ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 d0708630-71ef-11dc-aa6a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
ALTO TextBloky — 23
#1 alto_textblock #1
Románová přiloha
#2 alto_textblock #2
„Národních Listů“ k číslu 12. ze dne 12. ledna 1904.
#3 alto_textblock #3
Různé zprávy. = Moderní zloděj. Z Petrohradu se oznamuje Rusko-japonského sporu použil těchto dnů jakýs vý tečník velmi obratně k loupeži na dráze na trati ro- stovské. Kupec Kosselman a řemeslník Bondarenko jeli ve společnosti elegantního mladého důstojníka. jenž počal hovořit o zdánlivě blízké válce rusko-ja- ponské. »Znám Japonce dokonale,« připomenul pohr. davě, »viděl jsem je před hradbami Pekina. Jediné. nač mohou býti hrdými, jsou jejich voňavky; vzal jsem si jich trochu s sebou.« — Řka to, podal svým spolucestujícím láhev s voňavkou. Čichali k ní a brzy potom — pevně usnuli. Když se probudili, shledali že byli oloupeni o všechny peníze. Falešný knír bylo vše, co ještě zbývalo po »elegantním mladém důstojníku«. = Námořní bitva mezi tureckými a řeckými loďmi. Přítel našeho listu píše nám z Athén: Jelikož turecká vláda zná své milované spojence Řeky a ne- důvěřuje jim proto, obstarává si prostřednictvím vy- slanectva a pomocí vlastních tajných policistů sama vyzvědačské služby v Řecku. Toto opatření přivedl ji již často na stopu piklů, jež se v Řecku kují proti Turecku. Minulý týden odpluly z Pirea čtyři pla- chetní lodě s nákladem dynamitu, prachu a různých zbraní do Turecka. Když se přiblížily ke břehům Thrakie, překvapila je náhle turecká torpední loď poručila jim, by se zastavily, by je prohledala. Po- něvadž dovoz zbraní a nábojů do Turecka je přísně zapovězen a těžce se trestá, nechtěli se kapitáni po- drobiti prohlídce a hleděli se spasiti útěkem, rozpro- střevše všecky plachty po větru. Při tom se rozdě- lili ve dvě oddělení po dvou lodích, plujíce různými směry, by pro každý případ alespoň jedno se před pronásledováním zachránilo. Torpední loď obrátila se proti lodím plujícím směrem k řeckým ostrovům a brzo se jí podařilo dostihnouti obě lodě. Tu ne- zbylo posádce řecké nic jiného, než buď se vzdáti nebo brániti se zbraněmi. Kapitáni rozhodli se pro boj a ozbrojivše rychle plavce vojenskými puškami. počali střelbu proti turecké lodi tak ostře a výdatně. že byla nucena vzdáti se pronásledování a vrátiti se do řeckých vod. Kapitánům se pak podařilo doplouti k ostrovu Skyro, kde byli i s posádkou od přístav- ního úřadu zadržení a podrobeni vyšetřování. Druhé však dvě lodě zastihla na útěku jiná turecká válečná loď a zajmuvši je, dopravila je do Smyrny, kde byli kapitáni a posádka převeženi na břeh a uvězněni. Řecké vyslanectvo v Cařihradě pokouší se marně dosáhnouti pro ně milosti a osvobození. Ze všeho vysvítá zřejmě, že turecké vyslanectví zpravilo svou vládu o odjezdu lodí, neboť turecké pobřežní stráže nikdy by je samy nevypátraly a nechaly by své věrné spojence a přátele vlézti jako myši do pasti. Pozoruhodno jest, že pří- stavní a celní úřady v Pireu nespozorovaly odjezd čtyr lodí, ač jim vystavily zdravotní průkaz a potvr- dily nákladní listy a ač vývoz zbraní a nábojůz Řecka do Turecka byl před několika měsíci králov- ským úkazem zapovězen a ministerstvo turecké vládě svatosvatě připovědělo, zameziti jej. Za takých okol- ností osměluje se ještě Řecko obviňovati Bulharsko že ozbrojuje obyvatele v Makedonii a tvářiti se jako nevinná ovčička, by si zjednalo uznání velmocí za svou mírumilovnost a podporu při zavedení reform v Makedonii. Kdo může věděti, kolik řeckých lodí již dovezlo zbraně a náboje do Makedonie? Z Korfu
#4 alto_textblock #4
děje se dovoz ten do Albanie zcela veřejně, jelikož Řecko hledí ozbrojiti tam pro každý případ své pří- vržence a připraviti si tam půdu pro své plány a nároky. Z té záležitosti by mohly povstati diploma- tické zápletky, jelikož turecká loď pronástedovala podloudníky až do řeckých vod a porušila tak mezi- národní právo, ale vrána vráně oči nevyklube a řecká vláda musí mlčeti, neboť by jen dokázala, že pod- poruje dodáváním zbraní nepokoje v Makedonii a oklamává svého spojence. Co se pak zajatých lodí a posádky ve Smyrně týká, znají Řekové ze staleté zkušenosti prostředky, jimiž je konečně vysvobodía kterým žádný Turek neodolá. Ty jsou: kouzelný bakšiš. = Lupiči na Sicilii. Z Palerma se oznamuje: V poslední době zahájeny opět rozsáhlé operace proti pověstnému sicilskému lupiči Vasalanovi, ale opět bez žádoucího úspěchu. Za to se podařilo tu a tam chytit některé jiné lupiče, nebo aspoň vyplašit je. Policejní zřízenci byli vesměs v šatě občanském, aby, pokud možno, nejvíce se podobali velkostatká- řům a jejich zřízencům anebo loveckým společno- stem. Krátce před Vánocemi došla zpráva, že dva nebezpeční lupiči, Seltino a Mirto, byli pozorováni v okolí Contessa Entellina. Dne 3. t. m. podniklo šest policistů s komisařem v čele bezvýslednou vý- pravu do tamější roklinaté krajiny a vraceli se do Bisacquina, když k nemalému svému překvapení zpo- zorovali nedaleko několika selských stavení, jež ná- ležela někdejšímu baronskému panství Bruga, ně- kolik pěkných osedlaných koní a mezka s nákla dem, přivázaných ve stínu velkého stromu. Přiblíživše se opatrně, shledali, že nedaleko odtud šest ozbrojených mužů sedí u ohně při jídle. Na rozkaz svého velitele obklíčili policejní zřízenci tlupu; avšak také lupiči si povšimli přepadení a s divokými kletbami vysko- čili, chopili se nabitých pušek, skočili za stromy a počali střílet na stihatele. Zatím si policejní zřízenci nalezli úkryt za stromy a skalními balvany a opěto- vali střelbu. Z počátku se jim valně nedařilo. Jeden z nich padl střelen do prsou, tři jiní byli již k boji neschopni. Tu však, když náčelník lupičů vystrčil hlavu za stromem, aby mířil, byl usmrcen dobře mířeným výstřelem do hlavy; smrt jeho vzbudila málomyslnost ostatních, kteří odhodili zbraně a vzdali se. Zápas trval déle než půl hodiny. Pět za- jatých brigantů s odňatými jim zbraněmi a koni od- vedeno do Bisaquina, kdež zjištěno, že usmrcený náčelník lupičů byl Mirto, na jehož hlavu vypsána byla cena 3000 lir; v jeho kapsách nalezeno více než 1300 lir.
#5 alto_textblock #5
Zemřelí v Praze. Dne 4. ledna 1904: Hoffmannová Anna, vdova po skladníku, 71 rok, 552—II. Kovářová Jana, man- želka zvěrolékaře, 29 roků, 644—II. Zelenka Šalamoun, přís. dohodce plodinové bursy, 74 roky, 1432—II. Skopec Antonín, soukromník, 78 roků, 40—IV. Welle- minský Karel, kupec, 49 roků, 801—II. Kostelecký Břetislav, syn hostinského, 3 měs., 129—VI.. Tichá Ludmila, vdova po kočím, 85 roků, 136—VII. Lebrová Johanna, dcera sluhy, 4 roky, 656—VII. Jahelková Marie, manželka pošt. sluhy, 29 roků, 202—VIII. Stibor František, krejčí, 74 roky, 461—VIII. — Ve vše- obecné nemocnici: Tyringer Václav, obuvník, 39 roků. Horník Eduard, strojník, 33 roky. — U Mi- losrdných bratří: Brslen František, zahradník 70 roků. Hirnschrodt František, děkan a vikář, 63 roky.
#6 alto_textblock #6
Dne 5. ledna 1904: Janatová Terezie, krámská, 54 roky, 16—I. Žižkova Marie, dcera služky, 4 měs., 1172—II. Christianová Karla, vdova po šikovateli, 74 roky, 391—III. Štěpánek Josef, hostinský, 59 roků, 1011—I. Schütze Karel, obchodník, 52 roky, 32—II. Tobyáš František, syn obchodníka, 11 měs., 398—VII. Běhounkova Antonie, dcera strojníka, 1 rok, 594—VII. — Ve všeobecné nemocnici: Kratochvíl Fr., c. k. místodržitelský adjunkt, 58 roků. Payer Josef, obuvník, 39 roků. Šandová Anna, manželka dělníka, 30 roků. Vrbová Marie, manžela nádenníka, 66 roků. — U Milosrdných sester: Jonášová Marie, vdova po krejčím, 59 roků. — U Milosrdných bratří: Ebhart Vojtěch, dělník, 66 roků. — U Alžbětinek: Císařová Josefa, manželka zámečníka,
#7 alto_textblock #7
42 roky.
#8 alto_textblock #8
Král. české zem. divadlo v Praze. Národní divadlo.
#9 alto_textblock #9
V úterý, 12. ledna
#10 alto_textblock #10
74. hra v předpl. (2. čtvrtka.) Vilém Tell. Velká historicko-romantická opera o 4 dějstvích. Dle Joua a Bissa nově přeloži! V. J. Novotný. Hudbu složi! G. Rossini. Dirigent František Picka. Režisér Robert Polák. OSOBY: Gessler, císařský náměstek ve Švýcarech, V. Kliment. Rudolf, zván Harras, jeho důvěrník, A. Krössing. Vilém Tell, Walter Fürst, Melchthal, svo- bodníci, Boh. Benoni, E. Pollert, R. Polák, Arnoldě Melchthalův syn, Rich. Figar. Leuthold, svobod- ník, F. Šír. Rybák, B. Pták. Mathilda z Bruneka, A. Bobkova. Hedvika, Tellova choť, M. Klánová. Gemmy Tellův synek, M. Kubátova. Myslivec, J. Žižka, Lid tří krajů: Schwyz, Unterwalden a Uri. Žoldnéři Lukovníci. Po druhém dějství přestávka. Začátek o 7. hod. Konec po 10. hod.
#11 alto_textblock #11
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
#12 alto_textblock #12
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
#13 alto_textblock #13
V úterý, 12. ledna. Začátek o 7. hod, Ve prospěch pana Fr. Čekanského. Po prvé: Překvapení z rozvodu. Francouzská komedie o třech jeonáních od Bissona. Režisér B. Kovář.
#14 alto_textblock #14
Švandovo divadlo na Smíchově.
#15 alto_textblock #15
V úterý, 12. ledna.
#16 alto_textblock #16
Začátek o 7. hod. 34. hra v předplacení (úterní) Jako host vystoupí paní A. Rückova- Břečková. Domov. Drama o 4 jednáních. Napsal K. Sudermann. Přeložil J. Kühnel. Režisér J. Kubík.
#17 alto_textblock #17
na) Král V úterý, 12. ledna. Začátek o 7. hod. Lidové představení za poloviční ceny. Viola aneb: Večer tříkrálový Veselohra o pěti jednáních od Williama Shakespeara
#18 alto_textblock #18
Pištěkovo lidové divadlotntrane.
#19 alto_textblock #19
— 68 —
#20 alto_textblock #20
65 —
#21 alto_textblock #21
Juana vyprávěla mu dobrodružství, jež až dosud byla zakusila. Marius, v náladě velmi rozjařené, vzal ji za bradu a přimhouřiv oko, děl jí »Aj, miláčku, člověk neshledá se každý den s dvo- jicí očí tak ohnivých! Chcešli, odvezu tě do Francie s sebou. Líbilo by se ti to ?« Juana přemýšlela vteřinku. »0, jak ráda bych... Avšak vy pravíte to jen, byste se mi posmíval.« »U všech čertů! Ne, neposmívám se nikterak! Od- vezu tě s sebou, ale na břeh vysadím tě již v Port- Ven- dres, neboť tatík Leonidas by mně pořádně zahrál, kdyby tě nalezl v mé společnosti. Potom zajedu si k tobě želez- nicí. Hodí se ti to tak ?« Juana ozvala se rozhodně »Ano, hodí se mi to, musil bys ale odvézti s sebou i Carlonu.« »Ach, po všech čertech, to by byla veliká závada. Ve Francii si něčeho takového ihned povšimnou. Ji s se- bou odvézti nemohu !« »Tím hůře tedy! Zůstaneme zde! Nechci odjet bez Carlony. Byly jsme vychovány spolu — nesmí mne opustiti !« Marius nedovedl Juanu odvrátiti od rozhodnutí jejího. Po čtrnáct dní svého pobytu v Riu de Janeiro ka- pitán sledoval Juanu denně, nemohl ale dosíci ničeho od ní přes všechny své sliby a prosby. Rozmarný nápad jeho z prvního dne ustoupil citu zatím vážnějšímu. Marius zamiloval se velmi vášnivě do skvostné dívky této s očima jak ohen.
#22 alto_textblock #22
pídili se po něm, poněvadž byl poněkud živě diskutoval se svým soudruhem, uživ při tom i nože — způsob to diskusse dost častý v Italii. V Riu de Janeiro seznámil se s krajankou, hezkou a mladou to dívkou, jež se mu zalíbila. Setkání to dalo život Juaně. Moreno, když byl pracoval v dolech a když také všelikým jiným zaměstnáním se živil, od povolání naklá- dače v přístavu až k povolání gaucha na prerii, nastřádal si konečně nějaké peníze. Zařídil se tudíž pro sebe a otevřel poblíž přístavu krčmu, v níž námořníci, kteří do přístavu dojížděli, bývali hlavními hosty, tvoříce tu společnost, jak lze si pomysliti, hodně míchanou. V tomto prostředí rostlo a dospívalo děvčátko, o je- hož vychování nestaral se nikdo. Uprostřed kouře z dýmek, cigaret, v puchu lihovin a stálou jsouc svědkyní odporného opilství i proklínání, ozývajícího se ve všech jazycích světa, Juana klíčila jako květ na mrvišti, obličeje jsouc jemného a půvabného, ale srdce a ducha již otráveného. Matka její zemřela a zanechala ji teprve pětiletou péči otce jediného, od něhož děvčeti nedostávalo se ale nadbytku jiného nežli nadbytku ran. Telesně vyvíjela se Juana rychle a slibovala státi se krasavicí. V sedmém roce stáří svého počala Juana již obslu- hovati hosty krčmy otcovy a při tom pomáhala jí malá mulatka, jež jsouc bez otce i matky, neměla kam hlavu položit a jež byla o dvě léta starší Juany. Tatík Moreno byl si mulatku tu přivedl z přístavu, kdež, hlady mrouc, žebrala. Zaprodáni nepžitel.
#23 alto_textblock #23
17