«fr 422.

HOSPODÁŘSKÝ LIST.

Rečník XXXIV.

sèsti směrem theoretickým i praktickým. Pro vSeobecné vzdělání synů rolníků nej- menších a pro nejširší vrstvy zemědělců, kteří nemohou synv na zim. hospod, školách­ vydržovali: bicftež zřízeny »náležitě reorganizované hospod, školy pokračovací* s povinnou návštěvou ó i 14—16 let pro každého, kdo hospodář, školu navštěvovati nemůže. Školství to musí býti zemi zbudováno­ a pod jeho dohled postaveno. Co se týče »odborného vzděláni praktického».,­ doporučovali bychom, aby každý,kdo samostatnému vedení hospodářské živnosti věnovali se chce: „musil se prokázali vysvědčením­ o nej měn'1 lleté pnxí“. Dále žádáme, »aby v každém okresu byli vy- hledáni hospodáři zkušeni, s odborným vzděláním, pokrokově na svých usedlostech hospodařící», a subvence na pokusnictví, hnojení, chov dobytka atd. aby se soustředily­ na tyto usedlosti, které by se tím staly vzornými a praktickými školami. Rozptylování subvencí dle nynějšího systému­ často spíše škodí, než prospěje; dostávají se často do rukou zemědělců odborně­ nevyškolených a mnohý pokus — protože neodborně proveden — selže a neslouží okolí za příklad, ale za výstrahu. Způsobem navrhovaným by se také po hisnictví systematicky provádělo, a jsouc dle klíče na jednotlivé okresy rozděleno: uspokojilo by veškery zemědělské kruhy. Otázky uvedené j sou akutní a byli bychom štastni, kdyby nezůstaly bez povšimnutí, jako děje se to u nás často s otázkami důležitými,­ nevycházejí-li z kruhů vedoucích. «><з. Uschovávání uhlí pod vodou. *«^*dežto se ještě před několika lety my- slelo, že nesmí se při nložení na hro- «S Ä madě uhlí voda ani dotknonti : zjistilo se před třemi roky v Anglii přesnými pokusy, „že uhlí má se uschovávati pod vodou“.­ Elektrická společnost v Chicagu uschovává­ nyní veškeré své ohromné zásoby uhlí jen pod vodou, v ohromných nádržkách, které pojmou 14.000 t. uhlí. Z nádržek se uhlí parními, dírkovanými lopatkami vybírá, při

čemž většina vody z uhlí zase odkape. Podnikatelé nabyli totiž — na základě přesných pokusů — přesvědčení, že se tím zabrání velkým­ ztrátám, jimž uhlí při obvyklém ukládání ve skladišti podléhá. Jest ovšem pravda, že při uložení pod vodou také uhlí ztráty utrpí; avšak ztráty ty jsou. zcela nepatrné oproti velkým ztrátám při leženi va skladišti. Největších ztrát ntrpi uhlí při ležení na hromadě ve skladištích tím, že vnímá kyslík a že okysličením povstává veliké množství různých uhlovodíků, jež do vzduchu unikají; nastává pozvolné spalování. Při ležení pod vodou ovšem uhlovodíky se tvořiti a do vzduchu unikati nemohou. A ztráty tímto okysličením způsobené jsou velice značné. Ovšem že výška ztrát těch závisí od celé řady okolností — avšak zjištěno: „že někdy dostoupí až na 26°/0 celé zásoby uhlí“, kdežto ztráty při uschování nhlí pod vodou jsou jen zcela nepatrné. Jediná obava záležela by snad v tom, že uhlí z vody vyhozené, leží-li pak delší dobu vlhké na hromadě, mohlo by se zapálili; avšak dosud se tak nikde nestalo. Uložením uhlí pod vodou mohou se zejména­ závody, jež mají veliké zásoby uhlí na skladě, před značnými ztrátami uchrániti. Nechť se ve směru tom pokusy provedou. Nechť se vyšetří ztráty, leží-li uhlí delší dobu na hromadě.

ЕЭ m л Ш ЕЕ ЁЁ Ш ЕЕ

rEBlEBlEBllESlEBllEBlIÍllEBlESlEBlSJSIEB

ES

Našim hospodyňkám doporu- - - čujeme vřele » - Bergrovu cikorii ; jesí nejlepší.

ES ä a a a a ä

ЕЕ

lESlESlEEÍEEiEEBESlfíl ISÍEBSEElEEIEEIFE

а

Il

Drobnosti hospodářské.

t

Jak donutíme dobytek к ryehlému povstání­ se země. Vstřikněme dobytku trochu vody do ucha a zvíře vstane okamžitě; nebo

nasypme dobytčeti do obou nozder něco země neb trávy. Neobvyklý pocit v nose nažene zvířeti tolik strachu, že okamžitě vyskočí. Střílení dó mraků vzalo u nás konečně za své. C. k. ministerstvo orby odepřelo další poskytování subvencí, vzhledem к tomu, že střílení nemělo ani praktický význam, tím méně pak vědecky bylo prokázáno. Všeliké pokusy ukázaly naprostou bezóčelnost. Dešťovky sou užitečný. — Žerou pouze látky setlívající. Zatahují do svých děr rour- kovitých listy a stonky rostlin, zatahují jiné organické látky, aby tam zahnily a jim za potravu­ sloužily. Stěny svých děr pokrývají hlenem,­ jímž půdu hnojí; děrami drenují půdu a přivádí do ní vzduch, za vlhkých nocí a po dešti na povrchu půdy kladou spirálně zakroužené hromádky černavého výkalu a i tím půdu hnojí. Jediné, co činí dešťovky neoblíbenými,­ jest, „že zatahují také zavadié, právě vysazené rostliny“, ale jen tehdy, když rošt linky ty vysazené odumřely. — Než v dobré půdě humusové a v kořenáčích jsou hostem nevítaným. Chceme-li je z kořenáčů vypuditi, zalévejme rostlinky vodou, do níž přimíšeno trochu odvaru ze zelených slupek a nebo listů ořechových. Odvar ten neuškodí rostlinám^ zničí ale dešťovky. — Stejně dobrým je odvar z kaštanů. Kaštany vaří se ve vodě, načež se scedí a nechají vychladnouti; vodou tou pak zaléváme květiny. Nejlepší krmivo pro holuby jest ječmen a pohanka. Zvláště druhy ušlechtilejší jsou při tom zdravé a mají hojně připlodku. Hrách a vikev jsou krmivém těžkým; způsobují­ nemoce, často i smrt. Vikev jest spíše ještě snesitelnější, než hrách. Ira Drobné zprávy, ras Nový president českého odboru zemědělské­ rady král. českého. Životopis jeho podali­ jsme v čís. 30. t. 1. Pan Ad. Pro kápek­ jest 40 roků stár, statkářem v Kutlířích u Kolína, synem známého rolníka a čes. spisovatele­ J. A. Prokůpka; jest akademicky vzdělán a přejeme mu, aby hojných služeb prokázal českému zemědělství !

e obyv. bezprostřední državy 2,987.100 24,028.900 8 poplatné státy (Bulharsko,­ Egypt a j) . . 1,091.506 13,912.224 13 državy v cizí správě (Bosna a Hercegovina,­ Kréta a j ) . 9.601 248.114 26 celkem 4,148.000 40,246.300 9 Zemědělství v Turecku jest dosud velice zanedbané a proto také nevýnosné, ačkoliv jsou tam veškeré poměry přírodní všem odvětvím­ výroby zemědělské velice příznivé. Zemědělci­ jsou také postiženi velkými daněmi. Na velikou překážku rozkvětu zemědělství jsou zastaralé poměry agrární. Veškerá půda náleží sultánovi, zemědělci nejsou její vlastníci, ale pouze ji užívají. Rozsáhlé državy pozemkové­ náleží náboženským fondům, mešitám a j., jimž připadají pozemky pozůstalé po zemědělcích,­ kteří zemřeli bez přímých dědicův. Spolehlivější statistiky zemědělské výroby ▼ Turecku vůbec není. R. 1907 bylo Turecko postiženo velkou neúrodou. V Anatolii byla sklizena sotva polovice průměrné sklizně. R. 1907 musilo

býti do Turecka přivezeno z ciziny asi 75.000 t. pšenice, 16.000 t. kukuřice a j. Mouky bylo do Turecka přivezeno r. 1907 817.843 (r. 1906: 517.853) pytlů. Přívoz tento Činil: Г. 1905 r. 1906 r. 1907 z Bulharska 72.991 pytlů 35.897 pytlů 87.989 pytlů z Italie . 4.800 „ 2.957 „ 87.819 „ z Marseillu 28325 „ 22.425 „ 357.648 „ z Rumunska 108.080 „ 240.425 „ 198.778 „ z Rusi . 320 794 „ 215.600 „ 85.109 „ Z Uher činil přívoz mouky asi 10 vagonů. V novější době se rozšiřuje pěstováni bavlníku. Vývozhavlny již převyšuje 50 mil. piastrů ročně. Zahradnictví a ovocnářství jest pokročilé. Ovoce se vyváží za 18 mil., fíků za 50 mil., datlí za 30 mil., olivového oleje za více než 20 mil., vinných hroznů téměř za 200 milionů­ piastrů. Tabáku se klidí ročně více než 30 mil. кд. Ve finančním období 1906—7 bylo prodáno­ tabáku za 2,332.195 (v r. 1905—6 za 2,350.149) tur. 1. Turecká společnost tabákové­ regie přijala r. 1907: 205-2 mil. piastrů, o 2-4 mil. piastrů méně než r. 1906. Z Turecka se vyváží ročně kávy za více než za 50 mil. piastrů.

V asijském Turecku se klidí ročně přes 300.000 kg máku, vývoz činí 70 mil. piastrů. Kokonů se klidí ročně 7'5 mil. kg ; vývoz kokonů a surového hedvábí činí ročně 250 mil. piastrů. čerstvých kokonů bylo sebráno v Anatolii­ r. 1906—7 oproti předchozímu roka méně o 816.601 kg. Chov dobytka jest v Turecku ve stavu zbědo • váném. V zimě r. 1907 zahynulo v Anatolii 40^ dobytka hlavně vlivem nepříznivé povětrnosti. V chovu domácího zvířectva vyniká chov koní. Z Turecka se vyváží živých zvířat za 30 mil., koží za 65 mil., vlny za 40 mil. piastrů.­ Nasolených ryb se vyváži z Turecka za 15 mil., mořských hub za 7 mil. piastrů. V hornictví má toliko těžení olověných a. měděných rud větší důležitosti hospodářské. Těchto rud se vyváží ročně asi za 45 mil. piastrů. Soli bylo vyvezeno r. 1907; 100,501.677 kg, oproti r. 1906 více 0 28,479.910 kg. Z toho vývozu připadalo na brit. Indii 86,699.89R kg, ostatek připadá na balkánské státy. Velký průmysl se v Turecku dosud neujal,, toliko v některých odvětvích vyniká výroba ře-