ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 d6b3ad50-8d4d-11dc-b566-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
ALTO TextBloky — 55
#1 alto_textblock #1
Strana 4.
#2 alto_textblock #2
NARODNÍ LISTY
#3 alto_textblock #3
27. ledna 1909 Číslo 27.
#4 alto_textblock #4
Ujišťuje se tudíž, že za diskuse objeví se ještě jiná t Nový úvěr na zbrojení v Srbsku. Z Belehradu, 26. ledna. (K. k.) Ministr vojenství Živaovič poda ve skupštině předlobu, v níž se žádá zu povolení nového úvěru na zbrojení. V poslane ckých kruzích proslýchá se, že žádaných tří mi- lionů má se použiti na připravy k mobilisaci. O října žádalo ministerstvo vojenství od skupštiny 33 1 mil. na mimořádný výzbroj vojska.
#5 alto_textblock #5
oposice.
#6 alto_textblock #6
Manevrování tureckého vojska. S. Ze Soluna, 26. ledna. (Zvl. tel. »Nár. L.e Již několik dní konají se v okoli Solunu velik maněvry tureckého vojska jakých tu nikdo nepama- tuje. Zúčastněny jsou všechny druhy zbraní, i dělo- střelba cvičí se i v noci ve střelbě. Soluňané tyto manévry vykládají jako přípravy k brzk vatce, ate nevědí proti komu: zdaž proti Bulhar- sku či proti Rakousko Uhersku, a někťetí soudí, že bude nová valka s Řeckem o Krétu.
#7 alto_textblock #7
»To nic neznamená!«n Z Catihradu, 26. Jedna. (K. k.) Velkovezír pro hlásií včera na dotazy některých velvyslanet o vojenských zprávách z Hulharska, »že to nic ne- znamena«. Turecké minislerstvo vojensiví neučiní prozatím žádných opatření proti mobilisaci bulharsk
#8 alto_textblock #8
udie
#9 alto_textblock #9
divise.
#10 alto_textblock #10
Bulharská nota o vojenských opalřeních. Ze Sofije, 26. ledna. (K. k.) Bulharská vláda ode- vzdala zastupcům velmoci notu, v níž přesně dle pro- hlašení ministra Paprikova činí sdělení o učiněnýci vojenských opatřeních a důvodech k nim. a e
#11 alto_textblock #11
Bývalý minislerský předseda dr. St. Danev o situaci na Balkáně. (Pův dopie »Nár. Listů« ze Sofie.) Dr. Danev je bulharský státník modernější školy Je vysoce inteligentní a češtinu znamenitě ovládá. Předložili jsme mu několik otázek. Že s prohlášením bulharské nezávistosti není spokojen, to dávno jsme věděli. Totiž ne se samým problášením, ale s dobon a s okolnostmi, za kterých se stalo. Soudobost za- brání Bosný vrhá na Balharsko podezření, že praco- valo s RakonskemMnohé okolnosti zdají se na- svědčovat tomn, že existuje jakási úmluva mer Rakouskem a Bulharskem. Prvním zjevem byla ná- vštěva knižete Ferdinanida v Pešli. I z Paříže pro blesklo trochu světta do tmy diplomatického zákulisí. Umysly Rakouska i Bulhurska všemu světu byly známy. Věděli o ních i v Cařihradě, v Paříži i Lon- dýně. Ve světovém městě asi měsíc před hotovou událostí rakouský brabě Khevenbüller měl slyšení u presidenta francouzské republiky. Vytasil se ne záměrem Rakouska. President ihned pochopil situsci a projevil náhled, že potom Bulharsko svou nezá- vislost prohlásí. »Ne, ono ji prohlásí dříve než my«, zvolal Khevenuünjer, Rakousko nemělo žádného prospěchu z fakov nde aliance. Baron Aebrenihal nenadál se ani srhského roz- čilení, ani boykotu Turecka, který byl tahem anglické diplomacie na zdolání německého vlivu v Cařihradě. Ve Vídni dobře věděli, že Turecko na válku po- mýšleli nemůže, nemohli tudlž spojencctví Bulharska polřebovat. Bulharsko prohlášením své nezávislosti ničeho neziskalo, ale mnoho ztráci. Východní dráhu roz- hodně zabrati nemělo. Vzdor tomu, že Turecko k vál- ce připaveno nebyžo, Bulharsko pro uznání nezá- vislosti vésti ji nemohlo. Pohnůtkou k válce mobla by býti jenom Makedonie. Tam. mimo Rakousko žádná velmec nemá interesů. Oddechla si celá Evropa když turecká revoluce přetvořila Turecko na stát kou- stituční Makolonie vědy byla pro Evropu trnilou teriterií; Evropa byla ráda, že věci se změnily. Bu- harsko mělo poslechnout rady Ruska a mělo vyčka času. Rusko ukázlo i dobu. Pohříchu stalo se jinak Nyní samo Bulbarsko nabízí 82 milionů franků od- škodného Turecku. Ale Turecko bude asi neskkírom- nějším. Jen za dráhu Bulharsko zaplati přes 40 mili- onů a mohlo ji doslat (dle výpočtů ministra Sala- baševa) o 20 milionů levněji. Belharsko zaplatí, ale penězi, získanými půj- čkou. Za tu bude musit dát velké garancie. Bude politicky nezávislou, ale finančně zá- vislou državou Konfederce balkánských čržav závisí na Tu- recku. Dnešní hnute tam je nacionální, panlslamneké Tutecko má starosti v Evropě i v Asii. Makedont už sema se nasytilo. Nezabrání ani národnímu roz- mechu Albánců. Bude rádo, ulrží-li Cařihrad. Anglie sice dnes je v Turecku vlivuplnou, ale pres to záhy zase vrchu nabude směr austro-germánský, protože Anglie i Egyptu bude musit poskytnout konstituei a tu při panislamském hnuti Anglie záhy přijde do konfliklu s Tureckem. Nolze tedy dnes předvídat, jaké podmínky se vytváří pro úspěch konfederace. O rakouských Slovanech dr. Danev vyslovil se vřele. Nabyl svého vzdělání v Čechách a poznal hou- ževnatost i pilnost českého lidu. Dobře ví, jaké zá- pasy vede tento nejkulturnější slovanský národ a těžce nese, vidí-li zjevy, kteřé by mohly oslabit če- Vladislav Šak. skou posici.
#12 alto_textblock #12
Z parlamentních výbor.
#13 alto_textblock #13
na
#14 alto_textblock #14
ným, chopiti se hlavm otázky samě a působiti na její rozřešení. Správnou cestou k tomuto účelu spa- třoval v podání zákonných předloh, které dle kompeteněních hranic, stanovených ústavou, měly b se řešíti částočně na fíšské radě, částečně na českém zemském sněmu. Co se týče z. ména předloh, které bylo by podali v říšské radě, padají na váhu především dvě. Prvá tyká se uživání řečí u zeměpanských úřad v Čechách a druhá jistého vybudování organi- sace naší politické správy. Zdálo se účelným, aby před podáním těchte předloh konaly interosované strany poradu. Tento úmysl vlády, který v prvém okamžiku byl na všech stranách přijat přivětivě a se souhlasem, nez dá se, bohužel, té doby býti uskutečnitel nýn, poněvadž pod vlivem událostí, které jsou ovšem v souvislosti s těmilo záležilostmi, nálada se změ nila a účastenství na télo poradě nebylo se strany jednollivých stran považováno za účelné a žádoucí I když si přál, aby tato ankela se konala, kteráž mo- hla pro vládu přiněsti dojisla velice zajíma v momenty, které mohly dáti snad v jednollivýeh věcech podnět ku přezkoumáni a přepracování při- pravovaných předloh, nezdá se mu přece konání tét ankety za daných poměrů skulečně přiměřeně a od hodlal se proto podali předlohy bezprostledně v po- slanecké sněmovně a to už v nejbližší době. Bude lřeba jen králké doby ke konečné redakci a přezkou- mání předioh a pok budou v poslanecké sněmovně podány. Myslí, že tím bude také dáina možnost, louto důlezitou olázkou blíže se zabývati a tím stanovena bude také cesta, kudy mohli bychom dostati se z ny- nějších politických nesnází. Ovšem nemohou pouze od vlády žádány býti další k tomu nutné předpo klzdy. Bude třeba spolupracovnictví veškerých stran Uznání nulnosti aspoň částečného řešení musilo by se ujati v širších kruzích a pak bude na základě sluš né ochoty umožněno najíli také skutečně poněkuo schůdné východisko. Pokud jdho o
#15 alto_textblock #15
pracovní program vlády, podala již dřívější vláda sněmevně řadu důležitých předloh, které bude třeba projednati nejprve ve vý- borech. Poukazuje tu zvláště na předlohu o po sták nění jednotlivých důležitých želez- ničních tratí, dále na monumentální zákonnou předlohu o sociálním pojištění. Vedle toho je mneho jiných předloh, které se týkají hospodát- ského živola speciálnich oborů, dále řadí se k tomu ještě některé předlohy, jichž vyřízení je netným mezi ně patří v prvé řadě vyřízení státního roz počtu a pak povolení každoročně potřebného bra- neckého kentingentu. Dále jest otázka roz šíření suverenity na Bosnu a Hercezo vinu již předmětem zákonné předlohy To jest množství důležitých úkolů, které čekaj- na vytízení. V nejbližší době musí hlavní práci vy konati výbory; jakmile tyto předlohy budou zralým pro rokování v plenu, bude úkolem pečovat o to, abs umožněno bylo skutečně také projednání těchto před loh v plenu. Není lakovým pesimistou, že by poklá- dal ihned za obstrukční prostředky podávání a pro jednávání pilných návrhů, jak dálo se to v dří- vějším zasedání a bohužel, děje se nyní opět. Do mnívá se, že taková obstrukční tendenee nedojde schválení převážné většiny sněmovny a je také přesvědčen, že v daném případě může počítati s podporou většiny sněmovny, kdyby přišla chvíle jmenované zprávy dáti na jednaci pořad Min. předsedn pojednal potom o různých
#16 alto_textblock #16
detailních otázkách,
#17 alto_textblock #17
kapitulací Němců, nýbrž nejrozumnějším (řešením otázky ponliční passage. Dochazt-li k případům, jako nedělní úlok četnictva, který brutalitou převyšuje vše, co provedeno v tomto oboru, nelze ovšem počítati na klidný vývoj věcí. Vzhledem ke scénám, kter odehrály se v posledním zasedání českého zemskéh sněmu, bylo povinností vlády buml zakázati anebo přeložiti na jiné místo. Záležitost tuto nelze zkrátka řešit jinak, než že buml bude konán tam, kde konán býti může nerušeně. Je těžko předpokládati, že obecenstvo snese be na Fříkopě. Ještě jednou třeba zdůrazniti, že jsou to právě nejklidnější vrstvy obyvatelstva. které jsou pobouřeny. Chce li vlada podati zákonné předlohy je nejdůležitější olázkou, jak budou vypadati. I když otázka kompetence bude hráti důležitou roli, je přece nutno říci, že vláda provedla poštovním výnosem nejšpatnější předehru k těmto předlohám Jest vůnec pozoruhodno: Němci po dali asi 20 žalob na ministry pro jazyková na- řízení a nazvali to státním zločinemi nejhlubšího zrna, jestliže v jazykové otázce vydává se nnřízení a nyní přímo vynutili takové nařízení. Je to právě takové jako s učením se češtině. Celá říše a celé Německo bylo vyburcováno pro do. mnělý nállak k učení se češtině a později Národní rada sama vydala heslo: Němci, učte se česky ! Jesk vůbec již nemožno dělati s Čechoněmci poliliku, po- vadž každý den chlějí něco jiného, ale vždy takovým prsním tonem pronášejí své přesvědčení, že jim celý svět jde na lep. Poštovní výnos způsu bil v Čechách největší rozrušení a sice proto, že jest nezákonným. My jsme vnitřní české úřadniřeči u pošty nenabyli tajně proti zá- konu, dostali jsme pouze, co nám po právu a zá konu náleží, a to za věrné služby, které jsme proka- zovali stálu. Není ani jediného nařízen ani jediného zákona, který by předpi- soval vnitřní německou úřadní řeču pošty, lze pro ni uvésti pouze zvyklost. Ale tento zvyk jest proti zákonu, poněvadi paragraí zakl. stát. zák. předpisuje plnou rovnopráv- nost. Tento čl. XIX. neni žadným lex imperfecta, není pouhou deklarací, neboť podle rozhodnutí říšského nejvyššíno soudu jest čl. 19. zákonem, který tvoři dispositivní normy. Vzrnšení v Čechách je tím větší, poněvadž českému národn vzalo se něco, co mu práven přinále- želo. Jest samozřejmo, že český národ a čeští poslanci nemohou takový čin klidně přijmonti. Vláda nechiť vezme na vědomi, že k zamýšlené akci jazy- kové připravila se nejšpatnějším způsoběm. Bu dou-li slibené jnzykové zákony tak jako poštovní výnon porušovati zákonem zaručenon rovnoprávnost, může vláda napřed věděti, jaký osud očekává její předtohy. Byjo by dojista dobrodiním pro oba národy. kdyby jazyková otázka byla konečně roz- řešena, neboť z jazykových sporů nemaji prospěch ani Češi, ani Němci, ale musí býti žádáno, aby toto řešení jazykové otázky bylo skutečným řešením a neobmezovalo se toliko na Čechy. Čeští poslanei budou dojista také žádati, aby úprava jazykové otázký neomezovala se pouze na Čechy. Musí být konstatováno, že žúdná česká strana, ať je to kterákoliv, nepřipustí jazykový zá- kon, který by porušoval rovnoprávnost a rovnocennost obou národů v Čechách a který by chtěl ohrožovati jednotu království českého. Na to byla schůze sko nčena. Příštl bude ve čtvrte k dopoledne.
#18 alto_textblock #18
Telafonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“
#19 alto_textblock #19
Bar. Bienerth u cisaře. Z Vídně, 26. ledna. „Gentrom“ oznamujet „Dnešní audienci bar. Bienertha u eísaře v kru- zích poslaneckých přisuzuje se velký dosah. Uvádí se v souvislost s blízkým podáním vlád- ních předloh o jazykovém sporu česko-něme- ckém, zejména jazykové osnovy a zákona kraj ského. Ministerský předseda jest odhodlán před- ložiti osnovy ty nejbližší ministerské radě a na základé zatímní sankce, udělené panovníkem. předložiti je v první polovici únorové ve sně- movně poslanecké. Vláda doufá, že tímto roz- hodnutím nastané jakési vyjasnění parlamentni situace a činí na přijelí předloh těch závislým další vývoj politických parlamentních poměrů. Na všechen způsob cbce vláda přičiniti, aby do- šlo k volbě výboru, kterému by se osnovy ty přikázaly. Zároveň obnoveny budou pokusyo dosazení parlamentního kabinotu.“ ai K Justhově audienci. ve Z Vídně, 26. ledna. „W. Allg. Ztg.“ ozna- muje, že šlechtic Justh nejdůležitější část svých návrhů sepsal a že na základě těchto listin pa novníkovi podal své výklady. Rozhodnuli se ne stalo. Šleclitic Justh poukázal zejména na dů- sledky, které by mělo v zápětí, kdyby dešlo k roz luce banky, anebo kdyby nodošlo. Brzo po au dienci Justhově byl přijat uherský ministr a la- tere hr. Žichy císařem v dolší audienci. Výbor pro zákon bosensko-heroegovský. Z Vídně, 26. ledna. Výbor ku projednání zákona bosensko-horeegovského se usmesl vy- zvali společné ministry bar. Aehrenthala a bar Buriana, by destavili se do schůze tohoto vý- boru, který začne pozejtří své věené porady. Po- zvání to zasláno bylo písemně presidentem drem Weiskirehnerem, poněvadž je zvykem, že po- zvání, vyslovené výborem, zasilá vládě president sněmovny sám, oběma společným ministrům Jak se dovídáme, došla dnes presidenta Weis kirchnera jejich odpověď, která jest zamítavá zároveň obsalujíe důvody, pro které zdráhají se přijíti do komise cislajtánského parlamentu.
#20 alto_textblock #20
Depulace z Benešovska. Z Vídně, 26. ledna. Deputace z Benešov- ska, vedená okresním starostou Loulou a posl. prof. drem. Velichem a drem. P. Zahradníkem dostovila se dnes k ministerskému předsedov bar. Bienerthovi, k min. vnitra bar. Haerdtlovi ko správcí ministerstva financí bar. Jorkasehovi a k ministru Žáčkovi, jež upozornila, že dosa- vadní subvence nouzová, poskytnutá Benešov- sku následkem živelních pohrom, by nedostačila ani k úhradě škod, způsobených v jediné obci, poškozeno však jest obcí 12. Ministři slíbili, že dají tuto věc vyšetřiti a podle referátu místo- držitele hr. Coudenhova stížnostem, dnes tlumo- čeným, vyhovi.
#21 alto_textblock #21
Osnova o nové daní dědické. Z Vidně, 26. ledna. Jak se dovídáme, podá ve dnecb nejblíže příštích správce ministerstva financí svob. pán Jorkasch poslanocké sněmovně osnovu zákona o nové dani dědické. Tato jest vypracována podle zásad, které sdělil sněmovně bývalý ministr financí dr. Korytowski, zvláště na zásadě progresivily.
#22 alto_textblock #22
mob ta
#23 alto_textblock #23
Útisk Srbstva. Sp. Z Bělehradu, 26. ledna. (Pův. telegram „Nár. L.“) Záhřebská vláda zakázala zejtřejší oslavu sv. Sávy. Kde by Srbové se svými žáky a duchovními chtěli oslaviti tento den, musí prositi za úřadní povolení a oznámiti pro- gram oslavy. Úrudům nařízeno zakazovati oslavu sv. Sávy také v Bosně a Hercegovině. Srbové se ji proto zříkají. Za uveřejnění rozhovoru Spalajkovičova, otištěného „Pest. Ll.“, odsouzeni a vzati hned do vazby redaktor „Srpske Rječi“ na sedm měsícův a jeho spolupracovník na rok těžkého žaláře. Tak bude potlačen poslední srb- ský list v Bosně. Srbské obyvatelstvo, nejčetnější ve Srěmu usneslo se, aby nejměně 30.000 Srbů pode- psali prohlášení o své solidaritě s uvěz- něnými v Záhřebě Srby, obžalovanými pro d - mnělou velezrádu. Prohlášení bude zasláno bar Rauchovi s návrhem užiti oncho prohlášení za důkaz a svědectví, že všichni jsou velezrádci protože jsou solidárnými s velezrádci v záhřeb ské vazbě.
#24 alto_textblock #24
Telegramy korresp. kanceláře,
#25 alto_textblock #25
Dále aby zavedla přímé volby a tajné odevzdávání hlasů a volebnr okresy přetvořila dle změny hospo- dářských poměrů obyvatelstva. Narodní liberálové přimlouvají se za volební opravu jen proto, že dosavadní volební právo nedo- slačuje a nes uhlasí se zášadsmi slušnosti a spra- vedlnosti. Při rozvrhování volebních okresů slusi dbáti dějinného rozvoje a teritorialní souvislosti Prostá číslice počtu obyvatelstva nerozhoduje. Post. Wiemer (svob. str. lid.) pravil, že obsa- hově řeč ministra vnitra neuspokojíla. Může na něho pouze zvolati: »Trochu víc páry.« Nynější číslice nepodávají správného obrazu, nýbrž jen znetvořený obraz pravé nálady v zemi. Volební lajemství musí býti chráněno. Kdyby se našla ve sněmovně většmna pro tajnou volbu, přestal by také odpor vlády. Vče- rejší vývody Richihofenovy mohou býti známkou, že konservativei se připravují na změnu politického kursu. Svobodomyslní by i na příště našli cestu
#26 alto_textblock #26
sami. Na to byla debala skončena. Po několika závěrečných poznámkách propadly návrhy Aronsohnův a Szumanův na zavedení řišského volebního práva pro Prusko i na rozvržení volebních okresů rovněž návrh Hobrechlův a sice část 1. (plulární volební právo), část 3. (tajná volba), část 4. (nové rovržení volebních okresů) prostým hlasová- ním, část 2. (přímá volba) 168 hlasy proti 165. Při hlasování o návrzích ve příčině voleb- ního práva byl za mitnut 1. odstavec návrhu Aronsohnova (řlšské volební právo) proti hlasům svobodomyslných, centra, Poláků a sociálních demo- kratů, 2. odslavec (nové rozmnožení volebních okresů) proti hlasům svobodomyslnýcb a sociálních demoo kratů. Návrh Szuímanův byl rovněž zamítnut proti hlasům svobodomyslných, ceníra, Poláků a so- ciálních demokratů. Při návrhu Hobrechtově byl odstavec 1. (odstupňované volební právo) za ve- selosti sněmovny zamítnut, poněvadž pro něj hlaso- vali pouze národní liberálové. Pro odst. 2. (přímě volební řízení) hlasovali centrum, Poláci a celá levice. Hlasování provedené zkouškou a opáčnou zkou- škou zůstalo pochybným. Při sčítání hlasů vyšlo na jevo stanovisko zamítací 168 hlasy proti 165. Asi stejnon vělšinou byl zamitnut odst. 3. (lajné ode- vzdání hlasů) a proti hlasům celé levice odstavec4. (změna volebních okreso). Návrh Schifferův (nár. lib.) na připušlění učitel obecných škol k úřadu konšelskémo, přikázán škol- skému výboru a předloha o zemské úvěrní pokladně vyřízena bez debaty v 1. čtení, načež sněmovna s odročila na čtvrtek.
#27 alto_textblock #27
Francouzská sněmovna. Z Paříže, 26. ledna. (K. k.) Sněmovna rokovala o dodatečné dani z přljm u. Posl. Donadei soudí, že tato daň, která ci- zincům, bydlicím ve Francií, ukládá nová břemena, připraví jistá území o značné příjmy a tím v jejich rozpočtech způsobí schodek. Ministr financí Cstl- laux (přerušuje řečníka): Nemáme naprostov úmyslu k vůli nepatrné výhodě zbaviti se pro bu- douenost zdroje příjmů, ale nebylo by přípustno, aby cizinci, kteří přicházejí do Francie, byli osvobozeni od jakékoliv daně, kdežto Francouzí, kteří zejména odjíždějí do Německa a Švýcarska, podléhají dani, která jest méně liberální než daň právě projedná- vaná. (Pochvala na levici.) Posl. Arago vyslovuje se rovněž proti zdanění cizinců. Zpravodaj posl. Renaulit prohlašuje, že Donadei a Arago budou míti zadostučinění, že budou sami platiti dodatečnou daň za cizince, kteři dnes platí daň z jmění. Nestane se nic, čím by Francie mohla ztratiti cízince, nebo čím by mohl býti po- rušen zvyk cizinců, přicházeti do Francie. Sněmovna zamítia 381 proti 183 návrh posl. Rocha, aby porada o zákoně o dani z příjmů byla odročena až do podání osnovy zákona, kterou opra- vuje se otázka departementních a komunálních při-
#28 alto_textblock #28
rážek.
#29 alto_textblock #29
K úmrtí poslance Polsrona. Z Pařiže, 26. ledna. (K. k) Z Toulousu sdělují, že hravní vrkář Dubols zdráhal se vyhověti žá- dosti rodiny zesnulého radikálního poslance Poissona za vykonání církevních obřadů pohtebních, protože Poisson hlasoval pro zákony církvi nepřatelské a ne- jevil žádné litosti nad tímto hlasováním.
#30 alto_textblock #30
Zmalky v Penil.
#31 alto_textblock #31
Z Petrohradu, 26. ledna. (K. k.) »Rěč« dovídá se z úplně autoritativního pramene, že pamětní spis ruské vlády o perské otázce začíná problášením, že šach a dosavadní medžlis jsou ne- schopní učiniti přítrž dosavadní anarchii v Persii. Anarchie ohrožuje ruské zájmy i Persii samu. To nutí ruskou vládu trvatí na provedení některých oprav Persii. První medžlis nevybovoval zájmům země. Nový má býti svolán na základě censu a zá- sady zastoupení zájmového a jeho kompetence má býti omezena na kompetenci shromáždění, jež pro- jednávati má zákony. Ve všech správních oborech mají býti šachovi doporučeni příslušníci menších států evropských jako rádci. Dle názoru ruské vlády musí býti tyto opravy provedeny k naléhavé radě Ruska a Anglie-
#32 alto_textblock #32
Telegrafické zprávy hospodářské.
#33 alto_textblock #33
Odhad loňských zni. Z Pešti, 26. ledna. (K. k. uh.) Statistický úřad uveřejňuje na základě nového přehledu orné půdy konečný odhad loňských zní: pšenice 41.42, žitoa směška 12.19, ječmen 12.26, oves 10.18, kukuřice 37.12, brambory 37.96 milionů metr, centů oproli výkazu, vydnému ministerstvem orby v měsíci září na základě starého přehledu obdělané půdy z 1905/6 39.87 event. 12.41, 12.31, 10 43, 38.95 a 36.81 miliono metr. centů.
#34 alto_textblock #34
Z Vídně, 26. ledna: (K. k.) Rozpočtevý výbor zalájií dnes zevrubné roko- vání o rozpočtu a schvátil po krátké debatě ne- změněně položky »Dvůr«, »Kabinetní kancelářsa »Řišský soud«. Při pol. »Mintsterská rada« doporuči zpravoaj šl. Wittek nezměněné přijetí rožpočtu lnňssých resolecí, o úpravě telsgesfní korespondenění kanceláře a zlepšení hmolného postavení jejich spolu- pracovníků a potum mluvil o Högerově resoluci zvýšení platů sazečů ve »W Zeitungur. Posi. dr. Eilenbogen pohřešuje vládní projev, jakchce vláda zmatenou situaci roz řešiti. Pověstem o odročení sněmovny nevěří. V zývá vládu, aby objasnila svoje záměry. Posl. dr. Korošec stěžoval si na nedoslatečn zpravodajství telegrafní koresp. kanceláře, jež nemá vlastní zpravodaje ve velkých ústředích. Zvláště ne- spolehlivé je podávání zpráv z Beriína a Petrohradu. Navrhl resolucí o dosazení vlastních zpravodajů ve všech větších ústředích v cizině. —Posl. Waloher eavrhi resoluci o zlepšení hm - ného postavení smluvních úřadníků telegr. koresp kanceláře, zvláště rozšířením statusu úřadnického. Posl. Šrámek vyčká prohlášení min. předsed než promluví o všeobecné politické siluaci. Nalehi na zřízení české filálky telegr, koresp. kanceláte v Brně, oznámené již na 1. t. m., které přidělena by byla také zpravodajská služba pro české časopisy slezské. Navthuje příslušnou r eso l u ci. Posl. dr. Diamand mluvil o disposičním fondu M.-p. bar. Bienerth praví, že dolazy k němu uči něné dají se vlastně rozlišiti na dva druhy: na d tazy učiněné v příčině politického a v příčině pra covního programu vlády. Nastupuje úřad, dostal pií kaz, aby pokračoval ve snahách utvořiti
#35 alto_textblock #35
parlamentní kabinet
#36 alto_textblock #36
a sražil se upevniti základy dosavadního systému Snažil se, aby tento příkaz také uskutečnil a nede šlo-li dosud ku posilivnímu resultálu, není jistě při- činou nedostatek vážného úsilí s jeho strany, nýbrž příčina spočívá výlučně v poměrech. Poukázal již v panské sněmovně na to, že může si představiti ozdra- vení našich politických poměrů pouze v tom směru že dojde k jakémusi spojení skupin stran ve sněmov- ně a že na podkladě reálním dojde pak také k utvo- ření vlády. Dosavadní snaby přesvědčily ho, že tě- žiště parlamentních a politických nesnází spočívá dnes skutečně
#37 alto_textblock #37
v německočeském sooru. Zdálo se mu tudíž bezpodminečně nulným, zjednaii v tomto směru vyjasnění a sblížení stran, poněvadž se mu to zdálo býti podmínkou skutečně zdárné práce a zdárného spolupůsobení, jakož i nerušeného pokračování v politické činnosti. Měl tu v prvé řadě na zřeteli otázku dělnosti českého zemského sněmu a byl přesvědčen, že až do určitého stupně dal by se snad tam na- jíti klič politické situace. Ale zde také se ukázalo že pouze povrchním řešením otázky bylo by sotva lze dosíci pruktického úspěchu a zdálo se mu tudíz úče-
#38 alto_textblock #38
jež nadhozeny byly při debatě. Mluví nejprve o reso luci, o níž zmínil se zpravodnj a jež týků se zave- čení sazby vídeňských časopiseckých sa- zečů pro sazeče „Wr. Ztgu. a poukazuje n velké obtíže, stavící se proti zavedení tohoto tarifu Probírá nři tom výhody a úlevy, jež mají sazečí „ Wr Ztru“ vůči jiným časopiseckým sazečům. Na to mlúvil o poměrech smluvních úřad- níků telegr. korřesp. kanceláře. Vláda jest ochotna vyhověti pokud možno přáním, ježv lom směru byla pronesena Třeba však nlti ohled n finanční sítuaci, která ukládá jisťou zdrželivost a umožňuje postůp pouze pozvolný. Vzhledem k dotazu posl. Šrámka o filiálce telegr. korresp. kanceláře Brně poukozuje na učiněné již opatření, v důsledku jehož vydávány budou touto filiálkou také česke telegramy od 1. července l. r Disposiční fond jest odjakživa jaksi půdou pro tvoření legend. V širokých kruzích ujalo se me- nění, jakoby disposiční fond byl určen k tomu a ja koby se ho výlučně užívalo k tomu, aby pracoval ve vařejném mínění ve velkém slohu na prospěch vlády Ze dvou velice důležitých důvodů je vyloučeno, aby disposiční fond měl takové určení. Především bylo by to přece velmi nízkým oceňováním politické obe- zřelesti vládní, kdyby se ji chtělo imputovati, že kla- de velkou váhu na zaplacenou chválu. Vláda ví právě tak dobře jako každý pečlivý pozorovatel politického života, že takováto chvála nemůže vytvořiti skuteč- ného veřejného mínění. Vždyt ono není pouhým pa- pírem a tiskovou černí, naopak ono jest výrazem ži- vého vědomí lidu. Tisk, který by byl v odporu s tímte lidovým vědomím, nebyl by žádnou politickou po- tencí a měl by proto cenu pramalou. Tisk má možnest prohlubovati názory svéhe čtenářstva, dávati mu určitý směr, ale vytvořiti veřejně mínění ryze mecha- nicky a vnucovati je obyvatelstvu, to- ho jistě nedokáže. Ale právě proto bude se ta- ké takový časopis, který alespoň něco znamená, kte- rý tudíz předslavuje publicistickou moc a obchodní kapitál, jistě stříci, aby z lásky k vládě znechutils své čtenářsivo. Takový časopis vi, že by zaplatil zká- zou a tak bohatou není pravidelně žádná vláda, aby mohla takovou oběť vykoupili. V mohutném rozvojí moderní žurnalistiky jest u sama o sobě zahruta silná hráa proti nepoctivém vykonávání vlivu. Časopisecký podnik represenluje dnes takovou hodnolu kapitálovou, pracuje s pro- středky lak značnými, že naproli tomu prostředky, jež jsou vládě k disposici, jsou více než skrovné. Roz- počet nejlepšího vělšího residenčního listu, ba každé- ho váženého listu venkovského pohybuje se dnes číslicích, které jsou stejně veliků jako disposiční fond takže proslředky, jež vůhec máme k disposici, nepa- dají zde na váhu. Chci však také stručně naznačiti. že nehledě k jednolivým výjimkám, mravní úrovet našeho tisku jest celkem dost vysoká, aby vylučeval vykonávání nepoctivého vlivu. Co zde povídám, týká se tisku všech národnost a politických směrů v Rakousku a myslím, že ti pá- nové, kteří vídí do naší žurnalistiky, dají mi v tomio směru za pravdu. Nemohu vám cvšem v jednotlivostech dokázati. mncho-li dobra se vykoná ve vši tichosti. S dělá nín veřejného mínění nemá to nic společného. V tomie směru jsem falalista. Věřím, že když dělám dobrou politiku, budu míti pravděpodobně také dobrý tisk když ne, nebude mi také špatný tisk mneho škoditi. Obráceně si pak myslím, dělám-li špatnou politiku. neprospěje mně nic nejvíce nakloněný tisk a úsudek veřejnosti o mně se lím nezmění. Ministerský předseda prosi, aby také tato po- ložka byla schválena. Posl. dr. Kramář opřel se názoru min. předsedy. že tiskem nelze vytvořiti žádné veřejné mínění loto že závisí pouze na náladě obecenstva. Prndkost národnostního sporu v Rskousku má svůj základ mnohem spíš v tisku, než v obyvatelstvu, zvlášt tam, kde pronášeny jsou stížnosti pouze o domně lých a učiněných výhrůžkách. Nynější nálada v Čechách nemůže pokládati se za přl- znivou přípravu k úpravě jazykov otázky. Olázka bemlů způsobila v Čechách vzru- šení, o němž vůbsc nalze si něiniti předslavu. Praž- ské obyvatelstvo naprasto není ocholno dáli si uza- vříti buršáky promenádu na Příkopě. Proti čapkám nikdo ničeho v Praze nenamitá, neboť jest tam ně mecká universita, která také tam má zůstati, z čehož samozřejmě vyplývá, že musí tam býti také buršáci Ale co si obyvatelstvo naprosto nemůže dáti líbiti. jsou průvody sta buršáků a to skutečných i la lešných výhradně za tím účelem, aby uzavřen byl Přikop, který jest nejkrásnější pražskou prome- nádou. Nikdo nebyl by se pozastavoval nad tím kdyby buršáci konali buml na Havličkově náměsti anebo před universitou a nebylo by to dojista žádnou
#39 alto_textblock #39
třek.
#40 alto_textblock #40
Rokováni Svazu poslanců česko-národních. Z Vídně, 26. ledna. V parlamentní komis Svazu poslanců česko-národnich oznámil před- seda posl. Udržal, že klub českých agrárník ko usnesl podati 25 pilných návrhů, kterým chce provozovati oposici, že však k nalé há n ministra dra. Žáčika parlamentní komise klubu rozhodla se vzíti pilné návrhy ty zase na- zpět, že však nové plenum klubovní setrval na původním úmyslu. Konala se skademická roz prava o tom, zdali svaz je legitimován a kom- petentním k usnášení či je-li pouze sborem po- radním. Tato rozprava vyzněla na prázdno. Pe- bata točila se zvláště kolem poštovního výnosu jazykového, minulého pálku vydaného a sáhala zpět až k počátkům odboje proti právům ja- zyka českého, provozovaného v Chebu. Diskuse zůčastnilo se jenom málo členů, kteří promluvili několikráte. Do sporu, má-li se stupňovati oposice k obstrukci, zasáhl dlouhou řečí ministr dr. Žáček, který vyležil všechny stránky jazykového výnosu poštovního a varoval proti každé taktice, která by odpudila od Čechů ostatní strany slovanské. Vzbudilo pozornost, že vůdeové česko- agrární strany Udežal, Staněk a Zázvorka uložil si naprosté mlčení. Bývalý ministr Prášek omlu- ven byl churavostí. e Také dr. Pacák promluvil. Žádal, by cel česká politika nebyla zavěšována jedině na po- štovní jazykový výnos, Pro taktickou obstrukci se pronesli zvláště posl. Rataj, dr. Stránský a poslanci strany dolsb mtd epnl česko-radikální. Na přetřes dostala se též akce postátnění velkých soukromých drah a bylo žádáno, by ee zkoncování této akce parlamontem nemařilo po- stupem obstrokěním. Ukázalo se v rozpravě té, že není jednomyslného názoru na nynější si tuaci, ale také ne jednotné vůle o prostředcícl taktického postupu. Schůze svolána byla ku po- souzení veškerého stavu věcí vnitřně politických vůbec a českých zvlášť, avšak zůžila se v ro- kování o věcech poštovních a justičních. Ve čtvrtek ráno sejde se svaz k nové poradě. Bylo upozorněno, že do porady dnešní dostavil se s hotovým usnesením toliko klub českých po- slanců agrárních, ostatní skupiny však nikoli. Proto byly ostatní kluby české svolány na zej- Oposici ano — ale obstrukci ne. Z Vídně, 26. ledna. O dnešní schůzi parla- mentní komise českého svazu sděluje „Cen- trum“: „Schůze svolána byla na podnět radi- kální skupiny „Českého klubu agrárniho“, by rozhodla, zdali se doporučuje tou dobou podá- vati hromadně pilně návrhy. Veliká většina če- ských poslanců, která se zúčastnila schůze par- lamentní komise, vyslovila se sice pro rozbod- nou oposici preti vládě, avšak proti obstrukci. Naposledy přijat kompromisní návrh v ten roz- um, aby se nevole v českém lidu a v české de- legaci projevila resolucí, ve které zvláště vysloví se příkrý soud o posledním poštovním výnese jazykovém. Porady o tom budou v pá- tek zkoneovány. Communiqué o této poradě sděluje pouze „Parlamentárka svazu českých stran rokovala o vydání poštovního výnosu a vyslovila jedno- myslně největší rozhořčení nad tímto, žádným platným nařízením ani zákonem neodůvodněným a státním základním zákonům odporujícím zkrá- cením práv českého jazyka ve vnitřní službě po štovní.“ V jednání bude se pokračovati v čtvrtek 28. t. m. o 9. hod. dopolední
#41 alto_textblock #41
sudku.
#42 alto_textblock #42
Odsouzený slovenský poslanec. Z Pešti, 26. ledna. (K. k. uh.) Ružom- berský soud odsoudil poslance národnostní strany říšského sněmu Fr. Skyčáka pro domnělý pokus pobuřování proti úřadům, jehož prý s dopustil na schůzi lidu v Jablonci, na dv měsíce do státního vězení a ku po- kutě 400 K. Skyčák ohlásil odvolání z roz- Z říšského sněmu uherského. Z Pešti, 26. ledna. (K. k) V poslanecké sně- movně v další povšechné debaté o berní správě posl Emödy (úst. str.) pravil, že vzestupná daň po- zemková je nespravedlivá, poněvadž není přiměřena poměrům rentability. Posl. Kelemen (str. neodv.) vysvětloval n dostatky jednotlivých osnov. V zevrubném rokováni podá náležité doplňky. Předlohu celkem přijímá. Příšti schůze bude zejtra.
#43 alto_textblock #43
Ze strany neodvislosti. Z Pošti, 26. ledna. (K. k.) Jistý počet poslanců strany neodvislosti dostavil se dnes za vedení po- slance Bely Polciesa k ministru kultu hr. Apponyovi aby mu poděkoval, že ve slyšení u císaře věrně vy- líčil stanovisko strany. Poslanci ujistili ministra dů- věrou a příchylností strany. Ve své odpovědi zdů- raznil hr. Apponyi, že situace není tak zachmuřena. jak líči se s jisté strany. Na jednacím pořadu jes sice rozluštění obtížnýcl otázek, ale o akutní kris nelze mluviti. lan Z Bosny. Ze Sarajeva, 26. ledna. (K. k.) Císař schváli nový advokátní řád pro Bonnu a Hercegovinu. Zá roveň zřízuje se advokátní komora.
#44 alto_textblock #44
Řížský zněm německý. Z Bezlína, 26. ledna. (K. k.) Po delším rokování odkázal říšský sněm rozpočtovému výborů po deláí debatě předlohu o doplnění zákona, jenž se týká vzá- jemné paroplavební poštovní dopravy se zámořím. Příští schůze ve čtvrtek.
#45 alto_textblock #45
Pruský sněm o opravě volebního práva. Z Berlína, 26. ledna. (K. k.) Poslanecká sněmovna za přilomnosti mínistra vnitra roko- vala dál o návrzích stran volebního práva. Posl. Friedbetg (nár. lib.) odůvodňoval Hobrechtův návrb, aby vláda ve případě zamítnutí návrhu svobodomyslné strany stanovila stupně vo- lebního práva dle významu jednotlivé osobnosti a dle kultutního, hospodážského a sociálního rozvoje lidu.
#46 alto_textblock #46
Vídeňský tzh na vepřový dobytsk. Z Vídně, 26. ledna. Přívezeno 11.319 prasat: 2318 tučných těžkých a 3354 prostředních i lehkých a 5647 masných. Mezi později dodanými bylo 679 krmných a 664 masných prasat. Tučných prasat bylo — 1500, masných — 3600 než minulý týden. Tendence byla vzestupná, takže tučným prasatům připlatilo 7 K, masným 8— 10 K. Znamenala: prasata tučná těžká Ia. K 116—117, také až K 118, prostřední K 104—114, lehká a špatnější K 100—108, masná K 92—120 za 100 kg. Ceny tuků zlepšilý se o 1 K, více se nepovo- lovalo. Znamenalo: sádlo vídeňské městské zboží la K 70.— až 70 50, Ila. K 68 až 68.50. Slanina těžká nedosolená byla po K 64 až K —, těžká bílá — tabolová K —.— až —.—. Ceny ve velkém za 50 kg. skutečné výlohy bez nádoby resp. obalu.
#47 alto_textblock #47
Rodinné zprávy.
#48 alto_textblock #48
Jndřich Šehesta, c. k. vrehní ber. správce na Smíchově a Marie Šebestová, vdova po pri- máři Dr. Sukovi rodem Durasova, byli dne 25. ledna v chrámu sv. Ludmily na Vinohradech oddáni. 1839
#49 alto_textblock #49
e
#50 alto_textblock #50
nm s
#51 alto_textblock #51
nattan v ni — n a s bot k le zen ajnárila nnr bo e pe n vare o osi
#52 alto_textblock #52
Kdo Odelu dů- sledně denně používá, vyko- nává dle dneš- ního stavu vě- dy nejmožnějši a nejiepší oše- třování zubůa úst. 1276
#53 alto_textblock #53
loe
#54 alto_textblock #54
ojeno
#55 alto_textblock #55
šs