#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
25. prosince 1908. Číslo 355.
#4
alto_textblock
#4
Z Turč. sv. Martina, 23. prosince. (P ro-
ces posl. Ivánka.) Slovenský národní po-
slanec, dr. Milan Ivánka, byl před časem od-
souzen prešpurským soudem na rok vězení
1000 K pokuty pro obsah svých kandidátníeh
řeči, v nichž státní zástupce shledal, jak oby-
čejně, pobuřování proti maďarské národnosti.
Dr. Ivánka odvolal se z rozsudku a tyto dni li-
čena jeho pře před královskou tabulí prešpur-
skou. Výsledek přeličení nepřekvapuje. Senát
potvrdil rozsudek prvé instance. Zajímati sna
bude krátká rozprávka: mezi drem. Ivánkem
státním zástupcem na chodbě před soudnicí.
Státní zástupce vytýkal dru. Ivánkovi, proč prý
hlásá lidu, že národnostní zákon se v Uhrách
neprovádí; vždyť prý národnosti mají své školy.
»Ale Slováci jich nemají!« odvětil dr. Ivánka.
»Ale měli jel« dodal moudře státní zástupee.
Z Pešti, 23. prosince. (Rumuni pro
své školy.) Rumunský metropolita, Me-
cián, vydal ke svátkům pastýřský list, ve kte-
rém vybízí příslušníky pravoslavné církve ru-
munské, aby o sváteích pamatovali dárkem na
rumunské národní školy v Uhrách. Metropolita
založil zvláštní rumunský kulturný
fond, jemuž daroval 4000 K a zavázal se při-
spívati na něj ročně 5% svých důchodů, t.j.
1200 ročně. Účelem kulturního fondu jest pod-
porovati rumunské národní školy, aby nemusily
přijímati příspěvku státriho a tím se zbavily
povinnosti, věnovati veškeren školní čas vtlou
kání maďarštiny do hlav rumunské mládeže.
#5
alto_textblock
#5
Dále schválen byl návrh umělecké komise, aby
odbor ucházel se o modely prací prof. J. V. Myslbeka
skizzy pro Palackého most, velké modely Lumíra
Libuše z výzdoby téhož místa, poprsí J. J. kolára
sochy měst. chudobince, Schnirchovy trigy pro Ná-
rodni divadlo, Šimkův Bruncvik, Maudrovy sochy
před Museem král. českého, Levého reliefy pro vrai
karlínského chrámu, Wagnerovy sochy Lumir a Zá-
boj pro Národní divadlo, konečně skizzu pomníku
Palackého od prof. St. Suchardy
Umělecká komise podala dále zprávu o své ná-
vštěvě ve výstavách uměleckých děl J. Štafla, R Lan
dy, F. Ullmanna, v jubilejní výstavě Krasoumné jed
noty a o své aukci Galerie Hoschkovy, které se ko
mise umělecká v plném počlu zúčastnila
Kromě toho vyřízeny byly záležitosti správní.
#6
alto_textblock
#6
Výsledek voleb
do Obchodní komory v Čes. Budějo-
vicích
#7
alto_textblock
#7
byl zjíštěn skrutiniem, dne 22. prosince prove
deným takto:
Zvoleni jsou v odboru obchodním
Ve sboru velkého a středního ob-
chodu: Rind Viktor, obchodník v Soběslavi
371 hlasy, Stecher Ant., obchodník v Českých
Budějovicích, 410 hlasy. Po zvolených obdržel
Tomšů Frant., obchodník v Č. Budějovicích.
53 hl., Vávra Jos., obchodník v Hluboké, 15
hlasů. Ve sboru malého obehodu: Auten-
gruber Fr., obchodník v Pacově, 1498 hl., Vich
M. R., obchodník v Kamenici n. L., 1463 hl.
po zvolených obdrželi Lustig Em., obchodník
v Soběslavi, 47 hl., Pavlíček Jindř., obchodní
v Týně n. Vlt., 41 hl., Ruth Václ., obchodnik
v Kamenici n. L. , 27 hl.
V odboru průmyslovém: Ve sboru
velkého průmy slu: Brdlík Jos., tovární
suken v Žirovnici, 130 hl., Coufal Ferdinand.
mlynář v Krumlově, 129 hl., Steindler Mořic.
majitel lihovaru v Benešově, 129 hl. Po zvo-
lených obdrželi: Rudolf Ant, majitel sladovny
v Táboře, 6 hl., Škrlant Jul., továrník v Č. Bu-
dějovieích, 6 hl., Gärtner Jar., mlynář v Sedlča-
nech, 5 hlasů. Ve shoru středního prů-
myslu: Holoubek Vilém, majitel mydlářství
v Sedlčanech, 757 hl., Rožánek Rob., hodinát
v Č. Budějovieích, 743 hl. Po zvolených ob-
drželi: Novotný Ladislav, stavitel v Počátkách,
20 hl., Pryl Arnošt, majitel sklárny ve Vestci
20 hlasů. Ve sboru malého průmyslu;
Beneš Václav, hostinský v Českých Budějovi-
cích, 2479 hl., Marek Vilém, krejči v Táboře,
2551 hl., Platil Frant., majitel cihelny v Nere-
klově, 2479 hl. Po zvolených obdrželi: Kubet
Jan, mydlář v Počátkách, 71 hlasů, Janovský
Tomáš, truhlář v Českých Budějovicích, 70 hl.,
Hübschmann Karel, řemenář v Č. Budějovicích,
68 hl., Irmiš Roman, truhlář v Lišové, 68 hl.
Vrzal Vojtěch, tesař ve Voticích, 68 hl.
Celkem zúčastnilo se voleb 5538 voličů
z 9144 (60.5), o 1 více než před 3 lety.
Z odevzdaných hlasů připadlo kandidátům če-
ského volebního výboru 95, jiným kandidátům
59 hlasů. Němečti voličové se voleb nezů-
#8
alto_textblock
#8
Politické zprávy zahraničné.
#9
alto_textblock
#9
V Praze, 24. prosince.
#10
alto_textblock
#10
Proti lordům.
Anglický lord pokladu Lloyd Georg
pronesl v Liverpoolu neobyčejně prud-
kou řeč proti sněmovně lordů. Vy-
stoupení ministrovo proti horní sněmovně je dů-
kazem, že levé křídlo kabinetu zvítězilo se svým
požadavkem brzkého rozpuštění parlamentu s he-
slem »proti lordům« nad váhavostí Asquitha.
Po ostré řeči kaneléře pokladu, jenž se
s nejkrajnější rozhodnosti vyslovil proti sně-
movně lordů, očekává se, že dolní sněmovna
bude záhy rozpuštěna. Jisto jest, že rozpočel
bude liberální vládou tak sestaven, že bude
horní sněmovnou en bloc zamít-
nut. Horní sněmovna nesmí dle ústavy činiti
nijakých změn na rozpočtu. Volební boj bude
veden proti právu veta sněmovny lordů.
Bude to rozhodující zápas anglické domokracie
proti posledním državám konservatismu.
#11
alto_textblock
#11
Upraveni marocké otázky.
Francouzský zástupce v Marokku Re-
gnault odebere se z Paříže v lednu do
Fezu ke dvoru Muleje Hafida s celým průvo-
dem. Zároveň se oznamuje, že od roku 1905
poprvě opětně přibyl do německého vy-
slanectví v Tangeru císařský kabi-
netní kurýr. Nastává patrně likvidace
marocké záležitosti a očekává se, že
k jejímu provedení přistoupí Francie i Némecko
rozvážně a s chladnou mysli.
V pařížské sněmovně ještě před Vánocemí
bude promluveno dnes o marockých věcech. Na
podnět Jaurěsův bude zahájena rozprava
o zvláštních úvěrech pro Marokko.
Jaurěs vysvětluje ve svém žurnálu »Humanité«,
že má v úmyslu uspišiti likvidaci maroekých
záležitosti a že ve chvíli, kdy opět v německých
a francouzských listech se objevují známky
podrážděnosti, chce dociliti trvalé sbližen
německo-francouzské. Oba národy děl
sice smutné vzpomínky — ale musí se spojiti
v díle míru a cívilisace. Jde o pokus nového
dorozumění mezi oběma národy, jež je živlem
evropské harmonie a základní podmínkou mln
ného rozvoje národů. Marocká aféra dosud byl
překážkou, byla těmto snahám nebezpečným
živlem. Jaurěs je ovšem optimista a jeho víra
v možnost německo-francouzské trvalé shody
nenalezá ve Francii mnoho ohlasu
#12
alto_textblock
#12
častnili.
#13
alto_textblock
#13
Denní zprávy.
#14
alto_textblock
#14
— Všenárodní české zřízení, velkolepá tato
myšlenka budoucnosti, nenáleží dnes už k ude-
úlům nedosažitelným a neujasněným. Spojiti
všecky duševní síly a mohutnosti českého ná-
roda v přesně učlánkované monumentáln
ústrojí s autoritativní, ba přímo anticky dik-
tatorskou pravomocí v národě samém a v zá-
kladě toho s žádoucí závažnou autoritou vůč
činitelům, české věci národní nepříznivým nebo
dokonce nepřátelským, nelze ovšem ani rázem
a proslým jen projevem byť i nejšlechetnějších
synů a deer našeho národa docíliti, avšak vzpo-
meňme, že nikoli neprávem napsal starý Horác,
že polovinu díla má, kdo začal. A tu máme ze
to, že začátek jest učiněn, že základy monu-
mentální budovy všenárodního českého zřízen
jsou v Národní radě české nejen položeny, ale
zvláště položeny promyšleně, se všestrannou
obezřetnou úvahou a proto šťastně. Jde jen
nyní o to, aby snaha a práce tato docházela po
rozumění a podpory. Na povné půdě důvěry
všeho českého lidu, cíticího pro společnou naš
věc národní a za součinnosti veškerých nej
závažnějších činitelů českých v zemích našicl
i za hranicemi krok za krokem buduje Ná
rodní rada česká veliké dílo celonárodní součin-
nosti za cílem, důstojným naší slavné minulosti.
opravdovosti našich ušlechtilých snah v přítom-
nosti a oprávněných proto nadějí v budouenost
a ve snaze té a práci své nomůže ovšem zůstá
vati jen při velkolepých základech. Sil a my
šlenky všenárodní součinnosti, in-
stituce, která jest už dnes vyvrcholeníma
soustředěním veškoré naší národní organisace
v zemích českých i v zahraničí, jest pro veško
rou budoucnost v této snaze Národní rady české
zárukou nejlepšl. Počáteční obtíže a překážky
mohou sice dobudování veledila všenárodního
zřízení v hlavě i v údech — at užijeme obrazu
toho — znesnadňovati a zdržovati, avšak s íla
myšlenky, věcná potřeba insti-
tuce, řídicí a ropresentující národní náš celek
doma i vůči cizině a vytrvalá, cílovědo m
činnost překoná bohdá všacky nesnáze ne-
porozumění nebo nepřízeň. A k tomu žádá Ná-
rodní rada česká jistě plným právem ruku
pomocnou nás všech!
— Zrada na klubovním usnesení v při-
čině hlasování o rozpočtu, provedená českými
klerikály, byla v českém tisku zaznamenána
celkem bez velkých komentářů, takřka jak
samozřejmost, vyplývajíeí ze známě povahy tét
strany a jejího poměru k zájmům národa, kte-
réž u každé internacionály bývají posledním
zřetelem. Jakožlo akvisiční pomůcka je naciona-
lismus vítán i našim klerikálům, ale dojde-li
na zkoušku ohněm, jsou-li v sázce panovačné
zájmy strany a podminka její existence, přízeň
kamarily, potom bývají zájmy národa prvním,
co klerikální poslanectvo zapře jako zapřel Gali-
lejského Petr služce u ohniště. Dřív než tři-
krát hlasováno o rozpočtu. Snad také na za-
kázku politického sgenta v dominikánské kulně.
pátera Angustina z »Frankí. Zigu.« známého.
Orgánu pražského kardinála byl pardon, po-
skytnutý Hrubanoveům za jich čin českou ve-
řejnosti, nepochybně nepohodlným, snad vycíli
z ledového mlčení českého národního tisku nej
citelnější odsouzení a nutnost ospravedlniti svou
stranu z politické infamie, kterouž podařilo se
posici českého klubu při prvním sborovém opo
sičním pokusu podlomiti spolu s existenci klubu
Zkrátka »Čech« napsal dodatečně apologii kleri
#15
alto_textblock
#15
Ministerská krise v Portugalsku
Ministerský předseda Ferreira de Amarol,
který se ujal vlády v Portugalsku ihned po
kralovraždě, odstoupil. Podnět k tomu dalo pro-
hlášení vůdce konservativní strany Julisa Vil-
hena, že nehodlá již vlády podporovati. Ive
státní radě oživil se náhle odpor proti pokračo-
vání v nynější politice. Beirno pokouší se nyní
za radikální strany sestaviti novou vládu.
Zdaří-li se Beiraovi poslání utvořiti kabinet
bude ministerstvo takto sestaveno: Beirao před-
sednictvo a zahraniční záležitosti, Alex. Cabral
vnitro, Andrian Anchero spravedlnost, Penha
Garcia finance, Matyáš Nanes vojenství, Ramada
Curto námořnictví a Tavares Festas práce. Ne-
podaří-li se ale Beiraovi za dnešní noci sesta-
viti ministerstvo, vrátí úkol, jímž
byl pověřen. Již předem uvádějí se četně
kombinace, mezi nimi přestřásá se dokonee
otázka opětného kabinetu Amaralova.
#16
alto_textblock
#16
Moderní galerie království českého.
#17
alto_textblock
#17
Kuratorium Moderní galerie král. českého konale
sze 22. prosince svoji plenární schůzi, ve které před-
sedající zástupce presidentův dr. K. Kramář přede-
vším vzpomenul právě zesnulého Jiřího knížetez
Lobkovic, jenž jako nejvyšší maršálek království
českého měl podstatnou účast na vybudování orga-
nisace ústavu tohoto a vždy jemu propůjčoval účin-
nou svoji podporu, kdykoli kuratorium na něho se
obrátilo.
Když předseda dále ocenil zásluhy zesnulýeh
členů kurateria dv. rady prof. dra. Stupeckého a pr-
sidenta české akademie Jos. Hlávky a uvítal novi
jmenované členy, přikročeno bylo k vyřízení záleži-
tostí správních. Zejména byla dle nabytých zkuše
nosli upravena přiměřeněji doba návštěvní. Nová
úprava vejde v platnost prvým týdnem příštíhc roku
a bude veřejně vyhlášena.
Po schůzi kuratoria vykonaly schůzi svoji od
Český odbor usnesl se zakoupili následovní dnla
vmělerká: olej. portrět prof. dra. Stupeckého od pro
Vojt. Hynaisa, prof. Beneše Knüpíra olejový
obraz Pomsta Centaurů, Ant. Slavíčka olej. ohra
Praha z Letné a pět olejových skizz, dále olejové
obrazy Sněžení na kluzišti od Otakara Nejedlého
Rybník na podzim od Ant. Hudečka, cyklus ba-
revných leptů Františka Šimonka a několik dalších
praci grafických od téhož umělce a od Vojt. Preis-
siga, čtyři bar. dřevoryty od B. Jaroňka.
Dále přijaly byly dary: olej. obraz Julia Mařáka
Krajina s bařinou, nabídnutý paní Rosnerovou a ma-
pa kreseb zemřelého malíře V. Kryšpína, nabídnutá
bralrem umělcovým prof. Kryšpínem.
Před schůzí touto usnesl se odbor zakoupit
bronzový výlitek „Krucifixu“ prof. J. V. My-
slbeka.
#18
alto_textblock
#18
bery
#19
alto_textblock
#19
kálního hlasování pro píli rozpočtového provi-
soria a proti národní representaci parlamentní.
Podle osvědčené taktiky list Jeho Eminence na
místě obrany útočí. Nemáme příčiny a také nám po-
litický věhlas velebných i nevelebných politiků
klerikálních upřímně řečeno za to nestojí, abychom
analysovali meritum nájezdů »Čechových« na do-
savadní klubovní spřízněnce, jež klerikálové opu-
stili, aby se spojili na záchranu státních nutnosti
»třeba s čertem« anebo aspoň se stranou, která
v politické morálce klerikální kladena jest dáblu
na roveň. Ale »Čech« svýma posvěcenýma ru-
kama pokouší dotknouti se památky jměna Grégrů,
dnes drahé celému národu, vyjma mimonárod-
ních a vnitřních nepřátel českého lidu, vyjma
všech, kdož do dnes ošetřují rány, rozdaně bratry
Grégry při jich útoku i obraně za věc národní
Kdyby národní strana svöbodomyslná byla zůstala
věrnou zásadám svých vůdců Grégrů a zejména
prvnímu zákonu ve stráně drem. Juliem Grégrem
střeženému, zákonu důslednosti, dnes nebylo by
konců, o nichž smí arcibiskupův list s takovou
nadutostí mluviti a do dneška byla by zůstala
i přes všeobecné právo volební v Čechách strana
Myslivců ve tmách, z nichž si ani netroufala vy-
stoupiti za časů bratři Grégrů. Nebylo by došlo
ke skandálu, jakým konči klub zradou svých
černých členů, neboť nebylo by došlo ani k této
— kumpani! Avšak klerikálům jednalo se o to,
mimořádně drzým slovem, křiklavou nadávkou
přehlušiti vlastni svou hanbu parlamentní. A proto
nazvalo pohřební bratrstvo českého národa, vždy
ochotné asistovati při jeho posledním pomazání
a slavném Tedeum u Panny Marie Vítězné —
nás, »Národní Listy« ve svém »Čechu«,
hrobařem strany mladočes ké
i valné části národních záj m ůl
Nepůjdeme s klerikální stranou českou na
soud národa, vidíť celá česká veřejnost pře-
dobře, že národní strana svobodomyslná ztracena
byla nadobro, jakmile uznala klerikály za
kompaciseenty sebe hodné a důstojně, jakož
jest dnes vůhec jasnou a prokázanou pravdou,
má-li z národní strany svobodomyslné co ještě
býti, že se musí vrátiti ke svým starým a vždy
stejně mladým ideálům, u nichž věrnou stráž
do té chvile vykonáváme my — » Národní
Listy«. A co se týče národních zájmů, musili
jsme se o ně nesčetněkráte popadnouti přímo
se samým »Čechem«. Kdo pak to byl, kdo
proti panstvu v »Čechu« a za »Čechem« stojí-
cimu, když už už tisklo ruce Frindů a Hilgen-
reinerů ke společnému dílu církevního roztrhání
jednoty země, kdo to byl, kdož pro tento
prazákladní zájem národní dovedl nadchnouti
vlastenecké duchovenstvo proti fialovým a pur-
purovým vládeům klerikálního tábora: My,
»Národní Listy«. My jsme vždycky dovedli
v otvorechi kukly pohřebního bratrstva národa
uhodnouti zlověstné zablesknutí potměšilého oka
jezovitského a odvoditi z tajných jeho pláno
náležitou výstrahu pro zájem národní. Již od
samých počátků novodoběho vývoje, dříve ještě
než v nestřeženém okamžiku úvodníkár
»Čecha« unikla nabídka německé státn
řeči, tento skutečný hrob všeho dalšího poli-
tického vývoje národa. Žvavý nesmysl »Če-
chův« o zodpovědnosli českých politiků před
bohem a před úvodníkářem »Nár. Listů« budiž
přibit naposled. Kdyby tito obilení hrobově
věřili ve svého boha, který jim zůstavil na-
učení, že království jeho není z tohoto svěla
neholdovali by modle světského panování
vezdější moci, kteráž jest vlastním jejich ná
ruživé uetívaným božstveml
— „Bohemia“ stydí se za „Símplicissímus“
Úterní konfiskaci mnichovského„ Simplicissimu“
provedenou vídeňským stát. návladnictvím pr
celou Cislnjtanii, provázi „Bohemia“ touto za-
jímavou poznámkou: „Podnětem ke konfiskaei
byla kurikatura od Th. Th. Heinen — jak ne-
cheeme popírati pramálo vkusná —
kteráž stärostovi, dru. Grošovi, na jeho osobni
eti utrhá. Bojem takovými zbraněmi, jež be
závisti protivníku ponocháváme, neprospěje se
německé věci v ničem. Ovšem nomůžemo přité
příležitosti potlačiti poznámku, že censura ne-
měla vůči mnohom surovějším a brulálnějším
potupám Němeů ve znůmém slovanském sešitu
francouzského Sinsplicissima „Assiotte a
beurre“ žádně podobné kritické záchvaty. Do-
znáváme zjevně, že jsme zásadními protivníky
každého omezeni tiskové svobody, v Rakousku
nopříliš hojné. Ale když už se jednou konfisku-
je, potom by se měly city Němeů censuře zdál
noměně šetrnosti polřebnými jalo city Čechů“
„Bohemia“ mluví o zbraních, jež mileráda po-
nechává národnímu protivníku. Jakživo nebyl
v českém tisku sáhnuto ani slovem ani ilustrae
ko zbrením, jakými bojuje „Simplicissimus“, vý-
květ současné něm, satyry obrázkové a její vel-
mož Th. Th. Heine, jehož jediného činnost by
mohla stačiti na stud eelého národa za něj. „Bo-
homif“ zmíněné číslo pařižské „Assiette au
Bautre“, vyhotovené slovanskými umělci od
první do poslodní strany, vyniká noblessou kon-
cepce v provedení jako motýl nad Heineovou
vší, jako lesklá ironie a smutná žaloba nad
sprosťáctvím ducha, které dnes všeobecn
v Německu platí za vtip a humor.
— Poslanec dr. Bedřich Nitsche, senior ně
mecko-pokrokové strany v království českém
uveřejnil v „Brüxer Zigu.“ krátké vánoční roz-
jímání. Hovoří v něm:
„Události v poslední schůzi německo- nacionál-
ního svazu, které se tak přiostřily, že němečtí agrár
níci zcela vážně řešili olázku svého vystoupení ze
svazu a to pro rozladění mezi městskými a venkov-
skými zástupci v otázce zmocňovacího zákona, na-
plnily starého parlamentárníka upřímnou zasmuši-
lostí. Jak se změnily časy a smýšlení lidí! Před ti-
ceti a více lety byly to ideální otázky, otázky svo-
bodného vývoje, národní osvěty a postavení národů
ve státě, které hýbaly srdci a podněcovaly k mnché-
mu dobrému, osvobozujícímu, spásnému činu. Dnes
však se zdá — a je nevýslovně smutno, musit kon-
statovati — že teď jenom hmotné otázky vládnou
smyslu a cilu člověka a skoro dlužno se báti, že ná-
rodní ideály očekává osud ten, že zbaveny budou
svého oprávnění. — Ukazuje se to také v útvarech
stran. Pomyslim-li si, jak dříve ve velkých klubech
příslušníci všech hospodářských stran, rolník i velko-
průnyslník, bratrsky se scházeli a jediný národní
ochranný i vzdorovný šik tvořili, při čemž každému
bylo volno zastávati se dle libosti svých hospodát-
ských zájmů a když nyní popatrime, jak se mají věc
dnes, tu cítíme se značně zklamanými vývojem lid-
stva v oboru národnostním. Národní vývoj nepokro-
čil, aspeň ne tak, jak bylo by mohlo býti, kdyby sta-
rý duch byl zůstal na živu.
Starý Nitsehe doufá, že mládež, zlobou ny-
nější doby dosud nedotčená, se ještě přimkne
k německému nacionalismu a udrží myšlenku
německo-národní. Kdož ví? Dnes stesk starého
dra. Nitscha činí dojem, že senior poslaneu
#20
alto_textblock
#20
česko-německých je jedním z Maximiánů, kte-
rým se v německé části státního tělesa zjevuj
oběti třicetileté politiky německo-liberální, jejíž
stětní lži a národní ukrutnosti zatlačily celý stá
do zhouby a zkázy, nyní zjevnější nežli kdy-
koli dosud.
— Buď — anebo! Dne 23. t. m. uveřejni
nacionální denník berlínský, „Tägliche Runel.
schau“, o kterém se mnohokráte řeklo, že je
předkládán císaři Vilémovi, situační rozmluvu
svého spolupracovníka s posl. K. H. Wolfem.
Zástupce městské skupiny trutnovské mluv l
velmi nevlídně o nynější vládě; nemů, jak
pravil, vážnosti ani u Němců ani u Čechů, a
bar. Bienerth neuznal ani potřebným, předložiti
říšské radě svůj pregram. Rovněž zamitávě vy-
slovil se Wolf, dle „Tägl. Rundsehau“, „jeden
z nejvíce vynikajících vůdců českoněmeckých““
o snaze bar. Bienertha, utvořiti parlamentnní mi-
nisterstvo, ve kterém by vedle Němců seděli
také Čechové. „Taková koalice je pro dozárnou
dobu ta tam,“ pravil Wolf; „svědčí o naprosté
neuvědomělosti o situaci vČechách, blouzní-li mi-
nisterský předseda o tom, že by za nynějších
poměrů bylo možno dosíci i jen příměři mezi
Němci a Čechy. Bud bude ministerský předseda
vládnouti s Čechy proti Němcům a uzná české
státní právo, nebo bude je ovládati s Němei
a splní jejich požadavky v Čechách také přes
protest Čechů. Rakouské vlády vládly dost
dlouho s Čechy proti Němcům, a vidíme, kan
s tím příšly — ať to tedy zkusí teď zase s Němci.
Češi jedli tak dlouho z vládních hrneů masa,
že velice brzy přilezou ke křiži, uvidí-li, že
vláda vážně míní postupovati proti nim.“ Pro-
hlásiv se pro heslo „Pryč od Čechů“ ve smy-
slu naprostého rozhraničení, skončil posl. Wolí
svůj výklad slovy: „Kdyby Rakousko nebylo
s to, česko-něm. otázku rozřešiti, pak bude někdy
musit býti rzřešena světovým požárem. A obá
vám se, že požáru takovému jsme blíže, nežli
myslíme.“ Mimo to mluvil Wolí o annexi Bosny
a Hercegoviny výhradně ve smyslu říšskosněme-
ckém: litoval hmotných ztrát, které na Balkáně
utrpělo Německo politikou bar. Aehrenthala
boje se, aby tím způsobem nebyl otřesen svazek
Rakouska s Německem. Možnou světovou válku
spojil posl. Wolf přímo s balkánskou politikou
bar. Aehrenthala. — Podle vládní předlohyo
annexi Bosny a Horcegoviny je tato záležitosí
po výtce věcí koruny. Také útvar a směr vlády
náleží do okruhu státní působnosti koruny. Není
tedy dobře pochopitelno, jak posl. Wolí pří
svém přesvědčení o mezinárodním významu ny
nější balkánské politiky rakouské může pro poli
tiku svého směru žádati celou vládu, pro kte-
rou by ostatně ve vídeňském parlamentě byln
pouze malá celkem menšina, jistě však nikol
většina. Reelní informaci tu posl. Wolf do Ber-
lína nedal, byť se tamějším Velkoněmcům sebe
více libila.
— Čím dál — tím hůř. Vinohradský advo-
kát pan JUDr. Otakar Havelka podal u okres-
ního soudu děčínského dne 20. června 1908
českou žalobu upomínaci, jež děčinským sou-
dom byla opatřena nejen lelopočtovým, nýbrž
i kolkovým razítkem v jazyku českém a též jn-
zykem českým vyřízena. Týž advokát podal dne
11. prosince 1908 k témuž soudu jinou ža-
lobu, jež byla rovněž opatřena soudem českým
razítkem letopočtovým a kolkovým, vyřízena
však a to tímže oddělením soudním, jako ža-
loba první — jazykem německým. Proti tomu
podána stížnost krajskému soudu litoměřickému,
dohlédací stížnost vrchnímu soudu a případ
oznámen ministru krajanovi. Na rozhodnui
může býti celá česká veřejnost zvědava, ale ne-
sporno jest, že to s našimi jazykovými právy jde
čím dál — tím hůř.
— Dr. Pacák ochuravěl. Z Vídně, 24. pro
since. Ministr mimo službu dr. Bedřich Pacák ochu
ravěl a jest v lékařskémy ošetřování
— President senátu nejvyššího a kasačního sou-
du Jan Hellmann zomřel. Z Vídně, 24. prosince
Včera o 9. hod. večerní zemřel tady ve věku 72 roko
prosident senátu nejvyššího a kasačního soudu, mí-
stopředseda nejvyššího soudu důchodkového Jan
Iiellmann. Před 3 roky zemřela mu choť. Skonal po
králké nemoci po zánětu plic. Zůstavuje dva syny
z kterých jeden je sekěním radou a chéfem presidi
ální kanceláře ministerstva juslice. Hellmann byl roz
hodný našinec, jonž na všech místech, na kterýel
působil jako soudce, hájil a zaslával úspěšně rovno
právo jazyka českého. Byl již ustanoven předsedou
vrohního zemského soudu království českého, kdyz
v poslední chvíli byly disposice změněny a jmeno-
ván smulně památný Jansa. Narodil se r. 1836, vyko
nal právnická studia, věnoval se soudcovskému sta
vu Několik let byl radou vrchního zemského zoudu
v Praze. Před 12 lety povolán byl jako dvorní rad
k nejvyššímu soudu, kde byl roku 1904 jmenovár
senátním presidontem. Pokládán byl za soudce ne
obyčejně objektivního a požíval v kruzích soudcov
ských i advokátních velkých sympatil.
— K 80 narozeninám Jana hr. Harracha, ušlechli
lého přizntvce českého školství vídeňského a věrného
syna našeho národa, poslala Národní rada česká
blahopřejný telegram, na který došlo ji významné
toto poděvování: Slovutní pánové! K mým osmde-
sátým narozeninám ráčili jste mě poctiti upřímným
blahopřáním a vzdáli hold mé práci a mým snahám
Vzdávám vám všem za obé své nejvřelejší díky
s ujištěním, že Národní radě české vždy co nejlépo
nakloněn zůstanu i snahy její ze všech sil podpo-
rovati budu. S výrazem upřímné úcty a oddanosti
vděčný Jan hrabě Harrach
— Nový ředitel Zemské pojišťovny moravsk
v Praze. Poslanec pan Karel Novák, na Moravě dobře
známý a ve všech téměř českých spolcích činný, při-
jal řízení hlavní filiálky „Mor zem. živolní pojišťov-
ny“ v Praze a nastoupil v těchto dnech svůj úřat
Správní rada Zem. životní pojišťovny svěřila posl
Novákovi tento čestný, avšak obtížný úřad v plném
přesvědčení, že se mu podaří i v Čechách nalézti
přízeň českého lidu pro tento jediný český ústav
zemský. Zemská životní pojišťovna, sprawv ována
jsouc zemským výborem moravským a podléhajíc
kontrole mor. zem. sněmu, obrala si za úkol řešití
blahodárně problémy sociálně-politické a ideu život-
ního pojišťování rozšiřiti tím, že první přistoupilo
na doplnění a provádění pojištění lidového. Pojišťov-
na tato přijímá do pojištění kapitály do 2000 K i bez
lékařského vysvědčení a tím poskytuje vrstvám ne-
majetným možnost zaopalření rodin v míře nejnut-
nější. Poslanec Novák za dlouholeté činnosti své
osvědčil se jako dobrý odborník a výsledky jeho ne-
únavné práce jsou nejlepším svědectvím, jak cenneu
jest silou pro rozmach hospodářský českého lidu
Morava poslance Nováka nerada ztratila a týž pro-
vázen jest sympaticky ode všech časopisů vroucím
přáním, by se mu těžký úkol v Čechách plně zdařil
I my viláme poslance Nováka s plnou nadějí v jeho
zdárnou a úspěšnou činnost a plejeme mu zdaru nej-
lepšího.
— Německý furor proti výslavní loterii. Jal
známo, netěšila se jubilejní výslava přes svůj smírli-
vý a opatrný ráz nijaké přízni germánských fana-
tiků. Jejich zášť obrací se k pražské výstavě a p
její uzavření ulevuje si aspoň na její loterii, nalé
zajíci se dosud v činnosti. Plakáty výstavní loleri
#21
alto_textblock
#21
v zněmčelém Území jsou všude slrhány. Objednacl
lístky a cirkuláře rozeslané po celé říši peněžním
úslavům, prodejnám a obchodům, které z pravidla
podporují též podniky loterní s jakousi mezinárodní
courtoisil, byly vráceny s urážlivými poznámkami.
„Prodávejte své losy pouliční bandě v Praze,“ při-
psal jakýsi zdivočilý Baumeister Lindner v Hoffen-
steinu. Jistý občan v Salcpurku podepsal se s dojem-
nou upřímnosti „Czechenfresser“. Podobných při-
kladů německého ušlechtilého tónu a mravu mehli
bychom uvésti dlouhou řadu. Tyto projevy germánské
zuřivosti mohou jen býti pokynutím českému obe-
censtvu, aby co nejhorlivěji podoporovalo loterii vý-
stavní ještě v posledních dnech před tahem, který
se koná 2. ledna 1909
— Spolek ke hlahu nuzných dítek v Praze po-
řádal 23. t. m. o 12. hod. pol. jako každ ročně svým
116 chovancům vánoční slavnost ve velkém sále
žofinském.
— Z obcí předměstských. Schůze městského z-
stupilelstva v Žižkově bude v úterý dne 29. pro-
since 1908 o 3. hodině odpol. v zasedací síní městsk
radnice v Žižkově na Basilejském náměstí čr. 700.
Na pořadu rozpočet, návrh na zvýšení daně ze psů
a žádost za poskytnutí 15% slevy z pivní dávky
z 15% slevy z přirážky obecní k dani z nájemného
— Ve schůzi městské rady na Smíchovť dne 22.
t. m. věnoval předsedající starosta p. dr. Koldinský
před vyřízením jednacího pořadu vzpomínku zesnu-
lému knížeti Jiřimu Lobkovicovi, čestnému měšťanu
Smíchova. Žádůsti výboru pro pořádání lidlových
přednášek českých vysokých škol pražských za pro-
půjčení sálu v Národním domě k uspořádání předná-
šek „O zločinnosti, trestání a trestní ochraně osob
mladistvých“ usneseno vyhověti, pokud bude možno
sálem disponovati. Do ankety, pořádané českou zem-
skou komisí pro ochranu dítek a páči o mládež zvo-
len p. m. r dr. Sleiner. Zpráva říšského poslance p
inž. Neumanna o podáných jim návrzích a infervenci
v některých záležitostech obce smichovské vzata na
vědomi. Žádosti krajinského spolku učitelstva měšťan-
ských škol za podporování akce, podniknuté jím
za účelem relormy učitelského vzdělání, usneseno
vyhověti. Zpráva o uspokojivém výsledku zkoušky
parního topení v Národním domě vzata na vědomí
Veškeré novostavby obecní odevzdány budou veřej-
nému užívání dne 31. prosince. V ú-třední trž-
nici umístěn bude toliko drobný prodej, trh ve vel-
kém ponechán bude až na další rozhodnutí městská
rady zatím na Jakubském náměstí. Kromě toho vy-
řízeny čelné záležilosti chudiniské vedle řady zále-
žitosti slavebních, tržních hospodářských atd. —
V pondělí dne 28. prosince 1908 bude v ústřední trž-
nici o 5. hod. odpol. jednání o přihláškách
o zadání stánků a míst, k čemuž se přihla-
šovatelé zvou.
— Okresní zastupitelstvo v Žižkově bude míli
schůzi v ponděli dne 28. prosince 1908 o 3. hod.
odpol, v zasedací síni městské radnice.
— Ceslovatel A. V. Prič zapůjčil panoramatu
Národní jednoty pošumavské v paláci pojišťovny
»Praha« na Ferdinandově třídě několik kolekc
snímků ze svých posledních cest po Brasilii, argen-
tinských pampách, Patagonii, Paraguay a Bolivii
které v několika seriích budou vystaveny I. počínaje
25. prosincem.
— Výbor Ústiední Matice školské ve své po-
slední schůzi za předsednictví pana dra. Šá mala ucti
přodevším památku zesnulých svých spolupracovníků
přátel a dobrodinců, zejména pana Roberta Ehilichia,
řidícího učitele matiční školy v Podsedicích, Ema-
nuela svobod. pána Salomona Mirohorského z Fried-
bergů, paní Vilemíny Exeliové, pana Jos. Koplíka.
pana Václava Rubeše, pana Karla Schiera, pana v.
Žabky, pana prol. Jos. Kryšpína, pana Ant. Tábor-
ského. Přijal s povděkem na vědomi zprávy, že vě-
novaly: městská rada pardubická 1000 K. městská
rada ve Skutči 100 K. Vzdány díky panu dru. Šáma-
lovi za intervenci u správního soudu stran školy mo-
ravsko-krumlovské a panu Vilému Amortovi za da-
rování sochy dra. Ladisl. Riegra pro matiční škelu
Riegrovu v Rejdicích. — Aby pomocná aken sko
menšinových byla rozštřena na všechny země koruny
svatováclavské, po případě i na Dolní Rakousy, ulvo-
řen při Ústřední Matici školské ústřední škol-
ský menšinový komitét, jenž má v patrno-
sli všecky potřeby školství menšinového. Dotaízy zá-
ležitosti komitétu tohoto vyřizuje kancelář Ústřední
Matice školské, která všecky zásilky pro ústředni
menšinový komitét školský bude přijímali. — Za 11
měsíců roku 1908 přijala Úsiřední Matice školski
428.183 K 36 h, vydala 599.090 K 09 h. Jest ledy
schodek 170.906 K 78 h. — Peněžním ústavům na
kmenově jmění jest dlužna Ústřední Matice školská
586.329 K 85 h. Nepříznivý finanční stav
zaviněn naprostou rozháranosti při
veřejných sbírkách, kterou Ústředai
Matice školská v první řadě trpi. Povo-
lena subvence veřejně škole v Jednově 2000 K, Ma-
tici budějovické 2000 K, na vánoční nadílku ve Ví-
kovicích na Moravě 400 K. Národní jednotě v Brně
poslána subvence na školu v Dolních Kounicích 1000
kor. což dodatečně schváleno. Profesorům gymnasia
zábřežského vzdány díky za horlivou činnost ve služ-
bách matičních. — Vyřízena řada záležitosti škol
ských a osobních, načež jednáno obšírně o penstjnín
opatření učitelsiva a úřadnictva matičniho. Přišt
schůze výboru bude 30, prosince 1908.
— České ženy pro české dílě. „Záchrana“
ústřední výbor ženský pro mládež, chce u nás uvěsti
v život instiluci poručenských opatrovnic. Poručen-
skou opatrovnicí může býti každá zachovalá žena
neb dívka, která navštíví během roku několikráte
svého svěřence, sirolka neb nemanželské dítě, do-
hlédne na něho, jak je vychováván, jak je o něho
postaráno atd. Vychovatelský význam podobného
občasného dohledu je veliký a plní proto poručenské
opatrovnice důležitý úkol společenský i národní. Ob
šírně je úkol tento vylíčen v brožurce p. soud. tj
Pšorna „Žena poručnicí a poručenskou
opatrovnicí“, kterou lze dostati v „Záchraně“
v Praze, Spálená ul. čís. 34 (v místnoslech Ústředního
spolku českých žen) za 10 hal., poštou 13 hal. Tam-
též přijímají se přihlášky našich žen za poručenské
opatrovnice. Zájem pro inslituci poručenských opa-
trovnic u nás stále roste, i z venkova, z Písku, Lito-
myšle, Turnova, Jičína přicházejí dolazy v příčině
organisování poručenských opatrovnie a tak se dá
očekávati, že i u nás všade poručenské opatrovnice
ke blahu naši opuštěné a zanedbaně mládeže za-
vedeny budou
— Právnická jednola zaslala kněžně Lobko
wiczové tento soustrastný dopis: »Vaše Jasnosti
Podepsaná Právnická jednota želí hluboce skono
Vašeho osvíceného pana chotě, Jeho Jasn osti knížete
Jiřího z Lobkowicz, ctic v něm jednoho z nejvíce
vynikajících příslušníků stavu právnického a vzpo
mínajíc vděčně přízně, kterou snahy Právnické
jednoty podporoval a zejmena účasti, kterou připjal
lesk jmena svého a odborný věhlas svůj k prvnímu
vědeckému sjezdu českých právníků v Praze v roce
1904. Račtež, Vaše Jasnosti, přijati projev naší pro-
cílěné soustrasti a dokonalé úcty. V Praze, 22. pro-
since 1908. Právnická jednota v Praze. Dr. Ant. rytít
Randa, starosta. Dr. Vil. Pospíšil. II. jednatel.«
— Odstranění novoročního blahoplání na Král.
Vinohradech. Obtíže a různé nepříjemnosti, s nimiž
každorečně se opakující novoroční blahopřání u jed-
notlivců se potkává, vedly na Král. Vinohradech ple-
dešlá leta k opatření, jež mělo za účel obvyklé novo-
roční blahopřání vůbec odstraniti. Za tím účelem vy-
loženy byly na veřejných místech sběrací archy, do
nichž skládán byl občanstvem na místě novoročního
blahopřání příspěvek ve prospěch místní chudiny.
Že nařízení toto bylo účelné, o tom svědčí okcl-
nosl, že ho mísiním občanstvem s oblibou a hojně
bylo používáno. Z důvodu toho bude opalření toho
použilo i roku lelošního. Sběraci archy, razílkem
městského úřadu opatřeně, budou, počínaje dnem 28
prosince 1908, veřejně vyloženy: V podacím proto-
kole městského úřadu, v městském důchodě, v Zá-
ložně vinohradské, v Městské spořitelně, v Měšťanské
besedě a ve všech pěti místních lékárnách. Kazdý