ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 d3b693b0-75c4-11dc-afba-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
ALTO TextBloky — 63
#1 alto_textblock #1
2. Tedna 1907. Císlo 2.
#2 alto_textblock #2
NARODNÍ LISTY-
#3 alto_textblock #3
Strana 5.
#4 alto_textblock #4
29.90 fr.
#5 alto_textblock #5
gdější dodávku. Pohotové zboží přes to docílilo zvý- lení cen jen v málo případech, kdežto lhůty byly vesměs pevnější. V Pešti znamenalo žito na duben 6.58—6.67; v Berlíně žito na květen 166.— až 165.75, na červenec 166.50 marek. Na trhu ječmene schází sice vydatnější zá- jem pro vývoz, avšak domácí konsum jest stále echotným kupcem a docilovány jsou plné ceny. Nabídka ovsa jest normální a normálním jest také odbyt. Ceny jsou stálé. Uherské zboží jest klid- nější, peněvadž nabídka českého a rakouského ovsa jest dobrá a ochotnější. Znamenáno bylo v Berlíně na květen 167.50 až 166.25 mk., v Pešti na duben 7.48 až 7.48. Situace na světovém trhu kukuřice jest po- dobná jako na trhu pšenice. Stlačené ceny zdržují příchod bohatých výsledků sklizňových na trh. Vidi- telné zásoby kukuřice v Americe obnášely na po- čátku týdne 1.6 mil. hl. oproti 1.56 před týdnema 3.72 mil. hl. v téže době roku předešlého. Dodávky amerických zemědělců od počátku kampaně (1. listo- padu) činily letos pouze 6.5 mil. hl. oproti 9.4 9.7 mil. hl. v obou posledních letech. Do Evropy pluje přes to nyní 4 mil. hl. oproti 3.8 v týdnu předcházejícím a 3 mil. hl. v r. 1905. Argentina na- lodila v posledních třech nedělích značná množství: 763.000 hl., 542.000 hl., 400.000 hl. Celkem vyvezla letos Argentina 31.7 oproti 26 75 v roce předešlém oproti 29.2 v r. 1904. Přes slabé dovozy farmářů ceny v Americe ještě poněkud poklesly. V Novém Yorku znamenala dodávka na leden 511/2—511/4, na květen 503/4—503 , centu. Poněvadž zimní počasí umožňuje docházení balkánské a dolnodunajské kukuřice v dobrém stavu, poklesly záznamy i v Berlíně. Znamenala tam kuku řice na květen 124.50—124.— marek. Na domácíeh trzích bylo smýšlení uhájeno, neboť na stanice bylo málo dovezeno následkem svátků, jakož i následkem nedostatku vagonů a pytlů. V Pešti znamenala kuku- řice na duben 7.48—7.48. Mlýnské výrobky. Domácí odbyt byl v mi nulém týdnu dosti bezvýznamný. Vývozní obchod je klidný, avšak normální. Mlýny naléhají na obchod a udržují své záznamy, poněvadž surovina má smý šlení stálé a poněvadž zásoby jemné mouky a čer- ných druhů nejsou značné. Otrub je stále nedostatek a poptávka po nich dobrá. Na trzích zahraničných pohyboval se obchod v nejužších mezích. Při tom zvýšil Nový York ke konci týdne svůj záznam za Spring Wheat clears o 5 centů, tak že barel a 83 kg znamená nyní 3.25 dol. V Anglii zůstaly ceny do- máci i cizí mouky nezměněny. Na pařížské burse smýšlení chabé. Fleurs de Paris znamenala na běžný měsíe 29.15—29.05, na příští měsíc 29..35—29.20, na leden duben 29.70—29.40, na březen červen 30.15 at
#6 alto_textblock #6
Odhady dividend uherských akciovýeh společností. »N. W. Tgbl.« píše o vyhlídkách na dividendy uherských akciových společnosti Minulý obchodní rok přinesl pešťským akeiovým společnostem skoro vesměs úspěchy. Budou proto vypláceti skorem vesměs vyšší dividendy, event. přenesou větší obnosy na nový účet. Kursová hodnota papírů, pešťskou bursou znamenaných. stoupla během tohoto roku o 115 mil. korun Dividendy větších ústavů odhadovány jsou takto Úvěrní banka 38—40 K, Pešťská uherská ob- chodní banka 150 K, Národní banka 15k Hypoteční banka 26 K, Eskontní banka 25 až 28 K, Vlastenecká spořitelna 750 K, Pešťská spořitelna 24 K, Uherská všeobecná pojišťovn 400 K, Pannonia 120 K, Franco-Hongroise 6 proc., Národní úrazová pojišťovna 5 proe. Uherská zajišťovna krupobitní 10 proc., Adria 7 proc., Salgo-Tarjaner 32 K, Severouherská uhlářská 6 proe., Severouherská všeobecná uhlář- ská 10 proe. Převod severní dráhy na stát. Dne 31. prosince min. roku v poledne podepsán byl protekol, který konstatujé také ve formálnln vztshu přovod saverní dráby na stát. Za sevosni dráhu intervenoval generální ředitel dv. rad Jálieles, za státní snrávu železniční dvorní rad Kaisier a sekdní rada dr. Rudol. Předavčtrem tažě byls předpisy, které přodpisují okruh pů- sohnosti nověho ředitela sestétněné soveral dráhy clsarem schváleny a úřadní publikaes nastane co- nejdříve. Proě cena anlimonu slonná. O tom pojednáv jeden článek v posledním čísle »Engin a n Mining Journalav a poněvadž Čechy basou dosud důležitým prodocenjem anlimonové rude. meji někteté varsdy pro naše poměry značný intere žsvryčejný vzestup ceny antimonu bývá po většine přičítan na vrub rostoncí poptavky va strojnictei částečněmu nahražování anlimonem nyní drahéh clnn ve slitnácb, zvíhšté kovu ložiskovém, pak kl - najicí jakosti rody, všeobecného vzeslupu cen kove vzhledem ke zlatu a také spekulace. Avšak všechn tyto důvody nemebou vyavětiti ten nezvyšlý pome mezi dřívější normální cenou 40 lib. št. v ovnějším 110 ai 120 lih. št. za tanu. Přičinou tohoto náblého vzestupu je spíše vysýchání dosuvadních pramenu. Když problédneme si seznam producentů antimo- nové rudy, uvidíme, že většinu ji dodávají doly francouzské a italské. Tato ruda spracuje se v závo- dech různých hutnických společností, z nichž největší je »Sociětě Anonyme Franco-Italienne« se sidlem Janově. Dříve vyráběly jejich hutě pouze kov, dnes v ltalii připravují pouze barviva a ve Francii vedle kovu také barviva. Francouzská i italská vláda podporují totiž užívání antimonových barviv, jež oproti olovnatým jsou neškodná a oproti zinkovým jsou stálá. Jelikož pak také v Angtii roste poptáv ka po těchto barvivech, není pravděpodobné, že by »Société Anonyme Franco-Italienne« zvýšila výrobu kovu na úkor preparátů antimonových. Spiše příklad francouzské společnosti budou následovati i jiné zá- vody. Ostatně máme přiklad toho již i u nás. Mile- šovská huť firmy Myrthil Rose k Comp. vyrobila v roce 1905 1000 q anlimonových preparátů a pouz 100 q kovu. Ruku v ruce s poptávkou po kovu jde stoupaní cen rudy. V roce 1904 platilo se za jed- notku antimonu v rudě 4 až 5 šil. při ceně kovu 25 až 35 liber. V roce 1905 6 až 8 šil. při ceně kovu 35 až 60 liber. V roce 1906 dosábly ceny 8 a 15 šil. i více a kov stojí 60 až 120 liber. V Čechách je antimonová ruda dosti rozšířena. Vedle Přibrami je tu zvláště Krásná Hora, Proutkovice a celá ta- mější krajina, ale jsou i jiná místa, kde se více ne- doluje, ku př. u Boněnova blíže Chodové Piané. Vzestup ceny kovu zajistě uplatní znovu též důly dříve opuštěné. Dle slatistiky vyrobilo se v r. 190 v Čechách antimonové rody 16.731 q v ceně 111.046 K oproti 887 q v cené 7826 K v roce 1904. Při tom z pěti zapsaných důlních podniků pracovaly pouze dva, proutkovický patřící pařížské firme Myrthil Rose a krásnohorský družstva Alexie. Bylo by dobře v takové výhodné době věnovati opuštěným kutišíím zvýšenou pozornost. Vk Podivuhodná ezpanse belglokého obchodu. Ne- dávno uveřejnil angiický generální konsul pro Belgii Sir Hertslet zprávu o belgickém obchodu a průmyslu Co se týče průmyslu, podotýká generální konsu všeobecně, že výsledky v roce 1905 a v první polo- vici r. 1906, o nichž zpráva jedná, vykazují stupňo- vanou prosperitu téměř ve všech oborech průmyslu jímž se tato rozlohou malá, avšak velmi průmyslová země zabývá. Belgie je podstatně země továren již svým průmyslem sklářským, cementovým, žele- zářským a ocelářským požívá světové pověsti, byť by se i nehledělo k jiným kvetoucím odborům továrním a průmyslovým vůbec. Velký a stále rostoucí průmysl svůj, jehož počátky sahají teprve do doby nabyti samostatnosti politické v letech třicátých minulého století, děkuje Belgie zvláště četným výhodám při- rozeným a ve velké míře též vládní politice, jež poskytuje průmyslníkům různé výhody pro dopravu tovarů a surovin do a z hlavních přístavů země, jakož i levnou dopravu mezi různými místy vnitro- zemskými. Málo lidí jest si plně vědomo, praví zpráva, důležitosti Belgie jako průmyslového státu. Pohlédneme-li na mapu Evropy, tu jeví se býti Belgie poměrně tak malou zemí, že ten, kdo není o poměry obeznámen, nemůže dobře vystihnouti velkou sílu jejích pomůcek a obchodní čilosti. Pře-
#7 alto_textblock #7
února.
#8 alto_textblock #8
devším je Belgie velkou přímořskou zemí, nikoli ovšem v piném slova smyslu, poněvadž je přímořská Belgie merkantilně malá, nýbrž jako dovozce a vý- vozce ohromných množství zboží cestou námořní. jež ze země se vyvážejí nebo pro Belgii jsou určena. Přístav antverpský je v přímém spojení s celou Belgií a z velké části též se severo-západní Evropou jako středisko pro roztříďování zboží. Z lodi, jež veplují do tohoto přístavu, pluje více než polovička pod anglickou vlajkou, takže se vyjádřil nedávno antverpský starosta: »Britská vlajka naprosto vyniká a převládá v našem přístavě, takže Antverpy, ač leží mimo území anglické, mohou býti se stanoviska komerciálního nazvány jedním z prvních britských přístavů vůbec.« — Často se již poukazovalo na prosperitu belgického průmyslu a na zisk belgických podnikatelů při vývozu konstruktivních děl, plynoucí z nízké mzdy, jež v této zemi ve všech oborech práce převládá. V některých městech belgických je stanovena minimální mzda správou obecní, takže s ní všichni podnikatelé musí kalkulovati. Pracovní doba je v Belgii značně delší než v Anglii a není to nic neobyčejného, že doba pracovní trva od 6 hodin ráno do 7 hodin večer. Za prvních deset hodin pra- covních se platí po 31/2 až 41/2 penny (28 až 36 hal. nominálně), za každou další hodinu pak je 259% příplatek, takže dělník dvanáct hodin denně pracující vydělá 3 5 6 d až 4 š 6 d (4—5 korun). Četní děl- níci městšti bydlí v okolí města a na venkověa musí časně vstávati, aby byli zavčas v práci. — Dovoz belgický za rok 1905 vykazuje proti roku předcházejícímu značný přírostek a to 1,486.400 tun objemu v ceně 11.444.000 liber šteri. (= 274, 656.000 korun). V příčině dovozu nejsou data dosti uspoko- jivá, an se zde jeví úbytek 73. 100 tun, ač naproti tomu množství zboží v roce 1905 vyvezené má cenu o 6,016.000 lib. šterl. větší než zboží v r. 1904 vy- vezené. — Generální konsul zmiňuje se též o Kongu. Ačkoli je se svobodným státem konžským Belgie v těsnějším styku než jiné státy, přece v posledních 3 letech klesá dovoz ze státu konžského, hledíme-li k objemu; naproti tomu stoupá, hledíme-li k jeho ceně. V roce 1905 dovezeny do Belgie pouze 7203 tuny, avšak cena jejich byla značná — 2,379.840 lib. šteri. A opačný poměr se jeví ve vývozu z Belgi do státu konžského. Stoupnulť objemem, avšak klesl cenou. Byloť v roce 1905 vyvezeno 39.067 tun v ceně 458.280 lib. št. Jasná to ilustrace změny poměrů. způsobené pokroky civilisace (v užším hospodářském smyslu). Poměr mezi dovozem a vývozem belgickým do svobodného státu konžského je nápadný; dováží se do Belgie pětkrát více (hodnotně) nežli se vyváží Zde se právě jeví různá zdatnost trhů pro pojet zboží, podmíněná různým stupněm hospodářského vývoje. Po Belgii ma nejdůležitější obchodní styky se svohodným státem konžským Anglie. Obchod se Spojenými státy přes Terst a Rěku. Jak známo, chysta se uherska vláda orgrhisovati novým způsobem spojení s Unií přes Rěku. Při tom nejedná se jen o dopravu vystěhovalců, nýbrž io pravidelné lodní spojení za účelem vývoje dovozun vývozu mezi Rěkou a Spojenými státy. Obchod naší říše se Spojenými státy v posledních letech značně stoupl. Doprava děje se částečně přes Rěku, z větší části však přes Terst. Následující cifry za rok 1905 podávají obraz spojení s Unil, při čemž udáno také jak na dopravě ta která plavabní společnost jest zů- častněna. Dovoz r. 1905 ze Spojených států přes Terst 108.435 tun. Z toho případa na Cunardovu linii 14.253 tun, na Austro-Americanu 84.672 tun na jiné společnosti 9510 tun; vývoz 73.394 tun, z toho 1050 na Cunardovu linii a 69 343 na Austro- Amerikanu. Přes Rěku: dovoz celkem 52.518 tun, z toho připadá na Cunardova linii 28.640, na jiné společnosti 23.877 tun; vývoz 19.979 tun, z čeho na Cunardovu linii 4047 tun. Nejdůležitější druhy zboží dovozu přes Terst byly: káva, glukosa, kuku řice, obili, olejová semena, stearin, parafin, lůj, mar- garin, dříví, uhtí, fosfát, mineralní oleje, bavina. olovo, měď. otrnby; přes Rěku: kukuřice, parafin tuky, dříví, fosfát, minerální oleje, bavlna. Nejdůle žitější druhy zboží vývozu přes Terst: rýže, kůže stearin, oleje, magnesil, celulosa, nábytek, sklo, man ganové železo, švestky, minerální vody: přes Rěku rýže, kůže, maguesit, celulosa, nábytek, sklo, švestky. minerální vody. San Proncisko a pojišlovny. ODsirou kritiku v- rovnásání škod v San Francisku obsahuje výroční zprávě Mnichovské zajišťovací společnosti, která za- piatila na odškodném na 11 mil. marek. Reditelstvo společnosti píše: Jsme nucení výsloviti to na tomt místě: spolačnosti byly namnoze — když vydáno byloheslo mluviti ne o zemětřesení, nýbrž o ne- smírném ohni — douucovany k neoprávněným pla- tům. Podlehly orgaolsovanému útoku kalifornských úřadů a tamějšíbo tisku. Misto aby se spolčily k od- porů proti přehnuným a neoprávněným nárokům nechaty se sirhnouji k soutěži na poti kulance, ktera učinila konee účelnému regulováoí škod. Pojišťovací spolsčnosti mají z této katastrolyý vážné naučení jašněji a méně pochbně, bežtomu bylo dosud, mus byti stanoveno vyjmutí všech přímo nebo nepřímo zteletřosením z půgobených škod, v podmínkách o pojištění, nebof žádná prémle nestačí ke hražení takováho nisiku Rekouilí obchodní cestající v Bulharsku. Vývozní kancelář pražské obchodní a živnostenské komory sdeluje firmám, na vývozu do Bulharska zúčastněným, na základé zprávy c. a k. diplomntické agencie v Sofii ve přičině zachovávání hulharského zákona ze dne 25. brezna 1905, že od cizozemských obchodních ceslujících, kteři — jako rakouští — opatřeni jsou legitimací, nebudou požadovány žádné plné mnoci jich firem. Takové plné moci jsou jen tehdy potřebny. necháli v Bulharsku etablovaná rakouská firma v ze- mi své agenty sama cestovati. V našich obchodních smlouvách ustálené znění legitimačního lístku pro obchodni cestující, které plati jako průkaz identity postačí, jelikož čl. 3. zákona ze dne 25. března 1905 na základě nových obchodních smluv Bulharska jest tak pozměněn, že není nyni třeba ani bulharského textu na legitimačních listkách, ani jejich ověřen buiharskými úřady. Při této příležitosti jmenovaná vývozní kancelář upozorňuje dále interesenty, že mo- hou u ní nahlédnouti ve předpisy, sestavené c. k. mini- sterstvem obchodu dle stavu cizozemského zákono- dárství včetně do záři t. r. o zacházení s obchodním cestujícími, jakož i s přiváženými jimi vzorky ve všech čelnějších zemích. Vývoz do Bulharska. Vývozní kancelář obchodní a živnoslenské komory pražské sdělí interesentům na požádání důležitou zprávu o pivovaru ve Slivně. Ukončené konkursy. Eduard Weil, neprotok. ob chodník s kůžemi v Benešově (25. prosince 1905). — Alfréd Abeles a spol., protok. výroba a prodej liho vin v Turnově (31. prosince 1905) Konkurs prohlášen byl krajským soudem v Chru- dimi na jmění Ludvíka Maye, kloboučníka v Chru- dimi. Konkursní komisač rada p. Michálek, správce p. dr. Wagner, advokát tamtéž. Lhůty 8. a 80. ledna a 4. února. — Dále byl konkurs prohlášen krajským soudem v Jičíně na jmění Josefa Urbance obchodníka v Ruprechticích. Konkursní komisař před- nosta okresního soudu ve Vysokém n. Jiz., správce p. Holley, notář tamtéž. Lhůty 8. ledna, 3. a 8.
#9 alto_textblock #9
Hlasy z obecenstva.
#10 alto_textblock #10
Piano nebo pianino než koupíte, prohléd- něte sklad naší první pražské továrny Alois Novák na Příkopě, 16, tam koupíte z prvé ruky, záv. jediný toho druhu v Praze, tedy bez konkurence. Vývoz do cizinví Zár. neobm., nejvyš. vyzn.! 4000 skv. nástr. v upotř. 277
#11 alto_textblock #11
Metonrelagická pozorování na rozhledně na Patříni 325 metrů nad mořem. Dne 31. pros. 1906 a 1. ledna 1907. 9 h. več. 7 b. ráno 2 h. odp. Tlakoměr. . 725.7 720.8 722.6 Teploměr C. — 6.4 — 2.6 + 2-9 73 Vlhko. . . . 95 98 pod za. polo- Obloha . .. mrakem mračená jasná JZ Jz zlz Slla větru . čerstvý čerstvý silný Teplota nejvyšší ve stínu . . — Teplota nejvyšší na slunci . . + 8. Teplota nejnižší ve stinu . . — 9. Teplota nejnižší při zemi . . — 11.4 Slunce svítilo — hod. Prům. rychlost větru v km za hod. 36.0. Srážky v mm 14.
#12 alto_textblock #12
Denní oznamovatel
#13 alto_textblock #13
na středu 2. ledna: Den od začátku roku 2., do konce roku 364. Východ slunce v 8 hod. 1 min. ráno, západ slunce ve 4 hod. 6 min. odpoledne. — Výched měsíce o 6. hod. 55 m. večer, západ měsíc o 9. hod. 36 min. dopol. Katolíků svátky: Makaria. Evangeliků památné dni: Blahusa. Pravoslavných (20.): Ignáta osv.
#14 alto_textblock #14
Král.české zem. divadlo v Praze. Národní divadlo.
#15 alto_textblock #15
Začátek o 3. bod
#16 alto_textblock #16
Ve středu 2. ledna.
#17 alto_textblock #17
FIALKA. Veselohra o 3 dějstvích. Napsal Fr. X. Svoboda. Režisér Jaroslav Kvapil. OSOBY: Stanislav Čáp, cís rada, zámožný průmy slník, Flor. Steinsberg. Božena, jeho paní, M. Lau dová. Vratislav Lacina, profesor přírodních věd na pensi, Alois Sedláček. Žofie, jeho paní, Marie Hübne- rová. Dr. Jaroslav Valenta, Karel Zelenský. Joseí Pšenička, prokurista bankovní filiálky v Praze, Kare Mušek. Lev Čepelák, zámožný městský synek, Rud Deyl. Karel Sojka, technik, Eug. Viesner. Jan Špaček medik, Rudolf Kafka. Břetislav Klubal, mladý ob- chodník, Emil Focht. Jindřich Hala, mladý průmy- slník, Jaroslav Hurt. Lidka Malenova, Helena Kohou- tova, Anča Bendova, Mařka Macháčkova, Viléma Lounská, slečny, navštěvující paní Čápovou, Anna Červená, Anna Sedláčkova, Zdenka Rydlova, Marie Světlá j. h., Leop. Dostalova. Číšník. Hosté. — Dej v Praze a na letních sídlech v pražském okoli.
#18 alto_textblock #18
84. hra v předpl (4. čtvrtka.)
#19 alto_textblock #19
Ve středu 2. ledna.
#20 alto_textblock #20
Bagdadský lazebník. Komická opera o dvou dějstvích. Slova i hudbu na- psn! Petr Cornelius. Taxt přeloži! Josef Vymětal Dirigent Karel Kovařovic. Režisér Robert Polák. OSOBY: Kalif, František Šír. Baba Mustafa, kadi Mirko Štork. Margiana, dcera kadiho, Kamila Ungro va. Bostana, její společnice, Gabriela Horvátova. Nureddin, Otakar Mařák. Abul Hassan Ali Ebn Bekar lazebník, Emil Pollert. První, druhý, třetí muezzin Karel Pulc. Hynek Švejda, B. Bohuslav. — Služeh níci Nureddinovi. Přáteté kadiho. Drožina kalifova. Plačící ženy. Lid. — Děj v Bagdadě, první dějství v domě Nureddinově a druhé dějství v domě kadibo. Po prvním dějství přestávka. Konec po 9. hod. Začátek o 7. hod.
#21 alto_textblock #21
o
#22 alto_textblock #22
Ve čtvrtek 3. ledna.
#23 alto_textblock #23
85. hra v předpl (1. čtvrtka.) Pohostinsku vystoupí Růžena Koldovská a Bohdan Lachmann. Nově stodováno: DOMOV.
#24 alto_textblock #24
Lidové divadla „Iranla“ v VII. části Prahy.
#25 alto_textblock #25
V zsbracě (. pražského měšt. pivovaru. Začátek o 7. hod Ve středu 2. ledna. Lidové představení za poloviční ceny. Kristuška. Výpravná vánoční pohádka se zpěvy o 6 obrazech. Napsala M Güntherová. Přeložil J. Tišnov. Hudba od K. Mengeweina. Režisér Boh. Kovář. Dirigení E. Starý.
#26 alto_textblock #26
Švandovo divadlo na Smichově
#27 alto_textblock #27
Začátek o 7. hod Večer pátý.
#28 alto_textblock #28
Ve středu 2. ledna. Druhý cyklus » Májee.
#29 alto_textblock #29
Novinka. — Poprvé. V tiché uličec. (Qnality Streel). Veselohra o 4 jednáních. Napsa! J. M. Barrie. Pře- ložil Jaroslav Vrchlický. Režisér Jan Kubík. Denní prodej jistků u knibkupce pana Urbanka v Praze, vedle Národního divadia, a v trafice prot 442 zimnimu divadlu na Smíchově.
#30 alto_textblock #30
na Kra. Pištěkovo lidové divadlo vsareaen Začátek o 7. hod Ve středu 2. ledna. Lidové představení při malých cenách. 443. Když srdce velí. Lidová hra se zpěvy, tanci a skupeními o 5 jedn. Napsali Kubík, Šváb a Wanderer. Hudba od různých skladatelů, řídí p. Koudelka.
#31 alto_textblock #31
Deutsohi
#32 alto_textblock #32
Nové lidové divadlo v Praze VIlI. vetr. Reditelka Mary Kučerová Groszova.
#33 alto_textblock #33
Ve středu 2. ledna. Začatek o 1/28. bod Lidové představení za poloviční ceny mist. Nelly Rosier. 441 Veselohra o 3 jednáních. Napsali Hennequin a Bil haud. Přeložil prof. Jirka. Režisér J. Hurt. Po představení spojení elektr. drahou všemi směry
#34 alto_textblock #34
Provolání na lékárníky všech království korunních zemí Rakouska!
#35 alto_textblock #35
Milí kolegové! Dle naffzení c. k. ministerstva vnitra ze dne 10 prosince 1906 nastoupí v platnost nová lékárnická sazba dnem 1. ledna 1907. Téměř všechna lékár- nická gremia a spolky a též i většina majitelů lé- káren sdělila mi svoje názory o způsobu a výši pro cent, jež mohou davati dle nové sazby, já jsem všemožné dělal, abych těmto odůvodněným přáním vyhověl, ale dosažený výsledek zůstal ještě velmi daleko za očekáváním, až na směrodatných místech dáno bylo mi za pravdu, že touto vysokou nucenou slevou pokladnám existence mnohých lékáren pod kopána bude. Proto jest svatou povinnosti, aby všichni kolegové se spojili a na zákonité cestě, jak toho čest, vzezření a udržení stavu poroučí, na vy- sokou vládu se obrátili, aby docela zrušila § 11 nové sazby lékárnické a budoucně, majic na zřeteli vysoké požadavky, skládané na náš stav a všeobecné poměry časové vůbec každou nucenou slevu zrušila. Josef Čech, lékárník v Blansku.
#36 alto_textblock #36
(Zasláno.
#37 alto_textblock #37
Ostední Matice školská
#38 alto_textblock #38
Přání všeho dobra, štěstí úplné- ho a zdaru nejlepšího v novém roce 1907 svým přátelům, pří- znivoům a známým vzkazují tyto korporace, firmy, dámya pánové: (Pokračování)
#39 alto_textblock #39
Z ostatních míst a měst:
#40 alto_textblock #40
Bartoň Cyrill, velkoprůmyslník v Náchodě, Bauen Jos., městský vrchní inženýr s chotí v Plzni, Bartoi Jos. ml., cis. rada, velkoprůmyslník v Náchodé, Benda Vojtěch, hostinský v Nových Dvorech u Kutné Hory Beneš Ladislav, majitel knihtiskárny v Českém Brodě, Benešovi Milada a Bohumil v Kozinci, Beran Joseí podstarší pivovaru s chotí Hanou v Kročehlavech, Bi dlo Bohumil, učitel v Nových Dvorech u Kutné Hory- Bílý František, professor čes. vyš. gymnasia v Zá březe, Bísek, dr., obvodní lékař v Šázavě, Blahník Jau c. k. kontrolor techn. fin. kontroly v Rosicích u Par- dubic, Bloudek Ctibor, správce velkostatku ve Sta- dené, Boček František, český vývoz hudebních ná- strojů a strun v Schönbachu v Čechách, Bohdan F. V. MUDr., obvodní lékař v Ivanovicích na Hané, Böhm Ludvík, ředitel měšť. škol v. v. na Mělníce, Brandejs Jan, hraběcí lesní v Bědovicích, Brandejs M., MUDr. lékař k. z. ústavu pro chorom., s chotí v Kosmonosích,
#41 alto_textblock #41
Bromovský Vavř., účetní cukrovaru v Močovicích Čáslavi, Brož M., ředitel cukrovaru v Dol. Bučicíchs chotí, Brzorád Víl., inspektor panství kníž. Paara v Ji- nonicích s chotí, Buchta Karel, prokurista v Pardubi- cích, Bureš Alois, účetní správce Občanské záložny v Náchodě. Carda Emanuel, kolář v Nových Dvorech u Kutné Hory, Cédl Ludvík, kupec v Rakovníku, Cerha Ant. sládek v Náměstí u Brna, Císař Adolf, továrník v D l- ních Beřkovicích s chotí, Císař J. L., nájemce parn pily ve Světlé nad Sázavou, Cypra Václav, MIUDr. v Čpočně. Čán František, professor českého vyššího gymna- sia v Zábřeze, Čechura Josef, adjunkt c. k. tech. kon- troly v Nových Dvorech u Kutné Hory, Čejka. Seve- rin, professor čes. vyš. gymnasia v Zábřeze, Čermál A. v Rakovníce, Čermák Josef, starosta města Rakov- níka, Černík V., disponent lučební továrny v Kolíně. Černý Frant., úřadné oprávněný stavitel v Jindřichov Hradci, Černý Jan, MUDr., v Rakovníku. Černý Josef MUDr., obvodní lékař s chotí v Dymokurech, Červe- ných Otakar a Marie z Kyjeva na Rusi, Červený Sta- nislav, továrník a choť Marie v Hradci Králové, Čer- vinka Václav, vrchní inženýr dolů severní dráhy císaře Ferdinanda v Polské Ostravě. Dáňa Josef, účetní cukrovaru ve Vinoři, Dlouh František, strojní tiskař v Červeném Kostelci, Dostá Frant., dr., obvodní lékař v Dolním Újezdě u Lito myšle, Doubek Jan, výrobce slivovice v Borohrádku Dušek Fr., správce velkostatku v Chotěšicích, p. De- mokury, Dvořák Václav, farář v Radnicích, Dyškant Josef, farář v Kostelci nad Černými lesy. Eisner Leopold, dr., advokát s chotí Marií v Velvarech, Endel Karel, účetní s chotí Eliškou v Ra- kovníku, Engel Eman. MUDr., lékař v Karlových Va- rech, čp. 1107. Fadrus Karel, professor čes. vyš. gymnasia v Zá- březe, Fiala Jan, majitel realit v Nových Dvorechu Kutné Hory, Filípovský Jan, centrální ředitel v No- vých Dvorech u Kutné Hory, Fišer Josef, dr., profes- sor čes. vyš. gymnasia v Zábřeze, inženýr Fischer Ka- rel, továrník v Letkách u Libšic jménem své rodiny Fischer Richárd dr., advokát a zemský poslanec a cho jeho Reluše Fischerová v Olomouci, Florian Josef, r- daktor Občanských Listů v Nymburce, Fořt Josef, dr. c. k. ministr ve Vídni, Fuchs Jan v Rokycanech. Glücksmann Eduard, MUDr. v Luhačovicích, Gru- ner Jindřich, architekt a stavitel v Lounech, Grydil Ig., dr., obvodní a tovární lékař v Adamově u Brna. Halousek Václav, ředitel cukrovaru v Radotíně, choti Boženou, Hauser Ludv., učitel měšť. školy Nymburce, Havel Václav, továrník v Blatné, Havlík František, professor čes. vyš gymnasia v Zábřeze, Ha- vlín Viktor MUDr., s choti na Kladně, Herman Karel, vrchní hospod, správce v Nových Dvorech u Kutné Hory, Hess Gustav Dr., c. k notář, s chotí v Týně n. Vlt., Hlavatý Ferdinand, hostinský v Nových Dvorech u Kutné Hory, Holinka Ferd. Č., řídící učitel v Pa- nenských Břežanech, Holý Václav MUDr., lékař v Sá- zavé n. Sáz., Hon Alois, správce velkostatku v Bohu- ticích, Houra Jindřich Vlad., poslanec zemský, ředitel v. v. v Jindř. Hradci, Hradecký Jan, učitel v Nových Drorech u Katné Hory, Hradečný Vlad. MUDr., obecní, soudní a pokladní lékař v Zábřez e nad Odrou, Hrnčír Frant., redaktor „Dětského Máje“ v Nymburce, Hruška Frant., ředitelrolnické akc. raffin. cukru v Lounech, Hůlka Karel, ředitel měšť. školy v Kněževsi, Hunka Josef, správce parostrojního pivovaru na Kladně. Chlupáč Václav, starosta v Nových Dvorech Kutné Hory. Janáčková Ludmila, správkyně c. k. pošt. úřadu v Sopotech, Javůrek Jaroslav MgPh., lékárník v Jičíně, Jelínek Al. v Novém Hradci Řrálové, Ježek Václav, tajemník okresního zastupitelstva v Chrudimi, Jičínský Karel Dr. ústřední ředitel v Poučníku, p. Budňany, Jouza Václav v Pečkách na dráze. Kahlík František Dr., ředitel česk. vyššího gym- nasia v Zábřeze, Karnold Václav, hraběcí důchodnív Chyši u Žlutic, Kavalier Vladimír, továrník v Sázavě, Klavik Otto ve Vídni, III., Gürtelstrasse 9. Klíma Ota- kar, soudní rada, s chotí v Chrudimi, Klus Josef učitel v Nových Dvorech u Kutné Hory, Knor Miroslav, účetní v Nových Dvorech u Kutné Hory. Kolator Jan, starosta v Břevnově, Kolatorová Anna, maj. realit Břevnově, Kolárovi Ednard a Hanna, ředitel cukrovaru v Roudnici nad Lahem, Konečný Jos., učitel v Sázavě, Kotner M. JUDr., advokát a starosta města Milevska, s chotí, Kozdera Ferdinand, učitel v Nových Dvorech u Kutné Hory, Král Josef, c. k. vrchní kontrolor tech. fin. kontroly v Rosicích nad Labem, Kruliš Josef, účetní v Nových Dvorech u Kutné Hory, Kubias Ji- dřich s chotí ve Vamberce, Kubin Alois, řezník v No- vých Dvorech u Kutné Hory, Kundrát Fr., inž. chem. v Plzni, Kutvirt, odborný lékař v Plzni. Lábler Josef, c. k. hlavní berní v Hradci Král. Leminger Otakar, c. k. báňský komisař v Brné. Lidi- cký Leo, soukromník ve Vídni, Likař Josef, řídicí uči- tel v Trnovanech, Linhart Jan, Rakovnická továrna n stroje a slévárna v Rakovníku, Lošťák Jan Dr., ředite Zemské banky ve Vídni, XIX. Macner Vítězslav, c. k. adjunkt techn. fin. kon- troly v Libňovsi p. Žehnů, P. Mačí Jan, farář u sv. Kiliána v Davli. Málek Antonín, professor čes. vyš. gymnasia v Zábřeze, Malinský Dr. v Ronové, Malí Josef, professor čes. vyš. gymnasia v Zábřeze, Malý Bohumil, velkovýroba bavíněného a lněného zboží v Železnici u Jjčína. Mareš Fr., ředitel cukrovaru v Močovicích u Čáslavi, Mareš Josef, zemský poslanec a okresní starosta ve Zdicích, Mařánek Josef, c. a k důchodní v Litoměřicích s choti, Matějka Vojtěch, sládek s chotí v Náchodě. Matuna František, okresní tajemník v Úpici, Maver Emanuel, c. k. vrchní po- štovní správce v Pardubicích. Melichar Fr. v Bran- dýse nad Labem, Mikulecký Jan s chotí, nájemce dvora v Perné, Minařik Bedřich, sládek v Brandýse nad Labem, Mucek Karel, c. k. vrchní kontrolor tech. fin. kontroly v Čáslavi. Mudra J. MUDr. v Že- bráce, Mudrová Marie, choť lékaře v Žebráce, Müller Antonín, závod obuvnický v Klatovech, Muller Frant., zá- stunce firmy Jindř. Francka Synů v Pardubicích, Musil Emanuel JUDr. s chotí Johannou v Rakovníku, Musil Jan, správce cukrovaru v Holici u Olomouce. Napravil F., c. k. vrchní kontrolor v Pečkách n dr., Nehyba Josef, ředitel cukrovaru v Rožďalovicích Nemanský Ant., přednosta stanice v Běchovicích Nevrla Josef, hospodářský ředitel v Březnici, Němeček Vincenc. farář v Kněžicích u Král. Městce, Novák Ladislav, c. k. poštovní pokladník v Čáslavi, Novotní Eleonora, vdova po továrníku z Batelova, nyní v Po- čátkách s rodinou, Novotný P., sládek v Kralupech
#42 alto_textblock #42
nad Vlt. Obručník M., účetní zámeckého pivovaru v Ko- líně, Ohrenstein Em. JUDr., advokát v Uher. Brodě. Ošťádal Jan JUDr., advokát v Olomouci. Pacák Dr. ministr ve Vídni. Pacáková Marie choť ministra ve Vídni, Pachta Václav, c. k. notá v Náchodě, Palkovský Ed. Dr., advokát v Moravsk Ostravě. Pánek Jan, furář ve Žlunicích. Paneš v. městský radní v Třebenicích, Papáček P. Ph.C., re- ditel a redaktor v Podoli. P. Paska Josef, farář, místo- předseda zem. Jednoty kat. duch. v Terezíně, Pešek Josef, c. k. okresní školní inspektor v Žamberce Pfof Josef Ph.C., farář v Starém Bydžově, Pilař Fran- tišek, ředitel cukrovaru v Dymoknrech, Pobucký Jan. professor čes. vyš. gymnasia v Zábřeze. Pohl Václav JUDr., advokát v Opočně, Pokorná Hermína, c. k. poštmistrová v Nových Dvorech u Kutné Hory, Polál Emannel, sládek v Nových Dvorech u Kutné Hory. Polák Frant., pokladník v Liberci, Procházka Ant., úřadně oprávněný stavitel v Kladně. Prokop A. hospodářský adjunkt v Nových Dvorech u Kutné Hory Prousek Jan, akad. malíř v Turnově. Rádl Josef c. k. notář v Králové Městci, Renner Jos., účetní šamotové továrny v Rakovníku, Richter F. řidicí učitel s chotí Annou v Mlazicích u Mělníka. Rosol Karel, sládek v Bohušovicích, Rössler Fran- tišek, ředitel řemeslnické školy v Kladně. Rudelí Karel, architekt-v Táboře, Rücklovi Antonín a Jiřin v Nových Mitrovicích, Ryšánek Fedor Feodoroviě účetní s chotí Zdeňkou v Žitomíru na Rusi. Rezniček Beneš, okresní tajemník v Mnichou Hrádišti. Sanatorium Dra. Šimsy v Krči u Prahy, souk. léčebný ústav pro choro by nervové, Sekerku Oldřich. professor c. k. čes. stát. školy průmyslové v Plzni, Skorkovský J., velkovýroba a zasílatelství suken Humpolci, Slavíček Josef, nadlesní v Nových Dvorech u Kutné Horv. Slavík Bedřich, hraběci sládek ve Stu- dené, Smrček Ceněk MUDr., sekundární lékař v Tře- bíči, Morava, Smrtka Josef, redaktor a vydavatel „Ško- ly našeho veukova“ ve Velké Čermné u Borohrádku, Sobotka Ant. Dr., poslanec na radě říšské a advokát na Zbraslavi u Prahy, Souček J. K., vrchní techn. kontrolor v Oslavanech, Soukup Jan, ředitel poji- šťovny v Plaňanech, Sproseč Karel v Uhřiněvsi, Srbe- cký Alíred, c. k. okresní sudí ve Vsetíně, Stach Ant., ředitel hospodářské společnosti v Boskovicích, Staněk Karel, c. k. poštmistr v Deštné u Soběslavi, Stejskal
#43 alto_textblock #43
F. J., tkalcovna zboží lněného, bavlněného a damaško- vého v Červeném Kostelci. Strádal Václav, správce v. v. v Brněnci, Straka Josef, professor čes. vyš. gym- nasia v Zábřeze, Stříbrný Josef, učitel v Horní Kame- nici s chotí Marií, Ing. Suchomel Fr., ředitel akcio- vých vápenic v Berouně, inž. Svoboda A., ředitel v Beronně. Šebesta Jan N., evang. farář, Soběhrdy u Bene- šova, Šimák Jos. V. Dr, professor vyšší dívčí školy v Praze, t. č. v Turnově, Simon Antonín a Milada. ředitel cukrovaru v Mělníku. Sourek Jan s. choti v Sedmihorkách, Souša Ladislav v Trněném Újezdé, Špindler Erv. v Roudnici, Šrůta Václav MUDr., obv. lékař v Nových Dvorech u Kutné Hory, Štech. Bohu- slav, mistr kamennický v Bohánce u Hořic, Štolzovi Jaroslav a Marie, v Mířovicích p. Podbořany, Švehlovi Ant. a Bol. v Hostivaři, Švorčík Bohumil, tkalcovna v Dřevíči p. Hronov. Schenk Rudolf, professor čes. vyš. gymnasia v Zábřeze s choti, Schmidovi Ludvík a Emihe v Li- bačovicích, Schuster V. A. s choti ve Vojkovicích. Tiebl Vincenc, stavitel v Táboře. Tichý Alojs s chotí v Uhřiněvsi, Tišnovská Ant., učitelka v Zlo- nicích, Toman Frantisek, majitel lázní v Mšenému Budyně, fa. Tomášek J., Karlův Týn, Tomášek Josef. professor čes. vyš. gymnasia v Zábřene, Tomíček Frant. Mr. Ph., lékárník s chotí v Kladně, Truneček J., knih- kupectví v Lounech. Ulrich Frant. Dr., starosta Hradce Králové a po- slanec zemský, Urbánek Josef, statkář a majitel cihl. závodu na Jenerálce u Prahy, Urbánkovi Franti šek Marie, statkář v Hudlicích u Král. Dvora. Včelišovi Josef a Františka v Dobré Vodě u Ho- řic, Vencour Václav, hraběcí důchodní ve Studené, Veselík Karel prof. Dr. v Litomyšli, Veselý Václav pekař v Nových Dvorech u Kutné Hory, Vlček Josef, osob. děkan v Dolním Újezdě, Vojta Otakar, důchodní s chotí Bělou v Hradci Král., Volenec Jindř., sládek v Polné. Vondráček Ferd. s chotí Miladou, import kávy. v Terstu, Vosáhlo Josef ml., továrník v Dašicích, Vr- bová Božena v Dolním Újezdě u Litomyšle, inženýr Vyskočil Felix v Ostravici, Vyskočil Otakar, techn. cukrmistr raffinerie, s choti Růžou v Kostelci n. Lab. Vysloužil Josef, účetní podnikatelství v Tišnově u Brna. Waitovi Lad. a Jos. v Prostějově, akciový pivovar. Zelený Josef Mr., lékárník s chotí v Poličce, Zeman František, řídící učitel . Nových Dvorech u Kutné Hory, Zvěřins František, sládek v Petrovicich.
#44 alto_textblock #44
M.
#45 alto_textblock #45
XXVI. roč.
#46 alto_textblock #46
ANDV DUDÁR
#47 alto_textblock #47
HUMOR. LLUSTR. TÝDENNÍKu
#48 alto_textblock #48
za redakee lgn. Herrmanna a Artušo Schafner é rvě, e zvilšen. forniii s čntnými, uměl, cennýmí obrázky a pestrým obsnhem textovým vyldu tento pátek. Žádejte 1. čísla na ukázku Nakladatol F. TOPIČ knihkvpee v Praze, Ferdinand, tř. 1
#49 alto_textblock #49
o
#50 alto_textblock #50
o
#51 alto_textblock #51
„
#52 alto_textblock #52
ton
#53 alto_textblock #53
Pozvání ku předplacení
#54 alto_textblock #54
na prvé čtvrtletí XXXXVII. ročníku
#55 alto_textblock #55
NARODNÍcE LISr.
#56 alto_textblock #56
Na „Národní Listy“ ranní a odpolední předplácí se: v Praze v administraci: na měsíc na čtvrt leta . . . . . . . s dvojí donáškour na měsíc- . . . . 2 K 50h na čtvrt leta .. 7 K 50h Ve illálkách pražských: na měsíc Jednotlivá čísla ranní prodávají se za „ odpol. „ .- „ Ve filiálkách venkovských: s jednou zásilkou : s dvojí zásilkou: na měsíc . . . 3 K 20 h . . 3 K 80 h na čtvrt leta . 9 K 60 h . . 11 K 40h Jednotlivá čísla ranní prodávají se za 10h 3h „ odpol. „ „r Na venek poštoui v Eakousko - Uhersku: na měsíc . . . . . . . . . 3 K 20 h na čtvrt leta . . . . . . . 9 K 60 h s dvojí zásilkou: . . 3 K 80 h na měsíc . . . 11 K 40 h na čtvrt leta Dále předplácí se čtvrtletně s jednou zásilkou: n do Německa . . . . . . 12 K do Ameriky, Francie, nbuoleen oj Švýcarska, Italie, Belgie, Turecka, An- elněen doýni glie, na Černou Ho- von noo ru, do Bulharska, viv Mud jl so Rumunska, Ruska a do Srbska . . . . 13 K 80 h jakož i do zemí nále- žejících světovému spolku pošt. odd. B.
#57 alto_textblock #57
2 K 6k
#58 alto_textblock #58
2 K 30 h 8h 2h
#59 alto_textblock #59
. . . . 21 K
#60 alto_textblock #60
Předpiatiti se lze každým dnem avšak předplatné zakončiti musi po- sledním dnem v měsíci.p Předpiacení na odpolední vydání zvlášt se nepřijímá.
#61 alto_textblock #61
P. t. vání předplatitelé, kteří jsou účastníky che- kového a clearingového řizení c. k. poštovní spo- řítelny, mohou předplatné zapraviti timto řízením na čís. 821.425. or
#62 alto_textblock #62
Administrace „Národních LIsti v Praze, Marianská ul. č. 920- II., 3n.
#63 alto_textblock #63
v