ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 d6a55570-8d4d-11dc-bb70-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 32
#1 alto_textblock #1
Ročník XXXXIX.
#2 alto_textblock #2
nso
#3 alto_textblock #3
ls ní s tensee no
#4 alto_textblock #4
l
#5 alto_textblock #5
av
#6 alto_textblock #6
V Praze, ve středu 27. ledna 1909.
#7 alto_textblock #7
něm nolž i.
#8 alto_textblock #8
Číslo 27.
#9 alto_textblock #9
Naranni a večerní listy předplácí se V Praaze v administraci na nsěsi sa tvrt lota . . . . 6 K —k s dvoji donáškou na měsie na čtvrt leta . . . . 7 R esk ve Bliálkáchí na měsic. . . . . . 2 K 30h Poštoui na měsle. na čtvrt lsta . . . . B K enh s dvoji zásilkou na měsií Ba tvrtiota: : k s
#10 alto_textblock #10
V drobném prodejii ranni čislo o sobě . . za 9b večerni . . . . za lh Ve filiálkách na venkově ranni čislo . . . . . . . j večerni . . . . . . . . 5b
#11 alto_textblock #11
lnseráty platí se hotově napřed Předplacení a inserty přijšmá administrace v Marianské ul., . Tam nacházejí se táž redakce, tiskárna a skpedine „Národních Listů Rukopisy se nevracejí.
#12 alto_textblock #12
Rozhodnutí v Uhrách nadchází.
#13 alto_textblock #13
Maďaři z pravidla obratně zakládají svůj pastup. I tentokráte spadá jejich soustředěna činnost do doby, kteráž jest ve dvojím směru příznivá pokusům o nabytí nových úspěchů Jednak zůstává mezinárodní situace stále ještě nejashou, a ani po dohodě s Tureckem nikdo není s to zaručiti, kde asi skončí bal kánský počin bar. Aehrenthala, jednak vládní a parlamentní stav v této polovině říše blíž se čím dále tím patrněji pověstné stanici — čl. 14. st. zákl. z. Proč by tedy maďarští politikové ne- použili těchto okolností a nekuli železo, dokud jest žhavé? Praví se sice, že i v Uhrách přiostřily se poměry v krisi koaliční vlády, ale pro názor tento není dosti věcných podkladů Pravda jest pouze, že koalice zůstala státi před svým posledním úkolem — provedením volební opravy; ale zastávka tato mohla být i umělou, aby se zatím dospělo k vyřízen jiných, maďarským politikům více žádoucích záležitostí. Posavadní průběh politických udá lostí v Uhrách pak nasvědčuje, že v té pří čině Maďaři se neklamali. Dovedli zatím hnouti jak otázkou vojen skou, tak bankovní, čímž připravují základ nové formaci budoucí vládní většiny sně movní a bezpochyby i souhlasné přeměny v ministerstvu. Oproti tomu poodstavili na čas otázku volební opravy, dosáhnuvše od ročení její, jak se praví, asi na čas dvou měsíců. I lhůta tato předpokládá, že do t doby budou ostatní nutkavé záležitosti uspo- řádány a že napotom i volební oprava hladčeji se provede! Pokládá se pak za zásluhu nynějšího uherského ministra vnitra, hr. Andrásse, že on nejvíce se přičinil ke shodě ve věcecl vojenských s korunou, a i dolaz bar. Mor seve, ve věci této na radě říšské podaný spočívá na názoru, že vojenská správa Maďaři se dohodli, čímž by z poměru Ma ďarů k Vídni byl odstraněn nejvážnější před mět úrazu, jakýž trval od r. 1902. Šprávě vojenské se dostane zvýšeného počtu nováčků, aby mohla vybudovati brann síly ve smyslu svých, po leta chovaných zá měrů, Maďarům pak se dostane ústupkův co do válečných praporů, některých odznak a co do užívání maďarštiny jakožto plukov ního jazyka a dále při novém vojenském souďůím řádu, od let již chystaném, ale do sud neuskutečněném. Zbyla tedy pouze otázka bankovní V této příčině jest, jak známo, i v Uhrách nejednotný názor. Politikové tradic Deáko- vých, soustředění zvláště ve straně ústavní zastávali posavadní společenství Národní banky, a nápadno jest, že se tu exponoval nejvíce ministr vnitra hr. Andrássy, kterýz ve věcech vojenských dle všeho pracoval s úspěchem. Za to největší strana koaliční. strana neodvislých, jež sama o sobě má vět- šinu na sněmě, neústupně trvá na tom, aby se provedla rozluka bankovní, zřídila samo statná uherská banka aneb aspoň bankovní kartel. Pravili jsme již, že posavadní postup maďarský směřuje i k tomu, aby se dospělo i k nové jednotné většině sněmovní a vládě Ji odpovídající. Tato většina i vláda dle po- měru parlamentních by mohla míti pouze ráz posavadní strany neodvislosti; a chování hr. Andrásse ve věci bankovní dá se pak
#14 alto_textblock #14
pochopiti jako krok připravující jeho odstup a uvolňující dráhu nové formaci. V poslední době vystřídala se ve Vídni při audiencích řada nejvážnějších maďar ských politiků, vesměs aktivních ministrů včera řadu tu rozmnožil předseda sněmovny Justh a spolu nejrozhodnější zastance samo- statné banky. Justh jest vynikajícím členem strany neodvislé, za niž zasedá v minister- stvu Košut a Apponyi. Tento v audienci své zastupoval zároveň chorého Košuta, takže názorech strany neodvislých se dostalo pa- novníku zajisté žádoucí zprávy, a proto slyšení Justhovo, jehož rozhodné stanovisko ve věci bankovní jest všeobecně známo, ne- mohlo se obmeziti na pouhé další podání zprávy o názorech strany neodvislých. Úvážíme-li, že na záležitosti vojenské stačil hr. Andrássy a že potom slyšeni byl předseda ministerstva Wekerle, i hr. Apponyi i nyní předseda sněmovny Justh, nechybíme asi majíce za to, že předmětem těchto audiencí nebyla pouze otázka ban- kovní, ale že se při nich jednalo i o uspo řádání a upravení půdy zamýšlené nové sjednocené většině sněmovní a budoucí vládě. o ni opřené. Skutečně také již se octly na veřejnosti programy, na nichž má spočívati toto budoucí uspořádání parlamentních vládních poměrů v Uhrách. Za svého pobytu ve Vídni navštivil včera Justh i předsedu ministerstva bar Bienertha, i všecky tři společné ministry bar. Aehrenthala, podmaršálka bar. Schön- aicha, bar. Buriana a mimo to i předsedu rady říšské dra. Weiskirchnera, s nímž se dal při té přiležitosti společně fotografovati. To vše zdá se nasvědčovati, že Justh bude asi členem přištího ministerstva uherskéhoa pokud se významu fotografie s drem. Weis- kirchnerem týká, že — bude za dobře s křesťanskými sociály. Snad jest v podrob- nošti té i jakýsi osten — proti bar. Morseyovi a jeho dotazu po vojenské dohodě. Jsouť i v Uhrách četné známky toho, že nové poměry se utvářejí ve směru více klerikálním, o což hlavní zásluha zdá se náležeti nejen ministru osvěty hr. Apponylovi, ale i italským zkušenostem ministra obchodu Košula. Jisto jest aspoň, že za koaliční vlády snahy klerikální v Uhrách sesílily a jsou i ve straně neodvislé hojně zastoupeny. O Justhovi se má za to, že nahradí ministra vnitra hr. Andrásse a také se v te příčině tvoři nálada ve veřejnosti i mezi národnostmi, což jest ovšem zjev před příchodem nové vlády dosti srozumitelný. Slyšení Justhovo u panovníka možno jaksi považovati za závěrečný výjev v posa- vadní akci maďarské, po němž asi již ne- bude následovati nijaká další informaceo poměrech v Uhrách, ale možno spíše očeká- vati konečné rozhodnutí koruny Pokud se týká bankovní otázky, osvěd- čila se vídeňská veřejnost co nejrozhodněji proti bankovnímu kartelu, a tak stojí proti sobě nyní příkře obě strany. Pokud však jsou poměry na radě říšské tak rozvráceny a v posledních dnech zasahováním vlády do záležitostí našich českých krajně zostřeny, jest velice pravděpodobno, že říšská rad takto pozbude svého vlivu jakožto stejně oprávněný činitel a že řešení bankovn otázky stane se ve smyslu uherském a s po- užitím čl. 14. Tak běduje na př. již dnes vídeňsky »Zeite: Hrozí veliké nebezpečí z našici
#15 alto_textblock #15
vlastních vnitřních nesnází, které nás učinily v rezhodném okamžiku opět málomocnými bezbrannými. Ukáže-li se, že jest říšská rada v nutka- vých záležitostech státních nezpůsobilá jed nati a bude-li nutno sáhnouti opět ke čl. 14. co potom? Povedou-li vlastní vnitřní poměry ke krisi, přikročí na rozhodující kruhy my šlenka, že jest lépe rozmnožiti nařízení dle čl. 14 ještě o jedno další a povoliti Uhrám kartelovou banku, aby nebyl stát zachvácen současně dvěma záhubnými krisemi v obou svých částech. A zdejší politikové němečtí přičiňují se jak známo, všemožně, aby říšská rada byla na dobro ochromena a stala se opravdu — mrtvolou Maďaři si na tuto německou taktiku za jisté nebudou naříkati !
#16 alto_textblock #16
Vádní osnovy zákonů na úpravu poměrů v Čechách.
#17 alto_textblock #17
p
#18 alto_textblock #18
z Vídně, 26. ledna. Obě vládní osnovy, upravující jazykové po měry v království českém, zákon o jazykovýel řádech pro zeměpanské úřady a zákon o kraj ském zřízení, podány vládou poslanecké sně movně ještě dřive, nežli oznámeno. Byl určen původně termin 9. února. Nyní však se rozhodl bar. Bienerth pře ložiti je již ve středu 3. února. Elaboráty jsou úplně vypracovány, adjust vány a hotovy a nestane se v nich asi již ni- žádná změna. Ministerský předseda zůstavuje rozhodnut o těchto operátech sněmovně poslanecké samé dokládaje — jak už jeho zvykem v době po- slední — že sněmovna zároveň rozhodne osu svůj. Ujišťuje se dále, že bar. Bienerth na dneš ním slyšení byl zmocněn, aby předlohy ty podal Bar. Uienerth k urychlení tomu po pohnal, jak se zdá, německo-nacionální svaz jenž dle sdělení tiskové kanceláře ohlásil pilný návrh, ve kteržmž „vzhledem na úplně neudrži telné poměry v Čechách a na bezvýslednost růz- ných konferencí a anket pro úpravu otázky ja zykové, konečně vzhledem na to, že zlepšen neutěšených poměrů ve sněmovně poslaneck může trvale nastati jen zákonnou úpravou po- měrů jazykových v Čechách, vláda se vy- zý vá, aby ve sněmovně poslanecké ihne předložila osnovy zákonné ve příčině úpravy ná- rodních poměrů v Čechách, jakmile budou tyt osnovy zákonné předloženy, budiž zahájeno první čtení a osnovy tyto buďtež přikázány 52člennémů výboru.
#19 alto_textblock #19
Říšská rada.
#20 alto_textblock #20
Poslanecká sněmovna. (Schůze 128.) Ve Vídni, 26. ledna. (Zvláštní telef. zpráva »Nár. Listů «.) Poslanecká sněmovna odbyla si dnes zají mavou debatu jazykovou. Nebyla to roz prava věcná — byly to spíše plaidoyery, vedené sociálními demokraty Soligrem, drem. Souku pem a drem. Rennerem za úpravu jazykovýcl poměrů v království českém a v celém státe vůbec zákonem. Posl. dr. Baxa zasáhl do této diskuse vel mi břitkým posudkem o chování se pražské po- licie a četnictva za nedělních událostí na Pr kopě.
#21 alto_textblock #21
Po stránce jazykové vytkl důrazně,ž strana, ke které náleží, trvá na slanovisku na- prosté rovnoprávnosti v Čechách na Moravě ave Slezsku, jakkoli v těchte zemích náleží českému živlu přednost. Když volen byl generální řečnik proti pilnosti návrhu. posl. Seligra na volbu 52člennélo výboru k zákonnému spořádání ja- zykových národních pomérů, udála se zajímavá opisoda: zapsáno bylo ještě 64 řečníků, hlaso- vacích lístků však pro volbu řečníka proti pil- nému návrhu bylo 70. Místopředseda Pogačník prohlásil následkem toho volbu za zrušenou bylo nutno vykonati druhou volbu.
#22 alto_textblock #22
Předseda dr. Weiskirchuer zahajuje schůzi o 1i hod. 5 min Správce ministerstva financí podává osnovu zá- koná, klerou se ministerstvo zmocňuje, uzavřítis uherským ministerstvem aditionální smlouv ke smlouvě mincovní a měnné v příčině ražení dvoukorun a dalšího ražení korun: dále osnovu zákona ve pří čině zmocnění banky rakousko-uherské k dalšímu vydávání desetikorunových bankovek. Dotazy podali poslanci: Pik, Svěcený, Aus a soudr. na ministra zeměbrany ve příčině zaveden dvouleté doby služební. Dr. Hajn a soudr na správce ministerslva spra- vedlnosti ve příčině konfiskace článku, uveřejněného v „Samostalnusti“ o úladní činnosti presi denta vrchního zemského soudu svob pána Wesselého v Praze. Pokračuje se v rokování o pilných návr- zích, především o národnostním sporu česko německém Posl. Seliger (něm, s0c dem.) pravil, že jeho ná- vrh směřuje k tomu, aby měšťáckým stranám byln ukázána cesla, dospěti ku praktické národní prác- pokojné. Nařízení a výnosy nemají pro národy žádne ceny. Jen zákonnou úpravou, úmluvami od národ k národu mohou národové dospěti ku právu, svobodo a nedotienutelnosti své državy národní. Dnešní slav je nesnesitelný, předevšim pro dělnickou třídu v Ra- kousku, která má právo a povinnost žádati na parla- menlu sociální reformy a rozumné hospodářské zá- konodárství. Htečník líči truchlivě účinky vládnoucí hospodář- ské krire pro německé dělníky v Čechách a do- vozuje zejména, že hrozi nebezpečenství, že z několik nedě! 26.000 dělníků v něme- ckých krajích Čech bude i s rodina m vydáno v šanc hladu. Také tato hospoldár- ská krise bude, jako každá dřívější, pro Čecho- němce spojena s těžkou národnostní ztrátou, pro če- ské menšiny však s výhodou. Neboť něme- eký národ průmyslový a zejměna Němci v Čechách trpí krisí, klerá nuti německé dělníky vystěhovati se, aby pot pozdéji byli nahražení Čechy. Tomulo vzrůstu če- ských menšin možno uěiniti jen tím přítrž, zdolají-l němečti dělnici v německých krajích Čech rozumnou hospodářskou a sociální politikou krisi. Tuto něme cko národní politiku zaslávají sociálně demokratičt dělníci v Čechách v boji proti mluvkům, kleřís osobuji právo mluviti jménem německého ná roda Řečník vyzývá bar Bienerlha, aby měl o vahu předložiti dlouho ohlašovaný jazykový zákon Tosl. dr. Soukup napřed česky a pak německy vytýká vládě neschopnost a nedostatek vůle k řešen národnostních otázek. Sociální demokraté nechtěi potlačovati svobodný vývoj národních sil, naopak musí jej zádati. Snaží se dospěti ku poclivému a loyálními příměří v národnostních otázkách. Odsuzuj obstrukci jako výraz politické neschopnosti. Prvn podmínkou národníhc příměří je demokratická volební oprava pro zem ský sněm a do obcí. Rečník poltrá názor, že úprava jazykové olázky spadá výhradně do kompetence zemských sněmů přimlouvá se za vydání říšského rámcového zákona. Náradnostní mir může býti dílem kompromisu. Vy- rovnání nesmí se obmeziti na jedinou korunní zemi. Je známo, že vnittní německý jazyk úřadní neza- kládá se na zákonném vodkladě a že je v platnost coutra legem. Žádný národ nesmí popírati právo druhého národa na platnost jeho jazyka jako vnitiní toči úradní v územi národa tohoto. To platí tím víee
#23 alto_textblock #23
pro zevnější službu. Strana řečníkova musí trvali na fom, aby každý obyvatel země mohl ve svém ma- teřském jszyku hledati a nalézti své právo, až na- horu k ústřednám. Vnitřní služební řečí má býti území českém čeština, v německém němčina a jazykově smíšeném území má se říditi řeč ta dl obžalovaného, nebo dle prvního podání. Řečník přimlouvá se za schválení pilnosli ná- vrhu a praví, že jest to asi poprvé v rakouských dě- jinách, kdy Češi a Němci souhlasí s touže zásadou, ahy se taklo vybředlo ze zbědovaných poměrů v tom to parlamentě. (Výkřiky) Posl. Hráský: Národnostní otázku třeba tudí odsunouti na vedlejší koleje? . Posl. Soukup: Naprosto ne, víme však, že li nežije jen olázkou národnostní, nýbrž že touží téz po jiné, důležité práci. Řečník žádá konečně za schválení svého ná- Posl. dr. Baza prohlašuje, že mluví česky prolo. aby protestoval slavnosině proti ne- protokolování českých řečí. Všichni sla- vanšti poslanci měli by se opříti stavu, v němž na- lézá se otázka neprotokolování neněmeckých řečí. Polom promlouvá o pilném návrhu posl. Wol- fa, ohražuje se proti jeho vývodům a praví, že česká společnost v Praze šetřila vždy imunnity německých poslanců, čemuž však nebylo tak v případě Klofáčově v Vídni, Řtečník líčí na to události, jež sběhly se mi- nulé neděle v Praze, žádá na vládě vysvětlení kdo dal četnictvu rozkaz, aby postupo- valo za poplašných signálů s napřaženými bo- dáky, když přece v tuto dobu chystali se již jak buršáci, tak i procházející se obecenstvo k od- chodu z Příkopu Ze způsobu, jakým se policie v poslední da- bě nepokojů chová vysvitá, že vládní kruhy ne- přejí si pokoje v Praze. Pražské nepokoje liší se v jednom boděo nepokojů v jiných městech, totiž v tom, že
#24 alto_textblock #24
vrhu
#25 alto_textblock #25
pražských nepokojích jsou šířeny nej- prolhanější zprávy. Pramenem těchlo zpráv jest jednak něme- cká žurnalistika, jednak státní pa- licie, jednak státní zastupitelství. Uvádí jako příklad toho zprávu o demo- lování paláce Aehrenthalova, ač- koliv v tomio paláci nebyla vyražena ani je- diná tabule okenní Ačkoli čeští poslanci zá- dali na príslušném místě opravu této zprávy. nebylo až dosud vydáno úřadní dementil Prudce útočí na pražskou policii žádá rozhodně, aby nastala osobni z mě- na u tohoto čiadu. Obrací se dále proli praž- skému slátnímu zaslupitelstvu a prohlašuje, že vrchní státní zástupce Merhaut je vinen všemi výnesy, které vedly ku pronásledování českých demonstranlů a ke konfiskaci českých listů. Žáda i při tomio úřadě pronikavou osobní změnu. Mluví dále o návrzích Lisého a Fresla, líčí udá- losti v Kašperských »Horách a Sušici a poukazuje k tomu, že ve všech případech, kde v Sušici byli čeští demenstranti dáni v obžalobu, soud byl nucen vynésti osvobozující rozsudek. Nežádá vydání no- vého jazykového zákona, při jehož sdělání by rozha- dovali činitelé moci politické, nýbrž pouze nejpřis- nější zachovávání a provádění platných zákonů žádá, aby všichni úřadníci ovládali oba zemské ja- zyky a aby příslušníci českého národa mohli nalézti své právo u každého státního orgánu ve své řeči Rozdílu mezi vnitřní a vnější úřadní řečí nezná stra- na řečníkova a proto zádá, aby nařízení bar. Krausa z r. 1852 bylo zrušeno a aby bylo zrušeno nařízení Schönbornovo z r. 1890 o zřízení dvou senátů př pražském vrchním zemském soudě. Strana řečníkov jest pro společný úřadnický status a proti jakékoliv teritorižlní rozluce. Žádá, aby nejvyšší a kasační soud, jakož i správní soud pro země české koruny měly své sídlo v Praze. Konečně žádá strana řeční- kova, aby byl brán zřelel na český národ v Dolních Rakousích,
#26 alto_textblock #26
FEUILLETON.
#27 alto_textblock #27
Názory Marie Terezie o státu a o životě. Nastoupením Marie Terezie (r. 1740) na stupuje v soustátí rodu habsburského nová éra bra t. zv. osvíceného absolutismu. Nové pojet moci státní razi si dráhu a také skutečně vše obeeně proniká. Dosavadní dualismus moci pa novnické a moci stavovské se překonává, mo derní ideu jednotné státní moci nastupuje n jeho místo: na troskách dosavadního státu a solutisticko stavovského vzniká stát moderní stát byrokraticko-centralistický Nebude tudíž sporno, že za takových okol nosti jest velmi důležité znáti názory a mínění absolutistických panovníků o státu, o živote atd. Soustavné zpracování látky tohoto oboru máme teprve o Marii Terezii a to loni (Gotiholo Dorschel: Marie Theresias Staats- und Lobens anschauung v Lamprechtových Geschichte Unter suchungen, sv. V., seš. 3., Gotha, 1908). Látka zde zpracovaná jest pro nás velmi důležita Jednak jest Marie Terezie první představitelkol osvíceného absolutismu, jednak právě zrušenín české dvorské kanceláře (r. 1749) a správn centralisací státu českého a zemí rakouskýeh jest tvůrcem novodobého, moderního Rakousk. (do jisté míry i dualismu). Marie Terezie nebyla vychována jako příšt panovnice tak rozsáhlých zemí. Doufal totiž otec její, tvůrce pragmatické sankce, Karel V neustále, že dostane ještě mužského potomka dědice trůnu a udržovatele rodu habsburského v pozdějších dobách jeho vlády nejisté zdrav jeho manželky (která jej však přežila), dávalo jakousi naději v nové manželství, které by snac přineslo žádoucího dědice. Nastoupila tudít r. 1740 Marie Torezie vládu naprosto nepřiven a v umění vladařské vůbec nezasvěcena A sluší přičisti na vrub jejím opravdu neoby- čejným darům duševním, že dovedla nejen ob hájiti zděděnou říši (až na ztrátu bohatého Slezska), nýbrž že ji dovedla i položiti na nové dle tehďejšího pojelí moderní základy, že vy tvořila novodobé Rakousko. Snad na druhé sta
#28 alto_textblock #28
ně právě ta okolnost, že nedostalo se jí vycho- vání, jaké jest potřebné příštímu vladaři, i že vladařem zde byla žena, byla toho důvodem že Marie Terezie s takovou poměrně lehkostí se přenesla přes celé státoprávní a ústavní slo žení říše a pouhým škrtnutím péra provedla zru šením dvorských kanceláři české a rakousko správní centralisaci koruny české a zemí rakou- ských — čin, který způsobil na dvoře víden- ském mezi dvořany zděšení a který sám nej vyšší dvorský maršálek (později nejvyšší hoí mistr) Jan Josef kníže Khevenhüller- Metseh jeden z nejvěrnějších služebníků Marie Terezie nazývá ve svých zápiscích revolucí. Dle názoru Marie Terezie jest stát bož ským zařízením a panovník, který vládne jen z boží milosti, jest zodpověděn pouze svému svědomí a bohu, nikomu však jinému. Základni pilíře šťastného vladaření jsou pěstování úcty k bohu a bezúhonné zachovávání katolického ná boženství. Maximou činnosti vladařovy jes blaho státu a poddaných, oč musí panovník pe- čovati přede všemi ostatními záležitostmi. Vládu však musí vésti panovník sám, neboť není pr to „slušné“, jestliže kníže přenechává vláduji nému); do knížete klade prý lid veškeru naděj a od něho očekává svoje blaho (absolutismu v nejvlastnějším slova smyslu). Ovšem tohoto eíle lze dosáhnouti jen tehdy je-li stát sám v sobě jednotný a je-li spravovár dle jednotných zásad. V tomto směru bylo Mari Terezii vzorem spořádaného státu Prusko. Paru- kularismus jednotlivých zemí jest prý Rakousku značně na újmu; vznikají prý různé třenice mez zeměmi a ministři jednotlivých skupin elátníc mají prý na srdcí spíše zájem „svých“ zemí. než blaho celkevého státu a zájem společného panovníka. Nad to ještě práva stavů, beztoho prý neprávem nabytá, stěžují z valné části snahu zeměpánovu o nejvyšší blaho státu a podda- ných. Proto prý nutno provésti v ústavním (resp i ve státoprávním) složení jednotlivých zemí různé změny a opravy. Tendence tereziánských reforem správníel
#29 alto_textblock #29
*) V dopisu své dceři, královně francouzsko Marii Antoinetlě z 30. května 1774
#30 alto_textblock #30
a ústavních jsou celkem dvojího rázu: jednak absolutistického; moc zeměpanská se sesiluje a upevňuje na úkor moci stavovské a zeměpnn- ská správa podrobuje si další obory. Jednak však jest také rázu centralisujícího, neboť jed- nota státu razí si cestu na účet dosavadníh partikularismu (prozatím ovšem jen v zemíel neuherských). V oboru sodunictví udržuje se ještě místy t. zv. kabinetní justice; Marie Terezie provád však reformy v soudnictví, jichž účelem jes jednak zjednodušení a uryehlení konání spra vedlnosti, zejména oddělení její od správy, jed nak také dosažení jednoty státu i v tomto oboru. K tomu směřuje zřízení jednoho nejvyššiho soudu ve Vídni i jednotná kodifikace pro ve- škery země neuherské (nikoli také pro země koruny uherské). V oboru financí drží se Marie Terezie ještě starého patrinoniálního pojetí státu (stát po kládá se jaksi za soukromý majetek zeměpána) Proto, ač sama pro sobe mnoho nespotřebovala, Marie Terezie na př. dary svým přátelům udi- lela z jmění státního (štědrost její byla známa) a výchova i výbava četné její rodiny (Marie Terezie měla 16 dětí) šla rovněž na účet státu. což státní rozpočet mnohdy značně zatěžovalo. Hospodářská politika Marie Terezie ber zřetel především ku průmyslu a obchodu, ježtu od nich se více očekává zvýšení blahobytu přírostek obyvatelstva, než od zemědělství. Za- mezuje se vývoz peněz ze země a jevíse zřejmá snaha zvýšiti populaci. Podperuje se do- mácí fabrikace, stěžuje se obchod se surovinam a s polotovary, upravují se mzdy. Usiluje se o přesné rozlišování obyvalelstva venkovského od městského, o rozlišování produkce od ob- chodu; rovněž se obmezují výsady cechovní. pokud jsou na újmu svobodě výroby. Ovšen bylo později od některých směrů v hospodářské politice upuštěno, poněvadž se prostě neosvěd čily, neb aspoň nesplnily naděje v ně kladené V ohledu náboženském vyniké Marie Tere zie opraydovou zbožnosti a přichylností k církv katolické. Lze to ostatně do jisté míry vysvětliti i tradicí rodu habsburského, neboť rod ten stál věrně při církvi a domníval se býti také v
#31 alto_textblock #31
zvláštní ochraně boží. Nábožnost a zejména i vnější úkony náboženské vyžadovala Marie Te rezie také od svých podřízených. Ač nebylo un té míry nesnášelivosti náboženské, jako u je- jích předků, přece jen toleranci neschvalovala a proti ní i horlila; neboť dle názoru jejího ne byl bez panující chkve stát ani myslitelný Ostatně proti toleranci je vedly také důvody po litické, neboť protestantismus byl vždy nepři telem rodu habsburského Ovšem nábožnost novadila ji nikterak, aby se nepostavila proti politickému vlivu církve kléru. A skutečně četná omezení vlivu a pravo moci církve dalují se právě z dob vladaření Marie Terezie, neboť dle jejíhe náhledu má stá nejen právo, nýbrž i povinnost vzíli do vlastn správy t. zv. politieum církve a stát jest ve stát ních záležitostech všomohoucí i proti církvi. O tud stát potahuje ve svou správu mnohé obory které až dosud byly, ne-li výlučně, tedy asp převážnou měrou v rukách církve (školství úprava manželského práva a j. v.). Tyto náhledy svoje uskutečňovala ve zná- mých svých reformách. Avšak reformy tyte vy kazují celkem dvojí ráz: první období reforem jest spiše rázu vnějšího, stojí, abych tak řekl, ve znamení zahraniční politiky. Marie Terezi nesla totiž velmi těžce ztrátu bohatého Slezsk a vší mocí se snažila jeho znovu dobyti. K tomu ofli se nesly všechny reformy v soustátí habs burském; seentralisovaly se země české a r kouské, moc stavů se stlačila na míru nej nižši, budovalo se a zřizovalo se silně vojsko vzorem k tomu byl stát pruský. Avšak po ukon čení sedmileté války musila Marie Terezie n býti přesvědčení, že Slezska zpět již nedobude a tudiž těchto plánů se vzdáti Odtud nastává obrat v polilice, obrat i v re fermách; nastává politika míru a roformy týkají se vnitřního stavu říše, v popředí vstupují pře vážnou měrou reformy kulturní a soeiální. P smrti svého manžela, Františka I., (1765) za číná Marie Terezie jeviti méně energie pro nove reformy a lpěti spíše na starém; vyvíjí se vn spíše historický smysl a jakýsi konservatismus. Nedůvěřuje si již tou měrou, jako dříve; snat jest to i vliv stáří. Bivalí rádeové její sešliji
#32 alto_textblock #32
převážnou měrou s tohoto světa a na jich místo nastupují noví, mladší, přinášejí nové my- šlenky, kterým však nechce již rozuměti. A tak vyvíjejí se u dvora vídeňského dva protivné smé- ry, směr čistě novotářský, který se nechce le- kati nižádných překážek, a směr konservativní, který postupuje jen s rozvahou a s velikým ohledy na vše staré. V čele prvého směru jest syn Josef II., druhý směr zastává matka. Ob holdují rozhodnému absolutismu, avšak absolu- tismus Marie Terezie jest založen na božském ustanovení, absolutismus Josefa II. jest založen na přirozeném právu, jest to filosoficko osvícený absolutismus Vůbec mezi názory obou objevuje se záhy nepřeklenutelná propasl. Mimo jiné s hrůzou pozoruje Marie Terezie, že Josef II. jest pln nadšení pro jejího nejúhlavnějšího nepřítele Friedricha Velikého, a že v něm vidí ideál pa- novníka. Spory mezi matkou a synem jsou ča- stější a častější, a tyto neshody ztrpčují značně zbývající část jejiho života. To však nevadí M- rii Terezii, aby přímo žárlivě střežila panovni- cká práva svá i vůči svému synu (jako i dříve proti svému manželu), takže Josef II. v jednom dopise své sestře Marii Antoinettě si stěžuje, že jest na dvoře vídeňském „pátým kolem u vozu.“ Přes to však i v tomto období provádějí se reformy, ovšem, jak již výše uvedeno, vlastně jen na poli kulturním a sociálním. Předem v oboru školství. Stát bere veškero vyučování do svých rukou, neboť „školství jest politicum“. Toto zařizuje se v celém soustát resp. v zemích českých a rakouských dle jednot- ného plánu, neboť i ono má podporovati centra- lisaci. Vyučovací řečí jest nyní němčina, která se začíná pokládati za mateřskou řeč národů r- kouských. Reformují se obecné školy (method Felbigerova: škola triviální, hlavní, normální), gymnasia, která se z části zrušují neb aspoň s přístup k nim ztěžuje, aby se lidé neodvraceli příliš od hospodářství, reformují se university na kterých se zdůrazňuje a uplatňuje momen praktický. Pro vědy a umění má Marie Terezie celkem málo porozumění. V oboru sociálním provádějí se reformy ze jména ve zřízení agrárním. Důvodem k tom