ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 d6fe0100-78fa-11dc-b669-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 25
#1 alto_textblock #1
1907
#2 alto_textblock #2
Na »Národní Listy« ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80 h
#3 alto_textblock #3
NARUDNÍ
#4 alto_textblock #4
V Praze, v pátek dne 19. července.
#5 alto_textblock #5
S
#6 alto_textblock #6
II
#7 alto_textblock #7
K číslu 197. čisto v Praze za 2h a na venkově za 4h
#8 alto_textblock #8
Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. am je též redakc a expedice.
#9 alto_textblock #9
—
#10 alto_textblock #10
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
#11 alto_textblock #11
Z pazlamentu.
#12 alto_textblock #12
Z Vídně, 19. července. Poslanecká sněmovna pokračovati bude dnes v druhém čtení zatím- ního rozpočtu. Dnes dostane se k slovu před seda klubu českého dr. Kramář a možná také předseda klubu českých agrárníků poslanec Prášek. Zítra, bude-li vůbec schůze, jinak v pondělí dojde na profesora Masaryka na dra. Stránského. Jenerálním řečníkem navržen jest poslanec dr. Herold. O včerejší české řeči poslance Kl ofáče vydala korespondence říšské rady výňatek velmi slušný: jak rozsahem, tak obsahem. Veliký arch plný, výtah pak sytý. Překlad sám čte se velmi plynně. Zdejší listy německé na popud poslanců německých usnesly se také nadále po- tlačovati všechny řeči promluvené jazyky neně- meckými a tak novou instituci pro zanášení ne- německých řečí sněmovních zatím v této kor- respondenci učiniti ilusorní. To jest omezenost duševní, nad kterou nemůže býti větší. Na druh straně však nikdo nemá práva německé noviny nutiti, aby uveřejňovaly řeči neněmeckými ja- zyky pronešené. Ztrátu má jenom jejich čtenář- stvo, které nedoví se, co bylo ve sněmovně mluveno. Věc má pozadí ještě hlubší. Včera večer po skončené schůzi poslanecké sněmovny roz- šířily se různé pověsti, které tu zaznamenáváme. Bylo tvrzeno, že německé strany pokládají se v omyl uvedenými bar. Beckem, který prý jim, německým stranám, o protokolování neně- meckých řečí pověděl něco jiného, než poslan- cům českým. Z toho prý musí býti odvozeny důsledky v ten rozum, že německé strany hla- sovati budou proti zatímnímu rozpočtu, také kdyby způsobily nebezpečí, že vyrazí tím ně- mecké ministry: Derschattu, Marcheta a Prada z kabinetu. Není kaše, která by se jedla tak horkou, jak byla uvařena. Proto myslíme, že, jsou-li skutečně hněvy na straně německé, zase ochlad- nou. »N. F. P.« ovšem způsobem obvyklým dmýchá do plamenů. V kruzích poslanců ně-
#13 alto_textblock #13
meckých nejsou prý nikterak srozuměni se ste- nografickými zápisy řečí neněmeckých a ukazují prý k tomu, že povolání stenografů bylo ně- meckými poslanci výslovně zamítnuto. Vydávají-li se neněmecké řeči v takovém rozsahu, jako se stalo s řečí Klofá čov ou včera v korespondenci říšské rady, jest to prý pobídkou pro slovanské poslance, by nemluvili již německy. Z parlamentní debaty stala by se fraška, kdyby se děla jazyky, kterým rozumí jenom část sněmovny. Včera ostatně povolán byl ministeriální koncipista z ministerstva železnič- ního dr. Bachnicki, který zapisoval pol- ské odstavce řeči předsedy polské strany lidové Stapiňského, dnes přijde prý ještě do sněmovny úřadník mocný jazyka vlas- ského. Tak »N. F. P. «. Věru, nemůže býti větší nestoudnosti a drzosti, nežli jest ta, kterou hlášá tento list, jenž má z veliké části na svědomí národní spory v Rakousku. Tento list vídeňské bursy chce snížiti poslance neněmecké na poslance, jejichžto řeči nanejvýš v nějakém koutě »Reichs- rathkorrespondenz« vydají se několika slovy, zkrátka snížiti je na poslance méně cenné. To jest zpupnost, která musí býti také dů- kladně zkrácena. Němcům musí býti dáno na srozuměnou, že nejsou předně ve sněmovně sami a že nejsou ničím víc, než ostatní náro- dové neněmečtí, ba musí býti také Němcům dáno citelně na srozuměnou, že trpěni a menšinou jsou oni a že rovnoprávnost jest nejvyšším in- teresem jejich, protože kolo se točía protože to, co je nahoře, může se jednou a za nedlouho ocitnouti dole: Němci rakouští ať dají pozor na zadní kola! Nejsme žádnými hlasateli národní odvety, národní pomsty a národní per- sekuce, ale Němcům, utiskovatelům národů ra- kouských, bychom přáli, aby na svých nahých tělech pocítili jednou rány, které jsme snášeli od nich celá desítiletí. Potom by snad měli smysl a porozumění pro rovné prá v o. Včera rozdán byl protokol schůze poslední. V tom jeví se již podstatný pokrok proti stavu dřívějšímu. Jsou v něm návrhy jazykem če- ským a vlašským, jsou v něm interpelace
#14 alto_textblock #14
jazykem českým, polským a ruským, tyto dokonce tištěny jsou cyrilicky, neviděli jsme však u žádného Němce nějaké znepokojení. To jest děláno několika lidmi a žurnály, jichžto je- dinou stravou jest štvanice.
#15 alto_textblock #15
Neněmecké řeči a „Vaterland“. Z Vídně, 19. července. K boykotu řečí ne- německých, ve sněmovně poslanecké promlu- vených, připojil se také list, od kterého bychom se byli nejméně nadáli takové výluky. Jest to „Vaterland“, který má podtitul „Noviny pro ra- kouskou monarchii“, orgán papežské nuncia- tury, orgán arcibiskupů a biskupů, orgán naší tak zvané historické šlechty, orgán církve, která vyzývá apoštoly, by šli hlásati slova pravdy, orgán církve, kteráž učí: „Co nechceš, aby tobě jiní činili, nečiň ty jim!“ Nedosti toho, že „Vtrl.“ stejně jako protičeské listy, ke kterým přidružil se také „N. W. Journ.“, ačkoli má titul „nestranný list“, ignoruje řeči neněmecké, „Vtrl.“ ještě připojuje k řeči posl. Klofáče, kterou neuveřejňuje, tuto poznámku: „Uvidíme, který německý list skloní se před justamentem Klofáčovým, jenž dosud své řeči počínal jazy- kem českým a potom zcela klidně mluvil ně- mecky, včera však mluvil jen česky, aby jeho řeč finanční rade Welek přeložil do němčiny, a německé listy ji uveřejnily.“ „Volksztg.“, která ke každé řeči podává v miniatuře podobiznu každého mluvčího, ne- uveřejňuje řeči Klofáčovy a tudíž nemá také Klofáč žádného obrázku v dnešním čísle to- hoto žurnálu.
#16 alto_textblock #16
Zemské sněmy.
#17 alto_textblock #17
Z Vídně, 19. července. Sněmy zemské sejdou se některé 10., některé 12. září. Morav- ský sněm zasedati bude ještě v prvním týdnu říjnovém. Bude míti tedy kampaň asi čtyř- nedělní.
#18 alto_textblock #18
„Muž z lidu“.
#19 alto_textblock #19
Z Vídně, 19. července. „Arbztg.“ sděluje: Když onehdy poslanec dr. Myslivec přispěl na pomoc Wolfovi, bodrý ten Němec uvítal jej řka: „Famos, to jest muž z lidu, skutečný muž z lidu!“
#20 alto_textblock #20
FEUILLETON.
#21 alto_textblock #21
Nepřátelé museí.
#22 alto_textblock #22
Poškození mistrovského díla Poussinova v Lou- vru obrátilo opět pozornost k nepřátelům muscí, kteři zvláště v pařížských museích způsobili v poslední do- bě velké škody. Nebývají to jen šílenci, fanatikové a zloději amatéršti, nýbrž i profesionální lupiči a „Lectures pour Tous“ uvádějí některé případy, jež svědčí, s jakou odvahou si při tom lupiči počínají. V lyonském museu byla v únoru 1901 spáchána velká loupež a ukradeny skvostné starořímské šper- ky v ceně několika set tisíc franků. Skoro všechny byly roztaveny a takto prodány. Museum v Choletu bylo teprve nedávno oloupeno o drahocennou serii starých mincí a také Guimetovo museum v Paříži utrpělo před několika měsíci podobnou ztrátu. Jed- nou z nejpověstnějších byla však loupež v „Cabinet national des médailles“ r. 1804. O půlnoci zastavila na nároží rue Rivoli a rue Colbert uzavřená ekypáž. Tři mužové vylezli po tyči k oknu kabinetu, prolo- mili mříže a vnikli dovnitř. Vypáčiti skříně s medai- lemi zdálo se jim přece příliš odvážným a proto se vrhli na skvosty, které ležely pod sklem. Mezi jiným zmizely koruna lombardského krále Agilolfa, kalich abbéa Sugera, řada drahocenných nádob z pokladu saint denisského, dýka Františka I. a jiné nenahra- ditelné věci. Tímže oknem lupiči opět unikli. Po ně- jakém čase byli dopadeni v Hollandsku. Poklady byly příliš známy a při prodeji jednoho kusu byli zatčeni. Ale větší část předmětů byla již roztavena, rozbita nebo zašantročena a trest, který pachatele stihl, nemohl museu nahraditi ztracené poklady. Přes to však nebyla správa kabinetu ještě dosti opatrna. Proslulý lupič Ernst Fossard teprve dal mu- sejním správcům řádné naučení. Bylo to r. 1832 v sobotu večer; Fossard pět dní před tím uprchl z vě- zení. Obeznámen s místnostmi a domácími zvyky, vešel do studijního sálu a vmísil se mezi čtenáře. Když se pak večer zavíralo, skryl se za skříň. Sál se vyprázdnil, úřadníci uzamkli místnost a odešli. Fossard stál nepohnutě. Když byl úplně jist, vyšel z úkrytu a paklíčem otevřel postranní dvéře kabinetu
#23 alto_textblock #23
mincí. Věděl, kde ředitel ukládá klíče od tresorů vypáčiv zásuvku, byl pánem situace. Klidně dal se do práce. Sbírka zlatých římských mincí z doby ci- sařské zmizela v pytli; na to se obrátil k moderním zlatým mincím. Za svitání unikl oknem na rue Rivoli. spustiv se po provaze s břemenem zlata více než 80 liber. Byl nejvyšší čas. Hlídka šla kolem, spatřila otevřené okno i provaz a způsobila poplach, ale mohli jen zjistiti voupání. Tehdy byl policejním chefem známý Vidoce- Když prohlédl místo činu, měl jistotu: „Jenom jediný člověk mohl to vykonati, a sice Fossard. Poznávám ho dle jeho díla.“ Fossard zatím zanesl lup k svému bratru zlatníkovi a oba počali jej hned taviti. Ale v novinách objevily se již poplašné zprávy a zlatník dostal strach. Což, kdyby přišla policie! Zlato musilo zmizeti. Za temné noci vyplul v loďce na Sekvanu a u pilíře mostu de la Tournelle poklad ponořil do vody. Vidocg však byl jim už na stopě. Když zlatník přišel domů, byl jeho dům obsazen a bratr zatčen. Zdrcen doznal překvapený vše. Pytel se zlatem byl vyzdvižen, ale 2000 drahocenných mincí římské sbír- ky bylo proměněno v beztvárnou zlatou hmotu. Zlato odhadnuto na 120.000 franků, ale kupní cena vzác- ných mincí přesahovala daleko 3 miliony a byla nenahraditelně ztracena. Nyní teprve byly správy museí opatrnější. Louvre byl v noci obklopen poli- cejními hlídkami a zavedena noční služba personálu, konečně pak bylo ve zvláště ohrožených sálech zří- zeno také lůžko pro strážce.
#24 alto_textblock #24
= Obyvatelé jeskyň. Jižně od Tunisu sídlí kmen Matmata, jehož osada, asi 50 kilometrů jižně od Gaboru, skýtá zvláštní pohled. V záhybu cesty objev se náhle mešita a dále kopule malé „zanie“ (kaple) To je vše. Široko daleko není viděti žádné jiné bu- dovy a přece se cestovatel nalézá uprostřed vesnice jež neviditelna leží v lůně žluté, zvlněné roviny. Brzy rozezná oko čtyřhranné a okrouhlé otvory 3 až 4 metry v průměru, jež by se mohly pokládati za velké studně. Jsou to světlíky, vedoucí do podzemních obydlí. Typická jeskyně těchto troglodytů jest zaří- zena jako obyčejné obydli Arabů s dvorem uprostřed, kolem něhož jsou rozloženy obytné mistnosti, jenže toto obydlí jest 6 až 7, ba někdy i 10 metrů pod
#25 alto_textblock #25
zemí. Jen dvůr, ležící mezi čtyřmi příkrými stěnami, má z otvoru přímé světlo. Zbudování těchto jeskyň nepůsobí žádných obtíží, neboť půda skládá se zde z nepropustné sádrovité vrstvy. Většina obydlí jest vydlabána do vápence, jenž svou pevností poskytuje záruku trvanlivosti. Obydlí ta jsou zdravá a mají tu příjemnou vlastnost, že jsou v letě chladná a v zimě teplá, nikdy však vlhká, takže zásoby potravin se v nich dobře uchovávají. Potraviny jsou ostatně velmi primitivní. Strava domorodců pozůstává výhradně z datlí, sušených fíků, oliv, kozího mléka a „kus-kus“, jakési to krupice. Mezi domorodci panuje jako u všech domorodců mnohoženství a mají mnoho dětí, které však následkem nedostatečného ošetřování většinou v útlém věku umírají a jen nejsilnější dosahují muž- ného věku. = Demokratické království. Nutno přiznati, že Norové se vážně snaží zaříditi svoje nové království co nejdemokratičtěji a král Haakon zná své Nory již dobře, takže mu nenapadne, aby jim odporoval. Na žádném doře nežije se prostěji než v Kristianiia styky královské rodiny s obyvatelstvem mají při- rozené a důstojné formy. Proto také nazývají Norové svého krále „hodným“ a střeží se, aby přílišnou po- nížeností nesváděli mladého panovníka k odchylkám od demokratických způsobů. Tak pokládá pan Mi- chelsen, „duševní otec“ králův, za vhodno, dáti svému chráněnci občas povzbuzující pokyn, aby nepouštěl se zřetele požadavky cíle vědomé demokracie. Hned při vjezdu do Kristianie oslovil, jak známo, Michelsen panovníka „pane králi“ a vystříhal se až nápadně názvu „veličenstvo“. Od té doby lze vůbec pozo- rovati, že Norové při vší ochotě, s jakou králi vys cházejí vstříc, přece mu opět a opět úmyslně při- pomínají, že vládne nad demokratickým národem. Srad nyní obávali se, že Francouzové krále Haakona a královnu Maud při jejich návštěvě v Paříži příliš zhýčkali, aspoň přiměl státní ministr krále hned po návratu, aby podepsal ustanovení, dle něhož vojen- ské (!) žádosti, podávané králi, mají býti podpisovány nikoli slovem „nejpoddanější“, nýbrž „v úctě“. To si tedy může dovoliti i voják, norský civilista smí se snad podepsati třeba „s pozdravem“