#1
alto_textblock
#1
1904.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v úterý une 19. ledna.
#3
alto_textblock
#3
K čislu 19.
#4
alto_textblock
#4
Na »Národní Listy-
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou-
na měsíc 3 K 80h
#5
alto_textblock
#5
NARUDNÍ
#7
alto_textblock
#7
Čislo v Praze za 2h
a na venkově za 3
#8
alto_textblock
#8
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakc
expedice.
#9
alto_textblock
#9
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Proti ministru války a plukovním řečem.
Z Vídně, 19. ledna. »Neue Frei
Presse« zabývá se stanoviskem, které zaujal
nynější ministr vojenství Pitreich k ja zy-
kové otázce v delegacích. »Jest o hromný
skok — vykládá list — od procesů, které
byly vedeny proti záložníkům, hlásivším se slo-
vem »zde«, až k láskyplnému pěsto-
vání »plukovních řečí«, ke kterému
vojenská správa byla obrácena. Když Taaffe
začal experimentovati s tak zvanou jazykovou
rovnoprávností, byl dalek úmyslu přetvořiti správu,
ale naposledy se k tomu dostal. Nechtěl hnouti
vnitřní řečí, která pro civilní službu je asi
tolik, co velící řeč pro armádu a přece do
ní udělal první průlom výnosem Pražákovým.
Dnes jest ponárodnění vnitřní řeči úřadní
jenom otázkou času a Čechové byli by
ho dosáhli dávno, kdyby, nejsouce vychováni
ke stupňování svých ambicí, se nebyli zdráhali
učiniti malé koncese, které jsou podmínkou, za
niž Němci se vzdáti chtějí odporu svého. To
jest také budoucnost velíci a slu-
žební řeči armádní, zachráněné za
uherské krise, bude-li nastoupena ce
sta ministrem vojenství vytčená
Za Badena bylo často prorokováno, že nebude
aní armáda moci se uzavříti národním ele-
mentům, rovněž jako byrokracie. Je vidět, j ak
tato předpověď se splňuje. Fakta
mají silnější logiku než ministři.«
Z panovnické rodiny.
Z Vídně, 19. ledna. O arcivévodovi Ferdi
nandu Karlovi byly zde a v Praze rozšířeny po
věsti dvě, které spolu souvisí.
Jedna tvrdila, že se přestěhuje z Prahy d
Vídně a na jeho místo že přijde do Prahy arci
vévoda Otto. Tato jedna pověst je vyvrácena
snad jenom zatím topograficky. Arcivévoda Fran
tišek Karel odjel včera do Prahy zpět, arcivé
voda Otto pak odebéře se ve dnech nejblíž
příštich na jih.
Dle druhé pověsti zasnoubí se arci
vévoda Ferdinand Karel s dcero
čelného professora na jedné vy-
soké škole vídeňské. Tato pověsť vy-
vrací se co nejrozhodněji v dnešním »Neue
Wiener Tagblattu« a dodává se, že
arcivévoda dalek jest úmyslu, vykonati tak pro-
nikavou změnu ve svém životě, jakou je že-
nitba s dcerou z rodiny občanské.
»Neues W. Journal« však o této
věci referuje jinak. Nevésta arcivévodova jest —
dle tohoto listu — dcerou professora a děkan
inženýrského oddělení videňské techniky Ema
nuela Czubera a arcivévoda svému příbu
zenstvu projevil prý už pevný úmysl, že si
vezme, předpokládaje ovšem souhlas panov
níkův. Zahořel prý k dívce této mocnou láskou.
#10
alto_textblock
#10
Dáma, kterou si vyvólil, náleží vážné rodiné,
jež požívá ve vídeňské společnosti sympatií. Je
starší dcerou ze dvou, které vzpomenutý pro-
fessor má a jest pokládána vídeňskou kráskou.
Postavy je štíhlé, má bohatý plavý vlas a živé
modré oko, celkový zjev působí dojmem ele-
gance a roztomilosti.
Slečna Czuberova byla v domě svého otce,
čelného to učence, výchována výtečně. Odbyvši
měšťanskou školu, věnovala se studiu jazyků.
Ovládá dokonale slovem i písmem francouzštinu,
angličinu a vlaštinu. Před rokem trpěla poruchou
nervů. Otec její rozhodl se dát ji ku příbuzným
do Prahy, aby tam nalezla trochu uklidnění.
V pražské společnosti poznala slečna Čzuberova
arcivévodu, který k ní pojal hlubokou náklon-
nost, jež byla mladou dámou opětována. Byt
prý několika členy rodiny byl činěn pokus, od-
vrátit arcivévodu od jeho plánu, tož prý — dle
informace »Neues W. Journalu« — nebude
vliv těchto tak tuhý, aby se mohl
pochybovati o faktu svatby.
Zodpovědnost za tato sdělení musí býti zu-
stavena jmenovanému listu.
#11
alto_textblock
#11
Telegrafické zprávy.
#12
alto_textblock
#12
Jmenování.
Z Vídně, 19. ledna. (C.-B). Ministr finane
jmenoval vrchního finančního komisaře dra. Jo
sefa Springra finančním tajemníkem u zem
ského finančního ředitelství v Praze.
Ministr kultu a vyučování jmenoval assi-
stenta na umělecké průmyslové škole v Praze.
Jana Beneše učitelem v 9. služební třídě na
jmenovaném ústavě.
#13
alto_textblock
#13
Z francouzské sněmovny.
Z Paříže, 18. ledna. (C.-B.) Ze sně-
movny poslaniců. (Dokončení.) Bou r a
poukazuje ve své řeči, přimlouvaje se o zakou
pení západní a jižní dráhy, na příklad, jejž v
postátňování železnic dávají Německo, Rakou-
sko a Rusko. Další rokování bylo na zítřek od-
#14
alto_textblock
#14
ročeno.
#15
alto_textblock
#15
Celní tarify.
Z Paříže, 18. ledna. (C.-B.) Ve s ně
movně poslanců rozdána dnes listina, jež
obsahuje výsledky celní komisí uspořádaného
z koumání tarifů německého, anglického,
belgického, italského, ruského, švýcarského atd
Druhá listina s výsledky zkoumání celních ta-
rifů jiných zemí bude co nejdříve na veřejnos
dána. Teprv pak budou z provedených prac
vyvozeny obecné závěry.
#16
alto_textblock
#16
Revoluce v Uruguayi.
Z Buenos Aires, 18. ledna. (C.-B.) »Agence
Havas« oznamuje: Dle telegramu z Montevide
sveden byl u Illescasu krvavý boj m e z
vládním vojiskem a povstal'cii. Po-
vstalci byli prý poraženi. Měli prý obsazeny po-
sice velmi výhodné, ale posily, jež k vládnímu
#17
alto_textblock
#17
vojsku přirazily a kulomety donutily je k ústupu.
Jiná bitka byla prý svedena u Mansavillagry.
Praví se, že Aparicio Saraina na noze byl po-
raněn. Generál Muniz prý povstalce důrazně
#18
alto_textblock
#18
stihá.
#19
alto_textblock
#19
Mladočeši a vláda.
#20
alto_textblock
#20
Vídeňská „Konservative Correspondenz
uveřejňuje z péra dra. Karla Kramáře
tento situační článek:
Z různých stran šíří se zprávy o jakémsi
vyjednávání s českými poslanci a
veřejný tisk trvá na nich přese všechno formální
vyvracení. A přece jsou všechny toho
druhu zvěsti docela bezpodstatny.
Rozumí se samo sebou, že se čeští poslanci
rozmluvám o politické situaci nevyhýbají, ale
takověto docela nezávazné hovory může za vy-
jednávání považovati jenom ten, kdo mermomocí
veřejnosti namluviti chce, že se vyjednává.
A přece jest charakteristickou známkou situace,
že jsou styky mezi vládou a če-
skými poslanci docela přerušeny
a že za trvajících okolností na jejich o b-
novení není lze pomýšleti.
Dosavadní vyjednávání s vládou měla za
následek pro vládu sesílení její posice, pro české
poslance pak vždy jenom pocit zklamání, abych
neužil výrazu ostřejšího. Vláda vi velmi dobře,
co činiti má — další rokování o tom nemělo by
jiného účinku, než že by se panu ministerskému
předsedovi poskytla příležitost, aby tolikráte již
slyšenou řeč o známé blahovůli jeho Excellence
k českému národu ještě jednou a to zajisté na-
prosto zbytečně opakoval.
Sláva pana ministerského předsedy je se-
tkána jenom z jeho krásných řečí a z bezpří-
kladných politických nezdarů. Je-
nom u nás, kde v tak neobyčejných poměrech
žijeme, může se držeti tkanivo tak pavučinové
slabosti. Ale většině vídeňských novin to stačí.
Důvody tohoto přátelského chování nejsou
arci již neznámy ani v kruzích méně zasvěce-
ných a následkem toho je ovzduší tak zvaných
vlivu požívajících vídeňských kruhů, kteréž se
o stavu veřejných věcí jenom četbou novin po-
učují, rozhodně příznivo ministerskému před-
sedovi, kterého noviny den co den vychvalují
a vynášejí.
A tak nemůžeme se ani pevnému postavení
ministerského předsedy příliš diviti, avšak toli-
kéž je jisto, že by bylo nebezpečným klamem,
kdyby se nevěřilo, že nadejde konečně, a snad
dřive, než se namnoze soudí, okamžik, kde nie
nespomůže žádná řeč a žádná chvalořeč novin.
Potřeby státu přihlásí se tak ne-
odbytnou silou, že nebude možno
dále hospodařiti planým parla-
mentarismem paragrafu čtrnáct-
h o. Pak budou musit rozhodující kruhy učiniti
něco, co by státu konečně pomohlo z bahna, do
#21
alto_textblock
#21
FEUILLETON.
#22
alto_textblock
#22
V poštovním oddělení.
#23
alto_textblock
#23
Napsal A. P. Čechov.
#24
alto_textblock
#24
Pohřbívali jsme před několika dny mla
dičkou ženu našeho starého poštmistra Sladko
perceva. Zakopavše krasavici, odebrali jsme se
dle zvyku našich dědů a otců, do poštovního o
dělení na pohřební hody.
Když byly podávány bliny, stařík vdove
hořce zaplakal a pravil:
„Takové krásné, růměnně jsou, jako ne
božka. Takoví krasavci! Zcela takoví!“
„Ano,“ souhlasili hodující, „ena byla
vskutku krasavicí... Ženština prvního řádu!“
„Pravda. Každý se jí obdivoval, kdo se na
ni podíval. Ale, pánové, miloval jsem ji ne pro
krásu, ani ne pro dobrý mrav. Tyto dvě vlastnosti
dány jsou skoro všem ženám a setkáváme se
s nimi dosti často na tomto světě. Miloval jsem
ji pro jinou vlastnost duše. A totiž: miloval
#25
alto_textblock
#25
jsem ji, nebožku, dej ji bůh království nebeské.
proto, že ona při čilosti a veselé povaze muž
svému byla věrna. Byla mi věrna, nehledíc na
to, že jí bylo 20 a mně již 60 let! Byla věrn
mně — starci!“ — Dáček, hodující s námi, vý-
mluvným mručením a pokašláváním projevi
svoji pochybnost.
„Vy tedy nevěříte?“ obrátil se k něm
vdovec.
„To ne, že bych nevěřil,“ zarazil se dáčel
„ale tak... mladé ženy nyní už příliš tento.
rendez-vous... a pod. ..
„Vy pochybujete, ale já vám to dokáži! J
v ní udržoval věrnost různými způsoby, abych
tak řekl strategickými, tak asi jako na příkla
fortifikací... Při měm jednání a chytré povaz
nemohla mne žena moje zradit v žádném případě
Chytrosti své používal jsem k ochraně svého
manželského lože. Znám taková slova, na způso
válečných hesel. Řeknu ona slova a — basta,
mohu spokojeně spát ohledně věrnosti...
„Jaká jsou to slova?“
„Zcela prostá. Rozšiřoval jsem městem ne-
#26
alto_textblock
#26
dáček.
#27
alto_textblock
#27
pěknou pověst. Vám je tato pověst podrobně zná-
ma. Říkal jsem každému: „Moje žena Alena má
poměr s policejním dozorcem Ivanem Aleksěji-
čem Zalichvatským.“ Ta slova dostačila. Ani
jeden člověk neopovážil se chodit za Alenou, ne-
boť se bál strážníkova hněvu. Jak ji někdo viděl,
už utíkal, jen aby si Zalichvatský nic nepomyslil.
Che-che-che! Jen si něco začni s tou vousatou
modlou, bude tě to mrzet! Sestaví hned pět pro-
tokolů o zdravotním stavu. Na příklad uvidí tvoji
kočku na ulici a sepíše protokol, jako by to byl
potulující se dobytek!“
„Tak tedy vaše žena nežila s Ivanem Alek-
sějičem?“ podivili jsme se všichni zdlouha.
„Ne, to je ta moje chytrost, che-che! Tak
co, klamal jsem vás chytře, mládenci, ne? Ta-
kově to jest!“
Uplynuly tři minuty v mlčení. Seděli jsme
mlčky a bylo nám líto a hanba, že nás tak chytře
ošidil ten tlustý, červenonosý stařík.
„Nu, dá bůh, oženíš se podruhé!“ zabručel
Přel. Greta Friedlova.