#1
alto_textblock
#1
23. července 1901. Číslo 201.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNILISTY
#3
alto_textblock
#3
Strana 5.
#4
alto_textblock
#4
Národní hospodář.
Centralistní skutky a autonomní
touhy.
#5
alto_textblock
#5
III. )
Vzdělávacím účelům má sloužiti i tak zv
dům pro podporování živností v
Vídni, v němž umístěna mimo jiné i sí
strojů živnostenských, exposice vzorků a p.
Vystaven dnes pro ně vkusný palác a aby ne-
byl nedostatek návštěvníků, poskytují se jim
zvláštní stipendia (náhrada 3. třídy a dieta
6 K denně). Při ústavu tomto zařízena i bez-
platná poradna. I zde tedy ona úzkost-
livá snaha snésti celý proud maloživnostenské
akce do Vídně.
Ale ještě více projevuje se snaha ta ne-
gativně, t. j. tím, čeho se neposkytuje po
dobným ústavům nestátním, v prvé řadě techno-
logickému museu pražskému, respektive těm.
jak se různým ústavům měří. Loni subven-
covány tyto ústavy:
technologické museum v Praze . . . 10.000 K
ústav pro podporu živností v Liberci. 10.000k
4.000 K
průmyslové museum v Brně
ústav pro podporu živností v Inšpruku 4.000 K
zemská živnostenská síň v Lublani . 600
jednota spolků průmyslového obvodu štyr-
ského . . . . . . . . . . . . 400
Již pouhý výpočet ukazuje, že zde jde
o ústavy naprosto rozdílných působ-
ností a velikostí, kterou jsou vládě
šmahem »Místními ústavy, které převzaly lo-
kální práci«, t. j. pouhými filiálkami Vídně
Jak patrno, jest si vláda důsledna. Jde jí o to.
zabrániti každé akci, která by se sta-
věla proti centralistním jejím
snahám, a která by jí ubírala vlivu. A pak
ta spravedlnost! Malé srovnání ukáže ji v plném
světle.
Pražskému technologickému
museu, které jest dnes de fakto ústředím
maloživnostonské akce pro veškery české kraje
Čech a které dnes i na Moravu působí, vymě-
řena stejná subvence jako libe-
reckému úsťavu pro podporován
živností, který svou působnost obme-
zuje na německé kraje obvodu
liberecké a chebské obchodní ko-
mory a který byl vlastně subvencemi stát-
ními jen proto vyvolán a zahrnován, aby pa-
ralysoval význam musea pražského. Činnost
ústavů těchto státem stejně dotovaných a na
stejné niveau stavěných, byla v r. 1900.
Pražské Lib.
museum ústav
odborných kursů v místě ústavu. . 18
» na venkově . . . 16
posluchačů kursů bylo . . . . . 679
odhorných přednášek
. ..
odhorná poradna zodpověděla dotazů 521
působeno při výstavách učednických
na venkově
19
uspořádána ústřední výstava učed-
nická
..
vydržována stálá výslava strojů . .
museum má vlastních strojů . .
spolupůsobeno zvláštními exposicemi
po výstavách venkovských . . .
literární práce vydány . . . . .4
#6
alto_textblock
#6
1
—
A vedle toho spolupůsobilo praž sk
museum technologické při zakládání spo
lečenstev, poskytovalo podpory na stu-
dijní cesty, vysílalo svůj personá
k studilm do ciziny, utvořilo si zvláštn
nákladné oddělení lučební, o čemž
všem se libereckému ústavu ani ne-
snilo. Jaký jest pak neskonalý rozdíl i mezi
prací, patrno z toho, že se liberecký ústan
obmezil ve svých kursech na obuvnické,
krejčovské a truhlářské t. j. na ty, kter
ve Vídni byly uspořádány a do-
žádal si k tomu učitele státnl.
Rozumí se samo sebou, že ochotná vláda po-
skytla na tyto tři kursy s 68 celkem účastníky
zvláštní dotaci 1200 K. Pražské museum
technologické pořádalo tyto kursy: obuv
nické (2), truhlářské, knihařské (3), ko
žešnické, krejčovské, lučobní na zdo-
bení kovů (2), lučební pro natěrače
a malíře písma, rukavičkářskě.
pro holiče a vlásenkáře (2), barvířské
pro soukenníky, barviřské pro klobouč-
níky, kurs o čistění a barvení per
o barvení kožešin. Pro kursy tyto zaří-
zeny z části zvláštní dílny a upravena
k jich účelům laboratoř. Vedle těchtc
pražských kursů konáno na venkově 16 kurst
(2 obuvnické, 5 krojčovských, 4 rukavičkářské.
pro vlásenkáře a p.). Pražské kursy přijímaly
a skytaly stipendia i návštěvníkům mo-
ravským. Pražské technologické museum
opustilo tedy dráhy vídeňských kursů, vytvo-
řilo si svůj vlastní program, přizpůso-
bilo se potřebám našim a nalezlo si své
vlastní, dobře kvalifikované síly
učitelské. Na státní reflektováno nebylo
A na veškery týto 34 kursy přispěla závratnou
subvenci 5500 K. Srovnání se subvencí pro
kursy liberecké a důsledky z toho učiní si
čtenář již zajisté sám. Náklady pražských kursů
nesla jednak komora a země, jednak k nim
přispěly autonomní korporace. Jen k vůli zajt-
mavosti podotýkám, že pro 68 libereckých kur
sovních posluchačů bylo zřízeno 75 stipendií.
která činila u mistra 24 K týdně, pro pomoc
níka 18 K týdně (poloviční stipendium pro
mistra 14, pomocníka 10 K). Že se pražské
museum technologické v tom směru nemohl
s libereckým ústavem rovnati, patrno z toho
že mělo pro svých 670 posluchačů k disposie
na stipendia 10.170 K . .. . Mlá tedy německý
živnostník i na vídeňských i na libereckých
kursech náklady hraženy — český musí ši je
platiti sá ml
Moravskému museu průmyslo-
vému v Brně dostalo se podpory 4000 K
Museum toto obmezilo se na udržování síně
strojů, uspořádání kursů obuvniekých dle vzoru
státních se státními učiteli a subvencování
spolků. Toto minimální působení lze si snadno
vysvětliti faktem, že ve správě technického od
dělení musen, jež určeno pro práci na povzne-
sení živností, »působí« jako zástupci musen4
Němci, jako zástupce c. k. obehodního mini
steria odberný přednosta Exner (!), jako zá
stupce zemského výboru dr. Fux, a — téžke
se nesmáti! — jako zástupci moravského ži
nostnictva professor německé techniky, ředite
německé obchodní školy a jeden mechanik.
rozumí se, vesměs Němci... A tím jsou
*) Sr. »N. L.« z 18. července č. 196 a z 20. čer
vence č. 198.
#8
alto_textblock
#8
68
54
#9
alto_textblock
#9
členové kuratoria úplně vyjmenováni . . . . Že
těmto »podporovatelům živností« o účinnou akc
nejde, dokazovati netřeba.
Na pořádání dočasných výstav
jichž konáno s jeho podporou dosud 25, z nieh
13 v Čechách (v českých městech 8), věnova
stát 66.000 K. Připojil se milostivě svou sub-
vencí k pracím místních faktorů živnostenských
a neživnostenských a hrál zde úlohu protektora.
Při tiché práci »vnějších« kursů se o státní
pomoci mluviti nebude, za to při výstavách
při jich slavnostech zjeví se stát a vláda jako
ochrance živností . . . Jest v tom věru dobrá
znalost psychologie davově!
Horlivou poměrně štědrost ukázala vláda
v akci učednické. Jde zde o budoue
generaci živnostenskou a jest dobře obraceti jeji
pozornost k Vídni. Celkem dostalo se podpory
68 výstavám učednickým, z nichž bylo v zemíeh
českých pořádáno — 59 (v Čechách 36, n
Moravě 20, ve Slezsku 3). Na akci učednické
zračí se nejlépe, jak probouzejí se vzdělávae
a osvětné snahy mezi živnostnictvem samým.
A tak nebude třeba širokými vývody provázeti
fakt, že se dolnorakouské živnostnictvo (i s vl-
deňským), které je přímo hýčkáno a zahrnováno
vládními subvencemi, vzmohlo na učednickou
výstavu — jedinou a tu platil stát vlastně sám.
Již tato okolnost sama dokazuje, co je pravdy
na ustavičném tvrzení vládním, že pro rakouské
živnostnictvo třeba jednotné, z jednoho ústředí
řízené akce . . . Ostatně jest stejně výmluvnou
okolnost, že pro Štyrsko, Korutanya
Tyrolsko zřízeni zvláštní učitelé
kočovní z těch kterých zemí — pro Čechy
vychovává a dodává je Vídeň. Patrně stojí
korutanský živnostník neobyčejně vysoko nad
českým a nepotřebuje vídeňské kurately!
Že ale vládní kruhy vídeňské v prvé řadě
užijí maloživnostenské akce k sesílení s ve
bureaukracie vídeňské, bylo se lze
nadíti samo sebou; že ale učiní to v takové
míře, jako se to stalo, překonalo i nejčernější
naděje. V ministerstvu obchodu zřízeno zvláštní
oddělení pro podporování živností.
které dnes zaměstnává 56 sil a zpotřebuje
ročně 129.100 K (na celou akci věnováno
559.040 K). Co tu zlatých límců, co tu diet
jiných příjmů, aby se — pomohlo živno
stenstvu!
Ředitelem akce jest od počátku odborný
rada V. Exner, jehožto nestrannost a odbor-
nost se tolikráte projevila a v celé akci tak
zračí, že od bližší karakteristiky jeho snadno
můžeme upustiti. Celý tento mnohohlavý per
sonál jest skero veskrze německý a víden
ský. Nemá ani z daleka potřebných znalost
poměrů živnestenské výroby a její zvláštnost
Proto mu také patrně svěřeno provádění akce
této. Ale s tím se p. Exner nespokojil. Aby za-
jistil svému byrokratickému ústředí vídeňskému
patřičný vliv i jinde, přidělil někter
úřadníky k »vnějším« ústavů
živnostenským (techinologiekému muse
pražskému atd.), »jichž organisace jest utvo-
řena dle státní služby pro povznesení malo
živnostenské«. A tak rozevírá Vídeň svá chapadla
na veškery strany a rozestírá svou centralistní
síť po celé této říšské polovině a po zemích
českých v prvé řadě. Jaký pak také div, že
stroje státem živnostnictvu přenechávané ku-
pují se od vídeňských podnikatel
a posílají se odtud i do Prahy, jejíž strojová
výroba daleko vídeňskou předčí! To ostatok
má ten dobrý účinek, že živnostenstvo čím dále
tím méně na stroje tyto reflektuje.
Tím také snadno lze vyložiti, proč na př.
podpory při zakládání výrobních, skladištních aj.
společenstev, jež jest částí akce státní, dostalo
se celkem 9 podobným pokusům, z nichž bylo
vídeňských — 6. Ovšem: mnoho v tomto směru
spadá na živnostnictvo samo. Jest liknavýma
jen těžko a po dlouhém donucování odhodlává
se k činnosti. Pravdou však také jest, že nebýti
vlády, nebylo by také oněch 6 vídeňských
společenstev, a stejně jest pravdou, že v Čechách
řada společenstev řešila již dříve věc tuto sama
a řešila jí úspěšně. Českému společenstvu ne-
dostalo se v tomto směru podpory — ani jedi-
némul
Vládní přízeň a všestrannost má také někdy
komické stránky. U příležitosti pařiž ske
výstavy vysláni do Paříže delegáti od-
dělení pro podporu živností, kterým uloženo,
aby z Rakouska přijíždějící živnosten s ke
stipendisty provázeli a poučovali
Z počátku živnostenští návštěvníci této výhody
používali. Později však jich ubývalo a výsledek
byl ten, že z 315 stipendistů dalo se prováděti
175, z nichž více než polovina byla z Vídně.
Zpráva si naříká, že jezdili stipendisté později
do Vídně právě v době, kdy tam vykládajícího
a provázejícího delegáta nebylo — což přece
zcela přirozeno při šablonovitých, německo-
vídeňáckých výkladech.
Byrokratickému centru vídeňskému dán p
bok za účelem podávání dobrých zdání »pora dn
sbor pro záležitosti maloživno-
stenské«. Má dnes 41 členů, z nichž je dl
národnosti Němců 34, Čechů 5, dle povolán
živnostníků 6, za to ale různých ministeriálních
úřadníků — 10. A tento poradní sbor má na př
podávati dobré zdání a návrhy o povznesení t
které živnosti české! Za těchto poměrů nelz
se pak také diviti, že při anketé o úvěr
maloživnostenském bylo ze 74 slyše-
ných expertů 6 Čechů, za to ale 25 znalců
vídeňských. Patrně jsou poměry a potřeby vídeň-
ské »vzornými« a dle nich nutno provéstí úpravu
této důležité otázky v celé říši.
Nařízením z 31. května 1899 č. 98. ř. z.
zřízena byla ministrem obchodu nová instituee
tak zv. živnostenských instruktorů.
Jaký jest jich účal, praví zmíněné nařizen
a letošní zpráva o podpoře malých živností nej-
lépe. Dle nich maji tito instruktoři obraceti po-
zornost živnostenských společenstev na jednotlivá
odvětví podpůrně akee obchodníh
ministerstva, nabádati je, aby použí-
vala zavedených jím zřízení a vý
hod, udíleti rady ve sméru tomto a spro-
středkovati při žádostech o přijetí do kursu (se
némecko-vídeňských), o stipendia a p. Společ
nými pariodickými rozhovory o ministeriu ob
chodu napomáhá se stejné činnosti a spojitosti
a udržuje spojitost mezi působností akce ústřední
a prací instruktorů. Instruktoři přidělení k zem
ským vládám státním. Lze si vůbec představíti
de-lednějšího cenfralismu? Vláda si vytvořila
v iasiruktorvch své centralistní emis
#10
alto_textblock
#10
sary, kteří chodí od schůze ke
schůzi a svádějí pozornost a na
ději živnostenstva k Vídni . ..
A tak patrno, jak vlády vídeňské ani v této
čistě hospodářské akci, kde polovina úspěchu
tkví v znalosti poměrův a přizpůsobení akce
zváštním, individuálním potřebám, nezapomněly
svých politických snah a přání.
Nejde o nic více a o nic méně, než a by
výrobní třídy těto říšské poloviny
ale především ze zemí českých
hleděly na Vídeň jako na zaslíbe
nou svou zemi. Jde o oslabení, za
tlačení přirozených a historických
středísek hospodářských, jde o stej
nou akci, jaká se zračila svě doby v demonstra
tivním pominutí Prahy při stavbě dráhy severo
západní. Tato centralistní akce vedena jest vy
trvale a důsledně a celý apparát vládní stojí jí
k službám. To jest onen praktický a tím ne-
bezpečnější centralism, kterého nikdy nelze dosti
potírati. Dnes hraje vláda již s odkrytými kar
tami. Nenalezala po šest let odporu a nečeká
ho snad již vůbec. Naše živnostnietvo má
v hospodářských svých organisacích dostatise
pod aegidu Vídněl
A čím jsme této záplavě dusícího centra
lismu dovedli čeliti my?
#11
alto_textblock
#11
Z trhů obilních. Počasí bylo po celý týden
suché, jen v prvých dnech vyskytly se místy bouřky
a deště. Zně pšenice a žita jsou v Uhrách skoro ve
všech komitátech — vyjímaje severní — skončeny
o jich výsledcích zprávy se rozcházejí, převahu
však mají zprávy, že žně neuspokojily, ježto obilí
letos méně sype než loni. Také kvalita letošní
úrody nevyrovná se loňské. Na trzích zahraničných
smýšlení se sice upevnilo, živého obchodu však
vzdor tomu nebylo. V Americe způsobila vedra
patrně škody na kukuřici a letní pšenici, a ceny jich
také poněkud stouply. I v Anglii ceny poněku
se zlepšily; obchod však byl mdlý. Ve Francii
vítězí dle všeho názor, že úroda přece jen utrpěla,
o míře škody přesných udajů dáti nelze. Ceny pšenice
a mouky poměrně dosti stouply. V Německu z po-
čátku týdne také ceny se zlepšily, v posledních
dnech nabyl však vrchu názor, že se nedostatek
vlastních žní dá snadno uhraditi z Ameriky a Ruska
následkem čehož kursy poněkud klesly. Spotřebitel
jsou na všech trzích velice zdrželiví a kupují jen,
co nejvíce nutno. Na uherském trhu ceny
spíše klesaly. Pšenice kupovalo se jen málo
platila se o 10 h. levněji. Žito nové bylo zhusta
nabízeno, ale málo kupováno. Oves starý vyskytuje
se jen nepatrně na trhu.
Ve věci zdanění akclových společnost
vláda své pokání již učinila. Malé zatím, ale i t
stačí k důkazu, že se i na místech rozhodujících za
číná uvažovati o tom, jak přílišný fiskalism jest nej-
nebezpečnějším nepřítelem zdravé finanční politik
státní. Stale rostoucí zdaňování akciových spoled
ností počalo působiti nepříznivě na rozvoj akciového
podnikání vůbec. Akci, která vedena byla průmyslníky
proti fiskalismu vladnímu, nelze upříti energii a vy
trvalest. Prvních úspěchů se zatím dodělala. Včera
námi oznámené nařízení ministeria financí o sní-
žení výdělkové daně akc. společnost
s 10.5 na 10.05% jest toho důkazem. Zalím jest to
ovšem malý krůček na cestě k lepšímu a vláda bo
doprovází pochybnostmi, bude-li možno i na přesrok
spokojiti se s touto sníženou sazbou, ale to pravě
jen podnítí akciové podnikatelstvo, aby v bojio
zlepšení zdaňovacích poměrů a tím o zlepšení pod-
nikání akciového vůbec neustalo. Zvláště vzhledem
k nové úpravé obchodních smluv bude toho nejvýše
zapotřebí. Vytvoří se, jak se zdá, nové poměry a do
nich bude i tato říše nucena se vyzbrojiti. Čím její
průmysl bude silnější, tím lépe. A u nás jest práv
akciová forma podnikatelská jednou z nejdůležitěj-
ších opor podnikáníl
Vývozni oddólení obchodní a živnostensk
komory v Plzni vykazuje za minulých 6 měsíců
roku 1901 zvýšenou činnost. Vyřídiloť v tomto polo-
letí 67 dota ú různých firem z obvodu komorního
ve 148 případech (roku 1900 za celý rok 80 fire
v 176 případech) a použito bylo služeb 70 různých
konsulátních úřadů ve 145 případech (roku 1900 z-
celý rok 54 konsulátních úřadů v 134 případech). —
Z vyřízených již případů týkalo se 18 vymáhá nh
pohledávek na cizozemských firmách, 116 jme-
nování spolehlivých zástupců, úvěru-
hodných firem a pod., pro získání odbytu do-
mácím výrobkům na cizích trzích, jakož i jmenování
cizozemských pramenů nákupu zboží
importního, 113 dotazů a zpráv o úvěru-
hodnosti a pod. cizozemských firem, 22 dotazn
a zpráv o sazbách celních a doprav-
ních, 23 zpráv o změnách v celních
a pod. předpisech v cizině, o obchodních
a úvérních poměrech čizozemských trhů, 5
vyhlášek o cizozemských dodávkách
8 úpadků a 35 různých jiných věcí. Dle počtu
obsahu dotazů, jež vývozní oddělení o úvěruhodnosti
a pod. cizozemských firem obdrželo, jeví naše vývozní
firmy značný zájem na obchodním spojení s Rumun-
skem. Tureckem, Ruskem, Bulharskem
a Srbskem. Ježto pak hospodářské poměry zem
těchto nejsou právě příliš příznivé, upozorňuje ko-
mora vývozní firmy na to, že jsou u ní vyloženy
výroční zprůvy c. a k. rak.-uherských
konsulátních úřadů, z nichž čerpati možno
důležité rady a pokyny o úvěrních a pod. poměrech
zemí těchto a že zprávy ty možno i jedno-
tlivě prostřednictvím komory si opa-
třiti. Vůbec nutno co nejdůtklivěji doporučiti, aby
při navazování obchodních spojení s cizino
opatřovaly si naše lirmy vždy z úřad-
ních pramenů (t. j. skrze vývozní oddělení
plzeňské komory od c. a k. konsulátních úřadů)
zprávy o úvěrních a obchodních pomě-
rech, jaké právě v těch kterých zemích panují,a
a zvláště při trvalých krisích hospodářských v ze-
mích takových aby dotazy své ve směru tom časem
opakovaly. Dále doporučuje se opatřiti si nazna-
čenou cestou předem adresy schopných
spolehlivých importérů, jednatelů neb
zástupců na cizozemských trzích. Na některých
pro náš vývoz důležitých tržištích doporučeny byly
obchodní a živnostenské komoře v Plzni za zástupce
spolehlivé firmy, jichž adresy vývozní oddělení ko-
mory na požádání interessentům ochotné oznámí.
Jsou to zejmena tato místa: Batum, Bělehrad.
Berlín, Bombay, Bukurešť, Hamburk,
Honkon, Chile, Kalkuta Korička (Tu-
recko), Madrid, Mexiko, Moskva, ruské No-
voselice, Oděsa, Paříž, Santa Maura
(Řecko). Soluň, Tanger (Marokko), Tripolis,
Uskrib, Yokohama pod. Dále má vývozní od-
dělení téže komory seznam importních firem
některých měst rumunských (Giurgevo,
Turn Magurelle, Zimmicel, Alessandrie a Řosiori de
Vede), jakož i seznam zastupitelských
firem chicagských importérů v Evrop
a konečně seznam přednějšich obchod-
ních domů v Japonsku. Veškeré označené
zde služby koná komora bezplatně.
Textilní průmysl berlínský. V měsíci čer-
venci potrval čilejší obchod s damskými látkami n
pláště. Trh soukenný jest úplně nehybný; u detai-
listů nekupuje se skoro nic, takže tito nejeví naprosto
žádné chuti k nákupům. Konfekce plášťů měla sice
potřebí větších zásob hedvábí, leč ani to nevnesl
na trh hedvábný žádného oživení. Trh přezný mě
jen málo obratů, stejně obchod s látkami z česan
příze. Trh bavinářský není valně příznivým, obraty
příze baviněné ještě klesly, spotřebitelé čekají na
další klesnutí cen. Trh a viněnými tovary měl jen
mále ohratů, tendence cen jest nezměněna; jemn
vlna hladá se více a dosahuje vyšších cen. Obchod
jutevý jest klisný při nezměněných cenách.
Vývoz a dovoz zemědělských produktů
německé říže Dle vydaných nedávno úřadních
výkazů o zahraničném obchodu Německa v r. 1900
byle dovezeno do německé říše zemědělských pro-
duktů 65.381.344q v ceně 874.281.00 m a vyvezeno
9,513.598 q v ceně 139,139.000 m. Jak patrno, není
#12
alto_textblock
#12
B.
#13
alto_textblock
#13
německé zemědělství s to, aby vyrobilo vše, čeho po
třebí k výživě stále přibývajícího obyvatelstva. T
plyne rok za rokem z výkazů obchodních. Občas
příznivější žně sice bilanci učiní méně nepřiznivou.
passivní ale jest již na stálo. Nás v prvé řadě z-
jímá vývoz a dovoz obilin. Jeví se takto u do
vozu (v t):
#14
alto_textblock
#14
189
1890
1899
1898
pšenice . 1,293.864 1,370.851 1,477.455 1,179. 521
žito . . 893.333 561.251 914.072 856.832
ječmen . 781.458 1,104.250 1.153.067 1.063.515
547. 89
406.210
oves . . 462.351 259.147
co do hodnoty v 1000 m
173. 698
231.447
pšenice . 171.117 180.353
80 283
žito . . 96..049 64. 894
102. 595
120.618
ječmen . 92.484 127.886 132 776
54. 299
54.67
oves . . 46.726 28.468
Vývoz obilí utvářil se takto (v t.)
134.819
171.380
pšenice . 295 080 197.402
žito . . 76.092 123.458 129 706
106.435
12. 656
18 515
ječmen . 30.341 13.989
21.363
oves . . 105.998 68.437 47.284
a v cenách (1000 m).
pšenice . 38.451 25.260 22.529 26 30
žito . . 8.409 14.476 15.627 11.896
2.085 2.150 3.3
ječmen . 4.821
oves . . 12.159 8.140 5.951 2.420
Jak patrno, pozbyla německá říše své schopnosti
vývozní úplně. Zajímavo jest, že dle výsledků stati-
stických lze souditi i na to, že Německo nestačí ani
uhražovati svou spotřebu bramborů. Roku 190
dovezeno jich 177.683 t., vyvezeno 189.815 t., r. 1899
dovezeno 214.139 t., vyvezeno 172..366 t., 189
dovoz 183.136 t., vývoz 76 242. Jedině v r. 1898 by
vývoz 208.852 t., dovoz 188. 131 t.
#15
alto_textblock
#15
Technická kancelář Zemědělskó rady pro
král. české v r. 1900 věnovala se především
všemožnému podporování zájmů zemědělců v kr
českém v oboru melioračním. Vyjímáme z n
V roce minulém vypracovala a stranám odvedla 4
projektů, vztahujících se na ca 82 km úprav toků
3357 ha plochy meliorační s rozpočtem 5,330.263
kromě 7 jiných projektů, které po provedení ediktál-
ního řízení aneb z jiných příčin byly doplněny
Mimo toho revidováno 60 projektů, vyhotovených
soukromými odbornými techniky. Tyto posled-
nější projekty obsahují délku úprav toků 38 km
meliorační plochu 4556 ha s rozpočtem 3,.109.930 K.
Jest na snadě, že technická i ciferní revise tak ve-
likého počtu namnoze velmi rozsáhlých projektů
(s rozpočty) zabírá velice značnou měrou síly tech-
nické kanceláře, tím spíše, jelikož ve většině případů
bývá zapotřebí také dotyčné území projektu shléd-
nouti a někdy i kontrolní měření prověsti. Z toho
vidno, že technická kancelář, nahledě ke ztrátě času
pracovního, účelům revise projektů také ještě znatné
oběti hmotné přináší a to na úkor skromně vymě-
řených svých prostředků režijních. Se zvláštním
uspokojením dlužno konstatovati, že i v oněch kra-
jinách Čech, kde ještě před málo léty ruch melio-
rační byl poměrně nepatrný, ve směru tomto velic
potěšitel ný rozvoj se jeví a to jmenoviti
v okresích jablonském, Iriedlandském, žateckém
trutnovském. Očekáváme s pevnou důvěrou, že vý-
borné výsledky posavad v těchto územích i jind
v Čechách provedených meliorací nezůstanou bez
účinného blahodárného vlivu i na ony okresy zá-
padních a jižních Čech, kde posud melioracím půdy
buď žádná aneb jen nepatrná pozornost se věnovala
Technická kancelář rady zemědělské jest povždy
ochotna radou i skutkem přispívati k tomu, aby
hlavně v okresích takevých, kde posud nijaké správné
meliorace nebyly provedeny, podniky podobné, třeba
jen na pozemcích rolníků jednotlivců, jako vzornéa
příkladné meliorace se uskutečníly. Dle dříve uve-
deného bylo roku 1900 technickou kanceláří celkem
vypracováno resp. revidováno 106 projektů na délku
úprav toků 120 km. a 7913 ha, meliorací pozemků
s rozpočtem 8.440.193 K. Naproti tomu součet vy-
dání za práce téhož roku na 69 místech prováděné.
jež obsáhly 41.4 km. úprav toků a 1765 ha. plochy
meliorační, činí 1,435.200 K, tudíž pouze asi jednu
šestinu obnosu, který nové rozpočty jediného roku
1900 vykazují, nehledě k ohromném
počtu projektů připravených z let dřívějších.
Důkazem toho, že požadavky meliorační a tedy i ná-
roky nejen na součinnost technické kanceláře, nýbrž
také na finanční pomoc země a státu činěné stále
vzrůstají a i dále stoupati budou, jest také, že v téte
kanceláři zbylo koncem roku 1900 v práci dalšíeh
84 projektů, vztahujících se na ca 425 km. úprav
toků a 24.500 ha plochy meliorační. Náklad na pro-
jekty tyto, které většinou v blízké poměrně době
budou dohotoveny, možno odhadnouti zhruba (dl
dosavadního přibližného průměru) na 20 mill, korun.
Vedle těchto však pracují též soukromí technikové
na celé řadě projektů namnoze velice rozsáhlých,
které také asi podobného nákladu vyžadovati budou.
Co se pak týče počtu žádostí o projekty, nově podá-
vaných radě zemědělské, množí se týž rok od roku
velmi značně. Z toho všeho jest jasně patrno, že
jest již nejvýše na čase, aby se k cíli umožnění vy
datnějšího subvencování a provádění podniků mehio
račních v Čechách konečně učinila přiměřená opa
tření správou zemskou i státní. Samo sebou se roz
umí, že při stálém vzrůstu agendy technické kance-
láře zemědělské rady také potřeby téže jak co do
počtu sil, tak i prostředků hmotných rostou, a že.
má-li se zdárný vývej a rozkvět činnosti na poli me-
lioračním umožniti, především základní a vedoucí
instifuci tyto potřebné prostředky poskytnouti s
musí. Co se týče meliorací malých, tu dlužno při
posuzování jich rožvoje míti ohled na to, že byly
vůbec umožněny jedině příčiněním technické kance-
láře resp. rady zemědělské o utvoření tak zv. maléh
fondu melioračního, bez kterého by k nim vůbec ne
bylo došlo. Aby i ve směru tomto další rozvoj by
možný, třeba fend ten náležitě rozmnožiti a event
radě zemědělské přikázati. Zde budiž zároveň o tom
se zmíněno, že v posledních letech a zvláště r. 190
velmi značné nároky na tento fond činěny byly ob-
cemi, domáhajícími se zřízení vodovodů. Jak z přehledn
revidovaných projektů patrno, jest mezi těmito 7 pr
obce na zřízení vodovodů s rozpočtem 123.401 K
Při obvyklém subvencevání jich 30—359% nákladu
obnáší dotyčná výloha pro zemi v jednom roce
40.000 K, tedy asi polovici celého obnosu, zařadě
ného v zemský rozpočet k podpoře malých melio
rací. Jelikož počet těchto taktéž velmi důležitýc
podniků stále se množí, jest na čase pomýšleti na
brzké zřízení zvláštního fondu pouze k tomu účelu
tak aby malý fond meliorační sloužiti mohl výhradně
ku podporování meliorace pozemků malorolnických
Okolnost tato jest tím důležitější, jelikož počet žá
dostí o podporu meliorační, podávaných jednotlivým
rolníky, stále stoupá, naproti tomu však správa státn
v povolování podpor melioračních malorolníkům jes
velice zdrželivá. Kromě prací výkonných a projekt
ních, vykázaných celkově ve statích příslušných
bylo r. 1900 vykonáno: přednášek 14, přehlídel
rozloh pozemků 135 a komisí 180. Dále budiž uve
deno, že v době od 20. května do 20. června pořá
dán v Postřelné u Jablonného za vedení zdejšího
inženýra s velmi dobrým výsledkem drenážní běk
za účelem výcviku předpracovníků drenážních. Z
cvičitele v pracích praktických upotřeben lukařský
mistr technické kanceláře. Konečně sluší uvésti, ž
zúčastnila se technická kancelář výstavy hospodářské
v Praze, v květnu pořádané, vystavivši projekty
modely a diagramy meliorační a pod.
#16
alto_textblock
#16
Rýnská banka v Mühlheimu jest tedy pro
zatím před konkursem zachráněna. Sobotní schůze
interessentů měla výsledek bance příznivý. Obtíže
banky odstraněny přičiněním dozorčí rady a něko
lika velikých bank (diskontní společnosti, německ
banky, drážďanské banky, berlínské obchodní spole
nesti, schaafhausenské bankovní jednoty, firmyS
Bleichröder a R. Warchauer a spol.), jimž v čel
stojí darmstadtská banka. Záchranná akce má za
účel pomocí bance do pravidelných kolejí a umožniti
jí pozvolna realisaci různých hodno
průmyslových, jež se v jejím držení nalezají.
Pomocné konsorcium půjčuje potřebný obnos —
3 mill. m. — proti zástavě oněch cenných papírů
sice přispívají 2 míll. m. členové dozorčí radya
1 mill. m. uvedené banky. Pomýšlí se na pozvolnou
realisaci obchodů Rýnské banky a potom na po
malou likvidaci. Uvedené banky na Rýnské
bance majetkově interessovány nejsou a podnikaj
záchrannou akci v zájmu veřejnosti. Valné hromadě
banky, která má býti svolána na srpen, bude před-
ložen přesný výkaz stavu jejího. Německé velik
banky lekají se tedy stínů, které vrhly po Německu
#17
alto_textblock
#17
chodu.
#18
alto_textblock
#18
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898
» » Č. Budějovic 1899
» » Plzně r. 1886
„ » Teplice r. 1887
„ „ Smíchova r. 1838
Zástavní listy české hyp. banky
.
„
„
Zemská b. král. čes. zákl. úpisy
, , » » kom. dl. ú
„ „ . » mel. úpis
„ , „ „ Želez. úpisy
Česká prům. banka dlužní úpisy
Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy-
poteční listy důchodkové.
Česká severní dráha . . .
Buštěhradská dráha . . ..
Em. 1871
dte.
dte.
» 1872
Místní dráha N. Brod-Humpole
Duche.-Podm. dráha Lm. 1869
» 1871
dlo.
„ 1874
dto.
Česká montanní Em. 1896 .
Rak. severe-západní dráha .
lit. B.
dto.
Em. 1874
dto.
Česká eskomptní banka . .
» banka »Union« . . .
Česká průmyslová banka . .
Hosp. úvěrní banka pro Čechy
Moravská eskomptní banka .
Pražská úvěrní banka . . .
Živnostenská banka pro Čechy
Moravu
. ..
Ústecko-teplická dráha . . .
Česká severní draha . . .
Buštěhradská dráha . (lit. A.
(lit. B.
Duchcovsko-podmokelská dráha
Ferdinandova severní dráha.
Rakouská sev.-západní draha
(lit. B.)
dlo.
Pražsko-duchcovská dráha
Pražská sp. par. po Vltavé a Lahi
Jiho- sev. německá spoj. dráha
Akc. tov. na vyráb. uměl. hnoji
v Kolíně . . . . . . . .
Podolská cementárna . . .
Česká spol. pro prům, cukerní
Český akc. piv. v Č. Budějoviciek
První česká všeob. zajišť. banr
První česká spol. pro raf cukru
(Modřany) . . . . . .
Strojnická spol. dř. Daněk a spol.
Pražská železářská společnost
stroj. spol. (dř. Ruston)
„ akc. spol. řetěz. lávky
První českomorav. tov. na stroje
#19
alto_textblock
#19
139.50
#20
alto_textblock
#20
170.50
207.50
143.50
#21
alto_textblock
#21
389.—
#22
alto_textblock
#22
388.—
101.—
271.—
#23
alto_textblock
#23
446.—
#24
alto_textblock
#24
864.—
#25
alto_textblock
#25
640.50
#26
alto_textblock
#26
poslední úpadky bankovní i průmýslové a zachraňuí
co zachrániti lze, v prvé řadě pak důvěru obecen-
stva. Nečeká však snad někde v zákulisi nějaký
nový úpadek?
V konkursu frmy Senemský konala s
u krajského soudu v Mladé Boleslaví schů ze věřitelo
při níž byli zastoupení věřitelé s požadavky celkem
1.800.000 korun. Správcem konkursní podstaty
byl zvolen- p. Frant. Kašpar, jeho náměstkem p. dr.
Pavlousek, do věřitelského výboru zvoleni pp. V.
Formánek, dr. Josef Slavík, A. Růžička, cís. rada
Karel Kafka a Jos. Kovářík; za náhradníky pp. Ed
Dobrý, Karel Diouhý a inž. Karel Físche
Výroční trh na koné a hovézí dobytek
v Benešově u Prahy konati se bude v pátek dne
26. července t. r.
Dodávky vojenské. C. a k. vojenská záso-
bárna v Josefově zadá ve dnech 5., 6., 8., 9..
12. a 14. srpna t. r. dodávky slámy, sena, dříví
uhlí pro vojenské sbory tamního zásobovacího okresu
na dobu od 1. října 1901 do 30. září 1902. Příslušné
nabídky buďtež podány v uvedených dnech u c. a k.
vojenské zásobárny v Josefově do 10. hod. dopol.
#27
alto_textblock
#27
Banky, záložny a spořitelny.
Občanská záložna v Olomouci přijala z
dobu od 1. ledna do 3. června 1901 vkladů
K 716 058.03, vyplatila vkladů K 704.484.45, půjčila
na směnky a hypotéky K 208.637.80. Peněžní obra
v době této činil 5,471.789.84 K.
#28
alto_textblock
#28
Trhy peněžní.
#29
alto_textblock
#29
Bursa.
V Praze, 22. července. (Pův. zpr. »N. L.e)
Dnešní bursa minula zcela bez obchodu a podá-
váno pouze za akcie: Živnostenské banky
K 266.50, České banky »Union« K 260.50.
České společnosti pro průmysl cukerní K 224.—,
strojírny Daňkovy 444.—, Královéhradeckého
úvěrního ústavu K 485.—.
Jiné papíry jmenovány nebyly.
Officiální záznamy zněji
#30
alto_textblock
#30
x. Z Vídně, 22. července. (Telefonogram
»Nár. Listů«.) (Denní bursa.) Na dnešní
burse panovala stagnace, ponávadž se spekulaci
nenaskytl moment, který by ponoukal k akc.
Jenom zprávy o dobrém stavy osení v Uhrách
upevnily poněkud akcie státní dráhy, což mělo
vliv na celý trh. Obchod však přes to byl stál
nepatrný. Zprávy z berlinských peněžních trhů,
kde opět diskont klesl na 25/8, působily přl-
znivě. Jinak byly změny v kursech docela ne-
patrny. Devise a valuty beze změny. Na eskomp-
ním nezměněno: 3—3 3/84.
x. Z Vídně, 22. července. (Telf. »N. L.e)
(Ve černí bursa.) Kreditky 634.50 (po —.—)
uherské kreditky 641.50, anglobanka 271.50,
bankovní jednota 446.75, unionka 540.—
länderbanka 404.—, státní dráha 640.—, jižn
dráha 92.—, polabská dráha 487.50, severo-
západní dráha 475.50, turecké tabákové 286.—
rýmavsko-muráňské 448.—, alpinky 425.—
(po —.—), květnová renta 99.—, uherská ko-
runová 92.95, turecké losy 101.—, marky z
hotové 117.50, na ultimo —.—.
Bez/ ob-
#31
alto_textblock
#31
Z Vídně, 22. července. (Závěrečné úřadní
kursy.)
Únorová renta . 99.—
společná » květ. 99.—
» » stříb. 98.95
rakouská » zlatá 118.45
95.7
» » kor.
uherská » zlatá 118.35
» » kor.
92.95
státní losy 1854 183.—
„ » 1860
po 500 zl. ..
po 100 zl. .
státní losy 1864
losy tisské“ ..
» úvěrního úst.
vídeň. l. komun.
turecké losy
by anglo-rakouská
vídeň. b. jednota
r. úst. pro úv. poz.
rak. úvěrní ústav
635.50
uh. úvěrní banka
b. pro země rak.
403.50
vídeňská unionka
539.—
česká b. Unien
261.—
Živnost. banka
266.50
—.—
buštěhradská X
„
B
1042.—
duchcev. podmok.
541.—
Ivovskočernovická 528.—
#32
alto_textblock
#32
31
#34
alto_textblock
#34
41
#47
alto_textblock
#47
pent-
#48
alto_textblock
#48
96.—
#49
alto_textblock
#49
90.—
#50
alto_textblock
#50
92.75
#51
alto_textblock
#51
94.—
#52
alto_textblock
#52
91.—
102.75
96 80
89.50
98.—
94.75
94 75
94.75
99.—
#53
alto_textblock
#53
100.—
#54
alto_textblock
#54
102.50
102 50
—.—
105.—
105.—
—.—
89.75
107.—
106.30
—.—
—.—
#55
alto_textblock
#55
102.50
#56
alto_textblock
#56
260. 50
#57
alto_textblock
#57
—.—
349.—
—.—
—.—
#58
alto_textblock
#58
266.50
3030
407.—
2828.
1042.
—.—
#59
alto_textblock
#59
—.—
#60
alto_textblock
#60
474.—
486.—
—.—
#61
alto_textblock
#61
174.—
#62
alto_textblock
#62
—.—
#63
alto_textblock
#63
—.
#64
alto_textblock
#64
—.-
#65
alto_textblock
#65
224.—
#66
alto_textblock
#66
— .—
#67
alto_textblock
#67
—.—
#68
alto_textblock
#68
444.—
—.—
#69
alto_textblock
#69
1570.-
#70
alto_textblock
#70
—.—
#71
alto_textblock
#71
—.—
#72
alto_textblock
#72
rak. severozáp. dr. 474.—
polabská dráha . 486.—
pražsko-ducheov. —.—
spol. st. dr. rak. uh. 640.—
jižní dráha . . 92.—
silniční dr. lit. A. 242.—
, » » B. 236.—
dunaj. paroplaveb. 796.—
863.—
rakouský Lloyd
pražská želez. sp. 1570.—
česká montan. sp. 1110.—
alpská montan. sp.
425.50
rým. muráň. spol.
446.—
rak. zbrojovka.
263.—
vídeň, stavební sp. 144.—
—.—
peštská vagonka
severočeská uhlář.
—.—
západočeská ubl.
—.—
mostecká uhl. sp.
750.—
Schodnica . .
1255.—
turecká tabák. rež.
285.—
devisa německá
117.4
» londýnská 239.65
s pařížská . 95.20
» curyšská . 95.15
dvacetifrank . . 19.03
marka papírová . 117.45
rub
—.—
» .
#73
alto_textblock
#73
ntet
#74
alto_textblock
#74
96.50
#75
alto_textblock
#75
93.—
#76
alto_textblock
#76
—.—
#77
alto_textblock
#77
95.—
#78
alto_textblock
#78
—.—
103.75
97. 80
90.50
99.—
#79
alto_textblock
#79
95.75
#80
alto_textblock
#80
95. 75
#81
alto_textblock
#81
95.75
#82
alto_textblock
#82
99.50
#83
alto_textblock
#83
—.—
#84
alto_textblock
#84
—.—
#85
alto_textblock
#85
103.50
103.50
103.50
95.—
#86
alto_textblock
#86
—.—
#87
alto_textblock
#87
—.—
#88
alto_textblock
#88
—.—
#89
alto_textblock
#89
90 75
107.80
107.—
—.—
#90
alto_textblock
#90
—.—
#91
alto_textblock
#91
262.—
#92
alto_textblock
#92
—.—
352 —
—.—
#93
alto_textblock
#93
—.—
#94
alto_textblock
#94
267.50
304
410.—
2837.-
1044-
#95
alto_textblock
#95
—.—
#96
alto_textblock
#96
—.—
#97
alto_textblock
#97
427.
176.—
#98
alto_textblock
#98
489.—
#99
alto_textblock
#99
—. —
#100
alto_textblock
#100
—.—
#101
alto_textblock
#101
—.—
#102
alto_textblock
#102
—.—
#103
alto_textblock
#103
229.—
#104
alto_textblock
#104
—.—
#105
alto_textblock
#105
—.—
#106
alto_textblock
#106
—.—
#107
alto_textblock
#107
446.—
1580.
—.—
—.—
—.—