#1
alto_textblock
#1
Strnna 2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LES
#3
alto_textblock
#3
20. července 1901
#4
alto_textblock
#4
Císlo 198.
#5
alto_textblock
#5
sloupců časopisů ruských, a nejen ruských.
nýbrž také již některých polských. Celá řada
velkých denníků ruských přeje si poctivého
míru s Poláky; téhož mínění jsou i některé
ruské týdenníky. Bereme dnes úryvek ze stat
p. Šarapova, olištěné v »Zasěvě«. Tam čteme
»Představte sobě vztek Němců, až uvídí, že pře
jejich očima dochází ke smíru mezi dvěma
velkými národy slovanskými! A představte si
jaký dojem učiní ten fakt na všechny Slovany
K tomu dodejte, že Rusko nikdy se necítil
tak silným, jako když hlavním« vodítkem jeho
činů bylo svědomí, a k tomu si vzpomeňte, že
otázka slovanská roste a roste, tluče již na
dveře a v brzku může i ty dveře prolomili...«
Přecházeje k Polákům, p. Šarapov pokračuje;
»V říši ruské, která silou okolností volky ne-
volky musí se státi říší slovanskou, úloha Po-
láků jest přesně vymezena. Poláci a Češi jsou
stráže Slovanstva proli Němeům. Své domácí
účty dovedeme si s nimi vyrovnati po domácku,
po případě je smažeme jako promlčené, al
olázka slovanská nemůže býti vyřízena, doku
otázka rusko-polská nebude vyřízena v duchu
práva a spravedlnosti. Jest nyní čas, aby Rusko
otevřeně nad praporem ruským rozvinulo
prapor slovanský. A co znamená rozvinutý
prapor slovanský? To značí rozřešiti dvě sporné
otázky, jež dělí a seslabují celé Slovanstvo
otázku polskou a makedonskou. Rozřešit
otázku polskou, znamená vytýčiti pevnou de-
markační čáru mezi zemí ruskou a polskou,
a v této poslední ponechati převahu živlu pol-
skému Rusku tím nevzejde nijakého nebezpečí,
poněvadž Poláci mohou voliti jen mezi námi
Němci. Zabezpečíme-li jim národnost, jazyka
viru, budou státi po naší straně věrně a poctivě.
Jinak co by pořídili holýma rukama proti naší
a německé vojenské síle? Vzkříšení polské
armády snad už nikomu nepřijde ani do
hlavy . ..«
A v »Dzien. Poznaňském« četli jsme pod
záhlavím »Slovanský smír« následujíeí poznámku
»Známky sympatii, jež se jevily o sokolském
sjezdě pražském mezi Francouzy, Čechy a ostat-
ními Slovany, sílně znopokojily tisk německý
Nejeden z listů německých posmívá se však
slovanskému dorozumění a tvrdi: »Dnes se ani
Poláci s Čechy nedovedou smířiti v Rakousku
co pak se týče smíru Poláků s Rusy, ukázala
zkušenost, že jest to věc přímo nemyslitelná.«
Skoro by se to zdálo správným — píše dále
»Dz. Pozn.« — ale pruský hakatism učíní
skoro zázrak. My se své strany se smírem s
sice nevnucujeme, ale v politice není nic ne-
možného. Vždyť vidíme právě nyní zárodky
smíru německo-francouzského a přece ještě ne
dávno nikdo by nebyl dopustil, že jest něce
takového vůbec možno!«
#6
alto_textblock
#6
Klepy o následnictví na trůně srbském
Zpravodaj »Novostí«, chtěje nabýti pravdivých
zpráv o pověstech, šířených vídeňskými listy,že
sešlo s cesty krále Alexandra a Dragy ke dvoru
ruskému, došel si na srbské vyslanectví v Petro-
hradě, kde ovšem zvěděl, že cesta srbských
královských manželů do Ruska jest již pevně
stanovena, schází jen určiti den příjezdu.
Zpravodaj užil příležitosti, aby se poplal také,
co jest pravdy na pověstech, že černohorský
kněžič Mirko má býti jmenován srhským ná-
sledníkem a král Alexandr že se vzdá trůnu.
»O vzdání trůnu — odpověděl správce srbského
vyslanectví dr. Spalajkovič — nemůže býti an
řeči. O následnictví v Srbsku rozhoduje nejen
král, nýbrž i skupština. A ostatně jaké pak řeči
o následnictví, když král je teprve jeden rok
ženat. Cil oněch pověstí vysvětluje se velmi
prostě. Noviny si vymyslily klep o černohorském
kněžiči Mirkovi, aby v králi Alexandrovi vzbu
dily podezření vzhledem k Černé Hoře, jakoby
tato měla nějaké nekalé zámysly na Srbsko. Po-
měry Srbska k Černé Hoře jsou nyní nej
přátelštější a nijakých intrik se strany Černe
Hory býli nemůže.
#7
alto_textblock
#7
Sněhová bouře zuří obyčejně 7 dní
cestování je zastaveno. Vydati se na dalši
pochod, byla by jistá zkáza. Běda tomu, kdo
se octl daleko od závětři. Na první známku
vichru třeba zastaviti pod nejbližší skálou, po-
staviti stan, obložiti kameny nebo sněhem do-
kola, nebo pečlivě uvázat k vrbí, je-li nějské
na blízku.
Na Nový rok 1901 jsme se naučili znáti
co je vichr pobliž arktického kruhu. Vrbí, jež
zde poděl potoků roste, poskytuje než chatrný
oheň. A tak nezbývá, než proležeti nejdelší část
dne v pytli. V takových chvílích, nemaje na
práci než dvakráte za den uvařiti, rozpomene
se člověk na věci a doby, na něž by mu snad
jindy myšlenka nepřipadla. Vzpomínal jsem na
dobu dětství a zdálo se mi, jako by vše ne-
dávno bývalo. Víděl jsem se jako děcko po-
bíhati po té drahé, české půdě, honiti husy.
choditi do školy, učiti se mateřskému jazyku
růsti pod dozorem tří ctihodných učitelů.
Řidícím našim byl pan Frant. Mucek, pak byi
pan P. Lupinek a pan Roubinek. Kdo jsou ta
léta! Již přes dvanáct jich uletélo! A teď se
mi zdá, že tomu sotva týden nebo dva!
A vzpomínky na pole, luka a lesy, n
malou vísku a rodinu, na vlast a její osudy.
na nehodné její syny, kteří ji opustí a za-
pomenou! Jak jsem kdysi také toužíval, stát
se užitečným vlasti a sloužiti jejím zájmům
Jak jsem želel, že jsem tak malý a tak chudý
nemoha ničeho pro ni učiniti!
A tak mezi vzpomínáním a toužením zase
konec bouře se přiblížil a znovu se vypravujeme
na svůj pochod. Venku vše se třpytí sněhem
Stan je zavát na 5 střevíců, jen vrehol je
viděti. Na pláni přibylo na 3 stopy sněhu.
Nadešla chvíle obozti sněhové střevíce, bez ních
pochod byl by tuze zdlouhavý a obtížný.
Pochod šel dosti zvolna. Měl jsem čtyři velké
silné psy, ale ti jen stíží vlekli ku předu sáně.
Až jsme na konec přece dorazili na místo za-
měřené. Usadivše se a zařídivše, podnikali jsme
odtud cesty do hor a podél potoků. Zabravše
něco pozemků a prozkoumajíce dosti půdy, po
třech týdnech opět jsme se dali na zpáteční
cestu. Zpět to slo rychleji. Potravin a oleje
značně ubylo, také psi chvátali, neb se jim n
severu nelibí.
V Nome, Aljaška, v březnu 1901.
Josef Hromas.
#8
alto_textblock
#8
Schůzka panovníků.
Z berlínských offieiosních kruhů se sdě
luje: »Nemine ani jediného dne, aby nevyšla
tiskem zpráva o nastávající podzimní schůzce
panovníků. Zúčastniti se těchto pokusných
lapacích her, nemá účelu. Především proto ne.
že podobné schůzky, třeba že za jistých okol-
nosti v daných případech jsou tak žádoucími
vítanými, v našem věku neustálého telegraf-
ekého a telefonického spojení na vývoj politiky
nemají takového vlivu, jako dříve. Pokud pak
zatahován jest do kombinací politiků, zabývají
eích se letními styky, také ruský car, dlužno
k tomu připomenouti, že rozhodnutí ve směru
tomto, zejmena pak o cestách do ciziny, zacho
vávají se pokud možno nejdéle v tajnosti.«
#9
alto_textblock
#9
Přesazování prefektů.
V ministerské radě francouzské dal si dne
16. t. m. předseda WaldeckRou si se nu
podepsati presidentem Loubetem 11 dekretů
o jmenování neb přesazení prefektů.
Dosavadní prefekt v Alžíru Lutan d pře
sazen byl do Marseillu a prefekť nievresský
Rostaing, známý pro svou pevnou vládu,
vystřídá jej v Alžíru. Dosavadní prefekt mar
seillský Grimanelli stane se ředítelem vě
zeňského departementu v ministerstvu vnitra.
Pozoruhodným jest také jmenování B -
scona, bývalého poslance, prefektem dolno-
alpským. Bascon byl nyní redaktorem časo-
pisu »Rappel«, v němž s radikály Charlesem
Bösem a Lucienem Viktorem Meunie rem
všemožně obhajoval Waldeck-Rousseauovo mini-
sterstvo.
#10
alto_textblock
#10
Nepokoje ve Španělsku.
Události v Saragosse přetřásány byly
dnes v senátu i ve sněmovně. Ministři jsouce po
nich tázáni, předložili oficiální zprávy o tom, co
se v Saragosse stalo a dodali, že úřady svou po-
vinnost vykonaly.
Ze Saragossy se sděluje, že včera ve čtvrtel
několik zástupů lidu bombardovalo kamením
palác arcibiskupův, bohoslove-
cký seminář a četné kostely. Když
policie zakročila, byla rovněž kamenována. Zra-
něny byly četné osoby, mezi nimi
také několik žen. Saragosský biskup na-
řídil, by zastavily se všecky nábo-
ženské výkony. Kláštery a většina kostelo
jest zavřena, kdežlo ostatní střeženy jsou policií
Velký počet kněží z města odjel.
O středové srážce při procesí sdělují se tyto
další podrobnosti: Proti jubilejnímu procesí vy-
dali republikáni a svobodní zednáři v Saragosse
provolání, která nalepili na rohy ulic. Kle-
rikálové, zejmena karlisté, také neleníli a roz-
hodli se, že proti násilí použijí rovněž násilí
a opatřili se revolvery, klacky
dýkami a pod. Když procesí vyšlo z katedrály.
ozval se ohlušující pískot a voláno: »Pryč
s jezuity!Smrt kněžím!« Procesí roz-
raženo bylo vsunutými do něho vozy ve dvě
části, načež nastala hrozná vřava a rva čku
na život a na smrt. Ženy zúčastnivší se
procesí prchly do domů. Karlisté a du-
chovní postavili se v čelo procesí a postupu-
jíce ku předu, stříleli neustále z re-
volverů, oháněli se noži a mával
klacky a korouhvemi. Jedna osoba
byla usmrcena, četné jiné pobo-
dány nožem anebo postřeleny.
Všude tekla krev v proudech. Karli-
stický generál Cavera, který procesí vedl
a obklopen byl četnými svými sluhy, zuři vě
bojoval a byl při tom dvakráte stře-
len do ruky a bodnut dýkou do
stehna. Dalšímu ještě většímu krveprolití pře-
dešlo se tím, že procesí konečně prchlo do ko-
stela sv. Filipa a že nedošlo, jak původně bylo
určeno, na tržiště, neboť na tomto o čeká v ali
je obchodníci ukryti za bariká-
dami, povozy a bednami. Sotva že
procesí bylo v kostele, polili odpůrci klerikálů
dvéře tohoto petrolejem a snažili se je zapáliti.
Z kostela, v němž později zabaveno
13 střelných zbraní, bylo však na ně
stále stříleno. Nežli podařilo se dvéře za-
páliti, přichvátalo četnictvo a zakročilo.
Klerikálové a karlisté vytráceli se z kostel
jen pozvolna. Kněží unikli z něho před roz-
hořčeným lidem jen v převlečení a jeden
z nich prehl přes střechy. Za pozdějsího
bombardování klášterů zvonili mniší a kněží na
#11
alto_textblock
#11
poplach.
#12
alto_textblock
#12
Hinisterská krise v Dánsku.
Ministerstvo Sehesdovo v Dánsku
podalo, jak známo, demissi, ale těžko dnes říci.
kdy a jak ustaveno bude nově. Utvoření kab
netu nebylo dosud svěřeno nikomu. V Kodani
kromě dosavadních ministrů, nedlí žádný z před
ních aktivních politiků dánských, neboť rozjel
se již na letní byty.
Známo jest toliko, že president předsed.
nictva levice, státní revisor Christensen po
volán byl telegraficky do Kodaně, kam již při-
byl. Domnělý budoucí ministr financí Ch ri
stofíer mešká dosud v Pařiží.
Volně konservativní kodaňský »Samjudet«
rozepisuje se o nynější politické situsci a mini
sterské krisi, a praví: »Nepotřebujeme žádné
osobní změny, nýbrž změnu systé mu
aby velké části obyvatelstva, jež náležely dosu
nepřetržitě se vzmáhající opposici, obdržely moc
a převzaly zodpovědnost.
»National Tidende«, jež chovala se k mi-
nisterstvu Sehesdovu příznivě, prohlašuje, že
změna ministerstva nebyla zaviněna poslední vo
lební porážkou neb parlamentním vítězstvím le-
vice, nýbrž jen roztříštěním pravice
v landsthingu.
#13
alto_textblock
#13
Revise ženevské smlouvy.
Úsili, aby mezinárodní ženevská
smlouva o ochraně vojínů ve válee
raněných podrobila se rovisi, se daří a není
již pochyby, že bude svolána konference, aby
se o ní radila. Německá říšská vláda projevila
již s revisí souhlas. Rakousko se o ní ještě
nevyslovilo. Konference, která se bude revist
zabývati, bude se moci sejíti bezpochyby až
v přištím roce.
#14
alto_textblock
#14
Prudká bouře a průtrž mračen
v Praze.
Po dlouhé řadě parných dnů nastala předvčíren
náhlá změna povětrnosti. Po 6. hod. večerní spusti
se vydatný lijavec, který potrval dlouho do noc
Včera ráno obloha sice se povyjasnila, ale nový
příval byl k očekávání. Nastal před 3. hodinou o
polední a byl velmi prudký. Po 1 hod. odpol. počal
se obloha ze všech stran nad Prahou zatahovat
černými mraky. Po 2. hodině nastalo tak značne
přítmí, že ve veřejných místnostech, v kavárnách
hostineích i v soukromých bytech bylo nutno roz
žžati. Před půl 3. hod. odpol. bylo již slyšeti dunění
hromu. Z černých mračen nespustil se však déšt
tak za sucha blesky se křížovaly a hrom neustál
burácel.
Před 3. hodinou povstala prudká bouře zrovn
nad Prahou. Směr její táhl se od Nuselského údoli
přes Král. Vinohrady a Prahu do Holešovic. S mt-
chov a z valné části i Karlín byly přívalu
ušetřeny. Za to účinky bouře a příval ve vnitřním
městě, v Nuslích a na Kr. Vinohradech byly daleko-
sáhlé.
Hrom burácel k ohlušení a blesk kmital se z
bleskem. V tu chvíli zdálo se, že v Praze nastal
průtrž mračen. Ohromné spousty vody chrhilys
s oblak na zemi. Ulice a náměstí úplně byly vy
prázdněny. Jen tu a tam ujížděl kočár, jehož tahouni
velice trpěli přívalem vody. Ještě hůře vedlose
koním do nákladních povozů zapřaženým. Na růz
ných částech města následkem přívalu koně se spla
šili, ale daleko nedoběhnuvše, nezpůsobili žádné
nehody.
Černá mračna chvílemi jakoby se otvírala
z nich šlehaly blesky, provázené ohlušujícím burá-
cením hromu. Přívaly vody v ulicích byly tak veliké
že na mnohých místech byly otvory stok uepány
voda zaplavila přízemní místnosti. Zejmena sklep
zaplaveno veliké množství.
V Jungmannově třídě na hořejším Novém
městě z Vodičkovy ulice a od Karlova náměstí po-
vstala značná záplava. Voda vyrazila otvory stok v
velikém množství a zaplavila průjezdy domů čp. 16
17, 18 a 25. Byty a přízemní místnosti obchodní
byly špinavou vodou zaplaveny. Příval vyplavil ze
stok mnoho krys, které se rozutekly po okolních
ulicích, kde později podniknula na ně honba
zdechliny ohyzdných zvířat metaři odstraněny. Před
větší záplavou bytů zachránili se obyvatelé ucpáním
olvorů dveří hadry a pod. Po opadnutí vody byiy
chodníky pokryty zdívem a štěrkem. Do západních
průčeli domů příval deštové vody narážel tak mocně
že na přečelných domech byla omítka průčelí od-
pryskána a i římsy odtrženy. Zaplavených sklepůje
veliké množství a bude vyžadovati doby několika
dnů, než voda z nich bude vyčerpána. V některých
ulicích bylo nutno mříže stokové úplně odstranili.
aby voda nalezla volného odloku.
Na nároží Sadové silnice u musea, nedalek
domku potravní daně, příval vody podemlel stoku
která se probořila. Velký akát se následkem toho
převrátil. Aby někdo do prohlubně nespadl, byla tam
postavena stráž.
Vetký příval vody proudil z novoměstského sadu
směrem do ulice Marianské a Bredovské.
V ulici Marianské bylo zaplaveno mnoho sklepů
podzemních bytů. Zejmeha v domech č. 3. a 5. byly
zaplaveny příbytky domovníků. V domě č. 20. v Ma
rianské ulici zaplavena laboratoř chemika p. Gustava
Bárty. Ústřední hasičská stanice pražská byla oblé-
hána žádostmi za okamžité vyčerpání zatopených
místnosti. Poněvadž mužstvo musilo zůstati n
stráži pro případ velké pohromy, nebylo možno
všem žádostem vyhověti a obyvatelé zaplavených
bytů odkazováni na vodárenskou kancelář. V zájmu
zdravotním, aby nepovstala epidemie, zajisté bud
ihned učiněno opatření k odstranění nastalých
závad.
Na nároží Sadové silnice a Hybern-
ské ulice byly přívalem vody sneseny ze Žiž
kova veliké hromady písku a štěrku, jímž zataraseny
koleje elektrické dráhy tak vysoko, že doprava mu-
sila v těchto místech býti přerušena. Dva motorov
vagony vyšinuly se z kolejí.
Velmi vážné následky příval dešťově vody způ
sobíl na Král. Vinohradech. V domě č. 43
v Jungmannově třídě vnikla voda do závodu pekaie
p. Josefa Řezníčka, kde dosáhla výše 70 cm. a zni-
čila velké zásoby mouky a pečiva. Způsobená škoda
obnáší asi 2400 korun. Stříkačka vinohradského
sboru hasičského skoro dvě hodiny byla v činnosti
než vodu vyčerpala. V Puchmayerově ulic
v domě stavilele p. Al. Bureše zaplaveny byly pod
zemní byty do výše 60 cm.
Značnou pohromu způsobil příval v Havlíě
kově třídě v domě č. 994. U domu příval pro
bořil stoku a veškeré výtoky místo do stoky hlavní
ke Krakovské ulici stékaly ve velikém množství do
bytu a dílny obuvníka p. Josefa Hejnala, a zapla
vily ji na 40 cm. vysoko. Obuvník utrpě! značné
škody nejen poškozením dílny ale i hotové obuvi
obuvi ke správě svěřené a nábytku. Na Z vonař e
byly zaplaveny četné sklepy.
Na Žižkově krutě řádil příval vody v ulici
Orebitské, v Husově třídě a v ulici Táboritské. Po
olšanskými hřbitovy byla trať elektrické dráhy vy
soko zanesena pískem a štěrkem. Doprava v těc
místech musila býti přerušena. Také zaplavena byl
strážnice hasičského sboru žižkovského. Hasiči žiž
kovští ve třech odděleních počali čerpati vodu z nej
více postižených míst.
Nemalou pohromou stíženo bylo také Nuse-
ské údolí. Následkem uepání otvorů stok vnikla
voda do nádvoři třípatrového domu č. 164 v Meči
slávově ulici a zaplavila byt a dílnu truhláře pana
Jana Kohoutu, kde voda stála až 80 cm. vysoko.
Nuselští hasiči vodu odtud vyčerpali. Taktéž byla
zaplavena dílna truhláře p. Josefa Seidla v tomté
domě. Přival byl tak mocný, . že i v chodbách stála
voda na půl metru vysoko. Vyčerpání vody vyžado-
valo doby 1 hodiny, načež z nařízení zdravolní ko-
mise provedena nutná opatření zdravotní, aby za
bráněno bylo vypuknutí nakažlivých nemocí. Voda
vnikla také do domu č. 54., zejmena do bytu pan
Anny Kollmannové, kde nábytek plaval.
Potok Botič vystoupil v malé chvíli o je d e
metr, klesl však po bouři.
V Karlíně ucpal se otvor stoky před ka-
sárnami v Palackého třídě, voda rozlila se po ulici
ale jinde nezpůsobila žádné škody. Také město
Smíchov bouře úplně pominula.
Značnější účinky jevila bouře, průtrží mračen
podobná, v Holešovicích-Bubnech. Tamtéž
blesky vícekráte sjely a způsobily mezi obyvateli
ovšem nesmírné vzrušení. Tak sjel blesk do komínu
továrny na fermež firmy Viktor Kräupel v čís.
319—VII. Od komínu svezl se blesk do nádvoř
a pak do kolny, kde stál velký kotel, naplněný
fermeží. Tekutina od blesku se vzňala a poněvadž
#15
alto_textblock
#15
nastalo veliké nebezpečí pro továrnu i okolí, po
volání automatem hasiči. Než s mračen stákalo tak
veliké množství vody, že plameny byly deštěm
utlumeny a pohroma odvrácena ještě před pří-
jezdem hasičův z Holešovic a ze Starého města
Plameny zachvátily čásť střechy kolny a zni
čily ji.
V zápětí potom zašlehl opět blesk a ihned ná-
sledovala ohlušující rána; blesk omráčil obyvatel
v několika domech. Později se zjistilo, že blesk
sjel do železného stojanu elektrické dráhy, posta-
veného nedaleko holešovické lékárny. Blesk ne-
způsobil však žádného neštěstí.
Největší bouře a příval trvaly tři čtvrti hodiny
a o 4. hod. odpol. obloha se opět vyjasnila. Po
celou tuto dobu spojení telefonické a telegrafické
ovšem bylo přerušeno.
#16
alto_textblock
#16
Denní zprávy.
#17
alto_textblock
#17
— »Obšírného projevu z místa nad
jiné povolaného«, jejž nám »Mor. Orlicee
o »eelé důležité akci« moravských smiřovačel
slibovala dne 15. t. m. pro dny nejbližší, do-
čkali jsme se už — pakliže se nemýlíme. Ví
deňská »Information«, soubor soukromých
sdělení pro věci politicky stydké, v ní
vznikl už nejeden politický skandál, přináší
z »moravských poslaneckých kruhů« delší projev
o moravském vyrovnání, jejž možno považovati
za »nad jiné povolaný«, neboť vychází, jak
z obsahu vysvítá, z kruhu českých poslanců
moravských. Obsahuje také důležité věci. Přede
vším vyvrácení všech tvrzení, že přerušení
»smírných akkordů« na moravském zemském
sněmu znamená zmar »krásných obrazů budou
enosti«. Takové tvrzení mohlo prý vůbec vznik
nouti jenom u lidí, kteří zapomněli na intensitu
nedávných národních bouři a tudiž považuj
nejtěžší věc — národní vyrovnání — za nej
lehčí. Vzdor tomu však, že skončené právě za
sedání moravského sněmu nesplnilo úplně oče-
kávání přátel míru a přes to, že důležité to dílo
za výměnu referátův a korreferátů se nedostalo
vzdor ostrému zápasu o politických otázkách
nebyla opuštěna cesta kompromissův a vlákn
vyrovnací přestřiženo nebylo. »Toto poslední
faklum,« pokračuje »Information« doslovně dále
v projevu z moravských kruhů poslaneckých.
»samo mluví řečí nejvýmluvnější, ačkoli samo-
zřejmě zapomenuto býti nemůže, že v českém
táboře, bez rozdilu stran, nespokojenos
s hlemýždím postupem vyrovnacího jednání
jakož i přehnanými požadavky německé leviceje
všeobecna a pro budoucnost celou vyrovnaei
akci skutečně ohrožuje. Právěť že musí z a há-
jeno býti tempo rychlejší a dílo vy-
rovnací musí býti upřímnějí a vážněji do práee
vzato, má-li dílo mistra chváliti. Jedno mus
však býti vylknuto: Orgány levice vyličují n as
netrpělivost v tom směru, jako kdyby nám byla
z Prahy vnucena. Vykořisťují k tomu jisté praž-
ské články novinářské co nejdůkladnějí i zdá
se, že ve veřejnosti našly s dostatek duší tomu
věříeích. Pakliže se však věcí tak
překrucují, jako by to byli mlad-
čeští vůdcové v Čechách, kteří na
přerušení vyjednávání o moravske
vyrovnání nalehají, tedy jest to
naprostá mýlka. Moravské vyrov-
nání bylo podniknuto v dorozuměn
s řečenými vůdcí a vede se take
dále s jich souhlasem. Přáli bychom
si, aby také vůdcové Němců mimo Moravu
měli v tom ohledu svědomí právě tak čisté,
jako naší přátelé v Čechách.« Žaznamenáváme
prozatím bez dalších závěrů, neboť schází nám
k nim ještě naprostá důvěra v autentičnost to-
hoto sdělení vídeňské »Information«. Nutno
jest především, aby se potvrdilo, že uvedený
projev skutečně pochází z českých moravskýeh
kruhů poslaneckých a za druhé, aby se se strany
mladočeských vůdců přisvědčilo ke sdělení, že
se moravské vyrovnání zahájilo s jich souhla-
sem a že se s ním také dále vede. Avšak
v tom případě, máme-li totiž skutečné co činit
se slibovaným projevem s moravské strany nad
jiné povolané, neodpovídá se jím na jiné stejne
důležité námitky naše proti moravskému vyrov-
nání a sice na výtku, že se přijímá od Chlume-
ckého většina, práv většiny zbavená, jakkoli je
nepochybno, že si skutečně nezkomolené většiny
dobude český lid na Moravě sám, i na výtku
že vůdcové lidu dali se na cestu shnilého vy
rovnání s Němci v čase, kdy se český lid na
Moravě ukázal tak zmužilým a probudilým, že
jest jisto, že nemá zapotřebí nic ze svých za-
držovaných práv slevovati, zkrátka v době, kdy
každý soudný člověk vidí, že Němci v dohled-
ném průběhu ze svého lupu musí ztratiti vše
Češí všeho dobýti, co jim náleží.
— »Omračující jistota«. Antisemitský
žurnál vídeňský pojednává v pražském dopise
o poměrech v Čechách a o volebním programu
všeněmeckém k nastávajícím zemským volbám.
směřujícím proti rozdělení země, poněvadž se
musí dostati německé říši celá. Názor vše-
německý o nedělitelnosti království českého hoví
prý Čechům i vychází jim vstříc tak, jak si ještě
ani před nedávnem netroufali doufati (!) Ničeho
prý se Češi neobávají jako rozdělení země
Neboť berní statistika země české dovozuje pr
s omračující jistotou, že ze 190 millionů zl.
jež Čechy říši odvádějí, a z nichž se pouze
36 millionů zl. do Čech vraci, Némci plati
65 pet., a že také podle toho platí se i zemská
přirážka, jakkoli prý jen pouhá třetína obyva-
telstva v Čecnách jsou Němci. Mélo by prý
tudíž rozdělení země pro Čechy význam velice
povážlivý atd. Tvrzení, že Němci v Čecháeh
odváději dvě třetiny aneb dokonce tři čtvrtiny
přímých daní z celé země placených, jest známá
a oblíbená fikce pražského kasina i zdejší ně-
mecké národohospodářské stolice, jakkoli tvrzen
toto sestrojeno na základě dat vyssátých z prstů
jednoho německého universitního professora
Statistika daní podle národnosti vůbec žádná
není, jistota, kteráž z ní zeje, může tudiz
omráčiti pouze antisemitský orgán, od zvolení
dra. Adlera za poslance vůbec vle omráčený
než živý. Jest ovšem pravdě podobno, že se
mezi Němci v Čechách vyskytuje poměrně
více velikých poplatníků než mezi Čechy, le
veliké důchody jsou sice vždycky výhodou, ne-
musí však býti vždycky větší ctí. Mnohé jmění
bylo nashromážděno způsobem, který se liší o
zločinů trestního zákonníka jen tím, že nebylo
proti němu ani žalobce ani soudce. Zvláště anti-
semitský orgán Verganiův, který tvrdí, že žido
#18
alto_textblock
#18
nejsou Němci, měl by také rozeznávati, kdyš
už daňmá národnost, také židovské milliony
berní od českých a německých. A tu by se do-
počítal jiných výsledků, z jakých nemusí s
radovati ani Češi ani Němci.
— Uznání poslaneckému klubu. Vý-
konnému výboru národní strany svobodo myslné
zaslán tento přípis: Slovutní pánové ! Snahy
učitelstva českého po úpravě platů došly v letoš-
ním zasedání sněmovním svého cíle. Máme za
svoji povinnost poděkovati co nejvroucněji tém,
kdo v první řadě přičinili se o to, aby dílo tak
záslužné bylo ke konci přivedeno. A tyto příz-
nivce hledalo i nalezlo učitelstvo ve slavněm
klubu poslanců národní strany svobodomyslné
proto vřelý náš dík v první řadě náleží tomuto
slavnému klubu. Však slavný klub zastal se též
nás, učitelů škol měšťanských a nedopustil, aby
opakováno bylo ono zkrácení, které nás r. 1893
těžce postihlo. Slavný klub postaral se letos
upřímně o to, aby křivda ta úplně byla napra-
vena a aby nám poskytnuta byla odměna, jaká
odpovídá významu školy měšťanské. Račtež při-
jati naše ujištění, že ve vděčné paměti zacho-
váme Vaši přízeň a že i na dále pečovati budeme
o rozkvět školy měšťanské. Krajinský spolek
učitelstva měšť. škol v Plzni, dne 16. července
1901. Bohd. Tyšler, t. č. starosta. Jan Dyk,
t. č. jednatel.
— Následky IV. všesokolského sjezdu
dosti trpce dotkly se jednoho z radostných
nadšených účastníků této velkolepé a nezapo-
menutelné slavnosti bratrství a lásky k národu
i vlasti. Německá zlost připravila jej o exi-
stenci za to, že se odvážil z národního pekla,
jež v uzavřeném území ještě s jinými sou-
druhy tráví, do Prahy, aby jednou na svěžím
vzduchu bujarého národního života ožil a se
osvěžil. Náš Sokol, který nám útrapy své vy-
pravuje v delším tklivém dopise, byl až do
sokolského sletu zaměstnán v jistém větším
zněmčeném městě na českém severu u stavitele
Némce jako polír na stavbě s mnoha zedníky
Čechy. Když se stavitel za jeho zády dozvěděl,
že hodlá zúčastniti se sokofského sletu, vy-
zval jej na stavbě, aby mu okamžitě odevzdal
plány a náčiní i dodal, aby jen šel, kam mu
libo, on že beztoho již ví, kam chce jeti. Na-
vrátiv se z Prahy dostavil se propuštěný polí
do kanceláře šefovy, kdež mu tento sdělil, že
se přesvědčil, že skutečně v Praze byl, pode-
psal mu knížku, vyplatil jej i dal mu radu,
aby šel štěstí hledati jinde, ve městě že už bo
nenajde. »Vskutku se tak stalo«, píše nám
oběť německé zavile mstivé bezohlednosti: »kde
jsem se včera poptával po práci, jakmile jsem
vyslovil své jméno, ihned se mi dostalo od-
mitnutí se surovým dodatkem. Rád bych pra-
coval třeba jen jako zedník, ale zde zaměst-
nání nedostanu. Ačkoli se těžko budu loučit
neboť jsem rád pracoval ku prospěchu zdejší
české menšiny, přece jsem nucen snažně pro-
siti české pány stavitele o zaměstnání.« Ode-
vzdáváme prosbu tuto českým stavitelským
kruhům, jichž se Sokol i za svou sokolskou
věrnost potrestaný dovolává doufáme, že spra-
vedlivá jeho žádost bude splněna. Adresu sdě-
líme na požádání.
#19
alto_textblock
#19
— Osobní. Docent p. dr. O. Frankenber
ger dlí od 21. t. m. až do 18. srpna t. r. mimo
Prahu. — Vrchní inspektor a přednosta dopravy priv.
spol. státní dráhy rak. uh. pan cís. rada Ladví
Ruth v Praze nastoupil dnešním dnem několika-
nedělní dovolenou.
— Úmrtí. V Ústí n. Orl. zemřel dne 16. čer-
vence t. r. známý advokát JUDr. Vojtěch Linhart.
Odešel v plné mužné síle ve 40. roce svého věku.
Získal si velké zásluhy o zřízení českého gymnasia
v Místku, kde byl delší dobu koncipientem a pro-
spíval velice české věci ve Slezsku za svého půso-
bení ve Frýdku a Míslku. V Praze jest znám mezi
staršími Sokoly jako dlouholetý cvičite! Sokola praž-
ského a výborný borec. Pro svou milou a permou
povabu byl v celé ktajiné velice oblíbeným. Jeho
výtečné a vynikající vlastnosti ocenil pan JUDr. Jan
Veselý, ústecký advokát, rozloučiv se tklivou řečl
nad otevřeným hrobem se záby zesnulým soudruhem.
Budiž mu zachována vděčná vzpomlnka.
— 2 městské rady pražské. (Schůze v pátek
19. července za předsednictví náměstka p. dra. Friče.)
Při návštěvě císaře v Praze odevzdala deputace obec
pražské panovníkovi pamětní spís, v němž obsaženy
byly žadosti, směřující ke zvelebení obce pražské.
Jak včera v rade městské sděleno, vyzval ministerský
předseda z rozkazu císaře místodržitelství, aby
opatěilo veškeré zprávy a spisy o dosavadním
jednání mezi obcí pražskou a vojenským erárem
získání fortifikačních pozemků, dále mezi vojenskou
správou zabraných pozemků a budov. Zevrubné
zprávy vyžádány zejmena ve příčině Mičovny a
Újezdských kasáren. Zprávy dotyčné budou místo-
držitelství z presidia městské rady co nejdříve za-
slány. — Zemské finanční ředitelství bylo žádáno,
aby upravilo záležitost hranie fortifikačních pozemků
v některých částech Nového města a Malé strany.
Zemské finanční ředitelství sdělilo, že nemá proti
tomu námitek, když obec uhradí náklad s prací tou
spojený, na kterýž požadavek městská rada při-
stoupila. — K žádosti Občanského klubu na Hrad-
čanech bylo žádáno vojenské velitelství, aby učinilo
přítrž nepřistojnostem, vznikajícím tím, že vojsko
z kasáren na obecenstvo pokřikuje a jinak je obtě-
žuje a že je příčinou výtržností v hoslincích, zejmena
za branou. Vojenské velitelství sdělilo, že v obém
směru vydána byla přísná nařízení, podotý kajíc, že
v příčině určitých výtržností v hostincích nedošla
poslední dobou žádná oznámení; naprostou přítrž
tu učiniti nelze, ježto — kdyby vojsku byla zaká-
zána návštěva hostinců za branou — tím více by
se množily stížnosti ve městě. — Uaneseno zakoupiti
25 obrazů, znázorňujících svěcení nového mostu,
vydaných »Unií«; obrazy budou dány do městského
musea, do úřadů a do některých škol. — V obecních
lázních »u Křižovníků« byla konána zdravotní komise
a navrženo, aby lázně tyto prozatím nebyly zrušo-
vány, nýbrž aby v lázeňský úřad byla pojata přís-
nější nařízení, zejmena pokud se týče dohy pro-
dlevání v lázních. — Městský rada pan Hudl navrhl,
aby obnoveno bylo nařízení, že těžké povozy z
Smíchova a na Smíchov jedoucí mají používati mostu
Františkova neb Palackého a nikoli mostu Karlova
dále navrhl úpravu komunikace u kostela sv. Jind-
řicha. — Městští radní pp. Jirousek a dr. Kühn na-
vrhli úpravu komunikace na Müstku. Pan Voiti žádal.
aby urgováno bylo vydání jízdního řádu pro Prahu.
Pan Kasalický žádal, aby učiněno bylo opatření, aby
vozy, odvážející matetlál z domů bouraných v
Ferdinandově třídě a ve Smetanově ulici, řízeny byly
postranními ulicemi, ježto nyní — jezdíce Ferdinan-
dovou třídou a Příkopy — tyto ulice příliš znečišťují.
— Mostné (hruhý příjem) v týdnu od 6. do 13.
července obnášelo na mostě Palackého 4792 K 44 h.,
na novém kamenném moslě 4794 K 68 h., ná mostě
Františka Josefa 4572 K 4h, na mostě přes Stvanici
2308 K 98 h., na mostě Žofínském 729 K. 48 ll.
— Městské zastupitelstvo v Žižkově ma
schůzi v úterý dne 23. července 1901 o 3. hodině
odpolední v zasedací síni. Pořad: 1. Volby do okres-
ního zaslupilelstva v Žižkově. 2. Povolení ke stavbě
obecního dvora v ulíci Chelčického na části po-
zemku obecního čís. kat. 421/2, 702/2, 420/2, 701.
422, 429/2, 700/2, 433/1, 430/1 a 453/2 v Žižkově.
3. Nahídky na stavbu nového obecního dvora v Chel-
čického ulici. 4. Volné návrhy.