Číslo 273.

V Praze, dne 5. října 1900.

Ročník IV.

Rodakoe, administrace u. expedice Praha, Pštrossova ulice, číslo 200—I. efrankované dopisy ae nepřijímají, rukopisy se nevracejí exapečstěnéreklamace ja0 1 prosty me levně Inserty a při častějsí inserci po- skytujeme výhody. Vycházejí denně o šesté hodině ranní pondělí a po svátku vždy o dvanácté ho- dině polední. Jednotlivé číslo za 8 h. Telefon redakce č. 1126.

KAl

ULCKt

Llo

Přodplatné pro Prahu s donáškou do domu: 2.80 měsíčně . . . .. K 8.40 čtvrtletně . .. celoročně .... K 33.60 Pro tuzemsko poštou: 8.— měsíčně . . .. čtvrtletně ... K 9.— celoročně.... K 36.— Předplatné do cizozem- ska: Německa a Srbska: Štvrtletně . .. K 12.— celoročně.. . . K 48.— Předplatné do Ameriky, Francie, Švýcarska, Ita- ie, Belgie a Anglie: K 13.20 štvrtletně .. K 52.80 9eloročně Telef. administrace 1126.

Slunce vychází v 6 hodin 7 minut ráno. Slunce zapadá v 5 hodin 29 minut večer

Pátek: Sv. Placida a soudruhů.

Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu Páně u Všech Svatých na hradě od 4.—8. t m.

Světová obilní těžba a spotřeba.

III. Od let 60tých asi do r. 1885, tedy jedno čtvrt století mělo rolnictvo dosti dobré časy. Obilí platilo, byly úrody. Od let 80tých začíná však dovoz zámořského obilí do Evropy. Následek do- vozu toho bylo stlačování obilních cen v Evropě. Pravíme výslovně, že dovoz zámořského obilí jest jen jednou a částečnou příčinou klesání obilních cen. Jsou ještě jiné příčiny a účinnější. Předním dodavatelem obilí sestárlé Evropě stala se severní Amerika. O zemědělské těžbě severní Ameriky kolují celé spousty statistiky a nebudeme se dlou- hými číslicemi příliš tráp ti. Letošní úroda v sev. Americe a v Kanadě jest slabá, sucha a vedra hrozná zničila mnoho Osevní plocha sev. Ameriky jest odhadnuta následovně z r. 1900 akrů sklizeň se odhaduje pšenice 44,703.000 492 mil. bušlů žito 1,661000 20 » ječmen 2,923.000 68 , , oves 26,460 000 778 , , Sklizeň kukuřice se očekává na 2137 milionů bušlů. Roku 1893 bylo v severní Americe oseto 34,629 418 akrů pšenicí. Za 7 let přibylo tedy 10 milionů akrů pšeničné půdy. Dobrou sklizeň pšenice měla Amerika lonského roku. Pšenicí bylo oseto 18,039.000 hektarů a skli- zeno 192,520 000 hl. pšenice, na jednom hektaru 10.65 hektolitrá. Roku 1898 byla sklizeň pšenice největší, jakou kdy farmáři v sev. Americe se do- žili. Oseto bylo pšenicí toho roku 17,842.275 hektarů a sklizeno 237.5 mil hl., na hektaru 132 hektolitrů. Již dnes Němci vedou veliký nářek, že Německo bude za krátký čas poplatným sev. Ame- rice za odkoupené odtud zemědělské plodiny. Amerika prodala do Evropy pšenice kukuřice mouky bušlů barrilů 1897 109,909 000 189,128 000 13,596 000 1898 149,246 000 207,309 000 16,570.000 1899 109,635.000 206,135 000 18,717.000 6 bušlů = 35 3 litrů, 1 barril 2 89 kilogramů. Roku 1898 získali američtí farmáři prodejem pšenice asi na 190 milionů dolarů. Oč sestárlá západní Evropa chudne, o to Amerika bohatne. Amerika a Rusko mohou, kdyby se dnes dohodly, zcela dobře Anglii a Německo skorem vyhladověti. Nejbližší soused severoamerických států jest Ka- nada Letošní sklizeň Kanady jest prabídná, všecko vymřelo suchem. Osevní plocha na pšenici v Ka- nadě (v Manitolii, Ontariu a Quebeku) jest od- hadnuta na 4,380.000 akrů. Roku 1898 bylo oseto pšenicí 3,340 000 akrů. V Kanadě bylo lonského roku sklizeno milionů buš ů pšenice 60, ovsa 175, ječmene 26, žita 3, kukuřice 26, hrachu 28 Le- tošní sklizeň bude aspoň o jednu třetinu menší. Osevní plocha v celé Kanadě se odhaduje na 4,490.000 akrů půdy pšeničné, na 5,130.000 akrů ovsa, 920.000 ječmene. Lotošní sklizeň v Kanadě se odhaduje na 15 mil. hektolitrů pšenice, 88 je- čmene 59.8 ovsa, 8.8 kukuřice. Do ciziny se nebude z Kanady letos asi nic vyvážeti, poněvadž zásob není a sklizeň sotva stačí doma. V sev. Státech amerických se odhaduje domácí spotřeba pšenice ročně na 400 mil. bušlů. Z jižní Ameriky padá pro světový trh obilní na váhu pouze Argentina. Země tato měla v po- sledních třech letech znamenité úrody a mohla proto značné obilní množství vyvézti na obilní trhy evropské Loňského roku bylo v Argentině oseto asi 3,200 000 hektarů pšenicí, tedy skorem třikráte tolik, než v celém Rakousku. Sklizeno bylo asi 32 milionů metráků pšenice, tedy tolik jako v Uhrách. Argentina může při takové sklizni pro- dati ročně do Evropy 22 miliony metr. pšenice. Kukuřice se sklídí 16 mil. metr., z toho se může prodati do ciziny čtvrtina. Sousední země Čile prodala do ciziny r. 1899 pšenice 458.139, r. 1890 769.646 metr. Osevní pšeničná půda v Čile ma

výměry 600.000 hektarů. Země tato nepadá tedy na obilním trhu na váhu. Na konec nám zbývá promluviti o ubohé Indii, které jsme již v květnu letošního roku vě- novali zvláštní článek. Jest velice nápadno, že ni- kdo se nedozví, mnoho-li milionů lidí letos hlado- morem v Indii zemřelo. Věc se vysvětluje tím, že Anglie má v rukou veškeré podmořské telegrafy a nepustí žádnou zprávu do světa. Také se tento lupičský národ chrání, aby spočítal miliony hladem umořených mrtvol. Snad nám katoličtí missionáři časem poví, mnoho-li lidí padlo hladu za oběť v Indii. Hladoví Angličané se domýšleli, že vý- chodní Indie bude Anglii a západní Evropu za- plavovati laciným obilím a zatím jsou celá pásma v Indii, kde pouze smrt má hojnou žeň a všude jest děsná poušť Země tato, která má na světě nejstarší zemědělství, jest dnes v naprostém hospo- dářském úpadku a zemí děsné chudoby, vždyť an- gličtí lordové vyssáli za posledních třicet let z ubohých Indů více než 400 mi ionů rupií daně po- zemkové. R. 1897 bylo v Indii oseto pšenicí 23,923.007 akrů, roku loňského pouze 17,437.646 Kdežto r. 1897 bylo sklizeno 63,396 030 mil. metr. pšenice, nebyla loňského roku sklizena ani třetina. Indové sejí pšenici na prodej, sami se živí rýží. R. 1898 vyvezlo se z Indie 9,661.870 metr. pšenice. Tím jsme podali přehled světové obilní těžby a spotřeby dle statistiky uherského ministerstva. které své zprávy čerpá z různých spolehlivých pramenů, hlavně však od konsulátů. Když na vše pohlížíme, neubráníme se hlu- bokému dojmu, že matka země je přebohatě na- daná, že by oživila veškeréobyvatelstvo celého světa měrou nejvydatnější. Avšak člověk, který z daru Božího učinil si předmět divoké sobecké spekulace, boří drzou rukou dílo dobrotivého Stvo- řitele. Nesvědomití obilní spekulanti, lichváři a ne v poslední řadě sám stát svým obrovským bře- menem daní znesnadňují práci zemědělce a dohání věci tak daleko, že lid, aby úrodnou půdu vzdě- lával, raději ji nechá ladem ležeti, aby se o skli- zeň nemusel děliti s dravci, kteří ho neustále v nejrůznějších podobách obletují. Tak se děje dnes v Haliči, v Rusku, v Indii. Haličský chlop má třeba na dva roky napřed sklizeň od žida za- bavenou za hlt kořalky. Aby žid mnoho nebral, raději nechá chlop pole ladem, nač by se dřel na žida? Nač by se dřel ruský mužík na činovníka a nač Ind na lordy? Tak lidská nespravedlnost činí ze zemského ráje pravé peklo.

Volební ruch. Čechy. Německý pokrokevý volební výbor za městskou skupinu žateckou kandiduje poznovu dra. Zdenka Schückra z Chebu. — Německo- národní dělnická strana kandiduje za V. kurii na Česko- Lipsku proti dosavadnímu po- slanci soc. demokratu Schrammlovi dr. Eisen- koller z Chřibské. — Německý pokrokář dr. Roser, známý a houževnatý nepřítel malé loterie, jenž již po 33 let zastupuje venkovskou skupinu trutnovskou, bude také tentokráte kandidovati, ale radikální Wolfovci budou jmenovati protikandidáta. Morava. Dosavadní pokrokářský německý po- slanec Viktor Hübner oznámil volebnímu výboru ve Znojmě, že opětně bude se ucházeti o mandát za tuto městskou skupinu. Zástupci městské volební skupiny holešo v- ské usnesli se, že mandát říšského poslance nabídnou opětně osvědčenému bojovníku za práva národa če- ského dru. Žáčkovi. — Dělnická strana národně- sociální kandiduje za V. kurii na Ostravsko-Olomou- cku slévače Sehnala v Brně. Dosud držel mandát za tuto skupinu soc. demokrat Berner, jenž však nyní má na zvolení čáku jen skrovnou. — Kato- licko-národní strana kandidovati bude prý ve IV. kurii Ostrava-Místek-Vsetín ostravského děkana P. Špičku. Slezsko. Valná hromada německo-národního spolku pro Slezsko jednohlasně prohlásila za kandi-

dáta dosavadního poslance za městskou skupinu frý- valdovskou prof. Kaisra. Za venkovskou skupinu opavskou kandido- vati bude dosavadní německý poknokář-Herzman- sky, který však silně se kloní ke straně Wolfově. Minulou neděli konána byla v Nepluchovicích schůze českého selského politického spolku, kteréž předsedal zemský poslanec dr. Stratil. Kooperato P. Svozil ujav se slova, dovozoval nutnost, aby čeští poslanci také budoucně uzavřeli spolek s ostat- ními slovanskými stranami. Obstrukci prohlásil řečník za chybu. Kdyby znemožnila parlament, bylo by za- vedení absolutismu prý více než pravdě podobnoa následky jeho odnesl by prý český národ v řadě první. Jinak přijalo shromáždění jednohlasně reso- luci, v níž položen důraz na české státní právoa jež vyzývá české poslance, aby nezapomínali, že Slez- sko jest nerozlučným členem koruny české. Halíč. Ve Lvově sešli se včera polští zemští poslanci a bývalí poslanci říští ke zvláštní poradě, kteréž předsedal ryt. Jaworski. Rokováno bylo o změnách jednacího řádu volebního ústředního vý- boru. Z polské demokratické strany byla navržena resoluce, žádájící, aby stanovy polského Kola na říšské radě byly změněny v tom smyslu, aby při za- chovávání solidarity tohoto klubu směly jeho menši- nové frakce volně projevovati své mínění v parla- mentě. Min. Pientak prohlásil na to, že resoluee tato byla sepsána bez jeho spolupůsobení a vystoupil následkem toho z klubu demokratického. P. Štoja- lowski prohlásil, že pochopuje povinnosti národní solidarity v tom smyslu, že polští poslanci mají ve Vídni hájiti zájmy slovanských národů proti Němcům, že však nemají stavěti se tam naproti českému sta- novisku, jako stalo se v posledním zasedání. Později byly změny jednacího řádu pro ústřední volební vý- bor schváleny, po nich pak i resoluce, dovozující, že jest nutno, stanovy polského klubu na říšské radě pozměniti. Demokratický klub zemského sněmu ne- súčastní se již dalších porad ústředního volebního vý- boru z příčiny, že působnost jeho silně obmezuje svo- bodu voleb. — Tvrdí se, že volební vyhlídky pol- ského klubu v Haliči nejsou tak špatné, jak prvotně bylo oznamováno. Ztratí prý jenom několik málo mandátů, jež připadnou demokratickým Polákůma Rusínům. Ale polští demokraté přistoupí prý k pol- skému klubu, takže poměr parlamentních sil novými volbami v Haliči posunut nebude. Poslanci polské strany lidové do schůze nepřišli. Zajímavo jest, že P. Stojalowski oznamuje ve svých listech pro každého poslance své strany jistou sazbu, ze kte- réž byly by uhraženy volební útraty. Každý zvolený kandidát má býti povinen přispěti na uhražení ná- kladů, spojených s agitací po 300 zl., splatných v ročních lhůtách po 50 zl. Po svém zvolení na sněm haličský jest povinen zaplatiti 60 zl. v ročních lhůtách po 10 zl. a kromě toho musí složiti ze svých diet 10 proc. Že tak učiní, musí každý poslanec za- vázati se dluhopisem. Kromě toho ustanovil P. Stoja- lowski také zvláštní taxu, kdo vystoupí z jeho klubu. Není žádné pochybnosti, že P. Stojalowski učinil ta- kovéto opatření z toho důvodu, že agitační fondy při- pravily mu před lety veliké nesnáze a mrzutosti. Dalmacie. Chorvatské strany, strana národní a strana práva chystají se k obnovení kompromisu z r. 1897. Z 11 říšských mandátů, kteréž připadají na Dalmacii, dostati se má národní straně 8, straně práva 3 Národní strana může přenechati jeden man- dát i Srbům, ale voliči strany práva, kteráž tvrdí, že v Dalmacii Srbů vlastně ani není, nemusejí mu dáti svých hlasů. Žel, že také v Dalmacii hude Sirena starodávné slovanské nesvornosti tak nepěknou píseň! Dolní Rakousy. Ve schůzi křesťansko-sociál- ních voličů z 2. okresu vídeňského (Leopoldov) pro- hlášen byl kandidátem za tento volební okres ná- městek vídeňského starosty dr. Neumayer. Tý pravil ve své kandidátní řeči, že Schönererovci gravi- tují do Berlína a chtějí z Rakouska učiniti provincii německé říše. Nic, ale pranic nového. A přece ostatní německé strany, ba i rakouské vlády podřizovaly se až dosud velení a terrorismu této velezrádné frakce. O mandát za Leopoldov uchází se dnes již neméně než dvanáct kandidátů!