ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 d75a2db0-6615-11dc-96d1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
ALTO TextBloky — 147
#1 alto_textblock #1
20 července 1901. Císlo 198
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY
#3 alto_textblock #3
Strana 5.
#4 alto_textblock #4
úpadkovou správou Lipské banky společnosti pro sušení mláta záloha 21s mill. m. ujlšťuje »Leipz. Tagblatte, že úpadková správa Lipské banky povolila dosud pouze 500.000 m. Jaké obnosy na vykoupení lombar- dovaného zboží bude nutno zapůjčiti, není prý ještě známo. V každém případě nebudou tyt obnosy ani z daleka dosahovati 1 mill. m. st. Z P'ešti, 19. července. (Zvl. telegr. »Nár. Listů«.) Na trhu prodalo se 15.000 metr. centů. Ceny beze změny. Platila: pšeni c tisská 85 kg K 8.20, 79.5 kg K 8.15, peštská 76.5 kg K 7.75, 74 kg K 7.30, stolno-běle- hradská 75.5 kg K 7.871, banátská 76k K 7.79, bačská 76.5 kg K 7.90, podunajská 78.5 kg K 7.6713, 74 kg K 7.471, nová tisská 81 kg K 8.20, 80 kg K 8.15, 75.5 kg K 7.89, peštská 81.5 kg K 8.20, biharská 78.6 K 8.024; žito nové (— 5 haléřů) K 6.85 a 7.05, ječmen nový K 6.20 až 6.30, o v e K 7.10 až 7.35, kukuřice K 5.25 až 5.35 stuchlá K 5.10, řepka nová K 12.10 až 12.60 žadanská K 11.70. Termínový obehod byl úplně bez od- bytu. — K večeru znamenala: pšenice na měsio červenec K 8.—, pšenice na říjen K 8.06, pše- nice na duben K 8.36, žito na říjen K 6.76 oves na říjen K 6.33, kukuřice na červene K 5.33, kukuřice na květen K 5.08, řepka na srpen K 12..85. Sádlo K 49.—, slanina třidíln K 42.—, jiné zboží beze změny. Počasí: parno.
#5 alto_textblock #5
Národní hospodář.
#6 alto_textblock #6
Centralistní skutky a autonomní touhy.
#7 alto_textblock #7
II.
#8 alto_textblock #8
Když stát počal svou akci za povznese ním malých živností, neučinil tak bez příkladů1) Hnuti živnostenské počalo zvolna chápati vý- znam svépomoci a na všech stranách činěny návrhy ve směru tomto. Jeden z těchto návrhů (1891) dal podnět akci státní. Dle úmyslu navrhovatelova a dle státního rozpočtu z r. 1892 měla se akce vládní obme- ziti na technické povznesení vý- roby maloživnostenské, v přední řadě mělo se tak díti zakupováním stroj a přepoušténím jich společen stvům. Vláda nevěděla si z počátku se svou ake rady. Otevřela ve Vídni tak zv. maloživ- nostenský sál ve vídeňském technologi- ckém museu, v němž umístěny byly různé stroje, určené pro živnostenskou výrobu. Ježto návštěva nesplnila očekávání, poskytována zvláštní stipendia k návštěvě sálu tohoto, stipendia dosti značná a četná. Vláda nelitovala peněz, jen aby tento ve své podstatě místní vídeňský pod nik povznesla na ústav říšský. Přepou štění strojů dálo se v míře dosti. ne- patrné. Mezitím ale vyrůstal v Čechách slibný a nadějný ruch na povznesení malých živností. Pomýšleno na pořádání kursrů, podporo- vány výstavy (zvláště učednieké), debatováno o stipendiích, vítána myšlenka na založení pražského zemského technologi ckého musea a p., zkrátka v Čechách do- stávala celá myšlenka život a pružnost. A právě toto hnutí čjeské udalo vládě cestu a směr. Ve Vídni pocho- peno, že vzmach a vzrůst maloživnostenské akce české uškodil by významu Vídně jako ústředí. a s toho hlediska byla pak další akce veden a řízena. Program státní akce ve smyslu hnutí če ského doplněn a prohlouben. Od r. 1896 da tuje se systematické z vyš ová n státní subvence a stálého rozšiřování vládního programu ve směru tomto. V prvé řadě soustředěn další vzdělavae ruch kolem vídeňského c. k. techno- logického musea, jeho sbírky doplněny a rozhojnény a jeho organisace přizpůsoben novému poslání. Otázka kursů byla jeho prvým bodem. Vláda měla za sebou v té pří- čině špatné zkušenosti: její večerní kursy pořádsné v sále maloživnostenském za účelem obeznámení živnostníků se stroji se nez da- řily, nedostatečný počet návštěvníků zmařil dálší jich trvání. Po dosti dlouhé přípravě vzkřísena myšlenka kursů opět v nové formě (1895). Vláda majíe k disposici větší prostředky peněžní, které ji ochotný parlament rád po- voloval, zařídila ve Vídni mistrovske kur sy, které povýšila rázem a bez jakéhokoli zikonného důvodu, prostě mocí svých pro- středků, na »vyšší stupeň v zidlělá- vaeí«. K nim »přičleněny« stáctní kursy místní. Kursům obchodníeh komor a zemským povolován pouhé, na dále jen nepatrné subvence. Tí ale centralisační prostředky vládní vyčerpány nebyly. Dle rozpočtu 1895 a 1896 mělo býti užito zvýšení státní dotace i pro poskytování sti- pendií účastníkům »kursů«. I v praxi vy kládala a vykládá si to vláda tak, že stipendia se poskytují jen účastníkům kursů vídeňských. Tato praxe nemá jen hrot centralisační, ale dává také vládě možnost, aby si při udilení súpendií počínala tak, jak právě ji třeba. A dnes již každý vi, že rakouské vlády po- malu každého nového školníka vykládajíza koncessi! Dále stanoveno ministerstvem, že s t átn kursy místní (mimovídeňské) smějí býti pořádány teprve, když již konány pro tuté živnostenskou výrobu ve Vídni mistrovské kursy Ministerstvo skrývalo se a skrývá v té příčině za otázku výchovy učitelstva, nahromadění zku- šeností, vytvoření vyučovacího plánu — vlast ního účelu však vykládati netřeba. Stačí fake že dosud vychován vídeňskýmin kursy, česk učitel jediný (»in tschechischer Sprache« jak zpráva r. 1900 výmluvně dokládá). Ale i v této čistě centralistické kostř řádil známý dvojí loket, věren úplně tradicím z jinfch oborů správy. psroc ece 1) Použito: Zpráv obchodního ministerstva o podporování malých živností, Zpráv technologi ckého musea pražského, Zpráv zemského výboru. přehledů dra. J. Grubra v »Naší Debů«, hlavn r. II. str. 742 sl., III. str. 256 sl. a j., které zde ci tuji i pro příští článek.
#9 alto_textblock #9
Vídeňské kursy mistrovské konány dosu pro obuvníky, krejčí, stavební trubláře, zámeč níky a tesaře. Návštěva jich byla tato: celkem ze zemí účastníků českých kurs obuvnický (1895—1900) 396 154 (z Čech 83 » truhlářský (1900). 43 „ krejčovský (počiem 19) 250 62 „ r , 5 10 Stipendit účastníkům dáno celkem 141.570 K (úhrnná čísla subvencí pro kursy obchodních komor a zem vláda opatrně neuveřejňuje, stačí ale pro úsudek že r. 1900 z povolených k tomu účelu 9600 dáno jen 7000 K) Hořejší čísla již sama o sobě jsou velm výmluvna. Ale mnohé přece zamlčují. Když r. 1895 zahájen první státn mistrovský kurs (obuvnický) bylo z Čech tolik přihlášených, že zařízen zvláštní kurs český. Příslušnou »stipendijní praxí« docíleno, že český kurs po dvou létech zrušen pro nedostatek účastníkůs a na dále jsou vešker videňské kursy konány výhradně v jazyku německém. Lépe princie státní řeči proveden býti nemohl. Že stalo se tak na úkor vzdělání výrobních tříd. jest tím smutnější. A právě na účet prvých če- ských kursů spadá poměrně největší účast v kursech obuvnických. Jak ostatek dvojí loke působil i při dělení stipendif v Čechách patrn z toho, že ze 185 návštěvníků vídeňských kursů bylo z obvodu obchodní komory pražské . . . . . . 48 (z nich z Prahy 14 plzeňské . . . . . . 39 budějovieké . . . . . 12 liberecké . . . . . . 58 chebské . . . . . . 28 tedy z obvodu českých komor (a mezi těmilo zajisté i několik Němců) 99, z obvodů ně- meckých 86. Tento fakt zavdal i pražské ob chodní komoře podnět k tomu, že v několik podáních *) z 1898 a 1899 ukázala, že počet účastníků do mistrovských kursů vídeňských z král. českéh přijatých, jest zejmena při kursech nově za- vedených nepoměrně skrovný, že na př. do kursů truhlářských přijat byl r. 1897 z ce- lého Předlitavska průměrně každý druhý. z Čech však teprve každý pátý uchazeě. do kursů krejčovských z Předlitavska každý sedmý, z Čech však teprve každý d va- a dvacátý, ačkoli odborná kvalifikace ueha- zečů z král. českého — většínou národnosti české — byla beze vší pochyby při nejmenším ne horší, než kvalifikace žadatelů z jiných zemí předlitavských. Dále konstatovala obchodní komora, že mi strovské kursy státním nákladem v jazyce če ském se vůbec již nekonají. . . . a že tudíž čeští mistři, jsouce jen zřídka jazyka ně meckého dostatečně mocni, jsou z těchto kursů vídeňských ve skutečností skoro naprosto vyloučeni. Vláda počínala si do r. 1898 dosti opa- trně, vidouc však, že neni nikoho, kd by jí kladl vydatné překážky, vy- užila parlamentn! vakance zostřila centralistní význam akge této. »Druhý stupeň« kursů, kursy místtn pořádané státem, obmezil se na kursy obuvnické, truhlářské a krej- čovské. Patrně proto, že jiná řemesla po- učení nepotřebují . .. Vláda i zde zůstala věrn svému cili. Stanovením, že jen kursy pro ony živnosti smějí býti pořádány, pro něž konány kursy vídeňské a pro něž jsou již » vychoványs kvalifikované síly učitelské, kryla se prot možným interpellacím a dotazům, k nimž však následkem stagnace parlamentní práce nedošlo a jež by asi také nebyly učiněny ani v pra- eujícím parlamentě. Důvodů pro tuto doměnku jest s dostalek. Ale vláda sledovala zde ještě jiný účel V Čechách konány mezitím s výborným úspě chem a dobrými odborníky kursy pro jiné živ- nosti; kdyby byla vláda akci maloživnostenskou byla prováděla s úmysly čistými, byla by přirozeně po těchto silách sáhla, ale pak také by tyto kursy byly daleko před- stihly niveau vídeňských a byly by odpovídaly speciálně českým poměrům a potřebám. Ale toh právě vláda nechtěla a proto se spo kojovala kursy pro všechny země s tej- nými! Kursů takovýchto pořádáno do konee r. 1900 celkem 84, z nich 32 českých. Jakou cenu měly kursy tyto, toho výmluvným dokla- dem jest, že pražská obchodní komora několi kráte ve zvláštních podáních dokazovala, že kursy tyto, pořádané v král. českém, konaly se jen pro řemeslo obuvnické a že kursy kočovné. stojíce co do odborné kvality hlu- boko pod mistrovskými kur sv vídeňskými, nemchou býti za ně dosta- tečnou náhradou. Dále žádala komora vzhledem k tomu, že o německé kursy jest s dostatek postaráno, aby ke konání český ch státních kursů ustanoveno bylo pražské museum technologické, dále aby kursy tyto konaly se pro všechny živnosti, pro něž vídeňské jsou určeny, aby byly s vídeňským i na roven postaveny, aby délka jich, učebná osnova, kvalifikace sil učitelských byla s nimi shodna krátce, aby byly pražské kursy na roveň posta- veny vídeňským ve všech směrech. Na podání tato se komoře odpovědi vůbec ne- dostallo. Také subvencování kursů, po- řádaných jinými faktory nežli státem tříděno dle vídeňského lokte. Příslušná čísla uvedena již shora. Tíže těchto kursů, které jedině jsou upraveny dle našich potřeb, spočívá nyní na pražské obchodní komoře a techno- logiekém museu. A to nyní chceme postát- niti. Může býti větší ironie na naše samo- statnostní snahy? Původní úkol akee státní— pře- pouštění strojů společenstvům živnostenským — ustoupil nyní v pozadl. Jednak stroje neuspokojovaly a začastě se stávalo, že živnost nictvo pracovalo na lepších strojích, než jaké
#10 alto_textblock #10
) Sr. J. Gruber »Pražská obchodní komora- str. 387.
#11 alto_textblock #11
jim vláda nabízela, jednak dávají nyní spole- čenstva přednost bezúročným půjěkám, za ně si buď stroje opatří anebo jichž použijí k jiným účelům výrobním resp. nákupním. Ale i také charakteristickým jest, že stroje obuvnické přepuštěny celkem 28 společenstvům. z nichž bylo z Čech 10 (českých 7), na zpraco- vání kovů 14, z toho z Čech 3 (českým 2). krejčovských 37, z toho z Čech 17 (českých 12), textilních 8, z toho z Čech 1 (české). I zde nezapoměla vláda svěho centralistného smýšlení. Přepouští totiž stroje jen tehdy, pakli polovinu nákladu nese země t. j. stát rozhodne a země platí mlčí. Půjček povoleno ze státních fondů dosud 131.600 K, z nichž dáno do Čech 47.600a z toho českým společenstvům — 14.600 K. Dodatků netřeba. Ale tím činnost vládní ještě vyčerpána není B. Náš skelný průmyal v r. 1000. Dle zpráv odborného oddělení stálé komise pro hodnotu mezi- národního obchodu byl rok 1900 pro náš skleněný průmysl velice vážný. Uhelná stávka donuco- vala továrníky, kteří nemohli vzhledem k možným obrovským ztrátám zastaviti výrobu, aby platili za uhlí ceny, jaké jim diktovány. Teprve když nebylo lze ani za nejvyšší ceny uhlí dostati, obmezena vý roba. Výroba však i takto ohrožována špatnějš jakostí dodávaného uhlí. Zvláště česke továrny byly touto uhelnou krisí postiženy. K ne- dostatku uhlí přidružila se i ta okolnost, že objevi se nedostatek i jiných materiálií pro výrobu skla potřebných, ježto jednak jich vývoz stoupl, jednak nemohly chemické továrny, nuceny nedostatkem uhlí, plně pro průmysl tento pracovati. Důsledně nastalo i zde zdražení. Následkem toho byly nuceny sklárny zvýšiti ceny svých vý- robků, celkem as o 5 proc. Zvýšení toto stalo se zvláště na účet zpotřeby domácí, po něvadž v celé řadě vývozních odvětví nebylo lze n zvýšení cen ani mysliti. Vývoz rozvíjel se velic slibně a značně. Zvláště měl úspěchy u skla barev ného, zreadlovéha, dutého, litých ploten, tabulového všech druhův a láhví barevných. Co do jednotlivých států stoupl vývoz láhví do Anglie a Německa, kles do Rumunska, Belgie a Bulharska. Dovoz dutého skla (ne bílého) k nám se zmenšil, vývoz stoupl do Francie, Německa a Číny, klesl do Anglie a na Bal kán. Duté sklo bílé nalezalo zvláště zvýšený odbyt v Anglii a Spojených státech. Vývoz dutého skla broušeného klesl, zvláště do Indie. Tabulové sklo všech druhů má letos poprvé aklivní bílanci. Zboží hliněné. Řok 1900 nutno označiti pro zboží hliněné za velice neuspokojivý. Zpráva ústřední stálé kanceláře zří příčiny toho zvláště v nepřízni- vých poměrech stavebních. Tíha situace odvětví to- hoto nejevila se ani tak ve vývozu, jako spíše na trzích domácích, které trpěly nepatrným ruchem sta- vebním. S převážnou částí své výroby (zvláště lev- nější: cihlami, taškami, obyčejnými šamotkami, hli něnými rourami, nádobím a p.) jest průmysl tento odkázán jen na domácí trhy: vývoz lýká se zvláště zboží více cenného, specialního. Německo jest na- šemu vývozu svými cly v tomto směru uzavřeno náš export pracuje nejvíce na Rus a Balkán, který však v posledním roce téměř ničeho neodebíral, tak zbylo jen Rusko, které dovedlo četných nabídek využíti ke stlačení cen. Také ubelná stávka stihla míře nemalé domácí naši výrobu a donutila k ně- kolikatýdennímu zastavení práce. Po ukončení stávky dovršily vysoké ceny uhlí značné ztráty. Průmysl hlíny snažil se sice zvýšiti ceny tovarů, leč pokusy učiněné selhaly. Nemálo k tomu přispěla i ta okol- nost, že průmysl tento neopírá se o sprostředkova- telský obchod, nýbrž že musí se obraceli přímo na spotřebitele. Jinak tomu v Německu, kde pracuje zmí- něný průmysl vlastně jen pro několik velkoobchodů, které ovšem dovedou při značné ochraně celní trhu ukládati ceny. Jediným lepším paprskem jest dosti oprávněná naděje na stoupnutí ruchu stavebního možnost zvětšiti vývoz, ježto oplývají Čechy zname- nitými surovinami, které jest nuceno Německo o nás kupovati. Úprava vývozu jest ovšem věcí poli- tiky obchodní. Zpráva představuje si příští úpravu tak, že by české továrny pracovaly zvlášlě pro vývon a uvolnily tak ostatním trhy domácí. To ovšem před- pokládá změnu celních sazeb německých. Méně nežli stavební keramika, trpěla keramika jemná. Vý- nosnost všech továren ovšem i zde značně klesla. Co se odbytových poměrů týče, nebyly na domácím trhu nepříznivy a ukázalo se, že domácí výroba pro domácí spotřebu úplně stačí, takže dovoz značně klesl. Také trh zabraničný byl dosti živý — ale oba trhy znamenaly velice nepříznivé ceny. Německá soutěž pracovala k tomu plnou parou. Ale přes všechno nezdařilo se jí oslabiti oblibu zboži (zvláště porcelánového) českého původu, které nalezlo čílého odbytu i do Ameriky. Velikým nepřítelem byly na- šemu průmystu naše sazby dopravní — starý stesk veškeré naší výroby průmyslové. Konkura flrmy D. L. Kohn v Praze. Ob- chod se zbožím koloniátním a s barrami firmny D. L Kohn, který existuje již 38 let, ohlásil dnes konkurs. Jednání o sečkání resp. vyrovnání s věřiteli nevedl k cíli. Úpadci udávaji passiva na 630.000 K aktiva na 200.000 K. Z pražských peněžních ústavů (sou interessovány: Živnostenská ba n ka 80.000 K, fřlíšlka a ng Fobanky 40.000 K, filiálk länderbanky 40.000 K. Dlohy za zboží činí 250.000 K. Konkursním komisařem usta noven r. z. s. dr. H. Geiger, prozatímním správcen podstáty úpadkové dr. Kv. Casanova. Rok věřitelsk 25. července, lhůta k příhláškám do 20. srpna, likví- dační rok 30. srpna. Italska soutěž bavlnářská. Ilalský bavl nářský průmysl činí dle zprávy cařihradskéh konsulátu našeho všemožné pokusy, aby ovládí tamn trh. Tak zdařilo se cestujícím dvou horno-italských závodů prodati za úžasně nízké ceny veliké množství baviněného zboží (tvrdí se, že za 300.000 fr.). Spo- třebitelům líbí se zvláště tištěné harchetové látky a flanelyo Belgická soutěž přezná. Zpráva našeho ko sulátu v Ruščuku upozorňuje, že poslední dobou zje- vila se na tamních trzích laciná belgická příze nej- obyčejnější kvality a že ohrožuje v tomko zboží ve- škeré ostatní státy, zvláště neobyčejně levnými na- bídkami svými. Rakousko jest na vývozu bavlněné příze velmi živě interessováno; v posledním měsíci bylo jí tam importováno od nás 20.719 kg. Počátek jednání o autonomním celním tarifu. Mezi obchodním ministrem této poloviny říšské Callem a uherským Hegedüsem jednáno při společné jízdě k otevření nové bosenské dráhyo otázce, kdy zahájena býti mají jednání a novém autonomním celním tarifu. Oba ministří dohodli se na tom, že koncem tohoto měsíce svolán býti mají delegati obou v lád k přísluš nému jednání do Vídně. Při schůzi této ne- dojde ovšem k meritornímu vyjednávání, spíše bude připraven a sdělen potřebný materiál a stanoven způsob dalších porad. Mezinárodní konforence cukerní. Jak se nám sděluje, zlepšily se prý chance na svolání mezi- národní cukerní konference do Brusselu. Poslední výkazy francouzské finanění správy dokazují značné zmenšení státních příjmů. As 30 mill. tohoto úbytku lze přičísti na vrub cukerních premil. To, zdá se donutilo francouzskou vládu k větší ochotě k jednán o zrušení premil těchto. Jaký bude výsledek konfe rence, která se prý bude konati na podzim, nelze ovšem ještě dnes předvídatí. První krajinská výstava spolku zahra nicko-štěpařského pro Pošumaví se sídlem v Klato vech otevřena bude dnes 20. července v Klafoveci v zahradě hotelu »Střelnice«. Dle všech přilstášek vystavovatelů bude první výstava tato v kraji pošu- mavském, na kteréž podíl berou nejen interessenti kraje plzeňského, ale i četní vystavovatelé z Čech. Moravy, Stezska, ba i Vídně, velmi četně obestána. Protektorát nad výstavou převzal p. hrabě Eugen Černln z Chudenic. Mezi jiným vystaveny budou na této výstavě v oddělení prvním růže řezané, práce vazačské, pomůcky a literatura, v oddělení druhém vzácné květiny exelické, vyhlášené klatovské kara- áty, pelargonie atd., v oddělení třetím zeleniny, se
#12 alto_textblock #12
170.50
#13 alto_textblock #13
206.50 143.50
#14 alto_textblock #14
389.—
#15 alto_textblock #15
388.—
#16 alto_textblock #16
100.50
#17 alto_textblock #17
270.—
#18 alto_textblock #18
446.50 860.—
#19 alto_textblock #19
636.—
#20 alto_textblock #20
642.—
#21 alto_textblock #21
538.—
#22 alto_textblock #22
mena, stromy ovocné, ve čtvrtém průmvslové výrobky zahradnicko štěpařské, ozdoby zahradní a pomůcký včelařské, jakož i polní náčiní, v pátém znázorněr bude sad v přírodě umělou rukou dovedných zahrad- níků klatovských, dále též několik školek, jakož všechny pomůcky a věci, spadající do oberu včelai- ského. Pro vystavovately určeno jest mnoho cen. Výstava zahájena bude o 9. hodině dopolední a po- trvá až do 23. července, kdy rozdělením cen bude ukončena. Včelařská výstavka v Kolčl u Slaného při včelařském kursu Zemským ústředním spolken pro král. české dne 21. až 28. července 1901. pořá daném bude zajímava uspořádáním tří způsobů č sového včelaření. Pro každý způsob tohoto prakti ckého včelaření vystaveny budou nejen úly, ale veškeré potřebné předměty, aby návštěvníci očividně mohli si učiniti jasný názor o významu a důležitost těchto soustav. Z amerického trhu železářského. »Köln Zlg.« sděluje: Trh vyčkává zvláště následkem ne- jistoty, jak se utváří poměry a rozsah stávky. V ně kterých odvětvích povolena malá zvýšení, tak po- volila společnost válcoven železných prutů vyšš mzdy; jinde — zvláště u válcoven jemného plechu — vyskytly se obtíže. Závody tyto povolily sice děl- níkům z odborných společenstev malé zvýšení mzdy ale nechtějí tak učiniti ohledně dělníků ostatních. Ostatek jest obchodní stav země dobrý, příjmy že- leznic stále stoupají. Hutě mají objednávek do konce července. Trh zboží holového jesto mnoho živější. Poptávka po hrubém plechu stoupla. Ceny jemného plechu mimo nadání klesly. Roury těší se čilému odbytu. Drátěný trh jest málo změněn, třeba poptávka polevila. Zprávy o anížení německých cen uhel- ných. Dle zpráv berlínských listů udržovala se v tamních obchodních a průmyslových kruzích zpráva, že rýnskovestfálský syndiská sníží ceny uhlí. Zdá se však pravdě nepodobno, že by syndikát sáhl k podobnému opatření nyní, před obchodem podzimním. Spíše lze za to míti, že po- věsti ty vyjadřují jen pium desiderium berlínskýc kruhů průmyslových, které opětovně na syndikátuse domáhaly snížení cen uhelných, poukazujíce na dnešn nepříznivý stav německého průmyslu. Cla na dřívi. Dne 24. června konala se v Bi schofshofenu schůze dřevařských interessentů solno hradských, na níž přijata resoluce, v níž se praví že nemírný vývoz dříví z Rakouska jen vážným nehezpečím pro další trván a rozvoj dřevařského průmyslu. Pro- středky odpomoci jsou: odstranění nebo zmír- nění rozporu mezi cly na surové dříví a tovary dře věné, vyskytující se v sazbách celních cižích států, v nejkrajnějším případu však, nebylo-li hy lze dosíei vyrovnání, zavedení vývozních cel na dříví. Z vývozního spolku pro Čechy, Morav a Slozeko v Praze. V červnu t. r. upozornil Vývozní spolek své členy (skoro 900), že mná o 8i Girmách »důležité zprávy« a o 18 firmách »velmi důležité« zprávy, dále oznámil členům 76 insolvencí a 121 konkursů. Infor- mací o solidnosti firem domácích ivciz íich podáno písemně v téže době 1030 stranám celkem 1853, odbytných a nákupních pramenů rozličného zboží, agenlů, zástupců, sazeb eelní ch a dopravních, dále překladů z cizích a do cizích jazyků opatřeno 949 a konečně návštěv přijato a ústních dotazů (mimo telefonické) vyřízeno 240. Hospodářský spolek pro Horku n. Sáz a okolí bude konatí v neděli dne 21. července 1901 o 2. hod. odpol. v bývalém pivovaře v Horce n. Sáz. druhou valnou schůzi. Pořad jednání: 1. Zahájení schůze předsedou spolku. 2. »O prospěchu sdruže- vání se rolnictva v době přítomné« promluví pan V. Bílý, učitel hospodářské školy zimní v Benešově 3. Čtení zápisu o ustavující valné schůzi. 4. Zpráv pokladníka. 5. Volba předsedy, místopředsedy, jednatele. pokladníka, 3 členů výboru, 2 náhradníkův a 2 pře hlížitelů účlů. 6. Přijímání nových členů. 7. »O důle- žitosti mrvení a úpravě luk« pojedná pan V. Bílý odborný učitel. 8. Volně návrhy. K vyhlášce intendance 8. sboru č. 4018 uveřejněné v našem listě dne 16. července t. r. o do dání dříví, uhlí atd., oznamuje se, že vypsaná dodávk dříví pro Prahu a místa konkurující zadá se na dobu od 1. října 1901 do 31. srpna 1902. Dodati jest pak měsíčně v létě 38 m', v zimě 180 mi měkkého dříví.
#23 alto_textblock #23
Hanky, záložny a spořitelny Výplata kuponů 49% zástavních listů Hypoteční banky království českého. Kupony 40 zástavních listů jak na zlaté, tak i na koruny znějících, jakož i úroky z vinkulovaných 4% zá- stavních listů Hypoteční hanky království českého dnem 1. srpna 1901 splatné vyplácejí se již od 26. července 1901 počí naje beze vší srážky
#24 alto_textblock #24
Trhy poněžnt Z Vídně, 19. července. (Závěrečné úřadn kursy.) Únorová renta . 99.05 společná » květ. 99. 10 » stříb. 99.05 rakouská » zlatá 118 35 » kor. 95.65 uherská » zlatá 118.40 93. » kor. 18250 státní losy 1854 » » 1860 139.25 po 500 zl. . po 100 zl. státní losy 1864 losy tisské .. » úvěrního úst. vídeň. l. komun. turecké losy b. anglorakonská vídeň. b. jednota r. úst. pro úv. poz. rak. úvěrní ústav uh. úvěrní banka 404.— b. pro země rak. vídeňská unionka 261.— česká b. Union 266.50 Živnost. banka 2830.— buštěhradská A . „B . 1040.— duchcov. podmok. —.— Ivovskočernovická 528.— Následkem zpráv novovorský ch po- čala bursa nadějně, následkem nízkých kursů berlinských však smýšleni ochablo. Kreditky, státní dráhaa alpinky dosti kolisaly. Enkontní snaby 31/„, 4 procenta. x. Z Vídně, 19. července. (Telefonogram »Nár. Listů«.) (Denní bursa.) Po sil ných reprisách posledních dnů nastal dnes ne- příznivý obrat, který způsoben byl méně zev nějšími momenty, jako spíše vnitřní chabost trhu vídeňského. Z počátku bylo smýšlení pevné Zhoršily se zvláště kreditky, v nichž podnikány spekutační prodeje a také téměř všechny ostatní kulisní papíry podstatně zlaciněly. Zároveň šran- kovní papíry v poslední době favorisované po- někud ochably. Později se smýšlení poněkud zlepšilo příznivými zprávami londýnskými a ber línskými, avšak původní ztráty nemohly být odčiněny. Haličské hypoteční banky pozděj- značně klesly. Ze šraňkovních hodnot veliké ztráty utrpěly pražské železářské, české báňské, paroplavební a mostecké uhelné. Ostatní hodnoty ukládací se mnoho nezměnily. Devise a valuty nezměněny. Na eskomptním nezměněno : 3—3 1/2 x. Z Vídně, 19. července. (Telf. »N. L.«) (Večernf bur sa.) Kreditky 635.50 (po —.— uherské kreditky 643.—, anglobanka 271.— bunkovní jednota 447.—, unionka 539.—. länderbanka 404.50, státní dráha 639.—, jížní dráha 92.—, polabská dráha 484.50, severo- západní dráha 475.50, turecké tabákové 286.— rýmavsko-muráňské 449.—, alpinky 427.— (po —.—), květnová renta 99.10, uherská k
#25 alto_textblock #25
rak. severozáp. dr. 475.— polabská dráha. . 483.5 pražsko ducheov. spol. st. dr. rak. uh. 640.50 92.— jižní dráha silniční dr. lil. A. 244.— 239.— » . » H. 790.— dunaj. paroplaveb. 863.— rakouský Lloyd. 1576.— pražská želez. sp. 1110.— česká montan. sp. 427. — alpská montan. sp. 447.— rým. muráň. spol. 263.— rak, zbrojovku —.— vídeň. stavební sp —.— peštská vagonka —.— severočeské uhlář. západočeská uhl. 748.— mostecká uhl. sp 1260.— Schodnica . . 284.50 turecká tabák. rež. devisa německá. 117.4 » londýnská. 239.60 95.1 » pařížská 95.15 „ curyšská. dvacetifrank . . 19.02 marka papírová . 117.42 rubl » . 252.75
#26 alto_textblock #26
Amsterodam šek a krátké lhůty za 100 hol. zl. . . , delší lhůty Brussel šek a kr. lh. za 100 » delší lhůty Německo šek a kr. lh. za 100m delší lhůty Londýn šek a kr. lh. za 10 l.st » delší lhůty . . . . Nový York za 100 doll. Italie šek a kr. lh. za 100 lir „ delší lhůty Petrohrad a ruská města šek kr. lh. za 100 rublů .. » delší lhůty . . Paříž šek a kr. lh. za 190 fr. » delší lhůty . . . Curych a Basilej žek a kr. lh. » delší lhůty Švýcary šek a kr. lh. . .. delší lhůly . . . .
#27 alto_textblock #27
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898 » » Č. Budějovic 1893 „ , Plzně r. 1886 . . » Teplice r. 1887 . » » Smíchova r. 1838 Zástavní listy české hyp. banky , ,,,,, Zemská b. král. čes. zákl. úpisy » » » . kom. dl. úp » » » » mel. úpisy „ , , „ želez. úpisy Ceská prům. banka dlužní úpisy Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy- poteční listy důchodkové . Česká severní dráha . . . . Buštěhradská dráha .. Em. 1871 dto. dto. » 1872. Místní dráha N. Brod-Humpole Duchc.Podm. dráha Em. 1869 „ 1871 dto. „ 1874 dio. Česká montanní Em. 1896. Rak. severo-západní dráha . dto. lit. B.- dto. Em. 1874 Česká eskomptní banka . . banka »Union« . . . Česká průmyslová banka . . Hosp. úvěrní banka pro Čechy Moravská eskomptní banka . Pražská úvěrní banka . . . Živnostenská banka pro Čechya Moravu . . . . . . . Ústecko-teplická dráha . . .. Česká severní dráha . . . Buštěhradská dráha . (lit. A.) „ . (lit. B. Duchcovsko-podmokelská dráha Ferdinandova severní dráha Rakouská sev.-západní dráha (lit. B.) dto. Pražsko-duchcovská dráha. Pražská sp. par. po Vltavé a Labi Jiho sev.-německá spoj. dráha Akc. tov. na vyráb. uměl. hnojnv v Kolíně . . . . . . . . Podolská cementárna . . . Česká spol. pro prům. ceukerní Český akc. piv. v Č. Budějovicích První česká všeob. zajišť. banka První česká spol. pro raf cukru (Medřany) . . . . . . . Strojnieká spol. dř. Daněk al spol. Pražská železářská společnost , stroj. spol. (dě. Ruston) „akc. spol. řetěz. lávky První českomorav. tov. na stroje
#28 alto_textblock #28
Rakouské kreditky Diskonto. . . . . . . . Německá banka . . . . .. Obchodní společnost . . . . Drážďanská banka . . . .. Španělské exterieury . . . Bochumské ocelárny . . .. Lauřina but . . Dortmund Union lit. C. . . Harpenské uhl. doly .. Gelsenkirchenské uhl. doly . Hibernia . . . . . . .. Consolidace . . . . . . . Dannenbaum . . . . . . Severoněmecký Lloyd . . .. Hamb. amer. dopravní spol. .. Kanada . . . . . . . . Transvaal . . . . . Turecké losy . . . . . .
#29 alto_textblock #29
runová 93.—, turecké losy 100.75, marky m —.— hotové 117.50, na ultimo
#30 alto_textblock #30
Devísy.
#31 alto_textblock #31
Bursa. V Praze, 19. července. (Pův. zpr. »N. L.«) Při dosti pevném trhu uskutečněny na dnešní burse závěrky akcií Živnostenské banky z K 266.75. Dále podáváno za akcie: České banky »Union« K 260.50, strojírny Daňkovy 446.—, Královéhradeckého úvěrního ústavu K 485.—. Jiné papíry jmenovány nebyly. Ožficiální záznamy znějí:
#32 alto_textblock #32
Berlínská bursa, 19. července. (Zvi telefonogr. »Nár. Listů«.) Dnešní trh byl. n začátku slabším, čehož příčinou byly jednal nepříznivé pověsti, kolující o Rýnské bance jednak neuspokojivé zprávy z krajů průmyslo- vých. Realisace, jež hned na počátku byly pro váděny, oslabily mírně kursovní niveau. V prů- běhu byl obchod tichým a zájem soustředil s na paroplavební hodnoty. Konec na Ameriku pevný. Na trhu bankovním byly rak. kreditky tísněny nižšími záznamy vídeňskými, později však se zase zotavily a koněf jen asi o čtv procenta níže. Z domácích bankovních papírů diskonto komanditní a němenká banka na za- čátku slabé, na konec — však proti včerejšku o 1.25 proc. vyšší. Báňské hodnoty na začátku slabší, ke konci však přece asi o půl procenta lepší. Trh dopravní byl pevným, zejmena pro zmíněné již hodnoty paroplavební, americké dráhy vyšší, transvaalská dráha a švýcarské dráhy klidné, rak. dráhy o něco nižší. — N kasovním trhu podnikány byly dnes po tk značném zlepšení realisace, jimiž kursovní niveau bylo mírně stlačeno. — Na trhu uklá- dacím španělské exterieury na nepokoje ve Špa- nělsku nižší. Ukládací trh klidný Soukromý diskont nezměněn 2.75 proe. Záznamy papírů, pro něž jest tou dobou větší zájem :
#33 alto_textblock #33
. . . .
#34 alto_textblock #34
248.— Z kasovních papírů: Concordia Eschweiler 182.—, Geisweider 141.50, Hoch- dahl 150.—, Katovické 178.—, Wilhelm 153.— Phönix 131.—, Rh. Stahl 147.—, Schalker (
#35 alto_textblock #35
Peníze
#36 alto_textblock #36
198.25 —.— —.—
#37 alto_textblock #37
117.45
#38 alto_textblock #38
117.55 239.57 239.65
#39 alto_textblock #39
90.80
#40 alto_textblock #40
—.—
#41 alto_textblock #41
—.-
#42 alto_textblock #42
95.15.
#43 alto_textblock #43
95.127
#44 alto_textblock #44
95.191
#45 alto_textblock #45
pentn
#46 alto_textblock #46
96.—
#47 alto_textblock #47
90.—
#48 alto_textblock #48
92.75
#49 alto_textblock #49
94.—
#50 alto_textblock #50
91.— 102.75 96 80 89.50
#51 alto_textblock #51
31
#52 alto_textblock #52
98.—
#53 alto_textblock #53
94.75
#54 alto_textblock #54
94.75 94. 75 99.—
#55 alto_textblock #55
41
#56 alto_textblock #56
100.-
#57 alto_textblock #57
102.50 102.50 102.50 —.— 105.— 105.—
#58 alto_textblock #58
—
#59 alto_textblock #59
89.75 107.— 106.— —.—
#60 alto_textblock #60
—.—
#61 alto_textblock #61
260.50
#62 alto_textblock #62
349.—
#63 alto_textblock #63
656.—
#64 alto_textblock #64
266 75 3020 409.— 2830 1040. — —
#65 alto_textblock #65
5
#66 alto_textblock #66
5
#67 alto_textblock #67
6
#68 alto_textblock #68
—.—
#69 alto_textblock #69
5
#70 alto_textblock #70
5
#71 alto_textblock #71
475 — 483 5 174.— —.—
#72 alto_textblock #72
5
#73 alto_textblock #73
4
#74 alto_textblock #74
5
#75 alto_textblock #75
—.—
#76 alto_textblock #76
5
#77 alto_textblock #77
—.—
#78 alto_textblock #78
—.—
#79 alto_textblock #79
—.—
#80 alto_textblock #80
—.—
#81 alto_textblock #81
5
#82 alto_textblock #82
—.—
#83 alto_textblock #83
5
#84 alto_textblock #84
446.—
#85 alto_textblock #85
5
#86 alto_textblock #86
1570
#87 alto_textblock #87
5
#88 alto_textblock #88
—.—
#89 alto_textblock #89
—.—
#90 alto_textblock #90
5
#91 alto_textblock #91
Začátek
#92 alto_textblock #92
199 90 199.75 135.— 128.— 70 25 165.60 180 40 49. 75 150.4 161.40 152 40 283.—
#93 alto_textblock #93
173.80
#94 alto_textblock #94
113..80 119.50 97. 70 174.. 10290
#95 alto_textblock #95
Zboži
#96 alto_textblock #96
198.45
#97 alto_textblock #97
—.—
#98 alto_textblock #98
—.—
#99 alto_textblock #99
117.60
#100 alto_textblock #100
117.80 239.771 239.8
#101 alto_textblock #101
90.91
#102 alto_textblock #102
—.—
#103 alto_textblock #103
—
#104 alto_textblock #104
95.25
#105 alto_textblock #105
95.25
#106 alto_textblock #106
95.25
#107 alto_textblock #107
stau
#108 alto_textblock #108
96.50
#109 alto_textblock #109
92.—
#110 alto_textblock #110
—.—
#111 alto_textblock #111
95.——
#112 alto_textblock #112
—. —
#113 alto_textblock #113
103.75 97. 80 90.50 99.—
#114 alto_textblock #114
95.75 95.75 95.75 99.50
#115 alto_textblock #115
—.—
#116 alto_textblock #116
103.50 103.50 108.50 95 —
#117 alto_textblock #117
—.—
#118 alto_textblock #118
—.—
#119 alto_textblock #119
—.—
#120 alto_textblock #120
90. 75 108.— 107.— —.—
#121 alto_textblock #121
—.—
#122 alto_textblock #122
262.—
#123 alto_textblock #123
—.—
#124 alto_textblock #124
352. —
#125 alto_textblock #125
—.—
#126 alto_textblock #126
658.—
#127 alto_textblock #127
267.— 3030 412—— 28550.- 1044. —.
#128 alto_textblock #128
—.—
#129 alto_textblock #129
476.—
#130 alto_textblock #130
485.50
#131 alto_textblock #131
176.—
#132 alto_textblock #132
—.—
#133 alto_textblock #133
—.—
#134 alto_textblock #134
—.—
#135 alto_textblock #135
—.—
#136 alto_textblock #136
—.—
#137 alto_textblock #137
—.—
#138 alto_textblock #138
—.—
#139 alto_textblock #139
—.—
#140 alto_textblock #140
4448.—
#141 alto_textblock #141
1586--
#142 alto_textblock #142
—.—
#143 alto_textblock #143
— —
#144 alto_textblock #144
Kone
#145 alto_textblock #145
200.50 192.75 136.— 129.25 70.80 166.50 181.25 50.— 151.25 162.25 153.25 285.—
#146 alto_textblock #146
175.30
#147 alto_textblock #147
114 10 119.60 99. 174.50 103.—