ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 d4c895f0-7632-11dc-a479-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 21
#1 alto_textblock #1
Strana 2.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY.
#3 alto_textblock #3
25. prosince 1908. Číslo 355.
#4 alto_textblock #4
Z Turč. sv. Martina, 23. prosince. (P ro- ces posl. Ivánka.) Slovenský národní po- slanec, dr. Milan Ivánka, byl před časem od- souzen prešpurským soudem na rok vězení 1000 K pokuty pro obsah svých kandidátníeh řeči, v nichž státní zástupce shledal, jak oby- čejně, pobuřování proti maďarské národnosti. Dr. Ivánka odvolal se z rozsudku a tyto dni li- čena jeho pře před královskou tabulí prešpur- skou. Výsledek přeličení nepřekvapuje. Senát potvrdil rozsudek prvé instance. Zajímati sna bude krátká rozprávka: mezi drem. Ivánkem státním zástupcem na chodbě před soudnicí. Státní zástupce vytýkal dru. Ivánkovi, proč prý hlásá lidu, že národnostní zákon se v Uhrách neprovádí; vždyť prý národnosti mají své školy. »Ale Slováci jich nemají!« odvětil dr. Ivánka. »Ale měli jel« dodal moudře státní zástupee. Z Pešti, 23. prosince. (Rumuni pro své školy.) Rumunský metropolita, Me- cián, vydal ke svátkům pastýřský list, ve kte- rém vybízí příslušníky pravoslavné církve ru- munské, aby o sváteích pamatovali dárkem na rumunské národní školy v Uhrách. Metropolita založil zvláštní rumunský kulturný fond, jemuž daroval 4000 K a zavázal se při- spívati na něj ročně 5% svých důchodů, t.j. 1200 ročně. Účelem kulturního fondu jest pod- porovati rumunské národní školy, aby nemusily přijímati příspěvku státriho a tím se zbavily povinnosti, věnovati veškeren školní čas vtlou kání maďarštiny do hlav rumunské mládeže.
#5 alto_textblock #5
Dále schválen byl návrh umělecké komise, aby odbor ucházel se o modely prací prof. J. V. Myslbeka skizzy pro Palackého most, velké modely Lumíra Libuše z výzdoby téhož místa, poprsí J. J. kolára sochy měst. chudobince, Schnirchovy trigy pro Ná- rodni divadlo, Šimkův Bruncvik, Maudrovy sochy před Museem král. českého, Levého reliefy pro vrai karlínského chrámu, Wagnerovy sochy Lumir a Zá- boj pro Národní divadlo, konečně skizzu pomníku Palackého od prof. St. Suchardy Umělecká komise podala dále zprávu o své ná- vštěvě ve výstavách uměleckých děl J. Štafla, R Lan dy, F. Ullmanna, v jubilejní výstavě Krasoumné jed noty a o své aukci Galerie Hoschkovy, které se ko mise umělecká v plném počlu zúčastnila Kromě toho vyřízeny byly záležitosti správní.
#6 alto_textblock #6
Výsledek voleb do Obchodní komory v Čes. Budějo- vicích
#7 alto_textblock #7
byl zjíštěn skrutiniem, dne 22. prosince prove deným takto: Zvoleni jsou v odboru obchodním Ve sboru velkého a středního ob- chodu: Rind Viktor, obchodník v Soběslavi 371 hlasy, Stecher Ant., obchodník v Českých Budějovicích, 410 hlasy. Po zvolených obdržel Tomšů Frant., obchodník v Č. Budějovicích. 53 hl., Vávra Jos., obchodník v Hluboké, 15 hlasů. Ve sboru malého obehodu: Auten- gruber Fr., obchodník v Pacově, 1498 hl., Vich M. R., obchodník v Kamenici n. L., 1463 hl. po zvolených obdrželi Lustig Em., obchodník v Soběslavi, 47 hl., Pavlíček Jindř., obchodní v Týně n. Vlt., 41 hl., Ruth Václ., obchodnik v Kamenici n. L. , 27 hl. V odboru průmyslovém: Ve sboru velkého průmy slu: Brdlík Jos., tovární suken v Žirovnici, 130 hl., Coufal Ferdinand. mlynář v Krumlově, 129 hl., Steindler Mořic. majitel lihovaru v Benešově, 129 hl. Po zvo- lených obdrželi: Rudolf Ant, majitel sladovny v Táboře, 6 hl., Škrlant Jul., továrník v Č. Bu- dějovieích, 6 hl., Gärtner Jar., mlynář v Sedlča- nech, 5 hlasů. Ve shoru středního prů- myslu: Holoubek Vilém, majitel mydlářství v Sedlčanech, 757 hl., Rožánek Rob., hodinát v Č. Budějovieích, 743 hl. Po zvolených ob- drželi: Novotný Ladislav, stavitel v Počátkách, 20 hl., Pryl Arnošt, majitel sklárny ve Vestci 20 hlasů. Ve sboru malého průmyslu; Beneš Václav, hostinský v Českých Budějovi- cích, 2479 hl., Marek Vilém, krejči v Táboře, 2551 hl., Platil Frant., majitel cihelny v Nere- klově, 2479 hl. Po zvolených obdrželi: Kubet Jan, mydlář v Počátkách, 71 hlasů, Janovský Tomáš, truhlář v Českých Budějovicích, 70 hl., Hübschmann Karel, řemenář v Č. Budějovicích, 68 hl., Irmiš Roman, truhlář v Lišové, 68 hl. Vrzal Vojtěch, tesař ve Voticích, 68 hl. Celkem zúčastnilo se voleb 5538 voličů z 9144 (60.5), o 1 více než před 3 lety. Z odevzdaných hlasů připadlo kandidátům če- ského volebního výboru 95, jiným kandidátům 59 hlasů. Němečti voličové se voleb nezů-
#8 alto_textblock #8
Politické zprávy zahraničné.
#9 alto_textblock #9
V Praze, 24. prosince.
#10 alto_textblock #10
Proti lordům. Anglický lord pokladu Lloyd Georg pronesl v Liverpoolu neobyčejně prud- kou řeč proti sněmovně lordů. Vy- stoupení ministrovo proti horní sněmovně je dů- kazem, že levé křídlo kabinetu zvítězilo se svým požadavkem brzkého rozpuštění parlamentu s he- slem »proti lordům« nad váhavostí Asquitha. Po ostré řeči kaneléře pokladu, jenž se s nejkrajnější rozhodnosti vyslovil proti sně- movně lordů, očekává se, že dolní sněmovna bude záhy rozpuštěna. Jisto jest, že rozpočel bude liberální vládou tak sestaven, že bude horní sněmovnou en bloc zamít- nut. Horní sněmovna nesmí dle ústavy činiti nijakých změn na rozpočtu. Volební boj bude veden proti právu veta sněmovny lordů. Bude to rozhodující zápas anglické domokracie proti posledním državám konservatismu.
#11 alto_textblock #11
Upraveni marocké otázky. Francouzský zástupce v Marokku Re- gnault odebere se z Paříže v lednu do Fezu ke dvoru Muleje Hafida s celým průvo- dem. Zároveň se oznamuje, že od roku 1905 poprvě opětně přibyl do německého vy- slanectví v Tangeru císařský kabi- netní kurýr. Nastává patrně likvidace marocké záležitosti a očekává se, že k jejímu provedení přistoupí Francie i Némecko rozvážně a s chladnou mysli. V pařížské sněmovně ještě před Vánocemí bude promluveno dnes o marockých věcech. Na podnět Jaurěsův bude zahájena rozprava o zvláštních úvěrech pro Marokko. Jaurěs vysvětluje ve svém žurnálu »Humanité«, že má v úmyslu uspišiti likvidaci maroekých záležitosti a že ve chvíli, kdy opět v německých a francouzských listech se objevují známky podrážděnosti, chce dociliti trvalé sbližen německo-francouzské. Oba národy děl sice smutné vzpomínky — ale musí se spojiti v díle míru a cívilisace. Jde o pokus nového dorozumění mezi oběma národy, jež je živlem evropské harmonie a základní podmínkou mln ného rozvoje národů. Marocká aféra dosud byl překážkou, byla těmto snahám nebezpečným živlem. Jaurěs je ovšem optimista a jeho víra v možnost německo-francouzské trvalé shody nenalezá ve Francii mnoho ohlasu
#12 alto_textblock #12
častnili.
#13 alto_textblock #13
Denní zprávy.
#14 alto_textblock #14
— Všenárodní české zřízení, velkolepá tato myšlenka budoucnosti, nenáleží dnes už k ude- úlům nedosažitelným a neujasněným. Spojiti všecky duševní síly a mohutnosti českého ná- roda v přesně učlánkované monumentáln ústrojí s autoritativní, ba přímo anticky dik- tatorskou pravomocí v národě samém a v zá- kladě toho s žádoucí závažnou autoritou vůč činitelům, české věci národní nepříznivým nebo dokonce nepřátelským, nelze ovšem ani rázem a proslým jen projevem byť i nejšlechetnějších synů a deer našeho národa docíliti, avšak vzpo- meňme, že nikoli neprávem napsal starý Horác, že polovinu díla má, kdo začal. A tu máme ze to, že začátek jest učiněn, že základy monu- mentální budovy všenárodního českého zřízen jsou v Národní radě české nejen položeny, ale zvláště položeny promyšleně, se všestrannou obezřetnou úvahou a proto šťastně. Jde jen nyní o to, aby snaha a práce tato docházela po rozumění a podpory. Na povné půdě důvěry všeho českého lidu, cíticího pro společnou naš věc národní a za součinnosti veškerých nej závažnějších činitelů českých v zemích našicl i za hranicemi krok za krokem buduje Ná rodní rada česká veliké dílo celonárodní součin- nosti za cílem, důstojným naší slavné minulosti. opravdovosti našich ušlechtilých snah v přítom- nosti a oprávněných proto nadějí v budouenost a ve snaze té a práci své nomůže ovšem zůstá vati jen při velkolepých základech. Sil a my šlenky všenárodní součinnosti, in- stituce, která jest už dnes vyvrcholeníma soustředěním veškoré naší národní organisace v zemích českých i v zahraničí, jest pro veško rou budoucnost v této snaze Národní rady české zárukou nejlepšl. Počáteční obtíže a překážky mohou sice dobudování veledila všenárodního zřízení v hlavě i v údech — at užijeme obrazu toho — znesnadňovati a zdržovati, avšak s íla myšlenky, věcná potřeba insti- tuce, řídicí a ropresentující národní náš celek doma i vůči cizině a vytrvalá, cílovědo m činnost překoná bohdá všacky nesnáze ne- porozumění nebo nepřízeň. A k tomu žádá Ná- rodní rada česká jistě plným právem ruku pomocnou nás všech! — Zrada na klubovním usnesení v při- čině hlasování o rozpočtu, provedená českými klerikály, byla v českém tisku zaznamenána celkem bez velkých komentářů, takřka jak samozřejmost, vyplývajíeí ze známě povahy tét strany a jejího poměru k zájmům národa, kte- réž u každé internacionály bývají posledním zřetelem. Jakožlo akvisiční pomůcka je naciona- lismus vítán i našim klerikálům, ale dojde-li na zkoušku ohněm, jsou-li v sázce panovačné zájmy strany a podminka její existence, přízeň kamarily, potom bývají zájmy národa prvním, co klerikální poslanectvo zapře jako zapřel Gali- lejského Petr služce u ohniště. Dřív než tři- krát hlasováno o rozpočtu. Snad také na za- kázku politického sgenta v dominikánské kulně. pátera Angustina z »Frankí. Zigu.« známého. Orgánu pražského kardinála byl pardon, po- skytnutý Hrubanoveům za jich čin českou ve- řejnosti, nepochybně nepohodlným, snad vycíli z ledového mlčení českého národního tisku nej citelnější odsouzení a nutnost ospravedlniti svou stranu z politické infamie, kterouž podařilo se posici českého klubu při prvním sborovém opo sičním pokusu podlomiti spolu s existenci klubu Zkrátka »Čech« napsal dodatečně apologii kleri
#15 alto_textblock #15
Ministerská krise v Portugalsku Ministerský předseda Ferreira de Amarol, který se ujal vlády v Portugalsku ihned po kralovraždě, odstoupil. Podnět k tomu dalo pro- hlášení vůdce konservativní strany Julisa Vil- hena, že nehodlá již vlády podporovati. Ive státní radě oživil se náhle odpor proti pokračo- vání v nynější politice. Beirno pokouší se nyní za radikální strany sestaviti novou vládu. Zdaří-li se Beiraovi poslání utvořiti kabinet bude ministerstvo takto sestaveno: Beirao před- sednictvo a zahraniční záležitosti, Alex. Cabral vnitro, Andrian Anchero spravedlnost, Penha Garcia finance, Matyáš Nanes vojenství, Ramada Curto námořnictví a Tavares Festas práce. Ne- podaří-li se ale Beiraovi za dnešní noci sesta- viti ministerstvo, vrátí úkol, jímž byl pověřen. Již předem uvádějí se četně kombinace, mezi nimi přestřásá se dokonee otázka opětného kabinetu Amaralova.
#16 alto_textblock #16
Moderní galerie království českého.
#17 alto_textblock #17
Kuratorium Moderní galerie král. českého konale sze 22. prosince svoji plenární schůzi, ve které před- sedající zástupce presidentův dr. K. Kramář přede- vším vzpomenul právě zesnulého Jiřího knížetez Lobkovic, jenž jako nejvyšší maršálek království českého měl podstatnou účast na vybudování orga- nisace ústavu tohoto a vždy jemu propůjčoval účin- nou svoji podporu, kdykoli kuratorium na něho se obrátilo. Když předseda dále ocenil zásluhy zesnulýeh členů kurateria dv. rady prof. dra. Stupeckého a pr- sidenta české akademie Jos. Hlávky a uvítal novi jmenované členy, přikročeno bylo k vyřízení záleži- tostí správních. Zejména byla dle nabytých zkuše nosli upravena přiměřeněji doba návštěvní. Nová úprava vejde v platnost prvým týdnem příštíhc roku a bude veřejně vyhlášena. Po schůzi kuratoria vykonaly schůzi svoji od Český odbor usnesl se zakoupili následovní dnla vmělerká: olej. portrět prof. dra. Stupeckého od pro Vojt. Hynaisa, prof. Beneše Knüpíra olejový obraz Pomsta Centaurů, Ant. Slavíčka olej. ohra Praha z Letné a pět olejových skizz, dále olejové obrazy Sněžení na kluzišti od Otakara Nejedlého Rybník na podzim od Ant. Hudečka, cyklus ba- revných leptů Františka Šimonka a několik dalších praci grafických od téhož umělce a od Vojt. Preis- siga, čtyři bar. dřevoryty od B. Jaroňka. Dále přijaly byly dary: olej. obraz Julia Mařáka Krajina s bařinou, nabídnutý paní Rosnerovou a ma- pa kreseb zemřelého malíře V. Kryšpína, nabídnutá bralrem umělcovým prof. Kryšpínem. Před schůzí touto usnesl se odbor zakoupit bronzový výlitek „Krucifixu“ prof. J. V. My- slbeka.
#18 alto_textblock #18
bery
#19 alto_textblock #19
kálního hlasování pro píli rozpočtového provi- soria a proti národní representaci parlamentní. Podle osvědčené taktiky list Jeho Eminence na místě obrany útočí. Nemáme příčiny a také nám po- litický věhlas velebných i nevelebných politiků klerikálních upřímně řečeno za to nestojí, abychom analysovali meritum nájezdů »Čechových« na do- savadní klubovní spřízněnce, jež klerikálové opu- stili, aby se spojili na záchranu státních nutnosti »třeba s čertem« anebo aspoň se stranou, která v politické morálce klerikální kladena jest dáblu na roveň. Ale »Čech« svýma posvěcenýma ru- kama pokouší dotknouti se památky jměna Grégrů, dnes drahé celému národu, vyjma mimonárod- ních a vnitřních nepřátel českého lidu, vyjma všech, kdož do dnes ošetřují rány, rozdaně bratry Grégry při jich útoku i obraně za věc národní Kdyby národní strana svöbodomyslná byla zůstala věrnou zásadám svých vůdců Grégrů a zejména prvnímu zákonu ve stráně drem. Juliem Grégrem střeženému, zákonu důslednosti, dnes nebylo by konců, o nichž smí arcibiskupův list s takovou nadutostí mluviti a do dneška byla by zůstala i přes všeobecné právo volební v Čechách strana Myslivců ve tmách, z nichž si ani netroufala vy- stoupiti za časů bratři Grégrů. Nebylo by došlo ke skandálu, jakým konči klub zradou svých černých členů, neboť nebylo by došlo ani k této — kumpani! Avšak klerikálům jednalo se o to, mimořádně drzým slovem, křiklavou nadávkou přehlušiti vlastni svou hanbu parlamentní. A proto nazvalo pohřební bratrstvo českého národa, vždy ochotné asistovati při jeho posledním pomazání a slavném Tedeum u Panny Marie Vítězné — nás, »Národní Listy« ve svém »Čechu«, hrobařem strany mladočes ké i valné části národních záj m ůl Nepůjdeme s klerikální stranou českou na soud národa, vidíť celá česká veřejnost pře- dobře, že národní strana svobodomyslná ztracena byla nadobro, jakmile uznala klerikály za kompaciseenty sebe hodné a důstojně, jakož jest dnes vůhec jasnou a prokázanou pravdou, má-li z národní strany svobodomyslné co ještě býti, že se musí vrátiti ke svým starým a vždy stejně mladým ideálům, u nichž věrnou stráž do té chvile vykonáváme my — » Národní Listy«. A co se týče národních zájmů, musili jsme se o ně nesčetněkráte popadnouti přímo se samým »Čechem«. Kdo pak to byl, kdo proti panstvu v »Čechu« a za »Čechem« stojí- cimu, když už už tisklo ruce Frindů a Hilgen- reinerů ke společnému dílu církevního roztrhání jednoty země, kdo to byl, kdož pro tento prazákladní zájem národní dovedl nadchnouti vlastenecké duchovenstvo proti fialovým a pur- purovým vládeům klerikálního tábora: My, »Národní Listy«. My jsme vždycky dovedli v otvorechi kukly pohřebního bratrstva národa uhodnouti zlověstné zablesknutí potměšilého oka jezovitského a odvoditi z tajných jeho pláno náležitou výstrahu pro zájem národní. Již od samých počátků novodoběho vývoje, dříve ještě než v nestřeženém okamžiku úvodníkár »Čecha« unikla nabídka německé státn řeči, tento skutečný hrob všeho dalšího poli- tického vývoje národa. Žvavý nesmysl »Če- chův« o zodpovědnosli českých politiků před bohem a před úvodníkářem »Nár. Listů« budiž přibit naposled. Kdyby tito obilení hrobově věřili ve svého boha, který jim zůstavil na- učení, že království jeho není z tohoto svěla neholdovali by modle světského panování vezdější moci, kteráž jest vlastním jejich ná ruživé uetívaným božstveml — „Bohemia“ stydí se za „Símplicissímus“ Úterní konfiskaci mnichovského„ Simplicissimu“ provedenou vídeňským stát. návladnictvím pr celou Cislnjtanii, provázi „Bohemia“ touto za- jímavou poznámkou: „Podnětem ke konfiskaei byla kurikatura od Th. Th. Heinen — jak ne- cheeme popírati pramálo vkusná — kteráž stärostovi, dru. Grošovi, na jeho osobni eti utrhá. Bojem takovými zbraněmi, jež be závisti protivníku ponocháváme, neprospěje se německé věci v ničem. Ovšem nomůžemo přité příležitosti potlačiti poznámku, že censura ne- měla vůči mnohom surovějším a brulálnějším potupám Němeů ve znůmém slovanském sešitu francouzského Sinsplicissima „Assiotte a beurre“ žádně podobné kritické záchvaty. Do- znáváme zjevně, že jsme zásadními protivníky každého omezeni tiskové svobody, v Rakousku nopříliš hojné. Ale když už se jednou konfisku- je, potom by se měly city Němeů censuře zdál noměně šetrnosti polřebnými jalo city Čechů“ „Bohemia“ mluví o zbraních, jež mileráda po- nechává národnímu protivníku. Jakživo nebyl v českém tisku sáhnuto ani slovem ani ilustrae ko zbrením, jakými bojuje „Simplicissimus“, vý- květ současné něm, satyry obrázkové a její vel- mož Th. Th. Heine, jehož jediného činnost by mohla stačiti na stud eelého národa za něj. „Bo- homif“ zmíněné číslo pařižské „Assiette au Bautre“, vyhotovené slovanskými umělci od první do poslodní strany, vyniká noblessou kon- cepce v provedení jako motýl nad Heineovou vší, jako lesklá ironie a smutná žaloba nad sprosťáctvím ducha, které dnes všeobecn v Německu platí za vtip a humor. — Poslanec dr. Bedřich Nitsche, senior ně mecko-pokrokové strany v království českém uveřejnil v „Brüxer Zigu.“ krátké vánoční roz- jímání. Hovoří v něm: „Události v poslední schůzi německo- nacionál- ního svazu, které se tak přiostřily, že němečtí agrár níci zcela vážně řešili olázku svého vystoupení ze svazu a to pro rozladění mezi městskými a venkov- skými zástupci v otázce zmocňovacího zákona, na- plnily starého parlamentárníka upřímnou zasmuši- lostí. Jak se změnily časy a smýšlení lidí! Před ti- ceti a více lety byly to ideální otázky, otázky svo- bodného vývoje, národní osvěty a postavení národů ve státě, které hýbaly srdci a podněcovaly k mnché- mu dobrému, osvobozujícímu, spásnému činu. Dnes však se zdá — a je nevýslovně smutno, musit kon- statovati — že teď jenom hmotné otázky vládnou smyslu a cilu člověka a skoro dlužno se báti, že ná- rodní ideály očekává osud ten, že zbaveny budou svého oprávnění. — Ukazuje se to také v útvarech stran. Pomyslim-li si, jak dříve ve velkých klubech příslušníci všech hospodářských stran, rolník i velko- průnyslník, bratrsky se scházeli a jediný národní ochranný i vzdorovný šik tvořili, při čemž každému bylo volno zastávati se dle libosti svých hospodát- ských zájmů a když nyní popatrime, jak se mají věc dnes, tu cítíme se značně zklamanými vývojem lid- stva v oboru národnostním. Národní vývoj nepokro- čil, aspeň ne tak, jak bylo by mohlo býti, kdyby sta- rý duch byl zůstal na živu. Starý Nitsehe doufá, že mládež, zlobou ny- nější doby dosud nedotčená, se ještě přimkne k německému nacionalismu a udrží myšlenku německo-národní. Kdož ví? Dnes stesk starého dra. Nitscha činí dojem, že senior poslaneu
#20 alto_textblock #20
česko-německých je jedním z Maximiánů, kte- rým se v německé části státního tělesa zjevuj oběti třicetileté politiky německo-liberální, jejíž stětní lži a národní ukrutnosti zatlačily celý stá do zhouby a zkázy, nyní zjevnější nežli kdy- koli dosud. — Buď — anebo! Dne 23. t. m. uveřejni nacionální denník berlínský, „Tägliche Runel. schau“, o kterém se mnohokráte řeklo, že je předkládán císaři Vilémovi, situační rozmluvu svého spolupracovníka s posl. K. H. Wolfem. Zástupce městské skupiny trutnovské mluv l velmi nevlídně o nynější vládě; nemů, jak pravil, vážnosti ani u Němců ani u Čechů, a bar. Bienerth neuznal ani potřebným, předložiti říšské radě svůj pregram. Rovněž zamitávě vy- slovil se Wolf, dle „Tägl. Rundsehau“, „jeden z nejvíce vynikajících vůdců českoněmeckých““ o snaze bar. Bienertha, utvořiti parlamentnní mi- nisterstvo, ve kterém by vedle Němců seděli také Čechové. „Taková koalice je pro dozárnou dobu ta tam,“ pravil Wolf; „svědčí o naprosté neuvědomělosti o situaci vČechách, blouzní-li mi- nisterský předseda o tom, že by za nynějších poměrů bylo možno dosíci i jen příměři mezi Němci a Čechy. Bud bude ministerský předseda vládnouti s Čechy proti Němcům a uzná české státní právo, nebo bude je ovládati s Němei a splní jejich požadavky v Čechách také přes protest Čechů. Rakouské vlády vládly dost dlouho s Čechy proti Němcům, a vidíme, kan s tím příšly — ať to tedy zkusí teď zase s Němci. Češi jedli tak dlouho z vládních hrneů masa, že velice brzy přilezou ke křiži, uvidí-li, že vláda vážně míní postupovati proti nim.“ Pro- hlásiv se pro heslo „Pryč od Čechů“ ve smy- slu naprostého rozhraničení, skončil posl. Wolí svůj výklad slovy: „Kdyby Rakousko nebylo s to, česko-něm. otázku rozřešiti, pak bude někdy musit býti rzřešena světovým požárem. A obá vám se, že požáru takovému jsme blíže, nežli myslíme.“ Mimo to mluvil Wolí o annexi Bosny a Hercegoviny výhradně ve smyslu říšskosněme- ckém: litoval hmotných ztrát, které na Balkáně utrpělo Německo politikou bar. Aehrenthala boje se, aby tím způsobem nebyl otřesen svazek Rakouska s Německem. Možnou světovou válku spojil posl. Wolf přímo s balkánskou politikou bar. Aehrenthala. — Podle vládní předlohyo annexi Bosny a Horcegoviny je tato záležitosí po výtce věcí koruny. Také útvar a směr vlády náleží do okruhu státní působnosti koruny. Není tedy dobře pochopitelno, jak posl. Wolí pří svém přesvědčení o mezinárodním významu ny nější balkánské politiky rakouské může pro poli tiku svého směru žádati celou vládu, pro kte- rou by ostatně ve vídeňském parlamentě byln pouze malá celkem menšina, jistě však nikol většina. Reelní informaci tu posl. Wolf do Ber- lína nedal, byť se tamějším Velkoněmcům sebe více libila. — Čím dál — tím hůř. Vinohradský advo- kát pan JUDr. Otakar Havelka podal u okres- ního soudu děčínského dne 20. června 1908 českou žalobu upomínaci, jež děčinským sou- dom byla opatřena nejen lelopočtovým, nýbrž i kolkovým razítkem v jazyku českém a též jn- zykem českým vyřízena. Týž advokát podal dne 11. prosince 1908 k témuž soudu jinou ža- lobu, jež byla rovněž opatřena soudem českým razítkem letopočtovým a kolkovým, vyřízena však a to tímže oddělením soudním, jako ža- loba první — jazykem německým. Proti tomu podána stížnost krajskému soudu litoměřickému, dohlédací stížnost vrchnímu soudu a případ oznámen ministru krajanovi. Na rozhodnui může býti celá česká veřejnost zvědava, ale ne- sporno jest, že to s našimi jazykovými právy jde čím dál — tím hůř. — Dr. Pacák ochuravěl. Z Vídně, 24. pro since. Ministr mimo službu dr. Bedřich Pacák ochu ravěl a jest v lékařskémy ošetřování — President senátu nejvyššího a kasačního sou- du Jan Hellmann zomřel. Z Vídně, 24. prosince Včera o 9. hod. večerní zemřel tady ve věku 72 roko prosident senátu nejvyššího a kasačního soudu, mí- stopředseda nejvyššího soudu důchodkového Jan Iiellmann. Před 3 roky zemřela mu choť. Skonal po králké nemoci po zánětu plic. Zůstavuje dva syny z kterých jeden je sekěním radou a chéfem presidi ální kanceláře ministerstva juslice. Hellmann byl roz hodný našinec, jonž na všech místech, na kterýel působil jako soudce, hájil a zaslával úspěšně rovno právo jazyka českého. Byl již ustanoven předsedou vrohního zemského soudu království českého, kdyz v poslední chvíli byly disposice změněny a jmeno- ván smulně památný Jansa. Narodil se r. 1836, vyko nal právnická studia, věnoval se soudcovskému sta vu Několik let byl radou vrchního zemského zoudu v Praze. Před 12 lety povolán byl jako dvorní rad k nejvyššímu soudu, kde byl roku 1904 jmenovár senátním presidontem. Pokládán byl za soudce ne obyčejně objektivního a požíval v kruzích soudcov ských i advokátních velkých sympatil. — K 80 narozeninám Jana hr. Harracha, ušlechli lého přizntvce českého školství vídeňského a věrného syna našeho národa, poslala Národní rada česká blahopřejný telegram, na který došlo ji významné toto poděvování: Slovutní pánové! K mým osmde- sátým narozeninám ráčili jste mě poctiti upřímným blahopřáním a vzdáli hold mé práci a mým snahám Vzdávám vám všem za obé své nejvřelejší díky s ujištěním, že Národní radě české vždy co nejlépo nakloněn zůstanu i snahy její ze všech sil podpo- rovati budu. S výrazem upřímné úcty a oddanosti vděčný Jan hrabě Harrach — Nový ředitel Zemské pojišťovny moravsk v Praze. Poslanec pan Karel Novák, na Moravě dobře známý a ve všech téměř českých spolcích činný, při- jal řízení hlavní filiálky „Mor zem. živolní pojišťov- ny“ v Praze a nastoupil v těchto dnech svůj úřat Správní rada Zem. životní pojišťovny svěřila posl Novákovi tento čestný, avšak obtížný úřad v plném přesvědčení, že se mu podaří i v Čechách nalézti přízeň českého lidu pro tento jediný český ústav zemský. Zemská životní pojišťovna, sprawv ována jsouc zemským výborem moravským a podléhajíc kontrole mor. zem. sněmu, obrala si za úkol řešití blahodárně problémy sociálně-politické a ideu život- ního pojišťování rozšiřiti tím, že první přistoupilo na doplnění a provádění pojištění lidového. Pojišťov- na tato přijímá do pojištění kapitály do 2000 K i bez lékařského vysvědčení a tím poskytuje vrstvám ne- majetným možnost zaopalření rodin v míře nejnut- nější. Poslanec Novák za dlouholeté činnosti své osvědčil se jako dobrý odborník a výsledky jeho ne- únavné práce jsou nejlepším svědectvím, jak cenneu jest silou pro rozmach hospodářský českého lidu Morava poslance Nováka nerada ztratila a týž pro- vázen jest sympaticky ode všech časopisů vroucím přáním, by se mu těžký úkol v Čechách plně zdařil I my viláme poslance Nováka s plnou nadějí v jeho zdárnou a úspěšnou činnost a plejeme mu zdaru nej- lepšího. — Německý furor proti výslavní loterii. Jal známo, netěšila se jubilejní výslava přes svůj smírli- vý a opatrný ráz nijaké přízni germánských fana- tiků. Jejich zášť obrací se k pražské výstavě a p její uzavření ulevuje si aspoň na její loterii, nalé zajíci se dosud v činnosti. Plakáty výstavní loleri
#21 alto_textblock #21
v zněmčelém Území jsou všude slrhány. Objednacl lístky a cirkuláře rozeslané po celé říši peněžním úslavům, prodejnám a obchodům, které z pravidla podporují též podniky loterní s jakousi mezinárodní courtoisil, byly vráceny s urážlivými poznámkami. „Prodávejte své losy pouliční bandě v Praze,“ při- psal jakýsi zdivočilý Baumeister Lindner v Hoffen- steinu. Jistý občan v Salcpurku podepsal se s dojem- nou upřímnosti „Czechenfresser“. Podobných při- kladů německého ušlechtilého tónu a mravu mehli bychom uvésti dlouhou řadu. Tyto projevy germánské zuřivosti mohou jen býti pokynutím českému obe- censtvu, aby co nejhorlivěji podoporovalo loterii vý- stavní ještě v posledních dnech před tahem, který se koná 2. ledna 1909 — Spolek ke hlahu nuzných dítek v Praze po- řádal 23. t. m. o 12. hod. pol. jako každ ročně svým 116 chovancům vánoční slavnost ve velkém sále žofinském. — Z obcí předměstských. Schůze městského z- stupilelstva v Žižkově bude v úterý dne 29. pro- since 1908 o 3. hodině odpol. v zasedací síní městsk radnice v Žižkově na Basilejském náměstí čr. 700. Na pořadu rozpočet, návrh na zvýšení daně ze psů a žádost za poskytnutí 15% slevy z pivní dávky z 15% slevy z přirážky obecní k dani z nájemného — Ve schůzi městské rady na Smíchovť dne 22. t. m. věnoval předsedající starosta p. dr. Koldinský před vyřízením jednacího pořadu vzpomínku zesnu- lému knížeti Jiřimu Lobkovicovi, čestnému měšťanu Smíchova. Žádůsti výboru pro pořádání lidlových přednášek českých vysokých škol pražských za pro- půjčení sálu v Národním domě k uspořádání předná- šek „O zločinnosti, trestání a trestní ochraně osob mladistvých“ usneseno vyhověti, pokud bude možno sálem disponovati. Do ankety, pořádané českou zem- skou komisí pro ochranu dítek a páči o mládež zvo- len p. m. r dr. Sleiner. Zpráva říšského poslance p inž. Neumanna o podáných jim návrzích a infervenci v některých záležitostech obce smichovské vzata na vědomi. Žádosti krajinského spolku učitelstva měšťan- ských škol za podporování akce, podniknuté jím za účelem relormy učitelského vzdělání, usneseno vyhověti. Zpráva o uspokojivém výsledku zkoušky parního topení v Národním domě vzata na vědomí Veškeré novostavby obecní odevzdány budou veřej- nému užívání dne 31. prosince. V ú-třední trž- nici umístěn bude toliko drobný prodej, trh ve vel- kém ponechán bude až na další rozhodnutí městská rady zatím na Jakubském náměstí. Kromě toho vy- řízeny čelné záležilosti chudiniské vedle řady zále- žitosti slavebních, tržních hospodářských atd. — V pondělí dne 28. prosince 1908 bude v ústřední trž- nici o 5. hod. odpol. jednání o přihláškách o zadání stánků a míst, k čemuž se přihla- šovatelé zvou. — Okresní zastupitelstvo v Žižkově bude míli schůzi v ponděli dne 28. prosince 1908 o 3. hod. odpol, v zasedací síni městské radnice. — Ceslovatel A. V. Prič zapůjčil panoramatu Národní jednoty pošumavské v paláci pojišťovny »Praha« na Ferdinandově třídě několik kolekc snímků ze svých posledních cest po Brasilii, argen- tinských pampách, Patagonii, Paraguay a Bolivii které v několika seriích budou vystaveny I. počínaje 25. prosincem. — Výbor Ústiední Matice školské ve své po- slední schůzi za předsednictví pana dra. Šá mala ucti přodevším památku zesnulých svých spolupracovníků přátel a dobrodinců, zejména pana Roberta Ehilichia, řidícího učitele matiční školy v Podsedicích, Ema- nuela svobod. pána Salomona Mirohorského z Fried- bergů, paní Vilemíny Exeliové, pana Jos. Koplíka. pana Václava Rubeše, pana Karla Schiera, pana v. Žabky, pana prol. Jos. Kryšpína, pana Ant. Tábor- ského. Přijal s povděkem na vědomi zprávy, že vě- novaly: městská rada pardubická 1000 K. městská rada ve Skutči 100 K. Vzdány díky panu dru. Šáma- lovi za intervenci u správního soudu stran školy mo- ravsko-krumlovské a panu Vilému Amortovi za da- rování sochy dra. Ladisl. Riegra pro matiční škelu Riegrovu v Rejdicích. — Aby pomocná aken sko menšinových byla rozštřena na všechny země koruny svatováclavské, po případě i na Dolní Rakousy, ulvo- řen při Ústřední Matici školské ústřední škol- ský menšinový komitét, jenž má v patrno- sli všecky potřeby školství menšinového. Dotaízy zá- ležitosti komitétu tohoto vyřizuje kancelář Ústřední Matice školské, která všecky zásilky pro ústředni menšinový komitét školský bude přijímali. — Za 11 měsíců roku 1908 přijala Úsiřední Matice školski 428.183 K 36 h, vydala 599.090 K 09 h. Jest ledy schodek 170.906 K 78 h. — Peněžním ústavům na kmenově jmění jest dlužna Ústřední Matice školská 586.329 K 85 h. Nepříznivý finanční stav zaviněn naprostou rozháranosti při veřejných sbírkách, kterou Ústředai Matice školská v první řadě trpi. Povo- lena subvence veřejně škole v Jednově 2000 K, Ma- tici budějovické 2000 K, na vánoční nadílku ve Ví- kovicích na Moravě 400 K. Národní jednotě v Brně poslána subvence na školu v Dolních Kounicích 1000 kor. což dodatečně schváleno. Profesorům gymnasia zábřežského vzdány díky za horlivou činnost ve služ- bách matičních. — Vyřízena řada záležitosti škol ských a osobních, načež jednáno obšírně o penstjnín opatření učitelsiva a úřadnictva matičniho. Přišt schůze výboru bude 30, prosince 1908. — České ženy pro české dílě. „Záchrana“ ústřední výbor ženský pro mládež, chce u nás uvěsti v život instiluci poručenských opatrovnic. Poručen- skou opatrovnicí může býti každá zachovalá žena neb dívka, která navštíví během roku několikráte svého svěřence, sirolka neb nemanželské dítě, do- hlédne na něho, jak je vychováván, jak je o něho postaráno atd. Vychovatelský význam podobného občasného dohledu je veliký a plní proto poručenské opatrovnice důležitý úkol společenský i národní. Ob šírně je úkol tento vylíčen v brožurce p. soud. tj Pšorna „Žena poručnicí a poručenskou opatrovnicí“, kterou lze dostati v „Záchraně“ v Praze, Spálená ul. čís. 34 (v místnoslech Ústředního spolku českých žen) za 10 hal., poštou 13 hal. Tam- též přijímají se přihlášky našich žen za poručenské opatrovnice. Zájem pro inslituci poručenských opa- trovnic u nás stále roste, i z venkova, z Písku, Lito- myšle, Turnova, Jičína přicházejí dolazy v příčině organisování poručenských opatrovnie a tak se dá očekávati, že i u nás všade poručenské opatrovnice ke blahu naši opuštěné a zanedbaně mládeže za- vedeny budou — Právnická jednola zaslala kněžně Lobko wiczové tento soustrastný dopis: »Vaše Jasnosti Podepsaná Právnická jednota želí hluboce skono Vašeho osvíceného pana chotě, Jeho Jasn osti knížete Jiřího z Lobkowicz, ctic v něm jednoho z nejvíce vynikajících příslušníků stavu právnického a vzpo mínajíc vděčně přízně, kterou snahy Právnické jednoty podporoval a zejmena účasti, kterou připjal lesk jmena svého a odborný věhlas svůj k prvnímu vědeckému sjezdu českých právníků v Praze v roce 1904. Račtež, Vaše Jasnosti, přijati projev naší pro- cílěné soustrasti a dokonalé úcty. V Praze, 22. pro- since 1908. Právnická jednota v Praze. Dr. Ant. rytít Randa, starosta. Dr. Vil. Pospíšil. II. jednatel.« — Odstranění novoročního blahoplání na Král. Vinohradech. Obtíže a různé nepříjemnosti, s nimiž každorečně se opakující novoroční blahopřání u jed- notlivců se potkává, vedly na Král. Vinohradech ple- dešlá leta k opatření, jež mělo za účel obvyklé novo- roční blahopřání vůbec odstraniti. Za tím účelem vy- loženy byly na veřejných místech sběrací archy, do nichž skládán byl občanstvem na místě novoročního blahopřání příspěvek ve prospěch místní chudiny. Že nařízení toto bylo účelné, o tom svědčí okcl- nosl, že ho mísiním občanstvem s oblibou a hojně bylo používáno. Z důvodu toho bude opalření toho použilo i roku lelošního. Sběraci archy, razílkem městského úřadu opatřeně, budou, počínaje dnem 28 prosince 1908, veřejně vyloženy: V podacím proto- kole městského úřadu, v městském důchodě, v Zá- ložně vinohradské, v Městské spořitelně, v Měšťanské besedě a ve všech pěti místních lékárnách. Kazdý