ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 cfeee8b0-66ef-11dc-ba4c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 6
#1 alto_textblock #1
vezl španělskému vyslanci od sultána notu, jejíž obsah jest prý uspokojivý. Sultán po- volil prý svobodný obchod s potravinami podél celého pobřeží Z Londýna, 30. září. (C.-B.) Státn příjmy obnášely za právě minulé čtvrtletí 28,636.347 liber šterlinků, což znamená prdti souhlasnému období roku loňského plus 1,422.970 liber šterlinků Z Kahýry, 30. září. (C.-B.) Arab Paša přibyl sem dnes z Colomba.
#2 alto_textblock #2
Denní zprávy. — Poslední prý slovo k »rozdělení diécesi« pronáší pražský klerikální orgán dnes v tomto doslovném znění: »Náš poslední člá- nek k »rozdělení diécesí« v čísle 261. dne 23. září naskrze neuspokojil jisté listy a proto daly své nevůli projev svým obvyklým způsobem. Neuspokojil hlavně proto, že následoval až teprve za měsic po předehozí zprávě oněch listů. Odpovídáme, že článek náš žádnou od- povědí zmíněných listů nebyl, ale platil veřej- nosti vůbec, a čtenářům »Katol. Listů« (dobré vůle) zvlášt. Nemůže býti tedy řeči o nějakém opozdění odpovědi. — Také k naší dnešní zprávě nedáváme se pohnouti vyzváním listů takového druhu. Co nás k ní pobádá, jest ta okolnost, že i ti, kteří by vůči nezaručeným a ledabylým zprávám — jak se poslední čas roztrušují — chladnokrevnými zůstati a s klidnou důvěrou k svým představeným vzhlížeti měli, těmito zprá- vami se dali rozčiliti. Prohlašujeme tedy na základě nejspolehlivějších informací, že arci- biskupský Ordinariát ani o změně administrační v arcidiécesi pražské, ani o nějakém rozdělení diécesí na základě národnostním, ani o utvoření nějaké nové diécese v církevní provincii české nikdy a s nižádným úřadem nevyjednával. Do- mluvili jsme.« Jest velice možno a snad i pravdivo, že dosud arcibiskupský ordinariát nevyjednával v té věci se žádným úřadem, tím však dokonce není řečeno, že by nebylo ustanoveno a k okamžitému uvedení ve skutečnost připraveno 1. nástupnictví svět. biskupa dra. Frinda v lito- měřické diécesí, 2. vyloučení německých vika- riátů z diécesí králohradecké a pražské i připo- jení jich k diécesi litoměřické od českých vika- riátů oprostěné a sjednocení všech těchto ně- meckých částí v jedinou diécesi německou, 3. po. tlačení všech práv českého jazyka v duchovní správě v kat. chrámech, v území takto církevně německy uzavřeném. 4. zřízení ryze německého gen. vikariátu v Praze, založení ryze německého semináře v Litoměřicích a »vyčištění« kapitoly litoměřické od Čechů. K přípravě těchto věcí až k naprosté jich hotovosti není totiž naprosto zapotřebí žádného vyjednávání arcibiskupského ordinariátu s nějakým úřadem politickým, kte- réžto jednání může trvati po případě v rozhod- ném okamžiku půl hodiny, pakliže jen všichni ostatní činitelé jsou k souhlasu takovému již důkladně zpracováni. Nám to jest jasno, že arci- biskupský ordinariát sám, aniž by s některým světským úřadem byl vyjednával, může byti dnes v majetku aktů zanášejících se národnost- ním roztržením české provincie a obsahujících úplnou jeho přípravu. Jest zároveň také stejně jasno, že i na straně politické t. j. u místodr- žitelství a ministerstva záležitost tato dospěla k stejné zralosti jako v nejdůstojnějším lůně arcibiskupském, aniž by bylo nutno, ofici- álně vyjednávati s nějakým církevním úřadem. Oba půlkruhy budou v daném okamžiku spo- jeny dvěma rázy kladiva v jedinou obruč. Vždyt poukazováno právě k pokoutnosti akce směřu- jící k národnostnímu roztržení království če- ského církví či lépe řečeno kurií, k agitaci, kte- ráž se stojně horlivě se strany německého kleru vede jak u církevních úřadů a to nejen u ordi- nariátu, ale i u nunciatury a stolice papežské v Římě, o čemž máme zaručené z prá vy z pramene, kterýž co do kompe- tence nezadá žádnému jinému, tak i u nejvyšších instancí politických. Dnešní kusé, vyhýbavé, hlavní věci se střežící dementi kleri- kálního orgánu pražského dlužno považovati za jenom za další nepřímé potvrzení fakt námi uve- dených, neboť jsme přesvědčeni, že by tento list způsobem co nejradostnějším a nej- ochotnějším vyvrátil každý stín podezření kdyby jen mohl i nedal by na ně čekati ani půl dne neřku-li měsíc. Není-li do opravdy na věci nic a pakliže se skutečně nepracuje n místech nepovolaných i úřadně oprávněných k církevnímu roztržení království našeho, což zůstává nepopřeno, anebo, pakliže snahy tyto, jak se z klerikální strany také ani nepopírá,
#3 alto_textblock #3
sledovány jsou němackonacionálním duchoven- stvem s veškerou vehemenci, ale bez na- děje, proč se zadržuje české veřejnosti blaho- slavené poselství tohoto znění: »Arcibísku pražský, jakožto primas království českéhoa tudíž strážce jeho nedílnosti po přednosti nikdy nepodá ruky své k takovému národnímu rozdě, lení jeho a s ním téhož smýšlení jsou jeho bi- skupové!« To by byla řeč, na kterou bychom byli nuceni umlknout, což bychom také mile- rádi a s největší satisfakcí učinili. Dnešní de- menti »Katolických Listů« v té příčině ne- znamená ani tolik jako překlenutí propasti mo- touzem ba naopak výhrada, jakou list vyslo- vuje, že posledním timto slovem domluvil, jest zlobným výkřikem špatného svědomí, kteréž rádo se bude ukájeti touto výhradou, aby mlu- viti nemusilo. Marně pak se naši klerikálové pokoušejí těmito po dětsku z bláta uplácanými hrázemi staviti proud, jehož hukot z daleka se ozývá, anebo podrážděnými narážkami zastrašiti vlastence mezi českým duchovenstvem. Kdyby se české duchovenstvo samo v brzku neodho- dlalo k nejříznější v té věci akci, bude k tomu přinuceno lidem, který by se však ve svém hnutí nezastavil! Tolik na srozuměnou. Přité příležitosti dlužno zaznamenati protest veške- rého duchovenstva mělnického vikariátu, usne- sený na konferenci dne 24. září, kterýž začíná adresou oddanosti litoměřickému rektoru Korda- covi a končí tímto prohlášením: »Rovněž pro- hlašují podepsaní, že k zamýšlenému rozdělení diécesí dle národností, o kterém tolik se píše a mluví a které dosud auktoritativně vyvráceno nebylo, nikdy nepřistoupí a že oproti podobným snahám škódlivým i církvi i české vlasti státi budou jako jeden muž! Na Mělníku, v září 1901. Duchovenstvo vikariátu mělnického.« — Posl. dr. Jan Žáček, předseda Ná- rodního klubu v Brně, promluvil v nedělní jeho schůzi řeč, kterouž podáváme v dnešním ranním čísle ve stručném výtahu. Její odstavec o mo- ravských smiřovačkách zasluhuje však bližšího přihlédnutí a záslužného ocenění. Pan dr. Žáček uznal za dobré mluviti o morav- ských punktacích jako starozákonní Jehova, oděn jsa v mystický mrak tajemnůstkářství, kteréž nedovoluje mu mluviti o jakýchsi neprozraze- ných a neprozraditelných výhodách pro morav- ské Čechy, spojených s vytrváním jich zástupců ve stálém vyrovnacím výboru. Jakkoli jest viděti celým vyrovnacím výborem moravským a jeho vyrovnacím materiálem nejinak než jako nejčist- ším horským křišťálem, tak jest celá ta věc průhledná, uvádí pan poslanec dr. Žáček při každé příležitosti do počtu neznámé veličiny taktické a věcné a vytýká nám jich neznalost tudíž neoprávněnost k boji sproti smiřovačkám. Tak stalo se i v neděli. Tyto neznámé taktické a věcné momenty záleží v tom, že čeští zá- stupci ve výboru vyrovnacím umínili si nevy- stupovati z něho za žádnou cenu, nýbrž po- skytnouti přednost východu Němcům. S tímto vytrváním ve výboru vyrovnacím spojena jest nějaká obrovská odměna, neznámo od kohoa především nesmírné morální zadostučinění, že čeští členové výboru stůj co stůj, ať se děje co chce, vytrvali v osvědčené své mírumilovnostia smířlivosti. Tato rekovná vytrvalost dožila se už mučednické koruny. Je to veřejná o studa národní, jejíž trny vrývají se do myslitel- ských a státnických čel českých zástupců ve stálém vyrovnacím výboře v tomto momentu. Po Litovli každý Čech na Moravě a i v království pociťuje další setrvání Čechů ve vyrovnacím výboru ja- kožto zahanbení. Pan doktor Jan Žáček spatřuje v požadavku, aby čeští poslanci z výboru toho vystoupili za »úkaz úpadku veřejné intelligence, úkaz úpadku charakteru (1!) politického«, Na to pravíme my, že jakkoli po celou letošní kampan moravských smiřovaček akci vyrovnací na zá- kladě d'Elvertových i Stránského elaborátův návrhů považovali jsme za nejvýš škodnou věci národa českého a to nejen na Moravě, po lito- velské neděli považujeme další setrvání českých členů ve vyrovnacím výboru nejen za nebez- pečné jich vlastní cti, nýbrž i cti, mandátem jim svěrené. Zdá se, že se na Moravě ani ne- uvědomuje celá ohromnost litovelského zločinu, možno-li za týden po něm slyšeti z úst jed- noho z nejpřednějších mužů moravských ještě hájení české účasti na smiřovací akci s na- rážkou na intelligenci a karakter. »A celé to naše moravské tak zv. smiřování«, pravil dr. Žáček, — »název to lichý a k lichým úsudkům svádějící — nemělo a nemá nyní jiného účelu, než právě také takového detailního, účel ten, aby ten stav národního našeho uvědomění anebo
#4 alto_textblock #4
ty aapírace naše, o jichž oprávněnosti úsilovnou prací podařilo se nám přesvědčiti o d- půrce naše, přivedeny byly u nich také k platnosti a tím k definitiv- nímu zabezpečení. Jest to pro stě směšno, míní-li kdo, že národní zápas náš vůbec a úplně dá se za- stavit, — ale co se provésti dá, jest jeho vyřízení pro určité fáse.« »Platnost a definitivní zabezpečení« k jakému přivedeno u odpůrce národního na Moravě na př. dobytí Litovle českou její většinou, přišlo ke skvělému osvědčení právě vpádem německých Hunů týden před tím, než dr. Žáček prohlašovál smiřovačky za věc celého národa, dokládaje: »Vždy vážně, věrně, důstojně a rozhodně nechat vedena jest politika naše!« Průbéhem nastáva- jícího sněmovního zasedání moravského zasedne pan dr. Žáček zase k zelenému stolu s baronem d'Elvertem, Attilou moravských Hunů, který vedl osobně své šiky do Litovle, za tím účelem, aby vytřískal své kollegy české z vyrovnacího výboru. S úžasem shledá, že se mu to nepodařilo a toto zklamání bude hojivou náplastí na litovelské hrbety a hlavy .. — Rodinné zprávy. Slečna Emilie Burešova ze Starého Místa u Jičína a pan Josef Jirsa, hraběcí Šlikovský účetní v Křelině u Jičína, slaviti budou sňatek svůj dne 7. října 1901 o 11. hod. dopolední v chrámu ve Velíši. — Nová budova matiční školy v Č. Bu- dějovicích na Lineckém předměstí byla v den sv. Václava vysvěcena za ohromné účasti českého obyvatelstva z Budějovic a okolí. Obřady církevní vykonal monsig. Rodler a slavnostní řeč promluvil p. dr. Aug. Zátka. Příležitostné zpěvy přednesl sbor 120 studujících české reálky, řízený professo- rem p. T. Markem. Skola pozůstává z nádherné. dvoupatrové budovy, jejíž místnosti zařízeny jsou nejúčelněji. Umístěna je tu pětitřídní obecná škola chlapecká a dívčí a opatrovna. Stavbu provedl inž. p. Pfeffermann dle svých plánů, sgrafita na průčelí (Tómu ze Štítného, Přemysla Otakara a Jana Amosa Komenského) provedl malíř p. Ludvík Kuba, medail- lonový relief dra. Zátky, zakladatele budějovické Matice školské modeloval p. Rákosník z Prahy. — Pneumatická pošta v Praze a na Král. Vinohradech. V měsíci září letošního roku, to jest od 4. do 30. září bylo u posledně uvedené stanice 1187 pneumatických korrespondencí a 4792 telegra- mů, tudíž dohromady 5979 kusů podáno a doručeno. Z toho viděti jest, že zařízení pneumatické u nás náležitě a utěšeně se osvědčuje a při brzkém dopl- nění v ostatních předměstích úkolu svému úplně — Příhody z tratí elektrických drah. Před domem čp. 595-III. na Újezdě dnes po 7. hod. ranní srazil se motorový vůz č. 120, ze Smíchova na nový kamenný most jedoucí, s nákladním povo- zem, jejž řídil kočí Frant. Bartoň. Při srážce byla na motorovém voze poškozena mříž. — Diurnista Josef Jiřinský, 55 let starý a na Celné býdlící, byl včera při přechodu jízdní dráhy na Újezdě zachycen motor. vozem elektr. dráhy č. 136, byl povalen a utrpěl četné odřeniny a krevní podlitiny. Po lékařském při- spění byl diurnista ponechán v domácím ošetřování. Jiřinský jest hluchý a svojí nepozorností nehodu Zatýkání žebráků. V minulém týdnu bylo v pražském policejním obvodu zatčeno 76 osob pro žebrotu. —Výbuch na ulici. V Havlíčkově třídě na Král. Vinohradech včera před 6. hod. odpolední pod koly motorového vozu č. 160 vybuchla patrona, kterou do koleje položil neznámý pachatel. Tříska patrony vlétla kolemjdoucímu obuvnickému pomoc- níku Frant. Juričovi z č. 338 na Kr. Vinohradech do pravé ruky, ale nezpůsobila mu těžké poranění. — Nehody a úrazy. Josef Langer, 54letý tru- hlář ze Švarcenbergské třídy č. 21. na Smíchově, včera večer na schodech před svým příbytkem sklouzl, upadl a utrpěl těžké otřesení mozku. Zraněný bylv drožce odvezen do všeobecné nemocnice. — Deseti- letý synek kočího Jan Skrbek z čís. 139 ve Štítného ulici na Žižkově včera odpoledne na vrchu Zižkově upadl do příkopu tak nešťastně, že utrpěl těžké po- ranění na pravé noze. Chlapec byl v ambulančním voze žižkovské záchranné stanice odvezen do vše- obecné nemocnice. — Vražda dívky u Náchoda. V sobotu ve- čer zatkli četníci poblíže Olešnice u Nového Města nad Metují krejčího Nováka z Lipého pro podezření, že zavraždil a spálil i5letou Marii Suchánkovu, No- vák dopraven byl do vazby k okresnímu soudu. — Probodnut vidlemi. V Bílovicích u Bře- clavy upadl v neděli rolník Mikuláš Šabata na půdě na vidle tak nešťastně, že probodl si břicho veskrze, až hroty vidlí pronikly mu z těla pod žebry. Těžce zraněný dopraven byl do všeobecné nemocnice v Brně. — Zavraždil tohána. V obci Lišni u Brna žili spolu 53letý nádenník František Beneš a muž jeho dcery Martin Kopecký, ale znepříjemňovali své žití stálými hádkami a různicemi. Beneš požíval příliš mnoho lihovin a často se opíjel a kdykoli přišel napilý domů, nadával Kopeckému. To stalo se také dne 26. t. m., když vrátil se z hostince domu opilý. Kopecký však tentokráte nadávek tchána ne- snesl a vrhl se za pomoci kamenníka Vavřince Sochla, továrního dělníka Jana Zoufala a Vojtěcha Zemana na něj, srazil jej holi k zemi a šlapal po něm. Konečně vytáhl jej na dvůr a utloukl jej tam sekyrou. Za řádění Kopeckého stál Jan Zoufal s hmoždýřem v ruce nedaleko něho a k jeho vražed- nému činu klidně přihlížel. Vrah i jeho pomocníci byli zatčení a dopravení k soudu.
#5 alto_textblock #5
dostojí.
#6 alto_textblock #6
zavinil.