#1
alto_textblock
#1
1904.
#2
alto_textblock
#2
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
#3
alto_textblock
#3
NARUDNÍ
#4
alto_textblock
#4
V Praze, ve čtvrtek dne 14. ledna.
#5
alto_textblock
#5
LSIi
#6
alto_textblock
#6
K číslu 14.
čislo v Praze za 2n
a na venkově za 3h
#7
alto_textblock
#7
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
#8
alto_textblock
#8
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
#9
alto_textblock
#9
Ministr války a posl. dr. Derschatta.
Z Vídně, 14. ledna. Řeč, kterou měl mi
nistr vojenství Pittreich předevčírem ve
schůzi rozpočtového výboru cislajtánské dele-
gace, nedoznala souhlasu »Vaterlandu«
Tento list je se svými názory politickými na
stanovisku, jaké mohlo býti zastáváno s úspě
chem před půl stoletím, ale které dnes
je naprosto nemožno. Sděluje, že ministr mlu-
vil celé tři hodiny, že řekl mnohem
více, než úřadně bylo uveřejněn
a že dosáhl potlesku. Tohoto potlesku nepřeje
mu orgán historické šlechty a kleru katolického,
protože ministr nepostavil se pří-
kře proti všem požadavkům ma-
darským. Také tím, co včera ministr po
věděl o požadavcích, tlumočených delegáty
Kramářem, Dzieduszickým a Šusteršičem,
není »Vaterland« spokojen.
Aby ostatně vidno bylo, jakému smýšlení
dává projev tento žurnál, aby dále patrno bylo
chování se zástupců t. zv. historické šlechty v
delegacích, jde-li o věci národní a ja-
zykové, ukazujeme k publikaci, kterou vy
dala »německo-nacionální korrespondence« včera
o resolučním návrhu dra. Derschatty.
jehož stručným obsahem jest, že nařízení
otázkách vedení, řízení a vnitřní organisace ar-
mády jest osobním právem, příslušejícím
výhradně panovníko vi, které panov-
ník vykonává bez spolupůsobení zod-
povědných vlád a parlamentů, po-
něvadž prý jenom takovým způsobem zachována
bude na dále výlučnost němčiny a po-
něvadž je nebezpečí, že kdyby spolurozhodovala
při tom exekutiva a legislativa, uplatni ly
by se požadavky jiných národů.
Nevíme, bylo-li rozumno, že pan dr. Der
schatta dal takový komentář a takové pozadí
návrhu, který byl přijat také Poláky a pro
který hlasovali také zástupci konservativního
velkostatku z království českého. Neboť jes
nyní na jevě, že návrh ten neby
dán ze žádných motivů dynasti-
ckých, žádných motivů státních,
že nebyl podán v zájmu tak zvané
jednoty armády, nýbrž jen a je-
dině ze snahy, zachovati nadvládu
němčiny pokud možno také ve
správě vojenské.
Kromě jednoho listu všechny ostatní žur-
nály vzdávají chválu panu Derschattovi, nepo-
stihujíce nikterak, že jeho návrh — nehledě
ani na stránku jazykovou a národní — jest
nejhrubším porušením práv kon-
stitučních. Toliko »Neues Wienen
Journal« odsuzuje co nejrozhod-
něji tento projev a vyslovuje také obavy,
že nepodaří se, co zamýšlel dr. Derschatta po
stránce národní a jazykové. List svou úvahu o
#10
alto_textblock
#10
resoluci předsedy německé strany lidové zakon-
čuje slovy: »Čeho potřebují všichni národové
a zajisté také Němci, nejsou korunní ju-
risté, nýbrž zástupcové práv lido-
vých. Místo loyálních, ale svých práv vědo-
mých sobě občanů a zástupců lidu není za
korunou, nýbrž vedle koruny.«
#11
alto_textblock
#11
Jazykový výnos dra. Körbra.
Ze Lvova, 14. ledna. Zdejším listům sdě-
luje se telegraficky: Následkem instrukce, kte-
rou podal ve sněmovně poslanecké posl. Gi-
zowski jmenem klubu polského, vydal dr
Körber jakožto správce ministerstva spravedlnosti
výnos ke státním zastupitelstvům
haličským, aby při vyhotoveních ve věcech
tiskových, určených pro nejvyšší soudní dvůr,
v příčině kterých byl rozsudek vyhlášen jazykem
polským, užívala napříště polské h
jazyka a nikoli německé ho.
Požadavky Rusů haličských.
Ze Lvova, 14. ledna. V Tarnopoli konal
se včera tábor všech Rusů halič-
ských. Zúčastnily se ho tisíce rolníků. Posl.
Mogilnický referoval o politické si-
tuaci Rusů haličských. Na konec při-
jata tato resoluce: Vyslovuje se důvěra
poslancům ruským na sněmu haličském za to,
že tento sněm opustili. Žádá se rozdělení
Haliče ve dvě části a zřízení dvou
sněmů t. j. zvláštního sněmu ruskéhoa
zvláštního sněmu polského. Žádá se vše-
obecné, přímé volební právo. Vláda
se vyzývá, aby zřídila první třídu ruského
gymnasia ve Stanislavově. Žádá se roz d-
lení zemské školní rady. Protestuje
se proti zákonu zemskému o kance-
lářích pro sprostředkování práce
a žádá se, aby tento zákon nebyl potvrzen.
Žádá se zřízení nových škol obecných, při čemž
bylo vysloveno, že bylo by prospěšnější, zavésti
místo vyučování polštiny němčinu.
#12
alto_textblock
#12
Telegrafické zprávy.
#13
alto_textblock
#13
Jmenování.
Z Vídně, 14. ledna. (C.-B.) Císař jmenoval
dvorního radu nejvyššího kasačního soudu a
člena říšského soudu dra. Karla Pelser a z
Fürnbergu a řádného professora občanského
práva na universitě vídeňské dvorního radu dra.
Josefa svob. pána Scheye právními odborníky
u úřadu patentního a odborného radu dra. Karla
Schimu druhým náměstkem předsedy tohoto
#14
alto_textblock
#14
úřadu.
#15
alto_textblock
#15
Nový poslanec.
Z Pešti, 14. ledna. (C.-B.) V Nagy Karoly
byl zvolen poslancem hr. Karoly 1087 hl. prot
kandidátovi strany neodvislosti. Hrabě K aroly
nepřistoupí k žádné straně.
Smírčí soudy.
z Washingtonu, 14. ledna. (C.-B.) Presi
dent R oo se vel t, přijímaje resoluci usnese
#16
alto_textblock
#16
nou na včerejší, schůzi zástupců všech stran
v zemi na prospěch myšlénky zříditi po celém
světě smírčí soudy, prohlásil, že z plna srdce
souhlasí se snahami konference, aby byl zřízen
mezinárodní smírčí soud. Bude o záležitosti té
co nejpodrobněji uvažovati a učiní všechny
možné kroky, aby byla docílena v té příčině
dohoda mezi Spojenými státy a ostatními národy.
Noví američtí konsulové pro Mukden a Autun.
Z Washingtonu, 14. ledna. (C.-B.) Presi-
dent Roosevelt vykonal už volbu ameri-
ckých konsulů pro Mukden a Autun a předloží
dotyčné spisy již zejtra senátu ke schválení.
Válečné napjetí.
Z Petrohradu, 14. ledna. (C.-B.) Naproti
zprávám, za hranicemi šířeným, konstatuje »ru-
ská telegrafická agentura«, že na úřadních mí-
stech není nic známo o vyplutí ruského loďstv
z Port Arthuru.
Z Londýna, 13. ledna. (C.-B.) »Reuterova
kanc.« oznamuje z Tokia: Odpověď na
ruskou notu byla doručena ruskému vy-
slanci baronu Rosenovi dnes odpoledne.
Ve vyjednávání se pokračuje bez ustanovení
lhůty.
Z Port Saidu, 14. ledna. (C.-B.) Přibyí
sem japonský křižák »Kasuga«.
#17
alto_textblock
#17
Reservátní výnos ministra války
o pěstování a šetření plukovní řeči,
který dne 12. ledna při výkladu společného mi-
nistra války v rozpočtovém výboru rakouské
delegace čten byl, zní doslova takto:
Výnos ministerstva války, vydaný
pro všechna vojenská territori-
ální velitelství praes. č. 7940 ze dne
16. listopadu 1903.
Veliká cena, jež obsažena jest ve
schopnosti, jednati s vojínem v jeho
mateřské řeči, došla výrazu v ustanoveních
služebního řádu, ve výnosu o postupování, ja-
kož i v nařízení o sestavování kvalifikačních li-
stin důstojnických.
Ale proto přece neklade se všude na o s vo-
jení si plukovní řeči důstojni-
ctvem a kadety dostatečná váha.
Nynější způsob boje předpokládá a žádá,
aby každý vojín k samostatnému
jednání byl vychován; to však před-
pokládá zase v přední řadě, aby instruktoři byli
mocni jazyka vojínův. Tlumočení jest
vždycky náhražka, již kontrolo-
vati lze není a která ve mnohých přípa-
dech působí nedorozumění.
Pro rozumově účelné vzdělání mužstva
jest tedy znalost mateřské řeči
vojínovy nezbytna.
Ačkoli ustanovení bodu 95. služebního řádu
pro c. a k. vojsko I. čásť ohledně hlášení krát-
kých zpráv německým jazykem v platnosti zů-
#18
alto_textblock
#18
FEUILLETON.
#19
alto_textblock
#19
Granáty.
#20
alto_textblock
#20
(Z „Moreeaux choisis de prose fiancaise“.
#21
alto_textblock
#21
Flašinetář.
Strážník k flašinetáři
— Máte dovolení hrát na ulici?
— Nemám.
— Tedy mne doprovázejtel
—
S radostí. Co chcete zpívat?
#22
alto_textblock
#22
Poslední pomazání.
Při zkoušce v lékařské škole. Professor:
— Co byste dal osobě, která požila velkou
dávku arseniku?
Žák: — Poslední pomazání.
#23
alto_textblock
#23
Skromnost.
#24
alto_textblock
#24
sobě:
#25
alto_textblock
#25
Špekulant.
#26
alto_textblock
#26
Jistého bodrého venkovana — sedláka, ne-
soucího zaříznutou drůbež, zastavuje dozorce po-
travní daně.
— Kolik? táže se sedlák.
— Dvacet centimů za hlavu.
Sedlák se podvoluje; pak ale praví sán
— Příště jim uřezám hlavy!
#27
alto_textblock
#27
Lazebník sevillský.2)
#28
alto_textblock
#28
Dělejte tělocvik.
—
Vy, příteli, jste hubený a slabý — dě-
lejte tělocvik, ať sesílíte.
— A co mám zase já dělat, jenž jsem příliš
tlusty?
—
Dělejte tělocvik a zhubnete
#29
alto_textblock
#29
Slavný Duval,1) bibliotekář císaře Františka
I., byv tázán na věci z rozličných oborů vědění
odpovídal často: „Nevím.
„Ale,“ řekl mu kdysi jakýsi hlupák, „eísa
vám platí proto, abyste to věděl.
„Platí mně za to, co vím,“ odpovědě
skromně učenec, „kdyby mně platil za to, co ne-
vím, poklady říše by nestačily.
a
#30
alto_textblock
#30
3) Duval, učený archeolog, nar. 1695 v Cham
#31
alto_textblock
#31
V saloně se mluvilo o hudbě.
A propos, praví paní domu jednomu z hostů,
znáte lazebníka sevillského?
— Ne, madame, odpovídá tázaný, holím se
vždy sám!
#32
alto_textblock
#32
7) Komická opera Rossiniho, poprvé dávána v
Římě 1816,
#34
alto_textblock
#34
pagně