#1
alto_textblock
#1
náním dokáží, že jsou ochotní přijatě podmínky
také splniti. V první řadě jedná se o potrestání
vinníků. Vyslanci zabývali se otázkou potrestání
hlavních vinníků a vyhradili si vyjednávati
s princem Činem a Lichunčanem o pod-
mínkách, za nichž mají býti tresty vykonány
#2
alto_textblock
#2
Denní zprávy.
#3
alto_textblock
#3
— Úřadní sčítání lidu v Rakousku.
Podali jsme již nesčetné ukázky, jak provádí
se u nás »úřadní« sčítání fidu a dodali jsme
také, že nabytá při něm data nezasluhují, nežli
aby je statistikové jiných států, nežli k nim
sáhnou, hodili jejich výrobcům pod nohy. Nový
doklad, jak se v Rakousku počítá a k čemu
má sloužiti rubrika »obcovací řeči«, podává
pověstná slezská »Nordmarka«, která do sčítání
lidu rovněž účinně zasáhla a vydala k němu
proklamaci, ve které podává návod, jak má se
zacházeti s »obcovacím jazykem«, aby ukázala
se pokud lze největší »fysická moe
Němců, které by mohli užíti na do-
sažení cílů své národní politiky.«
U Němce, ať? žije kdekoliv, třeba sám stál
jako kůl v čistě českém kraji, má a musí prý
se udati obcovací jazyk německý, poněvadž prý
Němci, poukázaní třeba i na Slovany, tvoří
zvláštní uzavřenou kastu, oddělenou od slovan-
ského obyvatelstva sociální a národní propastí.
Za to, rozumuje proklamace dále, příslušník ná-
rodnosti české nejen v německém uzavíraném
území, nejen v německém městě s českým
okolím, nejen v jazykově smíšených obeích, ale
ani v ryze českých obcích — dle manifestu —
nemá tohoto neobmezeného práva udati
obcovací jazyk českýl »Jest povinností
národního obranného spolku (Nordmarky), aby
vesničtí obyvatelé slovanského
původu byli pohnuti k přiznání
německé obcovací řeči.« Nedají-li se
však Moravci nikterak zviklati a trvají na tom, aby
byli zapsáni za Slovany a nedá-li se proti tomu
pranic dělat, má prý německý obecní úřad (v če-
ských a smíšených obcích) hleděti aspoň k tomu,
aby udán byl slovanský jazyk správně, tak na
př. moravský, vasrpolácký, avš ak
nikoliv český. A skutečně v některých
obcích, jak sděluje »Opavský Týdenník«, se dle
návodu tohoto počítalo a počítá se svědomitostí
až přílišnou. Jakou cenu bude tudíž míti
»úřadní« sčítání lidu v Rakousku, vidí dnes již
každý.
— Masarykovsko-Herbenovská zvrh-
lost. Píše nám český literát: Orgán univ. prof.
Masaryka přinesl ve svém 16. čísle ze dne 19.
t. m. zprávu o úmrtí Karla Krejčíka, svědčící
o bezměrné sprostotě a nízké úrovni vzdělání
pisatele, patrně redaktora Herbena. Psal násle-
dovně: »Zemřel v Praze illustrátor »Šipů« Ka-
rel Krejčík. Tento muž nejprve zavlekl do Čech
illustrace pikantní, pak dal se za mladočeského
podomka-illustrátora do »Šípů«. Přispěl značně
svou sprostotou, svými obrázkovými nadávkami
a urážkami k urychlení mladočeské slávya
úpadku (? !). Ti dva, on a strana mladočeská
byli sebe navzájem důstojni a sobě navzájem
vděčni. »Šípy« po jeho úmrtí zahořekovaly, jak
je to bolí, že jim odešel. Chápeme jejich bo-
lest, neboť koho naleznou, jenž by Karla Krej-
číka jim nahradil? Zemřel člověk v jediném
exempláři existující — kdo se neštiti vstoupit
na jeho místo??« — Doufám, že památka
Karla Krejčíka zasluhuje, aby toto literární ga-
minství, jakého se nedopustí nad čerstvým hro-
bem svého nepřitele ani největší zvrhlec, ve-
řejně bylo konstatováno a posouzeno.
— Úmrtí. V Zábřeze na Moravě zemřel přede-
včírem večer obvodní lékař pan MUDr. Jan Šafrá-
nek v 31. roce svého činného života. Tělesn
schránka zesnulého bude dnes o 3. hod. odpoledn
v domě smutku vykropena, pak do Přelouče převe-
zena a na tamějším hřbitově k věčnému odpočinku
uložena.
Také katolický kněz. Ve Vídni zemřela
ve XIV. okresu slečna, která bývala též činna v če-
ských kruzích. Známí šli ji doprovodit ke hrobua
chtěli v kostele zazpívati česky. Aby vymohlisi
k tomu svolení, vyslali deputaci k faráři v Rudolfs-
heimu, který prý jest rodilý Čech. Než farář český
zpěv v kostele rozhodně odepřel a českým zpěvákům
nezbylo, než zpívati latinsky. Farář v Rudolfsheimu
náleží mezi ony kněze, kterým jest nesmyslný a ne-
mravný diktát Luegrův, přísahati na německý ráz
Vídně, mnohem přednějším a vyšším rozkazem, nežli
mandát Kristův: »Jděte do celého světa, učte všecky
národy a učte je všemi jazy ky
— Přerušená doprava. U nákladního povozu
Františka Zděnka z čís. 807 v Žižkově včera odpo-
ledne v Karlově třídě v Žižkově zlomilo se koloa
vůz s ledem zatarasil koleje elektrické dráhy tak, že
delší dobu byla doprava na dráze přerušena.
— Oheň. V příbytku uzenáře p. Josefa Matuly
ve třetím patře domu č. p. 913 v Táboritské ulici
v Žižkově včera odpoledne v nepřítomnosti obyvatelu
#4
alto_textblock
#4
vypadlo řeřavě uhlí z kamen aod něho vzňal se tru-
hlík s uhlím a podlaha. Plameny šlehaly do značné
výše a osvětlovaly byt. Sousedé povšimli si toho, při-
kvapili do bytu a oheň včasným přispěním uhasili
dříve, než přijeli žižkovští hasiči. Škoda není
značná.
— Srážka na elektrické dráze. Motorový
vůz elektrické dráhy trati Spálená ulice - Vršovice
číslo 124, včera před 10. hod. večer v Palackého
ulici ve Vršovicích srazil se s nákladním povozem,
jejž řídil kočí Václav Bušek, zaměstnaný u nájemce
statku p. Arnošta Polláka. Srážka byla tak mocná,
že vůz byl překocen a kočí daleko s kozlíku od-
hozen, takže utrpěl četné odřeniny. Oba vozy byly
při srážce poškozeny. Kočí tvrdí, že srážku zavini
řídič motorového vagonu Josef Mikovec.
— Sebevražda mladíka neznámého jmena.
V michelském lesíku na hranicích Kunratic a Michle
za hájovnou včera v poledne zasťřelil se mladík, je-
hož jmeno doposud není známo. Zoufalý mladík vy-
pálil si jednu kulku z revolveru do pravého spánku
a druhou do prsou. O nálezu mrtvoly podána zpráva
vinohradskému policejnímu komisařství, načež za
intervence stráže a policejního lékaře p. dra. Schu-
stra byla mrtvola prohlédnuta a pak na pankrácký
hřbitov odvezena. Zastřelený mladík byl asi de-
vatenácte roků stár, prostřední postavy, měl
tmavohnědé, vzhůru česané vlasy, modré oči,
na sobě měl černé cheviotové kalhoty a vestu
tmavomodrý svrchník se známkou krejčího Simoni-
desa na Král. Vinohradech, na nohou měl žluté šně-
rovací botky a na hlavě černý měkký klobouk. Jeho
prádlo bylo známkováno písmeny B. V. V kapse
mrtvoly nalezen byl dopis následujícího obsahu;
»Milá máti! Odpusť, že musím takto učinit. Mám
prosbu jedinou, být pochován na srdci mého drahého
otce na hřbitov olšanský. Tvůj nešťastný syn Bohu-
mil.« V tobolce měl mladík 2 K 82 hal.
#5
alto_textblock
#5
= Verdi. Dle bulletinu, vydaného včera o
8. hod. večer o stavu Verdiho jeví se časté nepravi-
delnosti v dýchání i pulsu. Nemocný má slabou ho-
rečku. Ochromení pravé strany jest nezměněné. Cel-
kový stav je stále velice vážný.
= V jízdárně zastřelen. Z Gumbin, 23. ledna.
(C.-B.) Rytmistr von Krosigk od dragounského pluku
Wedelova (pomořanského pluku č. 11) byl, jak
»Preussisch - Lithauische Zeitung« oznamuje, včera
odpoledne ve vojenské jízdárně rukou neznámého
pachatele oknem zastřelen. Pachatel není dosud ni-
kterak zjištěn.
#6
alto_textblock
#6
Ze soudní síně.
#7
alto_textblock
#7
MUDr. J. J. Bulova, interesent
z Hilsnerova procesu.
#8
alto_textblock
#8
(Před sborovým soudem.)
#9
alto_textblock
#9
Dva mužové velmi činně zasáhli do procesu
proti Leopoldu Hilsnerovi pro zločin vraždy zaháje-
ného. Prý z motivů čistě lidských, v zájmu zacho-
vání pravdy, na obranu židovstva proti náhleduo
existenci touhy po lidské krvi. Jedním z nich byl
MUDr. Josef Jan Bulova, 61letý evangelík, ženatý.
praktický lékař v Karlíně č. 286. Již při procesuv
Kutné Hoře poprvé jeho jmeno se vyskytlo. Zjednal
si přístup ke korporům delicti, psal náhledy a po-
sudky, ano i brožury vydával. Už jednou pro tuto
předčasnou činnost byl pohnán před soud k zodpo-
vědnosti a dnes stalo se tak podruhé.
Dr. Bulova jest tentokráte obžalován ze tří de
liktů a sice;
1. že tiskopis »Proces polenský o rituelní
vraždě před revisí«, jehož obsah jest totožný se za-
baveným tiskopisem »Proces polenský o rituelní
vraždě v letě 1900« s vědomím dále rozšiřoval a tím
se dopustil přečinu dle § 24. tisk. zák.
2. že jako spisovatel tiskopisu »Zum polnauen
Ritualmordprocess im Stadium vor dem zweiten
Urtheile«, pojednávajícího o posudku lékařské fakulty
c. k. české university v Praze, pak o posudku soud-
ních znalců lékařství a o seznání některých svědků
v trestní věci proti Leopoldu Hilsnerovi uveřejnil ti-
skem seznání znalců dříve, než se ho použilo a do-
volil si mimo to v této trestní věci, tehdy ještě ne-
skončené, rozebírati moc průvodů, což bylo způso-
bilé míti vliv na veřejné mínění a výrok soudu,a
spáchal tím přečiny dle čl. VII. a VIII. zák. ze dne
17. prosince 1862;
3. zaslav v září c. k. četnickému stráž-
mistru Josefu Klenovci v Polné provolání
kazatele Jiřího Welkera s připojenými slovy: »Za-
chraňte se v čas, katastrofa se blíží!-
hrozil mu ublížením na těle a na cti v tom úmyslu,
aby na něm vynutil sdělení dat, vzta-
hujících se k polenské vraždě, čímž se
dopustil zločinu veřejného násilí dle § 986. tr. zák.
Důvody spisu obžalovacího jsou následujícího
znění
Nálezem krajského soudu v Chrudimi ze dne 5.
května 1900 bylo zabavení periodického tiskopisu
»Proces polenský o rituelní vraždě« schváleno a ná-
lez ten byl v úřadním listu »Pražských novin« 8.
května řádně vyhlášen. Potom v létě r. 1900 roze-
sílána byla různým osobnostem v kraji píseckém,
kde obnovený proces proti Leopoldu Hilsnerovi pro
zločin vraždy konati se měl, poštou v otevřených
obálkách brožurka, nadepsaná »Proces polenskýo
rituelní vraždě před revisí«. Pokud zjištěno, doručena
byla brožurka tato v jednom nebo ve dvou výtiscích
Frant. Bělohlávkovi ve Vodňanech, Josefu Razímovi
v Písku, Josefu Holubovi ve Lnářích a Janu Šavr-
dovi v Sedlci. Brožura tato jest co do obsahu i ze-
vnější formy úplně totožnou s brožurou zabavenou,
od níž líší se pouze tím, že v titulu jejím připojena
jsou slova »před revisí«.
Jak soudními znalci z oboru písemnictví bylo
zjištěno, psal adresy na obálkách, v nichž brožura
ta zaslána byla Razímovi a starostovi Holubovi ve
Lnářích, nade vši pochybnost dr. J. Bulova a Šavr-
dovi s velkou pravděpodobností. Jest tedy i přes
zapírání dra. Bulovy úplně odůvodněno podezření,
#10
alto_textblock
#10
že týž tuto brožuru rozesflal, tady rozšiřoval s pe-
dezření toto ještě sesíleno tím, že při domovní pro-
hlídce, v bytu dra. Bulovy vykonané, nalezeny byly
obálky, jež soudní znalec papíru prohlásil za pochá-
zející z téhož druhu výrobku jako obálky, zasfané
zmíněným osobám — a že dále Bělohlávkovi a Ša-
vrdovi zaslána byla zároveň provolání, podepsaná
kazatelem Welkrem, jichž větší počet byl u dra. Bu-
lovy nalezen a jichž znění dle zápisků, u dra.
Bulovy nalezených, patrně sám též sestavil a pak
dle vlastního doznání je také rozesílal — a konečně
že zásilky tyto byly dány na poštu v Praze a v Kar-
líně, kdež dr. Bulova bydlí.
O zabavení prvé brožury měl dr. Bulova zajisté
vědomost, neboť jak z průběhu processu v Kutné
Hoře a v Písku konaného všeobecně známo, je-
vil dr. Bulova na procesu tom značné
účastenství, psal o vraždě polenské mnoho
článků — a jak sám doznává — hotovil k vydání
větší spisek, týkající se vraždy a procesu toho a také ho
během líčení píseckého vydal. Konečně bylo proti němu
v květnu r. 1900 zavedeno vyšetřování pro zločin dle
čl. VII. a VIII. zák. ze dne 17. prosince 1862, spá-
chaný tím, že sepsal článek »Zasláno«, uveřejněnýv
tiskopisu »Čas« ze dne 16. května, v němž dovolil
sobě též rozebírati moc průvodů v přelíčení proti Hil-
snerovi, a byl také rozsudkem ze dne 23. srpna
uznán přečiny těmi vinným. Jest tedy na bíledni,
že zajímaly jej všechny tiskopisy, vydané o záleži-
tosti té, i osudy jejich a že mu také známo bylo za-
bavení původní brožury, jež mimo to řádně bylo
vyhlášeno. Toho však musil si býti vědom i z obsahu
jím rozesílané brožury, poněvadž brožuru patrně ro-
zesílal v tendenčním úmyslu, a by působil na ve-
řejné mínění v kraji píseckém. Věděl tedy, že
brožura ta se závadným obsahem musila být zaba-
vena. Spočívá tedy v jednání dra. Bulovy ve směru
tomto skutková povaha přečinu § 24. tr. zák.
Dr. Bulova též doznal, že sepsal brožuru »Zum
Polnaer Ritualmordprocess im Stadium vor dem
zweiten Urtheile«, která tištěna byla v Berlíně, že
brožuru tu dal z Berlína rozesílati ještě za trvání
líčení proti Leop. Hílsnerovi v Písku osobám, jichž
seznam do Berlína zaslal. Některé adresy, na příklad
soudního adjunkta dra. Poláka a rady z. s. Danzra,
psal sám. Brožury tyto došly na místo svého určení
dle poštovních razítek dne 26., 27. a 28. října 1900.
Tenkráte právě bylo zahájeno u krajského souduv
Písku líčení proti L. Hilsnerovi, pro zločin vraždya
nebylo trestní řízení v této věci právoplatně skon-
čeno. Tenkráte nebylo v líčení také ještě ani zapo-
čato se čtením dobrozdání lékařské fakulty c. k. če-
ské university v Praze, jak všeobecně známo a jak
z nálezu krajského soudu v Písku ze dne 27. října
1900 také vysvítá (bylo započato teprve 2. listopadu).
V brožurce zmíněné uveřejněno — jak dr. Bulova
také doznává — doslovné znění dotyčného
dobrozdání, k němuž připojen jeho rozbor, jakoži
rozbor pitevního protokolu a znaleckého dobrozdání
soudních lékařů a jednotlivých vědeckých výpovědí
co do jich ceny průvodní a to takovým způsobem,
že se jím průvodní moc těchto posudků během trest-
ního líčení zlehčuje, čímž se na veřejné mínění pů-
sobiti může vlivem, předbíhajícím výroku soudu. Spo-
čívá tedy v uveřejnění této brožury skutková povaha
přečinu dle čl. Vll. a VIII. zák. ze dne 17. prosince
1862.
V měsíci září 1900 rozesílána byla ve značném
množství různým osobám provolání kazatele Jiřího
Welkera, v němž týž oznamuje, že hodlá sepsati dě-
jiny procesu o vraždě polenské a vyzývá za tím úče-
lem ku sdělení všeho, co o té věci jakýmkoliv smě-
rem dotyčná osoba zvěděla, buď dru. Bulovovi nebo
dru. Vohryzkovi. Několik výtisků tohoto provolání
zasláno bylo také dne 9. září v zalepené obálce
z Prahy četnickému strážmistru J. K le-
novci v Polné, kterýž, jak známo, v trestní věci
Hilsnerově vedl první šetření na místě samém. Na
jednom z těchto výtisků připsáno bylo inkoustem
slova: »Ctěný panel Zachraňte se v ča s,
katastrofa se blíží! Sdělujtel« Slovy tě-
mito chtěl patrně zasílatel působiti na strážmistra
Klenovce, který měl nejvíce příležitosti v procesu tom
různá pozorování činiti, aby na provolání to poskytl
žádaná data. Slovy těmi bylo však Klenovci hrozeno
zlem, ať ublížením na těle nebo na cti a byla za-
jisté vyhrůžka tato způsobilou vzbuditi v Klenovci
důvodné obávání, uváží-li se, že Klenovec svým po-
stavením veřejným, zejmena v této trestní věci, byl
velice exponován a že také různým způsobem proti
němu bylo útočeno a že tedy mohl míti odůvodně-
nou obavu, že nevyhoví-li tomuto nátlaku a nebude
»sdělovati«, může se mu od jeho nepřátel, kterými
přirozeně byli ti, kdo nevinu Hilsnerovu hájili, státi
něco zlého. Vyhrůžka ta také skutečně Klenovce, jak
tento dosvědčuje, uvedla v takový strach, že podal
ihned u svých představených žádost za okamžité
své přeložení z Polné. Jest tedy úplně dána skutková
povaha zločinu veřejného násilí dle § 98. b) tr. zák.
Jako vyhrožovatel jest s dostatek podezřelým dr.
Bulova, poněvadž soudními znalci v oboru písma
jest zjištěno, že slova výhrůžná psal se vší určitostí
a nade vši pochybnost dr. Bulova. Týž byl také dle
spisů u něho nalezených a zabavených ve spojení
s kazatelem Welkrem a sám české znění dotyčného
provolání koncipoval. Mimo to nalezen byl u něho
značný počet provolání; sám také doznal rozesílání
jich a měl též veliký zájem na celé věci, poněvadž
jemu měla být zasílána žádaná »sdělení«. Jest tedy
žaloba i v tomto směru odůvodněna.
Soud sborový skládá se z ppo vrch. rady Stolly
(předseda), radů Kahavce, Boubelíka a Fliedra. Ža-
lobu zastupuje substitut šl. Pohnert. Žalovaného
hájí p. dr. Zítek. Líčení zahájeno o 10. hod. dopol.
čtením obžalovacího spisu.
Při výslechu svém dr. Bulova dodal, že brožuru
vydal za tím účelem, aby se učení soudcové v Hilsne-
rově procesu poučili, Přiznává se, že brožurou chtěl
působiti na soudce, dále se přiznal, že výhružná
slova na provolání strážmistru Kle-
novci psal, ač to ve vyšetřování popíral.
Předseda: Co jste tím chtěl říci?
Obžalovaný: Chtěl jsem strážmistra varo-
(Dokončení.)
vati před blamáží.