ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 d272ca70-675d-11dc-84f8-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 7
#1 alto_textblock #1
dosavadní vleklá krise přiostří na krisi akutní. Neboť polovičaté a kolísavé poměry, jež dosud trvají, nemohou být do nekonečna udržovány a musí hýti konečně učiněno jasno. A jasno bude podáním vládních předloh zjednáno, ač nikoli asi na prospěch dorozumě- ní a ústavnosti. Neboť jest svrchovaně pravdě nepodobno, že by Körbrovy návrhy na říšské radě dosáhly většiny. Kdo dovede dnes říci, která strana a zdali vůbec některá Körbro- vými návrhy bude uspokojena? A nesáhne ihned k obstrukci strana, kteráž nespokojena bude, aby přijetí navrženého zákona zmařila? V tom právě spočívá největší obtíž při projednávání národnostních otázek v parlamentě, že většinová usnešení nic nepomáhají, ježto se žádná strana v národnostních věcech nechce dát majorisovat a že ihned sahá k obstrukci. A jak těžko je, sestaviti zákon, k němuž by obě strany přisvědčily, ukázalo se právě na vyrovnávacích konferencích. Není tedy lze říci, že by měla osnova p dra. Körbra se svými návrhy na vyrovnání nějaké zvláštní čáky. Ji bude dle vší pravdě: podobnosti proveden toliko důkaz, že se s tímto parlamentem nic nepořídí. Ale konečně bude také výhodno, když tento důkaz se zjedná. Pak bude se musit pomýšleti na prostředky, a by státní stroj nějak jinak do po- hybu byl uveden. A také to bude k do- brému, neboť ukáže se aspoň, jak si na rozhodujících místech rozřešení státní krise představují.«
#2 alto_textblock #2
V Moskvě, 1./14. dubna. (Původní zpráva »Nár. Listů«.) Moskva po dlouhém čase opět hostí ve starobylých zdech svých, v době velikých svátků velikonočních, svého cara. Celá Moskva, dekorována velkoruskými pra- pory, činí dojem sváteční. Skvostně ozdobeno bylo nádraží Nikolajevské, kudy car přijeti měl. Jeho příjezd očekávali náčelník policie Trepjov, general moskevský, general-guvernátor veliký kníže Sergej Alexandrovič s chotí a velká řada vynikajících osobností Moskvy. Carský vlak přijel v 10 hod. 40 m. Car vystoupiv s družinou pozdravil se s v- sikým knížetem Konstantinem Konstantinovičem, generálem Danilovem, Malachovem, Bilderlingem, guvernérem Bulyginem a primatorem Moskvy Golizynem. Primatoru Moskvy svěřen čestný úkol, aby podal carevně kytici fialek. Veliký zvon kremlevský rozezvučel se v čes carova příjezdu a za ním všechny zvony Moskvy. Po přivítání vstoupil car do otevřené dvou spřežní ekypáže.
#3 alto_textblock #3
Vrabcová, vstoupivši v nízkou světničku Matoušové, nemohla při pohledu na děti, v koutku k sobě se krčící, ubránit se hlasitému povzdechu. Snědý hošík, as pětiletý, za nímž schovávalo se mladší kučeravé děvčátko, dodal si odvahy a tázal se kmotry po mamince, netkna se jídla, dobrosrdečnou chalupnicí přinešeného. »Jo, jo, děti, musíte teď hezky poslouchat a modlit se, maminka vodešla vám do nebe, odkadž se bude, budete-li hodny, na vás dívat,« pravila měkce kmotra a při vzpomínce na svoje děti zalily se jí oči slzami, jež, odvracejíc se, utírala . .. Děti smutně, s rozevřenýma očima, jejichž pohled prozrazoval strach a přece zas neporoz- umění toho všeho, co kmotra říká, strnule dí- valy se na ni . .. Vždyť to samé říkala jim ma- minka, když tatínek odešel jim do nebe . . . to již tak dlouho ... a dosud se nevrátil —a nyní šla za za ním ona, ta dobrá matička, která je hladívala, líbala — a nevzala je ani s se- bou . .. »Vrátí se« — — zaštkalo děvčátko, jehož obličejík pocukával pláčem, obracejíc úzkostlivě velká očka svá, v nichž třáslo se tolik dětského bolu, na kmotru, že pohledu tomu chalupnice odpovědít nemohla — hrdlo se jí sevřelo. »Žebrota« — — zněla jí v hlavě slova paní fabrikantové, která vcházela právě do ko- stela, vykonat každodenní pobožnost . . . měla by zachytit podobný pohled ... »Žebrota« ulevoval si v chvíli tu s hlasitou nevolí i pan starosta, zvěděv o smrti Matoušové. Připadnou ti cikáni její beztoho zase jen obe na krk — a osud dětí byl rozhodnut. ..
#4 alto_textblock #4
Pořad carské družiny, jež projela rychlým tempem špalírem lidu, byl tento: Napřed jel náčelník moskevské policie, za carem moskevský general - gopvernátor veliký kníže Sergej Alexandrovič s adjutantem, pak velkokněžna Jelisaveta Fedorovna s kněžnou Lubanova-Rostovkoj, v uzavřeném voze jely carské děti s vychovatelkou, veliký kníže Kon- stantin Konstantinovič a řada povozů, uzavíra jících carský průvod. Před vjezdem do dvorce kremlevského za- stavil se car v kapli zázračné boží Matky iverské, kdež uvítán byl hodnostáři církevními J. P.
#5 alto_textblock #5
Assanace Menšího města pražského. Včera v 9 hodin večer konala se v malostran- ské Měšťanské besedě schůze malostranské Besedy, malostran. občan. klubu a obč. klubu z Hradčan, na níž rokováno bylo výhradně o assanaci na Men- ším městě pražském a nutné potřeb zmodernisování této zanedbané čtvrti pražské. o nichž pojednal pan posl. dr. Pinkas v delší řeči, ve které uvedl všechny nedostatky Malé strany a dovozoval nutnost, že oživiti se v ní musí ruch sta- vební. Debaty zúčastnili se arch. p. Polívka, prof. Měttecký, stavitel Hubáček, posl. dr. Pin- kas, načež jednohlasně schválena resoluce: »Shromáždění Malostranské besedy, Malostran- ského občanského klubu a Občanského klubu na Hradčanech, konané dne 18. dubna 1900 usneslo se takto: 1. Projevuje politování nad tím, že přes jasné znění stavebního řádu nebyl dosud obcí pražskou vypracován a ku schválení předložen polohopisný plán pro Menší město pražské, čímž jindy čilý ruch stavební v naší čtvrti byl znemožněn a čímž se stalo, že při nedostatku moderně zřízených, po- hodlných bytů, jichž zatím v jiných čtvrtích i před- městích vystavením nových domů hojnost opatřeno, vystěbovaly se z Menšího města třídy zámožnější, zejmena úřadnictvo, množství bytů zůstává prázdných a ceny nemovitostí klesají; 2. vyzývá zastupitelstvo obecní, aby s nej- větším urychlením vyhovělo zákonu a opatřilo vypracování polohopis- ného plánu pro Menší město pražské a žádá své zástupce ve sboru obecních starších iv městské radě, aby o to s veškerým úsilím se při- činili; 3. uznávajíc sice idealní snahy po zacho- vání starého rázu Prahy, vyjadřuje přece své přesvědčení v tom smyslu, že snahy ty nelze uskutečniti na účet vlastníků starých ma- lostranských domů, nýbrž pouze materielními obětmi celku, že tyto snahy esthetiky ve shodu se uvésti musí s ohledy praktické potřeby a nutnosti, ja- kými jsou zejmena řádná komunikace, ohledy zdra- votní a jiné, které podmiňují nevyhnutelně zmo- dernisování Menšího města pražského, čímž jedině také lze pozvednouti tuto, hospodářsky stále upa- dající čtvrť města a vypomoci strádajícím tam třídám obchodním a živnostenským. Z ohledů těch jest nutné rozšíření ulic na hlavních liniích kommu- nikačních, vystavění malostranského nábřeží a mostu od Rudolfina na Malou stranu, úprava Kampy a za- sypání Čertovky, zařízení dráh k pohodlnému a rych- lému spojení jednotlivých čtvrtí, zejmena dráhy na Hradčany a j.: 4. pokládá odpírání stavebních čar a určení výšek rovinných z důvodů neexistence polohopisného plánu se strany stavebních instancí za zákonem neodůvodněné a vyzývá zastupitelstvo obecní aby ve věci této zjednalo rychlou a radikální ná- pravu, aby tak existenční zájmy četných majitelů domů nebyly na dále ohrožovány!« Na to schůze po 1/212. hodině noční skončena
#6 alto_textblock #6
Denní zprávy. K dnešnímu číslu přiloženo jest po- kračování románu anglického spisovatele Halla Caina „Křesťan“, str. 353—356. — V záležitosti zadání Národního di vadla. Z dobře informované strany se nám sděluje: Ve středu schválil zemský výbor návrh intendanta dra. Herolda ohledně nové smlouvy která uzavřená má býti s podnikatelem na dal- ších šest roků. Nová osnova smlouvy v pod- statě se líší od posavadní. Pokud se týče změn uvádíme následující: Na divadle Národním mají býti v době letní pravidelné divadelní prázd- niny po dobu 4 neděl, kdy zůstane divadlo uzavřeno. Veškeré dovolené budou dávány na tuto dobu, aby odstraněny byly dosavadní zá- vady repertoirní v době letní. Veškeren personál požívati má v době prázdnin svých platů. Dozor na umělecké vedení má být zostřen. Podni- katel jest vázán sestavovati a předkládati intenčanci reper- tor saisoní, který napřed musí být schválen. Každý kus, který v posledních pěti letech se nedával, musí být znovu předložen ku schvá- lení, aby opakování starých děl, jež se ku pro- vozování nehodí, nebylo možné. Smlouva obsa- huje zevrubná ustanovení o volbě kusů, o opatřování novinek, o provedení her, o účasti začátečníků při představeních, o podpoře české tvorby atd. Jmenování artistického ředitele, po případě ředitele opery, musí býti dříve schvá- leno zemským výborem, jemuž bude tento
#7 alto_textblock #7
funkcionář přímo za umělecké vedsní zodpo- věden. Také ustanovení kapelníků, režisérů a dramaturgů podrobeno jest schválení inten- dance. Vůbec nová osnova smlouvy směřuje k tomu, aby provedeny byly ve správě a ve- dení divadla zásadné reformy a aby zemskému výboru zachován byl větší vliv na uměleckou správu Nár. divadla než posud. Osnova smlouvy, jak byla zemským výborem přijata, svědčí o tom že liché jsou zprávy, dle kterých nebudou pro- vedeny podstatné opravy a že zadání divadla vadí nějaký průtah. Smlouva zemským výbo- rem schválená bude nyní všem offeren- tům předložena, aby se projevili, trvají-li na základě této osnovy při své ofertě a hodlají-l na její základě divadlo převzíti. Pak bude roz- hodnuto, kterému oferentu divadlo se zadá. Oproti všelikým zprávám dlužno konstatovati, že řádně instruované oferty s programem pra- covním i reformním podaly: družstvo posavadní a dvě družstva nová v čele jednoho jsou pp. dr. Klumpar a A. Wiesner, v čele druhého čle- nové Umělecké Besedy pp. B. Šnirch, prof. Trneček a dr. Klier. Posléze jmenovaná dvě družstva předložila i upisovací listiny. Poněvadž zadání Národního divadla na příštích šest let, má býti v každém směru skutečným pokrokem, jest otázka tato předmětem nejbedlivějšího jed- nání a uvažování. — »Bohemia« zabývá se ještě post festum řečí poslance dra. Kramáře, kterou měl onehdy v Semilech. Nelíbí se jí zejmena prohlášení, že my Čechové jsme odhodláni obě- tovati zájmy hmotné za zájmy ná- rodní a že neodvratná je česká ob- strukce, nebude-li nám do zahá- jení říšské rady vrácena úplně vnitřní řeč úřadní. Posl. dr. Kramář nenáleží, jak známo, k radikálním poslancům, naopak byl vyhlášen za representanta českého opportunismu, a když tedy politik ta- kový zařinčí oruží, ztrácejí kachny, jako by dr. Engel chtěl se vzdát mandátu, vysloví-li se klub poslanecký většinou pro obstrukci proti investičním předlohám, všeho významu. Máme sice příčinu býti opatrnými a nevěřiti hned slepě »předběžným parlamentním ozvěnám« tohoto druhu, však tentokráte bude míti snad beránčí trpělivost česká přece mezí. »Bohemie« by ráda skontruovala protivu mezi tužbami lidovýmia »theoretisujícím« stanoviskem dra. Kramářea jeho soudruhů, i dokázala, s jakou dychtivosti očekává český lid smír a tím uzdravení chorých hospodářských poměrů v této zemi. »Bohemies mluví o »pochybném hrdinství«, o neodpustitelném hříchu na zájmech českého lidu, kdyby odho- dlali se k obstrukci proti zákonům investičním. Ale tatáž »Bohemia« s úžasnou smělostí nám v témž článku něme- ckou obstrukei hrozí, kdyby se opovážilo ministerstvo Körbrovo odčiniti, čím na národě českém prohřešilo se ministerstvo Thu- novo. Tážeme se, jakým právem stává se hříchem u nás, co u Němců jest národní ctností! Tážeme se dále, zda-li by Němci neobětovali hmotný zájem svůj interesu národnímu a ne- vrátili se k obstrukci, kdyby vláda ratifikovala opět Gaut- schova jazyková nařízení? — Poslanec dr. Eppinger projevil ve své velikonoční úvaze, v »Bohemii« uveřejněné, podivení nad tím, že poctivé úsilí vyrovnávací konference budí v lidu na obou stranách tak malé účastenství. Jinak prý by touha po míru jeviti se musila v mohutných projevech, které by nezůstaly bez účinku na průběh a konečný zdar vyjednávání. Dr. Eppinger má pravdu. Zprávy o těchto konferencích s jistým zájmem sice se četly, však že by byl k vůli nim kdo se rozčilil, říci se nedá. Však nesprávným byl by závěrek, že lid národnostního smíru nedbá, že mu to je lhostejno. Nikoli. Ne, pouze ten, kdo dovede naslouchati tepotu srdce lidského a kdo zná čísti v záhybech jeho duše, jiného ve příčině té jest náhledu, nýbrž touha po míru neujde dnes již ani povrchnímu pozorovateli. Touha po smíru je zde, ale oné kouzelné for- mule se nedostává, jak vypuditi nedůvěru a jak utvářiti poměry, aby cítily se šťastnými a spokoje- nými obě strany. A právě proto nejeví široká ve- řejnost valné účasti na vídeňských konferencích, poněvadž je přesvědčena, tam že hojivý balšam, který by zcelil ránu národního rozkolu v Če- chách, sestrojen nebude. Čtli jsme onehdy ná- sledující: Spůsobem dosavadním ku národnímu smíru nedospějeme. Smíření není věcí, o níž by rozhodnouti mohla rozumová kalkulace, nýbrž i u národů je věcí citovou. I nej