#1
alto_textblock
#1
1904.
#2
alto_textblock
#2
Na »Národní Listy-
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80 h
#3
alto_textblock
#3
NARUDNÍ
#4
alto_textblock
#4
V Praze, v úterý dne 12. tedna.
#7
alto_textblock
#7
K číslu 12.
a na venkově za 3b
#8
alto_textblock
#8
Číslo v Praze za 2
#9
alto_textblock
#9
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
#10
alto_textblock
#10
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Hrabě V. V. Šternberk.
Z Vídně, 12. ledna. Z Králové Hradce
telegrafuje se »Neue Fr. Presse«: Na schůz
voličské, konané v neděli, která byla přerušena
v pádem sociálních demokratůa
radikálních pokrokářů, k volbě ne-
oprávněných, měl hrab. Vojtěch Šternberk
řeč, v níž dovozoval, že Čechové mají
všechnu příčinu, aby byli černo-
žlutí! Za debaty sociální demokraté a radi-
kálové vytýkali hr. Šternberkovi, že je pří-
vržencem militarismu. Tento povsta
a volal zvučným hlasem: »Ano, j sem pří-
vržencem militarismu, chci, aby ar-
máda naše byla lepší, než jest dnes!« Po tom
prohlášení nastal takový lomoz, že kandidát
voličové raději opustili místnosti. Sociální de-
mokraté a radikální pokrokáři přijali pak reso-
luci, kterou se program hr. Šternberka odsuzuje.
#11
alto_textblock
#11
Z Nagy Szöllösu, 11. ledna. (C.-B.) Pri
dnešní doplňovací volbě do poslanecké sněmovny
uherského říšského sněmu zvolen byl za po-
slance státní sekretář Jan Sandor.
Kardinál Skrbenský ve Vratislavě.
Z Vratislavi, 12. ledna. (C.-B.) Císař Vi-
lém přijel sem o půl 9. hod. večer z Lands-
hutu a odebral se ihned k večeři do biskup-
ského paláce. Při hostině seděli kardinál kníže-
arcibiskup Skrbenský císaři po pravé, kníže
biskup dr. Kopp po levé straně. Přítomni byli
také tajemník kárdinála Skrbenského Píchaa
tajemník dra. Koppa dr. Steimann.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 12. ledna. »Wiener Zei-
tung« oznamuje: Císař udělil obchodníku a
členu obchodní a živnostenské komory v Li-
berci, Gustavu Ludvíku Jantschovi řád
železné koruny III. třídy s prominutím tax.
Císař udělil praktickému lékaři a staro-
stovi okresního zastupitelstva v Domažlicích
dru. Antonínu Steidlovi rytířský kříž řádu
Františka Josefa.
#12
alto_textblock
#12
spolehlivé prý strany, že je ruský ministr vnitra
Pleve churav a úřadem unaven. Hodlá prý si
vyžádati delší — nejméně celoroční — dovole-
nou, aby se za hranicemi mohl zotavit. Za jeho
dovolené, kteráž by byla jakousi přechodní do-
bou před úplným odstoupením ministra Pleva,
bude prý vnitřní záležitosti spravovati dosavadní
ministrův pomocník generál šl. Val, jehož
Pleve sám a také kníže Meščerskij svého času
doporučili. Kníže Meščerskij je tou dobou u
dvora osobou oblíbenou a byl prý v záležitosti
Plevově k carovi tyto dní do Carského Sela
povolán.
#13
alto_textblock
#13
Z uherského parlamentu.
Z Pešti, 12. ledna. V dnešní schůzi po-
slanecké sněmovny vyřídí se první pa-
ragraf zákona, kterým se stanoví výše kon
tingentu rekrutového. Není vyloučeno.
že obstrukce přípustí dnes také projednání ostat-
ních paragrafů, tak že by sněmovna mohla zejtra
přejíti k projednání zákona, kterým se tento
kontingent povoluje. Hr. Tisza ohlásil včerav
poslanecké sněmovně, že jakmile se odbude
zákon o rekrutech, vezme se v poradu zákon,
kterým se upravují, t. j. zvyšujií. p lalty
úřadnietva, čímž by se činil nátlak na
strany opposiční, aby opposici zastavily.
#14
alto_textblock
#14
Vyznamenání.
#15
alto_textblock
#15
Z Vídně, 12. ledna. (Zvl. telegr.)v Kustodu
universitní knihovny vídeňské, spisovateli a pro-
fesoru češtiny na vídeňské universitě Ferdinandu
Menčíkovi udělen byl rytiřský kříž řádu
Františka Josefa.
#16
alto_textblock
#16
rsso
#17
alto_textblock
#17
Telegrafické zprávy.
#18
alto_textblock
#18
Z Mnichova, 11. ledna. (C.B.) Státn
ministr Podewils onemocněl počátkem
roku chřipkou. Nastalo zlepšení, ale pak se
choroba opět vrátila, tak že státní ministr již
několik dní zase leží
#19
alto_textblock
#19
Ze Srbska.
Z Bělehradu, 11. ledna. (C.-B.) Ve středu
odjede král s celou vládou do Topoly, kdež
sylvestrový večer se ztráví a stoletá památka
prvního srbského povstání oslavena bude. Ve
čtvrtek pak (o pravoslavném novém roce) o po-
ledni vrátí se král a ministři do Bělehradu. —
Dnes nebyla skupština schopna usnášeti
se.1— Tajemník francouzského vyslanectva
Martin sem přijel, Zejtra nepochyb ně
odjedou vyslancové francouzský
belgický. Vyslanec rumunský
odjede zejtra do Bukurešti. a 1
Klamná zpráva.
Ze Sofie, 11.ledna. (C.-B.): Dle zprávy
zAthén doslé roztrhali prý tři bul-
harští důstojních obraz korun-
ního prince řeckého. Věc udála se
však ve skutečností takto: V kavárním, chan-
tánu v Burgasu dostal se jeden bulharský dů-
stojník s četnými Řeky do hádky a hodil po
nich krabičkou na sirky, jež zasáhla náhodou
zasklenou podobiznu korunního prince a roz-
tříštilai
Ministr Pleve chce prý odstoupit.
Z Berlína, 11. ledna. Petrohradšký dopi-
sovatel zdejšího »Lokalanzelgru« dovídá se ze
#20
alto_textblock
#20
Princ Louis Bonaparte v Paříži.
Z Paříže, 11. ledna. (C.B.) Prine L o ujs
Bonaparte sem přibyl a byl na nádraží
přivítán vůdci strany bonapartistické. Byla uči-
něna rozsáhlá opatření za účelem udržení po-
řádku.
Volba předsednictva sněmovny francouzské.
Z Paříža, 11. ledna. (C.-B.) Z parlamen-
tárních kruhů se oznamuje, že strany oppo-
siční, nebude-li míti Brisson při zejtřejší
volbě předsedy poslanecké sněmovny protikandi-
dáta, odevzdají prázdné lístky. Kandida-
tura Jaurésa na místopředsednictví bude umír-
něnými republikány a nacionalisty také tento-
kráte potírána.
Proti vypovídání z Francie.
Z Paříže, 11, ledna. (C.-B.) Posl. Rei-
nach opředložil výboru ligy lidský ch
práv esoluci, ve které poukazuje na případ
Delsorův, navrhuje, aby vláda byla požá-
dána za odstranění práva vypovídacího, anebo
aby byly pro takové výminečné opatření usta-
noveny nové záruky.
lvo K reformám v Makedonii.
ěZ Paříže, 11.ledna. (C.-B.) Z dobrého
pramene se oznamuje, že velitel jízdní republi-
kánské gardy pařížské plukovník V aran d bude
vládou francouzskou v dohodě s ostatními sú-
častněnými mocnostmi vyslán do Makedonie, aby
tam spolupůsobil na reorganisaci tamějšího čet-
#21
alto_textblock
#21
nictvai
#22
alto_textblock
#22
so Nové ministerstvo.
Ze Santiaga de Chile, 11. ledna. (C.-B.)
Nový kabinet je sestaven takto : Ministrem vnitra
jest Rafael Errazuriz Urmeneta, ministrem za-
hraničnícho záležitostí Rajmundo Silva Cruz,
#23
alto_textblock
#23
FEUILLETON
#24
alto_textblock
#24
Vojnarova lípa.
Jako hejno hladových krkavců hnaly se
hordy výbojných Švédů od zpustošené Jaroměře
ik Rychnovsku, vypálily Městec a harcovaly
k Nahořanům.
„Švéda, Švéda!“ volal úzkostlivě lid
prchal, kam prchnouti mohl, nejvíce do hlubo-
kých lesův a skalních slují. Tak hrozně znělo
slovo „Švéda“ 1. 1639, kdy Švédové vlast naš
rapadli.
Sotva dotkla se noha nepřátelská Nahořan
již počalo drancování a již vyšlehl z nejhližšího
statku zhoubný požár, za ním hořel druhý, třetí
a za malou chvíli Nahořany stály v jednom pla-
meni, aby doplnily počet nešťastných dědín če-
ských, o nichž psal později Balbín.
Týž osud stihl i jiné osady, a hnedz valily
se zástupy nepřátelské ke starobylému Krčínu.
Stráž, umístěna nad bystrou Metují, zadula
na svůj roh k východu, jihu a západu; potom
pádila dolů ke kostelu, kde právě shromážděn
byl lid ku pohřbu jakésí ženy. Kostel naplněn
byl zbožným lidem, a stařičký děkan novoměst-
ský sloužil mši svatou za duši zemřelé.
Stráž doběhla k vratům hřbitovním naproti
dveřím chrámovým a zadula v roh co síly stačily.
„Švéda, Švéda!“ rozlehlo se pojednou a
lid hrnul se trojími dveřmi z chrámu. Nastal
zmatek nad zmatek. Děti padaly a křičely, ženy
plakaly a muži drali se ku předu, aby zachránili
#25
alto_textblock
#25
před hrabivým nepřítelém na statku, co jestě
zachrániti se dalo.
Za chvilku kostel byl prázdný; jenom du-
chovní kmet setrval na svém místě, aby dokonal
svatou oběť. I ministranti a kostelník prchli.
„Jsem v rukou Tvých, ó Pane můj! Tvá vůle
se mnou se staň!“ pomodlil se ctihodný kmet
a sloužil mši dále. V tom však již bylo slyšeti
dusot těžkých koní švédských, výskot vojáků,
řinčení a hlomoz zbraní a již i několik výstřelů.
Švédové vidouce, že Krčínští prchaji s do-
bytkem i se vším, co mohli vziti a svázati, po-
spíšili si, aby jich dohonili a oloupili. Právě do-
jeli ke kostelu. Ihned vrazili někteří do svatyně
Páně, aby ji vydrancovali. Někteři zůstali na
hřbitově a lámali železné kříže. V čele těch, již
do chrámu Páně koňmo vrazili, byl mladý, dů-
stojník Valer. Spatřiv kmeta u olláře, jal se mu
spílati.
„Kde jest lid zdejší? Ty zajisté poručil's
mu, aby před námi utekl!“ křičel. Stařec kněz
však neodpovídal, nýbrž sepjav ruce modlil se
vroucně, aby. Hospodin neodvracel od něho ruky
své. —
Švéda, mírností duchovního tím více se roz-
hněvav, namířil na něho bambitku — rána
houkla — houkla i druhá — kule zaryly se
do spodní části oltáře, ale kmet stál neporušen
„Bůh ti odpusť, nešťastníče, že's na sluhu Páně
nevinného vztáhl ruku svou, já ti odpouštím,
řekl stařičký kněz, ruku k nebi pozdvihnuy.
Důstojník Valer se zalekl a obrátiv koně.
prchal z kostela ke svým. Zatím v městečku na-
stal soudný den. Švédové loupili, kde co mohli,
#26
alto_textblock
#26
nakládali na vozy, zabíjeli drůbež i dobyteka
vydrancovali, kde co bylo i zažehli posléz Krčín,
aby zůstavili po sobě stopu novým spáleništěm.
Tichá Metuje se zbarvila rudou září po-
břežných domů, zasmušilo se nebe hustým dý-
mem hořících statkův i zaplakali sousedé krčín-
ští vidouce, jak statky a chalupy rodné hynou
rukou zbujného vojska. Švédové vidouce Krčín
v plamenech, zajásali divoce, jeden zástup jich
se hnul k Novému Městu, druhý pak pádil podle
tvrze budínské, z níž plameny vysoko šlehaly,
za uprchlými obyvateli.
Hrnuli se po staré stezce zemské, která od
Provodova ke Krčínu, po mostě přes Metujia
odtud k Dobrušce se vinula.
V čele zástupu jel důstojník Valer. Když do-
jeli k hluboké rokli u obory, vzepjal se pojednou
Valeroví kůň a hnal střemhlav do rokle. Marné
zdržoval jej důstojník, marně spěchali mu vojáci
na pomoc. Kůn i jezdec sřítili se do propasti a
mžikem bylo po nieh. V téže chvíli ubíral se, do-
slouživ mši sv., stařičký děkan do Nového Města
a vida, co se děje u obory, právil:
„Tam ruka Páně dotkla se nepřátel našich!“
Teprve později se dověděl, že tam bídně skončil
důstojník Valer, jenž ho chtěl u oltáře zastřeliti.
Soused Vojnar, majetník pozemku, na němž
švédský důstojník zahynul, zasadil tam na pa-
mátku lípu a lípě té říkal lid Vojnarová lípa.
V minulém století skácela ji nehodná ruka.
Čásť oltáře, do níž zaryly se kule důstojníka
nepřátelského, jest dosud v chrámě krčínském.
V M. E. F. B.