#1
alto_textblock
#1
2. Tedna 1907. Císlo 2.
#2
alto_textblock
#2
NARODNÍ LISTY-
#3
alto_textblock
#3
Strana 5.
#4
alto_textblock
#4
29.90 fr.
#5
alto_textblock
#5
gdější dodávku. Pohotové zboží přes to docílilo zvý-
lení cen jen v málo případech, kdežto lhůty byly
vesměs pevnější. V Pešti znamenalo žito na duben
6.58—6.67; v Berlíně žito na květen 166.— až
165.75, na červenec 166.50 marek.
Na trhu ječmene schází sice vydatnější zá-
jem pro vývoz, avšak domácí konsum jest stále
echotným kupcem a docilovány jsou plné ceny.
Nabídka ovsa jest normální a normálním jest
také odbyt. Ceny jsou stálé. Uherské zboží jest klid-
nější, peněvadž nabídka českého a rakouského ovsa
jest dobrá a ochotnější. Znamenáno bylo v Berlíně
na květen 167.50 až 166.25 mk., v Pešti na duben
7.48 až 7.48.
Situace na světovém trhu kukuřice jest po-
dobná jako na trhu pšenice. Stlačené ceny zdržují
příchod bohatých výsledků sklizňových na trh. Vidi-
telné zásoby kukuřice v Americe obnášely na po-
čátku týdne 1.6 mil. hl. oproti 1.56 před týdnema
3.72 mil. hl. v téže době roku předešlého. Dodávky
amerických zemědělců od počátku kampaně (1. listo-
padu) činily letos pouze 6.5 mil. hl. oproti 9.4
9.7 mil. hl. v obou posledních letech. Do Evropy
pluje přes to nyní 4 mil. hl. oproti 3.8 v týdnu
předcházejícím a 3 mil. hl. v r. 1905. Argentina na-
lodila v posledních třech nedělích značná množství:
763.000 hl., 542.000 hl., 400.000 hl. Celkem vyvezla
letos Argentina 31.7 oproti 26 75 v roce předešlém
oproti 29.2 v r. 1904.
Přes slabé dovozy farmářů ceny v Americe
ještě poněkud poklesly. V Novém Yorku znamenala
dodávka na leden 511/2—511/4, na květen 503/4—503 ,
centu. Poněvadž zimní počasí umožňuje docházení
balkánské a dolnodunajské kukuřice v dobrém stavu,
poklesly záznamy i v Berlíně. Znamenala tam kuku
řice na květen 124.50—124.— marek. Na domácíeh
trzích bylo smýšlení uhájeno, neboť na stanice bylo
málo dovezeno následkem svátků, jakož i následkem
nedostatku vagonů a pytlů. V Pešti znamenala kuku-
řice na duben 7.48—7.48.
Mlýnské výrobky. Domácí odbyt byl v mi
nulém týdnu dosti bezvýznamný. Vývozní obchod je
klidný, avšak normální. Mlýny naléhají na obchod
a udržují své záznamy, poněvadž surovina má smý
šlení stálé a poněvadž zásoby jemné mouky a čer-
ných druhů nejsou značné. Otrub je stále nedostatek
a poptávka po nich dobrá. Na trzích zahraničných
pohyboval se obchod v nejužších mezích. Při tom
zvýšil Nový York ke konci týdne svůj záznam za
Spring Wheat clears o 5 centů, tak že barel a 83 kg
znamená nyní 3.25 dol. V Anglii zůstaly ceny do-
máci i cizí mouky nezměněny. Na pařížské burse
smýšlení chabé. Fleurs de Paris znamenala na běžný
měsíe 29.15—29.05, na příští měsíc 29..35—29.20, na
leden duben 29.70—29.40, na březen červen 30.15 at
#6
alto_textblock
#6
Odhady dividend uherských akciovýeh
společností. »N. W. Tgbl.« píše o vyhlídkách
na dividendy uherských akciových společnosti
Minulý obchodní rok přinesl pešťským akeiovým
společnostem skoro vesměs úspěchy. Budou proto
vypláceti skorem vesměs vyšší dividendy, event.
přenesou větší obnosy na nový účet. Kursová
hodnota papírů, pešťskou bursou znamenaných.
stoupla během tohoto roku o 115 mil. korun
Dividendy větších ústavů odhadovány jsou takto
Úvěrní banka 38—40 K, Pešťská uherská ob-
chodní banka 150 K, Národní banka 15k
Hypoteční banka 26 K, Eskontní banka 25 až
28 K, Vlastenecká spořitelna 750 K, Pešťská
spořitelna 24 K, Uherská všeobecná pojišťovn
400 K, Pannonia 120 K, Franco-Hongroise
6 proc., Národní úrazová pojišťovna 5 proe.
Uherská zajišťovna krupobitní 10 proc., Adria
7 proc., Salgo-Tarjaner 32 K, Severouherská
uhlářská 6 proe., Severouherská všeobecná uhlář-
ská 10 proe.
Převod severní dráhy na stát. Dne
31. prosince min. roku v poledne podepsán byl
protekol, který konstatujé také ve formálnln
vztshu přovod saverní dráby na stát. Za sevosni
dráhu intervenoval generální ředitel dv. rad
Jálieles, za státní snrávu železniční dvorní rad
Kaisier a sekdní rada dr. Rudol. Předavčtrem
tažě byls předpisy, které přodpisují okruh pů-
sohnosti nověho ředitela sestétněné soveral dráhy
clsarem schváleny a úřadní publikaes nastane
co- nejdříve.
Proě cena anlimonu slonná. O tom pojednáv
jeden článek v posledním čísle »Engin a n
Mining Journalav a poněvadž Čechy basou
dosud důležitým prodocenjem anlimonové rude. meji
někteté varsdy pro naše poměry značný intere
žsvryčejný vzestup ceny antimonu bývá po většine
přičítan na vrub rostoncí poptavky va strojnictei
částečněmu nahražování anlimonem nyní drahéh
clnn ve slitnácb, zvíhšté kovu ložiskovém, pak kl -
najicí jakosti rody, všeobecného vzeslupu cen kove
vzhledem ke zlatu a také spekulace. Avšak všechn
tyto důvody nemebou vyavětiti ten nezvyšlý pome
mezi dřívější normální cenou 40 lib. št. v ovnějším
110 ai 120 lih. št. za tanu. Přičinou tohoto náblého
vzestupu je spíše vysýchání dosuvadních pramenu.
Když problédneme si seznam producentů antimo-
nové rudy, uvidíme, že většinu ji dodávají doly
francouzské a italské. Tato ruda spracuje se v závo-
dech různých hutnických společností, z nichž největší
je »Sociětě Anonyme Franco-Italienne« se sidlem
Janově. Dříve vyráběly jejich hutě pouze kov, dnes
v ltalii připravují pouze barviva a ve Francii
vedle kovu také barviva. Francouzská i italská vláda
podporují totiž užívání antimonových barviv, jež
oproti olovnatým jsou neškodná a oproti zinkovým
jsou stálá. Jelikož pak také v Angtii roste poptáv ka
po těchto barvivech, není pravděpodobné, že by
»Société Anonyme Franco-Italienne« zvýšila výrobu
kovu na úkor preparátů antimonových. Spiše příklad
francouzské společnosti budou následovati i jiné zá-
vody. Ostatně máme přiklad toho již i u nás. Mile-
šovská huť firmy Myrthil Rose k Comp. vyrobila
v roce 1905 1000 q anlimonových preparátů a pouz
100 q kovu. Ruku v ruce s poptávkou po kovu jde
stoupaní cen rudy. V roce 1904 platilo se za jed-
notku antimonu v rudě 4 až 5 šil. při ceně kovu
25 až 35 liber. V roce 1905 6 až 8 šil. při ceně
kovu 35 až 60 liber. V roce 1906 dosábly ceny 8 a
15 šil. i více a kov stojí 60 až 120 liber. V Čechách
je antimonová ruda dosti rozšířena. Vedle Přibrami
je tu zvláště Krásná Hora, Proutkovice a celá ta-
mější krajina, ale jsou i jiná místa, kde se více ne-
doluje, ku př. u Boněnova blíže Chodové Piané.
Vzestup ceny kovu zajistě uplatní znovu též důly
dříve opuštěné. Dle slatistiky vyrobilo se v r. 190
v Čechách antimonové rody 16.731 q v ceně
111.046 K oproti 887 q v cené 7826 K v roce 1904.
Při tom z pěti zapsaných důlních podniků pracovaly
pouze dva, proutkovický patřící pařížské firme
Myrthil Rose a krásnohorský družstva Alexie. Bylo
by dobře v takové výhodné době věnovati opuštěným
kutišíím zvýšenou pozornost.
Vk
Podivuhodná ezpanse belglokého obchodu. Ne-
dávno uveřejnil angiický generální konsul pro Belgii
Sir Hertslet zprávu o belgickém obchodu a průmyslu
Co se týče průmyslu, podotýká generální konsu
všeobecně, že výsledky v roce 1905 a v první polo-
vici r. 1906, o nichž zpráva jedná, vykazují stupňo-
vanou prosperitu téměř ve všech oborech průmyslu
jímž se tato rozlohou malá, avšak velmi průmyslová
země zabývá. Belgie je podstatně země továren
již svým průmyslem sklářským, cementovým, žele-
zářským a ocelářským požívá světové pověsti, byť by
se i nehledělo k jiným kvetoucím odborům továrním
a průmyslovým vůbec. Velký a stále rostoucí průmysl
svůj, jehož počátky sahají teprve do doby nabyti
samostatnosti politické v letech třicátých minulého
století, děkuje Belgie zvláště četným výhodám při-
rozeným a ve velké míře též vládní politice, jež
poskytuje průmyslníkům různé výhody pro dopravu
tovarů a surovin do a z hlavních přístavů země,
jakož i levnou dopravu mezi různými místy vnitro-
zemskými. Málo lidí jest si plně vědomo, praví
zpráva, důležitosti Belgie jako průmyslového státu.
Pohlédneme-li na mapu Evropy, tu jeví se býti
Belgie poměrně tak malou zemí, že ten, kdo není
o poměry obeznámen, nemůže dobře vystihnouti
velkou sílu jejích pomůcek a obchodní čilosti. Pře-
#7
alto_textblock
#7
února.
#8
alto_textblock
#8
devším je Belgie velkou přímořskou zemí, nikoli
ovšem v piném slova smyslu, poněvadž je přímořská
Belgie merkantilně malá, nýbrž jako dovozce a vý-
vozce ohromných množství zboží cestou námořní.
jež ze země se vyvážejí nebo pro Belgii jsou určena.
Přístav antverpský je v přímém spojení s celou
Belgií a z velké části též se severo-západní Evropou
jako středisko pro roztříďování zboží. Z lodi, jež
veplují do tohoto přístavu, pluje více než polovička
pod anglickou vlajkou, takže se vyjádřil nedávno
antverpský starosta: »Britská vlajka naprosto vyniká
a převládá v našem přístavě, takže Antverpy, ač
leží mimo území anglické, mohou býti se stanoviska
komerciálního nazvány jedním z prvních britských
přístavů vůbec.« — Často se již poukazovalo na
prosperitu belgického průmyslu a na zisk belgických
podnikatelů při vývozu konstruktivních děl, plynoucí
z nízké mzdy, jež v této zemi ve všech oborech
práce převládá. V některých městech belgických je
stanovena minimální mzda správou obecní, takže
s ní všichni podnikatelé musí kalkulovati. Pracovní
doba je v Belgii značně delší než v Anglii a není to
nic neobyčejného, že doba pracovní trva od 6 hodin
ráno do 7 hodin večer. Za prvních deset hodin pra-
covních se platí po 31/2 až 41/2 penny (28 až 36 hal.
nominálně), za každou další hodinu pak je 259%
příplatek, takže dělník dvanáct hodin denně pracující
vydělá 3 5 6 d až 4 š 6 d (4—5 korun). Četní děl-
níci městšti bydlí v okolí města a na venkověa
musí časně vstávati, aby byli zavčas v práci. —
Dovoz belgický za rok 1905 vykazuje proti roku
předcházejícímu značný přírostek a to 1,486.400 tun
objemu v ceně 11.444.000 liber šteri. (= 274, 656.000
korun). V příčině dovozu nejsou data dosti uspoko-
jivá, an se zde jeví úbytek 73. 100 tun, ač naproti
tomu množství zboží v roce 1905 vyvezené má cenu
o 6,016.000 lib. šterl. větší než zboží v r. 1904 vy-
vezené. — Generální konsul zmiňuje se též o Kongu.
Ačkoli je se svobodným státem konžským Belgie
v těsnějším styku než jiné státy, přece v posledních
3 letech klesá dovoz ze státu konžského, hledíme-li
k objemu; naproti tomu stoupá, hledíme-li k jeho
ceně. V roce 1905 dovezeny do Belgie pouze 7203
tuny, avšak cena jejich byla značná — 2,379.840 lib.
šteri. A opačný poměr se jeví ve vývozu z Belgi
do státu konžského. Stoupnulť objemem, avšak klesl
cenou. Byloť v roce 1905 vyvezeno 39.067 tun v ceně
458.280 lib. št. Jasná to ilustrace změny poměrů.
způsobené pokroky civilisace (v užším hospodářském
smyslu). Poměr mezi dovozem a vývozem belgickým
do svobodného státu konžského je nápadný; dováží
se do Belgie pětkrát více (hodnotně) nežli se vyváží
Zde se právě jeví různá zdatnost trhů pro pojet
zboží, podmíněná různým stupněm hospodářského
vývoje. Po Belgii ma nejdůležitější obchodní styky
se svohodným státem konžským Anglie.
Obchod se Spojenými státy přes Terst a Rěku.
Jak známo, chysta se uherska vláda orgrhisovati
novým způsobem spojení s Unií přes Rěku. Při tom
nejedná se jen o dopravu vystěhovalců, nýbrž io
pravidelné lodní spojení za účelem vývoje dovozun
vývozu mezi Rěkou a Spojenými státy. Obchod naší
říše se Spojenými státy v posledních letech značně
stoupl. Doprava děje se částečně přes Rěku, z větší
části však přes Terst. Následující cifry za rok 1905
podávají obraz spojení s Unil, při čemž udáno také
jak na dopravě ta která plavabní společnost jest zů-
častněna. Dovoz r. 1905 ze Spojených států přes
Terst 108.435 tun. Z toho případa na Cunardovu
linii 14.253 tun, na Austro-Americanu 84.672 tun
na jiné společnosti 9510 tun; vývoz 73.394 tun,
z toho 1050 na Cunardovu linii a 69 343 na Austro-
Amerikanu. Přes Rěku: dovoz celkem 52.518 tun,
z toho připadá na Cunardova linii 28.640, na jiné
společnosti 23.877 tun; vývoz 19.979 tun, z čeho
na Cunardovu linii 4047 tun. Nejdůležitější druhy
zboží dovozu přes Terst byly: káva, glukosa, kuku
řice, obili, olejová semena, stearin, parafin, lůj, mar-
garin, dříví, uhtí, fosfát, mineralní oleje, bavina.
olovo, měď. otrnby; přes Rěku: kukuřice, parafin
tuky, dříví, fosfát, minerální oleje, bavlna. Nejdůle
žitější druhy zboží vývozu přes Terst: rýže, kůže
stearin, oleje, magnesil, celulosa, nábytek, sklo, man
ganové železo, švestky, minerální vody: přes Rěku
rýže, kůže, maguesit, celulosa, nábytek, sklo, švestky.
minerální vody.
San Proncisko a pojišlovny. ODsirou kritiku v-
rovnásání škod v San Francisku obsahuje výroční
zprávě Mnichovské zajišťovací společnosti, která za-
piatila na odškodném na 11 mil. marek. Reditelstvo
společnosti píše: Jsme nucení výsloviti to na tomt
místě: spolačnosti byly namnoze — když vydáno
byloheslo mluviti ne o zemětřesení, nýbrž o ne-
smírném ohni — douucovany k neoprávněným pla-
tům. Podlehly orgaolsovanému útoku kalifornských
úřadů a tamějšíbo tisku. Misto aby se spolčily k od-
porů proti přehnuným a neoprávněným nárokům
nechaty se sirhnouji k soutěži na poti kulance, ktera
učinila konee účelnému regulováoí škod. Pojišťovací
spolsčnosti mají z této katastrolyý vážné naučení
jašněji a méně pochbně, bežtomu bylo dosud, mus
byti stanoveno vyjmutí všech přímo nebo nepřímo
zteletřosením z půgobených škod, v podmínkách
o pojištění, nebof žádná prémle nestačí ke hražení
takováho nisiku
Rekouilí obchodní cestající v Bulharsku. Vývozní
kancelář pražské obchodní a živnostenské komory
sdeluje firmám, na vývozu do Bulharska zúčastněným,
na základé zprávy c. a k. diplomntické agencie v Sofii
ve přičině zachovávání hulharského zákona ze dne
25. brezna 1905, že od cizozemských obchodních
ceslujících, kteři — jako rakouští — opatřeni jsou
legitimací, nebudou požadovány žádné plné mnoci jich
firem. Takové plné moci jsou jen tehdy potřebny.
necháli v Bulharsku etablovaná rakouská firma v ze-
mi své agenty sama cestovati. V našich obchodních
smlouvách ustálené znění legitimačního lístku pro
obchodni cestující, které plati jako průkaz identity
postačí, jelikož čl. 3. zákona ze dne 25. března 1905
na základě nových obchodních smluv Bulharska jest
tak pozměněn, že není nyni třeba ani bulharského
textu na legitimačních listkách, ani jejich ověřen
buiharskými úřady. Při této příležitosti jmenovaná
vývozní kancelář upozorňuje dále interesenty, že mo-
hou u ní nahlédnouti ve předpisy, sestavené c. k. mini-
sterstvem obchodu dle stavu cizozemského zákono-
dárství včetně do záři t. r. o zacházení s obchodním
cestujícími, jakož i s přiváženými jimi vzorky ve všech
čelnějších zemích.
Vývoz do Bulharska. Vývozní kancelář obchodní
a živnoslenské komory pražské sdělí interesentům
na požádání důležitou zprávu o pivovaru ve Slivně.
Ukončené konkursy. Eduard Weil, neprotok. ob
chodník s kůžemi v Benešově (25. prosince 1905). —
Alfréd Abeles a spol., protok. výroba a prodej liho
vin v Turnově (31. prosince 1905)
Konkurs prohlášen byl krajským soudem v Chru-
dimi na jmění Ludvíka Maye, kloboučníka v Chru-
dimi. Konkursní komisač rada p. Michálek, správce
p. dr. Wagner, advokát tamtéž. Lhůty 8. a 80. ledna
a 4. února. — Dále byl konkurs prohlášen krajským
soudem v Jičíně na jmění Josefa Urbance
obchodníka v Ruprechticích. Konkursní komisař před-
nosta okresního soudu ve Vysokém n. Jiz., správce
p. Holley, notář tamtéž. Lhůty 8. ledna, 3. a 8.
#9
alto_textblock
#9
Hlasy z obecenstva.
#10
alto_textblock
#10
Piano nebo pianino než koupíte, prohléd-
něte sklad naší první pražské továrny Alois Novák na
Příkopě, 16, tam koupíte z prvé ruky, záv. jediný toho
druhu v Praze, tedy bez konkurence. Vývoz do cizinví
Zár. neobm., nejvyš. vyzn.! 4000 skv. nástr. v upotř.
277
#11
alto_textblock
#11
Metonrelagická pozorování na rozhledně na Patříni
325 metrů nad mořem.
Dne 31. pros. 1906 a 1. ledna 1907.
9 h. več. 7 b. ráno 2 h. odp.
Tlakoměr. . 725.7 720.8 722.6
Teploměr C. — 6.4 — 2.6 + 2-9
73
Vlhko. . . . 95 98
pod za. polo-
Obloha . .. mrakem mračená jasná
JZ Jz
zlz
Slla větru . čerstvý čerstvý silný
Teplota nejvyšší ve stínu . . —
Teplota nejvyšší na slunci . . + 8.
Teplota nejnižší ve stinu . . — 9.
Teplota nejnižší při zemi . . — 11.4
Slunce svítilo — hod.
Prům. rychlost větru v km za hod. 36.0.
Srážky v mm 14.
#12
alto_textblock
#12
Denní oznamovatel
#13
alto_textblock
#13
na středu 2. ledna: Den od začátku roku 2., do
konce roku 364. Východ slunce v 8 hod. 1 min.
ráno, západ slunce ve 4 hod. 6 min. odpoledne. —
Výched měsíce o 6. hod. 55 m. večer, západ měsíc
o 9. hod. 36 min. dopol.
Katolíků svátky: Makaria.
Evangeliků památné dni: Blahusa.
Pravoslavných (20.): Ignáta osv.
#14
alto_textblock
#14
Král.české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
#15
alto_textblock
#15
Začátek o 3. bod
#16
alto_textblock
#16
Ve středu 2. ledna.
#17
alto_textblock
#17
FIALKA.
Veselohra o 3 dějstvích. Napsal Fr. X. Svoboda.
Režisér Jaroslav Kvapil.
OSOBY: Stanislav Čáp, cís rada, zámožný průmy
slník, Flor. Steinsberg. Božena, jeho paní, M. Lau
dová. Vratislav Lacina, profesor přírodních věd na
pensi, Alois Sedláček. Žofie, jeho paní, Marie Hübne-
rová. Dr. Jaroslav Valenta, Karel Zelenský. Joseí
Pšenička, prokurista bankovní filiálky v Praze, Kare
Mušek. Lev Čepelák, zámožný městský synek, Rud
Deyl. Karel Sojka, technik, Eug. Viesner. Jan Špaček
medik, Rudolf Kafka. Břetislav Klubal, mladý ob-
chodník, Emil Focht. Jindřich Hala, mladý průmy-
slník, Jaroslav Hurt. Lidka Malenova, Helena Kohou-
tova, Anča Bendova, Mařka Macháčkova, Viléma
Lounská, slečny, navštěvující paní Čápovou, Anna
Červená, Anna Sedláčkova, Zdenka Rydlova, Marie
Světlá j. h., Leop. Dostalova. Číšník. Hosté. — Dej
v Praze a na letních sídlech v pražském okoli.
#18
alto_textblock
#18
84. hra v předpl
(4. čtvrtka.)
#19
alto_textblock
#19
Ve středu 2. ledna.
#20
alto_textblock
#20
Bagdadský lazebník.
Komická opera o dvou dějstvích. Slova i hudbu na-
psn! Petr Cornelius. Taxt přeloži! Josef Vymětal
Dirigent Karel Kovařovic. Režisér Robert Polák.
OSOBY: Kalif, František Šír. Baba Mustafa, kadi
Mirko Štork. Margiana, dcera kadiho, Kamila Ungro
va. Bostana, její společnice, Gabriela Horvátova.
Nureddin, Otakar Mařák. Abul Hassan Ali Ebn Bekar
lazebník, Emil Pollert. První, druhý, třetí muezzin
Karel Pulc. Hynek Švejda, B. Bohuslav. — Služeh
níci Nureddinovi. Přáteté kadiho. Drožina kalifova.
Plačící ženy. Lid. — Děj v Bagdadě, první dějství
v domě Nureddinově a druhé dějství v domě kadibo.
Po prvním dějství přestávka.
Konec po 9. hod.
Začátek o 7. hod.
#22
alto_textblock
#22
Ve čtvrtek 3. ledna.
#23
alto_textblock
#23
85. hra v předpl
(1. čtvrtka.)
Pohostinsku vystoupí Růžena Koldovská a Bohdan
Lachmann.
Nově stodováno:
DOMOV.
#24
alto_textblock
#24
Lidové divadla „Iranla“ v VII. části Prahy.
#25
alto_textblock
#25
V zsbracě (. pražského měšt. pivovaru.
Začátek o 7. hod
Ve středu 2. ledna.
Lidové představení za poloviční ceny.
Kristuška.
Výpravná vánoční pohádka se zpěvy o 6 obrazech.
Napsala M Güntherová. Přeložil J. Tišnov. Hudba
od K. Mengeweina. Režisér Boh. Kovář. Dirigení
E. Starý.
#26
alto_textblock
#26
Švandovo divadlo na Smichově
#27
alto_textblock
#27
Začátek o 7. hod
Večer pátý.
#28
alto_textblock
#28
Ve středu 2. ledna.
Druhý cyklus » Májee.
#29
alto_textblock
#29
Novinka. — Poprvé.
V tiché uličec. (Qnality Streel).
Veselohra o 4 jednáních. Napsa! J. M. Barrie. Pře-
ložil Jaroslav Vrchlický. Režisér Jan Kubík.
Denní prodej jistků u knibkupce pana Urbanka
v Praze, vedle Národního divadia, a v trafice prot
442
zimnimu divadlu na Smíchově.
#30
alto_textblock
#30
na Kra.
Pištěkovo lidové divadlo vsareaen
Začátek o 7. hod
Ve středu 2. ledna.
Lidové představení při malých cenách.
443.
Když srdce velí.
Lidová hra se zpěvy, tanci a skupeními o 5 jedn.
Napsali Kubík, Šváb a Wanderer. Hudba od různých
skladatelů, řídí p. Koudelka.
#31
alto_textblock
#31
Deutsohi
#32
alto_textblock
#32
Nové lidové divadlo v Praze VIlI. vetr.
Reditelka Mary Kučerová Groszova.
#33
alto_textblock
#33
Ve středu 2. ledna.
Začatek o 1/28. bod
Lidové představení za poloviční ceny mist.
Nelly Rosier.
441
Veselohra o 3 jednáních. Napsali Hennequin a Bil
haud. Přeložil prof. Jirka. Režisér J. Hurt.
Po představení spojení elektr. drahou všemi směry
#34
alto_textblock
#34
Provolání
na lékárníky všech království
korunních zemí Rakouska!
#35
alto_textblock
#35
Milí kolegové!
Dle naffzení c. k. ministerstva vnitra ze dne 10
prosince 1906 nastoupí v platnost nová lékárnická
sazba dnem 1. ledna 1907. Téměř všechna lékár-
nická gremia a spolky a též i většina majitelů lé-
káren sdělila mi svoje názory o způsobu a výši pro
cent, jež mohou davati dle nové sazby, já jsem
všemožné dělal, abych těmto odůvodněným přáním
vyhověl, ale dosažený výsledek zůstal ještě velmi
daleko za očekáváním, až na směrodatných místech
dáno bylo mi za pravdu, že touto vysokou nucenou
slevou pokladnám existence mnohých lékáren pod
kopána bude. Proto jest svatou povinnosti, aby
všichni kolegové se spojili a na zákonité cestě, jak
toho čest, vzezření a udržení stavu poroučí, na vy-
sokou vládu se obrátili, aby docela zrušila § 11
nové sazby lékárnické a budoucně, majic na zřeteli
vysoké požadavky, skládané na náš stav a všeobecné
poměry časové vůbec každou nucenou slevu zrušila.
Josef Čech,
lékárník v Blansku.
#36
alto_textblock
#36
(Zasláno.
#37
alto_textblock
#37
Ostední Matice školská
#38
alto_textblock
#38
Přání všeho dobra, štěstí úplné-
ho a zdaru nejlepšího v novém
roce 1907 svým přátelům, pří-
znivoům a známým vzkazují
tyto korporace, firmy, dámya
pánové:
(Pokračování)
#39
alto_textblock
#39
Z ostatních míst a měst:
#40
alto_textblock
#40
Bartoň Cyrill, velkoprůmyslník v Náchodě, Bauen
Jos., městský vrchní inženýr s chotí v Plzni, Bartoi
Jos. ml., cis. rada, velkoprůmyslník v Náchodé, Benda
Vojtěch, hostinský v Nových Dvorech u Kutné Hory
Beneš Ladislav, majitel knihtiskárny v Českém Brodě,
Benešovi Milada a Bohumil v Kozinci, Beran Joseí
podstarší pivovaru s chotí Hanou v Kročehlavech, Bi
dlo Bohumil, učitel v Nových Dvorech u Kutné Hory-
Bílý František, professor čes. vyš. gymnasia v Zá
březe, Bísek, dr., obvodní lékař v Šázavě, Blahník Jau
c. k. kontrolor techn. fin. kontroly v Rosicích u Par-
dubic, Bloudek Ctibor, správce velkostatku ve Sta-
dené, Boček František, český vývoz hudebních ná-
strojů a strun v Schönbachu v Čechách, Bohdan F. V.
MUDr., obvodní lékař v Ivanovicích na Hané, Böhm
Ludvík, ředitel měšť. škol v. v. na Mělníce, Brandejs
Jan, hraběcí lesní v Bědovicích, Brandejs M., MUDr.
lékař k. z. ústavu pro chorom., s chotí v Kosmonosích,
#41
alto_textblock
#41
Bromovský Vavř., účetní cukrovaru v Močovicích
Čáslavi, Brož M., ředitel cukrovaru v Dol. Bučicíchs
chotí, Brzorád Víl., inspektor panství kníž. Paara v Ji-
nonicích s chotí, Buchta Karel, prokurista v Pardubi-
cích, Bureš Alois, účetní správce Občanské záložny
v Náchodě.
Carda Emanuel, kolář v Nových Dvorech u Kutné
Hory, Cédl Ludvík, kupec v Rakovníku, Cerha Ant.
sládek v Náměstí u Brna, Císař Adolf, továrník v D l-
ních Beřkovicích s chotí, Císař J. L., nájemce parn
pily ve Světlé nad Sázavou, Cypra Václav, MIUDr.
v Čpočně.
Čán František, professor českého vyššího gymna-
sia v Zábřeze, Čechura Josef, adjunkt c. k. tech. kon-
troly v Nových Dvorech u Kutné Hory, Čejka. Seve-
rin, professor čes. vyš. gymnasia v Zábřeze, Čermál
A. v Rakovníce, Čermák Josef, starosta města Rakov-
níka, Černík V., disponent lučební továrny v Kolíně.
Černý Frant., úřadné oprávněný stavitel v Jindřichov
Hradci, Černý Jan, MUDr., v Rakovníku. Černý Josef
MUDr., obvodní lékař s chotí v Dymokurech, Červe-
ných Otakar a Marie z Kyjeva na Rusi, Červený Sta-
nislav, továrník a choť Marie v Hradci Králové, Čer-
vinka Václav, vrchní inženýr dolů severní dráhy císaře
Ferdinanda v Polské Ostravě.
Dáňa Josef, účetní cukrovaru ve Vinoři, Dlouh
František, strojní tiskař v Červeném Kostelci, Dostá
Frant., dr., obvodní lékař v Dolním Újezdě u Lito
myšle, Doubek Jan, výrobce slivovice v Borohrádku
Dušek Fr., správce velkostatku v Chotěšicích, p. De-
mokury, Dvořák Václav, farář v Radnicích, Dyškant
Josef, farář v Kostelci nad Černými lesy.
Eisner Leopold, dr., advokát s chotí Marií v
Velvarech, Endel Karel, účetní s chotí Eliškou v Ra-
kovníku, Engel Eman. MUDr., lékař v Karlových Va-
rech, čp. 1107.
Fadrus Karel, professor čes. vyš. gymnasia v Zá-
březe, Fiala Jan, majitel realit v Nových Dvorechu
Kutné Hory, Filípovský Jan, centrální ředitel v No-
vých Dvorech u Kutné Hory, Fišer Josef, dr., profes-
sor čes. vyš. gymnasia v Zábřeze, inženýr Fischer Ka-
rel, továrník v Letkách u Libšic jménem své rodiny
Fischer Richárd dr., advokát a zemský poslanec a cho
jeho Reluše Fischerová v Olomouci, Florian Josef, r-
daktor Občanských Listů v Nymburce, Fořt Josef, dr.
c. k. ministr ve Vídni, Fuchs Jan v Rokycanech.
Glücksmann Eduard, MUDr. v Luhačovicích, Gru-
ner Jindřich, architekt a stavitel v Lounech, Grydil
Ig., dr., obvodní a tovární lékař v Adamově u Brna.
Halousek Václav, ředitel cukrovaru v Radotíně,
choti Boženou, Hauser Ludv., učitel měšť. školy
Nymburce, Havel Václav, továrník v Blatné, Havlík
František, professor čes. vyš gymnasia v Zábřeze, Ha-
vlín Viktor MUDr., s choti na Kladně, Herman Karel,
vrchní hospod, správce v Nových Dvorech u Kutné
Hory, Hess Gustav Dr., c. k notář, s chotí v Týně n.
Vlt., Hlavatý Ferdinand, hostinský v Nových Dvorech
u Kutné Hory, Holinka Ferd. Č., řídící učitel v Pa-
nenských Břežanech, Holý Václav MUDr., lékař v Sá-
zavé n. Sáz., Hon Alois, správce velkostatku v Bohu-
ticích, Houra Jindřich Vlad., poslanec zemský, ředitel
v. v. v Jindř. Hradci, Hradecký Jan, učitel v Nových
Drorech u Katné Hory, Hradečný Vlad. MUDr., obecní,
soudní a pokladní lékař v Zábřez e nad Odrou, Hrnčír
Frant., redaktor „Dětského Máje“ v Nymburce, Hruška
Frant., ředitelrolnické akc. raffin. cukru v Lounech,
Hůlka Karel, ředitel měšť. školy v Kněževsi, Hunka
Josef, správce parostrojního pivovaru na Kladně.
Chlupáč Václav, starosta v Nových Dvorech
Kutné Hory.
Janáčková Ludmila, správkyně c. k. pošt. úřadu
v Sopotech, Javůrek Jaroslav MgPh., lékárník v Jičíně,
Jelínek Al. v Novém Hradci Řrálové, Ježek Václav,
tajemník okresního zastupitelstva v Chrudimi, Jičínský
Karel Dr. ústřední ředitel v Poučníku, p. Budňany,
Jouza Václav v Pečkách na dráze.
Kahlík František Dr., ředitel česk. vyššího gym-
nasia v Zábřeze, Karnold Václav, hraběcí důchodnív
Chyši u Žlutic, Kavalier Vladimír, továrník v Sázavě,
Klavik Otto ve Vídni, III., Gürtelstrasse 9. Klíma Ota-
kar, soudní rada, s chotí v Chrudimi, Klus Josef
učitel v Nových Dvorech u Kutné Hory, Knor Miroslav,
účetní v Nových Dvorech u Kutné Hory. Kolator Jan,
starosta v Břevnově, Kolatorová Anna, maj. realit
Břevnově, Kolárovi Ednard a Hanna, ředitel cukrovaru
v Roudnici nad Lahem, Konečný Jos., učitel v Sázavě,
Kotner M. JUDr., advokát a starosta města Milevska,
s chotí, Kozdera Ferdinand, učitel v Nových Dvorech
u Kutné Hory, Král Josef, c. k. vrchní kontrolor tech.
fin. kontroly v Rosicích nad Labem, Kruliš Josef,
účetní v Nových Dvorech u Kutné Hory, Kubias Ji-
dřich s chotí ve Vamberce, Kubin Alois, řezník v No-
vých Dvorech u Kutné Hory, Kundrát Fr., inž. chem.
v Plzni, Kutvirt, odborný lékař v Plzni.
Lábler Josef, c. k. hlavní berní v Hradci Král.
Leminger Otakar, c. k. báňský komisař v Brné. Lidi-
cký Leo, soukromník ve Vídni, Likař Josef, řídicí uči-
tel v Trnovanech, Linhart Jan, Rakovnická továrna n
stroje a slévárna v Rakovníku, Lošťák Jan Dr., ředite
Zemské banky ve Vídni, XIX.
Macner Vítězslav, c. k. adjunkt techn. fin. kon-
troly v Libňovsi p. Žehnů, P. Mačí Jan, farář u sv.
Kiliána v Davli. Málek Antonín, professor čes. vyš.
gymnasia v Zábřeze, Malinský Dr. v Ronové, Malí
Josef, professor čes. vyš. gymnasia v Zábřeze, Malý
Bohumil, velkovýroba bavíněného a lněného zboží
v Železnici u Jjčína. Mareš Fr., ředitel cukrovaru
v Močovicích u Čáslavi, Mareš Josef, zemský poslanec
a okresní starosta ve Zdicích, Mařánek Josef, c. a k
důchodní v Litoměřicích s choti, Matějka Vojtěch,
sládek s chotí v Náchodě. Matuna František, okresní
tajemník v Úpici, Maver Emanuel, c. k. vrchní po-
štovní správce v Pardubicích. Melichar Fr. v Bran-
dýse nad Labem, Mikulecký Jan s chotí, nájemce
dvora v Perné, Minařik Bedřich, sládek v Brandýse
nad Labem, Mucek Karel, c. k. vrchní kontrolor
tech. fin. kontroly v Čáslavi. Mudra J. MUDr. v Že-
bráce, Mudrová Marie, choť lékaře v Žebráce, Müller
Antonín, závod obuvnický v Klatovech, Muller Frant., zá-
stunce firmy Jindř. Francka Synů v Pardubicích,
Musil Emanuel JUDr. s chotí Johannou v Rakovníku,
Musil Jan, správce cukrovaru v Holici u Olomouce.
Napravil F., c. k. vrchní kontrolor v Pečkách n
dr., Nehyba Josef, ředitel cukrovaru v Rožďalovicích
Nemanský Ant., přednosta stanice v Běchovicích
Nevrla Josef, hospodářský ředitel v Březnici, Němeček
Vincenc. farář v Kněžicích u Král. Městce, Novák
Ladislav, c. k. poštovní pokladník v Čáslavi, Novotní
Eleonora, vdova po továrníku z Batelova, nyní v Po-
čátkách s rodinou, Novotný P., sládek v Kralupech
#42
alto_textblock
#42
nad Vlt.
Obručník M., účetní zámeckého pivovaru v Ko-
líně, Ohrenstein Em. JUDr., advokát v Uher. Brodě.
Ošťádal Jan JUDr., advokát v Olomouci.
Pacák Dr. ministr ve Vídni. Pacáková Marie
choť ministra ve Vídni, Pachta Václav, c. k. notá
v Náchodě, Palkovský Ed. Dr., advokát v Moravsk
Ostravě. Pánek Jan, furář ve Žlunicích. Paneš v.
městský radní v Třebenicích, Papáček P. Ph.C., re-
ditel a redaktor v Podoli. P. Paska Josef, farář, místo-
předseda zem. Jednoty kat. duch. v Terezíně, Pešek
Josef, c. k. okresní školní inspektor v Žamberce
Pfof Josef Ph.C., farář v Starém Bydžově, Pilař Fran-
tišek, ředitel cukrovaru v Dymoknrech, Pobucký Jan.
professor čes. vyš. gymnasia v Zábřeze. Pohl Václav
JUDr., advokát v Opočně, Pokorná Hermína, c. k.
poštmistrová v Nových Dvorech u Kutné Hory, Polál
Emannel, sládek v Nových Dvorech u Kutné Hory.
Polák Frant., pokladník v Liberci, Procházka
Ant., úřadně oprávněný stavitel v Kladně. Prokop A.
hospodářský adjunkt v Nových Dvorech u Kutné Hory
Prousek Jan, akad. malíř v Turnově.
Rádl Josef c. k. notář v Králové Městci, Renner
Jos., účetní šamotové továrny v Rakovníku, Richter F.
řidicí učitel s chotí Annou v Mlazicích u Mělníka.
Rosol Karel, sládek v Bohušovicích, Rössler Fran-
tišek, ředitel řemeslnické školy v Kladně. Rudelí
Karel, architekt-v Táboře, Rücklovi Antonín a Jiřin
v Nových Mitrovicích, Ryšánek Fedor Feodoroviě
účetní s chotí Zdeňkou v Žitomíru na Rusi.
Rezniček Beneš, okresní tajemník v Mnichou
Hrádišti.
Sanatorium Dra. Šimsy v Krči u Prahy, souk.
léčebný ústav pro choro by nervové, Sekerku Oldřich.
professor c. k. čes. stát. školy průmyslové v Plzni,
Skorkovský J., velkovýroba a zasílatelství suken
Humpolci, Slavíček Josef, nadlesní v Nových Dvorech
u Kutné Horv. Slavík Bedřich, hraběci sládek ve Stu-
dené, Smrček Ceněk MUDr., sekundární lékař v Tře-
bíči, Morava, Smrtka Josef, redaktor a vydavatel „Ško-
ly našeho veukova“ ve Velké Čermné u Borohrádku,
Sobotka Ant. Dr., poslanec na radě říšské a advokát
na Zbraslavi u Prahy, Souček J. K., vrchní techn.
kontrolor v Oslavanech, Soukup Jan, ředitel poji-
šťovny v Plaňanech, Sproseč Karel v Uhřiněvsi, Srbe-
cký Alíred, c. k. okresní sudí ve Vsetíně, Stach Ant.,
ředitel hospodářské společnosti v Boskovicích, Staněk
Karel, c. k. poštmistr v Deštné u Soběslavi, Stejskal
#43
alto_textblock
#43
F. J., tkalcovna zboží lněného, bavlněného a damaško-
vého v Červeném Kostelci. Strádal Václav, správce
v. v. v Brněnci, Straka Josef, professor čes. vyš. gym-
nasia v Zábřeze, Stříbrný Josef, učitel v Horní Kame-
nici s chotí Marií, Ing. Suchomel Fr., ředitel akcio-
vých vápenic v Berouně, inž. Svoboda A., ředitel
v Beronně.
Šebesta Jan N., evang. farář, Soběhrdy u Bene-
šova, Šimák Jos. V. Dr, professor vyšší dívčí školy
v Praze, t. č. v Turnově, Simon Antonín a Milada.
ředitel cukrovaru v Mělníku. Sourek Jan s. choti
v Sedmihorkách, Souša Ladislav v Trněném Újezdé,
Špindler Erv. v Roudnici, Šrůta Václav MUDr., obv.
lékař v Nových Dvorech u Kutné Hory, Štech. Bohu-
slav, mistr kamennický v Bohánce u Hořic, Štolzovi
Jaroslav a Marie, v Mířovicích p. Podbořany, Švehlovi
Ant. a Bol. v Hostivaři, Švorčík Bohumil, tkalcovna
v Dřevíči p. Hronov.
Schenk Rudolf, professor čes. vyš. gymnasia
v Zábřeze s choti, Schmidovi Ludvík a Emihe v Li-
bačovicích, Schuster V. A. s choti ve Vojkovicích.
Tiebl Vincenc, stavitel v Táboře. Tichý Alojs
s chotí v Uhřiněvsi, Tišnovská Ant., učitelka v Zlo-
nicích, Toman Frantisek, majitel lázní v Mšenému
Budyně, fa. Tomášek J., Karlův Týn, Tomášek Josef.
professor čes. vyš. gymnasia v Zábřene, Tomíček Frant.
Mr. Ph., lékárník s chotí v Kladně, Truneček J., knih-
kupectví v Lounech.
Ulrich Frant. Dr., starosta Hradce Králové a po-
slanec zemský, Urbánek Josef, statkář a majitel cihl.
závodu na Jenerálce u Prahy, Urbánkovi Franti šek
Marie, statkář v Hudlicích u Král. Dvora.
Včelišovi Josef a Františka v Dobré Vodě u Ho-
řic, Vencour Václav, hraběcí důchodní ve Studené,
Veselík Karel prof. Dr. v Litomyšli, Veselý Václav
pekař v Nových Dvorech u Kutné Hory, Vlček Josef,
osob. děkan v Dolním Újezdě, Vojta Otakar, důchodní
s chotí Bělou v Hradci Král., Volenec Jindř., sládek
v Polné. Vondráček Ferd. s chotí Miladou, import kávy.
v Terstu, Vosáhlo Josef ml., továrník v Dašicích, Vr-
bová Božena v Dolním Újezdě u Litomyšle, inženýr
Vyskočil Felix v Ostravici, Vyskočil Otakar, techn.
cukrmistr raffinerie, s choti Růžou v Kostelci n. Lab.
Vysloužil Josef, účetní podnikatelství v Tišnově u Brna.
Waitovi Lad. a Jos. v Prostějově, akciový pivovar.
Zelený Josef Mr., lékárník s chotí v Poličce,
Zeman František, řídící učitel . Nových Dvorech
u Kutné Hory, Zvěřins František, sládek v Petrovicich.
#44
alto_textblock
#44
M.
#45
alto_textblock
#45
XXVI. roč.
#46
alto_textblock
#46
ANDV DUDÁR
#47
alto_textblock
#47
HUMOR. LLUSTR. TÝDENNÍKu
#48
alto_textblock
#48
za redakee
lgn. Herrmanna a Artušo Schafner
é rvě, e zvilšen. forniii
s čntnými, uměl, cennýmí obrázky a pestrým
obsnhem textovým vyldu tento
pátek. Žádejte 1. čísla na ukázku
Nakladatol F. TOPIČ knihkvpee
v Praze, Ferdinand, tř. 1
#52
alto_textblock
#52
ton
#53
alto_textblock
#53
Pozvání ku předplacení
#54
alto_textblock
#54
na prvé čtvrtletí
XXXXVII. ročníku
#55
alto_textblock
#55
NARODNÍcE LISr.
#56
alto_textblock
#56
Na „Národní Listy“ ranní a odpolední
předplácí se:
v Praze v administraci:
na měsíc
na čtvrt leta . . . . . . .
s dvojí donáškour
na měsíc-
. . . . 2 K 50h
na čtvrt leta
..
7 K 50h
Ve illálkách pražských:
na měsíc
Jednotlivá čísla ranní prodávají se za
„ odpol. „ .-
„
Ve filiálkách venkovských:
s jednou zásilkou :
s dvojí zásilkou:
na měsíc . . . 3 K 20 h . . 3 K 80 h
na čtvrt leta . 9 K 60 h . . 11 K 40h
Jednotlivá čísla ranní prodávají se za 10h
3h
„ odpol. „ „r
Na venek poštoui
v Eakousko - Uhersku:
na měsíc . . . . . . . . . 3 K 20 h
na čtvrt leta . . . . . . . 9 K 60 h
s dvojí zásilkou:
. . 3 K 80 h
na měsíc . . .
11 K 40 h
na čtvrt leta
Dále předplácí se čtvrtletně s jednou
zásilkou:
n
do Německa . .
. . . . 12 K
do Ameriky, Francie,
nbuoleen oj
Švýcarska, Italie,
Belgie, Turecka, An-
elněen doýni
glie, na Černou Ho-
von noo
ru, do Bulharska,
viv Mud jl so
Rumunska, Ruska
a do Srbska
. . . . 13 K 80 h
jakož i do zemí nále-
žejících světovému
spolku pošt. odd. B.
#57
alto_textblock
#57
2 K
6k
#58
alto_textblock
#58
2 K 30 h
8h
2h
#59
alto_textblock
#59
. . . . 21 K
#60
alto_textblock
#60
Předpiatiti se lze každým dnem
avšak předplatné zakončiti musi po-
sledním dnem v měsíci.p
Předpiacení na odpolední vydání zvlášt
se nepřijímá.
#61
alto_textblock
#61
P. t. vání předplatitelé, kteří jsou účastníky che-
kového a clearingového řizení c. k. poštovní spo-
řítelny, mohou předplatné zapraviti timto řízením
na čís. 821.425.
or
#62
alto_textblock
#62
Administrace „Národních LIsti
v Praze, Marianská ul. č. 920- II., 3n.