ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 d7052cf0-78fa-11dc-befe-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 16
#1 alto_textblock #1
Chorvatský boykot uherského zboží. Z Pešti, 19. července. Z Belovaru sdělují, že tamější ústavy bankovní a obchod- níci se usnesli, přerušiti všeliké obchodní spojení s Uhrami a nebrati z Uher zboží žádného.
#2 alto_textblock #2
Telegrafické zprávy.
#3 alto_textblock #3
Autor knihy o císaři Vilémovi a králi Eduardov v disciplinárním vyšetřování. H. Z Berlína, 18. července. Proti vládnímu radovi v císařském statistickém úřadě dru. R. Martinovi bylo zavedeno for- mální disciplinární vyšetřování. Rozhodnutí o nutnosti zavedení disciplinárky opírá se o důvod, že se dr. Martin tiskem o svých služebních představených, zejména o hr. Posadowském vyjádřil způsobem, jejž nelze srovnati s úřadní disciplinou, a že uveřejnil výňatky z důvěrného úřadního podání. Zároveň je vládní rada Martin do- časně zbaven svého úřadu.
#4 alto_textblock #4
Z anglického parlamentu. Z Londýna, 18. července. (K. k.) V dolní sněmovně sdělil premier-ministr Campbell- Bannermann, že vláda zamýšlí schváliti smlouvu o jiskrové telegrafii.
#5 alto_textblock #5
Haagská konference.
#6 alto_textblock #6
Z Haagu 18. července. (K. k.) V užším výboru, který za předsednictví francouzského delegáta Bour- geoise projednával otázky rozhodč. ch soudů, pronesl dnes argentinský vyslanec Drago dlouhou řeč, v níž hájil svůj názor a potíral návrh americký. Španělsko, Nicaragua a Colombia podporo- valy vývody Dragovy, kdežto americký vyslanec Choate hájil rotsíření zásady rozhodčích soudů. Anglický delegát Frey prohlásil, že velkobritanská delegace podporuje návrh americký, který dle jeho názoru stejně vyhovuje zájmům dlužníka i věřitele. V sobotu bude plenárn. schůze konference.
#7 alto_textblock #7
Francouzské vyučování v Egyptě. Z Paříže, 18. července. (K.k) „Temps“ kritisuje neobyčejně ostře prohlášení, které učinil předevčírem sir Edward Grey v dolní sněmovně o demisi francouzského ředitele právní školy v Kahýře L am- berta. Tato záležitost, praví list, jest episodou v boji, který lord Cromer zahájil proti fran- couzskému vyučování v Egyptě. Tato pelitika příčí se francouzsko-anglické smlouvě z r. 1204, která francouzským školám v Egyptě zaručuje tutéž svobodu, jakou měly dříve. V samotné Kahýře navštěvuje fraucouzské školy 8000 dítek, jejichž svoboda se znásilňuje; neboť rodiče jejich jsou nuceni buď zříci se francouzského vyučování svých dětí anebo přístupu k veřejným úřadům. Tato politika, kterou Grey s takovou nehoráznostní nazval zcela správnou, odporuje přímo duchu smlouvy z 8. dubna 1904; čelíť nepokrytě proti francouzským školám, jež slíbila Anglie chrániti. Francie zavázala se touto smlouvou, ustáti od jakékoliv protianglické akci v Egyptě. Francie úzkostlivě dostávala tomuto závazku, avšak na poli hospodářském a du- ševním nijak není Francie vázánaa také se nedá vázati. Očekáváme, že francouzská vláda přátelsky to anglickému kabinetu připomene. Clara pacta boni amici. Již Gambetta řekl, že Anglie miluje pouze toho, kdo si u ni dovede vzbuditi re-
#8 alto_textblock #8
spekt.
#9 alto_textblock #9
Germanisace severní Moravy pokračuje.
#10 alto_textblock #10
(Pův. zpráva „Nár. L.“)
#11 alto_textblock #11
Není bez významu, že letošní valná hromada Schulvereinu byla v Šumberku a sjezd severomorav- ského bundu (velitelem je člen panské sněmovny, zá- břežský Hermann Brass) byl 14. t. m. v Rymařově Němci podnikli ucelený a promyšlený útok na český severomoravský kraj, postup plánu, vyznačeného na mapě bundu, vydané ve Vratislavi, nabyl letos neoby- čejné ráznosti a prudkosti. Podáváme přehled germa- nisační činnosti, jež se děje za vrchního řízení zá- břežského továrníka a člena panské sněmovny Her- manna Brassa. Němci vystavěli pomocí bundua Schulvereinu v těchto českých obcích německé školy (u nás jim říkají „šulfrajnky“): v Janoušově a P- sařově u Šilperka, Dolní Rudě, Sudkově, Vitošově. Rudolfově, Jestřebíčku, Koloredově a Pavlově. Školy janoušovská, pavlovská a vitošovská hynou nedostat- kem žactva, jiným se vede dobře a zdá se, že časem povedou k cíli — k úplnému poněmčení oněch dědin. V posledních letech bund a Schulverein v našem kraji nevystavěly školy. Kupovaly v českých dědinách pouze pozemky, domy a sbíraly penze, zvláště v Ně- mecku. Říšský ústřední Schulverein zahraniční má v každoročním výkazu položku pro severní Morav (1906 pro školu v Nemili 25 tisíc marek). Avšak
#12 alto_textblock #12
1906 a 1907 Němci se zdvojeným úsilím domáhají se zřízení škol německých v českých dědinách na zakou- pených dříve pozemcích a domech. Severní Morava (ckr. hejtmanství zábřežské, č- stečně šumberské a unčovské) svým počtem asi 50.000 českých duší tvoří klín do německého tělesa. Klín ten spojuje šíjí u Šilperka (české dědiny Cokytle a Janoušov) s královstvím severcmoravské Čechy a na jihu úzkým cípem u Mchelnice (české dědiny Tře- ština a Stavenice) souvisí s ostatní oblastí českou na Moravě. Letos podnikl Schulverein s bundem na onen klín prudký a neobyčejně chvatný útok se tří stran. Asi za 14 dní vystavěl bund, ač stavba nebyla povo- lena, budovu pro německou školu v Nemili. Něme- cká škola má býti pro obce: Nemili (r. 1900 Čechů 315, Němců 6) Lupěné (197 Č. 1 N.) a Filipov 170 Č. žádny N.). Před říšskými volbami byly v něm. ka- tastru v těchto třech dědinách jenom tři oso byl Dále podali Němci plány na stavbu německé školy ve Skaličce (516 Č., 22 N.). To jsou útoky přímoz Zábřeha. Šumberští Němci vedou útok na severu. V Č. Bohdíkově, nejsevernější české dědině na Mo- ravě (1211 Č., 69 N.), obec brán se „šulfrajnce“, asi po čtyři roky, letos útoku asi neodolá. Němci budovu začali stavěti, stavba však byla zakázána. Minulý týden vypnali šumberští konkurs na stavbu německé školy v Dolních Studýnkách (823 Č., 12 N.). Ke Stu- dýnkám patří osady Králec (54 Č., 118 N.) a Plechy (50 Č., 169 N.) a pro ty prý staví školu. Ale nechtějí ji stavěti v některé z obou osad, nýbrž ve Studýn- kách. Kromě toho na Šumbersku budou stavěti „šul- frajnku“ v Klášterci. Obec má 222 Čechy, dělníky olšanské továrny na papír a žádného Němcel Konečně z jihu provésti mají germanisaci německé školy v Klopinách (470 Č., 4 N.) a Veleboři (253 Č., 1 N.) a veliká přádelna v Mohelnici, nově zřízená akciovým kapitálem 5 milionů korun. Továrna bude postavena a dle usnesení akcionářů na návrh ně- meckých poslanců na silnici za Mohelnicí asi 14 hodiny od Stavenice. Chudičká Stavenice (281 Č., 4 N.) nemá školy a lid úprkem požene se pracovati do továrny. Takto česká severní Morava stala bys
#13 alto_textblock #13
ostrovem.
#14 alto_textblock #14
Denní zprávy.
#15 alto_textblock #15
— Jedině na stranu agrární může spolé- hati náš lid v nynějším boji, tak tvrdí aspoň dnešní »Venkov«, vybíraje jedinou větu z naší polemiky proti »Právu Lidu«, a stěžuje si: »V době, kdy naše zemědělství trpí nejhroz- nějšími ranami, kdy základ národa, naše rolni- etvo, utiskováno je na všech stranách, mlado- český hlavní list souhlasí s »Právem Lidu«, že jest třeba podporovat nyní hlavně průmysl, beztoho až hrůza již protežovaný. Náš lid si jistě této věci povšimne!« Podtrhli jsme slůvko hlavně, které »Venkov« obratně vpašoval do citátu, ostatně vytrženého z celého řetězce ji- ných našich vývodů, a již tím zbaveného svého správného a skutečného smyslu. Netřeba snad široce dovozovati, jak je krátkodechá a průhledná tato dialektika agrárního denníku. Národní strana svobodomyslná nejen svým programem, ale což více značí — svojí činností a celou svojí minulostí bohdá nejlíp dosvědčuje, jak zastává a hájí zájmy celého národa, v šech jeho vrstev, tedy i agrární. »Venkov« svým nesnášelivým strannictvím a svými pošetilými polemickými hroty na tom pranic ne- změní. — Budou ignorovati i na dále. České řeči se tedy konečně aspoň stručně, aspoň ve vý- tahu zaznamenávají v novém vídeňském parla- mentě a zařazují v polovládní Korrespondenci říšské rady. Vídeňští žurnalisté, hluboce indigno- vaní nad tímto znásilněním Korrespondence, se dlouho neradili, jak se k faktu zachovati. Usnesli se a zavázali navzájem, že přes to budou české řeči ignorovati, jako tom na jiném místě také náš vídeňský zpra- vodaj píše. Jaká škoda! Čtenáři vídeňských denníků tedy ani na dále se nebudou dovídati, o čem mluví čeští poslanci na radě říšské, mají být i na dále i gnoranty v tom, co hlásají a zastávají čeští poslanci v parlamentu, jaké jest jejich stanovisko v nejrůznějších otázkách politických. Nás to bolet nemusí a jejich čte- náři jsou již patrně tak odchováni německou kulturou těchto žurnálů, že jim to také nebude scházeti. — Germanisace farním úřadem za záštity c. k. místodržitelství. V Čouši odpírá německý farář zápis českých dítek jazykem českým do matriky a je v tom podporován německou kon- sistoři v Litoměřicích. Vlastenecký občan B. z Kopist nedal dosud dítko své — ač jest tomu již přes čtvrt roku — pokřtíti a stěžoval si nejprve konsistoři a posledně c. k. místo-
#16 alto_textblock #16
držitelství. Na svou stížnost dostal odpověď, že- místodržitelství není kompetentním, nýbrž že věc spadá v působnost příslušných konfesionál- ních úřadů. Výrokem tímto jsou čeští osadníci farnosti čoušské vydáni na pospas zvůli ně- meckého faráře, kterému as více záleží na roz- šíření německé državy, než na spáse svých českých věřících. Jednáním tímto ale jest český lid vháněn v řady bezkonfesních, jak tomu mocné hnutí na Mostecku nasvědčuje. Konsistoř litoměřická je spoluzodpovědna za tyto případy. Germanisujícím choutkám těmto musí býti učiněn konec. Litoměřická konsistoř se svými čecho- milovnými Opitziány musí býti poučena, že leži v Čechách — kde platí rovné právo jazyka našeho s německým. Případ čoušský, který byl již v říšské radě interpelován, drzostí svoji tím více křiči, ježto farnost čoušská je ze d vou třetin česká. — Z obcí předměstských. Schůze obec- ního zastupitelstva města Nuslí konati se bude v úterý dne 23. t. m. o 3. hodině odpol. v zasedací síni městského úřadu v Nuslích. — Z klubu „Za starou Prahu“. Z řady drobných záležitostí, významných pro přátele pražských pa- mátek, třeba před veřejností citovati: Při opravách Sixtova domu na Staroměstském náměstí čp. 553—I. sňaty části plastické výzdoby (sochy, vázy). Lze če- kati, že stavební úřad kr. hl. města Prahy i všichni, kdo mají vliv na záležitost tohoto druhu, zjednají nápravu. — Také jest čím dále tim akutnější potřeba zjednati úplnou výzdobu chrámu sv. Mikuláše na Malé straně a paláce hrab. Clam-Gallassa. — Dlužno dále poznamenati, že bylo by možná zachovati krás- ný plác Příchovských (nyní něm. kasino na Příkopě), kdyby město Praha užilo svého vlivu na stanovení stavební čáry; neníť zachování stavby zájmem nacio- nálním, nýbrž kulturním. — Bude zajímavým vy- čkati, zda povšimnou si kompetentní orgány sdělení prof. K. B. Mádla o neodkrytých freskách v černin- ském paláci. — Nevítanou změnou jest, že řada zubů v nladové zdi na Petříně (v části rozhledny) zaplněna cihlami, takže zeď ztratila svoji silhouettu. Intervence je tu na snadě. — Výstava fotografické soutěže od- ložena je k sv. Václavu. Pp. majitele fotografií prosí klab „Za starou Prahu“ za laskavé věnování zasla- ných snímků (případně nemontovaných bez kartonů); v těch případech, kde by nebylo možno věnovati tyto, žádá klub za přenechání za náhradu výloh. Záležitost rozmnožiti archiv obrazů je v klubu velmi doléhavá; proto žádá klub za vlídné povšimnutí této prosby. Dopisy, jež žádají rychlého vyřízení, buďtež adreso- vány o prázdninách jednateli klubu p. Ješku Hofman- novi (Smichov čp. 1054) — Deset amerických Sokolů odjelo z Prahy da své domoviny za oceánem. — »V boji za právo národa« jest spis, který vy- daly vinohradské odbory Nár. jednoty severočeské. Autorem jeho jest menšinový pracovník, zesnulý J. V. Charvát, řídící učitel matiční školy v Podmoklech. Dílo toto jest posledním spisem autorovým a obsa- huje stručné pojednání o menšinách českých na severu vůbec a menšině podmokel- ské zvláště. Připojen jest autorův životopis od J. Klecandy. Nár. jednota severočeská dokládajíc, že dílo to jest vzácným příspěvkem k nečetné, bohužel, literatuře menšinové, doporučuje spis ten turi- stům a výletníkům jako průvodce, ježto vyniká podrobným popisem Podmokelsko-Děčínskaa Česko-saského Švýcarska, jehož pěkná mapka je při- pojena. Ježto cena stanovena je co nejnižší — 60 za skvostně vypravený výtisk — doufá N. J. severo- česká, že české obecenstvo hojným zakupováním to- hoto spisu přispěje ochotně věci národní. Spis možno obdržeti ve všech knihkupectvích. — Ústřední Matici školské ku podpoře Čechů ervěnických vybrán byl při výletu, konaném u pří- ležitosti »sjezdu česko-slovanského hostinstva na Kladně« na důl sv. Jiří obnos 41 K 50 h, jenž ode- vzdán místnímu odboru U. M. Š. na Kladně. — Výprava slezských dětí, počtem 60, těšila se všeobecné přízni a pozornosti za pobytu svéhov Praze. Čtyřdenní pouť její Prahou zakončena bude dnes v pátek společnou večeří a přátelskou schůzív Měšťanské besedě. Zejtra ráno o 8. hod. opustí slez- ské děti Prahu. — Hosté v Černém pivovaře na Karlově ná- městí pořadají zejtra v sobotu dne 20. července velký koncert na oslavu vyvěšení diplomu (2000) Národní jednoty pošumavské. — Pány fotografy z povolání i amatéry žádá slavnostní výbor V. sletu všesokolského za věnování nebo prodej snímků, jimi při sletu pořízených. Sním- ky buďtež laskavě dodány do kanceláře V. sletu vše- sokolského v „Louvru“ — Z kruhů vojenských. Chovanci čtvrtého roč- níku kadetní školy vrátili se z Mníšku do Prahy. „Sady doporučují se ochraně obecenstva“. Tabulky červené s bílým písmem umístěny jsou na různých místech městských sadů a mají tu zname- nitou důležitost, že si jejich obsah nepřečte zrovna ten, pro něhož byly namalovány a postaveny. „Vlá- četi vlečkami se zapovídá“, stojí na jedné tabulce, ale dámy vláčejí vlečkami po sadových cestičkách, jakoby pro ně usnesení městské rady neplatilo. Po- žádá-li někdo dámu s vlečkou o respektování naří- zeni, dostane tak říznou odpověď, že s hanbou a za hlučného posměchu jiných musí zmizet. A hlídačů sadů musilo by být půl setniny, aby všude všechno viděli a v každém případě zakročili. Snad by s vět- ším výsledkem setkala se vyhláška následujícího ob- sahu: „Po cestičkách v sadech mohou vláčeti vlečky ty dámy, které mají roz- bitcu obuv, špatné podsazení šatů, ro zedrané spodničky, šmaťhavé nohy“. To by pomohlo! Až by taková elegantní dáma za sebou zvířila vlečkou prach, jistě by vlečku zvedla; když by slyšela za sebou hlasy: „Ta má buď křivé