ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 d7d3ca80-6615-11dc-bcf1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
ALTO TextBloky — 107
#1 alto_textblock #1
23. července 1901. Číslo 201.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNILISTY
#3 alto_textblock #3
Strana 5.
#4 alto_textblock #4
Národní hospodář. Centralistní skutky a autonomní touhy.
#5 alto_textblock #5
III. ) Vzdělávacím účelům má sloužiti i tak zv dům pro podporování živností v Vídni, v němž umístěna mimo jiné i sí strojů živnostenských, exposice vzorků a p. Vystaven dnes pro ně vkusný palác a aby ne- byl nedostatek návštěvníků, poskytují se jim zvláštní stipendia (náhrada 3. třídy a dieta 6 K denně). Při ústavu tomto zařízena i bez- platná poradna. I zde tedy ona úzkost- livá snaha snésti celý proud maloživnostenské akce do Vídně. Ale ještě více projevuje se snaha ta ne- gativně, t. j. tím, čeho se neposkytuje po dobným ústavům nestátním, v prvé řadě techno- logickému museu pražskému, respektive těm. jak se různým ústavům měří. Loni subven- covány tyto ústavy: technologické museum v Praze . . . 10.000 K ústav pro podporu živností v Liberci. 10.000k 4.000 K průmyslové museum v Brně ústav pro podporu živností v Inšpruku 4.000 K zemská živnostenská síň v Lublani . 600 jednota spolků průmyslového obvodu štyr- ského . . . . . . . . . . . . 400 Již pouhý výpočet ukazuje, že zde jde o ústavy naprosto rozdílných působ- ností a velikostí, kterou jsou vládě šmahem »Místními ústavy, které převzaly lo- kální práci«, t. j. pouhými filiálkami Vídně Jak patrno, jest si vláda důsledna. Jde jí o to. zabrániti každé akci, která by se sta- věla proti centralistním jejím snahám, a která by jí ubírala vlivu. A pak ta spravedlnost! Malé srovnání ukáže ji v plném světle. Pražskému technologickému museu, které jest dnes de fakto ústředím maloživnostonské akce pro veškery české kraje Čech a které dnes i na Moravu působí, vymě- řena stejná subvence jako libe- reckému úsťavu pro podporován živností, který svou působnost obme- zuje na německé kraje obvodu liberecké a chebské obchodní ko- mory a který byl vlastně subvencemi stát- ními jen proto vyvolán a zahrnován, aby pa- ralysoval význam musea pražského. Činnost ústavů těchto státem stejně dotovaných a na stejné niveau stavěných, byla v r. 1900. Pražské Lib. museum ústav odborných kursů v místě ústavu. . 18 » na venkově . . . 16 posluchačů kursů bylo . . . . . 679 odhorných přednášek . .. odhorná poradna zodpověděla dotazů 521 působeno při výstavách učednických na venkově 19 uspořádána ústřední výstava učed- nická .. vydržována stálá výslava strojů . . museum má vlastních strojů . . spolupůsobeno zvláštními exposicemi po výstavách venkovských . . . literární práce vydány . . . . .4
#6 alto_textblock #6
1 — A vedle toho spolupůsobilo praž sk museum technologické při zakládání spo lečenstev, poskytovalo podpory na stu- dijní cesty, vysílalo svůj personá k studilm do ciziny, utvořilo si zvláštn nákladné oddělení lučební, o čemž všem se libereckému ústavu ani ne- snilo. Jaký jest pak neskonalý rozdíl i mezi prací, patrno z toho, že se liberecký ústan obmezil ve svých kursech na obuvnické, krejčovské a truhlářské t. j. na ty, kter ve Vídni byly uspořádány a do- žádal si k tomu učitele státnl. Rozumí se samo sebou, že ochotná vláda po- skytla na tyto tři kursy s 68 celkem účastníky zvláštní dotaci 1200 K. Pražské museum technologické pořádalo tyto kursy: obuv nické (2), truhlářské, knihařské (3), ko žešnické, krejčovské, lučobní na zdo- bení kovů (2), lučební pro natěrače a malíře písma, rukavičkářskě. pro holiče a vlásenkáře (2), barvířské pro soukenníky, barviřské pro klobouč- níky, kurs o čistění a barvení per o barvení kožešin. Pro kursy tyto zaří- zeny z části zvláštní dílny a upravena k jich účelům laboratoř. Vedle těchtc pražských kursů konáno na venkově 16 kurst (2 obuvnické, 5 krojčovských, 4 rukavičkářské. pro vlásenkáře a p.). Pražské kursy přijímaly a skytaly stipendia i návštěvníkům mo- ravským. Pražské technologické museum opustilo tedy dráhy vídeňských kursů, vytvo- řilo si svůj vlastní program, přizpůso- bilo se potřebám našim a nalezlo si své vlastní, dobře kvalifikované síly učitelské. Na státní reflektováno nebylo A na veškery týto 34 kursy přispěla závratnou subvenci 5500 K. Srovnání se subvencí pro kursy liberecké a důsledky z toho učiní si čtenář již zajisté sám. Náklady pražských kursů nesla jednak komora a země, jednak k nim přispěly autonomní korporace. Jen k vůli zajt- mavosti podotýkám, že pro 68 libereckých kur sovních posluchačů bylo zřízeno 75 stipendií. která činila u mistra 24 K týdně, pro pomoc níka 18 K týdně (poloviční stipendium pro mistra 14, pomocníka 10 K). Že se pražské museum technologické v tom směru nemohl s libereckým ústavem rovnati, patrno z toho že mělo pro svých 670 posluchačů k disposie na stipendia 10.170 K . .. . Mlá tedy německý živnostník i na vídeňských i na libereckých kursech náklady hraženy — český musí ši je platiti sá ml Moravskému museu průmyslo- vému v Brně dostalo se podpory 4000 K Museum toto obmezilo se na udržování síně strojů, uspořádání kursů obuvniekých dle vzoru státních se státními učiteli a subvencování spolků. Toto minimální působení lze si snadno vysvětliti faktem, že ve správě technického od dělení musen, jež určeno pro práci na povzne- sení živností, »působí« jako zástupci musen4 Němci, jako zástupce c. k. obehodního mini steria odberný přednosta Exner (!), jako zá stupce zemského výboru dr. Fux, a — téžke se nesmáti! — jako zástupci moravského ži nostnictva professor německé techniky, ředite německé obchodní školy a jeden mechanik. rozumí se, vesměs Němci... A tím jsou *) Sr. »N. L.« z 18. července č. 196 a z 20. čer vence č. 198.
#7 alto_textblock #7
974
#8 alto_textblock #8
68 54
#9 alto_textblock #9
členové kuratoria úplně vyjmenováni . . . . Že těmto »podporovatelům živností« o účinnou akc nejde, dokazovati netřeba. Na pořádání dočasných výstav jichž konáno s jeho podporou dosud 25, z nieh 13 v Čechách (v českých městech 8), věnova stát 66.000 K. Připojil se milostivě svou sub- vencí k pracím místních faktorů živnostenských a neživnostenských a hrál zde úlohu protektora. Při tiché práci »vnějších« kursů se o státní pomoci mluviti nebude, za to při výstavách při jich slavnostech zjeví se stát a vláda jako ochrance živností . . . Jest v tom věru dobrá znalost psychologie davově! Horlivou poměrně štědrost ukázala vláda v akci učednické. Jde zde o budoue generaci živnostenskou a jest dobře obraceti jeji pozornost k Vídni. Celkem dostalo se podpory 68 výstavám učednickým, z nichž bylo v zemíeh českých pořádáno — 59 (v Čechách 36, n Moravě 20, ve Slezsku 3). Na akci učednické zračí se nejlépe, jak probouzejí se vzdělávae a osvětné snahy mezi živnostnictvem samým. A tak nebude třeba širokými vývody provázeti fakt, že se dolnorakouské živnostnictvo (i s vl- deňským), které je přímo hýčkáno a zahrnováno vládními subvencemi, vzmohlo na učednickou výstavu — jedinou a tu platil stát vlastně sám. Již tato okolnost sama dokazuje, co je pravdy na ustavičném tvrzení vládním, že pro rakouské živnostnictvo třeba jednotné, z jednoho ústředí řízené akce . . . Ostatně jest stejně výmluvnou okolnost, že pro Štyrsko, Korutanya Tyrolsko zřízeni zvláštní učitelé kočovní z těch kterých zemí — pro Čechy vychovává a dodává je Vídeň. Patrně stojí korutanský živnostník neobyčejně vysoko nad českým a nepotřebuje vídeňské kurately! Že ale vládní kruhy vídeňské v prvé řadě užijí maloživnostenské akce k sesílení s ve bureaukracie vídeňské, bylo se lze nadíti samo sebou; že ale učiní to v takové míře, jako se to stalo, překonalo i nejčernější naděje. V ministerstvu obchodu zřízeno zvláštní oddělení pro podporování živností. které dnes zaměstnává 56 sil a zpotřebuje ročně 129.100 K (na celou akci věnováno 559.040 K). Co tu zlatých límců, co tu diet jiných příjmů, aby se — pomohlo živno stenstvu! Ředitelem akce jest od počátku odborný rada V. Exner, jehožto nestrannost a odbor- nost se tolikráte projevila a v celé akci tak zračí, že od bližší karakteristiky jeho snadno můžeme upustiti. Celý tento mnohohlavý per sonál jest skero veskrze německý a víden ský. Nemá ani z daleka potřebných znalost poměrů živnestenské výroby a její zvláštnost Proto mu také patrně svěřeno provádění akce této. Ale s tím se p. Exner nespokojil. Aby za- jistil svému byrokratickému ústředí vídeňskému patřičný vliv i jinde, přidělil někter úřadníky k »vnějším« ústavů živnostenským (techinologiekému muse pražskému atd.), »jichž organisace jest utvo- řena dle státní služby pro povznesení malo živnostenské«. A tak rozevírá Vídeň svá chapadla na veškery strany a rozestírá svou centralistní síť po celé této říšské polovině a po zemích českých v prvé řadě. Jaký pak také div, že stroje státem živnostnictvu přenechávané ku- pují se od vídeňských podnikatel a posílají se odtud i do Prahy, jejíž strojová výroba daleko vídeňskou předčí! To ostatok má ten dobrý účinek, že živnostenstvo čím dále tím méně na stroje tyto reflektuje. Tím také snadno lze vyložiti, proč na př. podpory při zakládání výrobních, skladištních aj. společenstev, jež jest částí akce státní, dostalo se celkem 9 podobným pokusům, z nichž bylo vídeňských — 6. Ovšem: mnoho v tomto směru spadá na živnostnictvo samo. Jest liknavýma jen těžko a po dlouhém donucování odhodlává se k činnosti. Pravdou však také jest, že nebýti vlády, nebylo by také oněch 6 vídeňských společenstev, a stejně jest pravdou, že v Čechách řada společenstev řešila již dříve věc tuto sama a řešila jí úspěšně. Českému společenstvu ne- dostalo se v tomto směru podpory — ani jedi- némul Vládní přízeň a všestrannost má také někdy komické stránky. U příležitosti pařiž ske výstavy vysláni do Paříže delegáti od- dělení pro podporu živností, kterým uloženo, aby z Rakouska přijíždějící živnosten s ke stipendisty provázeli a poučovali Z počátku živnostenští návštěvníci této výhody používali. Později však jich ubývalo a výsledek byl ten, že z 315 stipendistů dalo se prováděti 175, z nichž více než polovina byla z Vídně. Zpráva si naříká, že jezdili stipendisté později do Vídně právě v době, kdy tam vykládajícího a provázejícího delegáta nebylo — což přece zcela přirozeno při šablonovitých, německo- vídeňáckých výkladech. Byrokratickému centru vídeňskému dán p bok za účelem podávání dobrých zdání »pora dn sbor pro záležitosti maloživno- stenské«. Má dnes 41 členů, z nichž je dl národnosti Němců 34, Čechů 5, dle povolán živnostníků 6, za to ale různých ministeriálních úřadníků — 10. A tento poradní sbor má na př podávati dobré zdání a návrhy o povznesení t které živnosti české! Za těchto poměrů nelz se pak také diviti, že při anketé o úvěr maloživnostenském bylo ze 74 slyše- ných expertů 6 Čechů, za to ale 25 znalců vídeňských. Patrně jsou poměry a potřeby vídeň- ské »vzornými« a dle nich nutno provéstí úpravu této důležité otázky v celé říši. Nařízením z 31. května 1899 č. 98. ř. z. zřízena byla ministrem obchodu nová instituee tak zv. živnostenských instruktorů. Jaký jest jich účal, praví zmíněné nařizen a letošní zpráva o podpoře malých živností nej- lépe. Dle nich maji tito instruktoři obraceti po- zornost živnostenských společenstev na jednotlivá odvětví podpůrně akee obchodníh ministerstva, nabádati je, aby použí- vala zavedených jím zřízení a vý hod, udíleti rady ve sméru tomto a spro- středkovati při žádostech o přijetí do kursu (se némecko-vídeňských), o stipendia a p. Společ nými pariodickými rozhovory o ministeriu ob chodu napomáhá se stejné činnosti a spojitosti a udržuje spojitost mezi působností akce ústřední a prací instruktorů. Instruktoři přidělení k zem ským vládám státním. Lze si vůbec představíti de-lednějšího cenfralismu? Vláda si vytvořila v iasiruktorvch své centralistní emis
#10 alto_textblock #10
sary, kteří chodí od schůze ke schůzi a svádějí pozornost a na ději živnostenstva k Vídni . .. A tak patrno, jak vlády vídeňské ani v této čistě hospodářské akci, kde polovina úspěchu tkví v znalosti poměrův a přizpůsobení akce zváštním, individuálním potřebám, nezapomněly svých politických snah a přání. Nejde o nic více a o nic méně, než a by výrobní třídy těto říšské poloviny ale především ze zemí českých hleděly na Vídeň jako na zaslíbe nou svou zemi. Jde o oslabení, za tlačení přirozených a historických středísek hospodářských, jde o stej nou akci, jaká se zračila svě doby v demonstra tivním pominutí Prahy při stavbě dráhy severo západní. Tato centralistní akce vedena jest vy trvale a důsledně a celý apparát vládní stojí jí k službám. To jest onen praktický a tím ne- bezpečnější centralism, kterého nikdy nelze dosti potírati. Dnes hraje vláda již s odkrytými kar tami. Nenalezala po šest let odporu a nečeká ho snad již vůbec. Naše živnostnietvo má v hospodářských svých organisacích dostatise pod aegidu Vídněl A čím jsme této záplavě dusícího centra lismu dovedli čeliti my?
#11 alto_textblock #11
Z trhů obilních. Počasí bylo po celý týden suché, jen v prvých dnech vyskytly se místy bouřky a deště. Zně pšenice a žita jsou v Uhrách skoro ve všech komitátech — vyjímaje severní — skončeny o jich výsledcích zprávy se rozcházejí, převahu však mají zprávy, že žně neuspokojily, ježto obilí letos méně sype než loni. Také kvalita letošní úrody nevyrovná se loňské. Na trzích zahraničných smýšlení se sice upevnilo, živého obchodu však vzdor tomu nebylo. V Americe způsobila vedra patrně škody na kukuřici a letní pšenici, a ceny jich také poněkud stouply. I v Anglii ceny poněku se zlepšily; obchod však byl mdlý. Ve Francii vítězí dle všeho názor, že úroda přece jen utrpěla, o míře škody přesných udajů dáti nelze. Ceny pšenice a mouky poměrně dosti stouply. V Německu z po- čátku týdne také ceny se zlepšily, v posledních dnech nabyl však vrchu názor, že se nedostatek vlastních žní dá snadno uhraditi z Ameriky a Ruska následkem čehož kursy poněkud klesly. Spotřebitel jsou na všech trzích velice zdrželiví a kupují jen, co nejvíce nutno. Na uherském trhu ceny spíše klesaly. Pšenice kupovalo se jen málo platila se o 10 h. levněji. Žito nové bylo zhusta nabízeno, ale málo kupováno. Oves starý vyskytuje se jen nepatrně na trhu. Ve věci zdanění akclových společnost vláda své pokání již učinila. Malé zatím, ale i t stačí k důkazu, že se i na místech rozhodujících za číná uvažovati o tom, jak přílišný fiskalism jest nej- nebezpečnějším nepřítelem zdravé finanční politik státní. Stale rostoucí zdaňování akciových spoled ností počalo působiti nepříznivě na rozvoj akciového podnikání vůbec. Akci, která vedena byla průmyslníky proti fiskalismu vladnímu, nelze upříti energii a vy trvalest. Prvních úspěchů se zatím dodělala. Včera námi oznámené nařízení ministeria financí o sní- žení výdělkové daně akc. společnost s 10.5 na 10.05% jest toho důkazem. Zalím jest to ovšem malý krůček na cestě k lepšímu a vláda bo doprovází pochybnostmi, bude-li možno i na přesrok spokojiti se s touto sníženou sazbou, ale to pravě jen podnítí akciové podnikatelstvo, aby v bojio zlepšení zdaňovacích poměrů a tím o zlepšení pod- nikání akciového vůbec neustalo. Zvláště vzhledem k nové úpravé obchodních smluv bude toho nejvýše zapotřebí. Vytvoří se, jak se zdá, nové poměry a do nich bude i tato říše nucena se vyzbrojiti. Čím její průmysl bude silnější, tím lépe. A u nás jest práv akciová forma podnikatelská jednou z nejdůležitěj- ších opor podnikáníl Vývozni oddólení obchodní a živnostensk komory v Plzni vykazuje za minulých 6 měsíců roku 1901 zvýšenou činnost. Vyřídiloť v tomto polo- letí 67 dota ú různých firem z obvodu komorního ve 148 případech (roku 1900 za celý rok 80 fire v 176 případech) a použito bylo služeb 70 různých konsulátních úřadů ve 145 případech (roku 1900 z- celý rok 54 konsulátních úřadů v 134 případech). — Z vyřízených již případů týkalo se 18 vymáhá nh pohledávek na cizozemských firmách, 116 jme- nování spolehlivých zástupců, úvěru- hodných firem a pod., pro získání odbytu do- mácím výrobkům na cizích trzích, jakož i jmenování cizozemských pramenů nákupu zboží importního, 113 dotazů a zpráv o úvěru- hodnosti a pod. cizozemských firem, 22 dotazn a zpráv o sazbách celních a doprav- ních, 23 zpráv o změnách v celních a pod. předpisech v cizině, o obchodních a úvérních poměrech čizozemských trhů, 5 vyhlášek o cizozemských dodávkách 8 úpadků a 35 různých jiných věcí. Dle počtu obsahu dotazů, jež vývozní oddělení o úvěruhodnosti a pod. cizozemských firem obdrželo, jeví naše vývozní firmy značný zájem na obchodním spojení s Rumun- skem. Tureckem, Ruskem, Bulharskem a Srbskem. Ježto pak hospodářské poměry zem těchto nejsou právě příliš příznivé, upozorňuje ko- mora vývozní firmy na to, že jsou u ní vyloženy výroční zprůvy c. a k. rak.-uherských konsulátních úřadů, z nichž čerpati možno důležité rady a pokyny o úvěrních a pod. poměrech zemí těchto a že zprávy ty možno i jedno- tlivě prostřednictvím komory si opa- třiti. Vůbec nutno co nejdůtklivěji doporučiti, aby při navazování obchodních spojení s cizino opatřovaly si naše lirmy vždy z úřad- ních pramenů (t. j. skrze vývozní oddělení plzeňské komory od c. a k. konsulátních úřadů) zprávy o úvěrních a obchodních pomě- rech, jaké právě v těch kterých zemích panují,a a zvláště při trvalých krisích hospodářských v ze- mích takových aby dotazy své ve směru tom časem opakovaly. Dále doporučuje se opatřiti si nazna- čenou cestou předem adresy schopných spolehlivých importérů, jednatelů neb zástupců na cizozemských trzích. Na některých pro náš vývoz důležitých tržištích doporučeny byly obchodní a živnostenské komoře v Plzni za zástupce spolehlivé firmy, jichž adresy vývozní oddělení ko- mory na požádání interessentům ochotné oznámí. Jsou to zejmena tato místa: Batum, Bělehrad. Berlín, Bombay, Bukurešť, Hamburk, Honkon, Chile, Kalkuta Korička (Tu- recko), Madrid, Mexiko, Moskva, ruské No- voselice, Oděsa, Paříž, Santa Maura (Řecko). Soluň, Tanger (Marokko), Tripolis, Uskrib, Yokohama pod. Dále má vývozní od- dělení téže komory seznam importních firem některých měst rumunských (Giurgevo, Turn Magurelle, Zimmicel, Alessandrie a Řosiori de Vede), jakož i seznam zastupitelských firem chicagských importérů v Evrop a konečně seznam přednějšich obchod- ních domů v Japonsku. Veškeré označené zde služby koná komora bezplatně. Textilní průmysl berlínský. V měsíci čer- venci potrval čilejší obchod s damskými látkami n pláště. Trh soukenný jest úplně nehybný; u detai- listů nekupuje se skoro nic, takže tito nejeví naprosto žádné chuti k nákupům. Konfekce plášťů měla sice potřebí větších zásob hedvábí, leč ani to nevnesl na trh hedvábný žádného oživení. Trh přezný mě jen málo obratů, stejně obchod s látkami z česan příze. Trh bavinářský není valně příznivým, obraty příze baviněné ještě klesly, spotřebitelé čekají na další klesnutí cen. Trh a viněnými tovary měl jen mále ohratů, tendence cen jest nezměněna; jemn vlna hladá se více a dosahuje vyšších cen. Obchod jutevý jest klisný při nezměněných cenách. Vývoz a dovoz zemědělských produktů německé říže Dle vydaných nedávno úřadních výkazů o zahraničném obchodu Německa v r. 1900 byle dovezeno do německé říše zemědělských pro- duktů 65.381.344q v ceně 874.281.00 m a vyvezeno 9,513.598 q v ceně 139,139.000 m. Jak patrno, není
#12 alto_textblock #12
B.
#13 alto_textblock #13
německé zemědělství s to, aby vyrobilo vše, čeho po třebí k výživě stále přibývajícího obyvatelstva. T plyne rok za rokem z výkazů obchodních. Občas příznivější žně sice bilanci učiní méně nepřiznivou. passivní ale jest již na stálo. Nás v prvé řadě z- jímá vývoz a dovoz obilin. Jeví se takto u do vozu (v t):
#14 alto_textblock #14
189 1890 1899 1898 pšenice . 1,293.864 1,370.851 1,477.455 1,179. 521 žito . . 893.333 561.251 914.072 856.832 ječmen . 781.458 1,104.250 1.153.067 1.063.515 547. 89 406.210 oves . . 462.351 259.147 co do hodnoty v 1000 m 173. 698 231.447 pšenice . 171.117 180.353 80 283 žito . . 96..049 64. 894 102. 595 120.618 ječmen . 92.484 127.886 132 776 54. 299 54.67 oves . . 46.726 28.468 Vývoz obilí utvářil se takto (v t.) 134.819 171.380 pšenice . 295 080 197.402 žito . . 76.092 123.458 129 706 106.435 12. 656 18 515 ječmen . 30.341 13.989 21.363 oves . . 105.998 68.437 47.284 a v cenách (1000 m). pšenice . 38.451 25.260 22.529 26 30 žito . . 8.409 14.476 15.627 11.896 2.085 2.150 3.3 ječmen . 4.821 oves . . 12.159 8.140 5.951 2.420 Jak patrno, pozbyla německá říše své schopnosti vývozní úplně. Zajímavo jest, že dle výsledků stati- stických lze souditi i na to, že Německo nestačí ani uhražovati svou spotřebu bramborů. Roku 190 dovezeno jich 177.683 t., vyvezeno 189.815 t., r. 1899 dovezeno 214.139 t., vyvezeno 172..366 t., 189 dovoz 183.136 t., vývoz 76 242. Jedině v r. 1898 by vývoz 208.852 t., dovoz 188. 131 t.
#15 alto_textblock #15
Technická kancelář Zemědělskó rady pro král. české v r. 1900 věnovala se především všemožnému podporování zájmů zemědělců v kr českém v oboru melioračním. Vyjímáme z n V roce minulém vypracovala a stranám odvedla 4 projektů, vztahujících se na ca 82 km úprav toků 3357 ha plochy meliorační s rozpočtem 5,330.263 kromě 7 jiných projektů, které po provedení ediktál- ního řízení aneb z jiných příčin byly doplněny Mimo toho revidováno 60 projektů, vyhotovených soukromými odbornými techniky. Tyto posled- nější projekty obsahují délku úprav toků 38 km meliorační plochu 4556 ha s rozpočtem 3,.109.930 K. Jest na snadě, že technická i ciferní revise tak ve- likého počtu namnoze velmi rozsáhlých projektů (s rozpočty) zabírá velice značnou měrou síly tech- nické kanceláře, tím spíše, jelikož ve většině případů bývá zapotřebí také dotyčné území projektu shléd- nouti a někdy i kontrolní měření prověsti. Z toho vidno, že technická kancelář, nahledě ke ztrátě času pracovního, účelům revise projektů také ještě znatné oběti hmotné přináší a to na úkor skromně vymě- řených svých prostředků režijních. Se zvláštním uspokojením dlužno konstatovati, že i v oněch kra- jinách Čech, kde ještě před málo léty ruch melio- rační byl poměrně nepatrný, ve směru tomto velic potěšitel ný rozvoj se jeví a to jmenoviti v okresích jablonském, Iriedlandském, žateckém trutnovském. Očekáváme s pevnou důvěrou, že vý- borné výsledky posavad v těchto územích i jind v Čechách provedených meliorací nezůstanou bez účinného blahodárného vlivu i na ony okresy zá- padních a jižních Čech, kde posud melioracím půdy buď žádná aneb jen nepatrná pozornost se věnovala Technická kancelář rady zemědělské jest povždy ochotna radou i skutkem přispívati k tomu, aby hlavně v okresích takevých, kde posud nijaké správné meliorace nebyly provedeny, podniky podobné, třeba jen na pozemcích rolníků jednotlivců, jako vzornéa příkladné meliorace se uskutečníly. Dle dříve uve- deného bylo roku 1900 technickou kanceláří celkem vypracováno resp. revidováno 106 projektů na délku úprav toků 120 km. a 7913 ha, meliorací pozemků s rozpočtem 8.440.193 K. Naproti tomu součet vy- dání za práce téhož roku na 69 místech prováděné. jež obsáhly 41.4 km. úprav toků a 1765 ha. plochy meliorační, činí 1,435.200 K, tudíž pouze asi jednu šestinu obnosu, který nové rozpočty jediného roku 1900 vykazují, nehledě k ohromném počtu projektů připravených z let dřívějších. Důkazem toho, že požadavky meliorační a tedy i ná- roky nejen na součinnost technické kanceláře, nýbrž také na finanční pomoc země a státu činěné stále vzrůstají a i dále stoupati budou, jest také, že v téte kanceláři zbylo koncem roku 1900 v práci dalšíeh 84 projektů, vztahujících se na ca 425 km. úprav toků a 24.500 ha plochy meliorační. Náklad na pro- jekty tyto, které většinou v blízké poměrně době budou dohotoveny, možno odhadnouti zhruba (dl dosavadního přibližného průměru) na 20 mill, korun. Vedle těchto však pracují též soukromí technikové na celé řadě projektů namnoze velice rozsáhlých, které také asi podobného nákladu vyžadovati budou. Co se pak týče počtu žádostí o projekty, nově podá- vaných radě zemědělské, množí se týž rok od roku velmi značně. Z toho všeho jest jasně patrno, že jest již nejvýše na čase, aby se k cíli umožnění vy datnějšího subvencování a provádění podniků mehio račních v Čechách konečně učinila přiměřená opa tření správou zemskou i státní. Samo sebou se roz umí, že při stálém vzrůstu agendy technické kance- láře zemědělské rady také potřeby téže jak co do počtu sil, tak i prostředků hmotných rostou, a že. má-li se zdárný vývej a rozkvět činnosti na poli me- lioračním umožniti, především základní a vedoucí instifuci tyto potřebné prostředky poskytnouti s musí. Co se týče meliorací malých, tu dlužno při posuzování jich rožvoje míti ohled na to, že byly vůbec umožněny jedině příčiněním technické kance- láře resp. rady zemědělské o utvoření tak zv. maléh fondu melioračního, bez kterého by k nim vůbec ne bylo došlo. Aby i ve směru tomto další rozvoj by možný, třeba fend ten náležitě rozmnožiti a event radě zemědělské přikázati. Zde budiž zároveň o tom se zmíněno, že v posledních letech a zvláště r. 190 velmi značné nároky na tento fond činěny byly ob- cemi, domáhajícími se zřízení vodovodů. Jak z přehledn revidovaných projektů patrno, jest mezi těmito 7 pr obce na zřízení vodovodů s rozpočtem 123.401 K Při obvyklém subvencevání jich 30—359% nákladu obnáší dotyčná výloha pro zemi v jednom roce 40.000 K, tedy asi polovici celého obnosu, zařadě ného v zemský rozpočet k podpoře malých melio rací. Jelikož počet těchto taktéž velmi důležitýc podniků stále se množí, jest na čase pomýšleti na brzké zřízení zvláštního fondu pouze k tomu účelu tak aby malý fond meliorační sloužiti mohl výhradně ku podporování meliorace pozemků malorolnických Okolnost tato jest tím důležitější, jelikož počet žá dostí o podporu meliorační, podávaných jednotlivým rolníky, stále stoupá, naproti tomu však správa státn v povolování podpor melioračních malorolníkům jes velice zdrželivá. Kromě prací výkonných a projekt ních, vykázaných celkově ve statích příslušných bylo r. 1900 vykonáno: přednášek 14, přehlídel rozloh pozemků 135 a komisí 180. Dále budiž uve deno, že v době od 20. května do 20. června pořá dán v Postřelné u Jablonného za vedení zdejšího inženýra s velmi dobrým výsledkem drenážní běk za účelem výcviku předpracovníků drenážních. Z cvičitele v pracích praktických upotřeben lukařský mistr technické kanceláře. Konečně sluší uvésti, ž zúčastnila se technická kancelář výstavy hospodářské v Praze, v květnu pořádané, vystavivši projekty modely a diagramy meliorační a pod.
#16 alto_textblock #16
Rýnská banka v Mühlheimu jest tedy pro zatím před konkursem zachráněna. Sobotní schůze interessentů měla výsledek bance příznivý. Obtíže banky odstraněny přičiněním dozorčí rady a něko lika velikých bank (diskontní společnosti, německ banky, drážďanské banky, berlínské obchodní spole nesti, schaafhausenské bankovní jednoty, firmyS Bleichröder a R. Warchauer a spol.), jimž v čel stojí darmstadtská banka. Záchranná akce má za účel pomocí bance do pravidelných kolejí a umožniti jí pozvolna realisaci různých hodno průmyslových, jež se v jejím držení nalezají. Pomocné konsorcium půjčuje potřebný obnos — 3 mill. m. — proti zástavě oněch cenných papírů sice přispívají 2 míll. m. členové dozorčí radya 1 mill. m. uvedené banky. Pomýšlí se na pozvolnou realisaci obchodů Rýnské banky a potom na po malou likvidaci. Uvedené banky na Rýnské bance majetkově interessovány nejsou a podnikaj záchrannou akci v zájmu veřejnosti. Valné hromadě banky, která má býti svolána na srpen, bude před- ložen přesný výkaz stavu jejího. Německé velik banky lekají se tedy stínů, které vrhly po Německu
#17 alto_textblock #17
chodu.
#18 alto_textblock #18
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898 » » Č. Budějovic 1899 » » Plzně r. 1886 „ » Teplice r. 1887 „ „ Smíchova r. 1838 Zástavní listy české hyp. banky . „ „ Zemská b. král. čes. zákl. úpisy , , » » kom. dl. ú „ „ . » mel. úpis „ , „ „ Želez. úpisy Česká prům. banka dlužní úpisy Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy- poteční listy důchodkové. Česká severní dráha . . . Buštěhradská dráha . . .. Em. 1871 dte. dte. » 1872 Místní dráha N. Brod-Humpole Duche.-Podm. dráha Lm. 1869 » 1871 dlo. „ 1874 dto. Česká montanní Em. 1896 . Rak. severe-západní dráha . lit. B. dto. Em. 1874 dto. Česká eskomptní banka . . » banka »Union« . . . Česká průmyslová banka . . Hosp. úvěrní banka pro Čechy Moravská eskomptní banka . Pražská úvěrní banka . . . Živnostenská banka pro Čechy Moravu . .. Ústecko-teplická dráha . . . Česká severní draha . . . Buštěhradská dráha . (lit. A. (lit. B. Duchcovsko-podmokelská dráha Ferdinandova severní dráha. Rakouská sev.-západní draha (lit. B.) dlo. Pražsko-duchcovská dráha Pražská sp. par. po Vltavé a Lahi Jiho- sev. německá spoj. dráha Akc. tov. na vyráb. uměl. hnoji v Kolíně . . . . . . . . Podolská cementárna . . . Česká spol. pro prům, cukerní Český akc. piv. v Č. Budějoviciek První česká všeob. zajišť. banr První česká spol. pro raf cukru (Modřany) . . . . . . Strojnická spol. dř. Daněk a spol. Pražská železářská společnost stroj. spol. (dř. Ruston) „ akc. spol. řetěz. lávky První českomorav. tov. na stroje
#19 alto_textblock #19
139.50
#20 alto_textblock #20
170.50 207.50 143.50
#21 alto_textblock #21
389.—
#22 alto_textblock #22
388.— 101.— 271.—
#23 alto_textblock #23
446.—
#24 alto_textblock #24
864.—
#25 alto_textblock #25
640.50
#26 alto_textblock #26
poslední úpadky bankovní i průmýslové a zachraňuí co zachrániti lze, v prvé řadě pak důvěru obecen- stva. Nečeká však snad někde v zákulisi nějaký nový úpadek? V konkursu frmy Senemský konala s u krajského soudu v Mladé Boleslaví schů ze věřitelo při níž byli zastoupení věřitelé s požadavky celkem 1.800.000 korun. Správcem konkursní podstaty byl zvolen- p. Frant. Kašpar, jeho náměstkem p. dr. Pavlousek, do věřitelského výboru zvoleni pp. V. Formánek, dr. Josef Slavík, A. Růžička, cís. rada Karel Kafka a Jos. Kovářík; za náhradníky pp. Ed Dobrý, Karel Diouhý a inž. Karel Físche Výroční trh na koné a hovézí dobytek v Benešově u Prahy konati se bude v pátek dne 26. července t. r. Dodávky vojenské. C. a k. vojenská záso- bárna v Josefově zadá ve dnech 5., 6., 8., 9.. 12. a 14. srpna t. r. dodávky slámy, sena, dříví uhlí pro vojenské sbory tamního zásobovacího okresu na dobu od 1. října 1901 do 30. září 1902. Příslušné nabídky buďtež podány v uvedených dnech u c. a k. vojenské zásobárny v Josefově do 10. hod. dopol.
#27 alto_textblock #27
Banky, záložny a spořitelny. Občanská záložna v Olomouci přijala z dobu od 1. ledna do 3. června 1901 vkladů K 716 058.03, vyplatila vkladů K 704.484.45, půjčila na směnky a hypotéky K 208.637.80. Peněžní obra v době této činil 5,471.789.84 K.
#28 alto_textblock #28
Trhy peněžní.
#29 alto_textblock #29
Bursa. V Praze, 22. července. (Pův. zpr. »N. L.e) Dnešní bursa minula zcela bez obchodu a podá- váno pouze za akcie: Živnostenské banky K 266.50, České banky »Union« K 260.50. České společnosti pro průmysl cukerní K 224.—, strojírny Daňkovy 444.—, Královéhradeckého úvěrního ústavu K 485.—. Jiné papíry jmenovány nebyly. Officiální záznamy zněji
#30 alto_textblock #30
x. Z Vídně, 22. července. (Telefonogram »Nár. Listů«.) (Denní bursa.) Na dnešní burse panovala stagnace, ponávadž se spekulaci nenaskytl moment, který by ponoukal k akc. Jenom zprávy o dobrém stavy osení v Uhrách upevnily poněkud akcie státní dráhy, což mělo vliv na celý trh. Obchod však přes to byl stál nepatrný. Zprávy z berlinských peněžních trhů, kde opět diskont klesl na 25/8, působily přl- znivě. Jinak byly změny v kursech docela ne- patrny. Devise a valuty beze změny. Na eskomp- ním nezměněno: 3—3 3/84. x. Z Vídně, 22. července. (Telf. »N. L.e) (Ve černí bursa.) Kreditky 634.50 (po —.—) uherské kreditky 641.50, anglobanka 271.50, bankovní jednota 446.75, unionka 540.— länderbanka 404.—, státní dráha 640.—, jižn dráha 92.—, polabská dráha 487.50, severo- západní dráha 475.50, turecké tabákové 286.— rýmavsko-muráňské 448.—, alpinky 425.— (po —.—), květnová renta 99.—, uherská ko- runová 92.95, turecké losy 101.—, marky z hotové 117.50, na ultimo —.—. Bez/ ob-
#31 alto_textblock #31
Z Vídně, 22. července. (Závěrečné úřadní kursy.) Únorová renta . 99.— společná » květ. 99.— » » stříb. 98.95 rakouská » zlatá 118.45 95.7 » » kor. uherská » zlatá 118.35 » » kor. 92.95 státní losy 1854 183.— „ » 1860 po 500 zl. .. po 100 zl. . státní losy 1864 losy tisské“ .. » úvěrního úst. vídeň. l. komun. turecké losy by anglo-rakouská vídeň. b. jednota r. úst. pro úv. poz. rak. úvěrní ústav 635.50 uh. úvěrní banka b. pro země rak. 403.50 vídeňská unionka 539.— česká b. Unien 261.— Živnost. banka 266.50 —.— buštěhradská X „ B 1042.— duchcev. podmok. 541.— Ivovskočernovická 528.—
#32 alto_textblock #32
31
#33 alto_textblock #33
4
#34 alto_textblock #34
41
#35 alto_textblock #35
4
#36 alto_textblock #36
5
#37 alto_textblock #37
5
#38 alto_textblock #38
5
#39 alto_textblock #39
5
#40 alto_textblock #40
5
#41 alto_textblock #41
5
#42 alto_textblock #42
5
#43 alto_textblock #43
5
#44 alto_textblock #44
5
#45 alto_textblock #45
5
#46 alto_textblock #46
5
#47 alto_textblock #47
pent-
#48 alto_textblock #48
96.—
#49 alto_textblock #49
90.—
#50 alto_textblock #50
92.75
#51 alto_textblock #51
94.—
#52 alto_textblock #52
91.— 102.75 96 80 89.50 98.— 94.75 94 75 94.75 99.—
#53 alto_textblock #53
100.—
#54 alto_textblock #54
102.50 102 50 —.— 105.— 105.— —.— 89.75 107.— 106.30 —.— —.—
#55 alto_textblock #55
102.50
#56 alto_textblock #56
260. 50
#57 alto_textblock #57
—.— 349.— —.— —.—
#58 alto_textblock #58
266.50 3030 407.— 2828. 1042. —.—
#59 alto_textblock #59
—.—
#60 alto_textblock #60
474.— 486.— —.—
#61 alto_textblock #61
174.—
#62 alto_textblock #62
—.—
#63 alto_textblock #63
—.
#64 alto_textblock #64
—.-
#65 alto_textblock #65
224.—
#66 alto_textblock #66
— .—
#67 alto_textblock #67
—.—
#68 alto_textblock #68
444.— —.—
#69 alto_textblock #69
1570.-
#70 alto_textblock #70
—.—
#71 alto_textblock #71
—.—
#72 alto_textblock #72
rak. severozáp. dr. 474.— polabská dráha . 486.— pražsko-ducheov. —.— spol. st. dr. rak. uh. 640.— jižní dráha . . 92.— silniční dr. lit. A. 242.— , » » B. 236.— dunaj. paroplaveb. 796.— 863.— rakouský Lloyd pražská želez. sp. 1570.— česká montan. sp. 1110.— alpská montan. sp. 425.50 rým. muráň. spol. 446.— rak. zbrojovka. 263.— vídeň, stavební sp. 144.— —.— peštská vagonka severočeská uhlář. —.— západočeská ubl. —.— mostecká uhl. sp. 750.— Schodnica . . 1255.— turecká tabák. rež. 285.— devisa německá 117.4 » londýnská 239.65 s pařížská . 95.20 » curyšská . 95.15 dvacetifrank . . 19.03 marka papírová . 117.45 rub —.— » .
#73 alto_textblock #73
ntet
#74 alto_textblock #74
96.50
#75 alto_textblock #75
93.—
#76 alto_textblock #76
—.—
#77 alto_textblock #77
95.—
#78 alto_textblock #78
—.— 103.75 97. 80 90.50 99.—
#79 alto_textblock #79
95.75
#80 alto_textblock #80
95. 75
#81 alto_textblock #81
95.75
#82 alto_textblock #82
99.50
#83 alto_textblock #83
—.—
#84 alto_textblock #84
—.—
#85 alto_textblock #85
103.50 103.50 103.50 95.—
#86 alto_textblock #86
—.—
#87 alto_textblock #87
—.—
#88 alto_textblock #88
—.—
#89 alto_textblock #89
90 75 107.80 107.— —.—
#90 alto_textblock #90
—.—
#91 alto_textblock #91
262.—
#92 alto_textblock #92
—.— 352 — —.—
#93 alto_textblock #93
—.—
#94 alto_textblock #94
267.50 304 410.— 2837.- 1044-
#95 alto_textblock #95
—.—
#96 alto_textblock #96
—.—
#97 alto_textblock #97
427. 176.—
#98 alto_textblock #98
489.—
#99 alto_textblock #99
—. —
#100 alto_textblock #100
—.—
#101 alto_textblock #101
—.—
#102 alto_textblock #102
—.—
#103 alto_textblock #103
229.—
#104 alto_textblock #104
—.—
#105 alto_textblock #105
—.—
#106 alto_textblock #106
—.—
#107 alto_textblock #107
446.— 1580. —.— —.— —.—