ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 d4e08ac0-7632-11dc-b26d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
ALTO TextBloky — 24
#1 alto_textblock #1
ole
#2 alto_textblock #2
Bei aonieote
#3 alto_textblock #3
a
#4 alto_textblock #4
MOA
#5 alto_textblock #5
o
#6 alto_textblock #6
n
#7 alto_textblock #7
Národní hospodář.
#8 alto_textblock #8
zenaědělstvi
#9 alto_textblock #9
Obohod
#10 alto_textblock #10
—Prnysl
#11 alto_textblock #11
Finančnictví
#12 alto_textblock #12
Příloha „Národních Listů“ k číslu 355. ze dne 25. prosince 1908.
#13 alto_textblock #13
Vánoční.
#14 alto_textblock #14
p
#15 alto_textblock #15
Nálada Vánoc táhne krajem. Tlumí hluk měst a chví se písní důvěry a naděje nad širý- mi kraji spících luk a zasněžených polí. Bůh ví, jak stalo se, že Vánoce, vzpomínka na narození toho, který přišel, zvrátit celý sociální řád světa, staly se svátky, opředenými závojem sentimenta- lity, dny zapomenutí, dny lásky, která sice štědře dává, ale neuvažuje začasté, proč a co. Ovšem: muž, jehož narození slaví se Vánocemi, přišel hlásat lásku k bližnímu, odpuštění a po- vznesení slabých. Proti síle imperia římského a proti mužnému světovému názoru pohanství staví evangelium lásky, které ve svých důsled- ích má věsti ku přerodu celé společnosti. V době, kdy barbaři počali hlásiti se v dějích světových, kdy římské imperium blížilo se ke svému konci, bylo zřejmo, že toto učení ne- mohlo proklestiti si cestu v té ryzosti a čístotě, jak myslil- jeho autor, a že křesťanství vývojem věku stalo se pouhým theoretickým hlasalelem lásky k bližnímu, zatím co moc papežů, řádů a hierarchie založena byla na principu bez- ohlednosti, moci a síly. Sen nazaretského syna tesařova zůstal snem a musil jím zůslati, po- návadž lidstvo spělo za novými metami svých státních a kulturních snah, a uskutečniti je bylo začasté možno pouze ohněm a železem. Národové, kteří dovedli se probiti k vládě světové, přizpůsobili nutně učení Kristovo svým potřebám a své národní povaze. Síla a tvrdost anglo-saské racy, která tak velkolepě dovedla zakládati světové říše, nutně a logicky vyslovila ideu Kristovu v principu, že síla povahy je zá- kladem síly národa a že není nečestno podma- ňovati národy jiné, jen když dostane se jim za to kultury. Z puritanismu, který zoceloval boje Cremwellovy, vytvořil se onen typ povahy, který nazýváme typem anglickým, povaha, která nese se ve svém nejušlechtilejším představiteli k evangeliu sily, moci a pokroku. Není zde stopy po sentimentalitě, není zdo stopy po ialešné lásee k bližnímu, nýbrž vyzařuje zde pouze touha býti silným, velikým a mocným raziti dráhu vlivu svého národa, podmaňovat- jiné, a tak růsti k velikému snu, že jednou An- slie bude vládkyní světa. Sever Evropy vůbee dal vznik silným ra- cám, které nuti bíti se o každé sousto chleba s přirodou, dovedl vyvinouti ony veliké sehop- nosti, které daly vznik sjednocennému Něme eku, které udržují Holand, které dodávají hloub ka myšlenkovou Norsku. Odtud, z těchto kra jin, silných individualitami, z těchto krajin, kde sontimenialila jeststak řídkým hostem a kde in- dividuální síla jest ozdobou muže, při- šlo k nám oslávování Vánoc v té formě, jak je dnes u nás obvyklo. Vánoční stromek vznikl v těchto krajích, plných sněhu, aby zladil pocsii Vánoe celé Evropě, Ale den tohote zdánlivého zastavení se v životě, den vzkypění altruistických nálad jest pohádkou. 1 kol něho bije život a jím vířía i pod vánočním stromkem rozpřádají se zárodky energie činů a snah. Klid v rodině, smířlivá ná- lada pod záříeím stromkem jest malou episodou, která nemá vrhati stínů ani svého poetického světla v před. Kdo střízlivě a klidně prohlízí dějiny lidstva, tomu jest jasno jedno: Sebe větší nároky na spravedlnost a právo nezname- naly ničeho, pakli že nedovedl národ, který se na ně odvolával, rozvinouti tolik síly a moci, aby jim sjednal platnosti. Řím, rozšířuje svoji světovládu, nezastavil se před Helladou, nýbrž vložil na ni svoji těžkou ruku, poněvadž vyža- doval interes národa. Polabští Slované měli nej- lepší právo na život: Světovládná touha Něme- cka učinila z nich nejvýbojnější příslušníky ně- meckého národa. Z kolébky Slovanů polabských povstala dnešní říše Hohenzollernská, povstalo Prusko. Národové neznají sentimentality a ne- smějí ji znáti, poněvadž by jinak nebylo po- kroku a nebylo by zdárného rozvoje. Tak jako v přírodě jenom silný a mocný se uplatní, tak i mezi národy platí jen ty, které dovedou roz- vinouti činorodou energii, které nejsou sentimen- tálnimi a které odvolávajíce se na právo své neskládají ruce v klín. Papírové prolesty a zvučně řeči neznamenaje praničeho a nebudou nikdy níc znamenati, nebude-l za nimi státi síla, moc, výbojnost a bezohlednost ná- roda. Bez těchto mužných vlastností nebyla možná vzeslupová linie anglického národa, bez nich nebylo mažně obnovení německé říše a bez nich nebude možná obroda Ruska. To, co nazýváme měkkým ry- se povahy slovanské a co jest zdánlivě plno kouzl a snivosti, jest rysem, klerý Slovanstvu nejvíce ubli- tuje, poněvadž mu ubírá síly a bezohlednosti. A ča- sto není tento sklon k sentimentalitě ničím jiným neži lenivostí, která ráda hledá výmluvu, aby se nemusila odhodlati k činům. Český národ v té době, co žije ve své vlasti, pro Iel trpkou školou zkušeností. Jest přece jasno, že mučednická smrt Husova byla By zůstala pouhou epi- sodou, kdyby nebyly v zápětí po ní zarachotily vo- tové hradby husitské a kdyby potřeba reformy ži- vola církevního nebyla vtloukána do hlav církev ních velmožů sudlicemi a palcáty. Jen síla a jen moc im- ponuje a jen síla a jen moc vode k úspěchu. Kdyby český národ byl vychován v tradicích Žižkových nebyi by dospěl k Bílé Hole; jeho sklon k nábožen- skě hloubavosti, která byla nemíslnou v době, kdy počínaly se roditi nové útvary státní a kdy šloo jeho existenci vůbec, podlomila jeho sílu obrany A pak protireformace! Jménem evangelia dovedla k nám býti hodně bezohlednou a dovadla jménem lásky k blížnímu zapalovali hranice, stinati hlavy, vypalovati města i vesnice. A když přihlásili jsme ne k novému živolu, učili jsme se znova a znova, že úspěchu dostalo se nám pouze tehdy, když dovedli jsme rozvinouti dosti moci, abychom imponovali svým nepřátelům. Byrkratické Rakousko nepovolilo nam sni jediného ústupku, když nebylo k němu donuceno a nepovolí ani v budoucnosti, poněvadž nikdo rád ne- vzdává se vlády. S tímto nulno počítati a na temlo základu nutno založiti celý život a veškeré snažení národa, který chce v před. Nechceme býti nesora- vedlivými, nechceme bráti nikomu, co mu náloží, ale zhreme také vše pro sebe. Proli enerzii, proti síle
#16 alto_textblock #16
pokroku německého postupu nemůžeme stavěti novi- nářské články a papírové protesty. Proti jeho posi hospodářské nemůžeme stavěti pouhá hesla, která dnes jsou populárními, aby zejtra zanikla, protř jeho nepepíratelnému vzestupu kulturnímu musíme vzta- viti stejný vývoj vzestupný. A především: Jest nut- no k tomu pracovati, aby povaha každého z nás a tím celéhe národa byla povahou, toužící po síle, mocia energii. Když sestoupíme do samých základů, ze kterých vyrostl dnešní anglický národ, shledáváme. že onen odklon od oficišlního cirkevnictví katolického k učení, budícímu samostatnost povahy a její síly, byl vlastním zdrojem dnešní světovlády anglické. Angli- cký člověk, který byl nucen bíli se ve své vlasti o každé sousto chleba a který s napjetím všech si rozšiřoval vládu své vlasti v cizině, musil přirozeně vykvěsti v typy, kleré později dobyly Brilanii, říši indickou, Alriku atd. Proti bezohlednosti Němectva nemůžeme stavěti jen své nároky na právo. Proli síle sílu, proti energii energii, proli činu čin! Jinou nen a nebude logika dějin a jestliže nepochopíme do po- sledního muže tento fakt, bude naše postavení tí obtížnější a bude naše politika kráčeti i nadále od neúspěchu k neůspěchu. V nitru každého národa jsou základy jeho rozvoje a základy jeho úspěchu. P těto stránce činili jsme hanebně mále. A když sentimentalita Vánoc ukládá se nad kraje, myšlenka se vzbouzl: Vánoce jsou dnem mládeže — jak připravujeme svoji mládež do budoucích zápasů za národ a za jeho vývoj Roste nám k energii, nese si v život vědomí, že jen silou a prac! zajistí budoucno ná- roda? Na této výspě mezi dvěma světy, kde náš národ po staletí hájí si svůj život, jen sil- ným kyne úspěch. Jest nutno buditi ctnosti muž- ných povah, aby energie celého národa zajistila nám pevně postavení. Abychom stali se národem podnikavých, odvážných, sebevědomých mužů. nezávislých hospodářsky a mohutných kulturně. Vánoční zvony zní nad vlastí. Do jásotu dělí a ticha dne. Burcujtež k síle, moci energit! A bude zlatým toto požehnání vánoč- ních zvonů
#17 alto_textblock #17
ote
#18 alto_textblock #18
on Betěle C. k. sirky. Píše předseda České akciové sirkárny St a n i s lav- Rakouskému orlu cestou zákonodárnou má býti svěřena koncese Promethea . . . Nejpestřejši úbory zápalkových krabiček: jich obal výbojně černo-červeno-zlatý s polisknutou Germanií neb šat červeno-bílý nebo neutrálně švědsky žlutý má býti nahražen všeobsáhlou černo-žlutou, ra- kouskou uniformou. Sirkářský průmysl má býi postátněn — monopolisován. Vláda jako nejobyčejnější obchodník, který se snaží dbáti povinné péče obchodního zákona, nežli vkročí do foho průmyslového podnikání ovšem předsvším hledí zjistiti, co to bu d stát a co to ponese. A v tom směru ne vím, dojde li k závěrům zvláště příznivým. Při- hlížíme-li především ku poměrům sirkárenského průmyslu v naší polovině říše, můžeme před Litavou napočitati asi 70 továren na zápalky, z nichž však pouze asi 35 svojí výkonností jest plně přizpůsobeno době. Tedy pouze při těchto jest cena závodů dána z příslušných složek, hodnoty stavební resp. zařízení a hod- noty výnosové. Avšak 70 výroby ze všech to- váren na sirky představovaly dosud továrny akciové společnosti »Solo« a při těchto továr- nách by cena stavební a zařizovací měla být nahražena cenou kupní, která byla vyplacena dříve jednotlivým majitelům továren, Budiž, že na tu cenu své doby jednotlivé závody byly odhadnuty — odhady ony však které dřivějším majitelům měly býti důvodem ke vzdání se majetku onou soukromou expro- priací, měly ráz příliš veliké — účelnosti. Za- jímavé podmínky, za nichž byla vytvořena spo- lečnost »Solo«, jsou přece veřejným tajemstvím. Kupujíc tedy 70 proc. výroby, vláda dotyčné továrny tak zaplati na základě kupní ceny již při předešlém převodu majetku vykapilalisované, že možnost nebo mezera výnosnosti na řadu le bude opět vyčerpána, jak již vyčerpána byla. Právě tak bylo i u »Sola«. Leč u státního mono- polu, který na všecky závody bez výjimky by musil přiblti majetkový odznak monopolu, by věc byla ještě horší, poněvadž četné závody v Uhrách i Haliči i- Čechách — ještě domác průmysl sirkárenský v Tyrolích, Čechách a Hla- liči živoři a žije jen proto, aby se dočkal vy koupení nebo monopolu, nebo se nutně přizpů- sobil vývoji doby, nebo mu podlehl. Hospodářský pokus státu, sirku povznésti na c. k. výrobek, by tudíž mnoho stál a dela řadu let málo nesl. Společnost »Solo«, která v sobě seskupila jen továrny skutečně nejslib nější a která velmi dobře obchodně jsouc ří- zena, dobré obchody za dobrých podmínek do- vede si také výtvořit, měla doby, kdy neplatila dividendy žádné a kdy rozdílela dividendu jen 4 proc. A v té době, když neplatila ničeho, opírala se jistě o velmi příznivou konjunkturu vývozní. Jsa bez této, mohl by stát tudíž platit ještě méně nežli nie. Obavu tuto nebyle by dobře nazývat. posimismem. K okolnosti velkého nadkapitaliso- váni závodů dobře výkonných přistupuje ješto nutnost vyplacení závodů vůbec nevýkonných, živořících a na smrt odsouzených. Na straně pasiv vzrostla by tudiž suma investovaného kapi- tálu do výše velice nepřiměřené, ježto má ob- sáhnouti i hodnoty vůbec nevýnosné —— i takové. které hodnotami vůbec nejsou. Tedy obrovský přírostek na straně negativní, kterému na posi- tivní straně bude čeliti však úbytek. Lze zajiste uvést za zásadu nejpřirozenější, že stát nikdy nebude vyráběti tak hospodárně a obchodně jako průmýslník neb obchodník jednotlivý, pro- tože obchodní aparáť státu jest mnohem méně hybný, prozíravý, čilý a obchodní, protože jest mnchem složitější a protože nebude miti vzpruhy soutěže, která by jej v zájmu obchodního sebe- zachování honila co nejblíže k idealu výroby. Podnikatel, stát dovedo draho vyrábět a dovedo draho od sebo nochat kupovat. To jest ovšem
#19 alto_textblock #19
Netuka.
#20 alto_textblock #20
Jumění, které jméno soukromého průmyslník by přibilo na konkursni tabuli. Závěr celé mono- polišační akce, klerá má býti povznesena na heslo říšské rady, jest úplně jednoduchý. Bu tedy vláda sirkářství učiní mono- polem a tento při danýcha pomě- rech a za běžných cen na delší čas musí býti obchodem tak čestný m, že se naň bude dopbácet, ač ovšem ne- upírám, že jestliže by se akce lépe vzala do ruky, mohlo by se po několika přípravných letech dojíti k tomu „ideálu“, že by ztráta byla vyrovnána výtěžkem a nula od nuly by pošla. Nebo „postátnění“ sirek by mělo důsledkem jich nezměrné podra žení — a tak sirky by postoupily na drobnou měnu, kterou by třetí stav platil sve sociální pojištění. Jest ovšem otázkou, proč to pojištění nemělo býti placeno jiným, vhod- nějším způsobem přímo, a proč třet stav, sám platě, o čem se domnival, že dostane zadarmo, musí nepřiměřeně si zdražovati nebo sobě od- říkati jiné skromné radosti živola. Uskuteční-li se sirkářský monopol, bude lze říci, že bylo málo o něm světla — a jest nepochybno, žep něm a po zdražení tohoto předmětu denni spo- třeby bude světla v Rakousku ještě méně. Dosavade pohlíželijsme na problém sírkář- ského monopolu se stanoviska vlády a obecen stva, dlužno však se projektem zabývati ještě se stanoviska společenských nebo politických stran, neboť odbyt sirek jest u nás již vlastně jejich monopolem. Ne snad úplně neprávem nazval cizinec obyvalele naší historické říše sirkovými vlastenci, ježto jako ve středověku byl odznakem bojovníků svojí barvou polní pas — tak u nás barvy zápasícíeh lze poznati na krabičkách sírek. Spadl-li by někdo přímo s nebe do hostince v Čechách na Moravě, Haliči, Vídni, Slovinsku i Terstu, at pohlédne jen na barvu a heslo zápalek a bez dalších informací hned přesné ví, na jakou t- ninu má připraviti své politické přesvědčení. Tam, kde mlčílidé, mluví u nás sir ky. Sirky jsou nejen tlumočníkem společen- ského přesvědčení, nýbrž i poplatníkem politi- ckých stran. Namnoze jest to jich příjem jediný neb aspoň příjem hlavní. Dobrovolná daň ze sirek jest nyní vybíráne pro spolky národní, dobročinné, osvětové, agi- tační a obrátily ji na svůj prospěch i organisaee politické. Tak jest známo, že tímto způsobem pevně zorganisoyané obětavosti svých příslušni ků strana soclálně-demokratická požívá velmi znaěného příjmu ve svých jednotlivých obvo dech, který obrácen v úrok uloženého kapítálu, by představoval kapitál výše velice imposantní Ten pro stranu nalezený veliký kapitál, pro stranu bude opět ztracen. Rovněž značných roc ních přispěvků bude zbaven německý Schul- verein, česká Matice a i všecky ty ostatní spol- ky dobročinné i agitační. Státu bude dá no. co dříve bylo stran, a ve mnohé strané náklady strany bude musiti něsti přímo a těžco strana sama nebo v povinné obětavosti pání po- slanci. Rozpočty, které se nebudou moci opírati o celou nepočítající veřejnost, budou ovšem mu- siti býti skromnějšími, neboť za úbytek stálého příjmu ze sirek stěží bude možno nalézti ob- dobný příjem jiný. Takový by byl politický důsledek mono- polu, o kterém také musí býti promluveno, Jest ovšem pravděpodobno, že předběžné studie vládní na základě svých statistik dojdou ke stejným závěrům jako tato úvahal a pak sta- nou před rozumnou otázkou: Nač okovem mono- polu poutat vývoje schopný průmysl, když do- savadní jeho činnost v čilém závodění soutěže mnohem lépe prospívá obecenstvu, které tvoř stát, a když by monopolisovaný sirkářský prů- mysl státu nesl málo nebo nic ... Nač ohromný ten obrat majetkového převodu, spleť soukre- mých a veřejných majetkových práv, nač při- plácet, platit a dluhy dělat — nač postátňoval a doplácet. Jistější a pohodlnější prozatím by byla cesta přímého zdanění již také pro opatřen přesných dat pro další studium otázky mono polové, by snad později rozvážněji mohla býti vzata do ruky. Ovšem co by za takového zatí žení předmětu své denní potřeby obecenstvo nejméně mohlo žádati, by bylo, aby z částeč ného výnosu daně byla vybavena výroba obyčej ných sirek z bílého kostíku. Kdo v dotčených závodech seznal bídu zaměstnaného dělnictva nekrosou ohrožovaného a zohaveného, kdo po rovnává továrny ony, které založeny byvše před staletím, pro zdravi a bezpečnost svého dělni ctva za celých sto let učinily buď málo neb zcela nie, se závody moderními, jediným po- hledem nabude přesvědčení, jak velkou bude sociální úlevou, když zrušeny budou ony mu- čírny, do nichž mnohý dělník byl odsouzen k nu cené práci do ponenáhlého bolestného odúmrti Jed, který va továrnách vraždil, odtud vycházel pak ven, aby byl prostředkem četných sebe- vražd. To jest úkol státu, když bere průmysl. sir- kářský již na svůj studijní stůl. Průmysl švéd- ských sirek musil by ovšem svůj rozpočet před stavovati si asi tak, že oč by potřeba jeho vý robku se zvýšila zrušením výroby sirek obyčei- ných, o to, ne-li o více by zdaněním sirek a zvýšením jejich ceny klesl konsum tohoto zboží. neboť „počalo by se šetřiti od sirky“. Do dob několika let by situace průmyslu sirkářskéh byla nevyjasněným pokusem. Snadno do veřej- nosti hozené heslo: daň ze sirek nebo sirkový menopol toprve v několika bilančních obdobich může býti vyznačeno přesnými číslicemi ceny, výnosu a konjunkturálního výsledku . — Zvýšení základního kapitálu továrny automobiln Velox“. Pražská továrna automobilů „Velox“, spo- lečnost s ručením obmezeným, vypisuje právě sub- skripci k rozšíření kapitálu na 500.000 K za účelem postavení vlastní továrny, rozšíření garáží a k roz- množení automobilních drožek v Praze a předmiě- rlích, jimiž docílila hned z počátku výsledků velice uspokojivých. Společnost „Velox“ v krátké době své- ho působení dodělala se úspěchu všestranného, nel v první fadě zařidivši rozsáhlé zaráže pro uscho
#21 alto_textblock #21
všní cizích automobllů v Karlíně, navázala styky se všemi ovropskými kluby automobilními, jichž čle- nové, projíždějíce Prahou, mohou nyní vozy své ne- jen uschovati, ale v dílnách továrny veškeré opravy stroje dáti provésti, vůz novými pneumatikami benzinem, olejem atd. opatřiti. V dílnách společnost činěny stále pokusy ke zdokonalení typu lehkého l dového vozu automobilního, jenž by nejširšímu obe censtvu nejen svou jednoduchosti, ale i levnou c nou stal se přístupným. A v oboru tom docílila vý sledků opravdu překvapujících. Podařilo se jí sestro jiti typ, o jehož přednosti počala se zajímati cizina zvláště Rus, která uznala jej za nejzpůsobilejší pr terain, špatné silnice a nedostatečnou dlažbu měst ruských, na to pak učiněna byla objednávka na cel zařízení automobilních drožek pro Petrohrad. Roz machem límto společnost „Velox“ přinucena k roz množení základního kapitálu na rozšíření své p- sobnosti. Podily jsou 500.— K. 1000.— K, 1500. —K 2000.— K atd ald. Přihlášky upisovací do 15. ledna 1909 přijímá „Česká banka“ v Praze, Václavsk
#22 alto_textblock #22
něměsti.
#23 alto_textblock #23
K situaci monlanního a strojnického průmyslu rakouekého. Dne 19. t. m. konala se valná bromada Spolku montanních, železálských a strojírenských průmyslníků. Zpráva výboru, v této schůzi před- ložená, obsahuje přehled o situaci montanního prů- myslu rakouského za celý rok. Ze zprávy té lze vyčísti, že vělšina oborů průmyslu montanního trpěl v druhé polovici t. r. poklesem konjunktury, Zárove jevila se ve mnohých oborech citelná soutěž Něme cka. Některé strojírny, továrny drátěných lan a pil níků musily omeziti sou výrobu. V úvodu ke zpráv poukazuje se na nulnost upevněně organisace prů- myslu vzhledem k novému, pro průmysl nepříznivé mu posunu sil následkem volební reformy. Úvo dále zdůrazňuje nutnost uzavření smluv s balkán skými státy: pro neupraveně obchodní poměry na- šeho mocnálství k Balkánu klesl v r. 1907 vývo železa, železnéhe zboží a strojů na Balkár asi o čtvrtinu. Zpráva zmiňuje se dále o stanovisku spolku k reformě dělnického pojištění, k pensijnímu poji- štění soukromých zřízenců, k požadavkům dělnictv — z nichž zejména snaha horníků pů zkrácení pra- covní doby, jakož i zavedení týdenní výplaty mzdy považuje se u mnohých závodů za nemožné — zpráva žádá také úpravu veřejných dodávek. Spe- ciální zpráva, o celkové siluaci průmyslu uvádí, že trh uhlí a koksu byl celkem zdravý a odbyt se děl hladce; doprava byla klidnější než před rokem ač letos na podzim také se vyskytly dopravní obtíže a nedostatek vagonů, zejména na severní dráze, co však nemělo za náslodek nesnáze u konsumentů ježbo tito opnářili si v čas větší zásoby Ceny po- klesly jen málo, ježto pruský uhelný trh byl stálý a spotřeba v tuzemsku se téměř nezmenšila. Vliv konjunktury na železářský průmysl byl cel- kem nepatrný; závody byly plně zaměstnány a vy- kazují v prvních 11. měsících t. r. sloupnulí tuzem- ského odbytu o 14.1%. V poslední době se následkem menšího počtu zakázek dobrá zaměstnanost poněku seslabila. Závody mohou dodrželi kratší dodací lhůty a v jednollivých druzích zboží byly ceny v relacíc cizl boutěží ohrožených sníženy. Větší pokles jeví jmenovilě u černých a pozinkovaných jemných ple- chů. Zakázky pro drát jsou poněkud menší a pro dejní ceny dávají jenskkrovný získ Nějvětšř pokles jeví se ve výrobě drátěných lan, kde uzávěrky, ze- jména v územích, hraničících s Německem, v Uhrácl a při vývozu, namoze docíteny beze zisku. Zvýšen dopravného od 1. ledna vedlo k omezením výroby Továrny kabelů byly dobře zaměstnány. Následkem pokleou cen suroviny došlo ku provedení dřívějších projektů, jakže obrat kvantitativně vzrostl. Pro želez- nou a ocelovou litinu jevila se v prvém pololetí dobrá poplávka k účelům železničním; od té doby jeví se malé poklesnutí zaměslnanosti následkem slabších objednávek strojíren) přes to zaměstnání i vyhlídky oceláren jsou dobré. Silně poklesly zakázky pro stav- bu lodí v cizině. Zakázek pro stavební konstrukee pro soukromé i státní stavby došlo dostatečně a vy- hlídky jsou dobré. Zaměstnanost výroky mostních komstrukcí byla aspoň normální. Odbyt dopravních os poklesl následkem méně příznivé žně. V cenách nastal prudký poktes po zrušení osového kartelu 27. října; pli nižších cenách se mnoho kupuje, zvlá- ště pro spekulaci. Na výrobu šroubů a nýtů měl nepříznivý vliv oslabeni konjunktury v Německu jež vedlo k vývozu německému do Rakouska z nizkých cen. Odbyt kolejnicových hřebů, pražcových šroubů a pod. byl dobrý. Odbyt výroby nástrojů. pluhů a pod. byt slabší následkem poklesu prodeje do Uher a do batkánských slálů, kde se zejména německá sautěž snaží pole opanovati. Ve výrob pilníků a rašplí došlo k omezením výroby následkem klesnuvší potřeby: silná soutěž, zvlášíě německá způsobila klesnutí cen. Situace výroby kos a srpo byta příznivá, ač vývoz do Srbska byl stižen. Stro- jirny, stavící zařízení pro horní a hulní závody a petrolejové rafinerie, měly hojně zakázek: u ostal- ních strojíren jevil se pokles konjunktury, tak ž mnohé továrny musily omeziti výrobu. Kartel za- bránil, aby továrny neutrpěly ještě více zhoršením poměrů. Továrny mlýnských zařízení trpěly něme- ckou soutěží a špatnou situací středních a malých mlýnů. Pokusy o semknutí nesetkaly se se zdarem V obráběcích strojích jeví se mimo speciální stroje pokles v zakázkách. Ve výrobě textilních strojů po klesl počet zakázek i ceny: počet dělnictva musi býti zmenšen a ptaoovní doba omezena. Také za městnanost továren kotlů je méně dobrá. Zaměst nanost elektrického průmyslu jest v druhěn pololetí menší, německá soutěž vyslupuje ostřeji Odbyt hospodářských strojů jest v tuzemsk dosti dobrý, ač následkem vracení se vystěhoval e z Ameriky má zemědělství dosti pracovních sil. Vy voz do Ruska je menší a obchod se Srbskem obliž ný. Podzimní obchod trpí nejistotou politických p měrů: při vělších zásobách možno pozorovati nad výrobu. Továrny lokomotiv byly dobře zaměst nány. Továrny vagonů měly hojnější zakázky než před rokem. Celkem dodáno pro státní i soukro mě dráhy asi 10.600 vagonů: pro příští rok jsou však opět nepříznivé vyhlídlky, ježto dosud objednáno bylo pro r. 1909 jen 3800 vozů, což netvoří ani čtvr tinu celkové výkonnosti. Továrny jsou tedy nuceny propouštěti dělnictvo, ježto není vyhlídek na kry nedostatku práce zakázkami z ciziny. Zrušení taritních slev na železe a železné zbož v exporlu do Uher. Až do konce loňského roku povo lovaly cí k. rak, stát. dráhy pro parní kotle, že lezo a ocel položky E—C a D taril, roztřídění zboží, pro surové železo, lokomobilya hospodářské stroje tarifní slevy v tom způ- sobu, že předměty tyto zařadily (deklasifikovaly) do nižších tarifních tříd A—B—B (pokud někter z uvedených předmětů nebyly již normálně do těchto neb nižších tarif, tříd zařaděny) a to se všeobecnou platností pro všecky trati i veškery stanice. Před rokem z důvodů fiskálních byly však tyto deklasiíi- kace pro dopravu vnitrozemskou zrušeny, pone- chány však na dále v platnosti v exportu do celn ciziny, neobmezeně v exportu do Uher a podunaj- ských překladních míst s obmezením platnosti nej- prve do 30. června, pk do konce t. r. Nyní se všal státní dráhy naše dohodly se státními drahami uher skými, kteréž v exportu (i do Rakouska) obdobné slevy povclovaly, že vzájemně zruší tyto výhody takže 1. lednem 1909 pozbývaji tyto slevy (od nás do Uher a z Uher k nám) platnosti. V exportu do celní ciziny budou zmíněně slevy platiti i n dále. V důsledku toho zruší dnem 1. ledna t. r. i sou- kromé dráhy (ústecko-teplická, buštěhradská a se- verozápadní dráha) obdebné slevy, jež ve vývozu dosud poskytovaly. Zrušením těchlo slev bude ovšem nejvíce posližen náš vývoz do Uher a do Haliče ježto mu přišly tyto slevy při překonávání velkýeh
#24 alto_textblock #24
vzdáleností do těchto odbylišť velmi vhod. Vývozci naši mohou tedy tím více spoléhati na slib želez. ministerstva, před rokem při zrušení těchto slev da- ný, že budou v ojedinělých relacích, tam, kde se toho z důvodů soutěžních potřeba ukáže, i na dále od případu k případu povolovány žádoucí slevy. Mozinárodní poštovní přikazovací řízení. Od 1. ledna 1909 vstoupí v Německu v platnost poštovní šekové řízení, což jest významné nejen pro tuzem- ský obchod německý, ale i pro styk s cizinou, ježto poštovní šekové řazení jest k tomu povoláno, aby podporovalo semknutí se všech ústavů, jichž cílem jest zobecnění šekového řízení. Otázkou toute bude se také zabývati příští společná konference středo- evropských hospodářských adružení v Berlině Anketá o sanaci potrolajového průmyslu. Dne 19. t. m. bylo pokračováno v anketě o sanaci petro- lejového průmyslu a ministerstva veřejných prací. Interesenti poukazovali na nedostatečnost ustanovení zemského nažtového zákona o minimální výměře vrtacího terrainu a horněpolicejních předpisů o vzá- jemné vzdálenosti vrtacích otvorů. Více návrhů týkalo se zákonného určení fakultntivního moratoria pro vrlací závacky pro dobu 1—2 roků, po případě krát- kodobého zákazu vrtání pro nově ohlášené závody. Dále bylo navrhováno zavedení prodejního mona- polu se současným kontingentováním rafinerií, mone- polisování těžby zemí s podilem státu, vyvlastnění petrolejových dopravních a skladních společnostía komišionářský prodej terrainu, na nichž do určité doby nezahájeno vrlání. Naproti tomu bylo ovšem poukazováno k velkým oblícžím, s těmibo opatřeními spojeným. Více interesentů vyslovilo se pro určité nucené formy pro spoluvlastnictví těžby, naproti če- muž bylo uváděno, že forma společností s obm. r. vyhovuje. Záhodným by byl dle prohlášení účastníků společný postup petrolejových producentů a rafineu- rů a urychlené přenášení práv z pozemkových do naftových knih. K precisování návrhů a předložení jich vládě byly zvoleny 3 komise. Ruský lihový monopol. V říjnu t. r. bylo v ob- vodu ruského státního monopolu lihového prodáno 8,154.355 věder. čili o 1.027.133 méně, než před ro- kem. Od počátku t. r. do 1. listopadu bylo prodáno 70,117.161 věder, o 7,490.615 méně. Příjmy z mo- nopolu činily v říjnu 69.329.055 rublů (— 4.878.798) a od počátku t. r. 571,429.851 rublů (— 1,561.768). Doprava a přžjmy rakouských drah. V měsíci říjnu t. r. dopraveno bylo na rakouských hlavních i lokálních drahách 17.381.278 osob a 14.927.857 t. zboži a přijato 77.091.733 K čili 3503 K na 1 km, oproti 75,698.130 K, resp. 3464 K před rokem; příjem z 1 km vzrosti tedy o 1.1%. Od počátku t. r. do kon- ce října bylo dopraveno 176,666.472 osoba 116.300.242 tun a přijato 694,741.071 K, oprol 673.386.027 K před rokem. Průměrná celková délka rakouských drah v prvních 10 měsících t. r. činila 21.929.1 km oproti 21.802.5 km před rokem; prů- měrný příjem za 1 km činí tedy letos za uveďenou dobu 31.681 K oproli 30.386 K před rokem, čili roz- počteno na celý rok 1908. 38.017 K oproti 37.063 před rokem, jest tedy průměrný přijem letos o 2.6 příznivější. — Celková délka malodrah a jimí na roveň stojících drot. činila v říjnu t. r. 595.49 km; dopraveno bylo v tomto měsíci 33,083.438 osoba 38.121 t. a přijato 4.780.521 K oproti 4.191.943 K před rokem (při délce 567.05 km). Od počátku t.r do konce října dopraveno bylo 300,217.516 osnb a 344.131 t. a přijato 42,721.638 K oproti 40,388. 164K před rokem. Výtěžek rakousko-uherské banky. Dividenda r- kousko-uberské banky za r. 1908 bude činiti asi 90 k za akcii oproti 10740 K před rokem; zmenšení vý- nosu dlužno přičítati jednak nižšímu diskontu, jed- nak značné výší daně z bankovek. Zmíněný bankovní diskont činí v t. r. 4.255 oproti 4.9% před rokem a 4.33% v r. 1906. Eskont je letos značně nižší, loms bard naproli tomu poměrně vyšší. Obchod s devi- sami vynesl dosti vzhledem k nižším sazbám v ci- zině. Kovový poklad potěšitelně vzrůstá; z ciziny přibylo zlatá za 54 mil. K, z tuzemského oběhu pak za 24 mil. Na dosavadních výsledcích poslední dva výkazy již mnoho nezmění, tak že lze již souditi dle nich na výtěžek celého roku. Výnos eskontu se zmenšil oproti loňskému roku okrouhle o 8.6 mil. k na 23.4 mili, výnos obchodu devisového o 0.83 na 4.3 mil. K. Celkové příjmy činí 36.4 mil. K oproti 46.3 před rokem a 34.3 v r. 1906, výdaje pak činí 15.3 mil. oproti 16.4 před rokem a 13.1 v r. 1906. Oba státy obdrží podílem na zisku 6.051 mil. K, na daních 2.3 mil. K a 1 mil. K daně z bankovek. Pře rokem obdržely oba státy podílem ze zisku 11.228 mil. K a na daních dohromady 4866 mil.; akcioná- řům připadá letos asi 13.5 mil. oproti 16.11 mil. k před rokem; jest tedy poměr rozdělení výtěžku letoa pro akcionáře příznivější. Strojírna J. C. Bornard, Praha-Karlín. Majitel těto jedné z nejstarších strojíren v Rakousko- Uhersku pan J. C. Bernard jmenoval svého prokuristu pana Rudolfa Česáka komerčním ředitelem a svého bývalého vrchního inženýra pana A. Martinka technickým ředítelem svého závodu. Továrna tato, která od svého založení stavkě vodních turbina strojů pro továrny na papír s nejlepšími výsledky se věnuje, zamýšlí v těchto odděleních výrobu na základě nejmodernějších konstrukcí a zkušeností úpl- ně specialisovati. Šeková banka ssperanlská. Pod lirmou „Ček- banko esperantista“ (Meurton Abbey, London S. W. založen bankovní ústav, jenž má usnadniti vzáj. platv esperantistům různých zemi. Ústav vydal šekové knížky, které si každý může koupiti po 50 kusech za 60 hal. Účet může u ústavu otevříti každý splně- ním obvyklých podmínek a složením nejméně 20 Sm (48 K). Avšak i ten, kdo nemá u banky otevřeného účlu, může použiti jejích šeků ku placení tím způ- pobem, že na ně nalepí zvláštní cenné známky, které banka vydala a prodává a to ve 12 hodnotách o 5 Sm (12 K) do 2.5 Sd (6.25 hal.). „Čekbanko espe- rantista“ je ve spojení 3 těmito ústavy, které přijímail a ihned vyplácejí její šeky: The London 4 South Western Bank L. T. D. v Londýně, Dortmunder Bankverein v Dortmundu, Wiener Bankverein ve Vídni, Crédit Lyonnais v Paříži a Crédit Lyennai v Pethrohrač. Šeky i konta vedou se v pomocné mě- ně mezinárodní (spesech). Ústav vyplácí penízev anglické zlaté měně v stálém kursu 2.003 šilingy = i Sm (spesmil) = 100 Sd (spesdeků) = 1000 S (spe- sů) = K 2.40. Bližší zprávy interesentům podá gen sekretář Svazu českých esperantistů dr. Kamaryi v Praze VI., na Alberlově nebo redakce „Českého Esperantisty“ v Praze III., 495 Výroba umělý ch hnojiv v Amurice. Nedávno by utvořen trust umělých hnojiv v Americ Indenpendent Fertilifer Čo. s kapitálem 50 mil. dol Kromě tohoto trustu existují v Americe ještě dvě jiné velkospolečnosti na výrobu umělých hnojiv Virgi- nia-Carolina Chemical a American Azricultur Chemica! Co. Tyto společnost- participují 65 procent na veškerém obchodu s umě- lými hnojivy v zemi. Vedle obou vůdčích společností jsou největšími továrníky hnojiv západní velko- jatky. Tyto produkují mezi 500.000 až 600.000 ročně, z čehož Amerika sama spotřebuje 400.000 a 500.00.0. Amour Co. mají 16 továren hnojiv roz- seto po všech částech západu a Swilt et Čo, as tucet. American Agricultural a Virginia Chemical mají potud společný zájem, že pomocí založených spole ností udržují ohromné sklady fosforečného vápna. Chi cagské jatky jaly se provozovati obchod s umělými hnojivy, aby zužitkovaly vedlejší výrobek jatkářského průmyslu. Nová 5% půjčka Sno Paulo. Půjčka lato ve všech zemích, kde byla vyložena k subskripci, byla značně přepsána. V Německu na př. vyloženy 2 mil. lib. šteri. a v jediném Hamburku upsáno asi 9 mil. lib. šterl., z toho asi 3/4 vázaných. Na tute subsk ripei bylo přiděleno průměrem 41—50%, kdežto úpisy bez závaznosti obdrží jen asi 5—10%. V Londýně bylo přiděleno na větši úpisy asi 40%%. Příslušný syndikát subskripční se tam již rozešel. Ve Fran- eli bylo dle depeše pařížské v něm. listech přidě- leno jen 1.374.