#1
alto_textblock
#1
Strana4.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY,
#3
alto_textblock
#3
26. října 1904.
#4
alto_textblock
#4
Číslo 296.
#5
alto_textblock
#5
útok ruského loďstva na rybářsk
loďstvo. Náklad lodi má dle »Daily Mailu«
cenu 100.000 liber šterlingů.
Japonské finance.
Z Londýna, 25. října. (C.-B.) »Standardue
sděluje se z Tokia ze včerejška, že obnos třet
japonské válečné půjčky jest již nyní jen úpisy
v Tokiu uhražen, ač oficiální upisování počne
prve za 8 dní.
Lista padlých a zraněných Japoneů
u Jantaje.
Z Londýna, 25. října. »Daily Telegraf« do-
vídá se z Tokia: Japonci v bitvě u Jan-
taje ztratili 8300 mužů a mají 26.000
zraněných. Třicet a jedno dělo bylo jim
vzato a 56 děl demontováno.
#6
alto_textblock
#6
Boj na mandžurském bojišti opět
začíná?
Z Paříže, 25. října. »Petit Journal« sděluje
z Petrohradu: Soukromý telegram oznamuje
z Mukdenu, že opětně japonské ce-
trum přikročilo k offensivě. Hnut
veškeré japonské armády jest již od včerejška
patrným. Zdá se, že veškeré operace směřují
proti pravému křídlu ruskému.
#7
alto_textblock
#7
Baltické loďstvo.
Z Brestu, 25. října. (C.-B) Tři ruští mino-
nosci a uhelná loď pozorovány dnes dopoledne
západně od Quessantu.
Z mandžurského bojiště.
Z Petrohradu, 25. října. (C. B.) [Úřadní.)
Generál Kuropatkin telegrafoval včera: Dne
neudála se u první mandžurské armády ž ádná
srážka s nepřítelem.
Z Petrohradu, 25. října. (C.-B.) [Úřadní
G.l. Sacharov dnes telegrafoval: V noci na
dnešek nedostal jsem žádnou zpráv u
srážce vojsk.
Japonské ztráty v bojích u Ša.
Z Tokia, 25. října. (C.-B.) Maršál Ojam
sděluje: Veškeré (??) ztráty japonské v bojích
u řeky Ša činí včetně důstojníků na mrtvých, ra-
něných a pohřešovaných 15.879 mužů)
Japonská skladiště shořela.
Z Čifu, 25. října. (C.-B.) »Reut. kancel.«
sděluje: Džunka, přibyvší sem z Antunu sdě-
luje: 8japonských skladišť, jež, ob-
sahovaly zásoby patron, oděvu,
střeliva a předměty ukořistěné na
Fece Jalu, shořelo. Oheň trva! dva
dny, soudí se, že byl založen. Dva japonští
úřadníci, zodpovědní za bezpečnost skladiš
těch, spáchali sebevraždu.
Kuropatkin konečně vrchním
velitelem.
Z Petrohradu, 25. října. (C.-B.) »Ru-
ská tel. kancelář« sděluje: Generál
Kuropatkin byl carským úkazem ze
dne 23. října jmenován vrchním
velitelem armád mandžur-
ských.
#8
alto_textblock
#8
Balkán.
Z Cařihradu, 24. října. (C.-B.) Bulharský
exarchát rozhodně popírá, že obdržel někdy od
nějského komitétu seznam jmen k obsazení mlst
učitelských a že učinil sliby v té příčině, jak
tvrdí se v listě sděleném Portou vyslancům ra-
kousko-uherskému a ruskému a pocházejícím o
komitů. Následkem tohoto listu Porta dala ma-
kedonským místním úřadům nové přísnější pří
kazy v příčině učitelských míst. Učitelé loni od-
souzení a letos amnestovaní maji býti úplně vy
loučeni z udílení vyučování, naproti tomu poža
duje se od církevních úřadů záruka za učitele
již byli ve vyšetřovací vazbě neb kompromito-
váni. Ale na rozkaz exarchátu církevní úřady
nechtějí dáti tuto záruku, ukazujíce k privilegiu
exarchátu. V poslední době byli četní učitelé
z této příčiny propuštěni. V okresu kosturském
(ve vilajetě bitolském) jsou n ní všechny školy
bulharské zavřeny a dle depeše včera dosl
místní úřad nechce déle uznávati představeného
tamějšího církevního úřadu. Exarchát podal dnes
Portě proti tomu rozklad.
Z Cařihradu, 24. října. (C. B.) Odjezd ra-
kousko-uherských důstojníků pro makedonské
četnietvo zdržel se proto, že důstojníci hodlaj
přibyti na místo svého určení současně s ru-
skými důstojníky, z nichž někteří odebrali se
do východní Asie a musí býti nahrazeni nyn
jinými soudruhy.
Ze Sofije, 25. října. (C.-B.) Úvodník demo-
kratického »Dnu« tvrdí, že zdejší srbský agen
Svata Somič vyjádřil se k redaktoru, že com-
muniqué srbské vlády nemožno stavěti na rover
ofieiálnímu projevu, nýbrž že jest to pouze
článek »Samoupravy«, psaný dle ústních výroků
ministra vnějších věcí, kterýž nemá významu
communiqué. »Den«, blízký makedonským kru-
hům, zaznamenává Simičovo tvrzení s uspo-
kojením.
Ze Sofje, 25. října. (C.-B.) Snaha dávná
po splynutí mezi oběma velkými
rusofilskými stranami, národni
stranou Gesova a pokrokovými liberály Danes
projevila se aspoň nyní ve sblížení obou. O
čtvrtečním sjezdu strany prvé na oslavu 10letého
trvání její mají se výbory obou stran sestoupiti
k poradě o otázce té. V politických kruzích
nepokládá se splynutí, jež by mělo
i politické následky, za nemožne
#9
alto_textblock
#9
Zemské sněmy.
#10
alto_textblock
#10
Sněm markrabství moravského.
(II. zasedání schůze 18.)
V Brně, 25. října 1904.
(Zvl. tel. »Národních Listů«.)
Zemský hejtman hr. Vetter zahajuje schůz
o 11.40 hod.
Pilný návrh posl. dra. Šileného stran regu-
lace Moravy přikazuje se výboru pro vodní stavby
Návrhy podali posl. Samohýl a soudr. stran
vydání zákona, týkajicího se zprostředkovacíeh
úřadů.
Posl. Seidel a soudr. interpelují zemského
bejtmana v tom směru, by slezská vláda byla vy
zvána, by akta o živelních pohromách v okresech
opavském a krnovském zapůjčila finančnímu odboru
za účelem vyšetření škod v moravských enklavách
Okresní školní rady v Brně, Olomouci, Jihlavě
Znojmě přes nařízení zemské školní rady zapisuj
do české školy německy. To jest strannictví stejně
jako při zkouškách z druhého zemského jazyka
v otázce postupu.
Vy — praví, obrácen k lavicím na levici -
#11
alto_textblock
#11
kteří dnes slavíte svá jubilea a při-
pravujíce se k odchodu na pensi, chcele
českému lidu činiti násilí a českému dítěti křivdu,
připravte se, že vás buď smete stáří aneb
pokročilá masa, nasazující svá prsa prot
obnaženým zbraním a proti soldalesce, poslané na
udupání práva a spravedlnosti. Nezapomínejte, že
pod modrou bluzou skrývá se také srdce ..
Poslanec Kancnýř: Spíše než kde jindel
Poslanec Novák (pokračuje): ... plné lásky
pro dítě a pro cesty svého trpícího národa a ruka
v modré bluze jest sice mozolná a hrubá, ale když
dopadne, lze ji cítiti. Zanesli jste do sněmu polské
a české pobočky na paedagogilch v Tě-
šíně a Opavě a protestovali jste pro jich zřízení
a trvání. Jakým právem jste tak učinili.
Poslanec Kancnýř: To oni sami nevědí.
Poslanec Novák: Či snad vám překážejí nebo
škodí? Vzpomeňte si, že na Moravě pro německé
školy nebylo demonstrováno od úřadníků českých.
jako stalo se na jmeniny císařovy ve Slezsku od
úřadníků německých. Možná však, že bude
proti vám pozdvižena celá česká Mo-
rava, budete-li nám odpíratí českou
universitu v Brně a šířili zbujnost prušáckou.
Pak se svojí politikou nevystačite! Nevystačíte ani
s hanobením českých davů, ani s hanobením če-
ských spolků v interpellacích, které přičinlivostí
svou a obětavostí stírají zločiny vaše, sbírají- li na
české děti podpory k jich zdárné výchově.
Poslanec Perek: Interpelanti jsou synové kul-
turního národa! Mohli by se styděti?
Poslanec Novák: Dámy ony s klidem snesou
urážky lidí nízkých, nehoť jich eíl je vznešený á ti,
kteří je v této sněmovně chtějí uraziti, podobají
se psu, který byť s ůmyslem, škoditi,
štěká na měsíček zbytečně a marně.
Výborně! Řečníku blahopřejí.)
Poslanec P. Ševčík praví, že škola jest dnes
předmětem bojů stran politických i národních bojů.
Duch řízení našeho školství se mu nelíbí. Neboť ne-
pěstuje se v něm smýšlení mravní a náboženské. Ciluje
četné doklady na důkaz svého tvrzení, dovolává se
i Komenského (n
Poslanec dr. Stránský volá: A přece jej za
života jeho církev katolická pronásledovala!
Poslanec P. Ševčík končí přáním, by na příště
ve školách udržel se křesťanský duch. (Souhlas
u klerikálů)
Poslanec dr. Stojan žádá, by chudým obcím
dostávalo se větších podpor na stavbu škol
Poslanec Hulka vyvrací útoky P. Ševčíka na
naše národní školství.
Poslanec dr. Hruban: My konfesionální školy
nechceme!
Poslanec dr. Stránský: Chcete! Ale jste př
svědčení, že ji nedustanete!
Poslanec Hulka přimlouvá se dále za zvýšení
dotací k stavbě škol v chudých obcích, po případě za
mimořádné subvence k tomu cíli.
Na dotaz posl. dra, Šíleného stran povin-
ného vyučování němčině na českých ústa-
vech učitelských na Moravě: Zavedení
povinného vyučování německé řeči na ústavech ke
vzdělání učitelů a učitelek s českým jazykem vyučo-
vacím na Moravě zakládá se na ustanovení dřívěj
šího organisačního statutu pro ústavy ke vzdělání
učitelů a učitelek ze dne 26. května 1874, č. 7114.
jehož § 20. odst. 2. obsahuje stran ústavů ke vzdě-
lání učitelů a 8 36. odst. 2. stran ženských ústav
učitelských následující stejné ustanovení: »Na ústa-
vech he vzdělání učitelů, případně učitelek s neně-
meckým jazykem vyučovacím jest vyučování řeči
německé povinným; kde zem. zákon odporuje to-
muto ustanovení, jest považovati německý jazyk za
předmět nepovinný.«
Ježto není posud příslušného zákona zemského
a v této příčině nebylo vydáno ani ministerské na-
řízení, zůstalo povinné vyučování německé řeči na
zmíněných ústavech, předeprané dřívějším minister-
ským nařízením, tohiž organisačním statutem z roku
1874, v platnosti a bylo zavedeno také na českém
ústavě ke vzdělání učitelů v Kroměříži, zřízeném
v roce 1892. Podle uvedeného znění organisačního
statutu zmíněných ústavů dá se tedy provéstí změna
dosavadního způsobu vyučování řeči německé n
nich jedině zemským zákonem anebo zvláštním mini-
sterským nařízením.
Posl. dr. Přikryl podal dotaz na místodržitele
o porušování národnostní rovnoprávnosti při státníeh
úřadech v okresu zábřežském.
Sněm přechází potom k jednacímu pořadu
Za zpravodajství posl. Rohrera jednáno:1
o závěrce účtů o výdajích na účely škol národ-
ních a měšťanských za r. 1901 s upravenou
sumou výslednou 7,946.743 K.
Posl. dr. Perek poukazuje na to, že čtyři města
požívají zvláštních výhod, že nejsou vpočítána mezi
ony obce, které povinny jsou odváděti všeobecný
přispěvek na udržování škol, totiž: Brno, Olo-
mouc, Mor. Ostrava a Vítkovice. Ale nejen to: městům
Brnu a Olomouci dostává se ještě nad to z emské ho
příspěvku ve výši 33.000 Kl Žádá, by při sdělávání
příštich rozpočtů vzat byl zřetel na všechny obc
stejně, by tak i jmenovaná čtyři města započtena
pojala byla do všeobecné povinnosti platiti školní pří-
spěvek. (Výborně! Pollesk.)
2. O rozpočtu potřeby a úhrady na účely ve-
řejných škol národních a měšťanských
na Moravě a v mor. obvodních obcích ve Slezsku na
r. 1905 s úhrnnou potřebou 12,039.397 K.
Posl. Novák vytýká, že německých měštanských
škol je nepoměrně na Moravě mnoho. Českých jest
82 a mělo by jich býti 195, zcela v poměru proti ně-
meckým 65. (Slyšte!) To ovšem není nic podivu-
hodného, pováží-li se, jak vůbec se školstvím českým
jedná se na Moravě a v Brně zvláště. Řečník líčí
násilí, jaké pácháno bylo při posledním zápisu do
škol v Brně. Pokud měšťanských škol se týče, tož
podán byl již s české strany několikrůte návrh na
změnu zákona o těchto školách, ale vždy narazil na
odpor většiny tohoto sněmu a nebyl přijal.
Posl. Jellinek polemisuje s vývody posl. No-
váka stran měšťanských škol. Obraci se dále prot
výtkám posl. Ševčíka, činěným učitelstvu a praví, ž
ve věci stojí na stanovisku, jež se stanoviskem posl
P. Ševčíka naprosto se nesrovnává. (Souhlas na
levici.)
Posl. dr. bar. Pražák promlouvá o křížové
cestě, kterou prodělává zřízení české měšťanské školy
v Židenicích. Naprosto nepřípustným jest jednání
zemského výboru, který povolení ke zřízení školy
činí závislým na zřízení německé školy touto obci.
Zde přispěl zemský výbor na pomoc Němcům hned.
přání a potřeb Čechů si nevšímá. Návrh české
menšiny, týkající se zřízení české mě-
šťanské školy v Brně, leží u zemského
výboru již po 8 let! Sotva však dr. Fischel v-
slovil přání po zřízení obecné školy německé, již chce
mu zemský výbor pomáhati všemi silami. Táže se
zem. hejtmana, zda chce působiti k tomu, by zemský
výbor respektoval usnesení sněmu, když referent ve
věci této, protože jdle o školu českou, nehnul ani
prstem. (Souhlas)
Po faktické poznámce posl. P. Ševčíka mluvi
ještě posl. dr. Šílený. Promlouvá o tom, že zemnská
školní rada ve věcech školských počíná si strannicky
Poukazuje na Mor. Ostravu, kde německé školství vy-
držuje nejen rakouský, ale také říšský Schulverein
německý.
Posl. dr. Perek: Říšské marky!
Posl. dr. Šílený uvádí ve známost konkurs na
místo učitele na německé škole v Hrabové, kde stálo
výslovně, že přednost dá se uchazečům, mocným če-
ského jazyka. (Slyšte !)
Řečník potom uvádí, že ministerstvo vyučován
připravuje nový školní vyučovací řád a vy
slovuje požadavek, aby pro vypracování jeho svolána
byla anketa, ve které zastoupeno by bylo způsobem
patřičným také učitelstvo. Appelluje ve věci této na
místodržitele, by u vlády působil ke splnění tohoto
požadavku. Konečně dotýká se školských věcí ve Vy-
škově a žádá, by v podobných případech jednáno bylo
dle zákona. (Souhlas.)
Po faktické poznámce posl. Hůlky a doslov
zpravodaje posl. Rohrera se rozpočet schva-
luje.
Dle něho obnáší náklad 16,139.028 K, o 3,265.05
K více než r. 1904, z teho připadne uhradit zem
12,037.397 K, o 2,675.651 K více než r. 1904. Náklae
na školství byl schválen s výhradou, že větší potřeb
asi 2,700.000 K dostane se úhrady ústavním schvá-
lením osnovy zákona o vybirání zemské pivní daně
Jednáno o závěrkach účtů zemskýe
Londů z roku 1902.
#12
alto_textblock
#12
Slova ujal se poslanec Skéne a kritisova
zemské hospodářství; vytkl, že v něm bylo nadě
láno v posledních létech na 30 millionů dlubů
Dotkl se také akce smiřovací a navrhl resoluci
kterou se vláda vyzývá, aby na státních školách
středních zavedla povinné vyučování oběma zemským
jazykům.
Posl. bar. d' Elvert reagoval na slova Ske-
nova o vyrovnacím výboru a vykládal, že Němci
chtějí se vyrovnati a vzdáti se své většiny na zem-
ském sněmu, ale že musí dostati záruku, že jejich
práva nebudou dotčena a Němci že nebudou vydáni
v šane české většině.
Posl. dr. Stránský ujal se slova jměnem
českých poslanců a poukázal, že němečtí poslane
nemyslí to s vyrovnáním upřímně, což jest zřejmo
z jednání ve stálém vyrovnacím výboru. Prohlásil,
že čeští poslanci Němcům kuriatní veto postoupí
že tudíž není překážky, když tato podmínka Němeů
se splní, aby k vyrovnací akci vážně nepřikročilia
nesplnili, co na sněmu ústy bar. d' Elverta stále
hlásají.
Po doslovu zpravodaje rozpočet sehválen.
Resoluce poslance Skéna na zavedení obou
zemských jazyků jako povinných předmětů na stát-
ních středních školách, schválena byla jedno
hlasně.
Schůze skončena o 5. hod. odpolední.
#13
alto_textblock
#13
Slezský sně m.
—n— V Opavě, 20. října. *)
(Původní zpráva »Národních Listů«.)
Po zahájení navrhuje zpravodaj posl. dr. Hanuš
hr. Larisch zřízení místa třetího sekundár-
niho lékaře v Těšíně při zemské nemocnici
Posl. dr. Michejda žádá, sby jmenovaný lékai
znal aspoň dva zemské jazyky, zvláště polštinu, po-
něvadž je to pro lékaře velice důležité, by aspoň znal
dva jazyky důkladně, a kdyby tak možno nebylo,
aspoň tolik, by se s nemocnými domluvili mohl. Z do-
savadních lékařů dva znají jen německy a jsou defi-
nitivně ustanoveni, nedá se tu nie dělat a donucovaci
moci, aby se některému jazyku slovanskému přiučili,
když sami necití k tomu morální povinnost, nikdo
nemá. Žádá, aby zemský výbor při obsazování usta-
novil ze žadatelů toho, kdo bude míti jazykovou
kvalifkaci. Zvláštního návrhu nečiní. Posl. bar. Sedl-
nický slibuje, že žádosti vyhoví.
Dle dalšího referátu upraveny byly platy 16-
karů v zemské nemocníci v Těšíně.
Třetím bodem byla úprava platů zem-
ských úřadníků. Referent hr. Larisch uvádí, že
nynější doba s usnesenou zemskou dávkou z piva
je nejpříhodnější k úpravě platů a služebních poměrů.
Úprava týká se úřadníků manipulačních a účetních,
jakož i sluhů. Vyšší potřeba činí 25.000 K.
Posl. dr. Michejda vřele přimlouvá se za
úpravu platů hospodářských učitelů na zimních hosp.
školách y Opavě (česko-německá) a v Těšíně (polská),
by stali se skutečně zemskými úřadníky, když zemí
jsou placeni a mají vysoko-školská studia. Posl. dr
Ed. Türk souhlasí s drem. Michejdou, tvrdi však,
že nutno upraviti školství hosp. vůbec a poměry jeho
učitelů zvláště a vyčkati iniciativy říše. Posl. dr
Stratil prohlašuje náhled dra. Türka za bludný
poněvadž záležitosti hospodářské jsou výslovně při-
kázány zemím a ministerstvo orby vůbec nemá opráv-
něnosti, a v Čechách a na Moravě jsou hosp. učitei
zemskými úřadníky. Po delší debatě, v níž zvláště
bar. Zd. Sedlnický rozhodně odpíral úpravě po-
měrův učitelů škol hosp., jimž nynější úpravou od
kvalifikace závisle uděleny byly 10% kvinkvenálky
přijat byl návrh výborový s modifikovaným dodateč-
ným návrhem dra. Michejdy, jímž ukládá ze zem-
skému výboru, aby provedl šetření o vypravení zim-
ních škol hospodářských a by jejich učitelé byli na
roveň postaveni zemským úřadníkům stejné kategorie
a stejného vzdělání.
Dle návrhu referenta posl. OlBricha povo-
leny byly podpory na slavby škol a zařízení zahrad
při školách.
Velkou národnostní dofalu způsobil návrh škol
ského výboru na udělení podpory 3000 K pro žá-
kovský dům v Těšíně. Zpravodaj doporuči
návrh ku přijctí, poněvadž nákladem 60.000 K pra
30 chudých německých žáků má se jim zjednati množ-
nost studií.
Posl. Cienciala prohlašuje, že je pro zřízen
podobné, poněvadž v Těšíně přirostl mu každý kámen
k srdci. Kdo poměry nezná, bez odporu by jistě těž
přispěl. Avšak návrh výborový je nepřijatelný, po-
něvadž ve skutečnosti jedná se o věc nemrav-
nou. V Těšíně není studentského něm. domu zapo-
třebí. Střední ústavy jsou tam tak dlouho a nikdo po-
třeby necítil. Jakmile však zřízeno bylo gymnasium
polské a nyní povoleny pobočky, způsobily potřebu
tuto, která je nemravná, poněvadž v domě tomto
mají býti chudí synově polského národa přijímánia
odnárodňováni. Diví se, že školský výbor mohl s ná-
vrhem přijíti, když včera doporučoval při stavbách
škol úzkostlivé šetření a zde navrhuje hned 3000 K.
Máte většinu, praví, dvoutřelinovou většinu, můžete
si odhlasovat, co chcete, máte však také zodpovědnost.
Usnesete-li se na této nemorální subvenci, vzbudíte
nenávist mezi Poláky a Němci, i kde se dobře snášeli.
Navrhuje přechod k jednacímu pořadu.
Posl. Josephy hájí návrh. Ústav má úkol pae-
dagogický. Že by návrh byl nemravným, popírá, tu
jednají nemorálně i Poláci, žádají-li polské vyučování.
Němci platí 80% daní (Oho! Odpor u slov. poslanců)
národní spory na Těšínsku zavádějí Poláci, ne Němci.
Nemravné spíše je, přijímají-li peníze z Haliče a Var-
šavy na školské účely. Němci ve Slezsku se jen brání.
v tom se nedají mýlit, aby nekonali svou povinnost
k národnosti a nedají si bráti od Poláků a Čechů svou
državu.
Posl. K. Tůrk tvrdí, že před nedávnem posl
Cienciala prohlásil, že Němci za sta let nenadělali Po-
lákům takových škod, jako Češi za 10 a nyní mluví
o nemravnosti Němců. Nebude žádné neštěstí, dosta-
nou-li se polské děti do ústavu. Kdo chce k něčemu
ve Slezsku přijít, musí znát německy. (Odpor posl.
slovanských.) Není to krádeží dětí ani betlemsko
vraždou, když do studentského domu přijdou polšt
Posl. dr. Tůrk prohlašuje, že se nesmí Slované
divit, když Němci se nespokojují s protesto-
váním, nýbrž přešli k činům. Očekává, že
to není ojedinělý případ, že budou následovati další
Němci v umělém „chovu“ žáků musí se od Slovanů.
jak Poláků tak zvláště Čechů učit. Ti na jazykovýcn
kursech v Opavě dali všem žákům zmizet a najednou
do první pobočky měli 50 žáků jako ze země vydu-
paných. Potom ostře obrací se proti ministru dru.
Pietakovi a prohlašuje, že se Němci nedají poloni-
sovat ani čechisovat a chtějí zůstat Němci. Prolo budou
dělat, co za dobré uznají a jen Slované přimějí je
k tomu, že budou bezohlednými.
Posl. dr. Bukovský tvrdí, že se Němcům ne-
jedná o proselity, posl. Halfar nabádá k umírnění
protiv, posl. rada Kudlich jako předseda Nor-
marky, která dala popud k věci, prohlašuje, že Němei
v tomto spolku trvají na zásadě, že peníze mají jen
pro Němce a nikoli pro Čechy a Poláky.
Posl. dr. Michejda uvádí, že co řekl Kudlich
schvaluje, je třeba, aby neobraceli svých peněz proti
nám, jak se vskutku děje. Má-li země prostředky na
podobné věci pro Němce, musí je mít i pro Slovany.
Jenže Nordmarkiáni v Těšíně nepracují pro Němce
nýbrž o poněmčení Poláků. Proti udržení německé
državy nikdo ničeho nenamílá, nechť však nás nechají
v klidu a míru a nechtějte z nás dělat Němců. Němci
trvají na zásadě, že jsou vyvolený národ (Türk: To
jsou židi!), myslí si, že menšina má právo vládnoue
většině a že moc jde nad právo. S takovými věcmi
nám nechoďte, poněvadž Němci jsou lidmi jako my,
ve spořádaném konstitučním státě musí platit právo
většiny, nebo aspoň vůle většiny vedle menšiny. Ne-
dělejte se směšnými, že Slované dělají Němcům ná-
silí, když čtvrt millionu Slovanů proti 50.000 Němců
na Těšínsku nic neplatí v úřadech, ve školách a nikde.
My jen vegetujeme a vy při tom mluvíle
o násilí na Němcích páchaném. Ukužte
nám jediného německého žáka na pol-
ské neb české školel Není ho. Nechte si
své děti a neberte nám naše. Dr. Türk bránil
se zasahování dra. Pietaka do záležitostí poboček, ač
nevíme, zdaž je to správno, že on tak učinil. Co
Němci ve všech sněmích německých nezabývali se
pobočkami? Německé souručenství se vynáší, polské
nedovoluje. Dr. Körber do podobných věcí nedá s
mluvit nikým, leda vyšší mocí, hlasu, ministrů nedbá
*) Za příčinou jiného, neodkladného materiálu
opozděno.
#14
alto_textblock
#14
žáci.
#15
alto_textblock
#15
vůbec. Ohromnými frázemi se německé násilí ne-
opraví, zůstane vždy stejným. (Souhlas u slovanských
poslanců, hlučný odpor a častá přerušení u Němců
kteří nenalezli ani slov odpovědi.)
Po krátké řeči dra. Mengra a doslovu zpravo
daje, který bránil Němce z nařčení nemravných snah
byl návrh výborový velkou většinou přijat.
#16
alto_textblock
#16
Z Vídně, 25. října. (C.-B.)
Mezi spisy došlými dolnorakouskéh
sněmu je Sturmův dotaz po nedělních sociálně
demokratických demonstracích a po zakázání prů
vodu křesťansko-sociální strany.
V jiném dotazu poukazuje se na loňské reso
luční návrhy na zamezení nebo obmezení viviseke
a žádá za zprávu, co se v té věci stalo.
Sněm rokoval o reformě zákona o ná
rodních školách (ref. Gessmann).
Posl. Ehrenfels jí odporoval; bískup Rě
sler si liboval, že v předloze má se zřetel na ná
boženství, neboť bez něho je škola hrobem církve
státu; — Völkl a Kolisko (něm. lib.) a Ma
chet (pokrok.) jsou proti předloze, protože vylučuje
stát a obce ze školských úřadů a všechnu moc dává
do rukou zemského výboru, jenž zastupuje prý jen
jednu stranu.
Koliskův návrh odročiti poradu, až se projedná
předloha o pivní dani, propadl, načež debata uza
vřena a po řečích hlavních řečníků posl. dra. Por
zera (pro) a Seitze (contra) schůze skončena.
Příští schůze bude z ejtra.
#17
alto_textblock
#17
Solnohradský sněm přijal předlohy o dal
ším vybírání samostatné obecní přirážky pivní a ko
řaleční v Solnohradě od 1. ledna 1906 do 31. pro
since 1910, o poplatnosti automobilů a motocyklů aj
Příští schůze bude z ejtra.
#18
alto_textblock
#18
V dnešní schůzi hornorakouského sněmu
vysloveno přání, by státní nádraží linecké bylo
přestaveno a velsské rozšířeno a aby ze státních
budov platily se zemské a obecní přiražky
Podán návrh na zrušení živnostenské práce
trestnicích.
Příští schůze bude v pátek odpoledne.
#19
alto_textblock
#19
Vistrijském sněmu zemský hejtman před-
stavil nového místodržitele, prince Hohenloha
jenž přál sněmu vlašsky nejlepšího zdaru, slovinsky
ubezpečoval, že bude dbáti, aby státní správa cho-
vala se vždy zcela nestranně, aby každému stalo se
po právu a končil vlašsky poukazem na nouzi
bídu, jež vyžadují k svému odvrácení součinnosti
všech stran. Ubezpečoval slavně, že neopomine ni-
čeho, co by »provincii« a obyvatelstvu mohlo pro-
spěti.
Posl. Venier referoval jménem výboru o D
vanzově návrhu na zamezení falšování vína a usne
seno jednohlasně vyzvati zúčastněná ministerstva
aby postarala se zákonem o zákaz výroby stroje-
ného vína a podmíněné povolení výroby a prodeje
polovína.
#20
alto_textblock
#20
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
#21
alto_textblock
#21
Cesta dra. Körbra do Jedlové.
Z Vídně, 25. října. Ministerský předseda
dr. Körber, jak jsme oznámili v listě večerním,
přijel do Pešti, odkud odebere se do Jedlové.
Není jisto, jak dlouho tam pobude. Možno, že
vrátí se zejtra večer, ale není vyloučeno, že te-
prve ve čtvrtek.
#22
alto_textblock
#22
Němocké souručentsví praská.
Z Vidně, 25. října. Z německo-nacionálního
tábora vydána byla dnes zpráva, dle které škol-
ská reforma, dolnorakouskému sněmu podaná,
způsobila u německých svobodomyslných stran
rozpravy, ze kterých vyšla hrozba, jež nezůstane
na německé souručenství bez účinku, nebude-l
tato věc nějak urovnána. Zaznamenali jsme již
v ranním listě dnešním pověsti o rozpadnutí
svazu německých stran a přičinili jsme k tomu
svůj výklad, na kterém trváme v ten rozum.
že rozstup ten by po stránce národní pre nás
nic neznamenal.
#23
alto_textblock
#23
Ze Srbska.
Sp. Z Bělehradu, 25. října. Ministerská
rada za předsednictví krále včera večer schvá-
lila předlohu zákona o ústřední státní úpravě a
veřejné bezpečnosti.
Včera ustanoven program ce
sty královy do Sofie.
Dne 30. října dopoledne budou králem
v slyšení přijati diplomatičtí zástupci cizíeh
států.
Druhého dne bude velká vojenská pře
hlídka, po které král navráli se do Srbska.
Předseda peštské obchodní komory dal
jménem soudruhů slovo srbskému ministerskému
předsedovi a jiným ministrům, že v zájmu
obchodu bude neprodleně zrušeno i na uherské
hranici požadování pasů.
#24
alto_textblock
#24
Odseuzený zrádce.
Z Varšavy, 25. října. Předevčírem odsou
zen byl vojenským soudem k trestu smrt
štábní důstojník Leočev, protože zradil Rakou-
sku tajné listiny. Spoluvinník, který nenáležt
svazku vojenskému, dokumenty ukradené do-
pravoval přes hranice, byl odsouzen do káznice
na čtyři roky. Rozsudek bude s neděle v Petro-
hradě potvrzen.
#25
alto_textblock
#25
Telegramy korresp. kanceláře
Z Vídně, 25. října. (C.-B.) Velitel námoř-
nictva místoadmirál hr. Montecuceolli odjel do
Pešti.
O dnešní doplňovací volbě z em-
ské ve sboru bukovinských velko
statkářů zvolen poslancem ryt. Konstantin
Popovič (Rumun) 76 ze 117 odevzdaných
hlasů. Protikandidát střední strany dr. Šalomoun
Weiselberger propadl.
Z Pešti, 25. října. (C.-B.) Místoadmirá
Montecucecli navštívil zde předsedu ministerstva
Tiszu.
#26
alto_textblock
#26
Uherská sněmovna.
Z Pešti, 25. října. (C.-B.) Ministr finaneh
Lukazcs bude míti v pátek nebo v sobotu
finanční výklad.
Poslanecká sněmovna rokovala dále
zatímné obchodní s mlouvě s Italií.
Posl. Košut brojil proti vládě, jež při-
znává se k porušení zákona a podává reso-
luční návrh, jímž vláda vyzývá se, aby předlo-
žila sněmovně definitivní smlouvu a Italií.
Za Košutovy řeči jakýsi člověk hodil
galerie do sněmovny množství letáků s pro-
voláním hr. Butlera, jenž reklamuje dědictv
po svých, dle úřadních novin vymřelých
předeích.
M.-p. hr. Tisza polemisuje s Košutem.
pravil, že vláda byla v úzkých. Ostatně
chválí smlouvu kdo chce, neba odepře vládě
absolutorium a obžaluje ji. Žádá, by se před-
loha přijala! (Hlučná pochvala v pravo.)
Po přestavce mluvili poslanci: Z. Pa
a Visontai proti předloze, načež rokování
bylo přerušeno.
#27
alto_textblock
#27
Na jednacím pořadu zejtřejší schůze
je další debata o zatímní obchodní s mlo u vě
s Itali! a protože bude nejspíš ukončena,
rokování o úpravě řeky Rábu.
K poledni příšel do sněmovny námořn
velitel hr. Montecuceoli s poklonou
m.-p. Tiszovi a předsedovi Perczeloví.
Člověk, jenž shazoval s galerie letáky,
udal na kvestuře, že je hr. Jan Butler, za-
městnaný v továrně na stříbrné zboží. Ode-
vzdali ho policii.
#28
alto_textblock
#28
Sasici uherští.
Z Pešti, 25. října. (C.-B.) 14 saských ná-
rodních poslanců říšských usneslo se oproti
předloze školské z aujmouti stanovisko
rozhodně odmítavé. Další kroky pone-
chány pozdější době.
Delegáti notářství.
Z Vídně, 25. října. (C.-B) Ve schůzi de
legátů notářských, svolané drem. Körbrem ja
kožto správcem ministerstva justice na 22
října 40 této schůzi, konané před třemi
dny, podala nám »Korrespondeční kanceláře,
nejloudavější ze všech podobnýeh
agentur evropských, smutně známá ledabylostl
svou, zprávu nejen po třech teprve dnech,
nýbrž i pak ještě o půl jedné hodině v noei.
Pozn. red.), uvítal dr. Körber přítomné
řečí, v níž vytkl za hlavní úkol rozpravy,
předejíti nedopatřením, jichž generaliso-
vání mohlo by vzbuditi znepokojení. Notářství
jest odvětvím justiční správy i může se naditi
ochrany a podpory ministerstva spravedlnosti,
pokud by se tím nepoškodily zájmy obyvalelstva.
Zástupce ministerstva justice, ministerský rada
Schauer, prohlásil,! že ministerstvo nechce nijak
tomuto stavu, jenž vžil se v právním životě našem,
půdu podrývati, naopak zavésti reformy, jež
nikoli v řadě poslední jsou žádoucí v zájmu
stavu. Zástupce ministerstva spravedlnosti po-
ukázal na to, že ministerstvo odmítlo vždy
návrhy na sestátnění nebo zrušení notářského
stavu. Shromáždění projevilo pak přání za od-
pomoc nedostatků a vad objevených.
#29
alto_textblock
#29
K úmrtí Jaworského.
Ze Lvova, 25. řijna. (C.-B.) Za příčinou
úmrtí poslance ryt. Jaworského poslal předseda
poslanecké sněmovny hr. Vetter zemskému
maršálku hr. Stanislavu Badenovi soustrastnou
depeši. Mrtvola Jaworského bude pohřbena na
lyčakovském hřbitově ve Lvově jen prozatímně,
později bude převezena do Ostrovčiku, kde na-
lezá se rodinná hrobka Jaworských. Z usnešení
městské rady lvovské bude konati zdejší obecní
zastupitelstvo mjmořádnou schůzi za příčinou
smutečního projevu, dále položí věnec na rakev
zesnulého čestného občana města Lvova. Pti
pohřebním průvodu budou ulice osvětleny.
U hrobu promluví president města dr. Mala-
chovský.
Z Vídně, 25. října. Jako zástupcové vlády
odjedou k pohřbu ryt. Jaworského, předsedy
kola polského, ministr vyučování dr. Hartel
a min. dr. Pietak. Presidium říšské rady bude
zastoupeno hr. Vettrem a vicepresidentem
Kaisrem.
Ze Lvova, 25. října. (C.-B.) Ministerský
předseda dr. Körber psal 24. t. m. hr. V. Dzie-
duszyckému: »Urozený pane hrabě! Račte do-
voliti, bych vyslovil vroucnou a upřímnou účast
nad nenahraditelnou ztrátou, již utrpělo Polské
kolo smrti svého ctěného předsedy. Žal nad
jeho odehodem budou sdileti zvláště ti, jimž
pomábal neunavně pracovati. Hojné zásluhy,
jichž si vydobyl za své dlouhé politické činnost,
zůstanou zajisté ve vděčné paměti. Já pak želím,
že smrt vyrvala z veřejného života muže, jenž
nikdy nespustil se zřetele velký celek a vždy
držel se zásady, že umírněnost jest největší po-
litiekou ctnosti. V. Ex. rač být ubezpečena, že
zachovám jeho památku ve velké vážnosti.
Francouzské konsuláty.
Z Paříže, 25. října. (C.-B.) Na místě gen.
konsula Rissaulta, jmenovaného zástupcem
Francie v Bangkoku v Siamu, jmenován byl gen.
konsul varšavský de la Martiniěre gen. konsulem
francouzským pro Pešt,
Odluka státu od církve ve Francii.
Z Paříže, 25. řijna. (C.-B.) V dnešní mini-
sterské radě v Elysejském paláci ohlásil min.
předseda Combes, že v sobotu v dotyčné ko-
misi sněmovní podá určité prohlá šení
o úmyslech vlády o otázce odluky
státu od církve. Ministerská rada byla
jednohlasného názoru, že bylo by radno, aby
se sněmovna po svém opětovném sestupu v lednu
zabývala otázkou tou.
V poslaneckých kruzích se proslýchá, že
předseda skupiny demokratické Unie Etienne
měl s Combesem rozmluvu o usnešení skupiny
té, dle něhož se vláda vyzývá, aby podala
vlastní předlohu o odloučení státu od eírkve.
Combes odvětil, že odpoví Etiennovi zejtra
neb dnes, až dle výsledku dnešní večerní rady
ministerské.
Francouzská sněmovna.
Z Paříže, 25. října. (C.-B.) Poslanec hr.
Montabella hlásí se k dotazu po 14.den-
ním vězení majora Cuigneta, jenž žádal, by se
mu dovolilo nahlédnouti do lékařských o něm
dobrozdání.
Ministr vojenství André a min. předseda
Combes žádali formálně, by se dotaz odroči
na pátek, k čemuž sněmovna svolila 305 prot
275 hlasům.
Z Paříže, 25. října. (C.-B.) Sněmovn
přijala 360 hlasy proti 177 předlohu, splno-
mocňující obec pařížskou k půjčee 120 millicnů
a k zřízení plynáren.
#30
alto_textblock
#30
Švýcarský rozpočet.
Z Bernu, 25. října. (C.-B.) Dle definitiv-
ních údajů vykazuje rozpočet švýcarský na rok
1905 115,725.000 fr. přijmů a 116.810 000
fr. vydání, deficit činí tedy 1,085.000 (za le-
tošek 3,609.800 fr.).
#31
alto_textblock
#31
Marocká otázka.
Z Londýna, 25. října. (C.-B.) »Daily
Telegraph« zvěděl z Tangeru, že situace v La-
rache jest velmi vážná. Město jest obleženo
Kabyly. Evropané tam bydlicí žádali o pomoc
vojenskou v Tangeru.
#32
alto_textblock
#32
K úloku na Bobrikova.
Z Aba, 25. října. (C.-B.) Proces proti býv.
státnímu radovi Schaumannovi, kterýž obviněn
jest ze spoluviny na attentátu proti generálnímu
guvernéru Bobrikovi spáchaném, počal dnes,
ale ličení bylo pak odročeno na 8. listopad.