#1
alto_textblock
#1
190l.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, ve středu dne 2. října.
#3
alto_textblock
#3
K číslu 271.
#4
alto_textblock
#4
Nz »Národní Listy«
ranní a odpolední
spřil. („Nančný Obzor“
ve středu a „Literární
Hlídka“ v pátek)
předplácí se v Prage
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Pošton:
na měsíc 3 K 20
s dvojí zásilkou:
na měsíc 3 K 80h
#5
alto_textblock
#5
AN
Nl
—
llmň-
#6
alto_textblock
#6
Čislo v Praze za 2b
a na venkově za 3b
#7
alto_textblock
#7
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
#8
alto_textblock
#8
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
#9
alto_textblock
#9
Svolání říšské rady.
Z Vídně, 2. října. Úřadní list uve-
řejňuje vlastnoruční přípis císa-
řův ministerskému předsedovi, daný dne 30.
září v Mürzstegu: »Vidí se Mi svol a t
říšskou radu k obnově její činnosti na
17. říjen a ukládám Vám, abyste způsobil,
čeho třeba.
#10
alto_textblock
#10
František Josef m. p.
Dr. Körber m. p.«
Pokud listy zabývají se novou kampaní
říšské rady, činí prognosu prašpatnou.
»Arbeiterzeitung« vyhrožuje, že
vezme brzy za své, podá-li dr. K örber re-
formu tiskového zákona v ten rozum, že zruší
se sice objektivní řízení, za to však odejmou
porotním soudům urážky na cti, spáchané ti-
skem. Dobrými předlohami může prý dr.
Körber odbojné strany přemoci a je sklo-
niti do parlamentního jha, špatnými však
nechytí žádného hejla. Ostatně »Arbeiterzei-
tung« zcela správně soudí, že kritická chvíle
nadejde pro parlament a pro dra. Körbra.
až dojde na rakousko-uherské vy
rovnání.
Sám vládní »Fremdenblatt« ve
stati, věnované nastávající kampani vídeň
ského parlamentu, praví: »Kdo jenom plaše
pozoroval zjevy poslední doby, nebude se
moci dívati jinak do budoucnosti, než pessi-
misticky.«
»Neues Wr. Tagblatt« praví, že
zasedání parlamentu může naplniti
Němce jenom obavami pro jejich
rozháranost, ve které nedovedou se dohod-
nouti ani o předsednictví poslanecké sně-
movny, natož o německém ministru. Tato
nesjednocenost odráží se prý drastickyo
jednotu v českém táboře, která
může býti prý zase podkladem pro parla-
#11
alto_textblock
#11
mentární útvar, jímž by se obnovilo panství
ve slovanském parlamentě.
»Neues Wr. Journal« konečně
zavírá svou stať slovy: »Zasedání parla-
mentnímu dlužno hleděti vstříc jenoms
obavami. Není žádných příznaků, že na-
stalo vyzdravení. Parlament je tak chorý,
jako byl.«
#12
alto_textblock
#12
Uherské volby.
Z Vídně, 2. října. Odtud vysláno včera
vojsko do Uher.
Z Celovce, 2. října. Odtud vyslá-
ny švadrona husarů a tři prapory
pěchoty do Uher.
Ze Záhřeba, 2. října. Dva pra-
pory zdejšího pěšího pluku č. 16
včera o 4. hod. odp. na telegrafický rozkaz
byly poslány zvláštním vlakem do Pešti.
Z Pešti, 2. října. Valná čásť nové
sněmovny poslanecké bude zvolena
již dnes. Celá čítá 413 členů, nepočítaje v to
40 chorvatských. Dnes bude se voliti v 278
venkovských a v 51 městských okre-
sích. Vládní strana, t. zv. liberální, čeká,
že již dnes dobude nadpoloviční vět-
šiny. Od uzavření říšského sněmu zemřelo
7 poslanců, 84 vzdalo se veškerého kandi-
dování hned, 10 pak za volební kampaně,
tak že při nejmenším čtvrtina nové
sněmovny bude záležeti z no-
vých muž ů.
Z Pešti, 2. října. S velkými obavami
čeká se výsledek volby hr. Apponyiho.
Ten má vážného protikandidáta Almassy ho,
pro kterého pracuje president volební ko-
mise Törek. Tento pán přivedl včera 800
voličů AlImassyho do hlavního města
Zde se představili svému kandidátovi, byli
pak bohatě pohostěni a večer zase zvláštním
vlakem odjeli přímo k volbě.
Z Pešti, 2. října. Již jest na volebním
bojišti první mrtvý. Ve volebním okresu
#13
alto_textblock
#13
Velké Tapolčany, kde tak zv. strana lidová
(katolická) bojuje proti vládě, usmrcen byl
volič Michal Honda ze strany vládní.
Dále se oznamuje, že na vládního kan-
didáta Czolosákyho, když objížděl
obec, spáchán byl revolverový atten-
tát. Útočníkovi podařilo se v noci uniknouti.
Z Pešti, 2. října. V hlavním mě-
stě samém jest účastenství při volbách
nevalné. Sotva dvě třetiny voličů vy-
zvedly si do včerejška večer své legitimace.
Počet voličů je tentokráte v Uhrách vůbec
a v hlavním městě zvláště větší, než při
volbách posledních. Myslí se proto, že vý-
sledky dnešních voleb budou známy až
v pozdní hodině noční.
Proti Goluchovskému.
Z Berlína, 2. října. Zpráva, že hr.
Goluchovský učinil rozklady u berlín-
ského kabinetu ve příčině celního ta-
rifu, popudila do krajnosti některé noviny,
kteréž odbývají rakouského ministra zahra-
ničních záležitostí tónem nadmíru zpup-
ným, který sám jest prazvláštní illustrací
k poměru mezi oběma říšemi.
Berlínské »Neueste Nachrich-
ten« píší: »Proti německé osnově, která
jest pouhým návrhem, nepřísluší nikomuv
cizině činiti namitky, také nikoliv spojenému
Rakousku.«
»Deutsche Tageszeitung« vy-
zývá kancléře, aby námitky rakouské jako
nepříslušnost přímo odmítl a nezůstal na ně
dlužen odpověd.
* . .
Z Vídně. 2. října. Úřadní Iist
uveřejňuje vyhlášku ministerstva financí ve
příčině zřízení obvodu pro živno-
stenskou daňtřetía čtvrté třídy
v městském okresu libeňském.
Počet členů, kteří mají sídlo u berního úřadu
v Praze, bude 4 resp. 6.
#14
alto_textblock
#14
FEUILLETON.
#15
alto_textblock
#15
M ouch a.
#16
alto_textblock
#16
Napsala M. Baaro v a.
#17
alto_textblock
#17
Sychravé podzimní odpoledne a neděle
k tomu. Venku moře bláta, oblaka nízkoa
šedé mlhy vyplňují prostor mezi zemí a níz-
kým nebem. Ani větřík se nehýbá, aby mlhy
a mraky rozptýlil, bláto osušil nebo aby aspon
to povadlé, žluté zbylé listí s kaštanů před
okny sházel k zemi, aby nastala aspoň trochu
nějaká změna.
Mrzutě odvrátila se paní doktorová od
okna, u kterého byla valnou část odpoledne
ztrávila a pohledla na hodiny: »Bože, ještě tři
čtvrti hodiny! Ještě celé dlouhé tři čtvrti ho-
diny sama!« Zasténala.
Mladá žena churavěla, nesměla již po ko-
lik dní jizbu opustíti. Jindy se nenudila tak
hrozně. Dopoledne šukala trochu v kuchyni
v bytě, trochu se zabývala čtením a trochu
lehkou ruční prací. A odpoledne býval, její
choť doma, mohla s ním rozprávěti a četl-
zrovna noviny, naslouchala pootevřenými dveřmi,
jak se v kuchyni baví kuchařka hlasitě s ka-
nárkem a plísní oba mladé psíky, dlouhosrsté
»Almiry«.
Však dnes byla mladá žena úplně sama
v bytě. Chotě odvedl jí jakýsi dobrý jeho přes-
polní přítel na obchůzku městem a služka ode-
šla, jako obyčejně v neděli, kamsi na táčky
Muž slíbil, že se nejdéle v šest hodin jistě
vrátí — teď je sotva pět pryč, tedy ještě tři
čtvrti hodiny sama! — Co začít? — Čísti?
Ne vždycky je člověk s to, a byť by byl jindy
sebe horlivějším čtenářem, vžíti se v cizí my-
šlenky a pocity. Zvlášť když je srdce již vlast-
ními city přeplněno — mladá žena se bála,
#18
alto_textblock
#18
aby nepřeteklo. Tedy sáhne k ruční práci ně-
jaké. Ale ta také není s to myšlénky její roz-
ptýliti, ba to jednotvárné počítání ok na jehlici,
do pěti, do devíti a zase do pěti, jen ještě více
dráždí její nervy.
S povzdechem klesla opuštěná paní na po-
hovku a přitiskla líce k polštáři. Tak smutno,
tak nevýslovně smutno už jí dávno nebylo. Cí-
tila, jak se jí ňadra počínají dmouti, srdce jak
se křečovitě stahuje, v obličeji jak jí to škube
a cuká — věděla, že se neubrání déle křečo-
vitému pláči, což by při její nynější chorobě
zajisté neminulo bez osudných následků. Kladla
už jen poslední zoufalý odpor slzám, do očí
se jí deroucím; tu najednou se rozčileně vzcho-
pila. »Co to? Ten protivný bzukot ! Ještě tohle
mi scházelo!« zvolala nervosně.
Byl to bzukot velké staré mouchy, tak
zvané masařky, kterýžto protivný hmyz paní
doktorová odjakživa nenáviděla. Vloudila se ně-
kudy do pokoje a teď jí tu bzučí, bzučí, po-
letujíc sem tam, jako na posměch, tak drze,
tak hlasitě.
»Ničemné ty mouchy nejsou na světě pro
nic jiného než pro zlost!« zvolala. »Ale jen
ať si nemyslí, že mne tady bude beztrestně
rozčilovat !«
Energicky se vzchopila a došla si rychle
do ložnice pro dlouhý ručník, kterým mouchu
snadno zasáhne.
»Život jí nedaruji!« pravila sama k sobě
a zavřela opatrně dveře do vedlejšího pokojei
kuchyně, aby oběť nemohla uniknouti. Ale
kde jenom je? Protivný hmyz ! Bzukot zaznívá
brzy z toho, brzy z onoho kouta jizby. Aha!
Teď se kmitla kolem visací lampy nad stolem.
Vskutku velká, stará, černá moucha. Ale již je
zase ta tam! Marně pátrá oko po ní drahnou
dobu. A přece tu musí být, neb v jizbě to
bzučí nepřetržitě, jako neviditelná struna ně-
jaká. Oči mladé ženy počaly svítiti netrpělivosti.
#19
alto_textblock
#19
Aha, teď už ji zase zahledla, tu ničemnou do-
těru! Krouží vysoko u samého stropu — ted
slétla dolů k oknu. Jen kdyby chtěla usednouti,
aby se jí paní mohla přiblížiti. Ale marně;
protiva ta stále krouží sem tam jako rtuť, jako
šipka, jako posměšný skřítek nějaký. Sotva ji
oko zahledne, už zase zmizí. Není možno ji
postřehnouti, není zraku možno sledovati těkavý
její let. A při tom bzučí, bzučí, bzučí.
»Teď!« Paní mávla šátkem po ní. Jistě
že leží omráčená někde na zemi. »Bohudík!
To trvalo dlouho!« Mezitím však, co panino
oko po ní pátrá na koberci — bzzzz — za-
bzučí jí to opět zcela hlasitě těsně u sa-
mého ucha.
»I toť by člověka...!« Ze všeho hněvu
se mladá žena rozesmála a s novou zuřivostí
jala se pronásledovati protivný hmyz.
Tak míjí minuta za minutou a minuty
tvoří — jak známo — hodiny. Na chodbě za-
zněly kročeje — hned na to oživil veselý hlas
elektrického zvonku příšerné ticho osamotnělého
bytu. Překvapeně pohledla paní na hodiny. »Je
to možné? — Už šest?« Rychle spěla otevříti
choti, neboť on to asi bude. Nemýlila se. Byl
to on. Něžně přivinul ji k sobě a slíbal po-
slední stopy smutku s jejího bílého čela.
Když se jí za chvíli ptal, jak ztrávila to
dlouhé, sychravé nedělní odpoledne, vyprávěla
mu, jak se jí stýskalo, jak zoufale se bránila
slzám, bojíc se, že si křečovitým pláčem znova
na zdraví ublíží, až konečně — — nyní ne-
zdržela se mladá paní smíchu. A bylo také
směšné to poznání, že moucha, ano moucha
jí čas ukrátila a humor zase vrátila.
»A já jsem před chvílí ještě lála, že pro-
tivný ten hmyz není k ničemu jinému než
k zlosti na světě!« To řkouc, běžela paní dok-
torová napraviti svou křivdu. Otevřela oknoa
pustila nevinnou svou oběť na svobodu.