#1
alto_textblock
#1
Chorvatský boykot uherského zboží.
Z Pešti, 19. července. Z Belovaru
sdělují, že tamější ústavy bankovní a obchod-
níci se usnesli, přerušiti všeliké obchodní spojení
s Uhrami a nebrati z Uher zboží žádného.
#2
alto_textblock
#2
Telegrafické zprávy.
#3
alto_textblock
#3
Autor knihy o císaři Vilémovi a králi Eduardov
v disciplinárním vyšetřování.
H. Z Berlína, 18. července. Proti vládnímu
radovi v císařském statistickém úřadě dru. R.
Martinovi bylo zavedeno for-
mální disciplinární vyšetřování.
Rozhodnutí o nutnosti zavedení disciplinárky
opírá se o důvod, že se dr. Martin tiskem
o svých služebních představených, zejména
o hr. Posadowském vyjádřil způsobem,
jejž nelze srovnati s úřadní disciplinou, a že
uveřejnil výňatky z důvěrného úřadního podání.
Zároveň je vládní rada Martin do-
časně zbaven svého úřadu.
#4
alto_textblock
#4
Z anglického parlamentu.
Z Londýna, 18. července. (K. k.) V dolní
sněmovně sdělil premier-ministr Campbell-
Bannermann, že vláda zamýšlí schváliti
smlouvu o jiskrové telegrafii.
#5
alto_textblock
#5
Haagská konference.
#6
alto_textblock
#6
Z Haagu 18. července. (K. k.) V užším výboru,
který za předsednictví francouzského delegáta Bour-
geoise projednával otázky rozhodč. ch
soudů, pronesl dnes argentinský vyslanec Drago
dlouhou řeč, v níž hájil svůj názor a potíral návrh
americký. Španělsko, Nicaragua a Colombia podporo-
valy vývody Dragovy, kdežto americký vyslanec
Choate hájil rotsíření zásady rozhodčích soudů.
Anglický delegát Frey prohlásil, že velkobritanská
delegace podporuje návrh americký, který dle jeho
názoru stejně vyhovuje zájmům dlužníka i věřitele.
V sobotu bude plenárn. schůze konference.
#7
alto_textblock
#7
Francouzské vyučování v Egyptě.
Z Paříže, 18. července. (K.k) „Temps“ kritisuje
neobyčejně ostře prohlášení, které učinil předevčírem
sir Edward Grey v dolní sněmovně o demisi
francouzského ředitele právní školy v Kahýře L am-
berta. Tato záležitost, praví list, jest episodou
v boji, který lord Cromer zahájil proti fran-
couzskému vyučování v Egyptě. Tato
pelitika příčí se francouzsko-anglické smlouvě z r.
1204, která francouzským školám v Egyptě zaručuje
tutéž svobodu, jakou měly dříve. V samotné Kahýře
navštěvuje fraucouzské školy 8000 dítek, jejichž
svoboda se znásilňuje; neboť rodiče jejich
jsou nuceni buď zříci se francouzského vyučování
svých dětí anebo přístupu k veřejným úřadům. Tato
politika, kterou Grey s takovou nehoráznostní nazval
zcela správnou, odporuje přímo duchu smlouvy z 8.
dubna 1904; čelíť nepokrytě proti francouzským
školám, jež slíbila Anglie chrániti. Francie zavázala
se touto smlouvou, ustáti od jakékoliv protianglické
akci v Egyptě. Francie úzkostlivě dostávala tomuto
závazku, avšak na poli hospodářském a du-
ševním nijak není Francie vázánaa
také se nedá vázati. Očekáváme, že francouzská
vláda přátelsky to anglickému kabinetu připomene.
Clara pacta boni amici. Již Gambetta řekl, že Anglie
miluje pouze toho, kdo si u ni dovede vzbuditi re-
#8
alto_textblock
#8
spekt.
#9
alto_textblock
#9
Germanisace severní Moravy
pokračuje.
#10
alto_textblock
#10
(Pův. zpráva „Nár. L.“)
#11
alto_textblock
#11
Není bez významu, že letošní valná hromada
Schulvereinu byla v Šumberku a sjezd severomorav-
ského bundu (velitelem je člen panské sněmovny, zá-
břežský Hermann Brass) byl 14. t. m. v Rymařově
Němci podnikli ucelený a promyšlený útok na český
severomoravský kraj, postup plánu, vyznačeného na
mapě bundu, vydané ve Vratislavi, nabyl letos neoby-
čejné ráznosti a prudkosti. Podáváme přehled germa-
nisační činnosti, jež se děje za vrchního řízení zá-
břežského továrníka a člena panské sněmovny Her-
manna Brassa. Němci vystavěli pomocí bundua
Schulvereinu v těchto českých obcích německé školy
(u nás jim říkají „šulfrajnky“): v Janoušově a P-
sařově u Šilperka, Dolní Rudě, Sudkově, Vitošově.
Rudolfově, Jestřebíčku, Koloredově a Pavlově. Školy
janoušovská, pavlovská a vitošovská hynou nedostat-
kem žactva, jiným se vede dobře a zdá se, že časem
povedou k cíli — k úplnému poněmčení oněch dědin.
V posledních letech bund a Schulverein v našem
kraji nevystavěly školy. Kupovaly v českých dědinách
pouze pozemky, domy a sbíraly penze, zvláště v Ně-
mecku. Říšský ústřední Schulverein zahraniční má
v každoročním výkazu položku pro severní Morav
(1906 pro školu v Nemili 25 tisíc marek). Avšak
#12
alto_textblock
#12
1906 a 1907 Němci se zdvojeným úsilím domáhají se
zřízení škol německých v českých dědinách na zakou-
pených dříve pozemcích a domech.
Severní Morava (ckr. hejtmanství zábřežské, č-
stečně šumberské a unčovské) svým počtem asi
50.000 českých duší tvoří klín do německého tělesa.
Klín ten spojuje šíjí u Šilperka (české dědiny Cokytle
a Janoušov) s královstvím severcmoravské Čechy a
na jihu úzkým cípem u Mchelnice (české dědiny Tře-
ština a Stavenice) souvisí s ostatní oblastí českou na
Moravě. Letos podnikl Schulverein s bundem na onen
klín prudký a neobyčejně chvatný útok se tří stran.
Asi za 14 dní vystavěl bund, ač stavba nebyla povo-
lena, budovu pro německou školu v Nemili. Něme-
cká škola má býti pro obce: Nemili (r. 1900 Čechů
315, Němců 6) Lupěné (197 Č. 1 N.) a Filipov 170 Č.
žádny N.). Před říšskými volbami byly v něm. ka-
tastru v těchto třech dědinách jenom tři oso byl
Dále podali Němci plány na stavbu německé školy
ve Skaličce (516 Č., 22 N.). To jsou útoky přímoz
Zábřeha. Šumberští Němci vedou útok na severu.
V Č. Bohdíkově, nejsevernější české dědině na Mo-
ravě (1211 Č., 69 N.), obec brán se „šulfrajnce“, asi
po čtyři roky, letos útoku asi neodolá. Němci budovu
začali stavěti, stavba však byla zakázána. Minulý
týden vypnali šumberští konkurs na stavbu německé
školy v Dolních Studýnkách (823 Č., 12 N.). Ke Stu-
dýnkám patří osady Králec (54 Č., 118 N.) a Plechy
(50 Č., 169 N.) a pro ty prý staví školu. Ale nechtějí
ji stavěti v některé z obou osad, nýbrž ve Studýn-
kách. Kromě toho na Šumbersku budou stavěti „šul-
frajnku“ v Klášterci. Obec má 222 Čechy, dělníky
olšanské továrny na papír a žádného Němcel
Konečně z jihu provésti mají germanisaci německé
školy v Klopinách (470 Č., 4 N.) a Veleboři (253 Č.,
1 N.) a veliká přádelna v Mohelnici, nově zřízená
akciovým kapitálem 5 milionů korun. Továrna bude
postavena a dle usnesení akcionářů na návrh ně-
meckých poslanců na silnici za Mohelnicí asi
14 hodiny od Stavenice. Chudičká Stavenice (281 Č.,
4 N.) nemá školy a lid úprkem požene se pracovati
do továrny. Takto česká severní Morava stala bys
#13
alto_textblock
#13
ostrovem.
#14
alto_textblock
#14
Denní zprávy.
#15
alto_textblock
#15
— Jedině na stranu agrární může spolé-
hati náš lid v nynějším boji, tak tvrdí aspoň
dnešní »Venkov«, vybíraje jedinou větu
z naší polemiky proti »Právu Lidu«, a stěžuje
si: »V době, kdy naše zemědělství trpí nejhroz-
nějšími ranami, kdy základ národa, naše rolni-
etvo, utiskováno je na všech stranách, mlado-
český hlavní list souhlasí s »Právem Lidu«, že
jest třeba podporovat nyní hlavně průmysl,
beztoho až hrůza již protežovaný. Náš lid si
jistě této věci povšimne!« Podtrhli jsme slůvko
hlavně, které »Venkov« obratně vpašoval do
citátu, ostatně vytrženého z celého řetězce ji-
ných našich vývodů, a již tím zbaveného svého
správného a skutečného smyslu. Netřeba snad
široce dovozovati, jak je krátkodechá a průhledná
tato dialektika agrárního denníku. Národní strana
svobodomyslná nejen svým programem, ale
což více značí — svojí činností a celou
svojí minulostí bohdá nejlíp dosvědčuje,
jak zastává a hájí zájmy celého národa,
v šech jeho vrstev, tedy i agrární.
»Venkov« svým nesnášelivým strannictvím a svými
pošetilými polemickými hroty na tom pranic ne-
změní.
— Budou ignorovati i na dále. České řeči
se tedy konečně aspoň stručně, aspoň ve vý-
tahu zaznamenávají v novém vídeňském parla-
mentě a zařazují v polovládní Korrespondenci
říšské rady. Vídeňští žurnalisté, hluboce indigno-
vaní nad tímto znásilněním Korrespondence, se
dlouho neradili, jak se k faktu zachovati.
Usnesli se a zavázali navzájem, že přes to
budou české řeči ignorovati, jako
tom na jiném místě také náš vídeňský zpra-
vodaj píše. Jaká škoda! Čtenáři vídeňských
denníků tedy ani na dále se nebudou dovídati,
o čem mluví čeští poslanci na radě říšské, mají
být i na dále i gnoranty v tom, co hlásají
a zastávají čeští poslanci v parlamentu, jaké
jest jejich stanovisko v nejrůznějších otázkách
politických. Nás to bolet nemusí a jejich čte-
náři jsou již patrně tak odchováni německou
kulturou těchto žurnálů, že jim to také nebude
scházeti.
— Germanisace farním úřadem za záštity
c. k. místodržitelství. V Čouši odpírá německý
farář zápis českých dítek jazykem českým do
matriky a je v tom podporován německou kon-
sistoři v Litoměřicích. Vlastenecký občan B.
z Kopist nedal dosud dítko své — ač jest
tomu již přes čtvrt roku — pokřtíti a stěžoval
si nejprve konsistoři a posledně c. k. místo-
#16
alto_textblock
#16
držitelství. Na svou stížnost dostal odpověď, že-
místodržitelství není kompetentním, nýbrž že
věc spadá v působnost příslušných konfesionál-
ních úřadů. Výrokem tímto jsou čeští osadníci
farnosti čoušské vydáni na pospas zvůli ně-
meckého faráře, kterému as více záleží na roz-
šíření německé državy, než na spáse svých
českých věřících. Jednáním tímto ale jest český
lid vháněn v řady bezkonfesních, jak tomu
mocné hnutí na Mostecku nasvědčuje. Konsistoř
litoměřická je spoluzodpovědna za tyto případy.
Germanisujícím choutkám těmto musí býti učiněn
konec. Litoměřická konsistoř se svými čecho-
milovnými Opitziány musí býti poučena, že leži
v Čechách — kde platí rovné právo jazyka
našeho s německým. Případ čoušský, který byl
již v říšské radě interpelován, drzostí svoji tím
více křiči, ježto farnost čoušská je ze d vou
třetin česká.
— Z obcí předměstských. Schůze obec-
ního zastupitelstva města Nuslí konati
se bude v úterý dne 23. t. m. o 3. hodině odpol.
v zasedací síni městského úřadu v Nuslích.
— Z klubu „Za starou Prahu“. Z řady drobných
záležitostí, významných pro přátele pražských pa-
mátek, třeba před veřejností citovati: Při opravách
Sixtova domu na Staroměstském náměstí čp. 553—I.
sňaty části plastické výzdoby (sochy, vázy). Lze če-
kati, že stavební úřad kr. hl. města Prahy i všichni,
kdo mají vliv na záležitost tohoto druhu, zjednají
nápravu. — Také jest čím dále tim akutnější potřeba
zjednati úplnou výzdobu chrámu sv. Mikuláše na
Malé straně a paláce hrab. Clam-Gallassa. — Dlužno
dále poznamenati, že bylo by možná zachovati krás-
ný plác Příchovských (nyní něm. kasino na Příkopě),
kdyby město Praha užilo svého vlivu na stanovení
stavební čáry; neníť zachování stavby zájmem nacio-
nálním, nýbrž kulturním. — Bude zajímavým vy-
čkati, zda povšimnou si kompetentní orgány sdělení
prof. K. B. Mádla o neodkrytých freskách v černin-
ském paláci. — Nevítanou změnou jest, že řada zubů
v nladové zdi na Petříně (v části rozhledny) zaplněna
cihlami, takže zeď ztratila svoji silhouettu. Intervence
je tu na snadě. — Výstava fotografické soutěže od-
ložena je k sv. Václavu. Pp. majitele fotografií prosí
klab „Za starou Prahu“ za laskavé věnování zasla-
ných snímků (případně nemontovaných bez kartonů);
v těch případech, kde by nebylo možno věnovati tyto,
žádá klub za přenechání za náhradu výloh. Záležitost
rozmnožiti archiv obrazů je v klubu velmi doléhavá;
proto žádá klub za vlídné povšimnutí této prosby.
Dopisy, jež žádají rychlého vyřízení, buďtež adreso-
vány o prázdninách jednateli klubu p. Ješku Hofman-
novi (Smichov čp. 1054)
— Deset amerických Sokolů odjelo z Prahy da
své domoviny za oceánem.
— »V boji za právo národa« jest spis, který vy-
daly vinohradské odbory Nár. jednoty severočeské.
Autorem jeho jest menšinový pracovník, zesnulý J.
V. Charvát, řídící učitel matiční školy v Podmoklech.
Dílo toto jest posledním spisem autorovým a obsa-
huje stručné pojednání o menšinách českých
na severu vůbec a menšině podmokel-
ské zvláště. Připojen jest autorův životopis od
J. Klecandy. Nár. jednota severočeská dokládajíc, že
dílo to jest vzácným příspěvkem k nečetné, bohužel,
literatuře menšinové, doporučuje spis ten turi-
stům a výletníkům jako průvodce, ježto
vyniká podrobným popisem Podmokelsko-Děčínskaa
Česko-saského Švýcarska, jehož pěkná mapka je při-
pojena. Ježto cena stanovena je co nejnižší — 60
za skvostně vypravený výtisk — doufá N. J. severo-
česká, že české obecenstvo hojným zakupováním to-
hoto spisu přispěje ochotně věci národní. Spis možno
obdržeti ve všech knihkupectvích.
— Ústřední Matici školské ku podpoře Čechů
ervěnických vybrán byl při výletu, konaném u pří-
ležitosti »sjezdu česko-slovanského hostinstva na
Kladně« na důl sv. Jiří obnos 41 K 50 h, jenž ode-
vzdán místnímu odboru U. M. Š. na Kladně.
— Výprava slezských dětí, počtem 60, těšila se
všeobecné přízni a pozornosti za pobytu svéhov
Praze. Čtyřdenní pouť její Prahou zakončena bude
dnes v pátek společnou večeří a přátelskou schůzív
Měšťanské besedě. Zejtra ráno o 8. hod. opustí slez-
ské děti Prahu.
— Hosté v Černém pivovaře na Karlově ná-
městí pořadají zejtra v sobotu dne 20. července
velký koncert na oslavu vyvěšení diplomu (2000)
Národní jednoty pošumavské.
— Pány fotografy z povolání i amatéry žádá
slavnostní výbor V. sletu všesokolského za věnování
nebo prodej snímků, jimi při sletu pořízených. Sním-
ky buďtež laskavě dodány do kanceláře V. sletu vše-
sokolského v „Louvru“
— Z kruhů vojenských. Chovanci čtvrtého roč-
níku kadetní školy vrátili se z Mníšku do Prahy.
„Sady doporučují se ochraně obecenstva“.
Tabulky červené s bílým písmem umístěny jsou na
různých místech městských sadů a mají tu zname-
nitou důležitost, že si jejich obsah nepřečte zrovna
ten, pro něhož byly namalovány a postaveny. „Vlá-
četi vlečkami se zapovídá“, stojí na jedné tabulce,
ale dámy vláčejí vlečkami po sadových cestičkách,
jakoby pro ně usnesení městské rady neplatilo. Po-
žádá-li někdo dámu s vlečkou o respektování naří-
zeni, dostane tak říznou odpověď, že s hanbou a za
hlučného posměchu jiných musí zmizet. A hlídačů
sadů musilo by být půl setniny, aby všude všechno
viděli a v každém případě zakročili. Snad by s vět-
ším výsledkem setkala se vyhláška následujícího ob-
sahu: „Po cestičkách v sadech mohou
vláčeti vlečky ty dámy, které mají roz-
bitcu obuv, špatné podsazení šatů, ro
zedrané spodničky, šmaťhavé nohy“.
To by pomohlo! Až by taková elegantní dáma za
sebou zvířila vlečkou prach, jistě by vlečku zvedla;
když by slyšela za sebou hlasy: „Ta má buď křivé