#1
alto_textblock
#1
Románová příloha
#2
alto_textblock
#2
„Národních Listů“ k číslu 19. ze dne 19. ledna 1904.
#3
alto_textblock
#3
Různé zprávy.
= Celá rodina i se služkou převezena do blá-
zince. Z Berlína se oznamuje: Slečna Eliza Schnei-
drova spolu se svými bratry Gustavem a Karlem
měla modní závod, jejž sama řídila a bratry svoje
měla jako společníky. Gustav jest vrch. pošt. assisten-
tem, Karel pak zaujímá vynikající místo u jedné
přední zdejší firmy. Nikdo netušil, že sourozenci
trpí utkvělou představou, že jsou pronásledováni.
Onehdy v noci postavil se Gustav Schneider, ozbro-
jen jezdeckou šavlí, na schodišti v domě na Ebers-
walderstrasse, kde sourozenci bydleli. Když jeden
z nájemníků sestupoval se schodů a blížil se k do-
movním vratům, obořil se na něho Schneider se
šavlí. Napadený nadarmo mu domlouval, že jest do-
zorce Zietmann a že jde konat službu do ústřední
tržnice. Schneider jej několikráte ťal, až nebožák.
krváceje z několika ran, klesl bez vědomí. Pak ode-
bral se Schneider do svého bytu, kdež opět došlo
k prudkému zápasu mezi oběma bratry, při čemž
Karel Schneider utržil značná zranění. Policie, byvši
upozorněna, co se v domě děje, zatkla sourozencea
k výslechu na komisařství povolán i krajský fysik,
jenž nařídil, aby sourozenci i jejich služka dopraveni
byli do ústavu choromyslných v Dalidorfu, neboťi
služka byla nakažena utkvělými představami svých
velitelů, že v domě všecko jest podkopáno a opa-
třeno elektrickým vedením jedině za tím účelem, aby
zločinci mohli vniknouti do jejich bytu a vyloupit
jej. Aby tomu předešli, uložili Schneidrovi cenné pa-
píry, cenné předměty atd. do balíčků, jež pevně za-
vázané a zapečetěné odevzdali lidem, jimž důvěřo-
vali, s prosbou, aby je prozatím neotvírali. Byt sou-
rozenců a modní závod byly prozatím zamčeny.
= Protekční formuláře. Z Paříže se oznamuje:
Kvestura poslanecké sněmovny šla ve své péčio
ušetření času zástupců lidu tak daleko, že jim dala
vytisknouti formuláře pro doporučení, jež, jak to bývá
zvykem, dávají svým voličům pro různá ministeria.
Poslanec potřebuje nyní opatřiti formulář toliko da-
tem a vepsati do něho jméno svého chráněnce. Po-
slancům v paláci bourbonském dány k disposici dvojí
formuláře, jeden pro prostá, druhý pro naléhavá do
poručení. Nebude ovšem chyběti hlasů, jež ve vydání
těchto formulářů budou spatřovati pádný důkaz, že
v parlamentární republice nepotismus a protekce na-
lézají se v plném rozkvětu. Poněvadž však tu jde již
o nevyhubitelný zvyk, měla kvestura jen pravdu, je-
stliže poslancům tato doporučení, většinou vnucená,
všemožně usnadnila a také ministrům ušetřuje polo-
vici práce, poněvadž možno bezpečně očekávat, že
ona všední doporučení prvního druhu nedojdou vů-
bec povšimnutí a budou prostě putovati do koše.
= Hluboko klesl. Z Říma se oznamuje: Mezi
četnými elegantními zahaleči, kteří plní římské ka-
várny anebo mívají každodenní schůzky na Corsu.
nalezá se nemalý počet pochybných existencí, doli-
náři, falešní hráči, krátce lidé, jichž zevnější způ-
soby nikterak neprozrazují, že jsou schopní všemož-
ných šejdířských kousků, aby se zmocnili peněz.
Občas možno setkati se v tomto houfu ztracenců
také se zvučnými jmény italské aristokracie, jakož
ukazuje následující případ. Jakés velmi známé dá-
mičce z římského polosvěta ukraden brilliantový
šperk. Policie prohledala všechny zastavárny a kle-
notnické obchody v Římě a nalezla konečně lup u
#4
alto_textblock
#4
klenotníka na via Babuino, jemuž byť prodal šperky
jakýs velmi elegantní pán. Policie sledujíc tuto
stopu, připadla konečně na signora Antonia de Tosti
Croce, markýza de Spaventa. Milý markýz byl ihned
zatčen a z počátku co nejrozhodněji popíral jakou-
koli vinu, ale konečně s pláčem se přiznal. Bylt
prohrál všecky svoje peníze za jedinou noc v jedné
z četných heren a podlehla konečně pokušení, ukrad-
nouti brillianty své milenky.
= Před rozvodem. Z Paříže se oznamuje: Těchto
dnů obeslán byl před soud dosti obstarožný muž, jsa
obviněn, že zval svoji milenku do svého domua
dvořil se jí před očima své manželky. — »Jak se
jmenujete?« tázal se ho předseda soudu. — Obviněný
chvíli váhal a pravil pak s úsměvem: »To se ko-
nečně jednou může státi každému.« — Velká veselost
v soudní síni. Obviněný se pln úžasu ohlédl, pak
pochopil, že bezpochyby řekl nějakou hloupost a při-
pojil rychle: »Pane předsedo, jsem poněkud nahluchlý,
prosil bych tudíž, abyste mluvil trochu hlasitěji.« —
Předseda mu vyhověl a výslech proveden bez pře-
kážky, poněvadž manžel upřímně doznal, že svoji
manželku podváděl. Na to předvolána manželka. —
»Trváte tedy na své žalobě, madame?« tázal se před-
seda. — »O, děkuji, pane, nejsem unavena ...« —
Nový výbuch veselosti. Němá hra svědkyně, jež ko-
nečně nesměle připomenula: »Jsem totiž poněkud
nahluchlá, pane předsedo a kdybyste byl tak laskav
— poněkud hlasitěji...« — »Ovšem, ovšem, už
vím...« přerušil ji předseda, »a soud nyní rovněž
chápe, proč jste vy a váš manžel nikdy se nemohli
dohodnout.« — Jak patrno, jeví se při takových pří-
ležitostech kromě ducha zákona také duch soudcův.
= Bouře a nepohody ve Spojených státech. z
Nového Yorku se oznamuje: Sněhová bouře, která
trvala minulou sobotu téměř celý den a pak téměř
celou noc na neděli, měla ráz blizzardu. Doprava v
ulicích povážlivě vázla a na okluzkých chodnících
padali lidé jako mouchy. Převozy na Staten Islan
se značně opozďovaly a trolleyová doprava musila
býti úplně zastavena. Jedna z nejsmutnějších nehod
přihodila se před domem na vých. 127. ulici, kde
Rebeka Howárdová upadla tak nešťastně, že hlavou
narazila o dlažbu a zabila se. Jeremiáš Donovan,
60letý stařec, byl před domem na Roosevelt streetu
nalezen ve stavu bezvědomí a dopraven do hospitálu
v Hudson streetu. Není pochybnosti, že nebožák se
smekl a při pádu rozrazil si lebku. Podobných ne-
hod přihodila se celá řada. Departement pro čistění
ulic má plné ruce práce s odklízením sněhu. Ve sně-
hové závěji, asi 25 stop od trati odbočky dráhy Port
Morris byla nalezena mrtvola as 35letého muže,o
němž se za to má, že je to Ignác Balling. V obleku
zesnulého nalezen průvodní list z Bavorska z roku
1888, v kterém jest označen rok narození neznámého
jako 1868.
#5
alto_textblock
#5
Zemřelí v Praze.
Dne 11. ledna 1904: Malý František, technik
19 roků, 582—I. Hlusička Jan, krejčovský mistr, 46 r.
625—I. Šťastný Bedřich, syn obuvníka, 11 roků,
236—III. Jelínkova Anna, dcera dělníka, 3 roky,
302—VIII. Zmatlíkova Marie, dcera kočího, 8 měs.
1809—II. Jurková Marie, manželka setníka, 24 roky.
253—III. Kotrbová Anna, soukromnice, 67 r., 200—1I.
Nastávalova Bedřiška, dcera číšníka, 13 roků, 537—II.
Golar Josef, syn sluhy, 12 hodin, 6—I. Schallerova
#6
alto_textblock
#6
Božena dcera truhláře, 21/4 dne; 357—II. Lašťovka
Václav, syn jircháře, 2 roky, 6—VIII. Vyšata Otakar,
syn čalouníka, 15 měs., 553—I. Hockerová Kristina,
manželka technického úřadníka, 23 roky, 1877—II.
Kombercova Terezie, dcera tesaře, 11 neděl, 242—V.
— Ve všeobecné nemocnici: Pytlík Josef, po-
sluha, 50 roků. Vostrovská Antonie, posluhovačka,
50 roků. — U Milosrdných bratří: Lauterbach
Benedikt, sluha, 61 rok. — U Milosrdných se-
ster: Beránek František, mlynářský pomocník, 47r.
U Alžbětinek: Miková Marie, služka, 57 roků.
Srdínková Barbora, manželka továrního dělníka, 41 r.
Hergeselová Marie, vdova po sochaři, 80 roků.
#7
alto_textblock
#7
Král.české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
#8
alto_textblock
#8
V úterý, 19. ledna.
#9
alto_textblock
#9
81. hra v předpl.
(1. čtvrtka.)
#10
alto_textblock
#10
TOSCÁ.
Hudební drama o třech dějstvích. Napsali V. Sardou,
L. Illica, G. Giaosa. Z vlaštiny přeložil O. Smrčka.
Hudbu složil G. Puccini. Dirigent František Picka.
Režisér Robert Polák.
OSOBY: Floria Tosca, slavná zpěvačka, R. Maturová.
Mario Cavaradossi, malíř, O. Mařák. Baron Scarpia,
policejní ředitel, B. Benoni. Cesare Angelotti, V. Vik-
torin. Kostelník, E. Pollert. Spoletta, policejní agent,
A. Krössing. Sciarrone, komorník, R. Polák. Žalářník,
A. Hlaváček. Pastýř, G. Horvátova. Kardinál, J.
Richter. Státní zástupce, K. Pulc. Roberti, kat, J.
Karásek. Písař, K. Váňa. Důstojník, V. Zintl. Seržant,
J. Vild. — Vojáci, biřiči, dámy, páni, kanovníci,
občané, lid atd. Děj v Římě v červnu 1800.
Po prvním i druhém dějství přestávka.
Začátek o 7. hod.
Konec o 1/210. hod.
#11
alto_textblock
#11
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Praby.
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru
V úterý, 19. ledna.
Začátek o 7. hod.
23. hra v předplacení.
Pohostinská hra sl. M. Jandovy, žákyně operní školy
páně Wallersteinovy.
Po třetí: Krásná Galathea.
Komická operetta o 1 jednání. Napsal Poly. Henrion.
Hudbu složil F. šl. Suppé. Režisér F. Šípek.
Dirigent E. Starý.
Na to po páté: „Přástky.
Hanácký prostonárodní zvyk o 1 jedn. Napsal F. J.
Procházka. Režisér B. Kovář. Dirigent E. Starý.
#12
alto_textblock
#12
Švandovo divadlo na Smíchově.
V úterý, 19. ledna.
Začátek o 7. hod.
36. hra v předplacení (úterní).
Novinka. Po třetí
Pan Vašnosta.
Satyra se zpěvy o 4 jedn. Napsal Josef Lukavský.
Hudbu složil R. Piskáč. Režisér Josef Kubík. Dirigent
V. Soukup.
#13
alto_textblock
#13
na Král.
Pištěkovo lidové divadlo vnvhránec
V úterý, 19. ledna.
Začátek o 7. hod.
Lidové představení za poloviční ceny.
Natalie.
Drama o 3 jednáních od J. A. Šmilovského.
#14
alto_textblock
#14
— 88 —
#16
alto_textblock
#16
85 —
#17
alto_textblock
#17
Agenti, nalezající se na nejvzdálenějším oblouku,ti
totiž, kol nichž byl záhadný povoz ujel s báječnou rych-
lostí, zamířili po silnici k usedlosti.
Cestou zvedli oba inspektory, kteří spočívali na zemi
ve vzdálenosti asi sto metrů jeden od druhého, každý
v tratolišti krve.
Roulault byl mrtev.
Kule silného kalibru byla mu vnikla do hlavy za
levým uchem, prorážejíc lebku širokým otvorem.
Smrt byla nešťastníka zachvátila rychle, takže ani
nebyl trpěl bolestmi.
Pokud se agenta Pernona týče, jemu kule vnikla
do prsou.
Nad to pád s kozlíku a kola, jež přes něj byla pře-
jela, způsobily mu zranění nejvážnější.
Jedna noha jeho byla zlomena.
Agent dýchal ještě, ale byl již pozbyl vědomí.
Mrtvý i zraněný naloženi na kočár, aby odvezeni
byli do nemocnice.
Náčelník služby bezpečnostní opakoval v záchvatu
zuřivosti:
»Ach, ničemové! Ach, ti lotři ! Tři muže skolili mně
dnes!... A zrovna nejlepší z lidí mých !... A nemám
ani jednoho z lotrů těch v rukou svých !«
Hněv uchvátil jej tak, že neštítil se ani výrazův
triviálních.
Soptil a křičel:
»Ach, těch lumpů! Darebáků těch! Kéž bych jim
mohl na kůži.«
Náhle ale utišil se.
Byl to policista lepšího zrna. Když byl si výkřiky
oněmi vylil hněv svůj, dovedl se opět již ovládnouti zcela.
#18
alto_textblock
#18
Mezi tím dvanáct agentů policejního komisařství cour-
bevoilského, oblečených v šat občanský, přiblížiti se mělo
různými cestami k usedlosti tak, že by ji oblopovali se
všech stran.
Po silnici pak kočár přivezl by komandanta Tardina,
náčelníka služby bezpečnostní, komisaře courbevoiského
jeho tajemnika.
Roulault a Pernon, když přiblížili se asi na sto
metrů k usedlosti, zastavili se, jakoby si chtěli zapáliti
doutník, v pravdě, aby pozorovali, co se děje, neboť povoz
jakýs stanul před vchodem k usedlosti, a muž jakýsi, jenž
odpovídal popisu, danému o domnělém Ludvíku Boutardovi,
přinesl do povozu jakýsi balíček.
Vrátil se pak do domu, když byl promluvil několik
slov s kočím.
Kůň vozu obrácen byl k Bezonsu.
Ani muž onen, jenž byl z domu vyšel a zase do
něho se vrátil, ani kočí nebyli zpozorovali ještě obou
inspektorů.
V okamžiku tom agenti, kteří měli obklíčiti usedlost,
počali zjevovati se na okolní pláni, obkličujíce již domek
těsněji a těsněji.
Zároveň povoz náčelníka služby bezpečnostní přijížděl
pomalu po silnici, vzdálen jsa asi 300 metrů od obou
inspektorů.
Pernon zašeptal:
»Slyš, nesmíme jim dopřáti času, aby nám ukázali
paty. Kdyby si povšimli, že agenti obklopují usedlost, těmto
nezbylo by již dost času, aby uzavřeli kruh kol letohrádku
a ptáčkové by nám ulítli! Pusťme se tedy hned do nich.«
Roulault přisvědčil;
Zaprodání nepřiteli.
#19
alto_textblock
#19
22