#1
alto_textblock
#1
Str ana2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
10. května 1909. Číslo 128
#4
alto_textblock
#4
zažene všecky slušné živly z veřejného života,
sož je snad přáním těch pánů!
Při první volbě řekl zvítězivší kandidát, »že
radikalismus je na postupu a že lid se k němu
kloní«. Je to prapodivné, že to řekl kandidát
pana Klofáče, onoho Klofáče, jenž prohlásil, »že
planý radikalismus je nesmysl !«
Těchto dnů řekl mi jistý slovanský posla-
nec: »Ten radikalismus nás ubíjí!« A klonl-li
se lid k němu, rozhodne ovšem sám o svém
osudu, ale míním, že bude pozdě až nahlédne,
že radikálové jejnevedli cestou správnou. Cesta
správná je jen cesta zdravého rozumu a pozdě
se to nahlédne, jako dnes nahližíme, že r. 1618
rady Žerotinovy byly dobré a že r. 1848 radi-
kalismus rozmetal velké naděje českého národa.
Však národ jest kůjcem svého osudu a také
rozhodne.
Na říšské radě očekávají nás dvě veliké
předlohy hospodářské a sociální.
Teď poslanec nesmí býti jen polilikem, musl
a sice úsilovně si všímati otázek hospodářských
i sociálních.
Jen dvou o'ázek chci se dotknouti, jež
zdají se mně veliké váhy a jež nás očekávají
sanace zemských financí a pojišťění pro případ
stáři, dvě velké otázky, které také nás bluboce
se dotýkají. Musíme se přičiniti, aby z první
předlohy nestala se jen sanace financí státních
jež válečnými přípravami jsou silně podkopány
a při druhé předloze, aby pojištění v plně miře
dostalo se také živnostnietvu a zemědělcům.
Nebudu se o jiných věcech šířiti, podotý-
kám jen, že návrh na změnu daně domovnía
činžovní, po níž tolik se volá a jež v minulých
zasedáních vládní předlohou — ač nedostateč
nou — byla zabájena, v tomto zasedání nebyl
opakován. Bude úsilovnou snahou naší, aby
i zde stala se náprava.
V posledním zasedání před Velikonocem
vyřízena byla velmi důležitá pro nás předloha
postátnění severní a severozápadní dráhy.
O tom se veřejně skoro ani nemluví. Je
lo u nás zvláštní. Když svobodomyslná strana
učiní něco dobrého, skoro úplně se o tom mlčí
Když se jí něco nezdaři, jsou toho noviny plny.
Postátnění drah způsobeno z veliké části záslu-
hou naší strany. Záhy zesnulý přitel Kaftan
iniciativními návrhy věc takřka zahájil a příte
Maštálka svou úsilovnou snahou a svojí píli věe
účinně popoháněi, neméně i poslanec Neumann.
Kdyby jiná politická strana jen toto po-
státnění byla provedla, byla by u jiného náruda
velebena, ale Mladočeší musí býti potíráni, ae
vykonají cokoli. Těm patří jen samé výtky-
S různých stran slyšeti hlasy, že Staročeši
vymohli českou universitu a že my nevymohl
ničeho. Ti, kdo tak mluví, zapomínají, že zu
nás zřízena v Brně česká technika, že převzto
české gymnasium v Opavě do státní správya
že v Čechách, na Moravě a ve Slezku zřízena
celá řada českých středních škol a rovněz
velký počet středních škol obecních a zem
ských převzat do státní správy. V nynější
době, přiliš praktické, snad se toho nedbá. Ale
což veliký podnik regulování řek českých není
naší zásluhou? Nevidi se nyní, jak ohromný
z toho prospěch pro naši vlast? Vzpomínáte si,
pánově, jak se nám spílalo, že za regulace
sme za Koerbra na čas obstrukci zanechali?
Pamatuji si velmi dobře, když jednoho dne
— bylo to asi v jednu hodinu v noci — naše
parlamentní komise: Kaizl, Brzorád, Kramář,
Kaftan, Maštalka a já — nevím, jmenuji-l
správně jména všecka, na tom však nezáleží —
jsme tu vče s Koerbrem dohodli. Doprovázel jsem
pak v noci Kaizla domů a pravil jsem: »Pr-
teli, za to se nám bude v Čechách zase hrozne
spílat, protože účinky objeví se teprve za léta.«
Ksizl pravil: »Máš pravdu, avšak krajiny, kde
regulace se provedou budou nám blahořečit«. Vidim
dnes jak Kaizl měl pravdu a proto myslíms
a utěšuji se, že také teď mnohému se spilá, kte-
rému v budoucnosti dostane se uznání.
Chci teď ještě dotknouti se několika mís
ze své chrudimaké a kutnohorské řeči.
Řekl jsem, že bylo chybou, že jsme neřeki
vždy lidu pravdu. Radikálové té mé řeči užilia
četl jsem, že řekli na Vyšehradě: »Nevolte
Mladočechy, Pacák řekl, že nemluvilí lidu
pravdu«.
Aby pšnové nemohli po druhé mých slov
zneužiti, pravím: »Ano, řekl jsem to a trvám
při tom, že neřekli jsme lidu pravdu tu, že
mnohé z věel, jež na nás se žádaly, byly nad
nuše sily a že ne každé doby dá se dosíci
všeho. A to bylo příčinou, že lid pak vida, že
jsme toho neb onoho nedosáhli, minil, že tím
byla naje »ehabost a slabost« vinna. Ukazovali
jsme lidu stále jen státoprávní program, jehož
splnění lid po čtyřicet let se nedočkal. A proto
jsem radil v minulých schůzích, aby sdělán
byl vedle toho velkého programu program
aktuální, či program pro denní potřebu. Návrh
ten zodpověděn tím, že opouštím státní právo.
Můj návrh, aby mladočeská, staročeská,
agrární a realistická strana srazily se v jeden
celek k hájení středních stavů, zodpověděn ná-
mitkou s jedné strany, že je to úkolem stran
jen konservativních, s druhé strany, že je to
úkolem stran radikálních. A přece jest takové
sdružení nanejvýše nutným, nemají-li střední
strany vzíti úhony. Vždyť už dnes jeví se ta
nesrovnalost, že národně-sociální strana láká
k sobě živnostnictvo a vydává se za zástupee
živnostnictva, ačkoliv zájmy jejich jsou zcela
protichůdné.
Když nyní člověk, jenž několik desítiletí je
ve veřejné činnosti, poohlédne se zpět a srovná
minulost s nynější dobou, musí říci: »Tak roz-
třištěným národ český dosud nebyl«. — To za-
jisté slouží k veliké radosti našich nepřálel.
Řikávalo se: Sejdéme se všichni ze všech stran
a vysílejme společnou dohodou nejlepší své bidi
na říšskou radu, ať patří kterékoliv politické
straně. Pánové, podívejte se na říšskou radu
dnes a uvidíte, jak daleci jsme toho cile. Věe
dospěla tak daleko, že o mandát se usiluje jen
k vůli mandátu, ne jako o prostředek k hájen
zájmů národa. Kam se ohlédneme, všude jen
nesvár, všude jen boj. Doma i na říšské radé
bojujeme proti sobě. Náš nepřitel nemusí nie
dělati, stačí mu jen vyčkati, až se navzájem
ubijeme. Nechci kázati svernostkářství, je to
marná a nevděčná úloha, ale nutno si říci: Tak
národu svému neprospíváme, tak jej jen zlehču-
jeme a ubíjíme. Nebylo by lépe, kdybychom
toho věčného sváru zanechali a řídili se slovem
#5
alto_textblock
#5
»zapomeňme minulosti a připravujme bu
doucnost«?
Minulé sváry snad by nevadily tomu, aby
zástupeové všech stran se sešlia
uradili o zjednání společného zá-
kladu práce, jehož heslo by mu-
selo býti: »Urovnati vzájemn
poměry pro lepší budoucnost ná-
rodae! (Bouřlivý, dlouhotrvající potlesk)
#6
alto_textblock
#6
Politické zprávy domácí.
#7
alto_textblock
#7
V Praze, 9. května. (Uherská kri se.
Panovník vyslechl v minulém týdnu jedenáee
politiků, ale uherská krise nepřibližila se ani
o krok k svému rozřešení. Poněvadž se tvrdí
že císař se vrátí v úterý zase do Vídně, jes
už nepochybno, že za pešťského pobytu panov-
níkova krise rozřešena nebude. Panovník bere
zprávy uherských politiků na vědomí a ozna-
muje jim, že si rozhodnutí ponechává na po-
zdější dobu. Rozhodnutí stane se dle »Fremden-
blattu« ve Vídni mezi 20. a 25. květnem.
Rozřešení krise jest dle téhož listu stíženo
třemi příčinami. V uherském parlamentě není
dnes pevné většiny, poněvadž koalice ve skuteč-
nosti neexistuje. Strana neodvislosti sama o sobě
má sotva polovinu hlasů a mimo to je sama
v sobě rozeklána ve dvě frakce. Košut a hr
Apponyi mají na rozřešení krise jiný plán.
než Holló a Justh. Na váhu padá také to,
že koalice převzala některé závazky, které ne-
byla s to splniti, tak že uheršti stálníci jsou
nuceni snažiti se nyní o reorganisaci koalice.
Konečně politikové, stojíeí mimo koalici, na-
vrhuji řešení krise zcela jiným způsobem, než
vůdcové koalice. Košut a hr. Andrá ss
chystají prý nový návrh, jenž by umožnil pro-
vésti ještě v nynějším parlamentě volební opravu
O plánu tom podají prý panovníkovi zprávu pt
příštím slyšení ve Vídni.
V Praze, 9. května. (Štyrské zemské
volby.) Z předvčerejších zemských voleb ve
Štyrsku, při nichž všeobecná kurie volila dese
poslanců, padá do oka nápa dné množství hlasů
jež na sobě soustředili kandidáti sociálních
demokratů. Čtyři jejich kandidáti byli zvo
leni hned v prvé volbě a sice říš. posl. Resel
ve Št. Hradci, dr. Schacherl v Mostě n. MMM
Jodlbauer ve středním Štyrsku a Hilar
v Affienci. Pátý, Horvatek, přijde v Mariboru
do užší volby s německým liberálem. Sociální
demokraté byli voleni obrovskými většinami:
Resel 6916 z 9824 odevzdaných platných hlasů,
dr. Schacherl 8678 z 12 398 hlasů, Hilari
6884 z 10 699 hlasů. Ala také v ostatních
okresích připadly sociálním demokratům značné
menšiny dvou až tří tisíc hlasů.
Slovinští poslanci zvoleni dva,
dr. Korošee ve skupině ptujské a Pišek
ve skupině celské; oba jsou klerikálové. Libe-
rální kandidát Brinar obdržel v celské skupině
1777 hlasů, sčílací kandidát v městské skupině
mariborské Rebec 1013 hlasů V ostatních třech
okresích zvoleni dva němečli klerikálové, Gölles
a Stocker a jeden křesťanský sociál Kancler.
Ze Zadru, 8. května. (Provádění ja
zykového nařizení.) Mistodržitel Mik
Nardel!i povolal dnes k sobě přednosty
všech zdojších státních úřadů a dal jim z roz-
kazu ministerského předsedy pokyny o provádění
jazykových nařízení pro Dalmacii,
#8
alto_textblock
#8
Praha — Jablonci n. N.
(Národní slavnost na výstavišti)
Květen jest měsícem národních slavností a bazarů.
jež pořadají vlastenecké nebo dobročinné korporace
za účely, které zasluhují plné podpory. Bohužel, že
počasí lelošní jest k podnikům těm vesměs ne-
milosrdno. Včerejší slavnost, obětavým Klubem vla-
steneckých přátel české menšiny v Jablonci n. N
pěkně založená, ponurým počasím a vytrvalým
deštém pozbyla mnohého ze svých půvabů. Lidové
slavnosti nejlépe svědčí jasné siunce, které dovede
svými paprsky vněsti »náladu« v proudicí davy. Přes
nepříznivé počasí byla návštěva pěkna a tnrnikety
měly kolem 3. hod. hojně práce.
Projdete, opatříte si za 10 haléřů odznak hll-
dací společnosti a v blahém vědomi, že »jste hlídáne.
se vydáte na pouť od atrakce k atrakci. Chvíli po-
slechnete koncert před průmyslovým palácem, zlakání
pitvorným paňácou, vejdete do průmyslového palace.
kde pěvecké spolky z Prahy-VII. s chvály hodnou
dchotou účinkují, v pravém křídle paláce máte bazar
kde se můžele zásobiti drobnostmi, potřebnými i ne-
potřebnými, ale tím užitečnými, že jimi přispíváte
krajanům, trpícím v uzavíraném území pro lásku
k rodnému jazyku. Jste li přítel Terpaychořin, můžete
prodříti podrážky v pravém křídle nebo se aspoř
pokochati pohledem na tance moravské, vedle nichž
aspoň vynikne celá prázdnost našeho »moderního«
vrtění se, jemuž z dopuštění božího se také říká
stanece.
Vyjdele ven, potkáte jistě ohromný »talianský
llašinet«, o němž vám mohu říci, že jste byli ha
nebně mystifikováni, poněvadž plachtová jeho skřín
neměla píšťal aniž jiných mi neznámých zařízení
která jsou flašinetu nezbytna, nýbrž naplněna celou
kapelou hochů.
Před Průmyslovým palácem účinkoval věčně
svěží humorista Kašpárek, jenž svými prostořekostmi
stejně baví dřevěné rytíře a něžné princezny na
prknech, jako drobotinu v hledišti. Vedie několik
»silných mužů« z K. A. Vyšehrad hravě zápolilo
s břemony. Loutkovému divadlu konkurovalo divadlo
králičí. Diogenes se svým halapartníkem, jenž svou
výzbroj vzal bez ohledu na vymoženosti vědeckého
bádání ze všech věků, lákal do svého sudu. Zvě-
daví (o damách z opatrnosti nemluvím) se tísnli
v pavilonu tajemství. Lékař, o němž návěští na Prů-
myslovém paláci oznamovalo, že jest na policejním
komisariatě, měl konkurenci »v nejnovějším — zde
předváděném — způsobu léčení moderních nemocí«.
Moderní nemoc nejmodernější jest spleen a nejnovější
léčení jest buditi veselí a smích. Rozesmátí pacienti
opouštějící tuto atrakci, prozrazovali, že léčebná me-
thoda neselhává. Přátelé sportu měli dole pod per
golou zápasy šestic, které pořádala staruměstská
Olympie (výsledky: šestice čís. II. poráží šestie
čís. I. 4:0, šestice Lednova čís. IV. poráží šestie
čís. III. 4:1; v rozhodovacím pak šestice Lednov
vítězí zásluhou svého kapitána J. Ledna nad III.
12:0). Nezapomenuto ani na »sportawomen«, dámy
sportovnice, pro něž zřízena střelnice.
V restauracích dobře známých z výstavy bylo
posťaráno o zábavu veselou i vážnějšího genru.
V »pražské« p. dr. Klusáček vybral ze svých bohatých
poznámek z cest velice časové dnes »o brázk
cařihradské«, jež svěže vypravovány a humorem
kořeněny a mistrnými vlastními diapositivy ilustro-
vány měly dokonalý úspěch. V protější »smíchovské-
restauraci p. Filipově rozbil svůj slánek umělecký
kabaret. Přijemný byl pobyt v »bránické« restauraci
kde »otec Ramenský« vítal své nespočetné přátele
známé a osvěžoval výstavní vzpomínky. Zde působi
s obvyklým úspěchem břichomluvec p. Burton. —
V reslauraci p. Kejbarově se záhy rozproudila
dlouho potrvala jará nálada za účinkování tambu-
rašského klubu »Lisinski«
Drobné bufety, kavárny, vinárny, cukrárny, pro-
dejny květin a poblednie pomáhaly zvyšovati »kom-
fort« a rozmnožovati výtěžek slavnosti.
Deštivý večer zapudil obecenstvo do restaurací
ale nedovedl zmařiti »závěrečnou scénu«, kterou by
průvod s hudbou a za zpěvu národních písní po vý
#9
alto_textblock
#9
stavišti, Hůře ovšem bylo ohňostroji, ač i ten st
tečně přispěl k »lesku večera«.
#10
alto_textblock
#10
Čtyřicáté výročí zákona školniho
Jednota Komenského, spolek pro reformu škol-
ství, uspořádala včera veřejnou schůzi v Měšťanské
besedě, na níž promluvili o čtyřicátém výročí řiš-
ského zákona školního a dnešním stavu školy pp
tíd. učitel Kožíšek a řed. Pospíšil. Širší veře
nest se nedostavila a tak bylo jubileum modern
obecné školy oslaveno jen v užším kruhu učilelském
za přílonnosti delezálů učitelských korporací. Za stra-
nu národní dostavil se p. Čer v, za stranu agrárníp
prof. dr. Velich, za měslskou radu pražskoup
cía. r. Schrötter, za měslskou radu vinohradskou
p. řad. Janáček a za měst, radu smíchovskou
uč. Lichtner. Do předsednictva zvoleni pp. řed
Štech a Tuček.
Řid. uč. p. Kožíšek pojednal v obšírné řečí
vývoji školství v Rakousku vůbec i významu zákona
z r. 1869. Tohdy následkem horkosti ze sklamanýeh
nadějí na foderalistické uspořádání říše a osvobozen
slovanských národů byl říšský zákon, jímž se stano
víla pravidla vyučování na školách obecných a jím
založena dnešní škola obecná i měšťanská, přijat ve
řejností českou nepříznivě pro svůj centralistický ráz
a zahájen proti němu trpný odpor tím, že se odpí-
rala působnost v okresních školních radách, takže
v nich ponecháno volné pale zřízencům vládním
Němcům, kteří a peněz obecních, okresních a zem-
ských rozšiřovali předovším školy německé. Dnes,
po čtyřiceti lelech, možno zákon posuzovati klidněj
a dlužno uznati jeho význam pro vybudování moder
ního školství.
Nejpodslatnějším rysem nové školy jest její in
terkonfessijnost. Řečník vyličuje, jaký převrat byl zá
konem tímto způsoben ve školství, jež od středověku
bylo ve vleku církve a teprve za Marie Terezie byl
prohlášeno za věc státu.
Následkem osvíceného hnutí v Evropě koncen
18. století stala se volnost svědomí a sveboda pře-
svědčení veřejným slaíkem a dostává se postupně do
všech ústav evropských. V tomto směru jest nejdů-
ležitějším ustanovení nevého zákona školského, že
kromě náboženství nemá mti církev půvobnosti n
vyučování, kďožto škola korkordátní vykládala vse
jen pod zorným úhlem náboženství. Nutným výsled
kom bylo lepší vzdělání užitestva, nové methody
vyučování a rozkvět školství.
Dle terezianského všeob. řádu školního byly ško
ly střední vesměs německé, městské školy hlavmí
měly u nás jen první třídu českou a také na vesni-
ckých školách triviálních děly se pokusy o zavádění
němčiny. Teprve národní probuzení způsobilo obra
a čl. 19. stát. zákl. zákonů z r. 1867 kodifikuje do-
mácí právo češtiny na školách všech. Praxe sice
neprovedla zásady těchto zákonů úplně, takže máme
v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a Dolních Rakou-
slch dosud na 110.000 dětí českých ve školách ně-
meckých, ale dosáhli jsme přece toho, že bylo vybu-
dováno naše školství od škol mateřských až po uni
vorsitu.
Zákl. zákony státní z r. 1867 přinesly také rov
noprávnost sociální a to projevilo se i ve školství
Kdežto dle terezianského školního řádu byly pro nor-
mální, hlavní a triviální školy různé učební osnovy
i různě vzdělané učitelstvo, vyslovil zákon z r. 1969
rovného vzdělání všech.
Velký význam mělo zavedení Sleté návštěvy škol-
ní, zavedení reálných předmětů de všech škol a usta-
novení o vzdělání učitelstva. V zemích, kde osmilet
návštěva školní byla obmezena, je mnohem větší pro-
cento analfabelů, jež u nás klesá téměř na nulu. Za-
vedení realií do škol přispělo k tomu, že lid učí s
hledati ve zjevech vnějšího světa příčinnou spojitost
čímž odstraňuje se pověra a fatalismus a dítě je při-
praveno, aby mohlo pochopiti základy lidské práce
vědecké snahy. Vzdělání učitelstva, jež od r. 187
bylo na úrovni žáka školy normální, povznesl zákon
na úroveň školy střední, určil ještě k soukromému
prohloubení studia dobu pětiletou do zkoušky způso-
bilosti a slíbil semináře pro učitele při universitách
což jest dosud snahou učitelstva.
Po deklaraci práv lidských ve Francii dostala s
individnální práva člověka do všech ústav evropských
a došlo i na svobodomyslné zákony školské, prová-
dění jich dělo se však jen dle vlastních sil národů
Ve Francii dokonána rozluka církve od státu teprve
ve 20 století, v Belgii vládne dosud černá reakce
U nás již kroměřížský sněm vyslovil se pro rozdě-
lení státu od církví, ale síly národa nestačily ani n
uhájení všech zásad zákona z r. 1869. Passivním od-
porem české veřejnosti ponecháno pole byrokračisuu
a nastala reakce, která odvedla školu z dráhy, na nia
ji zákon květnový postavil. Ochrana těchto zásad jes
dalším úkolem národa
Pan řed. Pospíšil projevil přesvědčení, ž
bez zákona z r. 1860 byla by se česká škola nevy-
vinula na dnešní stupeň. I školské návrhy sjezdu
učitelstva českoslovanského r. 1868 zůstávají v ně-
kterých směrecl. daleko za tímto zápasem, ponechá-
valy i rozdílnost učebných osnov pro školy mateřské
elementární, obecné a odborné, osmiletou docházku
školní žádaly jen platonicky, na vesnických školách
neměly býti žádné realie a navrhováno obligátní vy-
učování druhému zemskému jazyku.
Bez zákona z r. 1869 byl by dnes také rozdí
mezi poslavením učitele venkovského a městského
mnohem přikřejší. Zákonu byl vytýkán centralismus.
ale zapomínalo se, že duši školy jest vzdělaný a ne-
odvislý učitel. Ani učitelské časopisy neodolaly tehdy
vlivu ostatního tisku českého a postavily se proti zá-
konu. Nešlěstím bylo, že zákon přišel v dobu hore-
čky politické, kdy veden zoufalý zápas o samoslat-
nost českou, boj proti centralismu a řádila persekuee
vládní, takže jeho přednosti nemohly býti oceněny
Bez něho nebylo by také tak snadno došl
k emancipaci školy od církve. Škola ovšem zůstal
ještě částečně náboženskou a novella z r. 1882 způ-
sebila reakci, která pokračuje dále, k čemuž přispívá
i nejasnost zákona, takže nebezpečí vlivu církve n
školu dosud odstraněno nebylo.
Řečník rozebirá pak podrobně nejvýznamnějšt
ustanovení zákona a na konec dovozuje, že aktiv
zákona z r. 1869 jeví se jako velký kapitál, jenž při-
nesl národu velký zisk. Z utýraného kantora učiněn
volný učitel a ze školy odstraněna hůl, což jest mez
níkem ve vývoji školství, neboť pravá výchova svo-
Bodného člověka počíná tam, kde přestává násilí. Nut
no však býti na stráži proti reakci a osvoboditi škol
od nepřímého vlivu církve. Dalším úkolem jest do-
moci se úpravy školství menšinového, revise osnov
učebních a universitního vzdělání učitelstva.
Zákon z r. 1869 Byl dán cizí rukou, přijat ne-
vlidně, ale osvobodil učitele a učinil z Rakouska kul
turní stát.
#11
alto_textblock
#11
Předseda poděkoval řečníkům, jichž řeči byly při
jaty se všeobecnou pochvalou a ukončil schůzi.
#12
alto_textblock
#12
Jednota samosprávných úřadniků
obecnich a okresních v král, českém
konala včera valnou hromadu v malém sále Měšťanské
besedy v Praze za účasti dosti četné. Sjelo se ze
všech končin Čech na 100 úřadníků samosprávných.
aby z úst předsednictva vyslechli zprávu a určili.
jakým způsobem do budoucna má se postupovati.
Zvláště četné bylo účastenství úřadníků z Plzně.
Valné hromadě předsedal p. Václav Axamit
tajemník okresního výboru v Českém Brodě, kterýž
nejprve upřímnými slovy uvítal přítomné, zejmena
také předsedu Jednoty samosprávných úřadníkůa
zřízenců v markrabství moravském p. lajemníka
Jančíka, jakož i zástupce Českého svazu úřadnických
spolků p. jednalele, ruvidenta Hötzela. Na to věnoval
předsedající vzpominku zesnulým členům a přízniveům
Jednoty samosprávných úřadníků a zrekapituloval
stručně, jaké kroky podnikla Jednola, aby domohla
se vydání prováděcích nařízení k zemskému zákonu,
kterým upravují se poměry úřadníků při obcích v krá-
lovsiví českém.
Slova ujímá se pak kol. Janětk, který vyřizuje
pozdrav úřadníků moravských a stéžuje si přite
přiležitosti, že samosprávní úřadníci na Moravě
dosud daleko jsou od zákonné úpravy svých poměrů.
Líčí osudy osnovy zákona moravského, která v roce
1904 byla sněmem přijata, nedošla však sankce, byla
roku 1906 vrácena zemskému výboru a roku 190
opětně předložena sněmu. Chybou však bylo, že
dána byla na pořad jednání až za návrh na zava-
dení tajného práva volebního do obcí, čímž se stalo
že opětně nebyla projednána. Kol. Jančík gratuluje
českým kolegům k dosaženému úspěchu a přeje jim
i do budoucna mnoho zdaru. Řeč jeho přijata s po-
Hleskem.
Kol. Karel Dvořák z Hořovic navrhuje, aby
se nečelly výroční zprávy a rozpočet na rok 190e
poněvadž zprávy tyto vesměs byly uveřejněny ve
spolkovém orgáně »Zájmy samosprávných úřadnikůe.
Návrh tento byl přijat a ke zprávě jednatelské hlás
se o slovo kol. Hošek z Poděbrad, který dotazuje
se, proč jednola neuvázala se v další vydávání
»Samosprávného Obzoru«. Předsedající podal náležité
vysvětlení, z něhož je zřejmo, že předsednictv
jednoty o věci této uvažovalo a předložilo určité
návrhy správnímu výboru ke schválení. Když však
zatím konceptní úřadnicivo zemského výboru počal
vydávati novou revui »Správní Obzor«, uznal výbon
Jednoty, že by další vydávání »Samosprávného
Obzoru« na ten čas bylo nadbytečným a že naopak
nutno je podporovati »Správní Obzore.
Ke zprávě pokladní navrhuje pokladník Jindřich
Krejťí ze Smíchova, aby fond Milinovského do-
niněn byl na 500 K a k základnímu jmění přikázána
částka 1000 K. Když odpovědéno pak na dolaz te-
jemníka pana Hoška z Poděbrad stran některých
bodů pokladní zprávy a pan tajemník Zákostel-
ský z Podola podal zprávu rady dozorčí, byla zpráv
účelní a pokladní schválena a výboru i pokladulku
uděleno absolutorium. Také rozpočet na přiští rok
návrh, aby členské přispěvky zůstaly v dosavadní výši.
přijat.
K návrhu správního výberu usneseno pak jedno-
myslně svolati letošní výroční sjezd Jednoty
do Klatov na den 21. až 23. srpna 1909 a spojite
s tímto sjezdem výlet na Šumavu. Za příjetí tobot
návrhu zasadili se vřele pp. úletní asistent Malkov-
ský a městský polesný Kudrna z Klatov.
Po referátu redaktora pana Dvořáka přija
obšírný návrh na změnu stanov Jednoty, jenž zejména
v tom vrcholí, že na míslě a vedle odborů krajských
zřizovati bude Jednota odbory okresní. Od télo změny
očekává se rozšiření a prohioubení organisac
Jednoty.
Dva volné návrhy, které došly v určenou lhůtu
doporučeny správnímu výboru k projednání. Stejne
naloženo s přímluvou kol. Křepely, měst. stav.
asistenla z Hary Kulné, aby sjezd v roce 1910 svo-
lan byl do Kutné Hory a kol. Ecka ze Zbraslavi
na pořádaní sjezdu v Jindřichuvě Hradci.
Volby provedeny hlasovacími lístky a zvolen
téměř jednomyslně tito funkcionáři: předsedou Váci.
Axamit, okr. tajemník v Českém Brodě, I. místo-
předsedou Jan Soběslavský, ředitel m. úř.
Roudnici, II. místopředsedou Frant. Stehlík, chél-
inženýr m. stav. úř. v Plzni.
Členové výboru pp.: Bubeníček Rudolf, okresní
oficiál ve Velvarech, Dvořák Karel, měst. tajemník
v Hořovicích, Krejči Jindřich, měst. účet. asistení
na Smíchově, Křiž Fr., JUDr., měst. kom. v Plzni
Machaň Prokep, měst. oficiál na Smíchově, Malý
Frant., okr. tajemník v Libochovicích, Miffek Frant.
JUDr., okr. tajemník v Lounech, Mráz-Marek Robert.
měst. a okr. zvěrolékař v Lounech, Pelc Josef, okr.
cestmistr v Lounech. Tůma Ladislav, JUC., městský
tajemník v Bubenči, Vančura Boh., okr. tajem nik
v Nechanicích, Vlček Jan, měst. taj. ve Voticích.
Náhradníci pp.: Ledvinka Karel, okresní zahrad-
ník v Kolíně, Lochman Václav, městský policejní
komisař v Rakovníce, Potůčak Jan, městský důchodní
v Náchodě, Šebesta J, městský lajemník v Kralovi-
cích u Plzně. Traxler Konrád, městský policejní revi-
sor v Táboře. Valeš Rudolf, kontrolor městského dů-
chodu v Plzni.
Dozorčí rada pp.: Bejček Jan, JUC., městský
tajemník v Dejvicích, Höfner Karel, městský tajemníi
v Branice, Zakostelský Jan, obecní tajemník v Podole
Výbor jednoty zůstává tedy v celku nezměněn
Ke konci pokladník pan Brož z Nusli vzdal jménen
přítomných upřímné díky správnímu výboru a před-
sednictvu jednoty za veškeru práci a úspěšnou činnost
načež pan tajemník Axamit vřelým doslovem valnou
hromadu ukončil.
K posouzení činnosti Jednoty uvádíme následu-
jící. Jednota čítá celkem 1003 členy, má svého úřad-
níka, redaktora odborného listu, je členem Českého
svazu úřadnických spolků, vydala na podporách
studijních nadáních 1150 K, za minulý rok přijate
bylo v protokole podacím celkem 1451 čísel jedna-
Celkový příjem Jednoty činil za rok 1909
17.095 K 54 hal. Čisté jmění jednoty pak činilo
19.720 K 62 hal. Na přispěvcích členských přijate
od členů 5906 K 65 hal., od obcí a okresů 384 K
Rozpočet na rok příští vykazuje potřebu 13.988 K
úhradu 14.108 K.
Z lěchto několika číslic již možno poznati, že
Jednota samosprávných úřadniků je organisací mo-
hutnou, která pro dobro stavu mnoho vykonala
zajisté ještě taky mnoho vykoná. Lze jen doporučit
aby všichni čeští úřadníci z celého království če
ského, stali se jejími členy.
#13
alto_textblock
#13
elch.
#14
alto_textblock
#14
Denní zprávy
— O stanovisku vídeňského místodržitel-
ství k úmyslu vídeňských Čechů zříditi si stálé
divadlo, oznamuje »N. Fr. Presse« z pramene
informovaného: Především nutno rozeznávati dvě
možnosti, jedna z nich týká se zřízení nového
divadla, určeného ku provozování kusů v českém
jazyce. Pro každé divadlo jest eísařská výsada
nutností, rozhodnutí náleželo by v tom případě
cisaři i odpadá všechna kombinace, kterak by
rozhodnutí dopadlo. Druhou možností jest pře
nesení správy divadla již trvajícího a na vždy výsa
dou divadelní opatřeného z jedné osoby na druhou.
Kdyby došlo k této případnosti — jak se v příčině
českého divadla na jisto soudí — bude úkolem
úřadu zkoumati, pokud se nový program sho-
duje s udělenou výsadou. Kdyby na příklad
mělo ve výsadní listině výslovně státi »ku pě-
stování německého umění«, pak by bylo jasno
že místodržitelství není kompetentní o žádosti
právoplatně rozhodovati, ježto se tu jedná
změnu výsady, kterou elsař výhradně uděluje. Ne
dávno jednalo se ovšem ve smyslu jiném o změnu
privileje jistého vídeňského divadla. Bylo to di-
vadlo Raimundovo, kteréž jak známo, věnovalos
operetě, k čemuž podle znění výsady nemělo práva
Cisařským rozhodnutím byla změna provedena
Nevysvitnou-li podobné překážky, nýbrž jedná-
#15
alto_textblock
#15
se formálně jenom o změnu ředitelství divadil
nemá místodržitelství žádné opory, odepříti zmeas
takové souhlasu, když běží o osobnost v kaž-
dém ohledu bezúhonnou, umělecky pověřenou,
která také v ohledu hmotném poskytuje všechny
záruky. Cizojazyčná představen
jsou ve Vídni velmi častá, i jes
sotva možno, aby úřad dle jinéh
měřítka posuzoval česká předsta
vení, než francouzská a italská.
Na konee dlužno konstatovati, že místodržitelstv
nemělo dosud příčiny věcně zabývati se projek-
tem českého divadla ve Vídni.
#16
alto_textblock
#16
— Pomník spojenecké věrnosti. Pověsti
o tom, že obecní rada vídeňská hodlá ve Vídni po-
staviti pomník německé spojenecké vérnosti, která
prý se za poslední krise tak skvěle osvědčila, po-
tvrzuje se. Na okružní třídě, a sice na místě
s obzvláštní péčí vybraném, bude zbudován vel-
kolepý pomník a v den příjezdu císaře Viléma
do Vídně bude tento úmysl veřejnosti slavně
vyhlášen. Z kruhů obecní správy vídeňské po-
pírá se pravdivost těchto úmyslů, ale vídeňský
tisk pěstuje zprávy o nich houževnatě. Podle
rozpočtu 80 000 K — tato podrobnost pronikla ji
na veřejnost — nebyl by ovšem pomník řlšsko-
německé věrnosti spojenecké tak velkolepý. Ostatně
pomníky staví se zesnulým, a neklamou-li nás vše-
chny příznaky, nachází se spojenecká věrnost řis-
skoněmecká právě vnejkrásnějším květu. Skuteční
politikové v německé říši sice ujišťují, že to,
ce se s rakouské strany na Balkáně provozuje,
jest vlastně říšskosněmecká politika a hlavní re-
presentant tohoto názoru, Max Harden při po-
sledním svém procesu prohlásil, že úspěc
říšskosněmecké politiky na Balkáně sluší děko-
vati jemu, poněvadž se mu podařilo odstranit
z okolí německého cfsaře zástupce mužácké
lásky. Jinak prý by bylo Německo stejně poho-
řelo jako v Marokku. Jenom aby si Vídeňané
pospíšili se svým pomníkem, aby se jim nepři-
hodilo, že by byli nuceni změniti původní úmysl,
a zbudovati hned pomník připojenecké
věrnosti řišsko-německé.
— Pozoruhodný stesk německého obchod-
ního cestujícího uveřejňuje včerejší »Tetschen-
Bodenbacher Zlg.« Přípis datován jest z od-
lehlého městyse v Horních Rakousích, kamz
zmíněný cestovatel v obchodních zájmech jisté
pražské firmy zabloudil a psán jest nepochybné
po bezprostředních jeho obchodních úspěších.
Úvod dopisu, nadepsaného redakčné »Alpské země
a počešťování Prahy« plný pustého spílání ne-
meckého, nemá pro nás zajímavosti. Za to však
závěrek, v němž německý obchodní zřízenec
mluví o bezměrném diskreditování Prahy, které
prý počiná poškozovati co nejcilelněji pražský
velkoobchod a velkoprůmysl, nacházející se stále
ještě převážně v německých rukou. »Cestující
obchodně za jistou pražskou firmu a sice v alp-
ských zemích,« píše; »V oboru našem — nechci
jej blíže označovati, abych majitele firmy, kteří
v ohledu nacionálním bez toho mají nepříliš
tuhou páteř, nevydal v český boykot a je nepa-
plašil nebezpečím vlastně více domnělým, v našem
oboru tady není žádné, anebo jen velmi málo
českých firem... A tu se mi v poslední dobá
často přihodilo, muě docela zřejmé mu
Němci, že mi obchodníci řekli:
»Litujeme, že za nynějších okolnosti, kdy v Praz
Němec není životem jist, nemůžeme z Prahy nie
kupovati!« Mám k tomu ještě něco připojiti
Latiník říká: »Sapienti sat!« Potud zajímavé
svědeetví německého obchodníka z Prahy. Zdali
pak si ho povšimnou páni konacionálové v ně-
meckých redakcích pražských a slavný německý
Volksrat?! Diskreditování Prahy jest přece jejich
— K valné hromadě banky „Slavie“, jež
konati se bude zejtra, v úterý 11. května na Žo-
fíně, dějí se přípravy nebývalé. Píše se nám v té
přičině: Strana agrární vydala i letos heslo, aby
její stoupenci na úterní valnou hromadu příjeli
v počtu nejhojnějším, možno-li ještě
četněji, než roku loňského. Nebezpečí, že b
mohla správa banky — při známé liknavosti
městských voličů — přejíti tak snadno převážně
do rukou strany agrární, vzbudilo žívější zájem
v kruzích pražských členů banky „Slavie“, jimž
záleží přirozeně na tom, aby ke škodě pojištěnců
z odboru životního, nenastalo nebezpečné rozší-
ření vlivu a moci stoupenců struny agrární v
správní radě banky. Jak se dovídáme, utvořil se
na rychlo „Sbor důvěrníků“ pražských
předměstských členů, který postaral se — po-
kud to ovšem bylo možno — o neprodlené při-
hlášení pražských pojištěnců. S jak velikým zá-
jmem byla přijata tato akce, toho dokladem jest
ohromný počet došlých přihlášek pro valnou
hromadu. Za těchto okolností dalo by se souditi,
že vítězství agrárníků není nikterak předem za-
jištěno, ale z dosavadního jednání jejich vysvítá,
že počitají jednak s disciplinovaností svých
stranníků, kteří se dostaví k valné hromadě ne-
jen v čas, ale a do posledního muže, jedna
s obvyklou neúčastí městských po-
jištěnců, ale i s možnou jejich nesjednoce-
ností při volbě. Na základě těchto předpokladů
vyjednávali agrárníci o kompromis s dosavadní-
mi městskými členy správní rady, ale úplna
bezvýsledně, poněvadž kladli požadavky
příliš přemrštěné, na něž nebylo mo ž no
přistoupiti. — Následkem toho dojde k vu-
lebnímu zápasu. „Sbor důvěrníků“, aby za těch-
to okolnosti zamezil každou roztříštěnost v řa-
dách městských pojištěnců, sestavil jednotnou
kandidátní listinu ve shodě s dosavadními čle-
ný správní rady. Má-li tato kandidátní listina zví-
těziti, jest nezbytně nutno, aby všichn
pražští členové banky „Slavie“ do-
stavili se v úplném počtu do úterní val-
né hromady a volili svorně pouze dle kan-
didátní listiny, vydané „sborem důvěrníků“ a
nedali se zmásti žádným trikem odpůrců. Pro-
vádění voleb bude se letos díti po prvé
jiným způsobem. Tentokráte nebudou čtena jmé-
na zapsaná v presenční listině, nýbrž při volbě
— k níž pravděpodobně dojde kolem 11. hodiny
dopolední — budou odevzdávány hlasovací
lístky na průkaz legitimačního lístku u čtyřech
volebních osudí najednou, takže volební akt
bude letos mnohem pohodlnější a nebude
spojen se žádnou velkou ztrátou
času. Kandidátní listiny budou vydávány
u vehodu do valné hromady, pokud ovšem ne-
byly dříve doručeny. Případné dotazy vyřizuje
„sbor důvěrníků“ v Praze-II., Mariánsk
ul. č. 32, přízemí (vedle Grand-Hotelu). Telefon
#17
alto_textblock
#17
dílem!
#18
alto_textblock
#18
8. 393