#1
alto_textblock
#1
[tužbou jest dojíti germanisace Cech německou
státní řečí a rozdělením království.
Při tom jest zajímavo, že Němci ve svém
fanatismu zášti národnostní přehlížejí, že po-
žadavky Všeněmců po politickém a ho-
spodářském přimknutí k Německu odporují
prospěchům Němeů rakouský ch.
Němci vidouce svůj ideál, jak i dr. Eppin-
ger ve své poslední řeči přiznal, v bratrské po-
moci Pruska, a planouce horečnou touhou, aby
prostředkem nadvlády pruské dobyli nadvlády
nad rakouskými Slovany a zvláště Čechy, pře-
hlížejí, že tím kopou hrob i samostat-
nosti svého politického posta-
vení v Rakousku a naprosto zapomínají,
že politické přičlenění Rakouska k říši německé
musilo by v samém německém lidu vyvolat ostřejší
separatistické snahy, než jaké způsobilo r. 1870
spojení Bavorska, Würtemberska, Badenskaa
Saska s formálně rovnocenným Pruskem, nebot
pro přimknutí Němců rakouských k říši ně-
mecké nemluví ani historie, ani hospodářské
prospěchy, jaké přece působily u států dříve
uvedených. Prusko v politickém směru
jest moderním státem macchiavellismu, který
pod rouškou jednoty národní chce roz-
šířit své území zrovna tak na újmu ná-
rodností neněmeckých, jako vlastních rodáků
německých. A co se hospodářského mo-
mentu týče, nemohly doznat snahy po vytvoření
celní unie s Německem břitčího odsouzení a ne-
mohly býti provázeny výsměchem sarkastičtějším,
než se stalo na nedávném sjezdu vratislavském
vynikajícím pruským politickým oekonomem
drem. Vossbergem - Rekowem, který
v poradě o chystaných vodních stavbách kon-
statoval, že uvedená celní unie by s ice Ně-
mecku a zvláště Prusku prospěla,
že však nelze očekávati, že by
Rakousko bylo tak krátkozraké
samo pracovalo pro zrušení cel-
ních hranic s Německem, poněvadž
znamenalo by to zkázu a débacle jeho předních
průmyslových odvětví, jak podnikatelů tak děl-
nictva, zvláště v průmyslu železářském a textil-
ním, jež jsou převahou v rukou německýcha
jež neobstály by konkurrenci s neobyčejně vy-
vinutým průmyslem pruským v těchto odvětvích.
To uvádím proto, pokračuje řečník, poněvadz
z toho jest více než jasno, že politickým i ho-
spodářským snahám Všeněmců může býti s úspě-
chem čeleno i se stanoviska čistě něme-
ckých zájmů.
A tu nastává otázka, zda využitkoval této
výhodné situace onen činitel, jemuž především
musí záležeti na integritě státu a blahu
jeho národů? Ptáte se, pánové, zajisté vším
právem, zda a jakým způsobem těchto účinných
zbraní užila proti rozkladnému útoku Všeněmců
vláda a její předseda pan dr. z Körbrů?
Jest tragickou vinou pana ministerského
předsedy, že v této historické chvíli, kdy jemu
bylo nutno říci bud: ano, ne b
ne, kdy šlo o to zaujati zásadní po-
stavení proti proudu země-
zrádnému, kdy musí býti vyloučeno každé
kompromissování a každý ústupek, že on nejen
vyjednával se Všeněmci, nýbrž že i nepopíra-
telnými a nepopíranými ústupky snažil se získati
jejich blahovolnost. Pan dr. Körber udržel se
sice jako ministr, ale jest patrno, že kdyby byl
jednal jako rakouský ministr, nestál by
sice dne kde stojí, ale historie tohoto státu
i jeho !, kda by jeho odhodlání byla musila
zachovati čestnějši vzpomínku, než dnes neb
zejtra učiní. Pan dr. Körber svým smiřováním
a urovnáváním protiv jen za tím účelem, aby
den za dnem mohl vlásti, přivedl věci právě
v opačný extrém, neboť mluvilo-li se
při počátku jeho vlády o usmíření národnostních
protiv, jest dnes jasno, že s pychem německým,
který chce německou státní němčinu, který volá
po rozdělení Čech, aby pro Prusko pracoval.
není možno žádného dohodnutí
a žádného vyjednávání!
Poměry našeho národa dnes jsou takové,
že všechen zájem a každý dech organismu ná-
rodního musí býti obrácen k odvrácení nebez-
pečenství na nás se hrnoucího. Stojíme s a m
v tomto zápase a proto umlknětež boje stran-
nické, jež zvláště dnes podstatně by seslabily
energii a vzmach síly národní. Tento politický
důvod vedl k dohodě volební se stranou
národní a radikální. Nejde o pojištění sil k vo-
lebnímu zápasu proti stranám jiným, nýbrž
o odpověď na kompromiss s ústa-
vověrným velkostatkem a na příliš
důvěřivé přání pana dra. Körbra, by
#2
alto_textblock
#2
Telegraflcké zprávy.
Z Vídně, 2. října. (C.-B.) »Wienen
Zeitung« oznamuje: Císař jmenoval řád-
ného professora na universitě v Bernu dra.
Emila Freymonda řádným professorem
románské filologie na německé universitě
v Praze.
Z Cařihradu, 1. října. (C.-B.) »Agence
de Constantinople« jest zmocněna prohlásiti,
že jest stav věcí v Muši a Sasunu zcela
normální a že se v Muši nestalo nic, co
by opodstatňovalo zprávu některých časopisů.
že tamější Arméni, aby se zabezpečili
před ustavičným pronásledováním, na pra-
voslavnou víru přestoupi li.
Z Říma, 1. října. (C.-B.) Ruský kníže
Nakachidže byl dnes pro nedovolený
návrat odsouzen na dvacet dní do vězení.
#3
alto_textblock
#3
Válka jihoafrická.
Z Melmouthu, 1. října. (C.-B.) »Reute-
rova kancelář« oznamuje: Ztráty Bur
při útoku na tvrz »Itala« odhadují se na 500
mužů. Boj trval devatenáct hodin.
Burové byli po dva dny zaměstnáni pochová-
váním svých mrtvých. Boje zúčastnili se také
generál Louis Botha a velitelé Grabel ar
Emmelt, Anhauser, Oppermann
Seholz a Fodgieter. Tři posledně jme-
novaní velitelé padli.
Boj u tvrzi »Prospekt« trval dese
hodina skončil odražením Burů.
#4
alto_textblock
#4
Volební ruch.
#5
alto_textblock
#5
Voličská schůze ve Slaném. (Původní
zpráva.) Městská rada ve Slaném svolala na
pátek 27. m. m. sehůzi městských voličů do
sálu Občanské záložny. Četně navštívené schůzi
předsedal starosta města p. Ant. Formánek
a byli jí přítomni městská rada, členové obec.
zastupitelstva, živnostníci, obchodníci, učitelé
vůbec intelligence různých oborů. Když před-
sedající pan starosta Ant. Formánek uvítal po-
slance a přítomné, ujal se slova říšský poslanec
r. z. s. pan Václav Hrubý z Opavy. V
líčil podrobně význam nastávajících sněmovních
voleb pro věci národní; vývody jeho, sympa
ticky přijaté, vrcholily v důkazu škodlivosti vy-
tváření proudů stavovských, jejichž zápas stran-
nický vrhá stíny své zvláště na nej
ohroženější půdu národní, do Slez-
ska; řečník uvádí, že strannické hnutí stavov-
ské ve Slezsku podlamuje sílu dosud jednot
ného zápasu národního tím způsobem, že mnohé
mandáty dosud v rukou českých se nalezající
rozkolem uvedeným jsou ohroženy.
Pan posl. Hrubý praví dále, že kompro-
missy uzavřené se stranou národní a radikální,
jsou odpovědí na kompromiss historické šlechty
s německým velkostatkem a vybízeje ke sdru-
žení všech sil, odsuzuje strannickost v mnohých
zápasech politických, dokládaje: Když strany
v Čechách spolu zápasí, my ve Slezsku prvn
cítíme ty rány na svém těle. Po řeči této po-
tleskem provázené dotkl se pan Procház ka,
obchodník ve Slaném, stručnou poznámkou po-
vahy národnostního a hospodářského zápasu,
načež pan dr. Ladislav Dvořák po delš
věcné řeči promluvil o politických poměrech,o
příštích úkolech sněmovních i dosavadní své
činnosti.
Řečník uvádí, že dnešní situaci dosud vti-
skuje ráz zrušení jazykových nařízení, protože
osudný krok tento nevyvolal na straně německé
to utišení, v něž doufaly rozhodující kruhy, svo-
lujíce ke zrušení jazykových nařízení, nýbrž
posílil slábnoucí již a s beznadějností zápasu
již počítající hnuti proti rovnoprávnosti jazy-
kové, jež pojednou vyvrcholilo v revolu čn
zápas Všeněmců proti základním
podminkám existence našeho ná-
roda a státu rakouského.
Místo uklidnění očekávaného opanoval pole
vášnivý fanatismus zášti národnostní, místo
uspokojení z vítězství nabytého vede mass
německé lačnost splnění nových poža-
davků bez konce, místo očekávaného smí-
ření národnostního, hlásá se stranami něme-
ckými heslo ke germanisaci našeho národaa
státoprávnímu a hospodářskému přivtělení státn
rakouského k říši německé. Vítězství Všeněmců
slilo německé strany v jednu útočnou kohortu
a změnilo pojmy o důslednosti politického pro-
gramu jednotlivých německých stran tou měrou,
že německá strana pokroková svůj svato-
dušní program, kterým přiznávala českým
okresům českou vnitřní řeč úřadní, opustila ve
#6
alto_textblock
#6
svém nedávném volebním provolání, jehož strannický zápas v našem království podrazi
#7
alto_textblock
#7
nohy delegaci české a zatemnil oči národu na-
šemu, by v celé bujaré síle neobrátil se proti
tomu proudu, jenž usiluje o jeho kulturní a
politické podmanění.
Řečník promlouvá dále o potěšitelném zjevu,
že již tato dohoda přispěla k zachování jistého
zvýšeného niveau strannických zápasů volebních
a dokládá: Co mysliti měl si náš průměrný če-
ský člověk o povaze strannického zápasu, který
veden byl proti muži tak vynikajících vlast-
ností, jakým byl zesnulý dr. Josef Kaizl.
U hrobu jeho otevřeného s úctou sklonily své
prapory všecky téměř naše strany. Zdaž nebylo
možno, aby již za života jeho byl ušetřen muži
tomuto mnohý tvrdý a bolestný osten, který ve
strannické zášti byl vbodán v jeho duši tak
citlivou a něžnou. I ten, kdo nestál na stejné
čáře politické taktiky s ním, měl si připome-
nouti slova, jež pronesl Peel o Palmerstonovi:
»Bojujeme proti němu, ale jsme
hrdi na něhos
P. dr. Ladislav Dvořák zmiňuje se dále
o proudech stavovských a vzpomínaje památ-
ného usnesení živnostnictva českého, jež při-
hlížejíc k celkové politické situaci národa
svého, odmítlo před rokem drem. Luegrem
fedrovaný pokus zvířiti známým návrhem
na opravu živnostenského řádu stavovskou
otázku i v kruzích živnostenských, vyslovuje
přesvědčení, že i proud stavovský v rolnictvu
vzbuzený, jest pomíjejícím zjevem bez naděje
na úspěchy v budoucnosti. Řečník dotýká se
dále nejbližších úkolů sněmu a své činnosti sně-
movní, načež končí svou řeč déle než 1 hodinu
trvající za všeobecného souhlasu a potlesku
přítomných.
Dotazy ku přítomným poslancům přednesli
potom pp. Neubert, majitel knihtiskárny,
Scheinpflug, JUDr. Hohlweg, advokát
a K. V. Sedláček, městský radní.
Když k nim jak pan dr. Ladislav Dvořák,
tak pan Václav Hrubý za souhlasu interpel-
lantův odpověděli, navrhl pan městský radní
Duras přijetí této resoluce:
»My shromáždění voličové král. města
Slaného, vyslechnuvše zprávy svých pánů po-
slanců, rady Václava Hrubého a dra. Ladislava
Dvořáka, vyslovujeme jim oběma úplnou
důvěru a prohlašujeme pana JUDra. Ladi-
slava Dvořáka, dosavadního zemského
poslance, za kandidáta poslanectví pro nastáva-
jící volbu do sněmu za městskou skupinu naši
a zavazujeme se, že všemi silami o jeho opětné
zvolení se přičiníme. Soustavný útok německých
stran na zákony zaručenou rovnoprávnost jazyka
našeho a na státoprávní jednotu nedílného krá-
lovství českého vybízí sám všechny členy ná-
roda našeho, aby k odražení požadavku
německé státní řeči a rozdělení
království českého spojili se
všichni v jednotný obranný šik
ku záchraně vlasti, kterým by za-
žehnány byly zhoubné proudy sta-
vovského třídění a osobní politiky.,
Předsedající pan starosta Formánek
konstatoval ke konci velmi zdařilé a animované
této schůze, jež trvala od 48. do 1311. hodiny
večer, že resoluce přijata byla všemi hla sy
proti jednomu (hlasu radikálního pokrokáře).
#8
alto_textblock
#8
Že Železného Brodu. Říšský poslanec
pan dr. Karel Kramář svolal na den
28. září t. r. do Železného Brodu schůzi voličů,
na které se představil jako kandidát poslanectví
na sněm král. českého. Schůze byla velmi četně
navštívena, zejmena zástupci venkova. Za před-
sedu schůze byl zvolen p. Kotrba, starosta
města Železného Brodu.
Pan posl. dr. Kramář označil v úvodu své
řeči dnešní politickou situaci za velice vážnou,
ba kritickou. Není zvyklý vyličovati situaci ani
v barvách růžových ani ve zbytečně temných, ale
jest zvyklý říci pravdu, pravdu otevřenou, bez
ohledu, zda-li mu to přinese přízeň či nepřízeň.
Dnešní stav české politiky je třeba uvažo-
vati se stanoviska dvojího. Po vydání jazykových
nařízení přistoupily t. zv. umírněné německé strany
k vládě a žádaly, aby zrušila jazyková nařízení,
že nastane v německém lidu klid a pustému
řádění Všeněmců že bude učiněna přítrž.
Vláda poslechla, zrušila jazyková nařízení
bez veškeré kompensace a zasadila tak českému
národu ránu, která se nedá zapomenouti.
Nicméně ten osudný krok ze dne 17. října
zůstal na německé strany bez účinku. Ba na-
opak! Zpychly ještě více, Všeněmci nabyli tím
půdy a jejich pustý a zemězrádný program při-
jímají ostatní strany německé za svůj. Dnes
i ten ústavověrný velkostatek a levice v panské