavila 150leté jubileum svého trvání. Roku 1754 jměnem „Kings College“ otevřena, měla první rok 1 professora a 8 posluchačů Ve válce za svobodu zavřena sloužila za nemocnici. až roku 1784 opět jako „Columbia College“ znovu zahájena, měla už 6 professorů a 39 studentů! Prvni stolice právnická zřízena teprve r. 1823. Roku 1843 odkázal F. Gebhar universitě osmdesát tisíc marek- na zřízení professury německé řeči. Roku 1883 uči- něna universita i ženám přistupnou. Dnes čítá pro- fessorský sbor učiliště přes 600 členů a studento přes 55001 * V „Le Tour du Monde“ popisuje J. Arma gnac svůj výstup na Olymp. Báječné sídlo bohů řeckých jak je Homer předvádí, jinak vypadá v líčení francouz- ského cestovatele. Smutný dojem zanechává skalnata hora se spálenými zbytky lesů. „Mlčící armádou“ nazval Japonce anglický dopisovatel z bojiště. V japonské armádě netluče tam- bor na buben, nehraje hudba, není slyšeti zpěv. Mlčky jdou vojáci na pochodě, mlčky chovají se v táboře Jediný luxus japonského vojáka je cigareta, číška čaje, noviny a rybolov. Tomuto čtverému požitku oddávaj se, kdykoliv se jim možnost naskytne Ilavní štáb řídí bitvu z velké vzdálenosti, telefonicky. dle mapy. Opačně v ruském táboře. Tam zní zpěv i hudba, tancuje se, pije vodka, ale i nejvyšší důstoj- níci jdou v prvních řadách a neskrývají se za linií nýbrž jsou příkladem statečnosti. * Ostrý relief „romanopisce, proroka a reformá- tora“ anglického H. G. Wellsa kreshi v „Revue des Deux Mondes“ autor známých i u nás dějin anglické literatury A Filon. „Chinese Missionary Journal“ poučuje o pra- obyvatelích Japanu, o Ainech. Ženy Ainů jsou v celku hezké, skromné a cudné. Děti musí bez ohledů býti poslušny. Muži jsou věrní a zdvořilí k ženám. Mají po jedině ženě. Muž nesmí se před 21., děvěe před 17 rokem vdávati. Chce-li se muž ženil, musl míti dovolení pohlavára. Zasnoubení a svatba hnedle následují Italský belletr'sta Salvatore Farina odmlčel se před několika léty zůplna. Tvrdilo se, že ze závisti na slávu d'Annunziovu. Zatím byl Farina nucen od- mlčeti se chorobou duševní. Pozoroval pojednou, že mu slábne pamět, že vyslovuje jiná slova, než která má na mysli. Odešel dobrovolně do sanatoria, odkudž jej po šesti létech vyléčeného propustili. Napsal ted historii své duševní choroby ve formě románu „Ne- mocná Psyche“. Hrdina Aristofanes Larva je sám Farina. * E. Wolzogen Mčí návštěvu Kristianie a osobní dojmy u Ibsena, Björnsona, Griega a j. Ibsen je prý živá mrtvola. Poznává známé, mluví souvisle. pojednou však padne na utkvělou svoji myšlenku. že je strategem a nesejde už s pole vojenského. Bjčrn- son podnes je duševně čilý, cholerický debatér, bydlí v Kristianii v pensionátě s Griegem. Co Grieg žije tiše a samotářsky, netrhnou se od rána do noci Björnsonů hosté. Číslice o rychlosti. Americký fysik Jackson sděluje: Lidský nehet uroste za sekundu o 0.000.002 millimetru, příliv mořský za sekundu uběhne 0.00. 111 metru, hlemýžď postoupí 0.0.015 metru;za rychlého čtení obejme člověk tištěný text v šířce 38 millimetrů za sekundu; sup uletí za sekundu 15.65 metru, kře- pelka 17.8 m, poštovní holub 27 m, orel 31, vlašťovka 67, albatros 89 m. Jiskra elektrická v podmořském kabelu uběhne za sekundu 4000 km, v pozemním telegrafu 36.000 km, za výboje leydenské láhve 463.000 kml * Poláci ve Spojených státech uveřejňují protes proti stavbě pomníku Bedřicha Velkého na svobodno půdě americké. Protest podaly i jiné národností, leč president Roosevelt nedbaje, dal dar císaře Viléma Il. postaviti ve Washingtonu. * Literární cena Nobelova připadla letos na polovičku provencalskému básníku Fěderique Mistralovi a španělskému dramatiku José Echega- rayovi. Mistral je 75letý, čilý stařeček, předseda lite- rární společnosti Felibrů; jeho národní epos „Mirelo“ v nářečí provencalském dostalo r. 1861 cenu Akademie francouzské, mimo to dostal Mistral r. 1890 cenu 10.000 franků. Největší zásluhy má o vzkříšení nářeč provencalského jako jazyka spisovného. Echegaray je 69letý, byl professorem fysíky na technice v Murcii, pak poslancem, ministrem vyučování a v 42. roce začal psáti dramata. U nás známa jsou „Světec či blázen“, „Velký Galeotto“, „Mariana“ aj. * Výstava v St Louisu dne 1. prosince byla uzavřena. Po dobu 6 měsíců navštivilo ji 18,750.000 osob. Za vstupenky získáno 51/2 mill. dollarů, v celku přijato 131/2 mill. doll. Výdeje obnášely přes 50 mill doll. Schodek tedy více než značný.
#20 alto_textblock #20
Mr. Penn.
#21 alto_textblock #21
Bibliografie.
#22 alto_textblock #22
* Vážný hlas o nulných reformách v českém školství přináší právě vydané 2. číslo Topičova mě síčníku »Nové České Revue«. Na článek ten činíme veškeré kruhy učitelstva i professorsíva zvláště pozorny. Neméně cenný jest článek prof. dra. Fr Fiedlera »Státoprávní episoda haličská z let 1868/73- v němž autor líčí počátky politického a národnost ního kvasu v Rakousku (od r. 1860); rovněž prot dra. Z. Wintra studie »Zemské cechy« vzbudí zvláště v řadách příslušníků různých dnešních společenste milě vzpomínky »ze zlatých zašlých časů«: »Listy Henrika Ibsena« od Jar. Hilberta, jakož i politická úvaha J. Švihovského »Waldeck Rousseau« právě nyní nejsou nezajímavy a jak prvý svět literární tak druhý politický budou nemálo zajímati; dra. D. Panýrka v obor vědy lékařské spadající vzpo mínka na slavného učence dánského N. R. Finsena. vynálezce léčení lupusu světlem a jeho díla budou zvláště v odborných kruzích s povděkem přijata - s nemenší účastí pak selká se úvaha Vymětalova »O Čertově stěně«, stať rakouskému budgetu na rok 1905 věnovaná, jakož i »Rozhledy po anglické lite- ratuře« od D. A. — Pestrý, bohatý a zároveň časově poutavý obsah i tohoto druhého sešitu »Nové Česk Revue« prozrazuje pevnou a šťastnou ruku nynějšího redaktora dra. B. Franty, jehož péčí — nepochybu- jeme — stane se »Nová Česká Revue« skutečným orgánem české intelligence. Předplácí se K 3.— čtvrletně. * Alois Dostál: Z těžkých a blahých chvi české minulosti. Dějepisné povídky pro mládež do spělejší se 7 illustracemi akad. malíře Fr. Klimeše Nákladem cyrillomethodějského knihkupectví G. Franei v Praze. Růžena Jesenská: Rudé západy. (Básně. Nák adem vlastním. * Camille Flammarion: Lumen, rozhovory o nekonečnu. Přeložil. Jos. Pachmayer. Nakladatelé Hejda a Tuček v Praze. * J. F. Karas: Pohádka duše. Román. Ná kladem vydavatelství »Lidové čílárny « v Turnově. * Jos. K. Havlovský: Kališníci. Dvě histo rické povídky. II. vydání. Lidová čítárna č. III. v Tur nově. Nákladem vlastním * Vánoční literární tzh dětského světa zpestřen a výběr jeho zvýšen dvěma roztomilými publikacemi vydanými nakladateli Grosmanem a Svobo- dou v Praze. Jedna z těchto půvabných knih »Pří roda a děti«, v níž obrázky k národním poře kadlům a příslovím kreslila H. Emingrová, mí něna jest pro nejmladší občanstvo řečeného světa nejenom průzračností a jasnolou rozumu znamení tých malovánek, ale i bytelnou »incassable« úpra vou, která vydrží bez úhony i sebe prudší útok ma lého kazisvěta Obrázky nalepeny jsou po obou stra- nách silných desek, jež možno na stole postavíti kolem maličkého pozorovatele jako hradbu. Druhá dětská kniha z téhož nakladatelství pod titulen »Řada pohádek a pověstí«, nasbíranýchv Lišní . Brna na Moravě. Napsal MUDr. Fr. E lpl vyzdol na rovněž rukou malířky, neméně povolanou. čtyři obrázky do této sbírky zcela nových a neslý chaných pohádek aneb rozkošných variantů m
#23 alto_textblock #23
lovala paní UrbanováZabradnická. Knížka věnována dětskému věku, jehož fantasie snese za- městnání poněkud složitější. Obrázky jsou rozkošné a samy sebou vzorem illustrace * Moderna kolonizacija i Slaveni Napisao Stje- pan Radi6. Sa 4 zemljopisne karte. Zagreb 1904 Izdala »Malica Hrvalska«. * Naže domácnost. Rodinný list s přílohou »Do- mácí krb«. Rubriku »Kuchyně« rediguje spisovatelka »Kuchařské školy« pí. M. B. Svobodová. Administrace v Přešticích. * Poděbradsko. Obraz minulosti i přítomnost okresů králověměsteckého, nymburského a poděbrad- ského, národní školství Poděbradska. Za združené učitelstvo vydávají K. Kožíšek, F. Brzák a J. Čečetka jako pořadatel textu. V textu karto- nový ohraz Král. Městce. * Ladislav Mattuš: Stará paní. Veselobra o jednom dějství. Repertoir českých divadel sv. 122 Nakl. F. Šimá ček.
#24 alto_textblock #24
Hovorna.
#25 alto_textblock #25
Už loňského roku upozornil jsem, s jakou leda- bylostí redigovány jsou seznamy výstav v Rudollinu. Letos nemohu než svojí stížnost na trapné nesprávnosti v seznamu se vyskytujíeí opakovati: U čísla 46. stojí »Cikáni« a ježto to jsou samé ženské, mělo by stát Cikánky. Ostatně se mi to zdají býti »Gitanase, což není zcela totožné s Cikánkami. U čísla 51. stojí »Odjezd kui lovu«, místo po česku na tov. U čís. 59. stojí »TuiIlerie , píší se s jedním 1: Tuilerie. U čísla 66 stojí »Brügge« (forma německá), nám přece by spíše slu- šelo zachovati franc. Bruges. Bernard Brutet de M uvel se nazýva B. B de Monvel. U čísla 99. stojí »Čápi« a jsou to »Plameňáci«, což není jedno. U č. 120. stojí »Žabka« ale ž abek je v íce. Čísla 122 a 123 mají označení přehozeno. U č. 141 místo »Měsíčný svit« znělo by češtěji »Při mě- síci. U č. 142 stojí »Trosečník«, není sám, je tu ješte druhá osoba, tedy Trosečníci. U č. 145 stojí »Neznámý«, spíše Neznámo nebo Věci ne- známé. U čís. 172 místo Ouimperle má státi Ouimperlé. U č. 182 »Cantiene« se mi zdá pode- zřelé. Ma bezpochyby býti Banlieue = nejbližší okolí Paříže. U čís. 191 místo »Q aessant« má státi Ouessantu. U čís. 193 »Společenská komedie- má jiný význam, spíše Ochotnické divadlo nebo Salonní divadlo. Jak vidět, zhotovují se »Seznamy« bez věcné znalosti, jen aby byl y. M.
#26 alto_textblock #26
Ze soudní síně.
#27 alto_textblock #27
Ze soudu odvolaciho Na nepravou adresu. Telefonní šotek vyvedl před nedávnem na místní síti pražské čertovinu, pro niž měl obchodník ve Spálené ulici a majitel filiálky pan J. ze Žižkova nemilé opletačky, ač — upřímně řečeno — přišel do afféry jako Pilát de krede Bylo to asi takhle: Pražská filiálka chtěla sobě něco ob- jednati a poněvadž obchodník nebyl v krámě, nýbrž v žižkovském svém bytě, jenž má s filiálkou telef onní spojení, dala se s dotyčným číslem spojiti. Manipu- lantka v telefonní centrále, slečna M., vyhověla přání volajcí strany, přivolala obchodníka k telefonua za okamžik byl již rozhovor v proudu. Strany po- věděly si, čeho bylo třeba, načež ozvalo se dvojná- sobné „evrnk“, jímž ooč strany daly na jevo, že jsou hotovy. Toho dne však bylo právě počasí telefonick ým rozmluvám nepříznivé — kdo Bellova vynálezu po- užívá, tomu netřeba vykládati pojem indukce či do- tyku — a tím snad stalo se, že slečně manipulanice nezbylo, než tázati se pro jistotu, jsou-li strany spo- jeny. Zeptala se také přívětivým sopranem, ale ztrnula nad tím, co na svůj dotaz slyšela. Hněvivý bas jakýs dal odpověď a to víc než negalantní odpověď: „V téhle centrálce jsou ale strašní v.....!“ tak zněla „po- klona“, nad jejímž obsahem slečna div že neupadla do mdlob. Vzpamatovala se však a požádala slečnu kollegyni, aby intervenovala v zájmu zdvořilostiu přislušné strany, jíž — po jejím náhledu — nemohi býti nikdo jiný než číslo žižkovské, s nímž právě mluvila. Kollegyně učinila uražené družce po vůli a přivolala obviněnou stranu, která ohlásíla se hned, a tázala se, co má být. „Dovolte, pane,“ — kárala telefonistka — „takovéhle poznámky přece není do- voleno pronášet.“ Ale dostala hned „repliku“. „Jaké pak poznámky?“ Co pak jsem vám řek'? Jestli vám slečna něco povídala, lže!“... a prudké zazvonění zalehlo překvapené slečně do oušek, neboť také ká- raná a zcela nevinná strana měla všeho dosl .. . Kon- troversa měla dohru u okresního soudu v Žizkově. na který obrátila se telefonní centrálka jako úřad se žádoslí za satisfakci pro uraženou svoji vážnost, dle známého článku V. a § 496. ti. z. Obžalovaný obchod- ník dušoval se, že je naprosto nevinen, již proto, že na telefon neměl příčiny si stěžovati. Rozhovor jeho s filiálkou, jak tvrdil, nevyžadoval ani půl minuty a minul zcela bladce, aby tudíž slavný úřad hojii se na někom jiném, klerý snad se dopálil v kritickém okamžiku nahodilým dotykem... Soudce dai obchod- níkovi za pravdu, zprostil jej obžaloby a rozsudku tomuto dala včera sankci také stolice druhá: odvolací senát zemského soudu za předsednictví p. vrch.r. Luksche, vyslechnuv návrhy jak nám. st. z. p. Berga tak obhájce p. dra. S. Řeinera. Odesílatele negalantního „vzkazu“ nezjistil nikdo a dle všeho se asi sotva přihlásí. Z pochopitelného asi důvodu: znělo by mu v uších po případě mnohem víc, než slečně manipulantce.
#28 alto_textblock #28
Ze soudu civilního. Spory sv.-václavské záložny. Včera byl u zem- ského soudu v Praze vyřízen spor, jejž sv.- václavská záložna zahájila proti p. J. R. v H. na zaplacení re- partice 1500 korun za 5 záloženských podílů. Ža o- vaný p. R. popíral, že jest ještě členem záložny. Vy- právěl, že převzal domek v Říčanech, na němž vázla pohledávka sv.-václavské záložny v obnosu 4000 K a tak se dostal do styku se záložnou. Dne 28. čer- vence 1902 vypověděl prý v záložně svých 5 podilů. okolnost tu však popíral zástupce záložny, poněvadž výpověď nikde v kninách záložny nebyla pozname- nána. Aby se zjistila pravdivost tvrzení žalovaného. byli vyslechnuti bývasí funkcionáři záložny, toho času v trestnici na Pankráci uvěznění, jakož i nynější funkcionáři a úřadníci záložny. Všichni shodovali se v názorech, že byla by výpověď pana R. jistě někde poznamenána, a sice buď v jeho členské knižce anebo ve hlavní knize — kdyby výpověď tu skutečně byl dal. Když pak při opětném výslechu uvedl žalovaný opět změněné okolnosti, učinil soudní senát za před- sednictví p. vrch. rady Ungra rozhodnutí, že se ža- lobě vyhovuje a žalovaný R. že je povinen zaplatili na repartici sv.-václavské záložně 1500 korun. V dů- vodech uvedeno, že soud dospěl k úsudku, že není pravdivé tvrzení žalovaného, že v záložně vypověděl svých 5 podílů. Záložnu zastupova. p. dr. Jan Zavadil, žalovaného p. dr. Navráti
#29 alto_textblock #29
Sokolský věstník. Ze Sokola v Praze, na Starém městě. Ve středu dne 21. t. m. o 9. hod. več po cvičení, koná se před šikem volba dvou důvěrníků členstva cvičícího i při- spívajícího k sestavení kandidátní listiny pro příští valnou hromadu. Členové, zejmena přispívající, zúčastnětež se v počtu nejhojnějším. Tělocvičný spolek paní a dívek praž- ských vykazuje v měsíci listopadu velice značnou návštěvu cvičení. Cvíčeno 11krát s 1852 cvičenkami. průmě, cvičení I. oddělení 81, v II. oddělení 87 cvi- čenek. Ve spolku počaly přípravy k veřejnému cvi- čení, které se oude konati v březnu. Upozorňují se slečny a dílky, které by se ho chtěly zúčastniti, aby se pokud možno nejdříve přihlásily v pisárně „So- kola“ pražského ve dnech cvičebních mezi 5.—7. hod- večerní, aby ještě zařaděny býti mohly. V únoru bude se cvičiti nepřetržitě, jelikož prázdniny šibřinkové odpadnou. Členstvo i žákyně se na to zvlášť upozor- ňují. Obvyklá dětská zábava bude dne 14. února s roz- marným programem, tombolou a buffettem. XI. šibřinky „Sokola“ v Podolí-Dvor- cích konají se dne 4. března v místnostech tělo- cvičny. Ráz šibřinek stanoven „Ke všem čertům!“ Zábavní odbor se vynasnaží, by i tentokráte předstihl vkus i průběh šibřinek v minulých létech pořádaných. Se supskripcí již započato, reklamace se přijímají vždy v neděli od 3—5 hod. odpol. v místnostech tělocvičny. Jelikož čistý výtěžek připadá ve prospěch postavení vlastní tělocvičny, veškeré místní občanstvo zajisté neopomene upisováním a účastí na šibřinkách, které se staly representací v místní obci.