#1
alto_textblock
#1
Strana 4.
#2
alto_textblock
#2
NARODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
27. ledna 1909 Číslo 27.
#4
alto_textblock
#4
Ujišťuje se tudíž, že za diskuse objeví se ještě jiná
t
Nový úvěr na zbrojení v Srbsku.
Z Belehradu, 26. ledna. (K. k.) Ministr vojenství
Živaovič poda ve skupštině předlobu, v níž se žádá
zu povolení nového úvěru na zbrojení. V poslane
ckých kruzích proslýchá se, že žádaných tří mi-
lionů má se použiti na připravy k mobilisaci. O
října žádalo ministerstvo vojenství od skupštiny 33 1
mil. na mimořádný výzbroj vojska.
#5
alto_textblock
#5
oposice.
#6
alto_textblock
#6
Manevrování tureckého vojska.
S. Ze Soluna, 26. ledna. (Zvl. tel. »Nár. L.e
Již několik dní konají se v okoli Solunu velik
maněvry tureckého vojska jakých tu nikdo nepama-
tuje. Zúčastněny jsou všechny druhy zbraní, i dělo-
střelba cvičí se i v noci ve střelbě. Soluňané tyto
manévry vykládají jako přípravy k brzk
vatce, ate nevědí proti komu: zdaž proti Bulhar-
sku či proti Rakousko Uhersku, a někťetí soudí, že
bude nová valka s Řeckem o Krétu.
#7
alto_textblock
#7
»To nic neznamená!«n
Z Catihradu, 26. Jedna. (K. k.) Velkovezír pro
hlásií včera na dotazy některých velvyslanet
o vojenských zprávách z Hulharska, »že to nic ne-
znamena«. Turecké minislerstvo vojensiví neučiní
prozatím žádných opatření proti mobilisaci bulharsk
#8
alto_textblock
#8
udie
#9
alto_textblock
#9
divise.
#10
alto_textblock
#10
Bulharská nota o vojenských opalřeních.
Ze Sofije, 26. ledna. (K. k.) Bulharská vláda ode-
vzdala zastupcům velmoci notu, v níž přesně dle pro-
hlašení ministra Paprikova činí sdělení o učiněnýci
vojenských opatřeních a důvodech k nim. a e
#11
alto_textblock
#11
Bývalý minislerský předseda dr. St. Danev
o situaci na Balkáně.
(Pův dopie »Nár. Listů« ze Sofie.)
Dr. Danev je bulharský státník modernější školy
Je vysoce inteligentní a češtinu znamenitě ovládá.
Předložili jsme mu několik otázek. Že s prohlášením
bulharské nezávistosti není spokojen, to dávno jsme
věděli. Totiž ne se samým problášením, ale s dobon
a s okolnostmi, za kterých se stalo. Soudobost za-
brání Bosný vrhá na Balharsko podezření, že praco-
valo s RakonskemMnohé okolnosti zdají se na-
svědčovat tomn, že existuje jakási úmluva mer
Rakouskem a Bulharskem. Prvním zjevem byla ná-
vštěva knižete Ferdinanida v Pešli. I z Paříže pro
blesklo trochu světta do tmy diplomatického zákulisí.
Umysly Rakouska i Bulhurska všemu světu byly
známy. Věděli o ních i v Cařihradě, v Paříži i Lon-
dýně. Ve světovém městě asi měsíc před hotovou
událostí rakouský brabě Khevenbüller měl slyšení
u presidenta francouzské republiky. Vytasil se ne
záměrem Rakouska. President ihned pochopil situsci
a projevil náhled, že potom Bulharsko svou nezá-
vislost prohlásí. »Ne, ono ji prohlásí dříve
než my«, zvolal Khevenuünjer,
Rakousko nemělo žádného prospěchu z fakov
nde
aliance.
Baron Aebrenihal nenadál se ani srhského roz-
čilení, ani boykotu Turecka, který byl tahem anglické
diplomacie na zdolání německého vlivu v Cařihradě.
Ve Vídni dobře věděli, že Turecko na válku po-
mýšleli nemůže, nemohli tudlž spojencctví Bulharska
polřebovat.
Bulharsko prohlášením své nezávislosti ničeho
neziskalo, ale mnoho ztráci. Východní dráhu roz-
hodně zabrati nemělo. Vzdor tomu, že Turecko k vál-
ce připaveno nebyžo, Bulharsko pro uznání nezá-
vislosti vésti ji nemohlo. Pohnůtkou k válce mobla
by býti jenom Makedonie. Tam. mimo Rakousko
žádná velmec nemá interesů. Oddechla si celá Evropa
když turecká revoluce přetvořila Turecko na stát kou-
stituční Makolonie vědy byla pro Evropu trnilou
teriterií; Evropa byla ráda, že věci se změnily. Bu-
harsko mělo poslechnout rady Ruska a mělo vyčka
času. Rusko ukázlo i dobu. Pohříchu stalo se jinak
Nyní samo Bulbarsko nabízí 82 milionů franků od-
škodného Turecku. Ale Turecko bude asi neskkírom-
nějším. Jen za dráhu Bulharsko zaplati přes 40 mili-
onů a mohlo ji doslat (dle výpočtů ministra Sala-
baševa) o 20 milionů levněji.
Belharsko zaplatí, ale penězi, získanými půj-
čkou. Za tu bude musit dát velké garancie. Bude
politicky nezávislou, ale finančně zá-
vislou državou
Konfederce balkánských čržav závisí na Tu-
recku. Dnešní hnute tam je nacionální, panlslamneké
Tutecko má starosti v Evropě i v Asii. Makedont
už sema se nasytilo. Nezabrání ani národnímu roz-
mechu Albánců. Bude rádo, ulrží-li Cařihrad. Anglie
sice dnes je v Turecku vlivuplnou, ale pres to záhy
zase vrchu nabude směr austro-germánský, protože
Anglie i Egyptu bude musit poskytnout konstituei
a tu při panislamském hnuti Anglie záhy přijde do
konfliklu s Tureckem. Nolze tedy dnes předvídat, jaké
podmínky se vytváří pro úspěch konfederace.
O rakouských Slovanech dr. Danev vyslovil se
vřele. Nabyl svého vzdělání v Čechách a poznal hou-
ževnatost i pilnost českého lidu. Dobře ví, jaké zá-
pasy vede tento nejkulturnější slovanský národ a
těžce nese, vidí-li zjevy, kteřé by mohly oslabit če-
Vladislav Šak.
skou posici.
#12
alto_textblock
#12
Z parlamentních výbor.
#13
alto_textblock
#13
na
#14
alto_textblock
#14
ným, chopiti se hlavm otázky samě a působiti na
její rozřešení. Správnou cestou k tomuto účelu spa-
třoval v podání zákonných předloh, které dle
kompeteněních hranic, stanovených ústavou, měly b
se řešíti částočně na fíšské radě, částečně na českém
zemském sněmu.
Co se týče z. ména předloh, které bylo by podali
v říšské radě, padají na váhu především dvě. Prvá
tyká se uživání řečí u zeměpanských úřad
v Čechách a druhá jistého vybudování organi-
sace naší politické správy.
Zdálo se účelným, aby před podáním těchte
předloh konaly interosované strany poradu. Tento
úmysl vlády, který v prvém okamžiku byl na všech
stranách přijat přivětivě a se souhlasem, nez dá
se, bohužel, té doby býti uskutečnitel
nýn, poněvadž pod vlivem událostí, které jsou ovšem
v souvislosti s těmilo záležilostmi, nálada se změ
nila a účastenství na télo poradě nebylo se strany
jednollivých stran považováno za účelné a žádoucí
I když si přál, aby tato ankela se konala, kteráž mo-
hla pro vládu přiněsti dojisla velice zajíma v
momenty, které mohly dáti snad v jednollivýeh
věcech podnět ku přezkoumáni a přepracování při-
pravovaných předloh, nezdá se mu přece konání tét
ankety za daných poměrů skulečně přiměřeně a od
hodlal se proto podali předlohy bezprostledně v po-
slanecké sněmovně a to už v nejbližší době. Bude
lřeba jen králké doby ke konečné redakci a přezkou-
mání předioh a pok budou v poslanecké sněmovně
podány. Myslí, že tím bude také dáina možnost, louto
důlezitou olázkou blíže se zabývati a tím stanovena
bude také cesta, kudy mohli bychom dostati se z ny-
nějších politických nesnází. Ovšem nemohou pouze
od vlády žádány býti další k tomu nutné předpo
klzdy. Bude třeba spolupracovnictví veškerých stran
Uznání nulnosti aspoň částečného řešení musilo by
se ujati v širších kruzích a pak bude na základě sluš
né ochoty umožněno najíli také skutečně poněkuo
schůdné východisko.
Pokud jdho o
#15
alto_textblock
#15
pracovní program vlády,
podala již dřívější vláda sněmevně řadu důležitých
předloh, které bude třeba projednati nejprve ve vý-
borech. Poukazuje tu zvláště na předlohu o po sták
nění jednotlivých důležitých želez-
ničních tratí, dále na monumentální zákonnou
předlohu o sociálním pojištění. Vedle toho
je mneho jiných předloh, které se týkají hospodát-
ského živola speciálnich oborů, dále řadí se k tomu
ještě některé předlohy, jichž vyřízení je netným
mezi ně patří v prvé řadě vyřízení státního roz
počtu a pak povolení každoročně potřebného bra-
neckého kentingentu. Dále jest otázka roz
šíření suverenity na Bosnu a Hercezo
vinu již předmětem zákonné předlohy
To jest množství důležitých úkolů, které čekaj-
na vytízení. V nejbližší době musí hlavní práci vy
konati výbory; jakmile tyto předlohy budou zralým
pro rokování v plenu, bude úkolem pečovat o to, abs
umožněno bylo skutečně také projednání těchto před
loh v plenu. Není lakovým pesimistou, že by poklá-
dal ihned za obstrukční prostředky podávání a pro
jednávání pilných návrhů, jak dálo se to v dří-
vějším zasedání a bohužel, děje se nyní opět. Do
mnívá se, že taková obstrukční tendenee
nedojde schválení převážné většiny sněmovny a je
také přesvědčen, že v daném případě může počítati
s podporou většiny sněmovny, kdyby přišla chvíle
jmenované zprávy dáti na jednaci pořad
Min. předsedn pojednal potom o různých
#16
alto_textblock
#16
detailních otázkách,
#17
alto_textblock
#17
kapitulací Němců, nýbrž nejrozumnějším (řešením
otázky ponliční passage. Dochazt-li k případům, jako
nedělní úlok četnictva, který brutalitou převyšuje vše,
co provedeno v tomto oboru, nelze ovšem počítati
na klidný vývoj věcí. Vzhledem ke scénám, kter
odehrály se v posledním zasedání českého zemskéh
sněmu, bylo povinností vlády buml zakázati anebo
přeložiti na jiné místo. Záležitost tuto nelze zkrátka
řešit jinak, než že buml bude konán tam, kde konán
býti může nerušeně.
Je těžko předpokládati, že obecenstvo snese be
na Fříkopě. Ještě jednou třeba zdůrazniti, že jsou to
právě nejklidnější vrstvy obyvatelstva.
které jsou pobouřeny.
Chce li vlada podati zákonné předlohy
je nejdůležitější olázkou, jak budou vypadati. I když
otázka kompetence bude hráti důležitou roli, je přece
nutno říci, že vláda provedla poštovním
výnosem nejšpatnější předehru k těmto
předlohám Jest vůnec pozoruhodno: Němci po
dali asi 20 žalob na ministry pro jazyková na-
řízení a nazvali to státním zločinemi
nejhlubšího zrna, jestliže v jazykové
otázce vydává se nnřízení a nyní přímo
vynutili takové nařízení.
Je to právě takové jako s učením se češtině.
Celá říše a celé Německo bylo vyburcováno pro do.
mnělý nállak k učení se češtině a později Národní
rada sama vydala heslo: Němci, učte se česky ! Jesk
vůbec již nemožno dělati s Čechoněmci poliliku, po-
vadž každý den chlějí něco jiného, ale vždy takovým
prsním tonem pronášejí své přesvědčení, že jim celý
svět jde na lep. Poštovní výnos způsu bil
v Čechách největší rozrušení a sice
proto, že jest nezákonným. My jsme vnitřní
české úřadniřeči u pošty nenabyli tajně proti zá-
konu, dostali jsme pouze, co nám po právu a zá
konu náleží, a to za věrné služby, které jsme proka-
zovali stálu. Není ani jediného nařízen
ani jediného zákona, který by předpi-
soval vnitřní německou úřadní řeču
pošty, lze pro ni uvésti pouze zvyklost.
Ale tento zvyk jest proti zákonu, poněvadi
paragraí zakl. stát. zák. předpisuje plnou rovnopráv-
nost. Tento čl. XIX. neni žadným lex imperfecta, není
pouhou deklarací, neboť podle rozhodnutí říšského
nejvyššíno soudu jest čl. 19. zákonem, který tvoři
dispositivní normy. Vzrnšení v Čechách je
tím větší, poněvadž českému národn
vzalo se něco, co mu práven přinále-
želo. Jest samozřejmo, že český národ a čeští
poslanci nemohou takový čin klidně přijmonti. Vláda
nechiť vezme na vědomi, že k zamýšlené akci jazy-
kové připravila se nejšpatnějším způsoběm. Bu
dou-li slibené jnzykové zákony tak jako
poštovní výnon porušovati zákonem
zaručenon rovnoprávnost, může vláda
napřed věděti, jaký osud očekává její
předtohy.
Byjo by dojista dobrodiním pro oba národy.
kdyby jazyková otázka byla konečně roz-
řešena, neboť z jazykových sporů nemaji prospěch
ani Češi, ani Němci, ale musí býti žádáno, aby
toto řešení jazykové otázky bylo skutečným řešením
a neobmezovalo se toliko na Čechy. Čeští poslanei
budou dojista také žádati, aby úprava jazykové
otázký neomezovala se pouze na Čechy. Musí být
konstatováno, že žúdná česká strana, ať je
to kterákoliv, nepřipustí jazykový zá-
kon, který by porušoval rovnoprávnost
a rovnocennost obou národů v Čechách
a který by chtěl ohrožovati jednotu
království českého.
Na to byla schůze sko nčena.
Příštl bude ve čtvrte k dopoledne.
#18
alto_textblock
#18
Telafonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“
#19
alto_textblock
#19
Bar. Bienerth u cisaře.
Z Vídně, 26. ledna. „Gentrom“ oznamujet
„Dnešní audienci bar. Bienertha u eísaře v kru-
zích poslaneckých přisuzuje se velký dosah.
Uvádí se v souvislost s blízkým podáním vlád-
ních předloh o jazykovém sporu česko-něme-
ckém, zejména jazykové osnovy a zákona kraj
ského.
Ministerský předseda jest odhodlán před-
ložiti osnovy ty nejbližší ministerské radě a na
základé zatímní sankce, udělené panovníkem.
předložiti je v první polovici únorové ve sně-
movně poslanecké. Vláda doufá, že tímto roz-
hodnutím nastané jakési vyjasnění parlamentni
situace a činí na přijelí předloh těch závislým
další vývoj politických parlamentních poměrů.
Na všechen způsob cbce vláda přičiniti, aby do-
šlo k volbě výboru, kterému by se osnovy ty
přikázaly. Zároveň obnoveny budou pokusyo
dosazení parlamentního kabinotu.“ ai
K Justhově audienci.
ve
Z Vídně, 26. ledna. „W. Allg. Ztg.“ ozna-
muje, že šlechtic Justh nejdůležitější část svých
návrhů sepsal a že na základě těchto listin pa
novníkovi podal své výklady. Rozhodnuli se ne
stalo. Šleclitic Justh poukázal zejména na dů-
sledky, které by mělo v zápětí, kdyby dešlo k roz
luce banky, anebo kdyby nodošlo. Brzo po au
dienci Justhově byl přijat uherský ministr a la-
tere hr. Žichy císařem v dolší audienci.
Výbor pro zákon bosensko-heroegovský.
Z Vídně, 26. ledna. Výbor ku projednání
zákona bosensko-horeegovského se usmesl vy-
zvali společné ministry bar. Aehrenthala a bar
Buriana, by destavili se do schůze tohoto vý-
boru, který začne pozejtří své věené porady. Po-
zvání to zasláno bylo písemně presidentem drem
Weiskirehnerem, poněvadž je zvykem, že po-
zvání, vyslovené výborem, zasilá vládě president
sněmovny sám, oběma společným ministrům
Jak se dovídáme, došla dnes presidenta Weis
kirchnera jejich odpověď, která jest zamítavá
zároveň obsalujíe důvody, pro které zdráhají se
přijíti do komise cislajtánského parlamentu.
#20
alto_textblock
#20
Depulace z Benešovska.
Z Vídně, 26. ledna. Deputace z Benešov-
ska, vedená okresním starostou Loulou a posl.
prof. drem. Velichem a drem. P. Zahradníkem
dostovila se dnes k ministerskému předsedov
bar. Bienerthovi, k min. vnitra bar. Haerdtlovi
ko správcí ministerstva financí bar. Jorkasehovi
a k ministru Žáčkovi, jež upozornila, že dosa-
vadní subvence nouzová, poskytnutá Benešov-
sku následkem živelních pohrom, by nedostačila
ani k úhradě škod, způsobených v jediné obci,
poškozeno však jest obcí 12. Ministři slíbili, že
dají tuto věc vyšetřiti a podle referátu místo-
držitele hr. Coudenhova stížnostem, dnes tlumo-
čeným, vyhovi.
#21
alto_textblock
#21
Osnova o nové daní dědické.
Z Vidně, 26. ledna. Jak se dovídáme, podá
ve dnecb nejblíže příštích správce ministerstva
financí svob. pán Jorkasch poslanocké sněmovně
osnovu zákona o nové dani dědické. Tato jest
vypracována podle zásad, které sdělil sněmovně
bývalý ministr financí dr. Korytowski, zvláště
na zásadě progresivily.
#22
alto_textblock
#22
mob ta
#23
alto_textblock
#23
Útisk Srbstva.
Sp. Z Bělehradu, 26. ledna. (Pův. telegram
„Nár. L.“) Záhřebská vláda zakázala zejtřejší
oslavu sv. Sávy. Kde by Srbové se svými
žáky a duchovními chtěli oslaviti tento den,
musí prositi za úřadní povolení a oznámiti pro-
gram oslavy. Úrudům nařízeno zakazovati oslavu
sv. Sávy také v Bosně a Hercegovině. Srbové
se ji proto zříkají.
Za uveřejnění rozhovoru Spalajkovičova,
otištěného „Pest. Ll.“, odsouzeni a vzati hned
do vazby redaktor „Srpske Rječi“ na
sedm měsícův a jeho spolupracovník na rok
těžkého žaláře. Tak bude potlačen poslední srb-
ský list v Bosně.
Srbské obyvatelstvo, nejčetnější ve Srěmu
usneslo se, aby nejměně 30.000 Srbů pode-
psali prohlášení o své solidaritě s uvěz-
něnými v Záhřebě Srby, obžalovanými pro d -
mnělou velezrádu. Prohlášení bude zasláno bar
Rauchovi s návrhem užiti oncho prohlášení za
důkaz a svědectví, že všichni jsou velezrádci
protože jsou solidárnými s velezrádci v záhřeb
ské vazbě.
#24
alto_textblock
#24
Telegramy korresp. kanceláře,
#25
alto_textblock
#25
Dále aby zavedla přímé volby a tajné odevzdávání
hlasů a volebnr okresy přetvořila dle změny hospo-
dářských poměrů obyvatelstva.
Narodní liberálové přimlouvají se za volební
opravu jen proto, že dosavadní volební právo nedo-
slačuje a nes uhlasí se zášadsmi slušnosti a spra-
vedlnosti. Při rozvrhování volebních okresů slusi
dbáti dějinného rozvoje a teritorialní souvislosti
Prostá číslice počtu obyvatelstva nerozhoduje.
Post. Wiemer (svob. str. lid.) pravil, že obsa-
hově řeč ministra vnitra neuspokojíla. Může na něho
pouze zvolati: »Trochu víc páry.« Nynější číslice
nepodávají správného obrazu, nýbrž jen znetvořený
obraz pravé nálady v zemi. Volební lajemství musí
býti chráněno. Kdyby se našla ve sněmovně většmna
pro tajnou volbu, přestal by také odpor vlády. Vče-
rejší vývody Richihofenovy mohou býti známkou, že
konservativei se připravují na změnu politického
kursu. Svobodomyslní by i na příště našli cestu
#26
alto_textblock
#26
sami.
Na to byla debala skončena.
Po několika závěrečných poznámkách propadly
návrhy Aronsohnův a Szumanův na
zavedení řišského volebního práva
pro Prusko i na rozvržení volebních okresů
rovněž návrh Hobrechlův a sice část 1.
(plulární volební právo), část 3. (tajná volba), část 4.
(nové rovržení volebních okresů) prostým hlasová-
ním, část 2. (přímá volba) 168 hlasy proti 165.
Při hlasování o návrzích ve příčině voleb-
ního práva byl za mitnut 1. odstavec návrhu
Aronsohnova (řlšské volební právo) proti hlasům
svobodomyslných, centra, Poláků a sociálních demo-
kratů, 2. odslavec (nové rozmnožení volebních okresů)
proti hlasům svobodomyslnýcb a sociálních demoo
kratů. Návrh Szuímanův byl rovněž zamítnut
proti hlasům svobodomyslných, ceníra, Poláků a so-
ciálních demokratů. Při návrhu Hobrechtově
byl odstavec 1. (odstupňované volební právo) za ve-
selosti sněmovny zamítnut, poněvadž pro něj hlaso-
vali pouze národní liberálové. Pro odst. 2. (přímě
volební řízení) hlasovali centrum, Poláci a celá
levice.
Hlasování provedené zkouškou a opáčnou zkou-
škou zůstalo pochybným. Při sčítání hlasů vyšlo na
jevo stanovisko zamítací 168 hlasy proti 165. Asi
stejnon vělšinou byl zamitnut odst. 3. (lajné ode-
vzdání hlasů) a proti hlasům celé levice odstavec4.
(změna volebních okreso).
Návrh Schifferův (nár. lib.) na připušlění učitel
obecných škol k úřadu konšelskémo, přikázán škol-
skému výboru a předloha o zemské úvěrní pokladně
vyřízena bez debaty v 1. čtení, načež sněmovna s
odročila na čtvrtek.
#27
alto_textblock
#27
Francouzská sněmovna.
Z Paříže, 26. ledna. (K. k.) Sněmovna rokovala
o dodatečné dani z přljm u.
Posl. Donadei soudí, že tato daň, která ci-
zincům, bydlicím ve Francií, ukládá nová břemena,
připraví jistá území o značné příjmy a tím v jejich
rozpočtech způsobí schodek. Ministr financí Cstl-
laux (přerušuje řečníka): Nemáme naprostov
úmyslu k vůli nepatrné výhodě zbaviti se pro bu-
douenost zdroje příjmů, ale nebylo by přípustno, aby
cizinci, kteří přicházejí do Francie, byli osvobozeni
od jakékoliv daně, kdežto Francouzí, kteří zejména
odjíždějí do Německa a Švýcarska, podléhají dani,
která jest méně liberální než daň právě projedná-
vaná. (Pochvala na levici.)
Posl. Arago vyslovuje se rovněž proti zdanění
cizinců. Zpravodaj posl. Renaulit prohlašuje, že
Donadei a Arago budou míti zadostučinění, že budou
sami platiti dodatečnou daň za cizince, kteři dnes
platí daň z jmění. Nestane se nic, čím by Francie
mohla ztratiti cízince, nebo čím by mohl býti po-
rušen zvyk cizinců, přicházeti do Francie.
Sněmovna zamítia 381 proti 183 návrh posl.
Rocha, aby porada o zákoně o dani z příjmů byla
odročena až do podání osnovy zákona, kterou opra-
vuje se otázka departementních a komunálních při-
#28
alto_textblock
#28
rážek.
#29
alto_textblock
#29
K úmrtí poslance Polsrona.
Z Pařiže, 26. ledna. (K. k) Z Toulousu sdělují,
že hravní vrkář Dubols zdráhal se vyhověti žá-
dosti rodiny zesnulého radikálního poslance Poissona
za vykonání církevních obřadů pohtebních, protože
Poisson hlasoval pro zákony církvi nepřatelské a ne-
jevil žádné litosti nad tímto hlasováním.
#30
alto_textblock
#30
Zmalky v Penil.
#31
alto_textblock
#31
Z Petrohradu, 26. ledna. (K. k.) »Rěč« dovídá
se z úplně autoritativního pramene, že pamětní
spis ruské vlády o perské otázce začíná
problášením, že šach a dosavadní medžlis jsou ne-
schopní učiniti přítrž dosavadní anarchii v Persii.
Anarchie ohrožuje ruské zájmy i Persii samu. To
nutí ruskou vládu trvatí na provedení některých
oprav Persii. První medžlis nevybovoval zájmům
země. Nový má býti svolán na základě censu a zá-
sady zastoupení zájmového a jeho kompetence má
býti omezena na kompetenci shromáždění, jež pro-
jednávati má zákony. Ve všech správních oborech
mají býti šachovi doporučeni příslušníci menších
států evropských jako rádci. Dle názoru ruské vlády
musí býti tyto opravy provedeny k naléhavé radě
Ruska a Anglie-
#32
alto_textblock
#32
Telegrafické zprávy hospodářské.
#33
alto_textblock
#33
Odhad loňských zni.
Z Pešti, 26. ledna. (K. k. uh.) Statistický úřad
uveřejňuje na základě nového přehledu orné půdy
konečný odhad loňských zní: pšenice 41.42, žitoa
směška 12.19, ječmen 12.26, oves 10.18, kukuřice
37.12, brambory 37.96 milionů metr, centů oproli
výkazu, vydnému ministerstvem orby v měsíci září
na základě starého přehledu obdělané půdy z 1905/6
39.87 event. 12.41, 12.31, 10 43, 38.95 a 36.81 miliono
metr. centů.
#34
alto_textblock
#34
Z Vídně, 26. ledna: (K. k.)
Rozpočtevý výbor zalájií dnes zevrubné roko-
vání o rozpočtu a schvátil po krátké debatě ne-
změněně položky »Dvůr«, »Kabinetní kancelářsa
»Řišský soud«.
Při pol. »Mintsterská rada« doporuči
zpravoaj šl. Wittek nezměněné přijetí rožpočtu
lnňssých resolecí, o úpravě telsgesfní korespondenění
kanceláře a zlepšení hmolného postavení jejich spolu-
pracovníků a potum mluvil o Högerově resoluci
zvýšení platů sazečů ve »W Zeitungur.
Posi. dr. Eilenbogen pohřešuje vládní projev,
jakchce vláda zmatenou situaci roz
řešiti. Pověstem o odročení sněmovny nevěří. V
zývá vládu, aby objasnila svoje záměry.
Posl. dr. Korošec stěžoval si na nedoslatečn
zpravodajství telegrafní koresp. kanceláře, jež nemá
vlastní zpravodaje ve velkých ústředích. Zvláště ne-
spolehlivé je podávání zpráv z Beriína a Petrohradu.
Navrhl resolucí o dosazení vlastních zpravodajů ve
všech větších ústředích v cizině.
—Posl. Waloher eavrhi resoluci o zlepšení hm -
ného postavení smluvních úřadníků telegr. koresp
kanceláře, zvláště rozšířením statusu úřadnického.
Posl. Šrámek vyčká prohlášení min. předsed
než promluví o všeobecné politické siluaci. Nalehi
na zřízení české filálky telegr, koresp. kanceláte
v Brně, oznámené již na 1. t. m., které přidělena
by byla také zpravodajská služba pro české časopisy
slezské. Navthuje příslušnou r eso l u ci.
Posl. dr. Diamand mluvil o disposičním fondu
M.-p. bar. Bienerth praví, že dolazy k němu uči
něné dají se vlastně rozlišiti na dva druhy: na d
tazy učiněné v příčině politického a v příčině pra
covního programu vlády. Nastupuje úřad, dostal pií
kaz, aby pokračoval ve snahách utvořiti
#35
alto_textblock
#35
parlamentní kabinet
#36
alto_textblock
#36
a sražil se upevniti základy dosavadního systému
Snažil se, aby tento příkaz také uskutečnil a nede
šlo-li dosud ku posilivnímu resultálu, není jistě při-
činou nedostatek vážného úsilí s jeho strany, nýbrž
příčina spočívá výlučně v poměrech. Poukázal již v
panské sněmovně na to, že může si představiti ozdra-
vení našich politických poměrů pouze v tom směru
že dojde k jakémusi spojení skupin stran ve sněmov-
ně a že na podkladě reálním dojde pak také k utvo-
ření vlády. Dosavadní snaby přesvědčily ho, že tě-
žiště parlamentních a politických nesnází spočívá
dnes skutečně
#37
alto_textblock
#37
v německočeském sooru.
Zdálo se mu tudíž bezpodminečně nulným, zjednaii
v tomto směru vyjasnění a sblížení stran, poněvadž
se mu to zdálo býti podmínkou skutečně zdárné
práce a zdárného spolupůsobení, jakož i nerušeného
pokračování v politické činnosti.
Měl tu v prvé řadě na zřeteli otázku dělnosti
českého zemského sněmu a byl přesvědčen,
že až do určitého stupně dal by se snad tam na-
jíti klič politické situace. Ale zde také se ukázalo
že pouze povrchním řešením otázky bylo by sotva lze
dosíci pruktického úspěchu a zdálo se mu tudíz úče-
#38
alto_textblock
#38
jež nadhozeny byly při debatě. Mluví nejprve o reso
luci, o níž zmínil se zpravodnj a jež týků se zave-
čení sazby vídeňských časopiseckých sa-
zečů pro sazeče „Wr. Ztgu. a poukazuje n
velké obtíže, stavící se proti zavedení tohoto tarifu
Probírá nři tom výhody a úlevy, jež mají sazečí „ Wr
Ztru“ vůči jiným časopiseckým sazečům.
Na to mlúvil o poměrech smluvních úřad-
níků telegr. korřesp. kanceláře. Vláda
jest ochotna vyhověti pokud možno přáním, ježv
lom směru byla pronesena Třeba však nlti ohled n
finanční sítuaci, která ukládá jisťou zdrželivost a
umožňuje postůp pouze pozvolný. Vzhledem k dotazu
posl. Šrámka o filiálce telegr. korresp. kanceláře
Brně poukozuje na učiněné již opatření, v důsledku
jehož vydávány budou touto filiálkou také česke
telegramy od 1. července l. r
Disposiční fond jest odjakživa jaksi půdou
pro tvoření legend. V širokých kruzích ujalo se me-
nění, jakoby disposiční fond byl určen k tomu a ja
koby se ho výlučně užívalo k tomu, aby pracoval ve
vařejném mínění ve velkém slohu na prospěch vlády
Ze dvou velice důležitých důvodů je vyloučeno, aby
disposiční fond měl takové určení. Především bylo
by to přece velmi nízkým oceňováním politické obe-
zřelesti vládní, kdyby se ji chtělo imputovati, že kla-
de velkou váhu na zaplacenou chválu. Vláda ví právě
tak dobře jako každý pečlivý pozorovatel politického
života, že takováto chvála nemůže vytvořiti skuteč-
ného veřejného mínění. Vždyt ono není pouhým pa-
pírem a tiskovou černí, naopak ono jest výrazem ži-
vého vědomí lidu. Tisk, který by byl v odporu s tímte
lidovým vědomím, nebyl by žádnou politickou po-
tencí a měl by proto cenu pramalou. Tisk má
možnest prohlubovati názory svéhe
čtenářstva, dávati mu určitý směr, ale
vytvořiti veřejně mínění ryze mecha-
nicky a vnucovati je obyvatelstvu, to-
ho jistě nedokáže. Ale právě proto bude se ta-
ké takový časopis, který alespoň něco znamená, kte-
rý tudíz předslavuje publicistickou moc a obchodní
kapitál, jistě stříci, aby z lásky k vládě znechutils
své čtenářsivo. Takový časopis vi, že by zaplatil zká-
zou a tak bohatou není pravidelně žádná vláda, aby
mohla takovou oběť vykoupili.
V mohutném rozvojí moderní žurnalistiky jest u
sama o sobě zahruta silná hráa proti nepoctivém
vykonávání vlivu. Časopisecký podnik represenluje
dnes takovou hodnolu kapitálovou, pracuje s pro-
středky lak značnými, že naproli tomu prostředky, jež
jsou vládě k disposici, jsou více než skrovné. Roz-
počet nejlepšího vělšího residenčního listu, ba každé-
ho váženého listu venkovského pohybuje se dnes
číslicích, které jsou stejně veliků jako disposiční fond
takže proslředky, jež vůhec máme k disposici, nepa-
dají zde na váhu. Chci však také stručně naznačiti.
že nehledě k jednolivým výjimkám, mravní úrovet
našeho tisku jest celkem dost vysoká, aby vylučeval
vykonávání nepoctivého vlivu.
Co zde povídám, týká se tisku všech národnost
a politických směrů v Rakousku a myslím, že ti pá-
nové, kteří vídí do naší žurnalistiky, dají mi v tomio
směru za pravdu.
Nemohu vám cvšem v jednotlivostech dokázati.
mncho-li dobra se vykoná ve vši tichosti. S dělá nín
veřejného mínění nemá to nic společného. V tomie
směru jsem falalista. Věřím, že když dělám dobrou
politiku, budu míti pravděpodobně také dobrý tisk
když ne, nebude mi také špatný tisk mneho škoditi.
Obráceně si pak myslím, dělám-li špatnou politiku.
neprospěje mně nic nejvíce nakloněný tisk a úsudek
veřejnosti o mně se lím nezmění.
Ministerský předseda prosi, aby také tato po-
ložka byla schválena.
Posl. dr. Kramář opřel se názoru min. předsedy.
že tiskem nelze vytvořiti žádné veřejné mínění
loto že závisí pouze na náladě obecenstva. Prndkost
národnostního sporu v Rskousku má svůj základ
mnohem spíš v tisku, než v obyvatelstvu, zvlášt
tam, kde pronášeny jsou stížnosti pouze o domně
lých a učiněných výhrůžkách. Nynější nálada
v Čechách nemůže pokládati se za přl-
znivou přípravu k úpravě jazykov
otázky. Olázka bemlů způsobila v Čechách vzru-
šení, o němž vůbsc nalze si něiniti předslavu. Praž-
ské obyvatelstvo naprasto není ocholno dáli si uza-
vříti buršáky promenádu na Příkopě. Proti čapkám
nikdo ničeho v Praze nenamitá, neboť jest tam ně
mecká universita, která také tam má zůstati, z čehož
samozřejmě vyplývá, že musí tam býti také buršáci
Ale co si obyvatelstvo naprosto nemůže dáti líbiti.
jsou průvody sta buršáků a to skutečných i la
lešných výhradně za tím účelem, aby uzavřen
byl Přikop, který jest nejkrásnější pražskou prome-
nádou. Nikdo nebyl by se pozastavoval nad tím
kdyby buršáci konali buml na Havličkově náměsti
anebo před universitou a nebylo by to dojista žádnou
#39
alto_textblock
#39
třek.
#40
alto_textblock
#40
Rokováni Svazu poslanců česko-národních.
Z Vídně, 26. ledna. V parlamentní komis
Svazu poslanců česko-národnich oznámil před-
seda posl. Udržal, že klub českých agrárník
ko usnesl podati 25 pilných návrhů, kterým
chce provozovati oposici, že však k nalé há n
ministra dra. Žáčika parlamentní komise
klubu rozhodla se vzíti pilné návrhy ty zase na-
zpět, že však nové plenum klubovní setrval
na původním úmyslu. Konala se skademická roz
prava o tom, zdali svaz je legitimován a kom-
petentním k usnášení či je-li pouze sborem po-
radním. Tato rozprava vyzněla na prázdno. Pe-
bata točila se zvláště kolem poštovního výnosu
jazykového, minulého pálku vydaného a sáhala
zpět až k počátkům odboje proti právům ja-
zyka českého, provozovaného v Chebu.
Diskuse zůčastnilo se jenom málo členů,
kteří promluvili několikráte. Do sporu, má-li se
stupňovati oposice k obstrukci, zasáhl dlouhou
řečí ministr dr. Žáček, který vyležil všechny
stránky jazykového výnosu poštovního a varoval
proti každé taktice, která by odpudila od Čechů
ostatní strany slovanské.
Vzbudilo pozornost, že vůdeové česko-
agrární strany Udežal, Staněk a Zázvorka uložil
si naprosté mlčení. Bývalý ministr Prášek omlu-
ven byl churavostí. e
Také dr. Pacák promluvil. Žádal, by cel
česká politika nebyla zavěšována jedině na po-
štovní jazykový výnos,
Pro taktickou obstrukci se pronesli zvláště
posl. Rataj, dr. Stránský a poslanci strany
dolsb mtd epnl
česko-radikální.
Na přetřes dostala se též akce postátnění
velkých soukromých drah a bylo žádáno, by ee
zkoncování této akce parlamontem nemařilo po-
stupem obstrokěním. Ukázalo se v rozpravě té,
že není jednomyslného názoru na nynější si
tuaci, ale také ne jednotné vůle o prostředcícl
taktického postupu. Schůze svolána byla ku po-
souzení veškerého stavu věcí vnitřně politických
vůbec a českých zvlášť, avšak zůžila se v ro-
kování o věcech poštovních a justičních. Ve
čtvrtek ráno sejde se svaz k nové poradě. Bylo
upozorněno, že do porady dnešní dostavil se
s hotovým usnesením toliko klub českých po-
slanců agrárních, ostatní skupiny však nikoli.
Proto byly ostatní kluby české svolány na zej-
Oposici ano — ale obstrukci ne.
Z Vídně, 26. ledna. O dnešní schůzi parla-
mentní komise českého svazu sděluje „Cen-
trum“: „Schůze svolána byla na podnět radi-
kální skupiny „Českého klubu agrárniho“, by
rozhodla, zdali se doporučuje tou dobou podá-
vati hromadně pilně návrhy. Veliká většina če-
ských poslanců, která se zúčastnila schůze par-
lamentní komise, vyslovila se sice pro rozbod-
nou oposici preti vládě, avšak proti obstrukci.
Naposledy přijat kompromisní návrh v ten roz-
um, aby se nevole v českém lidu a v české de-
legaci projevila resolucí, ve které zvláště
vysloví se příkrý soud o posledním poštovním
výnese jazykovém. Porady o tom budou v pá-
tek zkoneovány.
Communiqué o této poradě sděluje pouze
„Parlamentárka svazu českých stran rokovala
o vydání poštovního výnosu a vyslovila jedno-
myslně největší rozhořčení nad tímto, žádným
platným nařízením ani zákonem neodůvodněným
a státním základním zákonům odporujícím zkrá-
cením práv českého jazyka ve vnitřní službě po
štovní.“ V jednání bude se pokračovati v
čtvrtek 28. t. m. o 9. hod. dopolední
#41
alto_textblock
#41
sudku.
#42
alto_textblock
#42
Odsouzený slovenský poslanec.
Z Pešti, 26. ledna. (K. k. uh.) Ružom-
berský soud odsoudil poslance národnostní strany
říšského sněmu Fr. Skyčáka pro domnělý
pokus pobuřování proti úřadům, jehož prý s
dopustil na schůzi lidu v Jablonci, na dv
měsíce do státního vězení a ku po-
kutě 400 K. Skyčák ohlásil odvolání z roz-
Z říšského sněmu uherského.
Z Pešti, 26. ledna. (K. k) V poslanecké sně-
movně v další povšechné debaté o berní správě
posl Emödy (úst. str.) pravil, že vzestupná daň po-
zemková je nespravedlivá, poněvadž není přiměřena
poměrům rentability.
Posl. Kelemen (str. neodv.) vysvětloval n
dostatky jednotlivých osnov. V zevrubném rokováni
podá náležité doplňky. Předlohu celkem přijímá.
Příšti schůze bude zejtra.
#43
alto_textblock
#43
Ze strany neodvislosti.
Z Pošti, 26. ledna. (K. k.) Jistý počet poslanců
strany neodvislosti dostavil se dnes za vedení po-
slance Bely Polciesa k ministru kultu hr. Apponyovi
aby mu poděkoval, že ve slyšení u císaře věrně vy-
líčil stanovisko strany. Poslanci ujistili ministra dů-
věrou a příchylností strany. Ve své odpovědi zdů-
raznil hr. Apponyi, že situace není tak zachmuřena.
jak líči se s jisté strany. Na jednacím pořadu jes
sice rozluštění obtížnýcl otázek, ale o akutní kris
nelze mluviti.
lan
Z Bosny.
Ze Sarajeva, 26. ledna. (K. k.) Císař schváli
nový advokátní řád pro Bonnu a Hercegovinu. Zá
roveň zřízuje se advokátní komora.
#44
alto_textblock
#44
Řížský zněm německý.
Z Bezlína, 26. ledna. (K. k.) Po delším rokování
odkázal říšský sněm rozpočtovému výborů po deláí
debatě předlohu o doplnění zákona, jenž se týká vzá-
jemné paroplavební poštovní dopravy se zámořím.
Příští schůze ve čtvrtek.
#45
alto_textblock
#45
Pruský sněm o opravě volebního práva.
Z Berlína, 26. ledna. (K. k.) Poslanecká
sněmovna za přilomnosti mínistra vnitra roko-
vala dál o návrzích stran volebního práva.
Posl. Friedbetg (nár. lib.) odůvodňoval
Hobrechtův návrb, aby vláda ve případě zamítnutí
návrhu svobodomyslné strany stanovila stupně vo-
lebního práva dle významu jednotlivé osobnosti a dle
kultutního, hospodážského a sociálního rozvoje lidu.
#46
alto_textblock
#46
Vídeňský tzh na vepřový dobytsk.
Z Vídně, 26. ledna. Přívezeno 11.319 prasat:
2318 tučných těžkých a 3354 prostředních i lehkých
a 5647 masných. Mezi později dodanými bylo 679
krmných a 664 masných prasat. Tučných prasat
bylo — 1500, masných — 3600 než minulý týden.
Tendence byla vzestupná, takže tučným prasatům
připlatilo 7 K, masným 8— 10 K.
Znamenala: prasata tučná těžká Ia. K 116—117,
také až K 118, prostřední K 104—114, lehká
a špatnější K 100—108, masná K 92—120 za 100 kg.
Ceny tuků zlepšilý se o 1 K, více se nepovo-
lovalo.
Znamenalo: sádlo vídeňské městské zboží la
K 70.— až 70 50, Ila. K 68 až 68.50. Slanina těžká
nedosolená byla po K 64 až K —, těžká bílá —
tabolová K —.— až —.—. Ceny ve velkém za 50 kg.
skutečné výlohy bez nádoby resp. obalu.
#47
alto_textblock
#47
Rodinné zprávy.
#48
alto_textblock
#48
Jndřich Šehesta, c. k. vrehní ber. správce
na Smíchově a Marie Šebestová, vdova po pri-
máři Dr. Sukovi rodem Durasova, byli dne 25. ledna
v chrámu sv. Ludmily na Vinohradech oddáni. 1839
#50
alto_textblock
#50
nm s
#51
alto_textblock
#51
nattan v
ni —
n a s
bot k
le
zen
ajnárila
nnr
bo e
pe n
vare
o osi
#52
alto_textblock
#52
Kdo Odelu dů-
sledně denně
používá, vyko-
nává dle dneš-
ního stavu vě-
dy nejmožnějši
a nejiepší oše-
třování zubůa
úst.
1276
#53
alto_textblock
#53
loe
#54
alto_textblock
#54
ojeno
#55
alto_textblock
#55
šs