#1
alto_textblock
#1
20 července 1901. Císlo 198
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
Strana 5.
#4
alto_textblock
#4
úpadkovou správou Lipské banky
společnosti pro sušení mláta záloha 21s mill. m.
ujlšťuje »Leipz. Tagblatte, že úpadková správa
Lipské banky povolila dosud pouze
500.000 m. Jaké obnosy na vykoupení lombar-
dovaného zboží bude nutno zapůjčiti, není prý
ještě známo. V každém případě nebudou tyt
obnosy ani z daleka dosahovati 1 mill. m.
st. Z P'ešti, 19. července. (Zvl. telegr.
»Nár. Listů«.) Na trhu prodalo se 15.000 metr.
centů. Ceny beze změny. Platila: pšeni c
tisská 85 kg K 8.20, 79.5 kg K 8.15, peštská
76.5 kg K 7.75, 74 kg K 7.30, stolno-běle-
hradská 75.5 kg K 7.871, banátská 76k
K 7.79, bačská 76.5 kg K 7.90, podunajská
78.5 kg K 7.6713, 74 kg K 7.471, nová tisská
81 kg K 8.20, 80 kg K 8.15, 75.5 kg K 7.89,
peštská 81.5 kg K 8.20, biharská 78.6
K 8.024; žito nové (— 5 haléřů) K 6.85 a
7.05, ječmen nový K 6.20 až 6.30, o v e
K 7.10 až 7.35, kukuřice K 5.25 až 5.35
stuchlá K 5.10, řepka nová K 12.10 až 12.60
žadanská K 11.70.
Termínový obehod byl úplně bez od-
bytu. — K večeru znamenala: pšenice na měsio
červenec K 8.—, pšenice na říjen K 8.06, pše-
nice na duben K 8.36, žito na říjen K 6.76
oves na říjen K 6.33, kukuřice na červene
K 5.33, kukuřice na květen K 5.08, řepka na
srpen K 12..85.
Sádlo K 49.—, slanina třidíln
K 42.—, jiné zboží beze změny.
Počasí: parno.
#5
alto_textblock
#5
Národní hospodář.
#6
alto_textblock
#6
Centralistní skutky a autonomní
touhy.
#8
alto_textblock
#8
Když stát počal svou akci za povznese
ním malých živností, neučinil tak bez příkladů1)
Hnuti živnostenské počalo zvolna chápati vý-
znam svépomoci a na všech stranách
činěny návrhy ve směru tomto. Jeden z těchto
návrhů (1891) dal podnět akci státní. Dle
úmyslu navrhovatelova a dle státního rozpočtu
z r. 1892 měla se akce vládní obme-
ziti na technické povznesení vý-
roby maloživnostenské, v přední řadě
mělo se tak díti zakupováním stroj
a přepoušténím jich společen
stvům.
Vláda nevěděla si z počátku se svou ake
rady. Otevřela ve Vídni tak zv. maloživ-
nostenský sál ve vídeňském technologi-
ckém museu, v němž umístěny byly různé
stroje, určené pro živnostenskou výrobu. Ježto
návštěva nesplnila očekávání, poskytována zvláštní
stipendia k návštěvě sálu tohoto, stipendia dosti
značná a četná. Vláda nelitovala peněz, jen
aby tento ve své podstatě místní vídeňský pod
nik povznesla na ústav říšský. Přepou
štění strojů dálo se v míře dosti. ne-
patrné.
Mezitím ale vyrůstal v Čechách slibný
a nadějný ruch na povznesení malých živností.
Pomýšleno na pořádání kursrů, podporo-
vány výstavy (zvláště učednieké), debatováno
o stipendiích, vítána myšlenka na založení
pražského zemského technologi
ckého musea a p., zkrátka v Čechách do-
stávala celá myšlenka život a pružnost.
A právě toto hnutí čjeské udalo
vládě cestu a směr. Ve Vídni pocho-
peno, že vzmach a vzrůst maloživnostenské akce
české uškodil by významu Vídně jako ústředí.
a s toho hlediska byla pak další akce veden
a řízena.
Program státní akce ve smyslu hnutí če
ského doplněn a prohlouben. Od r. 1896 da
tuje se systematické z vyš ová n
státní subvence a stálého rozšiřování
vládního programu ve směru tomto.
V prvé řadě soustředěn další vzdělavae
ruch kolem vídeňského c. k. techno-
logického musea, jeho sbírky doplněny
a rozhojnény a jeho organisace přizpůsoben
novému poslání. Otázka kursů byla jeho
prvým bodem. Vláda měla za sebou v té pří-
čině špatné zkušenosti: její večerní kursy
pořádsné v sále maloživnostenském za účelem
obeznámení živnostníků se stroji se nez da-
řily, nedostatečný počet návštěvníků zmařil
dálší jich trvání. Po dosti dlouhé přípravě
vzkřísena myšlenka kursů opět v nové formě
(1895). Vláda majíe k disposici větší prostředky
peněžní, které ji ochotný parlament rád po-
voloval, zařídila ve Vídni mistrovske
kur sy, které povýšila rázem a bez jakéhokoli
zikonného důvodu, prostě mocí svých pro-
středků, na »vyšší stupeň v zidlělá-
vaeí«. K nim »přičleněny« stáctní
kursy místní. Kursům obchodníeh
komor a zemským povolován
pouhé, na dále jen nepatrné subvence. Tí
ale centralisační prostředky vládní vyčerpány
nebyly.
Dle rozpočtu 1895 a 1896 mělo býti užito
zvýšení státní dotace i pro poskytování sti-
pendií účastníkům »kursů«. I v praxi vy
kládala a vykládá si to vláda tak, že stipendia
se poskytují jen účastníkům kursů vídeňských.
Tato praxe nemá jen hrot centralisační, ale
dává také vládě možnost, aby si při udilení
súpendií počínala tak, jak právě ji třeba.
A dnes již každý vi, že rakouské vlády po-
malu každého nového školníka vykládajíza
koncessi!
Dále stanoveno ministerstvem, že s t átn
kursy místní (mimovídeňské) smějí býti
pořádány teprve, když již konány pro tuté
živnostenskou výrobu ve Vídni mistrovské kursy
Ministerstvo skrývalo se a skrývá v té příčině
za otázku výchovy učitelstva, nahromadění zku-
šeností, vytvoření vyučovacího plánu — vlast
ního účelu však vykládati netřeba. Stačí fake
že dosud vychován vídeňskýmin kursy, česk
učitel jediný (»in tschechischer Sprache«
jak zpráva r. 1900 výmluvně dokládá).
Ale i v této čistě centralistické kostř
řádil známý dvojí loket, věren úplně tradicím
z jinfch oborů správy.
psroc ece
1) Použito: Zpráv obchodního ministerstva
o podporování malých živností, Zpráv technologi
ckého musea pražského, Zpráv zemského výboru.
přehledů dra. J. Grubra v »Naší Debů«, hlavn
r. II. str. 742 sl., III. str. 256 sl. a j., které zde ci
tuji i pro příští článek.
#9
alto_textblock
#9
Vídeňské kursy mistrovské konány dosu
pro obuvníky, krejčí, stavební trubláře, zámeč
níky a tesaře. Návštěva jich byla tato:
celkem ze zemí
účastníků českých
kurs obuvnický (1895—1900) 396 154 (z Čech 83
» truhlářský (1900).
43
„ krejčovský (počiem 19) 250
62
„ r , 5 10
Stipendit účastníkům dáno celkem
141.570 K (úhrnná čísla subvencí pro
kursy obchodních komor a zem
vláda opatrně neuveřejňuje, stačí ale pro úsudek
že r. 1900 z povolených k tomu účelu 9600
dáno jen 7000 K)
Hořejší čísla již sama o sobě jsou velm
výmluvna. Ale mnohé přece zamlčují.
Když r. 1895 zahájen první státn
mistrovský kurs (obuvnický) bylo z Čech
tolik přihlášených, že zařízen zvláštní kurs
český. Příslušnou »stipendijní praxí«
docíleno, že český kurs po dvou
létech zrušen pro nedostatek
účastníkůs a na dále jsou vešker
videňské kursy konány výhradně
v jazyku německém. Lépe princie
státní řeči proveden býti nemohl.
Že stalo se tak na úkor vzdělání výrobních tříd.
jest tím smutnější. A právě na účet prvých če-
ských kursů spadá poměrně největší účast
v kursech obuvnických. Jak ostatek dvojí loke
působil i při dělení stipendif v Čechách patrn
z toho, že ze 185 návštěvníků vídeňských kursů
bylo z obvodu obchodní komory
pražské . . . . . . 48
(z nich z Prahy 14
plzeňské . . . . . . 39
budějovieké . . . . . 12
liberecké . . . . . . 58
chebské . . . . . . 28
tedy z obvodu českých komor (a mezi těmilo
zajisté i několik Němců) 99, z obvodů ně-
meckých 86. Tento fakt zavdal i pražské ob
chodní komoře podnět k tomu, že v několik
podáních *) z 1898 a 1899 ukázala, že
počet účastníků do mistrovských
kursů vídeňských z král. českéh
přijatých, jest zejmena při kursech nově za-
vedených nepoměrně skrovný, že na př.
do kursů truhlářských přijat byl r. 1897 z ce-
lého Předlitavska průměrně každý druhý.
z Čech však teprve každý pátý uchazeě.
do kursů krejčovských z Předlitavska každý
sedmý, z Čech však teprve každý d va-
a dvacátý, ačkoli odborná kvalifikace ueha-
zečů z král. českého — většínou národnosti
české — byla beze vší pochyby při nejmenším
ne horší, než kvalifikace žadatelů z jiných zemí
předlitavských.
Dále konstatovala obchodní komora, že mi
strovské kursy státním nákladem v jazyce če
ském se vůbec již nekonají. . . . a že tudíž
čeští mistři, jsouce jen zřídka jazyka ně
meckého dostatečně mocni, jsou z těchto kursů
vídeňských ve skutečností skoro naprosto
vyloučeni.
Vláda počínala si do r. 1898 dosti opa-
trně, vidouc však, že neni nikoho, kd
by jí kladl vydatné překážky, vy-
užila parlamentn! vakance
zostřila centralistní význam akge
této.
»Druhý stupeň« kursů, kursy místtn
pořádané státem, obmezil se na kursy
obuvnické, truhlářské a krej-
čovské. Patrně proto, že jiná řemesla po-
učení nepotřebují . .. Vláda i zde zůstala věrn
svému cili. Stanovením, že jen kursy pro ony
živnosti smějí býti pořádány, pro něž konány
kursy vídeňské a pro něž jsou již » vychoványs
kvalifikované síly učitelské, kryla se prot
možným interpellacím a dotazům, k nimž však
následkem stagnace parlamentní práce nedošlo
a jež by asi také nebyly učiněny ani v pra-
eujícím parlamentě.
Důvodů pro tuto doměnku jest s dostalek.
Ale vláda sledovala zde ještě jiný účel
V Čechách konány mezitím s výborným úspě
chem a dobrými odborníky kursy pro jiné živ-
nosti; kdyby byla vláda akci maloživnostenskou
byla prováděla s úmysly čistými, byla by
přirozeně po těchto silách sáhla, ale pak také
by tyto kursy byly daleko před-
stihly niveau vídeňských a byly
by odpovídaly speciálně českým
poměrům a potřebám. Ale toh
právě vláda nechtěla a proto se spo
kojovala kursy pro všechny země s tej-
nými! Kursů takovýchto pořádáno do konee
r. 1900 celkem 84, z nich 32 českých. Jakou
cenu měly kursy tyto, toho výmluvným dokla-
dem jest, že pražská obchodní komora několi
kráte ve zvláštních podáních dokazovala, že
kursy tyto, pořádané v král. českém, konaly se
jen pro řemeslo obuvnické a že kursy kočovné.
stojíce co do odborné kvality hlu-
boko pod mistrovskými kur sv
vídeňskými, nemchou býti za ně dosta-
tečnou náhradou. Dále žádala komora vzhledem
k tomu, že o německé kursy jest s dostatek
postaráno, aby ke konání český ch
státních kursů ustanoveno bylo
pražské museum technologické,
dále aby kursy tyto konaly se pro
všechny živnosti, pro něž vídeňské jsou
určeny, aby byly s vídeňským i na roven
postaveny, aby délka jich, učebná osnova,
kvalifikace sil učitelských byla s nimi shodna
krátce, aby byly pražské kursy na roveň posta-
veny vídeňským ve všech směrech. Na podání
tato se komoře odpovědi vůbec ne-
dostallo.
Také subvencování kursů, po-
řádaných jinými faktory nežli státem
tříděno dle vídeňského lokte. Příslušná čísla
uvedena již shora. Tíže těchto kursů, které
jedině jsou upraveny dle našich potřeb, spočívá
nyní na pražské obchodní komoře a techno-
logiekém museu. A to nyní chceme postát-
niti. Může býti větší ironie na naše samo-
statnostní snahy?
Původní úkol akee státní— pře-
pouštění strojů společenstvům živnostenským —
ustoupil nyní v pozadl. Jednak stroje
neuspokojovaly a začastě se stávalo, že živnost
nictvo pracovalo na lepších strojích, než jaké
#10
alto_textblock
#10
) Sr. J. Gruber »Pražská obchodní komora-
str. 387.
#11
alto_textblock
#11
jim vláda nabízela, jednak dávají nyní spole-
čenstva přednost bezúročným půjěkám, za ně
si buď stroje opatří anebo jichž použijí k jiným
účelům výrobním resp. nákupním.
Ale i také charakteristickým jest, že stroje
obuvnické přepuštěny celkem 28 společenstvům.
z nichž bylo z Čech 10 (českých 7), na zpraco-
vání kovů 14, z toho z Čech 3 (českým 2).
krejčovských 37, z toho z Čech 17 (českých
12), textilních 8, z toho z Čech 1 (české).
I zde nezapoměla vláda svěho centralistného
smýšlení. Přepouští totiž stroje jen tehdy,
pakli polovinu nákladu nese země
t. j. stát rozhodne a země platí
mlčí.
Půjček povoleno ze státních fondů dosud
131.600 K, z nichž dáno do Čech 47.600a
z toho českým společenstvům —
14.600 K. Dodatků netřeba.
Ale tím činnost vládní ještě vyčerpána není
B.
Náš skelný průmyal v r. 1000. Dle zpráv
odborného oddělení stálé komise pro hodnotu mezi-
národního obchodu byl rok 1900 pro náš skleněný
průmysl velice vážný. Uhelná stávka donuco-
vala továrníky, kteří nemohli vzhledem k možným
obrovským ztrátám zastaviti výrobu, aby platili za
uhlí ceny, jaké jim diktovány. Teprve když nebylo
lze ani za nejvyšší ceny uhlí dostati, obmezena vý
roba. Výroba však i takto ohrožována špatnějš
jakostí dodávaného uhlí. Zvláště česke
továrny byly touto uhelnou krisí postiženy. K ne-
dostatku uhlí přidružila se i ta okolnost, že objevi
se nedostatek i jiných materiálií pro
výrobu skla potřebných, ježto jednak jich vývoz
stoupl, jednak nemohly chemické továrny, nuceny
nedostatkem uhlí, plně pro průmysl tento pracovati.
Důsledně nastalo i zde zdražení. Následkem toho
byly nuceny sklárny zvýšiti ceny svých vý-
robků, celkem as o 5 proc. Zvýšení toto stalo
se zvláště na účet zpotřeby domácí, po
něvadž v celé řadě vývozních odvětví nebylo lze n
zvýšení cen ani mysliti. Vývoz rozvíjel se velic
slibně a značně. Zvláště měl úspěchy u skla barev
ného, zreadlovéha, dutého, litých ploten, tabulového
všech druhův a láhví barevných. Co do jednotlivých
států stoupl vývoz láhví do Anglie a Německa, kles
do Rumunska, Belgie a Bulharska. Dovoz dutého
skla (ne bílého) k nám se zmenšil, vývoz stoupl do
Francie, Německa a Číny, klesl do Anglie a na Bal
kán. Duté sklo bílé nalezalo zvláště zvýšený odbyt
v Anglii a Spojených státech. Vývoz dutého skla
broušeného klesl, zvláště do Indie. Tabulové sklo
všech druhů má letos poprvé aklivní bílanci.
Zboží hliněné. Řok 1900 nutno označiti pro
zboží hliněné za velice neuspokojivý. Zpráva ústřední
stálé kanceláře zří příčiny toho zvláště v nepřízni-
vých poměrech stavebních. Tíha situace odvětví to-
hoto nejevila se ani tak ve vývozu, jako spíše na
trzích domácích, které trpěly nepatrným ruchem sta-
vebním. S převážnou částí své výroby (zvláště lev-
nější: cihlami, taškami, obyčejnými šamotkami, hli
něnými rourami, nádobím a p.) jest průmysl tento
odkázán jen na domácí trhy: vývoz lýká se zvláště
zboží více cenného, specialního. Německo jest na-
šemu vývozu svými cly v tomto směru uzavřeno
náš export pracuje nejvíce na Rus a Balkán, který
však v posledním roce téměř ničeho neodebíral,
tak zbylo jen Rusko, které dovedlo četných nabídek
využíti ke stlačení cen. Také ubelná stávka stihla
míře nemalé domácí naši výrobu a donutila k ně-
kolikatýdennímu zastavení práce. Po ukončení stávky
dovršily vysoké ceny uhlí značné ztráty. Průmysl
hlíny snažil se sice zvýšiti ceny tovarů, leč pokusy
učiněné selhaly. Nemálo k tomu přispěla i ta okol-
nost, že průmysl tento neopírá se o sprostředkova-
telský obchod, nýbrž že musí se obraceli přímo na
spotřebitele. Jinak tomu v Německu, kde pracuje zmí-
něný průmysl vlastně jen pro několik velkoobchodů,
které ovšem dovedou při značné ochraně celní trhu
ukládati ceny. Jediným lepším paprskem jest dosti
oprávněná naděje na stoupnutí ruchu stavebního
možnost zvětšiti vývoz, ježto oplývají Čechy zname-
nitými surovinami, které jest nuceno Německo o
nás kupovati. Úprava vývozu jest ovšem věcí poli-
tiky obchodní. Zpráva představuje si příští úpravu
tak, že by české továrny pracovaly zvlášlě pro vývon
a uvolnily tak ostatním trhy domácí. To ovšem před-
pokládá změnu celních sazeb německých. Méně nežli
stavební keramika, trpěla keramika jemná. Vý-
nosnost všech továren ovšem i zde značně klesla.
Co se odbytových poměrů týče, nebyly na domácím
trhu nepříznivy a ukázalo se, že domácí výroba pro
domácí spotřebu úplně stačí, takže dovoz značně
klesl. Také trh zabraničný byl dosti živý — ale oba
trhy znamenaly velice nepříznivé ceny. Německá
soutěž pracovala k tomu plnou parou. Ale přes
všechno nezdařilo se jí oslabiti oblibu zboži (zvláště
porcelánového) českého původu, které nalezlo čílého
odbytu i do Ameriky. Velikým nepřítelem byly na-
šemu průmystu naše sazby dopravní — starý
stesk veškeré naší výroby průmyslové.
Konkura flrmy D. L. Kohn v Praze. Ob-
chod se zbožím koloniátním a s barrami firmny D. L
Kohn, který existuje již 38 let, ohlásil dnes konkurs.
Jednání o sečkání resp. vyrovnání s věřiteli nevedl
k cíli. Úpadci udávaji passiva na 630.000 K
aktiva na 200.000 K. Z pražských peněžních ústavů
(sou interessovány: Živnostenská ba n ka
80.000 K, fřlíšlka a ng Fobanky 40.000 K, filiálk
länderbanky 40.000 K. Dlohy za zboží činí
250.000 K. Konkursním komisařem usta
noven r. z. s. dr. H. Geiger, prozatímním správcen
podstáty úpadkové dr. Kv. Casanova. Rok věřitelsk
25. července, lhůta k příhláškám do 20. srpna, likví-
dační rok 30. srpna.
Italska soutěž bavlnářská. Ilalský bavl
nářský průmysl činí dle zprávy cařihradskéh
konsulátu našeho všemožné pokusy, aby ovládí tamn
trh. Tak zdařilo se cestujícím dvou horno-italských
závodů prodati za úžasně nízké ceny veliké množství
baviněného zboží (tvrdí se, že za 300.000 fr.). Spo-
třebitelům líbí se zvláště tištěné harchetové látky
a flanelyo
Belgická soutěž přezná. Zpráva našeho ko
sulátu v Ruščuku upozorňuje, že poslední dobou zje-
vila se na tamních trzích laciná belgická příze nej-
obyčejnější kvality a že ohrožuje v tomko zboží ve-
škeré ostatní státy, zvláště neobyčejně levnými na-
bídkami svými. Rakousko jest na vývozu bavlněné
příze velmi živě interessováno; v posledním měsíci
bylo jí tam importováno od nás 20.719 kg.
Počátek jednání o autonomním celním
tarifu. Mezi obchodním ministrem této poloviny
říšské Callem a uherským Hegedüsem jednáno při
společné jízdě k otevření nové bosenské dráhyo
otázce, kdy zahájena býti mají jednání a novém
autonomním celním tarifu. Oba ministří dohodli se
na tom, že koncem tohoto měsíce svolán
býti mají delegati obou v lád k přísluš
nému jednání do Vídně. Při schůzi této ne-
dojde ovšem k meritornímu vyjednávání, spíše bude
připraven a sdělen potřebný materiál a stanoven
způsob dalších porad.
Mezinárodní konforence cukerní. Jak se
nám sděluje, zlepšily se prý chance na svolání mezi-
národní cukerní konference do Brusselu. Poslední
výkazy francouzské finanění správy dokazují značné
zmenšení státních příjmů. As 30 mill. tohoto úbytku
lze přičísti na vrub cukerních premil. To, zdá se
donutilo francouzskou vládu k větší ochotě k jednán
o zrušení premil těchto. Jaký bude výsledek konfe
rence, která se prý bude konati na podzim, nelze
ovšem ještě dnes předvídatí.
První krajinská výstava spolku zahra
nicko-štěpařského pro Pošumaví se sídlem v Klato
vech otevřena bude dnes 20. července v Klafoveci
v zahradě hotelu »Střelnice«. Dle všech přilstášek
vystavovatelů bude první výstava tato v kraji pošu-
mavském, na kteréž podíl berou nejen interessenti
kraje plzeňského, ale i četní vystavovatelé z Čech.
Moravy, Stezska, ba i Vídně, velmi četně obestána.
Protektorát nad výstavou převzal p. hrabě Eugen
Černln z Chudenic. Mezi jiným vystaveny budou
na této výstavě v oddělení prvním růže řezané, práce
vazačské, pomůcky a literatura, v oddělení druhém
vzácné květiny exelické, vyhlášené klatovské kara-
áty, pelargonie atd., v oddělení třetím zeleniny, se
#12
alto_textblock
#12
170.50
#13
alto_textblock
#13
206.50
143.50
#14
alto_textblock
#14
389.—
#15
alto_textblock
#15
388.—
#16
alto_textblock
#16
100.50
#17
alto_textblock
#17
270.—
#18
alto_textblock
#18
446.50
860.—
#19
alto_textblock
#19
636.—
#20
alto_textblock
#20
642.—
#21
alto_textblock
#21
538.—
#22
alto_textblock
#22
mena, stromy ovocné, ve čtvrtém průmvslové výrobky
zahradnicko štěpařské, ozdoby zahradní a pomůcký
včelařské, jakož i polní náčiní, v pátém znázorněr
bude sad v přírodě umělou rukou dovedných zahrad-
níků klatovských, dále též několik školek, jakož
všechny pomůcky a věci, spadající do oberu včelai-
ského. Pro vystavovately určeno jest mnoho cen.
Výstava zahájena bude o 9. hodině dopolední a po-
trvá až do 23. července, kdy rozdělením cen bude
ukončena.
Včelařská výstavka v Kolčl u Slaného
při včelařském kursu Zemským ústředním spolken
pro král. české dne 21. až 28. července 1901. pořá
daném bude zajímava uspořádáním tří způsobů č
sového včelaření. Pro každý způsob tohoto prakti
ckého včelaření vystaveny budou nejen úly, ale
veškeré potřebné předměty, aby návštěvníci očividně
mohli si učiniti jasný názor o významu a důležitost
těchto soustav.
Z amerického trhu železářského. »Köln
Zlg.« sděluje: Trh vyčkává zvláště následkem ne-
jistoty, jak se utváří poměry a rozsah stávky. V ně
kterých odvětvích povolena malá zvýšení, tak po-
volila společnost válcoven železných prutů vyšš
mzdy; jinde — zvláště u válcoven jemného plechu
— vyskytly se obtíže. Závody tyto povolily sice děl-
níkům z odborných společenstev malé zvýšení mzdy
ale nechtějí tak učiniti ohledně dělníků ostatních.
Ostatek jest obchodní stav země dobrý, příjmy že-
leznic stále stoupají. Hutě mají objednávek do
konce července. Trh zboží holového jesto
mnoho živější. Poptávka po hrubém plechu
stoupla. Ceny jemného plechu mimo nadání
klesly. Roury těší se čilému odbytu. Drátěný
trh jest málo změněn, třeba poptávka polevila.
Zprávy o anížení německých cen uhel-
ných. Dle zpráv berlínských listů udržovala se
v tamních obchodních a průmyslových kruzích
zpráva, že rýnskovestfálský syndiská
sníží ceny uhlí. Zdá se však pravdě nepodobno,
že by syndikát sáhl k podobnému opatření nyní, před
obchodem podzimním. Spíše lze za to míti, že po-
věsti ty vyjadřují jen pium desiderium berlínskýc
kruhů průmyslových, které opětovně na syndikátuse
domáhaly snížení cen uhelných, poukazujíce na dnešn
nepříznivý stav německého průmyslu.
Cla na dřívi. Dne 24. června konala se v Bi
schofshofenu schůze dřevařských interessentů solno
hradských, na níž přijata resoluce, v níž se praví
že nemírný vývoz dříví z Rakouska jen
vážným nehezpečím pro další trván
a rozvoj dřevařského průmyslu. Pro-
středky odpomoci jsou: odstranění nebo zmír-
nění rozporu mezi cly na surové dříví a tovary dře
věné, vyskytující se v sazbách celních cižích států,
v nejkrajnějším případu však, nebylo-li hy lze dosíei
vyrovnání, zavedení vývozních cel na dříví.
Z vývozního spolku pro Čechy, Morav
a Slozeko v Praze. V červnu t. r. upozornil
Vývozní spolek své členy (skoro 900), že mná o 8i
Girmách »důležité zprávy« a o 18 firmách
»velmi důležité« zprávy, dále oznámil členům
76 insolvencí a 121 konkursů. Infor-
mací o solidnosti firem domácích ivciz íich
podáno písemně v téže době 1030 stranám celkem
1853, odbytných a nákupních pramenů
rozličného zboží, agenlů, zástupců, sazeb eelní ch
a dopravních, dále překladů z cizích a do
cizích jazyků opatřeno 949 a konečně návštěv přijato
a ústních dotazů (mimo telefonické) vyřízeno 240.
Hospodářský spolek pro Horku n. Sáz
a okolí bude konatí v neděli dne 21. července 1901
o 2. hod. odpol. v bývalém pivovaře v Horce n. Sáz.
druhou valnou schůzi. Pořad jednání: 1. Zahájení
schůze předsedou spolku. 2. »O prospěchu sdruže-
vání se rolnictva v době přítomné« promluví pan V.
Bílý, učitel hospodářské školy zimní v Benešově
3. Čtení zápisu o ustavující valné schůzi. 4. Zpráv
pokladníka. 5. Volba předsedy, místopředsedy, jednatele.
pokladníka, 3 členů výboru, 2 náhradníkův a 2 pře
hlížitelů účlů. 6. Přijímání nových členů. 7. »O důle-
žitosti mrvení a úpravě luk« pojedná pan V. Bílý
odborný učitel. 8. Volně návrhy.
K vyhlášce intendance 8. sboru č. 4018
uveřejněné v našem listě dne 16. července t. r. o do
dání dříví, uhlí atd., oznamuje se, že vypsaná dodávk
dříví pro Prahu a místa konkurující zadá se na dobu
od 1. října 1901 do 31. srpna 1902. Dodati jest pak
měsíčně v létě 38 m', v zimě 180 mi měkkého dříví.
#23
alto_textblock
#23
Hanky, záložny a spořitelny
Výplata kuponů 49% zástavních listů
Hypoteční banky království českého. Kupony
40 zástavních listů jak na zlaté, tak i na koruny
znějících, jakož i úroky z vinkulovaných 4% zá-
stavních listů Hypoteční hanky království českého
dnem 1. srpna 1901 splatné vyplácejí se již od
26. července 1901 počí naje beze vší srážky
#24
alto_textblock
#24
Trhy poněžnt
Z Vídně, 19. července. (Závěrečné úřadn
kursy.)
Únorová renta . 99.05
společná » květ. 99. 10
» stříb. 99.05
rakouská » zlatá 118 35
» kor. 95.65
uherská » zlatá 118.40
93.
» kor.
18250
státní losy 1854
» » 1860
139.25
po 500 zl. .
po 100 zl.
státní losy 1864
losy tisské ..
» úvěrního úst.
vídeň. l. komun.
turecké losy
b. anglorakonská
vídeň. b. jednota
r. úst. pro úv. poz.
rak. úvěrní ústav
uh. úvěrní banka
404.—
b. pro země rak.
vídeňská unionka
261.—
česká b. Union
266.50
Živnost. banka
2830.—
buštěhradská A .
„B . 1040.—
duchcov. podmok. —.—
Ivovskočernovická 528.—
Následkem zpráv novovorský ch po-
čala bursa nadějně, následkem nízkých
kursů berlinských však smýšleni
ochablo. Kreditky, státní dráhaa
alpinky dosti kolisaly.
Enkontní snaby 31/„, 4 procenta.
x. Z Vídně, 19. července. (Telefonogram
»Nár. Listů«.) (Denní bursa.) Po sil
ných reprisách posledních dnů nastal dnes ne-
příznivý obrat, který způsoben byl méně zev
nějšími momenty, jako spíše vnitřní chabost
trhu vídeňského. Z počátku bylo smýšlení pevné
Zhoršily se zvláště kreditky, v nichž podnikány
spekutační prodeje a také téměř všechny ostatní
kulisní papíry podstatně zlaciněly. Zároveň šran-
kovní papíry v poslední době favorisované po-
někud ochably. Později se smýšlení poněkud
zlepšilo příznivými zprávami londýnskými a ber
línskými, avšak původní ztráty nemohly být
odčiněny. Haličské hypoteční banky pozděj-
značně klesly. Ze šraňkovních hodnot veliké
ztráty utrpěly pražské železářské, české báňské,
paroplavební a mostecké uhelné. Ostatní hodnoty
ukládací se mnoho nezměnily. Devise a valuty
nezměněny. Na eskomptním nezměněno : 3—3 1/2
x. Z Vídně, 19. července. (Telf. »N. L.«)
(Večernf bur sa.) Kreditky 635.50 (po —.—
uherské kreditky 643.—, anglobanka 271.—
bunkovní jednota 447.—, unionka 539.—.
länderbanka 404.50, státní dráha 639.—, jížní
dráha 92.—, polabská dráha 484.50, severo-
západní dráha 475.50, turecké tabákové 286.—
rýmavsko-muráňské 449.—, alpinky 427.—
(po —.—), květnová renta 99.10, uherská k
#25
alto_textblock
#25
rak. severozáp. dr. 475.—
polabská dráha. . 483.5
pražsko ducheov.
spol. st. dr. rak. uh. 640.50
92.—
jižní dráha
silniční dr. lil. A. 244.—
239.—
» . » H.
790.—
dunaj. paroplaveb.
863.—
rakouský Lloyd.
1576.—
pražská želez. sp.
1110.—
česká montan. sp.
427. —
alpská montan. sp.
447.—
rým. muráň. spol.
263.—
rak, zbrojovku
—.—
vídeň. stavební sp
—.—
peštská vagonka
—.—
severočeské uhlář.
západočeská uhl.
748.—
mostecká uhl. sp
1260.—
Schodnica . .
284.50
turecká tabák. rež.
devisa německá.
117.4
» londýnská. 239.60
95.1
» pařížská
95.15
„ curyšská.
dvacetifrank . . 19.02
marka papírová . 117.42
rubl » . 252.75
#26
alto_textblock
#26
Amsterodam šek a krátké lhůty
za 100 hol. zl. .
.
,
delší lhůty
Brussel šek a kr. lh. za 100
» delší lhůty
Německo šek a kr. lh. za 100m
delší lhůty
Londýn šek a kr. lh. za 10 l.st
» delší lhůty . . . .
Nový York za 100 doll.
Italie šek a kr. lh. za 100 lir
„ delší lhůty
Petrohrad a ruská města šek
kr. lh. za 100 rublů ..
» delší lhůty . .
Paříž šek a kr. lh. za 190 fr.
» delší lhůty . . .
Curych a Basilej žek a kr. lh.
» delší lhůty
Švýcary šek a kr. lh. . ..
delší lhůly . . . .
#27
alto_textblock
#27
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898
» » Č. Budějovic 1893
„ , Plzně r. 1886 . .
» Teplice r. 1887 .
» » Smíchova r. 1838
Zástavní listy české hyp. banky
,
,,,,,
Zemská b. král. čes. zákl. úpisy
» » » . kom. dl. úp
» » » » mel. úpisy
„ , , „ želez. úpisy
Ceská prům. banka dlužní úpisy
Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy-
poteční listy důchodkové .
Česká severní dráha . . . .
Buštěhradská dráha ..
Em. 1871
dto.
dto. » 1872.
Místní dráha N. Brod-Humpole
Duchc.Podm. dráha Em. 1869
„ 1871
dto.
„ 1874
dio.
Česká montanní Em. 1896.
Rak. severo-západní dráha .
dto. lit. B.-
dto. Em. 1874
Česká eskomptní banka . .
banka »Union« . . .
Česká průmyslová banka . .
Hosp. úvěrní banka pro Čechy
Moravská eskomptní banka .
Pražská úvěrní banka . . .
Živnostenská banka pro Čechya
Moravu . . . . . . .
Ústecko-teplická dráha . . ..
Česká severní dráha . . .
Buštěhradská dráha . (lit. A.)
„
. (lit. B.
Duchcovsko-podmokelská dráha
Ferdinandova severní dráha
Rakouská sev.-západní dráha
(lit. B.)
dto.
Pražsko-duchcovská dráha.
Pražská sp. par. po Vltavé a Labi
Jiho sev.-německá spoj. dráha
Akc. tov. na vyráb. uměl. hnojnv
v Kolíně . . . . . . . .
Podolská cementárna . . .
Česká spol. pro prům. ceukerní
Český akc. piv. v Č. Budějovicích
První česká všeob. zajišť. banka
První česká spol. pro raf cukru
(Medřany) . . . . . . .
Strojnieká spol. dř. Daněk al spol.
Pražská železářská společnost
, stroj. spol. (dě. Ruston)
„akc. spol. řetěz. lávky
První českomorav. tov. na stroje
#28
alto_textblock
#28
Rakouské kreditky
Diskonto. . . . . . . .
Německá banka . . . . ..
Obchodní společnost . . . .
Drážďanská banka . . . ..
Španělské exterieury . . .
Bochumské ocelárny . . ..
Lauřina but
. .
Dortmund Union lit. C. . .
Harpenské uhl. doly
..
Gelsenkirchenské uhl. doly .
Hibernia . . . . . . ..
Consolidace . . . . . . .
Dannenbaum . . . . . .
Severoněmecký Lloyd . . ..
Hamb. amer. dopravní spol. ..
Kanada . . . . . . . .
Transvaal
. . . . .
Turecké losy . . . . . .
#29
alto_textblock
#29
runová 93.—, turecké losy 100.75, marky m
—.—
hotové 117.50, na ultimo
#30
alto_textblock
#30
Devísy.
#31
alto_textblock
#31
Bursa.
V Praze, 19. července. (Pův. zpr. »N. L.«)
Při dosti pevném trhu uskutečněny na dnešní
burse závěrky akcií Živnostenské banky z
K 266.75. Dále podáváno za akcie: České
banky »Union« K 260.50, strojírny Daňkovy
446.—, Královéhradeckého úvěrního ústavu
K 485.—.
Jiné papíry jmenovány nebyly.
Ožficiální záznamy znějí:
#32
alto_textblock
#32
Berlínská bursa, 19. července. (Zvi
telefonogr. »Nár. Listů«.) Dnešní trh byl. n
začátku slabším, čehož příčinou byly jednal
nepříznivé pověsti, kolující o Rýnské bance
jednak neuspokojivé zprávy z krajů průmyslo-
vých. Realisace, jež hned na počátku byly pro
váděny, oslabily mírně kursovní niveau. V prů-
běhu byl obchod tichým a zájem soustředil s
na paroplavební hodnoty. Konec na Ameriku
pevný. Na trhu bankovním byly rak. kreditky
tísněny nižšími záznamy vídeňskými, později
však se zase zotavily a koněf jen asi o čtv
procenta níže. Z domácích bankovních papírů
diskonto komanditní a němenká banka na za-
čátku slabé, na konec — však proti včerejšku
o 1.25 proc. vyšší. Báňské hodnoty na začátku
slabší, ke konci však přece asi o půl procenta
lepší. Trh dopravní byl pevným, zejmena pro
zmíněné již hodnoty paroplavební, americké
dráhy vyšší, transvaalská dráha a švýcarské
dráhy klidné, rak. dráhy o něco nižší. — N
kasovním trhu podnikány byly dnes po tk
značném zlepšení realisace, jimiž kursovní
niveau bylo mírně stlačeno. — Na trhu uklá-
dacím španělské exterieury na nepokoje ve Špa-
nělsku nižší. Ukládací trh klidný
Soukromý diskont nezměněn 2.75 proe.
Záznamy papírů, pro něž jest tou dobou
větší zájem :
#33
alto_textblock
#33
. . . .
#34
alto_textblock
#34
248.—
Z kasovních papírů: Concordia
Eschweiler 182.—, Geisweider 141.50, Hoch-
dahl 150.—, Katovické 178.—, Wilhelm 153.—
Phönix 131.—, Rh. Stahl 147.—, Schalker (
#35
alto_textblock
#35
Peníze
#36
alto_textblock
#36
198.25
—.—
—.—
#37
alto_textblock
#37
117.45
#38
alto_textblock
#38
117.55
239.57
239.65
#39
alto_textblock
#39
90.80
#40
alto_textblock
#40
—.—
#41
alto_textblock
#41
—.-
#42
alto_textblock
#42
95.15.
#43
alto_textblock
#43
95.127
#44
alto_textblock
#44
95.191
#45
alto_textblock
#45
pentn
#46
alto_textblock
#46
96.—
#47
alto_textblock
#47
90.—
#48
alto_textblock
#48
92.75
#49
alto_textblock
#49
94.—
#50
alto_textblock
#50
91.—
102.75
96 80
89.50
#51
alto_textblock
#51
31
#52
alto_textblock
#52
98.—
#53
alto_textblock
#53
94.75
#54
alto_textblock
#54
94.75
94. 75
99.—
#55
alto_textblock
#55
41
#56
alto_textblock
#56
100.-
#57
alto_textblock
#57
102.50
102.50
102.50
—.—
105.—
105.—
#59
alto_textblock
#59
89.75
107.—
106.—
—.—
#60
alto_textblock
#60
—.—
#61
alto_textblock
#61
260.50
#62
alto_textblock
#62
349.—
#63
alto_textblock
#63
656.—
#64
alto_textblock
#64
266 75
3020
409.—
2830
1040.
— —
#68
alto_textblock
#68
—.—
#71
alto_textblock
#71
475 —
483 5
174.—
—.—
#75
alto_textblock
#75
—.—
#77
alto_textblock
#77
—.—
#78
alto_textblock
#78
—.—
#79
alto_textblock
#79
—.—
#80
alto_textblock
#80
—.—
#82
alto_textblock
#82
—.—
#84
alto_textblock
#84
446.—
#86
alto_textblock
#86
1570
#88
alto_textblock
#88
—.—
#89
alto_textblock
#89
—.—
#91
alto_textblock
#91
Začátek
#92
alto_textblock
#92
199 90
199.75
135.—
128.—
70 25
165.60
180 40
49. 75
150.4
161.40
152 40
283.—
#93
alto_textblock
#93
173.80
#94
alto_textblock
#94
113..80
119.50
97. 70
174..
10290
#95
alto_textblock
#95
Zboži
#96
alto_textblock
#96
198.45
#97
alto_textblock
#97
—.—
#98
alto_textblock
#98
—.—
#99
alto_textblock
#99
117.60
#100
alto_textblock
#100
117.80
239.771
239.8
#101
alto_textblock
#101
90.91
#102
alto_textblock
#102
—.—
#103
alto_textblock
#103
—
#104
alto_textblock
#104
95.25
#105
alto_textblock
#105
95.25
#106
alto_textblock
#106
95.25
#107
alto_textblock
#107
stau
#108
alto_textblock
#108
96.50
#109
alto_textblock
#109
92.—
#110
alto_textblock
#110
—.—
#111
alto_textblock
#111
95.——
#112
alto_textblock
#112
—. —
#113
alto_textblock
#113
103.75
97. 80
90.50
99.—
#114
alto_textblock
#114
95.75
95.75
95.75
99.50
#115
alto_textblock
#115
—.—
#116
alto_textblock
#116
103.50
103.50
108.50
95 —
#117
alto_textblock
#117
—.—
#118
alto_textblock
#118
—.—
#119
alto_textblock
#119
—.—
#120
alto_textblock
#120
90. 75
108.—
107.—
—.—
#121
alto_textblock
#121
—.—
#122
alto_textblock
#122
262.—
#123
alto_textblock
#123
—.—
#124
alto_textblock
#124
352. —
#125
alto_textblock
#125
—.—
#126
alto_textblock
#126
658.—
#127
alto_textblock
#127
267.—
3030
412——
28550.-
1044.
—.
#128
alto_textblock
#128
—.—
#129
alto_textblock
#129
476.—
#130
alto_textblock
#130
485.50
#131
alto_textblock
#131
176.—
#132
alto_textblock
#132
—.—
#133
alto_textblock
#133
—.—
#134
alto_textblock
#134
—.—
#135
alto_textblock
#135
—.—
#136
alto_textblock
#136
—.—
#137
alto_textblock
#137
—.—
#138
alto_textblock
#138
—.—
#139
alto_textblock
#139
—.—
#140
alto_textblock
#140
4448.—
#141
alto_textblock
#141
1586--
#142
alto_textblock
#142
—.—
#143
alto_textblock
#143
— —
#144
alto_textblock
#144
Kone
#145
alto_textblock
#145
200.50
192.75
136.—
129.25
70.80
166.50
181.25
50.—
151.25
162.25
153.25
285.—
#146
alto_textblock
#146
175.30
#147
alto_textblock
#147
114 10
119.60
99.
174.50
103.—