#1
alto_textblock
#1
Ročník XXXIV.
#2
alto_textblock
#2
HOSPODÁŘSKÝ LIST.
#3
alto_textblock
#3
Str. 423.
#4
alto_textblock
#4
Omrtí. P. Václav Limberský, rolník
v Oojezdci, správce lesních školek, majitel
záslužného kříže atd., neočekávaně dne 16.
t. m. zemřel. Zesnolý byl v celém okršku
pro svou bodrou povahu oblíben a dříve vele-
činný zemědělec. — Bndiž mu země lehká!
Obilí stále stoupá. Dne 18./5. zvýšila se
na pražské burse plodinové cena pšenice o
1 К na 1 9, cena žita o 80 h. — 50 kg
pšenice znamenalo 15 80—16 05, čili 1 q
pšenice za ЗРбО—зг'Ю; žita 50 kg za
10 35 — Ю'бЬ К. — Na vídeňské burse prodávána
uher. pšenice 50 kg za 15'80 až
16’08K; 1 kg pšeničné mouky prodával se za
62 h. — Netřeba ani připomenouti, že rolnictvo
z těchto vysokých cen ničeho nemá,
poněvadž dávno již své zásoby vyprodalo.
Obmezeni pěstováni eukrovky v království
českém odhaduje se na 15——
V Cechách vyrábí se ročně prflměrně 8,000.000 <?
bílého cukru. Vezmeme li menší cbmezeni,
t. j. 15^, obnáší menší výroba rafinády
1.200.000 q. Tím bude značně zmenšena doprava,
mnohá dráha se stane pasivní; dělnictvo
nalezne méně zaměstnání; zmenší se spotřeba
uhlí; strojnické továrny redukovati budou
výrobu atd. Vůbec bude miti zmenšení osevu
řepy nedozírné následky — jichž vina padá
úplně na vrub cukrovarů. Snad vláda se konečně
vzchopí— ovšem teprv tehdy, až ucítí
úbytek daní ve svých pokladnách !
Spotřeba eukru v Evropě obnáší ročně asi
8.800.000 lun (1 tuna 1000 kg). Německo
vyrobí ročně 2,073 100 t„ Rakousko-Uhersko
1,224.800 t., Francie 1,028.600 t., Rusko
1,005.900 t. Zbytek vyrábí Belgie, Holandsko
a Švédsko. Při spotřebě má se to však jinak.
#5
alto_textblock
#5
česká hespod. společnost pro markrab.
Moravské v Brně pořádá společ. exkorsi na
hospod, výstavu do Lipska, kde odbývána
bude ve dny 17.—22. června velká hospod,
výstava němec, hospod, společnosti. Uvádíme
jen na př., že tam bude 10.000 strojů a
mezi nimi 130 novinek. S návštěvou výstavy
spojí se exkurse do Halle a Quedlin-
burku. — Exkurse potrvá 4— 5 dnů ; dráha
bude státi z Brna do Quedlinburku a zpět
60 K. — Přihlášky к exkursi se přijímají do
5. června v kanceláři české ústř. hospod,
společnosti v Brně, zemský dům. Exkurse
vyjede v úterý dne 15. června.
Üstav pro výrobu zdravotního mléka pro
děti zařízen byl v Hradci Králové. Účelem
jeho jest vyráběli čisté a zdravé mléko a tím
zmenšiti značnou úmrtnost dítek. Y čísle
budoucím podáme obšírnější popis.
Věelařský kurs na lisování a šití slaměných
a rákosových desk úlových a sestavování
z nich úlů, stojanů i ležanů pořádá kuratorium
rolnické školy v Kostelci n. Ori.
v místnostech školních ve dnech 22. a 29.
května a 5. června vždy od 1 do 5 hod. odp.
Kurs řídí p. K. Pazourek, říd. učitel zeměd.
rady atd. z Čestic u Častolovic.
Moravské pivovary uvařily v r. 1907 celkem
1,811.494 M piva ~ 8 6®/0 celé rakouské
výroby. Daně pivní zaplaceno na Moravě
téhož roku 6,574.747 К (v Rakousku
81,660.758 K). Největší pivovary na Moravě
byly: Starobrněnský 274.316 hl, brněnský
112.252 hl, přerovský 110.122 hl, morav.-
ostravský Strassmannův 83.502 hl, litovelský
akciový 70.104 hl, mor.-ostravský akciový
62,841 hl a j.
#6
alto_textblock
#6
Na 1 obyvatele připadá ročně: v Anglii
44'52 kg, Švýcarsku 24'21, Dánsku 23‘40,
Holandsku 20'12, Švédsku 17,99, Francii
16'64, Německu 13'88, Belgii 10‘73, Rakousku
8, Rusku б'бЗ, Španělsku 4'55, Turecku
3*66, Rumunsku 3‘46, Srbsku 312,
Itálii 2"80 a v Bulharsku 2'67 kg. V Rakousku
připadlo by dle výroby na hlavu
47 kg, zatím ale spotřebuje se pouze 8 kg,
protože cena cukru jest příliš vysoká, sel. u.
Krajinská výstava hospod, zviřeetva koná
se v den 28. června v Prostějově v místnostech
pivovaru. Pořádá ji hospod, spolek.
#7
alto_textblock
#7
meslná. Světoznámé jsou výrobky uměleckého
průmyslu cařihradského, koberce smyrnské a j.
#8
alto_textblock
#8
Do Turecka bylo
v milionech piastrů:
#9
alto_textblock
#9
bavlněnýcli látek 409
cukru 261
obilí a mouky . .156
plátna 160
příze . . ..... 147
▼lněných látek . .130
rýže 108
petroleje 104
kávy 95
kažmíru 64
koberců .... 57
zboží železného . . 55
železa 49 1
V ý v
sur. hedvábí a kokonů 293
hroznů . . . . 235
obilí a mouky . .188
mohairů 91
smokví 90
kávy 89
opia 73
koží 73
valonek 62
Inskovín 58
rud 55
a
#10
alto_textblock
#10
1905—6 přivezeno
#11
alto_textblock
#11
papíru ..... 39
stavebního dříví . 39
nití ....... 36
léků a drog . 85
koží vydělaných . . 34
„ surových ... 33
zvířat . • . . 32
zboží hedbávného . 30
líhu . . . 28
klobouků a fezů . 27
sádla 24
kamenného uhlí . . 24
a j-
o z :
ovoce 55
olivového ovoce . . 54
bavlny 51
vlny 50
vajec 50
koberců 42
datlí 34
sesamu 31
ořechů 29
zvířat 27
kamenného uhlí . 22
]. (Dokončení.)
#12
alto_textblock
#12
* . *
Dobytkářský knrs ve Ždánieieb,
pořádaný hospod, spolkem pardubickým, zahájen
byl v neděli dne 16/6. za přítomnosti 65 účastníků.
Předseda red. Eckert, naznačiv důležitost kursu,
udělil slovo p. prof. J. Stříteskému, který pojednal
„o ošetřováni dobytka v ohledu zdravotním'1.
Velmi pěkná přednáška vyvolala živou debatu, na
které se súčastnili pp. : J. Voltr, předseda dobytkářského
družstva z Hubeníc; Vodička ze Syrovátky
a Syrůček ze Ždánic. Výsledek debaty
byl přijmutí následujících návrhů:
„Požádá se rada říšská, klub poslanců agrár-
nich a zemědělská rada:
1. Aby zřízena byla co nejdříve vysoká česká
zvěrolékařská škola v Praze, která by se mohla
připojit jako fakulta к vysoké škole zemědělské.
2. Čes. vysoká škola zvěrolékařská necht pěstuje
více směr hospodářský, kdežto něm. vys. škola
zvěrolékařská ve Vídni, připojená vojenské škole
zvěrolékařaké, zabývá se více zvěrolékařstvlm koní.
3. Na zvěrolékařské škole buďtež pořádány
zvláštní kratší kursy pro rolnictvo.
4. Zemědělská rada budiž požádána, aby ustanovila
zvláštního kočovného učitele pro zvířecí
porodnictví a zvěrolékařství.“
Mezi tím dostavil se do schůze vzácný host,
p. Fr. Dvořáček, zvěrolékař města Prahy, jenž
pojednal o otázce: „Budoucí pojištováni hovězího
dobytka11. Přednášející upozornil na nový
zákon veterinářský, který od 1.11. 1910 do života
vstoupí. Má-li bytí dobytek hovězí zušleebtován
a čím dále tím větší ceny nabývat!, musí býti kapitál,
do dobytka vložený, pojištěn a jelikož nelze
pomýšleli na zřízeni pojišťovny zemské: buďtež
zřízeny vzájemné, dobrovolné pojišťovny obecni.
Řečník vyličuje všestranné výhody pojišťoven
těchto a slibuje několik přednášek v okresu o zřizování
pojišťoven těch odbývali.
Pojednáváme v úv. či. o zařízení pojišťoven těch.
Tím zajímavá schůze ukončena.
#13
alto_textblock
#13
Cis. 237. Krmím zelenou směskou: ozimým žitem
a ozimou vikcu. Mohu počítali, že po pose
#14
alto_textblock
#14
čení vika ještě vyrazí, tak že by se mohla za-
orati co zelené hnojivo? v. и.
Odpověď: Vikev neobrazí tou měrou aoy
dala jen poněkud vydatné zelené hnojení Obrost
je tím spořejší, čím více vikev do květu dospěje.
Čís. 238. Osm majitelů pozemků nestejně velikých
jezdí po jediné cestě, která jest vlastnictvím
pouze jediného z nich, kdežto ostatní mají jenom
právo služebnosti po cestě té jezdili. Cesta je nyní
tak rozbiiá že není možno ani po ní jezdit, hdo
ji má spravovali a jakým dílem, dle daní či
dle výměry? H.b.vN.
Odpověď: V občanském zákoně není pro podobný
případ, jako je Váš, jiného ustanovení než
v § 483. obč. zák., kde se praví, že ti, kdo mají
právo služebnosti, musí vésti náklad a udržování
služebného pozemku, tedy cesty, a jestli majitel
cesty také sám užívá, že musí к tomu též poměrně
přispěli Jest tedy jisto, že všichni uživatelé musí
přispěti poměrně, ale otázka, dle jakého poměru,
v zákoně výslovné řešena není. Tuto otázku sluší
zodpověděli tak, že mají přispívali dle výměry
pozemků, pro které cesty té užívají. Poměr výměty
těch pozemků bude asi stejný s poměrem
dani z těchto pozemků předepsaných. Kdyby však
tomu tak nebylo a některé pozemky byly daleko
výnosnější než jiné stejné rozlohy, slušelo by
náklad na opravu cesty rozdéliti dle daní, ježto
v tomto případě by pomér daní přesněji vyjadřoval
prospěch, jaký z cesty jednotliví uživatelé
její mají. A tento prospěch jest rozhodným měřítkem
při stanovení příspěvku jednotlivců na
náklady a opravy. or. s. z.
Cis. 239. Jsem majitelkou usedlosti, ve které
je hostinec a kovárna. Hostinec byl vystavěn v
r. 1886, později přistavěna stodola a konečně
stáje a kovářská dílna; vše to má čp. 16. —
Až do 31. prosince 1908 byl pronajat hostinec
i kovárna, každý jinému pachtéři. Nyní jsem postoupila
hostinec synovi, kdežto kovárna dosud
je pronajata. Usedlost čp )6 byla přiznána celá
к dani činžovní. Nyní pak jsme žádali, aby daň
činžovní z hostince, jenž už pachtován není, byla
odepsána. Pao inspektor mi to odepřel z toho
důvodu, že prý hostinec i kovárna jsou pod
jedním čís. pop. a že by se daň mohla zvlášť
předepsat z každé budovy jen, kdyby měla každa
své zvláštní čís. pop. Podotýkám, že bývalý nájemce
kovárny se mi též vystěhoval a staví si
novou kovárno, takže budu musit místnosti kovárny
změnit v obytné pro podruha. P. inspektor
naléhá na vyplnění místopisu, aby se prý kovárna
mohla zapsat co samostatné čís. popisné.
Fr. i
Odpověď: Dle našeho mínění nelze dle platných
zákonných ustanovení, aby z hostince byla
předepsána daň domovní třídní a z kovárny daň
domovní činžovní, pokud jsou to součásti jednoho
čís. popisného. Musili byste tedy si pro-
střednictvlm právního zástupce zařídili, aby kovárna
obdržela zvláštní čís. popisu, načež Vám
pouze z ní bude předepsána daň činžovní ; to
bude pro Vás s prospěchem i když to budete
používat jako byt. Dr. s. z.
Cis. 240. Bylo by prospěšno kapry prikrmovali
černým žitným chlebem? F: v K:
Odpověď: Ovšem, ale přibrmování na př.
lupinou anebo krevním krmivém pro ryby přijde
levněji a je také úspěšnější. Krmivo takové má
na př. J. Strnad, Pardubice.
Cis. 141. Prasata požírají pod sebou stelivo
a slámu a při tom špatně žerou. Jaky prostředek
je proti tomu ? Hosp.-it.-bes. ve SC. N.
Odpověď: Dejte prasnici do žrádla picni
vápno anebo rozdrcené, v plotně vypálené kosti ;
rovněž tak udělejte selatům.
#15
alto_textblock
#15
mi Záležitosti spolkové. Ш
#16
alto_textblock
#16
Hospodářský spolek pro okresy Chrudim,
Nasavrky a Hlinsko koná výroční valnou hromadu
v neděli, dne 23. května o 10. hod. dopoledne
v místnostech ohr. zastupitelstva v Chrudimi.
Pořad jednání : 1. Zpráva jednatelská, pokladní
a přehlížitelů účtů za rok 1908. 2. Volba předsedy
a tří místopředsedů. 3. Volba jednatele, pokladníka
a dvou přehlížitelů účtů. 4. Volba výboru.
5. Volba 1 člena do kuratoria zim. hosp.
školy a 1 člena do kuratoria hospodyňské školy
v Chrudimi. 6. Návrh na změnu stanov.
Hospod, čten. beseda v Dol. Ředicích,
společně s hospod, spolkem pro okres holický,
pořádají v dnech 20., 28. a 81. května cy-