#1
alto_textblock
#1
Stra na 4.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
23. července 1901.
#4
alto_textblock
#4
Císlo 201.
#5
alto_textblock
#5
děvčátko ode dne oně přihody slále postonávalo ai
dne 27. června zemřelo. Dle dobrozdání lékaře na-
stala smrt otřesením mozku a úraz tento byl ledy
v příčinné souvislosti s vyklopením dítka z vozíku
na dlažbu. K návrhu veř. žalobce komisaře p. Ve
borného, soudce tajemník p. Hofbaner spisy postoupi
trestnímu soudu za účelem zavedení řízení proti cy-
klistovi pro přečin proli bezpečnosti života dle g 33
#6
alto_textblock
#6
tr. zák.
#7
alto_textblock
#7
»Nadějná mládež.
Z Ereiburgu (vév. badenské), 22. července
(Zvl. tel. »Nár. Listů .
Dva gymnasisté, 15letý a 13lelý, byli od-
souzeni na 2 resp. 1 rok do žaláře. Pokusil
se zapáliti gymnasium za tím účelem, aby se ne-
mohlo vyučovat a by nastaly prázdniný
#8
alto_textblock
#8
Věstník živnostenský a dělnický.
* Krajinskou schůzi obchodnictva uspořádí
v neděli dne 28. 1. m. o 4. hod. odpol. v hotl
»u knížecího znaku« obchodní gremium v Bene-
šově. Na programu jest rozhovor o provádě
zákona potravinářsk ého ze dne 16. ledn
1896 č. z. ř. 89, jejž zahájí referent pan Jan Š pí-
rek, kupec na Král. Vinohradech a volné návrhy.
Vzhledem k důležitosti programu zveme bratrská
gremia ve Vlašimi, Neveklově, Voticích, Sedičanech
Taboře, Jílovém, Říčanech, Černém Kostelci a Ublíř
Janovicích, k nejhojnějšímu účastenství.
* Útulek pro služky práce neschopné za-
řizuje se Na Slupi čís. 5. Přijímá se vždy také jedn
dívka z venkova, která dosud nesloužila, a sice a
na 4 neděle a vyhledá se jí místo v řádně rodin
Tamtéž doporoučí se industriální učitelka, sirot
nalezající se ve velké bídě, jako švadlena na správky
do domu. Vše bližší sdělí sl. Tereza Hassingrova, N
Slupi čís.5.
#9
alto_textblock
#9
Stávky v Americe.
* z Wilhelmabornu se telegrafuje: Sdružení
topičů prohlašuje vyhláškou v noci na pondělek vy-
danou, že po poradě se zástupci sdružení horníků
bylo usnesenn, že jest v zájmu všech, by stávka to-
pičů se skončila. Přijmou li je zaměstnavatele znovu
do práce, prohlásí se stávka jejich večer za skon-
#10
alto_textblock
#10
čenou.
#11
alto_textblock
#11
Menšinový věstnik.
Sehůze ústředního výboru Nár. jed
noty pošumavské koná se dnes v úterý dne
23. t. m. o 7. hod. več. v místnostech jednoty ve Vo
dičkově ulici č. 36 (v domě Národní kavárny, I. p.
Přitomnost všech členů v Praze bydlicích nutna
Schůze ústředního výboru Nár. jed-
noty severočeské koná se dnes dne 23. t. m.
přesně o 6. hod. več, v místnostech jednoly
#12
alto_textblock
#12
Věstník spolko vý.
#13
alto_textblock
#13
Sokolský věstník.
»Sokol« v Prazo—IV. na král. Hra
čanech koná 24. t. m. mimořádnou valnou hro-
madu o 8. hodině večerní »U Demartinů«. Pořad
Čtení zápisu z minulé mimořádně valné hromady.
Doplnění § 11. stanov. Volné návrhy. Účast všec
členů nutná.
#14
alto_textblock
#14
Zábavy.
Komitět dam dobročinného spolku
»Lidumil« na král. Vyšehradě uspořádi
v sobotu dne 27. července koneertní, pěveckou
taneční zábavu v zahradní restauraci su Němerků-
(Vyšehradská třída) ve prospěch vystrojení vánočníh
stromku chudé školní mládeže vyšehradské. Program
velmi bohatý a zábavný. Bazar. Pěveckou část pro-
gramu ochotně obstará pěvecký kroužek. V hudeb
části účinkuje bezplatně vojenská kapela c. a k. pěšíh
pluku č.91. Začátek o 7. hodině večer. — Vel ká
zahradní zábava jednoty »Otakar« koné
se již 24. července v zahradní restauraci »u labetě
na Poříčí. Zábava koná se ve prospěch pensljního
fondu. V čele zábavního výboru stojí neunavný pra-
covník br. Zitta. Zábavní výbor doufá, že pebude
jediného kollegy, kterýž by dne 24. července se
k zabradny zábavě nedostavii
#15
alto_textblock
#15
Národohospodářská studie o Istri.
#16
alto_textblock
#16
Istrie jest chorvatské Slezsko. Podobnost
mezi oběma zeměmi není jen v tom, že Ilalové,
opírající se o vídeňský centralism, ohrožují
v Istrii Chorvaty a Slovince tak, jako Prusové
pomocí téhož centralismu ohrožují Čechy a P -
láky. Podobnost jest mnobem více v tom, ž
slovanská většina jak v Istrii tak ve Slezsku
žije posud v lak nepříznivých hospodářských
kuliurních poměrech, že horšími jsou jen zl-
pověstné poměry slovenské. Slezsko sice stoji
hospodářsky mnobem výše než Istrie, což uk-
zalo se pri nedávné návštěvě českých rolník
z království a z markrabství, ale za to slovan-
ská česko-polská většina ve Slezsku není ješte
ani z dálky tak jednotná, jak jsou jednotn
isterstí Slované, totiž Chorvaté se Slovinci.
O chorvatsko-slovinském jednotném postupu
v Istrii dochází do Čech nejednou stručnů zpráva,
klerá při dnešní politické rozervanosti jižnih
Slovanstva vždy velice příjemně působí, to všal
ještě neznamená, že český čtenář má jasný obra
o poměroch nejjihozápadnější slovanské stráže
Jmenovitě hospodářský stav tamního lidu zůsta
téměř nepovšimnut i v chorvatském a slovin-
ském tisku. A proto dlužno s potěšením uvíla
pěknou a stručnou studii rěckého denníku » No
List«, založeného chorvatskými a slovinským
rěckými obchodniky a stojícího v nejnovějsi
době bez odporu na prvěm místě mezi všem
chorvatskými listy, jak se stanoviska národně-
politického, tak i s hlediska národně hospodá-
ského.
Studie »Nového Listu« z 11. a 12. čer-
vence t. r., podepsaná X. Y, jest tak jasná
přehledná, že neváháme přinésti ji v obšírněj-
ším výtahu, jsouce přesvědčeni, že jen důklad
nou znalostí životních poměrů všech slovanskýel
národův a plemen staneme se schopnými, aby
chom si výdatně pomáhali na všech polichi my-
šiénky a práce.
»Obyvatelstvo ve městech, jakož i ve většíeh
místech západní Istrie jest skoro výhradně ital-
ské národnosti. Dle svého sestavení dělí sev
tři skupiny: v praobyvatele, kteří jsou potome
starých Řimanův, dále přistéhovalé Ilaly a ko-
nečně domáci odrodilce chorvatské i slovinskě.
které póvlaštila škola i správa. Slovinci a Chor
vaté, zvlástě poslední, obývají jen v samolách
i v dědinách na tak zv. kampaních. Intelligence
kromě většího dilu venkovského kněžstva jest t
vesměs vlaská. Města s úřadnictvem i s intell
gencí, u níž jest venkovské obyvatelstvo velmi
zadluženo, žádají následkem toho od Chorvatů
slepou pokornost i v politickěm zivotě
Příznivější jsou poměry ve východní Istr
a na ostrovech. Kdežto v západním kraji Istrie
jsou obce i s nepat nými itaiskými menšinam
v rukou Italů, ve východní Istrii i na ostrovech
pozbývají v každém ohledu moci, jelikož v těchto
obeích soustředěn jest odpor proti politickým
hospodářským nespravedlnostem a násilím zem-
ského výboru a sněmu, tedy i místodržilelství.
Od řečených nadřizených úřadů ve svých prá-
vech poškozované obce jako veřejné správn
úřady snadněji hledají ochrany u instance zá-
konem k lomu stanovené, totiž k vrchnímu
právnímu soudu, nežli soukromnníci.
#17
alto_textblock
#17
Obce mají více času, lepší přípravu i vý-
datnější prostředky na soudní řízení, čehož se
soukromniku nedostává. Mají-li se obce dostati
do chorvatských rukou, nestačí, aby se pokra-
čovalo v Istrii se zakladáním úvěrných zádruh,
nýbrž jest třeba, aby si Chorvaté a Slovinci za-
ložili svou domácí hypoteční banku, aneb aby
záhřebská agrární banka rozšířila svoji působ-
nost i na Istrii. Nemenší důležitost by mělc
míti i hnutí, aby se Chorvaté více nežli posud.
věnovali obchodu a průmyslu. Ale smutný fak
že ve městech a větších místech západní Istri
Chorvat, který nelají svojí národnosti, není bez
pečen, dále okolnost, že se mnozí obchodní
i průmyslníci buď z nevědomosti, buď následkem
vychování ve vlaských obeených školách, sty
za svoji národnost, jest příčinou, že ve větších,
obchodu příznivých městech chorvatských obchod-
niků vůbcc nenl.
Naproti tomu dobře se daří oněm chorvat
ským obchodníkům, kteří pracují mezi chorvat
ským venkovským lidem, který jest v obledu
národním již organisován. Většina těchto obchod-
níkův, které národní myšlénka pozvedla, zůstal
jí také věrná, a tím národní věci již velm
prospěla
Slovinské obyvatelstvo západní Istrie jes
velmi pracovité, a to mužský dorost více nez
ženský, kterému nesvědčí těžší práce, jak jest
na př. v Přímoři, v Lice i v Horském okresu.
Naproti tomu Vlachové žijící v městech a většíeh
místech poddávají se z velké části po příklade
svých zámořských soukmenovcův velmi rádi
»příjemně lenosti« (dolce far niente), válejíee
se po ulicích, hostincích i kavárnách. Svoj
často i nepatrný kousek půdy dávají zpracovati
tém chorvatským sedlákům, jichž statek dostal
se lichvou do jejich rukou, po případě těm
oženěným členům větších zádruh, kteři si
těchto nevědí rady. Tato soustava, známá pod
jménem kolonata, vládne skoro po celé Istrii.
ba i na kvarnerských a i některých dalmatskýeh
ostrovech, jmenovitě v plodnějších krajinách
s četným italským obyvatelstvem.
V novější době věnuje i rakouská vlád
této krajině více pozornosti i v ohledu hospo-
dářském, zvláště stavěním nových železničníeh
tratí. Tak započatou stavbou trati Terst- Poreč.
která se dotýká všech větších míst v západní
vnitřní Istrii, značně se usnadní i zlevní vývoz
dřiví, olivového oleje i isterského vína, kter
potom bude moci konkurovati s vínem italským
i dalmatským. Dále má vláda v plánu brzké
vystavění trati Poreč—Kanfanar a běhom času
i Motovina—Pazin a konečně i trať Kopar—Vo-
losko, a tím by se doplníla železniční siť na
isterské půdě. Vinařství, které na ostrovech
značně trpělo révokazem, mohlo by se pak opšt
pozvednouti a státi opět nejvýdatnějším zridlem
národního hospodářství, jako bylo před zave-
dením vinné klansule s Italií. Pozornosti zaslu-
huje též isterské zahradnictví a ovocnářství.
Ovoci i zeleninám v těchto krajinách dobře se
daří, v tamním mírném podnebí brzo dozrává.
takže by se vývoz těchto produktů zvláště na
Terst a Rěku, ba i na sever monarchie i do
Německa pří dobrých dopravních prostředeíeh
rozhodně vyplatil, kdežto nyní se zelenina při-
váží do země. Za tím účelem bylo by nulno
zříditi chorvatskou ovoenářskou i zahradnickou
odhornou školu, nebo aspoň rozesílati po celé
zemi schopné, cestující odborné učitele, znající
ovšem národní jazyk. Další hojný důchod národ-
ního hospodářství mohl by vyplynouti z rybářství,
kdyby nebylo na západních březích konkurenc
italských rybárů z království. Moře totiž na zá-
padním břehu země mnohem více oplývá rybam
než Kvarner. Hlavní příčinou toho jest, že n
západním břehu jest více sladkých vod, ve
kterých se ryby trou, jelikož se tu do moř
vlévá více potokův a řek. Dobytkářství v Istri
má dobrou pověst; zvláště dobře prospivá do-
bytek hovězí, jenž se dobře hodí za dob y lek
krmný.
Kdežto západní Istrie i ostrovy oplývají
více dobrou půdou ornou a vinohrady, Istrie
východní vyznamenává se lesy a lukami. Pri-
mořskému obyvatelstvu od Voloska do Lovrana
prospělo v posledních letech značně rozprodáni
jednoho dílu půdy cizineům pro stavbu leto-
hrádkův za dosti vysoké ceny.
Domácím průmyslem se obyvatelstvo v Istri
nezabývá. Na ostrovech setkáme se s doved-
nými kamenníky, kteří jsou vyhledáváni nejen
v našich krajinách, nýbrž po celém světě, kde
vydělají denně 16—20 K. Zemědělští dělníci.
jichž jest obyčejně nedostatek, jdou raději ná-
denničiti na práce polní nežli na stavbu želez-
nic. Při denní mzdě 70 kr. i stravě lépe vystačí.
než s jednozlatovou denní mzdou bez stravy
jak jsou průměrně u železnice placeni. Italst
dělníci z královstií považují Istrii v přirovnání
s Italií za pravý ráj. Tato okolnost jest přičinou
i toho, že istrijské obyvatelstvo svoji hroud
vůbec nikdy neopouštl, a když pro dluhy přejde
do cizích rukou, zůstává na ní jako »kolon«.
aby ji, jak již výše vzpomenuto, zpracováva
za polovici příjmu za nového hospodáře (kolo-
natská soustava). Ale ani sami vystěhovalci z
ostrovů nestěhují se do světa z pouhého nedo-
statku, jak to činí národ v krajích horského
okresu i chorvatského přímoří a příliš zadlužení
rolníci z Banoviny, nýbrž jdou do světa jen
odrostií mužští členové rodin, aby tam lépe zpe-
něžili své schopnosti, než to mohou učini
doma, a vracejí se obyčejně po několika létech
domů, obohaceni jměním, vědomostmi i zkuše-
nostmi. Svoje peníze potom ukládají do staveh,
vinohradů, časem i do vzdělání svých děti.
Nejkrutější rána, jak již bylo vzpomenut
na počátku tohoto pojednání, jest přilišné za-
dlužení rolníků v západní Istrii u italských lich-
vářův. Toto přilišné zadlužení znemožňujev
mnohých krajích trvání úvěrních zádruh, jeliko
v mnohých obeich není možno nalézti dosta-
tečný počet nezadlužených hospodářů, kteří by
mohli a chtěli ručiti za ostatní, jak předpisy
úvěrných zádruh vyžadují. A poněvadž jednou
z hlavních příčin lichvy jest nevzdělanost ná-
roda, jsou úplně ospravedlněny požadavky chor-
vatských poslancův, aby se nejdřive a to n
útraty zemské zakládaly a vydržovaly chorvat-
ské a slovinské obecné školy.
#18
alto_textblock
#18
Válčení s Cínou.
#19
alto_textblock
#19
V Anglii velice přek vapilo a také znepo
kojilo, že ruská vláda jmenovala svým zástup-
#20
alto_textblock
#20
cem v Čině vyslaneckého radu ruského vysla-
nectví v Londýně stát. radu P. M. Les s a ra.
o němž jest známo, že jest velkým odpůrcem
anglických snah na Východě, jak nejednou ji
to i skutkem prokázal.
Pavel Michajlovič L es s a r vyznamenals
svou činností jako badatel na hranicích Ruska
v Asii. Jsa inženýrem, provedl tracování želez-
niční trati z Aschabadu do Sarachsu a z Michaj-
lovaka do Kisilarvatu, vedle ktoréž práce všímal
si bedlivě všech místních poměrů, o nichž pojednul
pak v análech carské ruské zeměpisvé společ-
nosti. Tato práce jeho pojata byla také do a-
glické modré knily.
Roku 1884 zúčastnil se Lessar zabrán
Mervu a záhy pak převzal předsednictví ko-
mise, vyslané za účelem úpravy hranic mez
Turkestanem a Afgunistanem. Lessar podnikl
pak smělé výpravy Afganistanem jedině za tím
účelem, aby seznal, jaký vliv a moc má tam
Anglie a úkol svůj provedl s takovým zdarem,
že povolán byl ke službě diplomatické a jme-
nován politickým agentem v Buchaře. Na tomt
místě počínal si tak taktně, že Bucfíara vzdal
se dosavadní přízně Anglie a zeměnila ji v přa-
telství s Ruskem.
Roku 1895 jmenován byl P. M. L e s s a
vyslaneckým radou v Londýně, ze kterého
místa odehází nyní po 6 letech opět na Východ,
kde jest pravé jeho působiště. Že pak mu
ruská vláda svěťuje zastupování v Čině, jest
důkazem, že má v něho velké naděje a take
důvěru, že je provede.
#21
alto_textblock
#21
Telegramy.
Z Londýna, 22. července. (C.-B.) »Stan-
dardu« oznamuje se ze Šanchaje: Dle úřadních
zpráv vypukly vážné nepokoje, způsobené tajnou
společností v Chsině, v distriktu tokinském. Jsou
obavy, že utrpěli při tom cizí misionáři.
#22
alto_textblock
#22
Válka jihoafrická.
#23
alto_textblock
#23
Telegramy.
Z Londýna, 22. července. (C.-B.) »Times
oznamují z Bloemfonteinu ze dne 19. července
Nedávné zajetí členů vlády oranžského státu ne-
minulo se účinkem na burské obyvatelstvo v tomto
městé. Zvláště okolnost, že byly ukořistěny pa
píry vlády, učinila velký dojem na Bury. Př j
si všiehni, aby záhy byl klid opět zjedná
Z nejlépe zpravené strany ceněn byl počet oby-
vatelstva oranžského před válkou na 75. 000.
z čehož se teď na útsku nalezá 35.000, aai
10 000 bylo zajato, 17000 zíje v městech An-
gličany obsazených. 13.000 mužů, žen a det
nalezá se na svobedě, ale není známo, mnoho-li
mužů bojuje.
Z Londýna, 22. července. (Zvl. tel.
»Nár. Listů«.) »Times« oznamují z Pretorie z
soboty: Krügerova odpověď na návrh
Reilzův, by zažádáno bylo o mír, souhlast
s náhledy Stejna a zní, by Burové v oče-
kávání možných zápletek v Evropě ve vál ee
pokračovali v nejlepší naději, že dobudou
si tím záhy opět samosthtnosti. Kr ůg e
k odpovědi dodal, že Burové vzdáti se must
každé naděje, že by evropské státy v jejich pro-
#24
alto_textblock
#24
spěch zakročily.
#25
alto_textblock
#25
Telefonické zprávy„Nár. Listů.“
#26
alto_textblock
#26
Německá strana HIdová.
Z Vídně, 22. července. V pátek.
19. července konala se v Litoměřicích schůze
výkonného výboru německé strany lidové
o níž »Deutsch-nationale Corre-
spondenz« oznamuje:
»Německá strana lidová postaví v 23
okresích v Čechách 25 kandidátů. Ve 22p
jednom, v Liberci, jenž volí 3 poslance
kandidáty tři. Pro dalších sedm okresů budou
kandidati ještě ustanoveni. Výkonný výbor
sejde se v září ještě jednou, aby rozhodi
o kandidátní listině a schválil volebni pro-
volání. V tomto volebním provolání vysloví
se heslo rozdělení Čech.
V zásadě ustanoveno kandidovati všude,
kde si budou toho důvěrníci přáti. Německá
strana lidová nedá si ani od německé strany
pokrokové ani od Všeněmců brániti vstou-
piti do volebního boje kdekoliv, poněvadz
neuznává zádné politické državy. Ostatne
nalezá prý se německá strana lidová v pří-
znivé situaci. Jest prý nezvratno, že jest nej-
silnější a nejvlivuplnější německou stranou
v Rakousku. Výbor německé strany lidové
prohlašuje, že strany, jejichž kandidáti byl
pomocí hlasů německo-lidových zvolenia
kteréž pak přes to účastnily se agitace
proti německé straně lidové, nesmějí více
na její hlasy počítati. Velikášství Všeněmců
musí prý býti právě tak vyhojeno, jako na-
foukanost sociálních demokratů-«
Nová strana uherská.
ch. Z Pešti, 22. července. Četní vy-
nikající magnáti a členové aristokracie hodlají
zaloziti antisemitskou stranu s na-
zvem »Křesťansků zemská strana«.
Albanie a Černá Hora.
a. Z Říma, 22. července. »Tribuna«
dovídá se z Cetvně, že princ Danilo pravil
na hostině uspořádané ku poctě vévody Pla-
menace, že ČernáHora nemá žád-
ných výbojných plánů v příčině
Albanie; snad jiný stát ma podobné
aspirace a domnívá se, že přejíti může přes
Černou Horu jako na koberci. Albanie bude
však Turecko hájiti do poslední kapky krve
a Albanii dostane se při tom pomoci i Černe
Hory a Italie. »Tribuna« dodává, že
slova tato platila Rakousko-Uhersku, které ve
výzbroji Kotoru úsilovně pokračuje a dodává:
»Zde vězí nebezpečí!«
Z Hakedonie.
n. Z Berlína, 22. července. »Voss.
Ztg.« oznamuje ze Sofie: Asi před 6 nedělemi
přešlo asi 20 makedonských mladíků ture-
ckou hranici směrem k Drinopoli prý s dy-
namitem. V těchto dnech byla výprava tato
tureckým vojskem dopadena a potřena.
Sest mladíků v boji padl o.
Volby do generálních rad.
R. Z Paříže, 22. července. Při ne-
dělních volbách do generálních rad utrpěli
monarchisté velkou porážku. Podlehl z nich
kandidátu republikánskému mezi jinýmici se-
nátor PrěvostLannay a posl. Bau-
#27
alto_textblock
#27
dry d'A sson, prvý v departementu Cöt
du Nord, druhý ve Vendée. V monarchisti-
ckém Calvades propadli konservativec Con-
rad de Witt a bývalý ministr v kabinetu
Dupuvově Lebret, tvůrce zákona proti
kasačnímu soudu. Všichni členové býv. ka-
binetu Melinova při volbách propadli. Sen
býv. presidenta Carnota a nynějšího pre-
sidenta L ou bet a byli zvoleni.
#28
alto_textblock
#28
Crispi umírá.
a. Z Říma, 22. července. Z Neapole
sem oznamují, že sil Crispa ubývá. Ne-
může ani ležeti na posteli a musí seděti v
fauteilu. Všichni přátelé nemocného státník
byli povoláni do Neapole. Myslí se všeobecné,
že konec jeho se blíží.
a. Z Neapole, 22. července. Zdravotní
stav Crispiův se zhoršil a vzbuzuje
největší obavy.
#29
alto_textblock
#29
Návrat eísaře Viléma.
n. Z Hasburku, 22. července. Císai
Vilém a hr. Waldersee přibudou sem
společně 10. srpna o 1 hod. odpol. na lodi
»Hohenzollern«. Po uvítání senátem bude
snídaně v radnici. Dále chystá se hostina
na lodi »Hohenzollern«, osvětlení a ohňostroj
na březích Labe.
#30
alto_textblock
#30
Telegramy korresp. kanceláře.
Z Vídně, 22. července. (C.-B ) Mínisti
vyučování dr. Hartel vrátil se z Úze.
#31
alto_textblock
#31
Ze Starého Srbska.
#32
alto_textblock
#32
Z Vídně, 22. července. (C.-B) »Po
Corr.« píší ze Skopije o poměrech v Mitro
vici: V Mitrovici a okolí nastalo upo-
kojení, jak se dopisovatel dovídá.
Úřadně vyličují tamní události v ten
způsob, že 11. m. m. v rogozenských
horách došlo ke srážce hlídky s četou.
jež ztratila 1 m. (zabit) a dva zajatce, kteří
byli odvedeni do Mitrovice.
Dne 14. t. m. zabavila četnická pro-
hlídka prištinská ve vsi Kolašíně, je
patří k mitrovickému okresu, dva koňské
náklady s 30 ručnicemi a příslušným stře-
livem. Za příčinou pátrání po dalších zbra-
ních žádali však mohamedáni v oné krajině
přísnou prohlídku křesťanských obydlía
v Mitrovici shromáždil se proto honf asi
100 m. Turecký brigádník konejšil rozčilený
dav, takže lidé ti, poslavše sultánovi depeši.
vzdali se svého záměru: zavříti tržiště
rozešli se do svých domovů.
Zdejší vojenský velitel pro tuto demon
straci byl povolán do Mitrovice, kde dl
dosud.
Srbové stěžují si, že mohamedánské
obyvatelstvo na svůj vrub pátralo po zbraních
a týralo je.
Ty dni přibylo do V raně s ručni
cemi asi 4000 m. I. výzvy. Všeliké jine
zprávy jsou přehnány.
Zabavená srbská pošta.
Z Cařihradu, 22. července. (C. B.
Srbský vyslanec Grujič zakročil na Port
pro zabavení úřadních srbských po
štovních zásile k srbským konsulátům
v Makedonii, provedené tureckými úřady na
turecko srbských hranicích v Cibevči. Minist
zahraničních záležitostí Tevfik paša pro-
hlásil, že byl již vydán rozkaz, by zásilky
tyto nebyly porušovány a že jedná se jen
o — nedorozumění.
#33
alto_textblock
#33
Přepadený konsulát.
Z Cařihradu, 22. července. (C. -B.)
Turečtí loupežníci napadli řecký konsu-
lát v Bruse, utekli však, zanechavše
ukradené již věci na místě činu, když kon-
sulátní kavasové užili zbraně. Řecký konsul
podal brusskému guvernérovi rozkladya
žádal za garancie jistotné pro bezpečnost
své osoby a potrestání vinníků. Řecký vy-
slanec učiní potřebně kroky u Porty.
#34
alto_textblock
#34
Sultanův dar.
Z Cařihradu, 22. července. (Stefani.
Ferid paša, sultanův svak, odjíždí do Říma
s koňmi jež sultán daroval italskému králi.
Volby s nepokoji.
Z Roubaixu, 22. července. (C.- B.
O volbách do krajské rady udály se zde ne-
pokoje. Davy manifestantů roztloukly výkladní
okna jednoho obchodu a vydrancovaly jeden
krám. Několik policistů bylo raněno, 15 osob
zatčeno.
#35
alto_textblock
#35
Španělský parlament odročen.
Z Madrida, 22. července. (C.-B.) Mi
nisterský předseda Sagasta přečetl dnes
ve sněmovně i v senátu královský dekret.
kterým se jejich zasedání odročuje
#37
alto_textblock
#37
Telegrafické zprávy hospodářské.
Z Vídně, 22. července. (C.-B.) Stv
chmele v polovici t. m.: V mnohých chme
lových krajinách hornorakouských zhor
šil se stav chmele, tak že mnoho chmelnie
bude míti skrovnou sbírku. Příznivější zprávy
došly z okolí schärdinského a světelského
z Neufeldu. Tamější chmel je prost hmyzu.
Ranný chmel kvete. Štyrské chmelnice —
kromě jižních — utrpěly rzí a hmyzem a na
zlepšení není pomýšlení, neboť mnohé rostliny
jsou již úplně vyvinuty, takže sbírka bude slab
prostřední. V dolním Štyrsku podporován vývoj
chmele příznivou povětrností. Ranný chmel vy-
zrává, pozdější kvete a opravňuje k nejlepším
nadějím. Pozdní, jenž trpěl chladny a částečně
také hmyzem, počíná kvésti a slibuje dobrou
prostřední sbírku. Chmelnice v Čechách
jsou větším dílem pěkné, protože v čas dosta-
vily se deště. Na Litoměřicku zotavil se chmel
velice, dosáhl výše tyče a je prost hmyzu. Také
v Rakovnicku je stav jeho přiznivější než po-
čátkem měsíce avšak poslední dní vyskytla se
čerň. Na Úštěcku chmel pěkně urostl, dosáhl
výše tyče a v chráněných polohách začíná
kvésti. Hmyz se skoro ani nevyskytl. Na Ža-
tecku je 3/2 chmelnic pěkných a slibují nor-
mální sbírku. Na 1/3 nebude valné sbírky pro
rozličné škody. V zdravých chmelnicích začinají
květy pěkné nasazovati. Na Moravé v okol
Přerova chmel dosáhl výše tyče a nasazuje
první květy. V některých polohách chmelnic
#38
alto_textblock
#38
trpěly mšicemí — také černi. V Haliči se-
sílil chmel, jemuž minulý měsíc škodilo sucho,
jak dostal vláhu. Rostlina je zdravá, skora
všude prosta hmyzu a dosáhla výše tyče. Také
výhonky jsou silně a nasazují pěkné květy. Jen
u Markuševa není květ taký, jak očekávalo se.
Ze Lvova, 22. července. (C.-B.) v
schůzi dozorči rady akc. hypote č ní
banky haličské usnešeno uveřejniti pro-
hlášení, v němž dozorčí rada »v plném vědoml
vší své zodpovědnosti, již tím přejímá«, ubez-
pečuje, že bezpodstatny jsou všecky pověsti
rozšířené při příležitosti klesnutí akc. hypoteční
banky haličské a její ztrátách ze spojení s kas-
selskou společností pro sušení mláta.
st. Z P'ešti, 20. července. (Zvl. telegr.
»Nár. Listů«.) Na trhu prodalo se 20.000 metr.
centů o 5 halérů levněji. Platila: pšenice
tisská 79 kg K 8.20, 78 kg K 8.10, 77.2 ke
K 7.80, peštská 77 kg K 7.80, makovská 78.8 kg
K 8.1714, skladní 76.7 kg K 7 70, srbská K 7.45,
vyelená K 7.10, nov á tisská 80. 5 kg K 8.25,
80 kg K 8.10, 80 kg z Pustapa K 7.77b,
79 kg K 8.05, 78.5 kg K 7.—, hornotisská
81 kg K 8.15, peštská 78 kg K 8.05; ži to
nové (— 10, 15 halérů) K 6.70 až 6 80, paka-
ské K 6.62k, ječmen nový K 6.20 až 6.30,
oves K 7.10 až 7.25, kukuřico K 5.30
až 5..35, řepka K 12.66.
Termínový obehod byl mdlý, s řepkou
pevný. — K večeru znamenula: pšenice na měsle
červenec K 7.94, pšenice na říjen K 8.01, pše-
nice na duben K 8.30, žito na říjen K 6.68.
oves na říjen K 6.30, kukuřice na červenee
K 5.29, kukuřice na květen K 5.07, kukuřice.
na srpen K 5.34, řepka na srpen K 13.10.
Sádlo smluveno po K 49.—, jiné zbož
bez odbytu a změny.
Počasi na bouřku.
Z Pešti, 22. července. (C.-B.) Časopi
»Hitel« oznamuje: Mezi rakouskými a uher-
skými interessenty mají se brzy zahájiti po-
rady za účelem obnovení petrolejového kartelu.
Z Berlína, 22. července. (C.-B.) Před-
seda akciové společnosti Gerhard Terlinden
v Oberhausenu se po několik již dní pohřešuje.
Zjištěno, že sáhl pro sebe i pro společnost
téhož jmena k příliš velkému bankovnímu
úvěru, který zjednal si předložením nepravých
obchodních knih a bílancí. Zdá se, že vydal
také padělané směnky.
Prokurista K orp a th, který jest s nlm
spoluvinen, byl zatčen.
Poměry společnosti nejsou ještě zjištěny,
ale zdá se, že konkurs je neodyra tný.
Z Berlína, 22. července. (C.-B.) O zprávě
stran nastávajícího uveřejnění celního ta-
rifu píše »Nat. Ztg.«: Potvrzuje so — dl
informací z dobrého pramene — že vyjednává
se o uveřejnění.
— Bankér Sal. Rawicz otrávil se ve
svém bytě pro obchodní ztráty z úpadku Lipskě
banky. Tak aspoň udává v zanechaném jiste,
Večerníky oznamují, že žiroval asi za 1 míl.
mk. směnek Lipské bankr.
n. Z Berlínn, 22. července. (Zvl. tel.
»N. L.«) Celkový zisk báňské spol. »Con-
cordia« obnáší za prvních šest měsíců
1,402.733 marek proti 1,555.962 markám
v téže době roku předešlého.
Přebytek »Hibernie« obnáší za červen
804.954 marek proti 831.095 markám v květnu
a proti 801 686 markám v červnu roku přede-
šlého. Celkový přebytek za první pololetí jest
o 112.404 marky menší než v roce 1900.
Stav padlé Lipské banky má býti as
o 17 mill. marek horší, než jak se původně za-
to mělo.
Z Buenos Ayres, 20. července. (Times.)
Argentinský ministr financi vyjádřil se
k dopisovateli, že stav státních finaneí
není na pováženou, třeba zahraničný a domác
nezaručený dluh dělaly poněkud nesnáze. ŘŘRádné
přijmy za posledního půl leta jsou mnohem
větší než rozpočteno a stačí na všecky závazky.
Bude i přebytek. Vláda nemůže zrušilo své
újmě konversní zákon, protože by se ubližilo
velkým zájmům. Zákony o penězích musí býti
trvalé. Konversní fond bude zachován, rozmo-
žován a sáhne se do něho jen v krajním pří-
padě, kdyby snad Čilsko nutilo Argentinu ke-
koupi dalších vojenských lodí. Tento foud je
k disposici pro případ vojny i pro konversi.
Vláda by nerada uskutečníla bill o dalším vy-
dání papírových peněz. Přijímá-li jej kongres,
president podá své veto, soudě že nová emisse
způsobila jen další znehodnocení papírových
#39
alto_textblock
#39
peněz.
#40
alto_textblock
#40
Pád Lipské banky.
#41
alto_textblock
#41
Z Lipska, 22. července. (C.-B.) V dnešní
schůzi věřitelů Lipské banky za předsed-
nictví vrchního soudce Müllera oznámil správce
podstaty, adv. Freytag, že banka byla en-
gažována u společnosti pro sušení mláta více
než 87 mill. mk. a proto musila padnouti.
Kdyby se podstata kasselské společnosti prodala
z ruky, zůstalo by asi 4—5 mill. marek. Proto
půjčeno konkursní správě kasselské půl mill.
k dalšímu vedení. Deposita Lipské banky činl
mnohem více než 1 milliardu mk., z nich je
dosud splaceno 2500 deposit, mezi nimni ole-
vřené depot přes 1 mill. mk. Konkursní správa
žalovala již členy dozorčí rady, neboť provinili
se většinou nedbalostí. Přeličení bude se konati
12. října t. r. Členové dozorčí rady, již jsou
prý vesměs poctivci, jsou prý ochotní pro
případ, budou-li odsouzeni — dáti své jmění
k disposici konkursní správě. Dokud všecci věči-
telé nebudou vyplaceni, nelze pomýšleti ze zá-
konných příčin na vyplacení akcionářů. Troufá,
že věřitelé dostanou v lednu podíl na srážku.
Z Lipska, 22. července. (C.-B.) Správce
konkursní podstaty sdělil na schůzi, že budou-li
členové dozorčí rady Lipské banky odsouzeni,
bude se mocí upotřebiti jejich jmění, obnášející
10 millionů. Aktiva odhadují se na 45 mill.,
k čemuž třeba připočísti ještě výtěžek z Kasel-
ského konkursu a jmění členů dozorčí rady.
Passiva činí 85 millionů. Schůze schválila kon-
kursní správu a zvolila definitivní výbor vě-
#42
alto_textblock
#42
řitelů.
#43
alto_textblock
#43
Z Nového Yerku, 22. července. Smýšlení
pevně. Pšeniee na červeneo 771/s, plenice
na září 771/4, kukuřlse na červonec 613,
bavlna 81/s, oukr muzcovados 3 / .
burso závěreční smýšlení
Na peněžní
pevně.