ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 ce52e3d0-8d6e-11dc-a6a8-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 18
#1 alto_textblock #1
Str ana2.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY
#3 alto_textblock #3
10. května 1909. Číslo 128
#4 alto_textblock #4
zažene všecky slušné živly z veřejného života, sož je snad přáním těch pánů! Při první volbě řekl zvítězivší kandidát, »že radikalismus je na postupu a že lid se k němu kloní«. Je to prapodivné, že to řekl kandidát pana Klofáče, onoho Klofáče, jenž prohlásil, »že planý radikalismus je nesmysl !« Těchto dnů řekl mi jistý slovanský posla- nec: »Ten radikalismus nás ubíjí!« A klonl-li se lid k němu, rozhodne ovšem sám o svém osudu, ale míním, že bude pozdě až nahlédne, že radikálové jejnevedli cestou správnou. Cesta správná je jen cesta zdravého rozumu a pozdě se to nahlédne, jako dnes nahližíme, že r. 1618 rady Žerotinovy byly dobré a že r. 1848 radi- kalismus rozmetal velké naděje českého národa. Však národ jest kůjcem svého osudu a také rozhodne. Na říšské radě očekávají nás dvě veliké předlohy hospodářské a sociální. Teď poslanec nesmí býti jen polilikem, musl a sice úsilovně si všímati otázek hospodářských i sociálních. Jen dvou o'ázek chci se dotknouti, jež zdají se mně veliké váhy a jež nás očekávají sanace zemských financí a pojišťění pro případ stáři, dvě velké otázky, které také nás bluboce se dotýkají. Musíme se přičiniti, aby z první předlohy nestala se jen sanace financí státních jež válečnými přípravami jsou silně podkopány a při druhé předloze, aby pojištění v plně miře dostalo se také živnostnietvu a zemědělcům. Nebudu se o jiných věcech šířiti, podotý- kám jen, že návrh na změnu daně domovnía činžovní, po níž tolik se volá a jež v minulých zasedáních vládní předlohou — ač nedostateč nou — byla zabájena, v tomto zasedání nebyl opakován. Bude úsilovnou snahou naší, aby i zde stala se náprava. V posledním zasedání před Velikonocem vyřízena byla velmi důležitá pro nás předloha postátnění severní a severozápadní dráhy. O tom se veřejně skoro ani nemluví. Je lo u nás zvláštní. Když svobodomyslná strana učiní něco dobrého, skoro úplně se o tom mlčí Když se jí něco nezdaři, jsou toho noviny plny. Postátnění drah způsobeno z veliké části záslu- hou naší strany. Záhy zesnulý přitel Kaftan iniciativními návrhy věc takřka zahájil a příte Maštálka svou úsilovnou snahou a svojí píli věe účinně popoháněi, neméně i poslanec Neumann. Kdyby jiná politická strana jen toto po- státnění byla provedla, byla by u jiného náruda velebena, ale Mladočeší musí býti potíráni, ae vykonají cokoli. Těm patří jen samé výtky- S různých stran slyšeti hlasy, že Staročeši vymohli českou universitu a že my nevymohl ničeho. Ti, kdo tak mluví, zapomínají, že zu nás zřízena v Brně česká technika, že převzto české gymnasium v Opavě do státní správya že v Čechách, na Moravě a ve Slezku zřízena celá řada českých středních škol a rovněz velký počet středních škol obecních a zem ských převzat do státní správy. V nynější době, přiliš praktické, snad se toho nedbá. Ale což veliký podnik regulování řek českých není naší zásluhou? Nevidi se nyní, jak ohromný z toho prospěch pro naši vlast? Vzpomínáte si, pánově, jak se nám spílalo, že za regulace sme za Koerbra na čas obstrukci zanechali? Pamatuji si velmi dobře, když jednoho dne — bylo to asi v jednu hodinu v noci — naše parlamentní komise: Kaizl, Brzorád, Kramář, Kaftan, Maštalka a já — nevím, jmenuji-l správně jména všecka, na tom však nezáleží — jsme tu vče s Koerbrem dohodli. Doprovázel jsem pak v noci Kaizla domů a pravil jsem: »Pr- teli, za to se nám bude v Čechách zase hrozne spílat, protože účinky objeví se teprve za léta.« Ksizl pravil: »Máš pravdu, avšak krajiny, kde regulace se provedou budou nám blahořečit«. Vidim dnes jak Kaizl měl pravdu a proto myslíms a utěšuji se, že také teď mnohému se spilá, kte- rému v budoucnosti dostane se uznání. Chci teď ještě dotknouti se několika mís ze své chrudimaké a kutnohorské řeči. Řekl jsem, že bylo chybou, že jsme neřeki vždy lidu pravdu. Radikálové té mé řeči užilia četl jsem, že řekli na Vyšehradě: »Nevolte Mladočechy, Pacák řekl, že nemluvilí lidu pravdu«. Aby pšnové nemohli po druhé mých slov zneužiti, pravím: »Ano, řekl jsem to a trvám při tom, že neřekli jsme lidu pravdu tu, že mnohé z věel, jež na nás se žádaly, byly nad nuše sily a že ne každé doby dá se dosíci všeho. A to bylo příčinou, že lid pak vida, že jsme toho neb onoho nedosáhli, minil, že tím byla naje »ehabost a slabost« vinna. Ukazovali jsme lidu stále jen státoprávní program, jehož splnění lid po čtyřicet let se nedočkal. A proto jsem radil v minulých schůzích, aby sdělán byl vedle toho velkého programu program aktuální, či program pro denní potřebu. Návrh ten zodpověděn tím, že opouštím státní právo. Můj návrh, aby mladočeská, staročeská, agrární a realistická strana srazily se v jeden celek k hájení středních stavů, zodpověděn ná- mitkou s jedné strany, že je to úkolem stran jen konservativních, s druhé strany, že je to úkolem stran radikálních. A přece jest takové sdružení nanejvýše nutným, nemají-li střední strany vzíti úhony. Vždyť už dnes jeví se ta nesrovnalost, že národně-sociální strana láká k sobě živnostnictvo a vydává se za zástupee živnostnictva, ačkoliv zájmy jejich jsou zcela protichůdné. Když nyní člověk, jenž několik desítiletí je ve veřejné činnosti, poohlédne se zpět a srovná minulost s nynější dobou, musí říci: »Tak roz- třištěným národ český dosud nebyl«. — To za- jisté slouží k veliké radosti našich nepřálel. Řikávalo se: Sejdéme se všichni ze všech stran a vysílejme společnou dohodou nejlepší své bidi na říšskou radu, ať patří kterékoliv politické straně. Pánové, podívejte se na říšskou radu dnes a uvidíte, jak daleci jsme toho cile. Věe dospěla tak daleko, že o mandát se usiluje jen k vůli mandátu, ne jako o prostředek k hájen zájmů národa. Kam se ohlédneme, všude jen nesvár, všude jen boj. Doma i na říšské radé bojujeme proti sobě. Náš nepřitel nemusí nie dělati, stačí mu jen vyčkati, až se navzájem ubijeme. Nechci kázati svernostkářství, je to marná a nevděčná úloha, ale nutno si říci: Tak národu svému neprospíváme, tak jej jen zlehču- jeme a ubíjíme. Nebylo by lépe, kdybychom toho věčného sváru zanechali a řídili se slovem
#5 alto_textblock #5
»zapomeňme minulosti a připravujme bu doucnost«? Minulé sváry snad by nevadily tomu, aby zástupeové všech stran se sešlia uradili o zjednání společného zá- kladu práce, jehož heslo by mu- selo býti: »Urovnati vzájemn poměry pro lepší budoucnost ná- rodae! (Bouřlivý, dlouhotrvající potlesk)
#6 alto_textblock #6
Politické zprávy domácí.
#7 alto_textblock #7
V Praze, 9. května. (Uherská kri se. Panovník vyslechl v minulém týdnu jedenáee politiků, ale uherská krise nepřibližila se ani o krok k svému rozřešení. Poněvadž se tvrdí že císař se vrátí v úterý zase do Vídně, jes už nepochybno, že za pešťského pobytu panov- níkova krise rozřešena nebude. Panovník bere zprávy uherských politiků na vědomí a ozna- muje jim, že si rozhodnutí ponechává na po- zdější dobu. Rozhodnutí stane se dle »Fremden- blattu« ve Vídni mezi 20. a 25. květnem. Rozřešení krise jest dle téhož listu stíženo třemi příčinami. V uherském parlamentě není dnes pevné většiny, poněvadž koalice ve skuteč- nosti neexistuje. Strana neodvislosti sama o sobě má sotva polovinu hlasů a mimo to je sama v sobě rozeklána ve dvě frakce. Košut a hr Apponyi mají na rozřešení krise jiný plán. než Holló a Justh. Na váhu padá také to, že koalice převzala některé závazky, které ne- byla s to splniti, tak že uheršti stálníci jsou nuceni snažiti se nyní o reorganisaci koalice. Konečně politikové, stojíeí mimo koalici, na- vrhuji řešení krise zcela jiným způsobem, než vůdcové koalice. Košut a hr. Andrá ss chystají prý nový návrh, jenž by umožnil pro- vésti ještě v nynějším parlamentě volební opravu O plánu tom podají prý panovníkovi zprávu pt příštím slyšení ve Vídni. V Praze, 9. května. (Štyrské zemské volby.) Z předvčerejších zemských voleb ve Štyrsku, při nichž všeobecná kurie volila dese poslanců, padá do oka nápa dné množství hlasů jež na sobě soustředili kandidáti sociálních demokratů. Čtyři jejich kandidáti byli zvo leni hned v prvé volbě a sice říš. posl. Resel ve Št. Hradci, dr. Schacherl v Mostě n. MMM Jodlbauer ve středním Štyrsku a Hilar v Affienci. Pátý, Horvatek, přijde v Mariboru do užší volby s německým liberálem. Sociální demokraté byli voleni obrovskými většinami: Resel 6916 z 9824 odevzdaných platných hlasů, dr. Schacherl 8678 z 12 398 hlasů, Hilari 6884 z 10 699 hlasů. Ala také v ostatních okresích připadly sociálním demokratům značné menšiny dvou až tří tisíc hlasů. Slovinští poslanci zvoleni dva, dr. Korošee ve skupině ptujské a Pišek ve skupině celské; oba jsou klerikálové. Libe- rální kandidát Brinar obdržel v celské skupině 1777 hlasů, sčílací kandidát v městské skupině mariborské Rebec 1013 hlasů V ostatních třech okresích zvoleni dva němečli klerikálové, Gölles a Stocker a jeden křesťanský sociál Kancler. Ze Zadru, 8. května. (Provádění ja zykového nařizení.) Mistodržitel Mik Nardel!i povolal dnes k sobě přednosty všech zdojších státních úřadů a dal jim z roz- kazu ministerského předsedy pokyny o provádění jazykových nařízení pro Dalmacii,
#8 alto_textblock #8
Praha — Jablonci n. N. (Národní slavnost na výstavišti) Květen jest měsícem národních slavností a bazarů. jež pořadají vlastenecké nebo dobročinné korporace za účely, které zasluhují plné podpory. Bohužel, že počasí lelošní jest k podnikům těm vesměs ne- milosrdno. Včerejší slavnost, obětavým Klubem vla- steneckých přátel české menšiny v Jablonci n. N pěkně založená, ponurým počasím a vytrvalým deštém pozbyla mnohého ze svých půvabů. Lidové slavnosti nejlépe svědčí jasné siunce, které dovede svými paprsky vněsti »náladu« v proudicí davy. Přes nepříznivé počasí byla návštěva pěkna a tnrnikety měly kolem 3. hod. hojně práce. Projdete, opatříte si za 10 haléřů odznak hll- dací společnosti a v blahém vědomi, že »jste hlídáne. se vydáte na pouť od atrakce k atrakci. Chvíli po- slechnete koncert před průmyslovým palácem, zlakání pitvorným paňácou, vejdete do průmyslového palace. kde pěvecké spolky z Prahy-VII. s chvály hodnou dchotou účinkují, v pravém křídle paláce máte bazar kde se můžele zásobiti drobnostmi, potřebnými i ne- potřebnými, ale tím užitečnými, že jimi přispíváte krajanům, trpícím v uzavíraném území pro lásku k rodnému jazyku. Jste li přítel Terpaychořin, můžete prodříti podrážky v pravém křídle nebo se aspoř pokochati pohledem na tance moravské, vedle nichž aspoň vynikne celá prázdnost našeho »moderního« vrtění se, jemuž z dopuštění božího se také říká stanece. Vyjdele ven, potkáte jistě ohromný »talianský llašinet«, o němž vám mohu říci, že jste byli ha nebně mystifikováni, poněvadž plachtová jeho skřín neměla píšťal aniž jiných mi neznámých zařízení která jsou flašinetu nezbytna, nýbrž naplněna celou kapelou hochů. Před Průmyslovým palácem účinkoval věčně svěží humorista Kašpárek, jenž svými prostořekostmi stejně baví dřevěné rytíře a něžné princezny na prknech, jako drobotinu v hledišti. Vedie několik »silných mužů« z K. A. Vyšehrad hravě zápolilo s břemony. Loutkovému divadlu konkurovalo divadlo králičí. Diogenes se svým halapartníkem, jenž svou výzbroj vzal bez ohledu na vymoženosti vědeckého bádání ze všech věků, lákal do svého sudu. Zvě- daví (o damách z opatrnosti nemluvím) se tísnli v pavilonu tajemství. Lékař, o němž návěští na Prů- myslovém paláci oznamovalo, že jest na policejním komisariatě, měl konkurenci »v nejnovějším — zde předváděném — způsobu léčení moderních nemocí«. Moderní nemoc nejmodernější jest spleen a nejnovější léčení jest buditi veselí a smích. Rozesmátí pacienti opouštějící tuto atrakci, prozrazovali, že léčebná me- thoda neselhává. Přátelé sportu měli dole pod per golou zápasy šestic, které pořádala staruměstská Olympie (výsledky: šestice čís. II. poráží šestie čís. I. 4:0, šestice Lednova čís. IV. poráží šestie čís. III. 4:1; v rozhodovacím pak šestice Lednov vítězí zásluhou svého kapitána J. Ledna nad III. 12:0). Nezapomenuto ani na »sportawomen«, dámy sportovnice, pro něž zřízena střelnice. V restauracích dobře známých z výstavy bylo posťaráno o zábavu veselou i vážnějšího genru. V »pražské« p. dr. Klusáček vybral ze svých bohatých poznámek z cest velice časové dnes »o brázk cařihradské«, jež svěže vypravovány a humorem kořeněny a mistrnými vlastními diapositivy ilustro- vány měly dokonalý úspěch. V protější »smíchovské- restauraci p. Filipově rozbil svůj slánek umělecký kabaret. Přijemný byl pobyt v »bránické« restauraci kde »otec Ramenský« vítal své nespočetné přátele známé a osvěžoval výstavní vzpomínky. Zde působi s obvyklým úspěchem břichomluvec p. Burton. — V reslauraci p. Kejbarově se záhy rozproudila dlouho potrvala jará nálada za účinkování tambu- rašského klubu »Lisinski« Drobné bufety, kavárny, vinárny, cukrárny, pro- dejny květin a poblednie pomáhaly zvyšovati »kom- fort« a rozmnožovati výtěžek slavnosti. Deštivý večer zapudil obecenstvo do restaurací ale nedovedl zmařiti »závěrečnou scénu«, kterou by průvod s hudbou a za zpěvu národních písní po vý
#9 alto_textblock #9
stavišti, Hůře ovšem bylo ohňostroji, ač i ten st tečně přispěl k »lesku večera«.
#10 alto_textblock #10
Čtyřicáté výročí zákona školniho Jednota Komenského, spolek pro reformu škol- ství, uspořádala včera veřejnou schůzi v Měšťanské besedě, na níž promluvili o čtyřicátém výročí řiš- ského zákona školního a dnešním stavu školy pp tíd. učitel Kožíšek a řed. Pospíšil. Širší veře nest se nedostavila a tak bylo jubileum modern obecné školy oslaveno jen v užším kruhu učilelském za přílonnosti delezálů učitelských korporací. Za stra- nu národní dostavil se p. Čer v, za stranu agrárníp prof. dr. Velich, za měslskou radu pražskoup cía. r. Schrötter, za měslskou radu vinohradskou p. řad. Janáček a za měst, radu smíchovskou uč. Lichtner. Do předsednictva zvoleni pp. řed Štech a Tuček. Řid. uč. p. Kožíšek pojednal v obšírné řečí vývoji školství v Rakousku vůbec i významu zákona z r. 1869. Tohdy následkem horkosti ze sklamanýeh nadějí na foderalistické uspořádání říše a osvobozen slovanských národů byl říšský zákon, jímž se stano víla pravidla vyučování na školách obecných a jím založena dnešní škola obecná i měšťanská, přijat ve řejností českou nepříznivě pro svůj centralistický ráz a zahájen proti němu trpný odpor tím, že se odpí- rala působnost v okresních školních radách, takže v nich ponecháno volné pale zřízencům vládním Němcům, kteří a peněz obecních, okresních a zem- ských rozšiřovali předovším školy německé. Dnes, po čtyřiceti lelech, možno zákon posuzovati klidněj a dlužno uznati jeho význam pro vybudování moder ního školství. Nejpodslatnějším rysem nové školy jest její in terkonfessijnost. Řečník vyličuje, jaký převrat byl zá konem tímto způsoben ve školství, jež od středověku bylo ve vleku církve a teprve za Marie Terezie byl prohlášeno za věc státu. Následkem osvíceného hnutí v Evropě koncen 18. století stala se volnost svědomí a sveboda pře- svědčení veřejným slaíkem a dostává se postupně do všech ústav evropských. V tomto směru jest nejdů- ležitějším ustanovení nevého zákona školského, že kromě náboženství nemá mti církev půvobnosti n vyučování, kďožto škola korkordátní vykládala vse jen pod zorným úhlem náboženství. Nutným výsled kom bylo lepší vzdělání užitestva, nové methody vyučování a rozkvět školství. Dle terezianského všeob. řádu školního byly ško ly střední vesměs německé, městské školy hlavmí měly u nás jen první třídu českou a také na vesni- ckých školách triviálních děly se pokusy o zavádění němčiny. Teprve národní probuzení způsobilo obra a čl. 19. stát. zákl. zákonů z r. 1867 kodifikuje do- mácí právo češtiny na školách všech. Praxe sice neprovedla zásady těchto zákonů úplně, takže máme v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a Dolních Rakou- slch dosud na 110.000 dětí českých ve školách ně- meckých, ale dosáhli jsme přece toho, že bylo vybu- dováno naše školství od škol mateřských až po uni vorsitu. Zákl. zákony státní z r. 1867 přinesly také rov noprávnost sociální a to projevilo se i ve školství Kdežto dle terezianského školního řádu byly pro nor- mální, hlavní a triviální školy různé učební osnovy i různě vzdělané učitelstvo, vyslovil zákon z r. 1969 rovného vzdělání všech. Velký význam mělo zavedení Sleté návštěvy škol- ní, zavedení reálných předmětů de všech škol a usta- novení o vzdělání učitelstva. V zemích, kde osmilet návštěva školní byla obmezena, je mnohem větší pro- cento analfabelů, jež u nás klesá téměř na nulu. Za- vedení realií do škol přispělo k tomu, že lid učí s hledati ve zjevech vnějšího světa příčinnou spojitost čímž odstraňuje se pověra a fatalismus a dítě je při- praveno, aby mohlo pochopiti základy lidské práce vědecké snahy. Vzdělání učitelstva, jež od r. 187 bylo na úrovni žáka školy normální, povznesl zákon na úroveň školy střední, určil ještě k soukromému prohloubení studia dobu pětiletou do zkoušky způso- bilosti a slíbil semináře pro učitele při universitách což jest dosud snahou učitelstva. Po deklaraci práv lidských ve Francii dostala s individnální práva člověka do všech ústav evropských a došlo i na svobodomyslné zákony školské, prová- dění jich dělo se však jen dle vlastních sil národů Ve Francii dokonána rozluka církve od státu teprve ve 20 století, v Belgii vládne dosud černá reakce U nás již kroměřížský sněm vyslovil se pro rozdě- lení státu od církví, ale síly národa nestačily ani n uhájení všech zásad zákona z r. 1869. Passivním od- porem české veřejnosti ponecháno pole byrokračisuu a nastala reakce, která odvedla školu z dráhy, na nia ji zákon květnový postavil. Ochrana těchto zásad jes dalším úkolem národa Pan řed. Pospíšil projevil přesvědčení, ž bez zákona z r. 1860 byla by se česká škola nevy- vinula na dnešní stupeň. I školské návrhy sjezdu učitelstva českoslovanského r. 1868 zůstávají v ně- kterých směrecl. daleko za tímto zápasem, ponechá- valy i rozdílnost učebných osnov pro školy mateřské elementární, obecné a odborné, osmiletou docházku školní žádaly jen platonicky, na vesnických školách neměly býti žádné realie a navrhováno obligátní vy- učování druhému zemskému jazyku. Bez zákona z r. 1869 byl by dnes také rozdí mezi poslavením učitele venkovského a městského mnohem přikřejší. Zákonu byl vytýkán centralismus. ale zapomínalo se, že duši školy jest vzdělaný a ne- odvislý učitel. Ani učitelské časopisy neodolaly tehdy vlivu ostatního tisku českého a postavily se proti zá- konu. Nešlěstím bylo, že zákon přišel v dobu hore- čky politické, kdy veden zoufalý zápas o samoslat- nost českou, boj proti centralismu a řádila persekuee vládní, takže jeho přednosti nemohly býti oceněny Bez něho nebylo by také tak snadno došl k emancipaci školy od církve. Škola ovšem zůstal ještě částečně náboženskou a novella z r. 1882 způ- sebila reakci, která pokračuje dále, k čemuž přispívá i nejasnost zákona, takže nebezpečí vlivu církve n školu dosud odstraněno nebylo. Řečník rozebirá pak podrobně nejvýznamnějšt ustanovení zákona a na konec dovozuje, že aktiv zákona z r. 1869 jeví se jako velký kapitál, jenž při- nesl národu velký zisk. Z utýraného kantora učiněn volný učitel a ze školy odstraněna hůl, což jest mez níkem ve vývoji školství, neboť pravá výchova svo- Bodného člověka počíná tam, kde přestává násilí. Nut no však býti na stráži proti reakci a osvoboditi škol od nepřímého vlivu církve. Dalším úkolem jest do- moci se úpravy školství menšinového, revise osnov učebních a universitního vzdělání učitelstva. Zákon z r. 1869 Byl dán cizí rukou, přijat ne- vlidně, ale osvobodil učitele a učinil z Rakouska kul turní stát.
#11 alto_textblock #11
Předseda poděkoval řečníkům, jichž řeči byly při jaty se všeobecnou pochvalou a ukončil schůzi.
#12 alto_textblock #12
Jednota samosprávných úřadniků obecnich a okresních v král, českém konala včera valnou hromadu v malém sále Měšťanské besedy v Praze za účasti dosti četné. Sjelo se ze všech končin Čech na 100 úřadníků samosprávných. aby z úst předsednictva vyslechli zprávu a určili. jakým způsobem do budoucna má se postupovati. Zvláště četné bylo účastenství úřadníků z Plzně. Valné hromadě předsedal p. Václav Axamit tajemník okresního výboru v Českém Brodě, kterýž nejprve upřímnými slovy uvítal přítomné, zejmena také předsedu Jednoty samosprávných úřadníkůa zřízenců v markrabství moravském p. lajemníka Jančíka, jakož i zástupce Českého svazu úřadnických spolků p. jednalele, ruvidenta Hötzela. Na to věnoval předsedající vzpominku zesnulým členům a přízniveům Jednoty samosprávných úřadníků a zrekapituloval stručně, jaké kroky podnikla Jednola, aby domohla se vydání prováděcích nařízení k zemskému zákonu, kterým upravují se poměry úřadníků při obcích v krá- lovsiví českém. Slova ujímá se pak kol. Janětk, který vyřizuje pozdrav úřadníků moravských a stéžuje si přite přiležitosti, že samosprávní úřadníci na Moravě dosud daleko jsou od zákonné úpravy svých poměrů. Líčí osudy osnovy zákona moravského, která v roce 1904 byla sněmem přijata, nedošla však sankce, byla roku 1906 vrácena zemskému výboru a roku 190 opětně předložena sněmu. Chybou však bylo, že dána byla na pořad jednání až za návrh na zava- dení tajného práva volebního do obcí, čímž se stalo že opětně nebyla projednána. Kol. Jančík gratuluje českým kolegům k dosaženému úspěchu a přeje jim i do budoucna mnoho zdaru. Řeč jeho přijata s po- Hleskem. Kol. Karel Dvořák z Hořovic navrhuje, aby se nečelly výroční zprávy a rozpočet na rok 190e poněvadž zprávy tyto vesměs byly uveřejněny ve spolkovém orgáně »Zájmy samosprávných úřadnikůe. Návrh tento byl přijat a ke zprávě jednatelské hlás se o slovo kol. Hošek z Poděbrad, který dotazuje se, proč jednola neuvázala se v další vydávání »Samosprávného Obzoru«. Předsedající podal náležité vysvětlení, z něhož je zřejmo, že předsednictv jednoty o věci této uvažovalo a předložilo určité návrhy správnímu výboru ke schválení. Když však zatím konceptní úřadnicivo zemského výboru počal vydávati novou revui »Správní Obzor«, uznal výbon Jednoty, že by další vydávání »Samosprávného Obzoru« na ten čas bylo nadbytečným a že naopak nutno je podporovati »Správní Obzore. Ke zprávě pokladní navrhuje pokladník Jindřich Krejťí ze Smíchova, aby fond Milinovského do- niněn byl na 500 K a k základnímu jmění přikázána částka 1000 K. Když odpovědéno pak na dolaz te- jemníka pana Hoška z Poděbrad stran některých bodů pokladní zprávy a pan tajemník Zákostel- ský z Podola podal zprávu rady dozorčí, byla zpráv účelní a pokladní schválena a výboru i pokladulku uděleno absolutorium. Také rozpočet na přiští rok návrh, aby členské přispěvky zůstaly v dosavadní výši. přijat. K návrhu správního výberu usneseno pak jedno- myslně svolati letošní výroční sjezd Jednoty do Klatov na den 21. až 23. srpna 1909 a spojite s tímto sjezdem výlet na Šumavu. Za příjetí tobot návrhu zasadili se vřele pp. úletní asistent Malkov- ský a městský polesný Kudrna z Klatov. Po referátu redaktora pana Dvořáka přija obšírný návrh na změnu stanov Jednoty, jenž zejména v tom vrcholí, že na míslě a vedle odborů krajských zřizovati bude Jednota odbory okresní. Od télo změny očekává se rozšiření a prohioubení organisac Jednoty. Dva volné návrhy, které došly v určenou lhůtu doporučeny správnímu výboru k projednání. Stejne naloženo s přímluvou kol. Křepely, měst. stav. asistenla z Hary Kulné, aby sjezd v roce 1910 svo- lan byl do Kutné Hory a kol. Ecka ze Zbraslavi na pořádaní sjezdu v Jindřichuvě Hradci. Volby provedeny hlasovacími lístky a zvolen téměř jednomyslně tito funkcionáři: předsedou Váci. Axamit, okr. tajemník v Českém Brodě, I. místo- předsedou Jan Soběslavský, ředitel m. úř. Roudnici, II. místopředsedou Frant. Stehlík, chél- inženýr m. stav. úř. v Plzni. Členové výboru pp.: Bubeníček Rudolf, okresní oficiál ve Velvarech, Dvořák Karel, měst. tajemník v Hořovicích, Krejči Jindřich, měst. účet. asistení na Smíchově, Křiž Fr., JUDr., měst. kom. v Plzni Machaň Prokep, měst. oficiál na Smíchově, Malý Frant., okr. tajemník v Libochovicích, Miffek Frant. JUDr., okr. tajemník v Lounech, Mráz-Marek Robert. měst. a okr. zvěrolékař v Lounech, Pelc Josef, okr. cestmistr v Lounech. Tůma Ladislav, JUC., městský tajemník v Bubenči, Vančura Boh., okr. tajem nik v Nechanicích, Vlček Jan, měst. taj. ve Voticích. Náhradníci pp.: Ledvinka Karel, okresní zahrad- ník v Kolíně, Lochman Václav, městský policejní komisař v Rakovníce, Potůčak Jan, městský důchodní v Náchodě, Šebesta J, městský lajemník v Kralovi- cích u Plzně. Traxler Konrád, městský policejní revi- sor v Táboře. Valeš Rudolf, kontrolor městského dů- chodu v Plzni. Dozorčí rada pp.: Bejček Jan, JUC., městský tajemník v Dejvicích, Höfner Karel, městský tajemníi v Branice, Zakostelský Jan, obecní tajemník v Podole Výbor jednoty zůstává tedy v celku nezměněn Ke konci pokladník pan Brož z Nusli vzdal jménen přítomných upřímné díky správnímu výboru a před- sednictvu jednoty za veškeru práci a úspěšnou činnost načež pan tajemník Axamit vřelým doslovem valnou hromadu ukončil. K posouzení činnosti Jednoty uvádíme následu- jící. Jednota čítá celkem 1003 členy, má svého úřad- níka, redaktora odborného listu, je členem Českého svazu úřadnických spolků, vydala na podporách studijních nadáních 1150 K, za minulý rok přijate bylo v protokole podacím celkem 1451 čísel jedna- Celkový příjem Jednoty činil za rok 1909 17.095 K 54 hal. Čisté jmění jednoty pak činilo 19.720 K 62 hal. Na přispěvcích členských přijate od členů 5906 K 65 hal., od obcí a okresů 384 K Rozpočet na rok příští vykazuje potřebu 13.988 K úhradu 14.108 K. Z lěchto několika číslic již možno poznati, že Jednota samosprávných úřadniků je organisací mo- hutnou, která pro dobro stavu mnoho vykonala zajisté ještě taky mnoho vykoná. Lze jen doporučit aby všichni čeští úřadníci z celého království če ského, stali se jejími členy.
#13 alto_textblock #13
elch.
#14 alto_textblock #14
Denní zprávy — O stanovisku vídeňského místodržitel- ství k úmyslu vídeňských Čechů zříditi si stálé divadlo, oznamuje »N. Fr. Presse« z pramene informovaného: Především nutno rozeznávati dvě možnosti, jedna z nich týká se zřízení nového divadla, určeného ku provozování kusů v českém jazyce. Pro každé divadlo jest eísařská výsada nutností, rozhodnutí náleželo by v tom případě cisaři i odpadá všechna kombinace, kterak by rozhodnutí dopadlo. Druhou možností jest pře nesení správy divadla již trvajícího a na vždy výsa dou divadelní opatřeného z jedné osoby na druhou. Kdyby došlo k této případnosti — jak se v příčině českého divadla na jisto soudí — bude úkolem úřadu zkoumati, pokud se nový program sho- duje s udělenou výsadou. Kdyby na příklad mělo ve výsadní listině výslovně státi »ku pě- stování německého umění«, pak by bylo jasno že místodržitelství není kompetentní o žádosti právoplatně rozhodovati, ježto se tu jedná změnu výsady, kterou elsař výhradně uděluje. Ne dávno jednalo se ovšem ve smyslu jiném o změnu privileje jistého vídeňského divadla. Bylo to di- vadlo Raimundovo, kteréž jak známo, věnovalos operetě, k čemuž podle znění výsady nemělo práva Cisařským rozhodnutím byla změna provedena Nevysvitnou-li podobné překážky, nýbrž jedná-
#15 alto_textblock #15
se formálně jenom o změnu ředitelství divadil nemá místodržitelství žádné opory, odepříti zmeas takové souhlasu, když běží o osobnost v kaž- dém ohledu bezúhonnou, umělecky pověřenou, která také v ohledu hmotném poskytuje všechny záruky. Cizojazyčná představen jsou ve Vídni velmi častá, i jes sotva možno, aby úřad dle jinéh měřítka posuzoval česká předsta vení, než francouzská a italská. Na konee dlužno konstatovati, že místodržitelstv nemělo dosud příčiny věcně zabývati se projek- tem českého divadla ve Vídni.
#16 alto_textblock #16
— Pomník spojenecké věrnosti. Pověsti o tom, že obecní rada vídeňská hodlá ve Vídni po- staviti pomník německé spojenecké vérnosti, která prý se za poslední krise tak skvěle osvědčila, po- tvrzuje se. Na okružní třídě, a sice na místě s obzvláštní péčí vybraném, bude zbudován vel- kolepý pomník a v den příjezdu císaře Viléma do Vídně bude tento úmysl veřejnosti slavně vyhlášen. Z kruhů obecní správy vídeňské po- pírá se pravdivost těchto úmyslů, ale vídeňský tisk pěstuje zprávy o nich houževnatě. Podle rozpočtu 80 000 K — tato podrobnost pronikla ji na veřejnost — nebyl by ovšem pomník řlšsko- německé věrnosti spojenecké tak velkolepý. Ostatně pomníky staví se zesnulým, a neklamou-li nás vše- chny příznaky, nachází se spojenecká věrnost řis- skoněmecká právě vnejkrásnějším květu. Skuteční politikové v německé říši sice ujišťují, že to, ce se s rakouské strany na Balkáně provozuje, jest vlastně říšskosněmecká politika a hlavní re- presentant tohoto názoru, Max Harden při po- sledním svém procesu prohlásil, že úspěc říšskosněmecké politiky na Balkáně sluší děko- vati jemu, poněvadž se mu podařilo odstranit z okolí německého cfsaře zástupce mužácké lásky. Jinak prý by bylo Německo stejně poho- řelo jako v Marokku. Jenom aby si Vídeňané pospíšili se svým pomníkem, aby se jim nepři- hodilo, že by byli nuceni změniti původní úmysl, a zbudovati hned pomník připojenecké věrnosti řišsko-německé. — Pozoruhodný stesk německého obchod- ního cestujícího uveřejňuje včerejší »Tetschen- Bodenbacher Zlg.« Přípis datován jest z od- lehlého městyse v Horních Rakousích, kamz zmíněný cestovatel v obchodních zájmech jisté pražské firmy zabloudil a psán jest nepochybné po bezprostředních jeho obchodních úspěších. Úvod dopisu, nadepsaného redakčné »Alpské země a počešťování Prahy« plný pustého spílání ne- meckého, nemá pro nás zajímavosti. Za to však závěrek, v němž německý obchodní zřízenec mluví o bezměrném diskreditování Prahy, které prý počiná poškozovati co nejcilelněji pražský velkoobchod a velkoprůmysl, nacházející se stále ještě převážně v německých rukou. »Cestující obchodně za jistou pražskou firmu a sice v alp- ských zemích,« píše; »V oboru našem — nechci jej blíže označovati, abych majitele firmy, kteří v ohledu nacionálním bez toho mají nepříliš tuhou páteř, nevydal v český boykot a je nepa- plašil nebezpečím vlastně více domnělým, v našem oboru tady není žádné, anebo jen velmi málo českých firem... A tu se mi v poslední dobá často přihodilo, muě docela zřejmé mu Němci, že mi obchodníci řekli: »Litujeme, že za nynějších okolnosti, kdy v Praz Němec není životem jist, nemůžeme z Prahy nie kupovati!« Mám k tomu ještě něco připojiti Latiník říká: »Sapienti sat!« Potud zajímavé svědeetví německého obchodníka z Prahy. Zdali pak si ho povšimnou páni konacionálové v ně- meckých redakcích pražských a slavný německý Volksrat?! Diskreditování Prahy jest přece jejich — K valné hromadě banky „Slavie“, jež konati se bude zejtra, v úterý 11. května na Žo- fíně, dějí se přípravy nebývalé. Píše se nám v té přičině: Strana agrární vydala i letos heslo, aby její stoupenci na úterní valnou hromadu příjeli v počtu nejhojnějším, možno-li ještě četněji, než roku loňského. Nebezpečí, že b mohla správa banky — při známé liknavosti městských voličů — přejíti tak snadno převážně do rukou strany agrární, vzbudilo žívější zájem v kruzích pražských členů banky „Slavie“, jimž záleží přirozeně na tom, aby ke škodě pojištěnců z odboru životního, nenastalo nebezpečné rozší- ření vlivu a moci stoupenců struny agrární v správní radě banky. Jak se dovídáme, utvořil se na rychlo „Sbor důvěrníků“ pražských předměstských členů, který postaral se — po- kud to ovšem bylo možno — o neprodlené při- hlášení pražských pojištěnců. S jak velikým zá- jmem byla přijata tato akce, toho dokladem jest ohromný počet došlých přihlášek pro valnou hromadu. Za těchto okolností dalo by se souditi, že vítězství agrárníků není nikterak předem za- jištěno, ale z dosavadního jednání jejich vysvítá, že počitají jednak s disciplinovaností svých stranníků, kteří se dostaví k valné hromadě ne- jen v čas, ale a do posledního muže, jedna s obvyklou neúčastí městských po- jištěnců, ale i s možnou jejich nesjednoce- ností při volbě. Na základě těchto předpokladů vyjednávali agrárníci o kompromis s dosavadní- mi městskými členy správní rady, ale úplna bezvýsledně, poněvadž kladli požadavky příliš přemrštěné, na něž nebylo mo ž no přistoupiti. — Následkem toho dojde k vu- lebnímu zápasu. „Sbor důvěrníků“, aby za těch- to okolnosti zamezil každou roztříštěnost v řa- dách městských pojištěnců, sestavil jednotnou kandidátní listinu ve shodě s dosavadními čle- ný správní rady. Má-li tato kandidátní listina zví- těziti, jest nezbytně nutno, aby všichn pražští členové banky „Slavie“ do- stavili se v úplném počtu do úterní val- né hromady a volili svorně pouze dle kan- didátní listiny, vydané „sborem důvěrníků“ a nedali se zmásti žádným trikem odpůrců. Pro- vádění voleb bude se letos díti po prvé jiným způsobem. Tentokráte nebudou čtena jmé- na zapsaná v presenční listině, nýbrž při volbě — k níž pravděpodobně dojde kolem 11. hodiny dopolední — budou odevzdávány hlasovací lístky na průkaz legitimačního lístku u čtyřech volebních osudí najednou, takže volební akt bude letos mnohem pohodlnější a nebude spojen se žádnou velkou ztrátou času. Kandidátní listiny budou vydávány u vehodu do valné hromady, pokud ovšem ne- byly dříve doručeny. Případné dotazy vyřizuje „sbor důvěrníků“ v Praze-II., Mariánsk ul. č. 32, přízemí (vedle Grand-Hotelu). Telefon
#17 alto_textblock #17
dílem!
#18 alto_textblock #18
8. 393